6.1 Systémy hromadné obsluhy

Podobné dokumenty
MODELY HROMADNÉ OBSLUHY Models of queueing systems

Vícekanálové čekací systémy

3. část: Teorie hromadné obsluhy. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru

Tento materiál vznikl díky Operačnímu programu Praha Adaptabilita CZ.2.17/3.1.00/33254

Analytické modely systémů hromadné obsluhy

12. Regrese Teoretické základy

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMATIZACE A INFORMATIKY

VYUŽITÍ TEORIE HROMADNÉ OBSLUHY PŘI SIMULOVÁNÍ MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ

Národní informační středisko pro podporu kvality

7 VYUŽITÍ METOD OPERAČNÍ ANALÝZY V TECHNOLOGII DOPRAVY

Markovovy řetězce s diskrétním časem (Discrete Time Markov Chain)

PRAVDĚPODOBNOST ... m n

Přednáška č. 10 Analýza rozptylu při jednoduchém třídění

Náhoda. Pravděpodobnost výhry při sázce na barvu: p = 18/37 = 0,486 Průměrný zisk při n sázkách částky č: - n.č + 2.č.n.p = n.č.

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta PRAVDĚPODOBNOSTNÍ MODELY KOLEM NÁS BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Radka Glücksmannová

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodná proměnná vybraná rozdělení

Elektrické přístroje. Přechodné děje při vypínání

3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin

3. Decibelové veličiny v akustice, kmitočtová pásma

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

STATISTIKA. Základní pojmy

Závislost indexů C p,c pk na způsobu výpočtu směrodatné odchylky

Přednáška č. 2 náhodné veličiny

Definice obecné mocniny

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

můžeme toto číslo považovat za pravděpodobnost jevu A.

Teorie hromadné obsluhy

2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT

Odhady parametrů 1. Odhady parametrů

MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER

ASYNCHRONNÍ STROJE. Obsah

1 POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL

Příklady z finanční matematiky I

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

8.3.1 Vklady, jednoduché a složené úrokování

Deskriptivní statistika 1

Západočeská univerzita FAKULTA APLIKOVANÝCH VĚD

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.

1) Vypočtěte ideální poměr rozdělení brzdných sil na nápravy dvounápravového vozidla bez ABS.

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava ENERGETIKA U ŘÍZENÝCH ELEKTRICKÝCH POHONŮ. 1.

2. Úvod do indexní analýzy

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr

Směrnice 1/2011 Statistické vyhodnocování dat, verze 3 Verze 3 je shodná s původní Směrnicí 1/2011 verze 2, za čl. 2.3 je vložen nový odstavec

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

S k l á d á n í s i l

NEPARAMETRICKÉ METODY

2. TEORIE PRAVDĚPODOBNOSTI

12. N á h o d n ý v ý b ě r

HYDROMECHANICKÉ PROCESY. Doprava tekutin Čerpadla a kompresory (přednáška) Doc. Ing. Tomáš Jirout, Ph.D.

Problémy hodnocení výkonnosti a způsobilosti řízení procesů v rámci nesplnění normality rozdělení dominantního znaku jakosti

2. Náhodná veličina. je konečná nebo spočetná množina;

Dvojný integrál. Dvojný integrál na obdélníkové oblasti

6. KOMBINATORIKA Základní pojmy Počítání s faktoriály a kombinačními čísly Variace

TECHNICKÝ AUDIT VODÁRENSKÝCH DISTRIBUČNÍCH

11 TESTOVÁNÍ HYPOTÉZ Základní pojmy

MARKOVOVSKÉ ŘETĚZCE Stochastické procesy Markovovské řetězce s diskrétním časem DTMC Discrete Time Markov Chain...

VÁŽENÝ ARITMETICKÝ PRŮMĚR S REÁLNÝMI VAHAMI

Cvičení 6.: Výpočet střední hodnoty a rozptylu, bodové a intervalové odhady střední hodnoty a rozptylu

Náhodu bychom mohli definovat jako součet velkého počtu drobných nepoznaných vlivů.

