Nakloněná rovina I

Podobné dokumenty
Nakloněná rovina II

1.5.1 Mechanická práce I

Nakloněná rovina II

1.5.2 Mechanická práce II

Nakloněná rovina III

1.5.4 Kinetická energie

( ) Statika I. Předpoklady: 1707

Rovnice paraboly

1.3.5 Dynamika pohybu po kružnici I

FYZIKA I. Pohyb těles po podložce

1.5.3 Výkon, účinnost

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

Přibližná linearizace modelu kyvadla

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305

1. výpočet reakcí R x, R az a R bz - dle kapitoly 3, q = q cosα (5.1) kolmých (P ). iz = P iz sinα (5.2) iz = P iz cosα (5.3) ix = P ix cosα (5.

3. Silové působení na hmotné objekty

4.5.8 Elektromagnetická indukce

Hledané složky vektoru tvoří odvěsny pravoúhlého trojúhelníku:

Vektory II. Předpoklady: Umíme už vektory sčítat, teď zkusíme opačnou operací rozklad vektoru na složky.

1.3.4 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici

6.3.6 Zákon radioaktivních přeměn

( ) Vzájemná poloha parametricky vyjádřených přímek I. Předpoklady: 7302

2.2.2 Měrná tepelná kapacita

CVIČENÍ č. 10 VĚTA O ZMĚNĚ TOKU HYBNOSTI

1.3.3 Přímky a polopřímky

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

Hledání parabol

MATEMATIKA PŘÍKLADY NA PROCVIČENÍ Parametrický popis křivek

3.1.8 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru

1. Vysvětlete pojmy systém a orientované informační vazby (uveďte příklady a protipříklady). 2. Uveďte formy vnějšího a vnitřního popisu systémů.

Statika 1. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč. Plocha.

Moment síly výpočet

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

VZÁJEMNÉ SILOVÉ PŮSOBENÍ VODIČŮ S PROUDEM A MAGNETICKÉ POLE

ZPŮSOBY MODELOVÁNÍ ELASTOMEROVÝCH LOŽISEK

5.1.7 Vzájemná poloha přímky a roviny

Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení

Seznámíte se s principem integrace substituční metodou a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

14. Soustava lineárních rovnic s parametrem

Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa

4.5.8 Elektromagnetická indukce

transformace Idea afinního prostoru Definice afinního prostoru velké a stejně orientované.

Laboratorní práce č. 3: Měření součinitele smykového tření

Parciální funkce a parciální derivace

= + = + = 105,3 137, ,3 137,8 cos37 46' m 84,5m Spojovací chodba bude dlouhá 84,5 m. 2 (úhel, který spolu svírají síly obou holčiček).

Vektorový součin I

Čepové tření Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková

2.5.8 Šetříme si svaly II (nakloněná rovina)

5.1.8 Vzájemná poloha rovin

1.5.5 Potenciální energie

Dynamika pohybu po kružnici III

Dynamika hmotného bodu. Petr Šidlof

1.4.3 Zrychlující vztažné soustavy II

Kinematika pístní skupiny

Digitální učební materiál

GONIOMETRIE. 1) Doplň tabulky hodnot: 2) Doplň, zda je daná funkce v daném kvadrantu kladná, či záporná: PRACOVNÍ LISTY Matematický seminář.

2.2.8 Jiné pohyby, jiné rychlosti I

3.4.2 Rovnováha Rovnováha u centrální rovinné silové soustavy nastává v případě, že výsledná síla nahrazující soustavu je rovna nule. Tedy. Obr.17.

Grafy funkcí odvozených z funkcí sinus a cosinus II

Tlumené kmity. Obr

Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony

Pohyb po kružnici - shrnutí. ω = Předpoklady:

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

OBJÍMKA VÁZANÁ PRUŽINOU NA NEHLADKÉM OTOČNÉM RAMENI

4. Práce, výkon, energie a vrhy

Derivace funkce více proměnných

Analytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii

Postup řešení: Výkon na hnacích kolech se stanoví podle vztahu: = [W] (SV1.1)

CVIČENÍ Z ELEKTRONIKY

FYZIKA I. Rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a nerovnoměrně zrychlený rotační pohyb

Veličiny charakterizující geometrii ploch

Aproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny


Vztahy mezi veličinami popisujíscími pohyb

3.1.1 Přímka a její části

b) Maximální velikost zrychlení automobilu, nemají-li kola prokluzovat, je a = f g. Automobil se bude rozjíždět po dobu t = v 0 fg = mfgv 0

( ) ( ) ( ) ( ) Skalární součin II. Předpoklady: 7207

NA POMOC FO. Pád vodivého rámečku v magnetickém poli

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ

SMR 1. Pavel Padevět

2.2.9 Jiné pohyby, jiné rychlosti II

Určete velikost zrychlení, kterým se budou tělesa pohybovat. Vliv kladky zanedbejte.

