Předmět studia klasické fyziky

Podobné dokumenty
Předmět studia klasické fyziky

Základy vektorového počtu

( ) Kinematika a dynamika bodu. s( t) ( )

2. ZÁKLADY KINEMATIKY

Dynamika hmotného bodu

F1040 Mechanika a molekulová fyzika

Kinematika hmotného bodu. Petr Šidlof

asi 1,5 hodiny seznámit studenty se základními zákonitostmi křivočarého pohybu bodu Dynamika I, 3. přednáška Obsah přednášky : Doba studia :

FYZIKA I. Mechanika a molekulová fyzika. Doc. RNDr. Karla BARČOVÁ, Ph.D. Institut fyziky.

Mechanická silová pole

Křivočarý pohyb bodu.

Kinematika hmotného bodu

Pohyb po kružnici - shrnutí. ω = Předpoklady:

O s 0 =d s Obr. 2. 1

INTEGRÁLNÍ POČET. Primitivní funkce. Neurčitý integrál. Pravidla a vzorce pro integrování

VÝPOČET PŘETVOŘENÍ STATICKY URIČTÝCH KONSTRUKCÍCH KOMPLEXNÍ PŘÍKLAD

Elektromagnetické pole

= = Řešení: Pro příspěvek k magnetické indukci v bodě A platí podle Biot-Savartova zákona. d 1

Kinematika a dynamika soustavy těles

1.3.4 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici

Zada ní 2. Semina rní pra ce z pr edme tu Matematický software (KI/MSW)

Základní pojmy Rovnoměrný přímočarý pohyb Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb Rovnoměrný pohyb po kružnici

Dynamika pohybu po kružnici III

Zada ní 2. Semina rní pra ce z pr edme tu Matematika pro informatiky (KI/MAI)

Schéma podloží pod základem. Parametry podloží: c ef c d. třída tloušťka ɣ E def ν β ϕef

DYNAMIKA časový účinek síly Impuls síly. 2. dráhový účinek síly mechanická práce W (skalární veličina)

Řešení příkladů na rovnoměrně zrychlený pohyb I

Dynamika hmotného bodu - rekapitulace.

( ) Statika I. Předpoklady: 1707

Kinematika hmotného bodu

SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY

Ortogonalita ORTOGONALITA, KOEFICIENTY FOURIEROVY ŘADY, GIBBSŮV JEV X31EO2

Stavební mechanika 1 (K132SM01)

1.3.4 Početní příklady - rovnoměrně zrychlený pohyb III

3. SEMINÁŘ Z MECHANIKY

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech


Dynamika vozidla, přímá jízda, pohon a brzdění

Práce a výkon při rekuperaci

Matematika přehled vzorců

přednáška 3 Základní pojmy - trajektorie, proudnice Trocha matematiky Rovnice kontinuity Pohybové rovnice

FYZIKA I. Rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a nerovnoměrně zrychlený translační pohyb

Smíšený součin

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

POHYB BODU V CENTRÁLNÍM POLI SIL

Přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia Učitelství fyziky pro 2. stupeň ZŠ a Učitelství fyziky pro SŠ pro akademický rok 2011/2012

Dynamika hmotného bodu. Petr Šidlof

Rovinné nosníkové soustavy III Příhradový nosník

Dynamika hmotných bodů. 3. Hmotný bod o hmotnosti m = 10 kg se pohybuje po kružnici o poloměru r = 2 m,

Mechanismy s konstantním převodem

Teplota. 3 kt. Boltzmanova konstanta k = J K -1. definice teploty. tlaky v obou částech se vyrovnají

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY


Mechanika kontinua. ) b) každé těleso je spojité (můžeme je chápat jako souvislou množinu M M materiálových bodů B M

Rovnoměrný pohyb. velikost rychlosti stále stejná (konstantní) základní vztah: (pokud pohyb začíná z klidu) v m. s. t s

Určitý integrál

Kinematika hmotného bodu

kolmo dolů (její velikost se prakticky nemění) odpor vzduchu F

1 Princip relativity.

- Ohybový moment zleva:

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

Zakládání staveb 9 cvičení

Válcová momentová skořepina

Kmitání tělesa s danou budicí frekvencí


Beton 5. Podstata železobetonu

Zjednodušená styčníková metoda

Kmity vynucené

Příhradové konstrukce - průsečná metoda v Ritterově úpravě

litinové dešťové svody

Přednáška 7, ODM, prostorové a příčně zatížené prutové konstrukce

mechanika Statika se zabývá působením sil na tělesa, která jsou v klidu.

