Primitivní funkce, určitý integrál, nevlastní integrály

Podobné dokumenty
Primitivní funkce, určitý integrál, nevlastní

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

Integrální počet funkcí jedné proměnné

Určete (v závislosti na parametru), zda daný integrál konverguje, respektive zda konverguje. dx = t 1/α 1 dt. sin x α dx =

Kapitola 7: Integrál.

Derivace a monotónnost funkce

f konverguje a g je omezená v (a, b), pak také konverguje integrál b a fg. Dirichletovo kritérium. Necht < a < b +, necht f : [a, b) R je funkce

Teorie. Hinty. kunck6am

- funkce, které integrujete aproximujte jejich Taylorovými řadami a ty následně zintegrujte. V obou případech vyzkoušejte Taylorovy řady

Teorie. Hinty. kunck6am

, = , = , = , = Pokud primitivní funkci pro proměnnou nevidíme, pomůžeme si v tuto chvíli jednoduchou substitucí = +2 +1, =2 1 = 1 2 1

f (k) (x 0 ) (x x 0 ) k, x (x 0 r, x 0 + r). k! f(x) = k=1 Řada se nazývá Taylorovou řadou funkce f v bodě x 0. Přehled některých Taylorových řad.

Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14

Kapitola 7: Integrál. 1/17

Zimní semestr akademického roku 2015/ ledna 2016

x 2 +1 x 3 3x 2 4x = x 2 +3

Základy matematiky pro FEK

úloh pro ODR jednokrokové metody

Matematika III. Miroslava Dubcová, Daniel Turzík, Drahoslava Janovská. Ústav matematiky

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

Konvergence kuncova/

Soustavy nelineárních rovnic pomocí systému Maple. Newtonova metoda.

5.3. Implicitní funkce a její derivace

sin(x) x lim. pomocí mocninné řady pro funkci sin(x) se středem x 0 = 0. Víme, že ( ) k=0 e x2 dx.

Přednáška 3: Limita a spojitost

X = x, y = h(x) Y = y. hodnotám x a jedné hodnotě y. Dostaneme tabulku hodnot pravděpodobnostní

Diferenciální rovnice 1

INTEGRÁLY S PARAMETREM

8.2. Exaktní rovnice. F(x, y) x. dy. df = dx + y. Nyní budeme hledat odpověd na otázku, zda a jak lze od této diferenciální formule

Vzorová písemka č. 1 (rok 2015/2016) - řešení

I. 7. Diferenciál funkce a Taylorova věta

MATEMATIKA B 2. Integrální počet 1

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

Numerická matematika 1

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

Zkouška ze Aplikované matematiky pro Arboristy (AMPA), LDF, minut. Součet Koeficient Body. 4. [10 bodů] Integrální počet. 5.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Integrální počet. Substituce v určitém integrálu VY_32_INOVACE_M0311

Přijímací zkoušky z matematiky pro akademický rok 2017/18 NMgr. studium Učitelství matematiky ZŠ, SŠ

Šesté cvičení bude vysvětlovat tuto problematiku:

Úvod. Integrování je inverzní proces k derivování Máme zderivovanou funkci a integrací získáme původní funkci kterou jsme derivovali

diferenciální rovnice verze 1.1

4 Numerické derivování a integrace

To je samozřejmě základní pojem konvergence, ale v mnoha případech je příliš obecný a nestačí na dokazování některých užitečných tvrzení.

Numerické řešení nelineárních rovnic

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5

Zobecněný Riemannův integrál

Dvojné a trojné integrály příklad 3. x 2 y dx dy,

Posloupnosti a řady. 28. listopadu 2015

Co je obsahem numerických metod?

Metody výpočtu limit funkcí a posloupností

Test M1-ZS12-2 M1-ZS12-2/1. Příklad 1 Najděte tečnu grafu funkce f x 2 x 6 3 x 2, která je kolmá na přímku p :2x y 3 0.

Integrace. Numerické metody 7. května FJFI ČVUT v Praze

Numerické řešení nelineárních rovnic

(5) Primitivní funkce

Neurčitý integrál. Robert Mařík. 4. března 2012

c ÚM FSI VUT v Brně 20. srpna 2007

VYBRANÉ PARTIE Z NUMERICKÉ MATEMATIKY

Seznámíte se s principem integrace metodou per partes a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

Iterační výpočty Projekt č. 2

Obyčejnými diferenciálními rovnicemi (ODR) budeme nazývat rovnice, ve kterých

Matematická analýza ve Vesmíru. Jiří Bouchala

JčU - Cvičení z matematiky pro zemědělské obory (doc. RNDr. Nýdl, CSc & spol.) Minitest MT9

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

Příklad 1. Řešení 1a Máme určit obsah rovinné plochy ohraničené křivkami: ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 14. a) =0, = 1, = b) =4, =0

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

Semestrální písemka BMA3 - termín varianta A13 vzorové řešení

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

1 Integrální počet. 1.1 Neurčitý integrál. 1.2 Metody výpočtů neurčitých integrálů

Derivace funkce a parciální derivace

Funkce jedné proměnné

Michal Fusek. 10. přednáška z AMA1. Ústav matematiky FEKT VUT, Michal Fusek 1 / 62

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2015

Tabulkové limity. n! lim. n n) n + lim. n + n β = 0. n + a n = 0. lim. (d) Pro α > 0 (tj. libovolně velké) a pro β > 0 (tj.