4EK311 Operační výzkum. 4. Distribuční úlohy LP část 2

8. Analýza rozptylu.

Posouzení struktury strojní sestavy pomocí teorie hromadných obsluh

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých

Testování statistických hypotéz

Cvičení 6.: Bodové a intervalové odhady střední hodnoty, rozptylu a koeficientu korelace, test hypotézy o střední hodnotě při známém rozptylu

Při sledování a studiu vlastností náhodných výsledků poznáme charakter. podmínek různé výsledky. Ty odpovídají hodnotám jednotlivých realizací

P2: Statistické zpracování dat

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

Směrnice 1/2011 Statistické vyhodnocování dat, verze 4 Verze 4 je shodná se Směrnicí 1/2011 verze 3, pouze byla rozšířena o robustní analýzu

Odhady parametrů polohy a rozptýlení pro často se vyskytující rozdělení dat v laboratoři se vyčíslují podle následujících vztahů:

SA4. Popis konstrukce a funkce STAVEBNICE HYDRAULICKÝCH HC /98. pmax 31 MPa Q 0,5-42 dm 3. min -1 Nahrazuje HC /95

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce

Ing. Vladimíra Michalcová, Ph.D. Katedra stavební mechaniky (228)

6 VYBRANÁ ROZDLENÍ DISKRÉTNÍ NÁHODNÉ VELIINY

TOKY V GRAFU MAXIMÁLNÍ TOK SÍTÍ, MINIMALIZACE NÁKLADŮ SPOJENÝCH S DANOU HODNOTOU TOKU, FIXNÍ NÁKLADY, PŘEPRAVNÍ (TRANSHIPMENT) PROBLÉM.

1 Popis statistických dat. 1.1 Popis nominálních a ordinálních znaků

Pro statistické šetření si zvolte si statistický soubor např. všichni žáci třídy (několika tříd, školy apod.).

Sekvenční logické obvody(lso)

odhady parametrů. Jednostranné a oboustranné odhady. Intervalový odhad střední hodnoty, rozptylu, relativní četnosti.

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

11. INDUKTIVNÍ STATISTIKA

i 1 n 1 výběrový rozptyl, pro libovolné, ale pevně dané x Roznačme n 1 Téma 6.: Základní pojmy matematické statistiky

Zhodnocení přesnosti měření

14. Testování statistických hypotéz Úvod statistické hypotézy Definice 14.1 Statistickou hypotézou parametrickou neparametrickou. nulovou testovanou

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln

VÝMĚNA VZDUCHU A INTERIÉROVÁ POHODA PROSTŘEDÍ

Doc. Ing. Dagmar Blatná, CSc.

1 PSE Definice základních pojmů. (ω je elementární jev: A ω (A ω) nebo (A );

Geometrická optika. Vznikají tak dva paprsky odražený a lomený - které spolu s kolmicí v místě dopadu leží v jedné rovině a platí:

Chemie cvičení 3 Soustavy s chemickou reakcí

66. ročník matematické olympiády III. kolo kategorie A. Liberec, března 2017

České vysoké učení technické v Praze. Fakulta dopravní. Semestrální práce. Statistika

4. Opakované pokusy a Bernoulliho schema

Vzorový příklad na rozhodování BPH_ZMAN

3.4.7 Můžeme ušetřit práci?

Transkript:

6. Systémy hromadé obsluhy Proces usoojováí áhodě i hromadě vziajících ožadavů a obsluhu se azývá roces hromadé obsluhy. Předmětem teorie hromadé obsluhy, ědy taé ozačovaé jao teorie frot (z aglicých slov queueig theory), je matematicé rozracováí a aalyzováí systémů osytujících hromadou obsluhu ějaých zařízeí. Systém hromadé obsluhy je obsluhové zařízeí, osytující obsluhu určitého druhu. Do tohoto zařízeí vstuují záazíci, ožadující orétí obsluhu. Zde je uté odotout, že od ojmem záazíci se rozumí eje lidé, ale i eživé věci. Proto se taé ědy místo ojmu záazíci oužívá termí ožadavy a obsluhu. Po obsloužeí záazíci oouštějí systém hromadé obsluhy. Obsluhové zařízeí se může sládat z jedoho ebo více míst, a terých se osytuje orétí obsluha. Tato místa se azývají liy obsluhy. Systém hromadé obsluhy (SHO) je záladí teoreticý model ro realizaci obslužých rocesů. SHO je tvořeý obslužými aály, teré osytují obsluhu ožadavům, řicházejícím ve vstuím roudu. o uočeí obsluhy trvající staoveou dobu se aál uvolňuje a realizovaý ožadave odchází ve výstuím roudu. Poud v oamžiu říchodu ožadavu eí volý žádý aál, řadí se ožadave do froty. Obr. 6.: Systém hromadé obsluhy (A vstu ožadavů do systému, B odmítuté ožadavy, C realizovaé oložy) Systém hromadé doravy je vždy tvoře ásledujícími rvy: vstuí roud; frota; obslužé aály; výstuí roud. A) Podle vstuího roudu dělíme SHO ásledově: ) odle očtu ožadavů: a) omezeý b) eomezeý

