Didaktika deskriptivní geometrie

Transkript

1 Didaktika deskriptivní gemetrie Obecná část III.část Vyučvací hdina DG většinu 45 minut, někdy bývá DG spjvána d dvuhdinvky vyučvací hdiny můžeme (přibližně) značit pdle cílů seznamvání s nvým učivem prcvičvání nvéh učiva pakvání staréh učiva hdiny smíšené, které bsahují krmě hlavní části (viz první tři) i další části, např. kntrla dmácíh úklu, shrnutí prbranéh učiva, zadání nvéh dmácíh úklu a jiné důležitější, než jakéh typu je vyučvací hdina je, jakých metd využíváme při plnění cílů hdiny na SŠ užíváme tyt hlavní metdy přednáškvá samstatná práce rzhvr a jiné Seznamvání s nvým učivem metda přednáškvá pžívá se především při výkladu nvé látky, i když při výkladu nvé látky lze kmbinvat přednášku, samstatnu práci i rzhvr pžadavky na výklad učiva lgická struktura aktivní sledvání žáky a s przuměním učivu (ne tichý mntónní hlas) kntrlvat, zda žáci stačí sledvat (kntrlní tázky) dplnit mdely, náčrty, brazvým materiálem, dataprjektrem vzrné a úhledné knstrukce na tabuli ke zvýraznění pužívat barevné křídy neb fixy (maximálně 3 barvy) zvlit vhdný kntrast barvy vzhledem k tabuli, černá jasné barvy, bílá tmavší barvy časvě úsprný výklad (nezabíhat d zbytečných detailů a v nich se nimrat na úkr pdstatných věcí) předem prmyslet časvý plán hdiny

2 S t r á n k a 2 prmyslet, jak budu vypadat zápisy a knstrukce na tabuli při řešení úlh musí být na tabuli v sešitě prvedena knstrukce, která musí být dplněna prstrvým řešením t je ppsán slvně, na tabuli a d sešitu stručný zápis výhdy a nevýhdy časvě úsprné dbrá lgická stavba nevýhdu je, že učitel musí zajistit, aby žáci sledvali a pchpili aby prváděli správně a úhledně knstrukce musí věřit, zda přednesenu látku žáci pchpili učitel se musí pstarat, aby žáci látku nejen pchpili, ale pté aby ji i prcvičili a upevnili Seznamvání s nvým učivem samstatná práce žáků užívá se především při samstatném řešení btížnějších úlh slžených z něklika základních jednduchých úlh, tím si pakují a upevňují prbranu látku (např. knstrukce tělesa ze zadaných prvků kmbinace základních plhvých a metrických úlh) nutná dbrá znalst a przumění základních úlh žáky a dbrá prstrvá představivst, je třeba slžitější úlhu rzprcvat na základní úlhy nejvyšší frmu samstatné práce je studium nějaké partie učiva z učebnice např. nvá látka vykládána na vzrvém příkladě prrýsvaném v učebnici mezi samstatné práce patří i dmácí úkl charakteristika samstatné práce pak přednášky samstatné řešení úlh ve škle i dma pužívá se u partie učiva, která je prbraná vyřešené příklady musí bsahvat brázek, stručný ppis knstrukce a tam, kde není úlha zadaná suřadnicemi i diskuzi musí být prvedena kntrla práce věřit, zda i slabí žáci pchpili ddržvat zásady přístupnsti a přiměřensti vést žáky ke studiu literatury (nechat je nastudvat kusek textu) mžnst referátu pr jedntlivce Seznamvání s nvým učivem metda rzhvru způsb seznamvání se s nvým učivem, při němž učitel vhdně zvlenými dtazy a úkly vede myšlenkvé pchdy žáků učitel nepředkládá htvé úvahy, klade žákům tázky tak, aby žáci vlastní úvahu a za pmci starších znalstí bjevili nvé pznatky a pté je zfrmulvali d správných dpvědí čast výhdné pr využití pčítačvých kgnitivních technlgií úspěch metdy závisí na zkušensti a dvednsti učitele, na stylizaci tázek důležitá je dbrá a správná reakce na dpvěď žáka, která není správná, vysvětlit žákvi, prč je dpvěď špatná (irnie NE!!!!) vyvlat v žácích djem, že na správné řešení přišli sami Seznamvání s nvým učivem se prvádí buď jedntlivými výše uvedenými metdami, nejlépe jejich kmbinací.

