6.2. ČÍSELNÉ ŘADY. V této kapitole se dozvíte:

Podobné dokumenty
6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI

Nekonečné řady. 1. Nekonečné číselné řady 1.1. Definice. = L L nekonečnou posloupnost reálných čísel. a) Označme { a }

11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel

Kapitola 1. Nekonečné číselné řady. Definice 1.1 Nechť {a n } n=1 je posloupnost reálných čísel. Symbol. a n nebo a 1 + a 2 + a

Přehled často se vyskytujících limit posloupností. = ek. = 1 lim n n! = = C = α 0+

STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE POSLOUPNOSTI A ŘADY FUNKCÍ

je číselná posloupnost. Pro všechna n položme s n = ak. Posloupnost

n=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0

1.2. MOCNINA A ODMOCNINA

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a a N. n=1

M - Posloupnosti VARIACE

1 Nekonečné řady s nezápornými členy

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

(3n + 1) 3n Příklady pro samostatnou práci

Vlastnosti posloupností

Přednáška 7, 14. listopadu 2014

p = 6. k k se nazývá inverze v permutaci [ ] MATA P7 Determinanty Motivační příklad: Řešte soustavu rovnic o dvou neznámých: Permutace z n prvků:

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

DUM č. 19 v sadě. 13. Ma-1 Příprava k maturitě a PZ algebra, logika, teorie množin, funkce, posloupnosti, řady, kombinatorika, pravděpodobnost

D = H = 1. člen posloupnosti... a 1 2. člen posloupnosti... a 2 3. člen posloupnosti... a 3... n. člen posloupnosti... a n

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta

Posloupnosti a číselné řady. n + 1. n n n n. n n n. = lim. n2 sin n! lim. = 0, je lim. lim. lim. 1 + b + b b n) = 1 b

2.4. INVERZNÍ MATICE

5. Posloupnosti a řady

Mocninné řady - sbírka příkladů

Posloupnosti a řady. Obsah

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace:

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

Řady s nezápornými členy

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Základní elementární funkce.

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS ,

{} n n = 1 1. ŘADY Posloupnosti

8.3.1 Pojem limita posloupnosti

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Posloupnosti na střední škole Bakalářská práce

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

8.2.7 Geometrická posloupnost

P. Girg. 23. listopadu 2012

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS ,

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA. , x = opačný vektor

Analytická geometrie

Matematická analýza I

n 3 lim 3 1 = lim Je vidět, že posloupnost je neklesající, tedy z Leibnize řada konverguje, ( 1) k 1 k=1

1.2. NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN

a logaritmickou funkci a goniometrické funkce. 6.1 Násobení řad. Podívejme se neprve na násobení mnohočlenů x = x x n a y = y y n.

6 Stabilita lineárních diskrétních regulačních obvodů

Matematická analýza III - funkční posloupnosti a. Ing. Leopold Vrána

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 NavMg. studium Kompletní znění testových otázek matematika a statistika

9. Číselné posloupnosti a řady

Obsah. 1 Mocninné řady Definice a vlastnosti mocninných řad Rozvoj funkce do mocninné řady Aplikace mocninných řad...

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Posloupnosti ( 1) ( ) 1. Různým způsobem (rekurentně i jinak) zadané posloupnosti. 2. Aritmetická posloupnost

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce skupina A 16. listopad dx

1.8.1 Mnohočleny, sčítání a odčítání mnohočlenů

8.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P8.1] výpočet obsahu plochy pod grafem funkce. (nejdříve jen pro a < b ) a = x 0 < x 1 <... < x n = b.

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY DUBNA 2018

PRACOVNÍ SEŠIT ČÍSELNÉ OBORY. 1. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online.

Napíšeme si, jaký význam mají jednotlivé zadané hodnoty z hlediska posloupností. Zbytek příkladu je pak pouhým dosazováním do vzorců.

Posloupnosti. a a. 5) V aritmetické posloupnosti je dáno: a

nazveme číselným vektorem. Čísla a Definice. Vektor, jehož všechny složky se rovnají nule, se nazývá nulový vektor o r = (0, 0, 0,, 0).