) odle ovahy: a) determiisticý b) stochasticý 3) odle druhu obsluhy: a) stejorodý všechy ožadavy ožadují stejý druh obsluhy; b) růzorodý ožadavy ožadují růzé druhy obsluhy; 4) odle říchodu: a) jedotlivě b) suiově 5) odle itezity vstuu: a) ostatí b) romělivá B) Podle druhu obsluhy: ) odle froty: a) ohraičeé b) eohraičeé ) odle doby zdržeí: a) omezeý b) eomezeý 3) odle zůsobu odchodu z froty: a) FIFO rvý říjde, rvý odejde b) LIFO osledí řijde, rvý odejde c) SIFO áhodé ořadí odchode d) PRI odle riorit (atributů) e) GE obecé řazeí froty 4) odle ředosti olože: a) slabé b) silé C) Vzhledem a síť SHO se dělí: a) aralelí řazeí b) sériové řazeí c) ombiovaé řazeí

D) Vzhledem a obsluhu se SHO dělí: ) odle ovahy doby obsluhy: a) determiisticý b) stochasticý ) odle itezity obsluhy: a) ostatí b) roměé 3) odle očtu aálů: a) roměý b) ostatí Při ávrhu SHO a sebe arážejí dva rotichůdé ožadavy: záazí chce čeat co ejratší dobu, což zameá co ejvětší aacitu; saha reduovat álady a miimalizovat očet obslužých aálů. 6.. Možosti aalyticého řešeí stochasticého systému hromadé obsluhy Předoládá se, že ravděodobost výsytu více ež jedoho ožadavu a obsluhu je v daém oamžiu ulová. Taové roudy ožadavů se ozačují jao ordiárí. Přitom se zavádí tzv. arametr roudu ožadavů (t). Proud ožadavů je stacioárí, je-li ost. Tz., že ravděodobost výsytu určitého očtu ožadavů v itervalu <t; t+ t> ezávisí a t, ale ouze a délce časového itervalu t. Dále budeme uvažovat ouze se stacioárími Marovovými rocesy. Pro matematicý ois systému hromadé obsluhy otřebujeme zát ásledující iformace: - iformace o říchodu záazíů - iformace o době obsluhy - iformace o očtu obsluhových lie - iformace o záazících, teří emohou být v době svého říchodu oamžitě obsloužei Podle výše uvedeých ritérií lze systémy hromadé obsluhy lasifiovat do ěolia ategorií. Nejoužívaější je tzv. Kedallova lasifiace systémů hromadé obsluhy. 6.. Kedallova lasifiace systémů hromadé obsluhy V této lasifiaci jsou systémy tříděy odle tří hlavích hledise: - tyu stochasticého rocesu oisujícího říchod ožadavů obsluze - záoa rozložeí dély obsluhy - očtu obsluhových lie, jež jsou záazíům disozici Iformace o těchto třech charateristiách je zaódováa ve tvaru

X/Y/, de a místě X a Y jsou velá ísmea a je řirozeé číslo (oř. symbol ), začící očet lie obsluhy. Výzam ísme X a Y je vysvětle v ásledující Tabulce. Tab. 6.: Charateristiy Kadallovy lasifiace. Písmeo M E K K N X Výzam, dosazeo za Poissoův roces říchodů, tj. exoeciálí rozložeí (avzájem ezávislých) itervalů mezi říchody Erlagovo rozložeí itervalů mezi říchody (s arametry a ) Rozložeí χ itervalů mezi říchody ( stuňů volosti) Y Exoeciálí rozložeí doby obsluhy Erlagovo rozložeí doby obsluhy (s arametry a ) Rozložeí χ doby obsluhy D Pravidelé determiisticé říchody Kostatí doba obsluhy Obecý říad žádé ředolady Obecé, tj. jaéoliv G o rocesu říchodů rozložeí doby obsluhy GI Reuretí roces říchodů - Dále se budeme zabývat ouze systémem M/M/, eboť teto systém odovídá ejčastěji řešeému roblému - ožadavy a obsluhu tvoří Poissoův roces, doba obsluhy má exoeciálí rozděleí a očet lie je. 6..3 Řešeí jedoduchého systému hromadé obsluhy tytu M/M/ Pro řešeí říladu ředoládejme, že máme disozici jedu frotu ro shromažďováí ožadavů obsluhy a dva obslužé aály s áhodými událostmi a vstuu a výstuu. Předoládejme, že doba obsluhy je ezávislá a očtu čeajících ožadavů. Čeající ožadavy jsou zracovávaé v ořadí v jaém řicházejí (FIFO). Pro řešeí těchto systémů oužíváme běžě teorie Marovovsých řechodů, teré odrobě řeší ařílad [Lida, 99], [Piata, 98]. Nejčastěji se říchod řídí exoeciálím rozděleím ravděodobosti s hustotou ravděodobosti: f t ( t) e ro t > Pro další výočet zavedeme další ozačeí a otřebé vztahy z [Lida,99]: očet obslužých aálů očet ožadavů v systému - středí itezita říchodu ožadavu a je to středí očet výzamých událostí, teré astaou za časovou jedotu t ravděodobost, že v době t až t+ t vstouí do froty ový ožadave, - středí itezita obsluhy je středí očet záazíů, teré je lia schoa obsloužit za časovou jedotu t ravděodobost, že obsluhovaý ožadave bude obsloužeý v době t až t+ t.