Statika 1. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč. Plocha.

10 Transformace 3D Transformace a jejich realizace. Studijní cíl. Doba nutná k nastudování. Průvodce studiem

VI. Nevlastní integrály

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

4.4.3 Další trigonometrické věty

(2) Řešení. 4. Platí: ω = 2π (3) (3) Řešení

Obecný rovinný pohyb. teorie současných pohybů, Coriolisovo zrychlení dynamika obecného rovinného pohybu,

DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU

Odraz na kulové ploše

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

Derivace funkce více proměnných

( ) ( ) Úloha 1. Úloha 2

PJS Přednáška číslo 2

Zákony bilance. Bilance hmotnosti Bilance hybnosti Bilance momentu hybnosti Bilance mechanické energie

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPO

Přibližná linearizace modelu kyvadla


Rovinné nosníkové soustavy Gerberův nosník

Hodnoty pro trubkový vazník předpokládají styčníky s průniky trubek, v jiných případech budou vzpěrné délky stejné jako pro úhelníkové vazníky.

ú é é č žé é é ě é é ž ř ž é ě ů Ř ň ž é é řď ú é Á ř é č ř ž ó ř ě ú ů é ě ě ř é č ž é ě ř ě Č ď ř ř č ž ě ě ů ě ř č ě é ž ů ř ó é ř č ř ě ě ř č é é

Nadměrné daňové břemeno

OBJÍMKA VÁZANÁ PRUŽINOU NA NEHLADKÉM OTOČNÉM RAMENI

Učební text k přednášce UFY102


Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ strojní součásti. Přednáška 13

Hlavní body. Úvod do nauky o kmitech Harmonické kmity

Nevlastní integrál. Úvod. Dosud jsme se zabývali Riemannovým integrálem, který je denován pro ohrani enou funkci

Transkript:

Přemě sui klsiké fik mehnik, emonmik, elekonmik, opik klsiká fik eoeiká fik epeimenální fik eoie elii sisiká fik knoá fik moení fik

Přemě sui klsiké fik Fik oeně koumá sukuu hmo její ákon, hoání přío se snží kniině pops pomoí honýh fikálníh moelů. použíá inukiní i eukiní přísup epeimen empiiké ákon pokus o oření opoíjíího eoeikého moelu memiký pá eoeiká fomule ákonů ponků oení noýh ponků oěření eoeikýh moelů

Roělení fikálníh přísupů Mkoskopiký přísup nepřihlíží k mikosukuře láek ni k inekím mikočási klsiká fik Mikoskopiký přísup koumá niřní sukuu láek fikální je n áklě lsnosí mikofikálníh čási knoá, jená, omoá fik, molekuloá fik, fik penýh láek

Fikální eličin pole Fikální eličin je učen oměem jenokmi elikosí, npř.élk L 13 m. Meináoní SI sous élk hmonos čs eplo lákoé množsí síios [m] [kg] [s] [A] [mol] [] Sklání eličin jářen jením číslem npř. eplo, lk, ojem, hmonos,enegie, Vekooá eličin jářen elikosí směem npř.hlos, síl, oeně 3 složk posooé oložení učié fikální eličin le n fikálním polem npř. siloé, lhkosní, eploní, lkoé pole,

Tp fikálníh polí: Fikální eličin pole Sklání pole popsáno sklání eličinou posou npř. eploní pole Vekooé pole - popsáno ekooou eličinou posou npř. pole hlosi pouění Homogenní pole fikální eličin se posou nemění Sionání pole eličin neáisí n čse Tp fikálníh posřeí: Homogenní posřeí posřeí, jehož lsnosi jsou sejné e šeh míseh Ioopní posřeí posřeí, jehož fikální lsnosi jsou sejné e šeh směeh, j. neáisí n směu