3 S t r á n k a 3 Prcvičvání učiva následuje za každým výkladem nvéh učiva prbíhá buď v téže hdině, neb v hdině následující (je-li k výkladu třeba celé hdiny) výhdu jsu dvuhdinvky, pak lze stihnut výklad i prcvičení slžitější látky v rámci jedné lekce účelem je upevňvání učiva a také jeh prhlubvání a spjvání s pznatky z jiných brů učíme žáky správnst knstrukcí dkazvat a kntrlvat, učí se zbecňvat řešení úlh ve speciálních plhách a napak becné úlhy specializvat na zvláštní případy nejvíce se uplatňuje metda samstatné práce a metda rzhvru, kdy učitel uvádí žáky d samstatné práce (neznamená t, že jim předem sdělí řešení samstatné práce) prcvičvání v hdině prbíhá za aktivní účasti celé třídy učitel má mžnst sledvat jedntlivé žáky, jak se staví k prblému, jak si samstatně a iniciativně pčínají a snaží se jejich iniciativu pdprvat příklad průsečík přímky s rvinu v MP zpakvat prstrvé řešení - přímku prlžíme rvinu řešit nejprve případ v becné plze uvést a vyřešit zvláštní plhy rvina ttžnsti, rvnběžná se základnicí, rvnběžná s některu průmětnu, klmá k některé průmětně, klmá k základnici, přímka rvněž rvnběžná s některu průmětnu, klmá k některé průmětně, rvnběžná se základnicí, klmá k základnici a kmbinace těcht plh rviny a přímky, jiné zadání rviny (2 přímky, přímka a bd atd.), v případě jinéh zadání neřešit vždy stejným pstupem, ukázat i jedndušší způsb řešení (krycí přímky) nevyčerpají se všechny mžnsti, mžnst zadání DÚ dá se sem zahrnut i shrnutí nvě prbranéh učiva, které může prvést učitel i žák zdůraznit pdstatu řešení, udělat snvu a prvést symblický zápis Opakvání učiva upevnění vědmstí a návyků nácvik přesnéh, rychléh a sučasně úhlednéh rýsvání nevykládá se znvu látka (jen rychlé připmenutí v případě, že žáci tápu) spjí se nvěji prbrané učiv s učivem prbraným dříve zdůrazní se pdstatné věci typy pakvání pakvání starší látky na začátku hdiny před výkladem nvéh učiva před výkladem zpakvat starší učiv ptřebné k pchpení nvé látky prmyslet výklad nvé látky, vytřídit starší učiv a z něj sestavit lgický celek pr pakvání, který zpakujeme před výkladem nvé látky pakvání, které následuje p prbrání ucelené partie učiva věnuje se mu celá vyučvací lekce úklem je upevnit prbrané učiv, uspřádat jej a začlenit d dřívějšíh učiva slabší žáci by si měli ujasnit t, c při výkladu plně nepchpili dbří žáci přicházejí na nvé suvislsti a některá urychlení knstrukcí pakvací hdiny na začátku šklníh rku

4 S t r á n k a 4 zpakvat stručně učiv předchzíh rčníku, které je ptřebné k pchpení učiva nvéh rčníku písemné práce čtvrtletní písemná práce (45 minut) destiminutvky služí neprcvičení a zmechanizvání základníh aparátu služí k rzvji prstrvé představivsti mžné zadat prstrvé řešení slžitějších úlh (např. válcvá plch, bd a vést tečné rviny VP z bdu) shrnutí nvě prbranéh učiva prvede učitel neb žák zdůrazní pdstatu a udělá snvu, kteru symblicky zapíše Zadání a kntrla dmácích úklů DÚ jsu důležitu slžku výchvy žáků služí k samstatné a systematické práci rzvji grafickéh prjevu včetně ICT 1 prcvičvání symblickéh zápisu při pstupu přiměřenému prhlubvání látky nutí žáka k prstudvání, pchpení a zapamatvání učiva k tmu všemu služí i rysy, zadávají se pstupně tužku tuší prgramem aby DÚ plnily uvedené funkce, musí splňvat následující pžadavky navazvat na prbranu látku a přiměřeně ji prhlubvat časvě přiměřené věku a celkvému zatížení žáka přiměřeně btížné u btížnějších úlh dát předem stručné pkyny k řešení neb zadat jen dbrým žákům a slabším dát jedndušší zadávanu úlhu musí mít učitel předem prrýsvanu, aby věděl, kde jsu úskalí zadávat zpravidla v suřadnicích, výjimku je pžaduje-li puze prstrvé řešení za DÚ lze zadávat i drýsvání nedknčené úlhy, nestihne-li se ve škle, není třeba zadávat stejnu úlhu celu jen s jinými suřadnicemi kntrlvat včas každu DÚ, jinak ztrácí význam, zjistit, jestli všichni DÚ vypracvali dpručuje se, aby učitel pstupně vybíral část sešitů, důkladně všechny úlhy prhlédl a pravil a naknec pdepsal, důkladnu kntrlu je třeba prvádět průběžně p celý rk učitel by si měl zaznamenávat nejčastější chyby zadávání DÚ nemusí prbíhat až na knci hdiny 1 Infrmační kmunikativní technlgie