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

Diferenciální rovnice II

Obsah Obyčejné diferenciální rovnice

Numerické řešení nelineárních rovnic

Kapitola 8: Dvojný integrál 1/26

Matematická analýza 1, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, )

11. Číselné a mocninné řady

1 Modelování systémů 2. řádu

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2014

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 12. a) 3 +1)d. Vypočítejte určité integrály: b) 5sin 4 ) d. c) d. g) 3 d. h) tg d. k) 4 arctg 2 ) d.

Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. MATEMATICKÝ SOFTWARE MAPLE - MANUÁL Marek Šulista

metody jsou proto často jedinou možností jak danou diferenciální rovnicivyřešit.

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y

Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.

R β α. Obrázek 1: Zadání - profil složený ze třech elementárních obrazců: 1 - rovnoramenný pravoúhlý trojúhelník, 2 - čtverec, 3 - kruhová díra

Numerické metody a statistika

PRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE

Jednou z nejdůležitějších funkcí, které se v matematice a jejích aplikacích používají je

SPECIÁLNÍCH PRIMITIVNÍCH FUNKCÍ INTEGRACE RACIONÁLNÍCH FUNKCÍ

Budeme hledat řešení y(x) okrajové úlohy pro diferenciální rovnici druhého řádu v samoadjungovaném tvaru na intervalu a, b : 2 ) y i p i+ 1

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 17. února ( sin (π 2 arctann) lim + 3. n 2. π 2arctan n. = lim + 3.

Kombinatorická minimalizace

LEKCE10-RAD Otázky

Náhodná veličina a její charakteristiky. Před provedením pokusu jeho výsledek a tedy ani sledovanou hodnotu neznáte. Proto je proměnná, která

Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y

Transkript:

Primitivní funkce, určitý integrál, nevlastní integrály Program Maple může být velmi dobrým pomocníkem při hledání primitivních funkcí i při výpočtu určitých integrálů. Přesto se neobejdeme bez dobré znalosti teorie výpočtů primitivních funkcí a určitých integrálů. Bez těchto znalostí může dojít ke špatné interpretaci výsledků, nebo se nám nepodaří získat výsledek, i když po určitých úpravách lze výsledek získat. Příkaz pro výpočet primitivní funkce v Maple má tvar: int(f(x),x); Příkaz pro výpočet určitého integrálu int(f(x),x=a..b); b a f(x)dx v Maple má tvar: Příklad : Vypočtěte primitivní funkci k funkci f(x) = x 5 int(x^5,x); x 6 6 Příklad 2: Vypočtěte určitý integrál 0 x 5 dx int(x^5,x=0..);

Ted vyzkoušíme složitější příklad. Příklad 3: Vypočtěte primitivní funkci k funkci f(x) = 6 (x)(2 + 2 (x) + x) int(/(sqrt(x)*(2+2*sqrt(x)+x)),x); 2 arctan( x + ) O správnosti výsledku se můžeme přesvědčit derivací: diff(%,x); (x)(2 + 2 (x) + x) Chceme-li zapsat výsledek i se zadáním, můžeme využít příkaz Int následujícím způsobem: Int(/(sqrt(x)*(2+2*sqrt(x)+x)),x)=int(/(sqrt(x)*(2+2*sqrt(x)+x)),x); (x)(2 + 2 (x) + x) dx = 2 arctan( x + )

Dále si ukážeme integrály, na které si musíme dát pozor. Příklad 4: Vypočtete primitivní funkci a k funkci f(x) = x n a určitý integrál 0 x n dx int(x^n,x); int(x^n,x=0..); x (n+) n + x(n+) lim x >0+ n + Musíte si uvědomit, že výsledek platí pouze pro n. Poslední výsledek můžeme zlepšit, jestliže použijeme podmínku pro n. assume(n>-); int(x^n,x=0..); Maple nám tentokrát vrátí výsledek nebo n +

assume(n<-); int(x^n,x=0..); Maple nám tentokrát vrátí výsledek Ale ani výpočet primitivní funkce k funkci f(x) = není bez problémů. Musíme si uvědomit, že Maple x počítá v oboru komplexních čísel. int(/x,x); Maple nám vrátí (počítáme-li v oboru reálných čísel) špatný výsledek ln(x) Správný výsledek dostaneme až příkazem Re (reálná část): Re(int(/x,x;)) ln( x ) Ted si ukážeme, jak si poradit, když nám Maple primitivní funkci nevypočte. Příklad 5: Vypočtěte primitivní funkci k funkci f(x) = x arcsin(x) x 2 int(x*arcsin(x)/sqrt((-x^2)),x); Maple nám nevrátí uspokojivý výsledek