Zákl ekooého poču késká sous souřná poúhlá, poočiá eko je popsán sými řemi půmě,, o souřnýh os oogonálními eko áe eko i áe: eko:,, i j k 1,, j,1, elikos ekou: k,,1 i k α γ β j Polohoý eko:,, osα os i osβ α os j k β os os γ γ 1

Zákl ekooého poču pi eisují i jiné křiočé souřné sous sféiké, áloé, elipiké,,, i j k i k ϑ ϕ j sféiké souřnie: sinϑosϕ sinϑsinϕ osϑ osϑ sinϕ osϕ

Zákl ekooého poču Sklání součin ou ekoů - ýslekem je číslo sklá ϕ k k k S os Vekooý součin ou ekoů k j i n ϕ sin ], [ - ýslekem je eko, kolmý n o eko S ϕ sin ploh: ϕ n

Zákl ekooého poču Dojnásoný ekooý součin: Smíšený součin ekoů : -při kliké pemui ekoů se nemění ] [ ] [ Dále plí ieni Diký enooý součin ekoů : - ýslekem je mie

Zákl ekooého poču Elemenání oočení ekou kolem os: elikos olouku -jenokoý eko e směu os oáčení: 1 s Rϕ -oočení o elemenání úhel ϕ sin α R s ϕ -pooočený eko: -eko pooočení: -měn ekou: ϕ ϕ ϕ ϕ ϕ o ϕ R α

Zákl ekooého poču Oogonální nsfome souřni oe: T T T T T ψ ψ ψ ψ os sin sin os 1 T oe kolem os o úhel ψ ϑ ϑ ϑ ϑ os sin 1 sin os T oe kolem os o úhel ϑ ϕ ϕ ϕ ϕ 1 os sin sin os T oe kolem os o úhel ϕ

Užiečné memiké h Tloů ooj: f f f f 1!!... počíání s mlými čísl: ε << 1 n 1 ± ε 1± nε Euleůh: Im i iϕ e ϕ e i osϕ i sin ϕ i 1 α sin α α 3 3 5 α 5... 4 α α osα 1... 4 e 1... 1 1 ϕ 1 Re i

Zákl ekooého poču měn nějké eličin Y fx i, keá je funkí N poměnnýh X i le jáři pomoí oálního ifeeniálu e fie čso eličin áisí n jinýh eličináh npř.n čse,. po měnu ekooé funke skláního gumenu plí: N i i i X X f Y 1 k j i,, oální ifeeniál: f f eie Vjřuje lineání příůsek funke f k j i ifeeniál ekou:

Zákl ekooého poču Příkl: ýpoče měn ojemu pohu ále h V V V poku uou měn oměů D h osečně mlé: h V π h S π π ojem: poh: h h h h V V V π π & Změn ojemu: h h h h S S S π π π 4 & Změn pohu:

Zákl ekooého poču eie součinu: [ ] S S S [ ] [ ] ifeeniál součinu: ] [ ] [ ] [ umožňuje uči, jk se nám mění ýslený součin sklání, ekooý při mlé infinieimální měně ílčíh eličin

Zákl ekooého poču eďme nní el lášní eko,. Hmilonů opeáo nl i j k jená se o smoliký ifeeniální opeáo, keý umožňuje jisi měnu né eličin áislosi n posooýh souřniíh,, smolik éž můžeme míso psá ké ále si eďme lší smoliký ifeeniální opeáo,. Lpleů opeáo

Zákl ekooého poču eie složené ekooé funke ekooého gumenu: poku plí: poom čsoá měn eličin,,,,,,,, jená se o čsý pkiký příp, k nám eličin áisí n poloe čse, npř. hlos, eplo,

Zákl ekooého poču gien sklání funke: ýslekem éo ifeeniální opee je eko S S S S g S S,, gien jřuje eko směu mimální posooé měn sklání eličin S, j. smě, keým nám ném mísě posou ná eličin npř.eplo nejíe nůsá f, e

