Zadání příkladů. Zadání:

Podobné dokumenty
4 NÁHODNÝ VEKTOR. Čas ke studiu kapitoly: 60 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT listopad r r. . b = A

ANALÝZA ROZPTYLU (Analysis of Variance ANOVA)

m n. Matice typu m n má

Metoda konečných prvků. Robert Zemčík

Pružnost a plasticita II

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

je jedna z orientací určena jeho parametrizací. Je to ta, pro kterou je počátečním bodem bod ϕ(a). Im k.b.(c ) ( C ) (C ) Obr Obr. 3.5.

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

Pružnost a plasticita II

Ohýbaný nosník - napětí

8. cvičení z Matematiky 2

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

Odraz na kulové ploše

FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY

x + F F x F (x, f(x)).

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)

4. Determinanty. Výpočet: a11. a22. a21. a12. = a 11 a 22 a 33 + a 12 a 23 a 31 + a 13 a 21 a 32 a 13 a 22 a 31. a 11 a 23 a 32 a 12 a 21 a 33

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220. Název materiálu VY_32_INOVACE / Matematika / 03/01 / 17

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodná proměnná Vybraná spojitá rozdělení

je nutná k tomu, aby byl odhad takto pořízený je potřebná k tomu, aby proměnné-instrumenty vysvětlující veličiny v rovnici je nahrazovaly co

FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY

KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY. Křivka v prostoru je popsána spojitými funkcemi ϕ, ψ, τ : [a, b] R jako množina bodů {(ϕ(t), ψ(t), τ(t)); t

Základní příklady. 18) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27.

Psychologická metodologie. NMgr. obor Psychologie

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA 1.1. Matice

( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN

9 Axonometrie ÚM FSI VUT v Brně Studijní text. 9 Axonometrie

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

Druhé kvantování. Slaterův determinant = χ χ

Odraz na kulové ploše Duté zrcadlo

( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice Řeš v R rovnici: = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t

Matice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

SMR 1. Pavel Padevět

Definice limit I

Výpočet obsahu rovinného obrazce

Riemannův určitý integrál.

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE

PŘÍČNÉ PŘEMÍSTĚNÍ VOZIDEL PŘI ANALÝZE SILNIČNÍ NEHODY

Až dosud jsme se zabývali většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrazeními s definičním

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2018/2019

II. INTEGRÁL V R n. Obr. 9.1 Obr. 9.2 Integrál v R 2. z = f(x, y)

FUNKCE SINUS A KOSINUS

Předpověď plemenné hodnoty. Zdeňka Veselá

1. Pokyny pro vypracování

a i,n+1 Maticový počet základní pojmy Matice je obdélníkové schéma tvaru a 11

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

Matematika 1A. PetrSalačaJiříHozman Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technická univerzita v Liberci

Stereometrie metrické vlastnosti 01

13. Soustava lineárních rovnic a matice

Sbírka příkladů z analýzy funkcí více proměnných

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

Posluchači provedou odpovídající selekci a syntézu informací a uceleně je uvedou do teoretického základu vlastního měření.

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

REGRESNÍ ANALÝZA. 13. cvičení

OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL

VYNUCENÉ TORSNÍ KMITÁNÍ KLIKOVÝCH HŘÍDELŮ

METODICKÝ NÁVOD MODULU

Vzorová řešení čtvrté série úloh

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

Vlastní čísla a vlastní vektory

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

Popis polohy tělesa. Robotika. Vladimír Smutný. Centrum strojového vnímání. České vysoké učení technické v Praze

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.

Matematika 4: Verze ze dne 18. září Jan Chleboun

4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA

Regresní a korelační analýza

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

Hlavní body - magnetismus

8. Elementární funkce

ŘEŠENÍ JEDNODUCHÝCH LOGARITMICKÝCH ROVNIC. Řešme na množině reálných čísel rovnice: log 5. 3 log x. log

MATEMATIKA PŘÍKLADY NA PROCVIČENÍ Kuželosečky

Matematické metody v kartografii

8 Mongeovo promítání

Logaritmická funkce teorie

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

APLIKACE METODY RIPRAN V SOFTWAROVÉM INŽENÝRSTVÍ

25. KONFERENCE O GEOMETRII A POČÍTAČOVÉ GRAFICE

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b b2 2.

Základy navrhování průmyslových experimentů DOE

ANALYTICKÁ GEOMETRIE

Astronomická olympiáda 2010/2011

METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání

rovnice 8.1 Úvod Kapitola 8

Využití analýzy odchylek při hodnocení ziskovosti finančních institucí

R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na

Kuželosečky. ( a 0 i b 0 ) a Na obrázku 1 je zakreslena elipsa o poloosách 3 a 7. Pokud střed elipsy se posunul do bodu S x 0

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

4. cvičení z Matematiky 2

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná

Transkript:

Zdání příkldů Zdání: ) Popšte oblst vužtí plánovných expermentů ) Uveďte krtér optmlt plánů ) Co sou Hdmrdov mtce ké mí vlstnost? ) Co sou. fktorové plán k e lze vužít? 5) Blok čtverce - oblst ech vužtí 6) Co vplývá z ortogonlt. vektorů?

Příkld Oblst vužtí plánovných expermentů ) V off-lne řízení kost t. řízení zshuící do optmlzce technologckého procesu. Zde se hledí význmné řdtelné fktor. b) Př hledání optm v kombnc více proměnných př počtu pokusů omezeném ech dostupností, prcností nebo cenou. c) Přkonstrukcmodelů

Příkld Krtér optmlt plánů ) D optmlt: nmlzue se obem elpsodu spolehlvost odhdů tobuď prmetrů nebo predkcí. nmlzue se ted determnnt proekční mtce P b) optmlt: nmlzue se stop mtce P tedprůměrný rozptl vektoru prmetrů b c) E optmlt: nmlzue se nedelší os elpsodu spolehlvost, ted mxmální vlstní číslo mtce P d) G optmlt: nmlzue se mxmální dgonální prvek H mtce (H ( ) - ). Většn plánů D-optmálních e G-optmální. Je-l rozptl predkce (vše po stndrdzc) roven počtu prmetrů e splněn G D-optmlt

Příkld Hdmrdov mtce Vužíví se k sestvování ortogonálních plánů.. Neednodušší Hdmrdov mtce e mtce: Hdmrdov mtce všších stupňů se sestvuí podle vzorce: ed npříkld: Hdmrdov mtce mí tto vlstnost: Je-l mtce Hdmrdov mtce, e rovněž Hdmrdov mtce. Plán sestvené n zákldě Hdmrdových mtc mí mxmálně redukovný rozptl sou D G-optmální. U tkto sestvených plánů dochází ke snížení počtu pokusů. Dále sou zde odstrněn závslost mez sloupc mtce vsvětluících proměnných, které sou ortogonální. n n E n n

Příkld 5 k -fktorové plán Před výpočtem se provede kódovní proměnných podle vzorce: Kde e kódovná proměnná,horní ndex* oznčue původní proměnnou, dolní ndex U L znmení horní dolní úroveň proměnné. Z kódovných hodnot všech kombncí úrovní se pk seství mtce plánu. Sloupce této mtce předstvuí fktor řádk pk ednotlvé pokus Plán k sou sestven ze dvou úrovní pokusu pro k fktorů. ěří se všechn kombnce fktorů n dvou úrovních. Vhodnocuí se nlýzou rozptlu. Pro expermentální bod, plánu se. fktor pltí vzth: Kde τ e efekt prvního fktoru, γ e efekt druhého fktoru, λ, e nterkce mez fktor, ε, e příslušné rezduum. Pro nscený regresní plán sestvený n zákldě. Hdmrdov mtce pro úrovně fktorů fktor.se zhrnutím prmetru 0 pltí pro výpočet vektoru prmetrů : Kde e Hdmrdov mtce druhého stupně N e počet pokusů. Kdž pro kódovné mtce pltí: Pro výpočet konkrétních prmetrů pk pltí: * * * * * ) ( L U L U,,, ε λ γ τ µ ( )! N E n 0 å

Příkld 5 Pro přescený k regresní plán pro úrovně fktorů fktor se zhrnutím bsolutního členu pltí pro výpočet vektoru prmetrů : Kdž pro kódovné mtce pltí: Pro výpočet konkrétních prmetrů pk pltí: Př zhrnutí nterkce mez fktorem de pk o nscený k regresní plán pro úrovně fktorů fktor se zhrnutím bsolutního členu e výpočet vektoru prmetrů postven n ortogonální mtc, která není mtcí Hdmrdovou. Pro výpočet vektoru prmetrů pltí: Kdž pro kódovné mtce pltí: Pro výpočet konkrétních prmetrů pk pltí: ( ) N E n 0 å ( )! N E n

Příkld 5 0 å

Příkld 5 Blok čtverce to návrh expermentů se používí se k redukc vněších zdroů vrblt. Blok čtverce: Používí se k redukc ednoho vněšího zdroe vrblt. Hodnot ednotlvého expermentu e pk dán rovncí, ( k ) µ α β ε, Kde µ e střední hodnot, α e efekt příslušeící expermentu β e pk efekt příslušeící vněšímu zdro vrblt. Vpřípdě nekonzstentních podmínek se vbírí blok t. celkem homogenní část (blení, ptel, plet, vgón, ). to čst pk tvoříblok,znchžsenáhodnýmvýběrem v náhodném pořdí (losování, náhodná čísl) vbere m bloků v kždém bloku se sledue vlv en ednoho fktoru n n úrovních. K vhodnocení se použe NOV s dvoným tříděním, kd prvním fktorem e fktor sledovný druhým fktorem e fktor bloku. Ltnské čtverce: Slouží k nlezení všech hlvních efektů několk fktorů n steném počtu úrovní (model k bez nterkcí). Pořdí úrovní fktorů se postupně kombnue podle schémtu: B C D B C D C D B D B C Kde, B, C sou ednotlvé experment stn čtverce reprezentuí resp.. zdro vrblt. Jednotlvá měření pk lze vádřt rovncí:, ( k ) µ α β γ k ρl ε,,( k ), l Kde µ e střední hodnot, α ι β sou efekt příslušeící vněším fktorům, γ k e efekt příslušeící expermentu, ρ l e efekt l-tého replkátu uvntř expermentu ε,,(k),l sou rezdu.

Příkld 5 Ortogonlt vektorů Jsou-l sklární součn vektorů tvořící mtc nulové, pk sou vektor n sebe kolmé nesou ted n korelovné. b blo dosženo ortogonlt vektorů vmtcvolíse: ) vhodné poloh expermentálních bodů b) Pro ž dné rozložení expermentálních bodů se volí vhodná funkce (npř. ortogonální polnom)

Název souboru: plexp dresář: E:\Pom\Plnovn Šblon: D:\Progrm Fles\crosoft Offce\Sblon\Norml.dot Název: Písemná zkoušk z chemometre Předmět: utor: utorzovný uvtel Klíčová slov: Komentáře: Dtum vtvoření: 0.0.99 :5 Číslo revze: Poslední uložení: 0.0.99 :5 Uložl: Kocour Celková dob úprv: mnut Poslední tsk: 5.09.00 09:9 Jko poslední úplný tsk Počet stránek: 9 Počet slov: 77 (přblžně) Počet znků: 9 (přblžně)