TUHÉ TĚLESO. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

1 Veličiny charakterizující geometrii ploch

2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství

Hmotný bod - model (modelové těleso), který je na dané rozlišovací úrovni přiřazen reálnému objektu (součástce, části stroje);

Statika 1. Vnitřní síly na prutech. Miroslav Vokáč 11. dubna ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M.

DRI. VARIZON Jednotka pro zaplavovací větrání s nastavitelným tvarem šíření

1.1.9 Rovnoměrný pohyb IV

2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství

Matematika v automatizaci - pro řešení regulačních obvodů:

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil

7.4.1 Parametrické vyjádření přímky I

Frézování. Podstata metody. Zákl. způsoby frézování rovinných ploch. Frézování válcovými frézami

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ TĚŽIŠTĚ

Statika 2. Kombinace namáhání N + M y + M z. Miroslav Vokáč 19. října ČVUT v Praze, Fakulta architektury.

Newtonův zákon III

Úloha VI.3... pracovní pohovor

Transkript:

1.2.14 Nakloněná rovina I Předoklady: 1213 Pomůcky: kulička, sada na měření řecí síly. Až dosud jsme se u všech říkladů uvažovali ouze vodorovné lochy. Př. 1: Vysvěli, roč jsme u všech dosavadních říkladů ředokládali, že locha, na keré je ředmě umísěn, je vodorovná. Jak se změní říklady z minulých hodin, okud budou ředměy umísěny na nakloněné roviny? Pokud je ředmě umísěn na vodorovné rovině, je svislá aviační síla kolmá na ovrch a má oačný směr než laková síla odložky. Obě síly se za běžných okolnosí vyruší a na ředmě ak ůsobí nulová výsledná síla. Pokud umísíme ředmě na nakloněnou rovinu, čás aviační síly se nevyruší s lakem odložky a může (okud je věší než ření) sáhnou ředmě z nakloněné roviny dolů. Př. 2: Nakresli do obrázků ředměů na nakloněných rovinách ůsobící síly. U obrázku kuličky ření zanedbej (i ve skuečnosi je velmi malé). Keré veličiny rozhodují o om, zda ředmě z nakloněné roviny sjede nebo na ní zůsane sá? a) b) a) Na kuličku ůsobí: - svislá aviační síla Země, - laková síla odložky kolmo na nakloněnou rovinu. Obě síly mají nenulovou výslednici, kerá ůsobí ve směru nakloněné roviny a sáhne kuličku dolů. b) 1

Na kvádřík ůsobí: - svislá aviační síla Země, - laková síla odložky kolmo na nakloněnou rovinu, - řecí síla rovnoběžně s nakloněnou rovinou. Všechny ři síly mohou mí nenulovou výslednici (ak kvádřík sjede dolů) nebo mají nulovou výslednici a kvádřík zůsane sá. O om, zda ředmě sjede z nakloněné roviny rozhoduje: velikos koeficienu ření, úhel nakloněné roviny. Naším cílem jsou řesnější, kvaniaivní ředovědi musíme zjisi, jak velká čás aviační síly se nevyruší s lakovou silou odložky. Vráíme se k obrázku kuličky (jsou na něm ouze dvě síly): velikos aviační síly je dána hmonosí kuličky m a aviačním zrychlením, síla má akovou velikos jaká je ořeba (aby se kulička neroadla). Musíme urči, jaká čás aviační síly lačí na nakloněnou rovinu (sejnou velikos má ak síla ) rozložíme na dvě složky: k - složka kolmá na nakloněnou rovinu (zůsobuje lak na nakloněnou rovinu a vyvolává ím sílu, se kerou se ak vyruší), - složka rovnoběžná k nakloněné rovině (nesčíá se se silou a voří ak výslednou sílu na kuličku). 2

Př. 3: Rozlož aficky sílu, kerá ůsobí na kuličku oloženou na nakloněné rovině, na složky k a. Urči výslednou sílu, kerá ůsobí na kuličku. k Síla síly se vyruší se složkou k výsledná síla se rovná rovnoběžné složce aviační. v Př. 4: Odhadni, jak se změní velikos výsledné síly, okud kuličku oložíme na srmější nakloněnou rovinu. Vyřeš říklad aficky a orovnej výsledek se svým odhadem. Pokud se zvěší úhel nakloněné roviny, zvěší se i velikos rovnoběžné složky aviační síly zvěší se i velikos výsledné síly (odovídá o zkušenosi, je ěžší aha věci do rudkého koce). 3

k Síla síly se vyruší se složkou k výsledná síla se rovná rovnoběžné složce aviační. v Př. 5: Kulička o hmonosi m je oložena na nakloněné rovině o úhlu α. Urči velikosi složek k a. Urči velikos síly a velikos výsledné síly ůsobící na kuličku. Využijeme obrázek z říkladu 3: k 4