Kinemik Kinemik hmoného ou koumá poh ěles e oho, že se ýl příčinmi, keé eou k koému pohu Hmoným oem oumíme koé ěleso, jehož elikos, posooé oložení hmonosi můžeme hleisk řešené úloh ne, keý můžeme posou oi jeiným oem. Poče supňů olnosi N3 poče újů, keými je hmoný o popsán posou Supně olnosi můžeme oe pomoí e

Chkeisik pohu hmo.ou pohoý s - šehn nuné úje, pomoí keýh učíme polohu ěles. Polohu ěles učujeme posou poue elině hleem k. žné souřné sousě. Jenolié poloh hmo.ou jsou funkí čsu. e olené souřné sousě je pk poloh hmoného ou učen. polohoým ekoem.,, i j k žné sous se mohou poho npř.sous spojená s pohujíím se ělesem

Chkeisik pohu hmo.ou Tjekoie křik posou, po keé se pohuje hm.o měn poloh áh okmžiá hlos - čsoá měn poloh: 1 k j i s s s s - ečný eko [m/s] lim s s okmžiá hlos má ečný smě k jekoii

Chkeisik pohu hmo.ou Velikos hlosi: Půměná hlos: 1 1 s p s ] [m/s Zhlení hmoného ou: - čsoá měn hlosi

Chkeisik pohu hmo.ou Tečná nomáloá složk hlení: n s s s ečná složk nomáloá složk 1 n ϕ R s ϕ R n s n R n R n ϕ s ϕ ečná složk: nomáloá složk:

Chkeisik pohu hmo.ou Výslené hlení pohu má smě oeně olišný o ečn k jekoii Velikos hlení: g α n n n R gβ n n R n β α n

Příkl pohu hmo.ou Přímočý poh hmoného ou: R n Ronoměný přímočý poh: hlení: hlos: áh: kons. Počáeční pomínk,,,,

Příkl pohu hmo.ou Ronoměně hlený přímočý poh: hlení: hlos: áh: kons. 1 Počáeční pomínk,,,,,,

Příkl pohu hmo.ou Křiočý poh hmoného ou: Poh po kužnii: kons. n / úhloé pooočení ϕ - úhel, keý síjí půoiče pohujíího se ou ϕ ϕo úhloá hlos ω - čsoá měn úhlu ϕ ω ϕ ϕ o [/s] čsoou měnu úhloé jřuje úhloé hlení ω ϕ ε [/s ] hlosi poé ω o ϕ

Příkl pohu hmo.ou áh hlos pohu: ω ω ϕ ϕ ω ϕ s ϕ s hlení pohu: n ω ε ω ω ω ečná složk nomáloá složk ε ω ω n ω

Příkl pohu hmo.ou onoměný kuhoý poh: kons. ω kons. R kons. hlení: hlos: ω ε ωr ω kons. n n R Počáeční pomínk úhloé oočení: ϕ ω ϕ ω ϕ ϕ ω ω peio pohu T o 1 oěhu kužnie fekene pohu f poče oěhů 1 sekunu f 1 T kuhoá fekene: ϕ ϕ T π ϕ T ϕ T ωt π ω πf T

Příkl pohu hmo.ou onoměně hlený kuhoý poh: ε kons. R kons. hlení: ε ω. kons n n R hlos: ω ε ω ε ωr úhloé oočení: ϕ ω ϕ ω 1 ε s ϕr Počáeční pomínk ϕ ϕ ω ω ε ε

Příkl pohu hmo.ou Příkl: ná áh uomoilu -onoměně pomlený přímočý poh pomlení u,5 m/s s s s 1 s, s, s s ekční o řiiče 1s ná áh 1 5 km/h s 1 5,5 m 9 km/h s 138,9 m 3 15 km/h s 3 388,9 m

Příkl pohu hmo.ou Příkl: klis -pření přeoník N 1 5 uů - ní přeoník N 13 uů -půmě kol D 7 m 5 km/h fekene šlpání f 1? πf 1 πf 1 kons. f f 1 1 N N 1 fekene oáčení kol f πd R fekene šlpání 1 ω1 ω f N N 1 f & N1 πdn1 95 o/min.