Podíl itezity říchodu ožadavu a itezity obsluhy ozačíme β. β. (6.) Doraví itezitu můžeme vyjádřit vztahem: Poud < je středí doba říchodu větší ež středí doba obsluhy a eoroste očet ožadavů ve frotě, o taovémto systému můžeme říci že je stabilizovaý. Pro další výočty je uto staovit ravděodobost, že v systému eí žádý ožadave ( ): β +!! Pravděodobost, že v systému je ožadavů, dy latí β!, je možo staovit ( ) ( ). (6.4) v říadě, že v systému je rávě ožadavů () je ravděodobost tohoto stavu: (6.5) Teto stav je možo charaterizovat jao ravděodobost toho, že říchozí ožadave ebude muset čeat ve frotě. Pa můžeme vyjádřit záladí statisticé arametry systému hromadé obsluhy M/M/. Středí očet obsazeých lie obsluhy: ν β (6.6) Průměrý očet ožadavů ve frotě: Q (6.7) ( ) Průměrý očet ožadavů v systému: L Q +ν (6.8) Průměrá doba čeáí ve frotě: EW (6.9) Průměrá doba obytu v systému: ER EW + (6.) (6.) (6.3)

6..4 Přílad řešeí stochasticého systému hromadé obsluhy tyu M/M/ Zadáí: K čerací staici ohoých hmot se dvěmi stojay řijíždí aždých 8 seud jede automobil. Doba obsluhy jedoho automobilu trvá růměrě,5 miuty. Za ředoladu, že říchody záazíů tvoří Poissoův roces, vyočtěte: - ravděodobost, že u čerací staice ebude žádý automobil, - ravděodobost, že u čerací staice budou rávě automobily, - středí očet automobilů čeajících ve frotě, - středí očet obsazeých stojaů, - středí rostoj jedoho automobilu ve frotě, - středí dobu, terou stráví řidič jedoho automobilu u čerací staice, Vyočtěte všechy uvedeé veličiy ro říad zdvojásobeí očtu stojaů ze a 4 a výsledy avzájem orovejte. Řešeí: Určeí :. středí očet automobilů za hodiu Určeí : 6.6 8. středí očet záazíů, teré je lia schoa obsloužit za hodiu 6 4 4,5,5 6 Určeí β: β [] 4 Určeí :..4... vyhovuje odmíce stabilizace systému [],9375 48 Pravděodobost, že u čerací staice ebude žádý automobil, vyočteme odle (6.3): β +!! + + 4! 48 48,33 Pravděodobost, že u čerací staice budou dva automobily, vyočteme odle (6.4): []

β.! o 4!,33,567 [] Pravděodobost, že automobil, terý řijede čerací staici, bude muset čeat, vyočteme odle (6.5):,567.,97 [] 48 Středí očet automobilů, čeajících ve frotě vyočteme odle (6.7):,9375 Q,498 3,6 [] ( ) (,9375) Středí očet obsazeých stojaů u čerací staice (tj. očtu obsluhovaých) vyočteme odle (6.6): ν β,87 [] 4 Středí očet automobilů u čerací staice celem vyočteme odle (6.8): L γ + ν 3,6 +,87 5,48 [] Středí rostoj jedoho automobilu ve frotě se vyočte odle (6.9):,97 EW, 3 h.4 Středí doba ER, terou stráví jede záazí v systému, se vyočte odle (6.): ER EW +,3 +, 344 h 4 Výsledy ro říad zdvojásobeí očtu stojaů u čerací staice jsou v ásledující tabulce Tab. 6., de je očet stojaů (tj. obsluhových lie). Tab. 6.: Výsledy říladu. Q ν L EW ER,94,3,57 3,6,88 5,5,3,344 4,47,49,93,,88,3, K obdobým výsledů je možo dosět omocí hodot, teré jsou výsledem simulačího exerimetu, terý je ostave a modelu systému hromadé obsluhy se stejými arametry a s ostuy osaými v ásledujícím textu.