5 S t r á n k a 5 Prvěřvání vědmstí žáků prvěřvání vědmstí a dvednstí služí jak prstředek ke zjištění, zda a jak dalece byl dsažen cílů a úklů, které předepisují snvy různé frmy hdncení (pchvala, výtka, skupinvá výuka apd.) hdncení říká žákům, jakých výsledků dsáhli, jaké mají nedstatky a jak tyt nedstatky dstranit klasifikace výsledek hdncení žáka pdle kriterií a pdle klasifikačníh řádu 2 prvěřvání a hdncení by měl prbíhat průběžně a systematicky umžňuje učiteli řídit vyučvání pdle kamžitéh stavu vědmstí žáků žáci vidí, jak zvládli nvé učiv má prstupvat všemi fázemi vyučvání (včetně výkladu, prcvičvání, pakvání, DÚ) má prbíhat stále (ne jen v určitých hdinách) pžadavky na hdncení kmplexní hdntit vědmsti, způsb myšlení, správné a přesné vyjadřvání, zběhlst a přesnst v knstrukcích, úhlednst grafickéh prjevu přihlížet k celkvým schpnstem žáka a pdmínkám mžnsti studia bjektivní (nevlivněn sympatií či antipatií, haló efektem apd.) by měl c nejvíce dpvídat bjektivnímu výkladu zásad klasifikačníh řádu, i když směrnice klasifikačníh řádu mhu být vykládány v různé míře shvívavsti Zkušky ústní a písemné Průběžné infrmativní zkušení v lavicích učitel se přesvědčuje, jak žáci pchpili učiv, jak si je svjili, jak je umí v různých situacích pužít (příklad, nvá látka) učitel přihlíží k přesnsti a správnsti vyjadřvání žáka, ke stručné a přesné frmulaci pstupu řešení dané úlhy Ústní zkušení u tabule v Dg je velmi btížné vyzkušet u tabule nárčnější učiv, prtže u žáka se nepředpkládá zběhlst užívání pravítka a kružítka na velké plše tabule (klmice, rvnběžky, různé typy čar křídu, zacházení s různými typy kružítek apd.) pužívá se při zkušení základních úlh případně, je-li mžn črtat d ruky ( stpníky a stpy, průsečnice 2 rvin, průsečík přímky s rvinu, velikst úseček, dchylky přímky d průmětny ) Písemná zkuška hlavní metda hdncení žáků v Dg krátké písemné zkušení (10-30 minut) zadání je mžn předtisknut služí ke kntrle, jak žáci zvládli učiv psledních hdin 2 pkud škla klasifikační řád má

6 S t r á n k a 6 bsahuje jen základní věci nvéh učiva velká (celhdinvá) písemka píše se bvykle dvakrát za klasifikační bdbí zahrnuje učiv za delší bdbí neb látku uzavřené kapitly zvlené příklady nemají být příliš těžké ani lehké, aby se neztratil rzdíl mezi lepšími a slabšími žáky některé příklady vlíme snazší, u nich předpkládáme, že je vyřeší většina žáků a většinu jeden těžší, který dliší dbré d slabších tat písemka je hlavním pdkladem pr hdncení a klasifikaci žáka, je třeba ji zadávat tak, aby d klasifikační prady byla časvá rezerva na pravu pr žáky, kteří při písemné práci neuspěli neb chyběli vždy se vyžaduje stručný zápis pstupu řešení mhu se zadávat na tabuli, ale je výhdnější rzdat nakpírvaná zadání, hlavně pr krátké písemky, resp. s využitím ICT nahrané zadání a písemka se píše na pčítači je dbré ukázat ihned p sknčení celé vyrýsvané úlhy s barevně vyznačeným výsledkem prava písemné práce se prvádí c nejrychleji, nejlépe rzdat pravené práce příští hdinu p analýze nejčastěji se vyskytujících chyb a p rzdání pravených písemek prvedeme vzrvé řešení na tabuli (prvede učitel neb jím vybraný žák) při hdncení písemných prací přihlížíme negrafickému prjevu je-li písemná práce u více než 50% žáků nevyhvující, je třeba učiv písemné práce zpakvat Didaktický test úlhy s výběrem dpvědí měl by služit pr měření výsledků výuky, k systematickému pakvání měří jen t, c se naučili