Síla a její složky k a voří ravoúhlý rojúhelník, kerý je odobný s rojúhelníkem, kerý voří nakloněnou rovinu (ravoúhlý s úhlem α ) velikosi složek určíme omocí oniomerických funkcí: roilehlá řilehlá k sinα = = = sinα cosα = = k = cosα řeona řeona Plaí: = = cosα k = = sinα. v Pedaoická oznámka: Na konci ředchozí hodiny uozorňuji sudeny, že v éo hodině budou ořebova oniomerické funkce. Ti, keří s nimi mají řeso roblémy, se dočkají resu. Graviační sílu, kerá ůsobí na ředmě oložený na nakloněné rovině, můžeme rozloži na dvě složky: k = cosα - složku kolmou na nakloněnou rovinu (určuje velikos síly ), = sinα - složku rovnoběžnou s nakloněnou rovinou (určuje velikos výsledné síly v ). Síly a k jsou složky aviační síly síly a k sílu nahrazují (ůsobí míso ní, nejde o nové síly). Pedaoická oznámka: Předchozí oznámka je důležiá. Vždy se najde někdo, kdo řidá do obrázku další dvě síly a diví se, roč se síla s ničím nesčíá. Př. 6: Na nakloněné rovině o sklonu α = 30 je oložen baoh o hmonosi 15k. Urči složky k a síly, kerou baoh řiahuje Země. Sačí dosadi do čersvě odvozených vzorců: = cosα = m cosα = 15 10 cos30 N = 130 N k = sinα = m sinα = 15 10 sin 30 N = 75 N Př. 7: Kulička je oložena na nakloněné rovině s úhlem α = 15. Urči její zrychlení. Tření zanedbej. Pro zrychlení kuličky laí a =. m Výsledná síla, kerá ůsobí na kuličku se rovná vodorovné složce aviační síly sinα m sinα a α m m m m Kulička se bude ohybova se zrychlením 2 2 = = = = = sin = 10 sin15 m/s = 2, 6 m/s. 2 2,6 m/s. Poznámka: Výsledek ředchozího říkladu není srávný (viz. následující říklad). 5

Př. 8: (BONUS) Výsledek ředchozího říkladu není srávný. Odhadni, zda zrychlení, keré bychom naměřili (nebo sočíali srávným osuem) bude věší nebo menší než výsledek ředchozího říkladu. Na co jsme ři řešení říkladu zaomněli? Skuečné zrychlení kuličky bude menší. Kulička ři sjíždění z nakloněné roviny vykonává dva ohyby: osuvný ohyb o nakloněné rovině, oáčivý ohyb kolem své osy (zaím jsme si o něm ješě neovídali). Proože na rozočení kuličky bude řeba aké ůsobení síly, sořebuje se čás výsledné síly na rozáčení kuličky a její římočaré zrychlení bude menší. v Pedaoická oznámka: Příklad s kuličkou je ouži schválně i řes o, že v omo okamžiku ho sudeni nemohou vyřeši srávně. Úvaha v říkladu 7 je sice jen kvaliaivní, řeso ji ovažuji za fyzikální v neleším smyslu slova. Jde mimo jiné o dobrou ilusraci základního rinciu nic není zadarmo. Př. 9: Urči sílu, kerou je nuné áhnou do koce se sklonem 20 sáně, okud i s děmi váží 30 k a koeficien dynamického ření mezi sáněmi a sněhem je 0,1. Na sáňky ůsobí čyři síly: - svislá aviační síla Země, - laková síla odložky kolmo na nakloněnou rovinu, - řecí síla roi směru ohybu, - síla, kerou sáňky áhneme. Síla, kerou áhneme sáňky musí řekona řecí sílu a rovnoběžnou složku aviační síly (zbude ze síly = + o odečení síly = sinα = m sinα = Nf = f = m cosα f k ) sinα cosα ( sinα cosα ) ( α α ) ( ) = + = m + m f = m + f = m sin + cos f = 30 10 sin 20 + cos 20 0,1 N = 131N Sáně musíme áhnou silou 131 N. Shrnuí: Graviační sílu, kerá ůsobí na ředmě oložený na nakloněné rovině, nahrazujeme složkou kolmou a složkou rovnoběžnou s nakloněnou rovinou. 6