Matematika 1. Ivana Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D Posloupnosti

PRACOVNÍ SEŠIT POSLOUPNOSTI A FINANČNÍ MATEMATIKA. 5. tematický okruh:

8. Elementární funkce

Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská 3 Praha 1 Jaroslav Reichl

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY ÚNORA 2019

ZS 2018/19 Po 10:40 T5

POSLOUPNOSTI A ŘADY,

Analytická geometrie

f x a x DSM2 Cv 9 Vytvořující funkce Vytvořující funkcí nekonečné posloupnosti a0, a1,, a n , reálných čísel míníme formální nekonečnou řadu ( )

2.3. DETERMINANTY MATIC

Petr Šedivý Šedivá matematika

8.2.6 Geometrická posloupnost

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA TŘETÍ MGR. JÜTTNEROVÁ Název zpracovaného celku: GEOMETRICKÁ POSLOUPNOST A JEJÍ UŽITÍ

1. ÚPRAVY ALGEBRAICKÝCH VÝRAZŮ V REÁLNÉM OBORU 1.1. ZLOMKY A ABSOLUTNÍ HODNOTA

1. ČÍSELNÉ OBORY 10. Kontrolní otázky 24. Úlohy k samostatnému řešení 25. Výsledky úloh k samostatnému řešení 25. Klíč k řešení úloh 26

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2019

8.2.1 Aritmetická posloupnost

Opakovací test. Posloupnosti A, B

8.2.4 Užití aritmetických posloupností

KKKKKKKKKKKKKK. (i = 1,..., m; j = 1,..., n) jsou reálná čísla a x j jsou neznámé, se nazývá soustava m lineárních rovnic o

Matematika I, část II

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,

Verze z 17. května 2018.

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY ÚNORA 2018

4. Opakované pokusy a Bernoulliho schema

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem

a 1 = 2; a n+1 = a n + 2.

Matematická analýza III (NMUM201)

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

Základní věta integrálního počtu (Newton Leibnizova) nám umožní výpočet určitých integrálů. Poznáte základní vlastnosti určitých integrálů.

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018

Transkript:

6.2. ČÍSELNÉ ŘADY V této kpitole se dozvíte: jk defiujeme číselou řdu; defiici kovergece řdy jejího součtu; jk vypdá ritmetická, geometrická hrmoická řd jk je to s jejich kovergecí; jk zí utá podmík kovergece řdy; defiici bsolutí reltiví kovergece řdy její výzm; přesé zěí ejpoužívějších kritérií kovergece řd. Klíčová slov této kpitoly: řd, součet řdy, kovergece divergece řdy, ritmetická, geometrická hrmoická řd, utá podmík kovergece řdy, bsolutí reltiví kovergece řdy, lterující řd, kritéri kovergece řd, Leibizovo kritérium pro lterující řdy, srovávcí kritérium, odmocié Cuchyho kritérium, podílové d Alembertovo kritérium, Rbeovo kritérium, Abelovo kritérium. Čs potřebý k prostudováí učiv kpitoly:,0 +,25 hodiy (teorie + řešeí příkldů)

Číselé řdy. Defiice. Nechť je dá posloupost { }. Symbol + 2 + +... = zýváme řdou příslušé poslouposti. Součet s = + 2 +... + zýváme -tým částečým součtem této řdy. Je-li posloupost částečých součtů s, s 2, s,... kovergetí má koečou limitu s = lim s, říkáme, že řd je kovergetí má součet s. Jik je řd divergetí. Aritmetická, geometrická hrmoická řd. Ukázkový příkld. Aritmetická řd + ( + d) + ( + 2 d) +... = + ( ) d je kovergetí je tehdy, je-li = 0 d = 0. Součet prvích čleů = + +... + = ( + ) = 2 + ( ) s 2 2 2 d má řd součet +, pokud je d < 0, má řd součet. Ukázkový příkld 2. Geometrická řd 2.... Pokud je d > 0, + q+ q + = q je kovergetí právě tehdy, je-li q < ; její q součet pk je s =. Součet prvích čleů s = + 2 +... + = q q. Ukázkový příkld. Hrmoická řd + + +... = je divergetí (má součet + ). 2 4 = Nutá podmík kovergece řdy. Vět. Nutou podmíkou kovergece řdy + 2 + +... = je lim = 0. Pozámk. Uvedeá podmík je utá, ikoliv postčující, jk je vidět příkldu hrmoické řdy, která tuto podmíku splňuje přesto je divergetí. Vět. Jsou-li řdy 2... + + + = 2 resp. b, pk jsou kovergetí i řdy ( ± b ) b + b + b +... = b kovergetí mjí součet,, resp. k pltí:

Pozámk. ( ) ± b = + b, resp. k = k. Opčá vět epltí, tz. je-li kovergetí řd ( ± b ) z řd, b. Npř. řd ( ) ( ) ( ), emusí být kovergetí žádá + + +... je kovergetí (všechy čley jsou ulové), le řdy + + +...... divergují. Dále, řd, která vzike vyecháím závorek, tj. řd + +... tké eí kovergetí. Vidíme tedy, že ekoečé řdy se chovjí ěkdy zčě odlišě od koečých součtů, př. si emůžeme obecě dovolit libovolě odstrňovt závorky měit pořdí čleů. K objsěí této otázky je uté ejprve zvést dvě ové defiice. Absolutí reltiví kovergece. Defiice. Říkáme, že řd + 2 + +... = koverguje bsolutě, jestliže koverguje řd bsolutích hodot + 2 + +... =. Pokud řd ikoliv, říkáme, že řd koverguje reltivě (ebsolutě). koverguje, le řd Ukázkový příkld 4. + Řd ( ) + +... = má součet l2 je tedy reltivě kovergetí, protože 2 4 již víme, že řd bsolutích hodot, což je hrmoická řd, diverguje. Uvedeá řd, ve které se střídjí zmék čleů, se zývá lterující řd. Vět. Koverguje-li řd ormálí kovergece)., koverguje tké řd (tj. z bsolutí kovergece plye Vět. Je-li řd bsolutě kovergetí, pk řd, která vzike z této řdy přerováím (tz. změou pořdí čleů) je opět bsolutě kovergetí má týž součet. Vět. Je-li řd reltivě kovergetí, pk jejím vhodým přerováím lze získt řdu s předem dým součtem ebo řdu divergetí. Kritéri kovergece řd. Ke zjištěí, zd je řd kovergetí čí ikoliv, slouží růzá kritéri (ebo-li postčující podmíky). Uvedeme spoň pro prxi ejdůležitější.

Vět (Leibizov, pro lterující řdy). Nechť pro lterující řdu 2 + 4 +..., 0 pltí 2..., lim = 0. Pk je tto řd kovergetí. Vět (srovávcí kritérium). Nechť řdy + 2 + +... () b+ b2 + b +... (2) jsou řdy s kldými čley echť b pro skoro všech (tz pro všech ejvýše s výjimkou koečého počtu). Řd (2) je tzv. mjort k řdě (). Pk z kovergece řdy (2) plye kovergece řdy () z divergece řdy () plye divergece řdy (2). Vět (odmocié, Cuchyho kritérium). Nechť + 2 + +... je řd s kldými čley echť lim kovergetí, je-li k >, je řd divergetí. Vět (podílové, d Alembertovo kritérium). Nechť + 2 + +... je řd s kldými čley echť lim + kovergetí, je-li k >, je řd divergetí. = k. Pk je-li k <, je řd = k. Pk je-li k <, je řd Vět (Rbeovo kritérium). Nechť + 2 + +... je řd s kldými čley echť řd kovergetí, je-li k <, je řd divergetí. lim = k +. Pk je-li k >, je Pozámk. Pokud v ěkterém ze tří posledích kritériích ste přípd k =, elze o kovergeci řdy tímto kritériem rozhodout. Vět (Abelovo kritérium). Jsou-li { }, { b } dvě poslouposti, z ichž { } řd, koverguje i řd b. b je ohričeá mootóí, pk koverguje-li