x arcsin(x) ( x2 ) dx Zde můžeme použit příkaz pro výpočet primitivní funkce pomocí metody per partes. Příkaz má tvar: student[intparts](int(f(x),x),u(x));, kde f(x) je integrovaná funkce a u(x) je funkce, kterou chceme v metodě per partes derivovat. V našem případě tedy použijeme příkaz: student[intparts](int(x*arcsin(x)/sqrt((-x^2),x),arcsin(x)); Jako funkci, kterou budu derivovat jsme zvolili arcsin(x). arcsin(x) x 2 dx Zde je integrál ve výsledku jednoduchý a lehce jej vypočteme. pokračovat ve výpočtech dílčích integrálů. Pokud je integrál složitější, musíme Nyní si ukážeme další funkci, pro kterou nám Maple nedá primitivní funkci, i když ji lze lehce spočítat. Příklad 6: Vypočtěte primitivní funkci k funkci f(x) = int((2*x+/(2*sqrt(x)))/((x^2+sqrt(x))^2+),x); 2x + 2 x (x 2 + x) 2 + ; Maple tuto primitivní funkci nespočte. My však vidíme, že můžeme použít substituci y = x. Použijeme tedy substituci a zkusíme primitivní funkci znova spočítat pomocí Maple. Pro substituci můžeme použít příkaz student[changevar](s,int(f(x),x),y), kde s je substituce y = ϕ(x), f(x) je původní integrovaná funkce a y je nová proměnná.

V našem případě tedy napíšeme: F:=student[changevar](y=sqrt(x),Int((2*x+/(2*sqrt(x)))/((x^2+sqrt(x))^2+),x),y); Dostaneme integrál po substituci: Nyní musíme ještě integrál vypočítat: value(f); Dostaneme následující výsledek: Nakonec vrátíme substituci: subs(y=sqrt(x),%); Maple nám dá již správný výsledek F := 4y 3 + y 8 + 2y 5 + y 2 + d y arctan(y 4 + y) arctan(x 2 + (x)) O správnosti se přesvědčíme derivací: diff(%,x); 2x + 2 x (x 2 + x) 2 +

Pozorný čtenář si zde všimne, že jsme mohli použít lepší substituci a to y = x 2 + x a výpočet by byl ještě jednodušší. Záměrně jsme zvolili substituci y = x, protože ta by měla napadnout každého studenta, který prošel základním kurzem výpočtu primitivních funkcí pomocí substituce. Nyní si ukážeme, jak získáme přibližnou hodnotu určitého integrálu v případě, že Maple integrál nevypočítá analyticky. Použijeme příkaz, který využívá k výpočtu určitého integrálu příbližné numerické metody. Příklad 7: Vypočtěte určitý integrál 0 e x 2 x 2 + dx int(exp(x^2/(x^2+)),x=0..); Maple nám vrátí pouze opis integrálu: x 2 x 2 + e dx 0 Použijeme tedy příkaz pro výpočet určitého integrálu, který využívá přibližných numerických metod. Bohužel, jaké metody přesně používá se nedozvíme. Příkaz má tvar evalf(int(f(x),x=a..b). Implicitně Maple počítá s přesnosti ε = 0.5 0 digits, kde digits je hodnota proměnné Digits, což je počet míst, na které Maple počítá. Uživatel si tuto proměnnou může nastavit. Použijeme tedy přibližný numerický výpočet: evalf(int(exp(x^2/(x^2+)),x=0..)); :.2556268

Maple si poměrně dobře poradí i s nevlastními integrály. Příklad 8: Vypočtěte určitý integrál dx t 2 +2+sin(t) Tento integrál konverguje, protože 0 t 2 +2+sin(t) t 2 a dt =, tedy konverguje. Protože primitivní t 2 funkci k integrované funkci neumíme ani my ani Maple vypočítat, použijeme hned přibližný numerický výpočet. evalf(int(/(t^2+2+sin(t)),t=..infinity)); Maple nám vrátí následující výsledek: Pozor nesmíte použít příkaz:.62466708 evalf(int(/(t^2+2+sin(t)),t=..00000000)); Maple nám vrátí následující výsledek: 40296.74067 což je samozřejmě špatný výsledek. Použijeme-li příkaz: evalf(int(/(t^2+2+sin(t)),t=..0000000)); dostaneme výsledek: 40297.4364

Rozdíl posledních dvou výsledků je 0.40297 ale následující příkaz nám dá jiný výsledek: evalf(int(/(t^2+2+sin(t)),t=00000000..0000000)); dostaneme výsledek: -.899990000e-7 Vše je způsobeno tím, že pracujeme s přesností na deset desetinných míst a předchozí výsledky jsou zatíženy chybou počítače. Nyní použijeme stejný příkaz pro určitý integrál, který nekonverguje. Příklad 9: Vypočtěte určitý integrál dt t+2+sin(t) Tento integrál diverguje, protože t+2+sin(t) t+3 (pro t > ) a dx =, tedy diverguje. Protože t+3 primitivní funkci k integrované funkci neumíme opět určit, použijeme přibližný numerický výpočet. evalf(int(/(t+2+sin(t)),t=..infinity)); Maple nám vrátí následující výsledek: Float( )