Shrutí kpitoly: Symbol + 2 + +... = zýváme řdou příslušou k poslouposti { }. Součtem této řdy zýváme limitu poslouposti částečých součtů s = lim s, kde s = + 2 +... +. Pokud tto limit existuje je koečá, hovoříme o kovergetí řdě, v opčém přípdě o řdě divergetí. V prxi výzmým přípdem je geometrická řd koverguje právě když q < ; pk má součet s =. q q, která Nutou podmíkou kovergece řdy je lim = 0, tz. jedotlivé čley řdy se musí s rostoucím eomezeě blížit ule. To, že se jedá pouze o utou, ikoliv postčující podmíku, lze dokumetovt hrmoické řdě, která diverguje k +. U ěkterých řd závisí existece hodot jejich součtu přerováí jejích čleů, příp. umístěí závorek (epltí tedy komuttiví ebo socitiví záko). Defiujeme bsolutě kovergetí řdu jko řdu, u íž koverguje tké řd bsolutích hodot. Řdu, která koverguje, le ekoverguje bsolutě, zýváme reltivě kovergetí řdou. Výše uvedeé estdrdí chováí (epltost komuttivío socitivího záko) se týká právě reltivě kovergujících řd. K určeí kovergece řd používáme růzá kritéri (postčující podmíky), z ichž ejdůležitější jsou: Leibizovo kritérium pro lterující řdy, srovávcí kritérium, odmocié Cuchyho kritérium, podílové d Alembertovo kritérium, Rbeovo kritérium Abelovo kritérium.

Otázky: Jk zí přesá defiice číselé řdy? Uveďte defiici součtu řdy. Co zmeá, že řd koverguje, resp. diverguje? Jká je utá podmík kovergece řdy? Defiujte ritmetickou, geometrickou hrmoickou řdu objsěte, jk je to s jejich kovergecí. Uveďte tké přípdý vzorec pro součet řdy. Jk zí defiice bsolutě reltivě kovergetí řdy? K čemu jsou uvedeé pojmy vhodé? Pltí pro číselé řdy vždy komuttiví socitiví záko? Co přesě můžete říci o součtu bsolutě kovergetí reltivě kovergetí řdy? Jk je defiová lterující řd? Co jsou to kritéri kovergece řd? Formulujte zpměti Leibizovo kritérium pro lterující řdy, srovávcí kritérium, odmocié Cuchyho kritérium, podílové d Alembertovo kritérium, Rbeovo kritérium Abelovo kritérium kovergece řd. Příkld. Njděte součet geometrické řdy: ) 5 ; b) ( ) 2 ; c) + 2 + 4 + 9 27... 8 ; d) =, 4 =. 64 Návod. V příkldech c) d) ejprve formulujte vzorec pro -tý čle řdy. Příkld 2. Zvolte vhodé kritérium rozhoděte, zd řd koverguje ebo diverguje: )! ; b) ; c) 2 4 ; d) 2 + + + +...; e) 2. 2 2 5 2 7 0

Řešeí příkldů: ) 5 4 ; b) ; c) ; d) 2. 5 2) Koverguje podle srovávcího kritéri, kde b =. Pro > 2 je totiž ; 2! 2 + 2b) Koverguje podle podílového kritéri, protože lim = ; + 2c) Koverguje podle podílového kritéri, protože lim = ; 4 + 2d) Diverguje podle podílového kritéri, protože lim = ( 2 2e) Koverguje př. podle odmociého kritéri, protože lim = 2 2 2 =. 0 ( ) ); Dlší zdroje:. POLÁK, J. Přehled středoškolské mtemtiky. 6. vyd. Prh: Prometheus, 997. 2. POLÁK, J. Středoškolská mtemtik v úlohách I.. vyd. Prh: Prometheus, 996.. POLÁK, J. Středoškolská mtemtik v úlohách II.. vyd. Prh: Prometheus, 996. 4. REKTORYS, K. spol. Přehled užité mtemtiky. 6. přepr. vyd. Prh: Prometheus, 995. ZÁVĚR: