HODNOCENÍ ÚČINKU AUTOMATICKÉ REGULACE NA RE- DUKCI VLIVU NÁHODNÝCH PORUCH NA REGULOVANOU VELIČINU
|
|
- Stanislav Špringl
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 procs 006 HODNOCENÍ ÚČINU AUOMAICÉ EULACE NA EDUCI VLI VU NÁHODNÝCH POUCH NA EULOVANOU VELIČINU Jiří ŮMA HODNOCENÍ ÚČINU AUOMAICÉ EULACE NA E DUCI VLIVU NÁHODNÝCH POUCH NA EULOVANOU VELIČINU Jiří ŮMA Vsoá šola báňsá chnicá unirzita Ostraa, Ostraa Poruba Účlm automaticého řízní a informačních sstémů j dosažní úspor praconích sil a zlpšní doumntac o průběhu rguloaného tchnologicého procsu. Přdložný rfrát si chc šimnout dalšího ftu rgulac, trým j zlpšní alit řízní lpší ompnzaci náhodných poruch. V rfrátu bud počtn poměr rozptlu olísání rguloané ličin a rozptlu náhodné poruch. líčoá sloa: náhodná porucha, náhodná chba měřní, optimální sřízní rgulačního obodu. Automatic control sstms ar aimd at rducing of th suprising staff and nhancmnt of th control rcords about th controlld procss. h submittd papr is focusd at th ffct on controlling procss, which is impromnt of control qualit from th iwpoint of disprsion of th controlld plant output. h papr main rsult is an aluation of th dpndnc of th plant output disprsion rlatd to th disturbanc disprsion on th controlld. words: random disturbanc, random masurmnt rror, optimal tuning of th control loop.. Úod Proozní praconíci, dohlížjící na průběh tchnologicého procsu, přdším žádají, ab průběh tchnologicých ličin nazoal odchl od žádaných hodnot, tré s dlouhodobě nmění. J pro ně zbtčný průběh odz na so žádané hodnot. Jjich zájm j soustřděn jn na rozsah olísání rguloané ličin a co njětší potlační liu náhodných poruch buď měřitlných nbo nměřitlných. Vli sřízní rgulačního obodu na rozptl rguloané ličin j hlaním zaměřním přdložného rfrátu. p rgulačních smč bl brán podl potřb nětrých hutních proozů. frát j cíln na potřb určitého sgmntu praticých apliací tori rgulac.. Vli náhodné poruch a chb měřní na rguloanou ličinu.. Charatristi náhodných signálů Náhodnou ličinu charatrizuj hustota rozdělní praděpodobnosti. Záladní statisticou charatristiou j střdní hodnota a rozptl. Podobně náhodné signál njúplněji dfinují mnohorozměrné hustot praděpodobnosti. Při analýz tchnicých sstémů lz ětšině případu stačit s statisticými charatristiami druhého řádu, a to orlační func a ýonoá sptrální hustota. V rozsahu této přdnáš budou použit jn náhodné procs tpu bílého šumu a procs s xponnciální autoorlační funcí. ab. Náhodný procs Autoorlační func Výonoá sptrální hustota Bílý šum ( τ ) δ ( τ ) S ( ω )
2 procs 005 ůžoý šum α τ τ.. Průchod náhodných signálů dnamicou soustaou S ( ω ) α ( ω α ) Linární dnamicé sousta tarují průchodm sptra stupních náhodných signálů druhou mocninou absolutní hodnot sé frnční charatristi. Sptrum na ýstupu spojité nbo disrétní linární dnamicé sousta j dáno zorci, tré jsou obsažn obrázu. Obr. Autoorlační func a ýonoá sptrální hustota bílého a růžoého šumu ozptl signálu na ýstupu sousta s počt u sstému popsaných frnčním přnosm podl zorc () a přnosm Z transformaci podl zorc () ab. Sstém s spojitým časm ( 0) x ( jω) x ( jω) Sxx( ω) dω π Disrétní sstém π j () ( 0) x x S xx () c z dz Pro ýpočt těchto intgrálů racionálních funcí xistuj řada algoritmů, a to buď formě zorc nbo numricého ýpočtu []. Usnadnit ýpočt obou intgrálů umožňuj znalost nětrých pólů intgroané racionální func, a to buď u přnosu nbo u frnčního sptra. Pro ýpočt intgrálu funcí proměnné z s nětrými známými pól bl proto rozšířn Strjců algoritmu pro intgrál po jdnotoé ružnici c, d A(z) j polnom s nznámými ořn a C(z) j rozlad polnomu na ořnoé činitl []. B B D D z dz (3) πi A A C C z c 3. ompnzac liu náhodné poruch na rguloanou ličinu Poruchoá ličina, trá přdstauj jdn z stupů do rgulačního obodu, má obl náhodný časoý průběh s omzným frnčním sptrm. Pro analýzu a sntézu rgulačních obodů s tímto tpm poruch j třba brat jdnoduš dfinoatlný tpoý tstoací signál. to podmín splňuj náhodný procs s autoorlační funcí xp α τ, trý znin na ýstupu stračného článu, jstliž stupní signál j tpu xponnciálního tpu bílého šumu. Exponnciální autoorlační funci přísluší ýonoá sptrální hustota ( ω ) α ( ω α ) d j směrodatná odchla časoého průběhu náhodné ličin a α j charatristicá hodnota jjího frnčního sptra. Funční záislost sptra tpoé náhodné poruch na úhloé frnci j na obrázu. Pro sronání j tomto diagramu udno sptrum jdnotoého sou, což j func úměrná ω. Jdnotoý so j oblíbným tstoacím signálm při analýz a sntéz rgulačních obodů. Podstatný rozdíl mají průběh obou sptr pro úhloé frnc mnší nž liost paramtruα. Z sronání sptr j zřjmé, ž jdnotoý so nadhodnocuj ýznam nízofrnčních slož frnčního sptra poruch. Výběr tstoacího signálu b měl plýat z apliační úloh. Pro náhodné poruch j třba použít náhodný tstoací signál S(ω) S, ω α ω 0 3 α α α 0 α α 3 α ω Obr. Frnční sptra Další náhodná ličina, trá oliňuj účin rgulac, j chba měřní rguloané ličin, případně měřitlné poruch. O této chbě blo přdpoládáno, ž j to náhodný procs tpu bílého šumu s nuloou střdní hodnotou, tj.
3 procs 006 HODNOCENÍ ÚČINU AUOMAICÉ EULACE NA EDUCI VLI VU NÁHODNÝCH POUCH NA EULOVANOU VELIČINU Jiří ŮMA 3 jho sptrum j pro šchn frnc onstantní a měřní j bz staticé chb (chýlní měřných hodnot). oněž j přdpoládáni, ž oba náhodné procs jsou zájmně nzáislé. Protož analzoané sousta jsou linární, rozptl odz obou stupních náhodných signálů, tj. poruch a chb měřní, s na ýstupu rguloané sousta sčítají. Sousta s dopraním zpožděním bl analzoán jao disrétní, přičmž zoroací prioda bla zolna stjná jao j liost dopraního zpoždění. 3.. Staticá soustaa s dopraním zpožděním Blooé schéma rgulačního obodu pro soustau s dopraním zpožděním, s poruchou aditiní stupu sousta a s chbou měřní rguloané ličin j na obrázu 3. gulátor j proporcionálně sumační s zsílním a s liností sumační slož. Driační složa nní použita protož chba měřní znhodnocuj jjí účin. Ační ličina s počt podl zorc u i 0 Bz omzní obcnosti lz přdpoládat, ž zsílní sousta j jdnotoé. V tomto případě lz sronáat směrodatnou odchlu poruch a chb měřní pomocí ritéria B. δ i (4) w PS δ Obr. 3 gulační obod s staticou soustaou a dopraním zpožděním Analticý ýpočt přnosu rozptlu dáá násldující účin ompnzac liu poruchoé ličin a chb měřní rguloané ličin na rguloanou ličinu, d paramtr E xp ( α ) rprzntuj charatristiu šíř frnčního sptra poruch a priodu zoroání ( E)( E) 3 ( E( ) E )( )( ) 3.. Soustaa intgrační s dopraním zpožděním V ýrobních procsch jsou často užíán při dopraě matriálu ronáací zásobní. Func zásobníů můž být dojí, a to zajišťoat co njplnuljší přísun matriálu při nronoměrné spotřbě nbo zásobní plní určitou tchnologicou funci a jho zaplnění musí být čas co njstáljší. Při rgulaci zaplnění zásobníu s jho zaplnění samozřjmě měří. Doplňoě můž být měřna taé liost ýstupního tou, tj. spotřba Q. o ŽH B ( ) ( )( ) P. 0.ř. δ Q i. (5) Obr. 4 gulační obod s intgrační soustaou a dopraním zpožděním Blooé schéma rgulačního obodu s poruchou a s chbou jjího měřní j na obrázu 4. Ační ličina j dána součtm ýstupu proporciálního zpětnoazbního rgulátoru s zsílním a přímoazbního rgulátoru od měřitlné poruch s zsílním P. Obcný zorc pro ýpočt přísunu matriálu do zásobníu j násldující i ( ) PQo Q. (6) ŽH Poruchoou ličinou rgulačního obodu j liost ýstupního tou matriálu z zásobníu Q o. Pro posouzní sřízní rgulačního obodu j důlžitý rozptl rguloané ličin a rozptl ační ličin. Účin řízní lz td hodnotit přnos násldujících rozptlů Qo [ ] [( P ) P] ( E )( P ) ( P ) E ( )( )( E E ) Q o. (7)
4 procs Qi E P P E [ P P ] Qo [ ] ( )( )( E E ). (8) d j zsílní otřné smč a E j paramtr stjného ýznamu jao zorci (5) Soustaa stračná bz dopraního zpoždění Posldním obodm, u trého j analzoán li náhodné poruch na rguloanou ličinu, j stračná soustaa s PI rgulátorm. J přdpoládáno, ž náhodná porucha má taé xponnciální autoorlační funcí. Blooé schéma rgulačního obodu j na obr. 5. Přnos rgulátoru a sousta při užití Laplaco transformac j dán ztah w PI Obr. 5 gulační obod s stračnou soustaou () s I s, () s. (9) s S Přnos rozptlu poruch na rozptl rguloané a ační ličin lz počítat taru zorců u αi, (0) ( α )( α ( ) ) α I ( α αi ) ( α )( α ( ) ) α I. () analýz funční záislosti rozptlů na olbě zsílní rgulátoru obsahují zorc další tři paramtr. Při sřízní rgulátoru mtodou inrz dnami s doporučuj olit časoou onstantu intgrac shodnou s časoou onstantou sousta I. Zsílní otřné smč j záislé na časoé onstantě uzařného obodu podl zorc w. Časoou onstantu sousta a paramtr α lz shrnout do bzrozměrného paramtru ϕ α. raficé znázornění funčních záislostí poměru rozptlů na nastaní rgulačního obodu a lastnostch náhodné poruch a chb měřní lz nalézt sriptch [3]. Pro ndostat místa njsou graf součástí tohoto rfrátu. 4. Záěr frát s zabýá ýpočtm liu náhodné poruch a chb měřní rguloané ličin na rozptl ační a rguloané ličin. Vzorc jsou sstan ta, ž umulují li něolia paramtrů rgulačního obodu a charatristi náhodných procsů do bzrozměrných ličin, ab blo možné njsnáz odhadnout, zda rgulační obod ompnzaci poruch zlpší nbo rgulac bud bz účinu. 5. Litratura [] ASÖM,.J.: Introduction to Stochastic Control hor. ACADEMIC PESS, NwYor 970 [] ŮMA, J. Výpočt adraticého ritria řízní s disrétním časm in: Automatizac 985, roč. 8, č., s [3] ŮMA, J. Složité sstém řízní, I. Díl: gulac sousta s náhodnými poruchami, VŠBU Ostraa, 998, s 5. ISBN Adrsní údaj o autorch Plné jméno s titul: Pracoiště a jho začlnění do instituc / firm: prof. Ing. Jiří ůma, CSc. Vsoý šola báňsá chnicá unirzita Ostraa,
5 procs 006 HODNOCENÍ ÚČINU AUOMAICÉ EULACE NA EDUCI VLI VU NÁHODNÝCH POUCH NA EULOVANOU VELIČINU Jiří ŮMA 5 Faulta strojní, atdra APŘ Adrsa pro orspondnci: VŠB U Ostraa, Faulta strojní, atdra AŘ, 7. listopadu 5, Ostraa Poruba Jiri.tuma@sb.cz Fax: lfon:
Modelování a simulace regulátorů a čidel
Modeloání a simulace regulátorů a čidel. Modeloání a simulace PI regulátoru Přenos PI regulátoru je yjádřen následujícím ztahem F( p) = ( + p ) p V Simulinu je tento blo obsažen nihoně prů. Bohužel použití
Více2. Frekvenční a přechodové charakteristiky
rkvnční a přchodové charaktristiky. rkvnční a přchodové charaktristiky.. Obcný matmatický popis Přchodové a frkvnční charaktristiky jsou důlžitým prostřdkm pro analýzu a syntézu rgulačních obvodů a tdy
VíceREGULACE Část 1: Spojitá regulace
očíačoé řídicí ssém 7/8 Úsa počíačoé a řídicí chni VŠCH raha REGULCE Čás : Spojiá rgulac p rguláorů a jjich dnamicé choání (opaoání) rgulační pochod (opaoání) olba pu rguláoru (opaoání) nasaoání paramrů
VíceFunkce hustoty pravděpodobnosti této veličiny je. Pro obecný počet stupňů volnosti je náhodná veličina
Přdnáša č 6 Náhodné vličiny pro analyticou statistiu Při výpočtch v analyticé statistic s používají vhodné torticé vličiny, tré popisují vlastnosti vytvořných tstovacích charatristi Mzi njpoužívanější
VíceREGULACE Část 2: Číslicová regulace
Počíačoé řídicí sysémy 2007/08 Úsa počíačoé a řídicí chniky VŠCH Praha REGULACE Čás 2: Číslicoá rgulac doupolohoá rgulac (opakoání a rozšířní) číslicoé rguláory (opakoání a rozšířní) windup fk rguláoru
VíceREGULACE. Přenosové cesty. přenosové cesty akční členy regulátory regulační pochod. standardní signály. Blokové schéma regulačního obvodu
Měřicí a řídicí chnika magisrské sudium FTOP - přdnášky ZS 29/ REGULACE (pokračoání ) přnosoé csy akční člny rguláory rgulační pochod Přnosoé csy sandardní signály Blokoé schéma rgulačního obodu z u rguloaná
Vícezákladní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie
Tori v strojírnské tchnologii Ing. Oskar Zmčík, Ph.D. základní pojmy používaná rozdělní vztahy, dfinic výpočty základní pojmy žádnou součást ndokážm vyrobit s absolutní přsností při výrobě součásti dochází
VíceINTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)
INTERGRÁLNÍ POČET Motivac: Užití intgrálního počtu spočívá mj. v výpočtu obsahu rovinného obrazc ohraničného různými funkcmi příp. čarami či v výpočtu objmu rotačního tělsa, vzniklého rotací daného obrazc
Více4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.
Etrém funkc 4. PRŮBĚH FUNKCE Průvodc studim V matmatic, al i v fzic a tchnických oborch s často vsktn požadavk na sstrojní grafu funkc K nakrslní grafu funkc lz dns většinou použít vhodný matmatický softwar.
VíceSeznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.
INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCÍ JEDNÉ PROMĚNNÉ NEURČITÝ INTEGRÁL NEURČITÝ INTEGRÁL Průvodc studim V kapitol Difrnciální počt funkcí jdné proměnné jst s sznámili s drivováním funkcí Jstliž znát drivac lmntárních
Více7 Kvalita regulačního pochodu diskrétních regulačních obvodů
Autoatié říní 7 Kalita rgulačního pohodu dirétníh rgulačníh obodů Obah této apitoly j nání pojy týajííi ality rgula dirétníh rgulačníh obodů (obr. 7. ), trá á příou ouilot nárh rgulátorů dané rguloané
VíceMetody ešení. Metody ešení
Mtod šní z hldiska kvalit dosažného výsldku ) p ř sné mtod p ř ímé ř šní difrnciálních rovnic, většinou pro jdnoduché konstrukc nap ř. ř šní ohbu prutu p ř ímou intgrací ) p ř ibližné mtod náhrada hldané
VícePROGRAMOVÁ PODPORA SYNTÉZY REGULAČNÍCH OBVODU POMOCÍ PROGRAMU MATLAB - SIMULINK. ing. Roman MIZERA. Katedra ATŘ-352, VŠB-TU Ostrava
PRORAMOVÁ PODPORA YNTÉZY REULAČNÍCH OBVODU POMOCÍ PRORAMU MATLAB - IMULINK ing. Roman MIZERA Katdra ATŘ-35, VŠB-TU Otrava Abtrat: Tnto přípěv zabývá programovou podporou yntézy rgulačních obvodů pomocí
VíceMETODA NÁSOBNÉHO DOMINANTNÍHO PÓLU PRO REGULÁTORY SE DVĚMA STUPNI VOLNOSTI A PROPORCIONÁLNÍ SOUSTAVY S DOPRAVNÍM ZPOŽDĚNÍM
ntrnational onfrnc Fbruary 0 -, 00 BERNES AN NFORMAS VŠNÁ BOA, Slova Rpublic MEOA NÁSOBNÉHO OMNANNÍHO ÓLU RO REULÁOR SE VĚMA SUN VOLNOS A ROORONÁLNÍ SOUSAV S ORAVNÍM ZOŽĚNÍM Miluš Vítčová - Antonín Vítč,
VíceNavazující magisterské studium MATEMATIKA 2016 zadání A str.1 Z uvedených odpovědí je vždy
Navazující magistrské studium MATEMATIKA 16 zadání A str.1 Příjmní a jméno: Z uvdných odpovědí j vžd právě jdna správná. Zakroužkujt ji! V násldujících dsti problémch j z nabízných odpovědí vžd právě jdna
VíceZjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače
Přsný výpočt tranzistorového zsilovač vychází z urční dvojbranových paramtrů tranzistoru a pokračuj sstavním matic obvodu a řšním této matic. Při použití vybraných rovnic z matmatických modlů pro programy
VíceGeometrická optika. Energetické vlastnosti optického záření. zářivý tok (výkon záření) Φ e. spektrální hustota zářivého toku Φ Φ = e
Enrgticé vlastnosti opticého zářní popisují zářní z hlisa přnosu nrgi raiomtricé vličiny zářivý to (výon zářní) t W [W] zářivá nrgi W, trá proj za jnotu času nějaou plochou sptrální hustota zářivého tou
Více23 - Diskrétní systémy
23 - Disrétní systémy Michael Šebe Automaticé řízení 218 29-4-18 Disrétní čas: z podstaty, z měření či z pohonu Otáčející se radar - měření polohy cíle jednou za otáču radaru motivace v počátcích historie
VícePřijímací zkoušky do NMS 2013 MATEMATIKA, zadání A,
Přijímací zkoušk do NMS MATEMATIKA, zadání A, jméno: V násldujících dsti problémch j z nabízných odpovědí vžd právě jdna správná. Zakroužkujt ji! Za každou správnou odpověď získát uvdné bod. Za nsprávnou
Více1 ) 3, a 5 6 b ( 4. x+2 x, b) f(x)= sin 3x = 3 sin x 4 sin 3 x ] (užijte vzorce: sin(α + β), sin 2x a cos 2x) f 1 : y = x 1. f 1 : y = 3 + ln x 1
DOMÁCÍ ÚLOHY z MATEMATIKY VT) Opakování SŠ matmatiky Pomocí intrvalů zapišt nrovnosti: a), b) + >, c), d) > a),, b), 5), + ), c),, d), + ) Zjdnodušt výraz: a) 5 a a a ), b) a 5 6 b b 5 ) a b a a) a, a
Vícehledané funkce y jedné proměnné.
DIFERCIÁLNÍ ROVNICE Úvod Df : Občjnou difrniální rovnií dál jn DR rozumím rovnii, v ktré s vsktují driva hldané funk jdné proměnné n n Můž mít pliitní tvar f,,,,, n nbo impliitní tvar F,,,,, Řádm difrniální
Víceε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x
Množinu ( ) { R < ε} Okolím bodu Limit O :, kd (, ) j td otvřný intrval ( ε ε ) ε, budm nazývat okolím bodu (čísla).,. Bod R j vnitřním bodm množin R M, jstliž istuj okolí O tak, ž platí O( ) M. M, jstliž
Více1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.
Matmatika I část II Graf funkc.. Graf funkc Výklad Chcm-li určit graf funkc můžm vužít přdchozích znalostí a určit vlastnosti funkc ktré shrnm do níž uvdných bodů. Můž s stát ž funkc něktrou z vlastností
VíceK Mechanika styku kolo vozovka
Mechanika styku kolo ozoka Toto téma se zabýá kinematikou a dynamikou kola silničních ozidel. Problematika styku kolo ozoka má zásadní ýznam pro stanoení parametrů jízdy silničních ozidel, neboť má li
VíceREGULACE. Akční členy. Měřicí a řídicí technika přednášky LS 2006/07. Blokové schéma regulačního obvodu MRT-07-P4 1 / 13.
Měřicí a řídicí chnika přdnášky LS 26/7 REGULACE (pokračoání) přnosoé csy akční člny rguláory rgulační pochod Blokoé schéma rgulačního obodu z u rguloaná sousaa y akční čln měřicí čln úsřdní čln rguláoru
Více4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče
4.3.2 Vlastní a příměsové polovodič Přdpoklady: 4204, 4207, 4301 Pdagogická poznámka: Pokud budt postupovat normální rychlostí, skončít u ngativní vodivosti. Nní to žádný problém, pozitivní vodivost si
VíceZJIŠŤOVÁNÍ FREKVENČNÍCH VLASTNOSTÍ OTEVŘENÉHO OBVODU V UZAVŘENÉ REGULAČNÍ SMYČCE
Nové mtod a postp v olasti přístrojové tchnik, atomatického řízní a informatik Ústav přístrojové a řídicí tchnik ČVUT v Praz odorný sminář Jindřichův Hradc, 28. až 29. května 2009 ZJIŠŤOVÁNÍ FREKVENČNÍCH
VíceI. MECHANIKA 8. Pružnost
. MECHANKA 8. Pružnost Obsah Zobcněný Hookův zákon. ntrprtac invariantů. Rozklad tnzorů na izotropní část a dviátor. Křivka dformac. Základní úloha tori pružnosti. Elmntární Hookův zákon pro jdnoosý tah.
Vícečást 8. (rough draft version)
Gntika v šlchtění zvířat TGU 006 9 Odhad PH BLUP M část 8. (rough draft vrsion V animal modlu (M s hodnotí každé zvíř samostatně a současně v závislosti na užitkovosti příbuzných jdinců hodnocné populac.
VícePříklady: - počet členů dané domácnosti - počet zákazníků ve frontě - počet pokusů do padnutí čísla šest - životnost televizoru - věk člověka
Náhodná veličina Náhodnou veličinou nazýváme veličinu, terá s určitými p-stmi nabývá reálných hodnot jednoznačně přiřazených výsledům příslušných náhodných pousů Náhodné veličiny obvyle dělíme na dva záladní
Více( ) ( ) ( ) 2 ( ) ( ) ( ) ( ) 2
I Drivac jdnoduchých funkcí pomocí pravidl a vzorců Užitím P U druhého a třtího člnu použijm P Nní podl V a posldní čln podl V Použijm P Dál V a na drivaci trojčlnu v poldní závorc V a V Výsldk upravím
VíceKINETICKÁ TEORIE PLYNŮ
KIETICKÁ TEOIE PLYŮ. Cíl a řdoklady - snaží s ysětlit akroskoické choání lynů na základě choání jdnotliých olkul (jjich rychlostí, očtu nárazů na stěnu nádoby, srážk s ostatníi olkulai). Tato tori br úahu
VíceKřivkové integrály prvního druhu Vypočítejte dané křivkové integrály prvního druhu v R 2.
Křivové integrál prvního druhu Vpočítejte dané řivové integrál prvního druhu v R. Přílad. ds x, de je úseča AB, A[, ], B[4, ]. Řešení: Pro řivový integrál prvního druhu platí: fx, ) ds β α fϕt), ψt)) ϕ
Více1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty
1. Okrajové podmínky pro tpln tchncké výpo ty Správné stanovní okrajových podmínk j jdnou z základních součástí jakéhokol tchnckého výpočtu. Výjmkou njsou an tplně tchncké analýzy. V násldující kaptol
VíceVyvážené nastavení PI regulátorù
Vyvážné nastavní PI rgulátorù doc. Ptr Klán, Ústav informatiky AV ÈR Praha a Univrzita Pardubic, Prof. Raymond Gorz, Cntr for Systms Enginring and Applid Mchanics, Univrsity d Louvain PI nbo PID rgulátory
VíceVyužití expertního systému při odhadu vlastností výrobků
Vužití epertního sstému při odhadu vlastností výrobů ibor Žá Abstrat. Článe se zabývá možností ja vužít fuzz epertní sstém pro popis vlastností výrobu. Důvodem tohoto přístupu je možnost vužití vágních
VíceMATEMATIKA II V PŘÍKLADECH
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TEHNIKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ MATEMATIKA II V PŘÍKLADEH VIČENÍ Č. Ing. Ptra Schribrová, Ph.D. Ostrava Ing. Ptra Schribrová, Ph.D. Vsoká škola báňská Tchnická univrzita
VíceUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně
Univrzita omáš Bati v Zlíně LABORAORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY II Názv úlohy: Voltampérová charaktristika polovodičové diody a žárovky Jméno: Ptr Luzar Skupina: I II/1 Datum měřní: 14.listopadu 7 Obor: Informační
VíceOPTIMALIZACE PARAMETRŮ PID REGULÁTORU POMOCÍ GA TOOLBOXU
OPTMALZACE PARAMETRŮ PD REGULÁTORU POMOCÍ GA TOOLBOXU Radomil Matouše, Stanislav Lang Department of Applied Computer Science Faculty of Mechanical Engineering, Brno University of Technology Abstrat Tento
VíceVLIV SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ NA VĚTRANÉ STŘEŠNÍ KONSTRUKCE
VLIV SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ N VĚTRNÉ STŘEŠNÍ KONSTRUKCE ZÁKLDNÍ PŘEDPOKLDY Konstrukce douplášťoých ětraných střech i fasád ke sé spráné funkci yžadují tralé ětrání, ale případě, že proedeme, zjistíme, že ne
Více7. TRANSFORMÁTORY. 7.1 Štítkové údaje. 7.2 Měření odporů vinutí. 7.3 Měření naprázdno
7. TRANSFORMÁTORY Pro zjednodušení budeme měření provádět na jednofázovém transformátoru. Na trojfázovém transformátoru provedeme pouze ontrolu jeho zapojení měřením hodinových úhlů. 7.1 Štítové údaje
VíceSTUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA
STUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA Martin Radina a, Ivo Schindlr a, Tomáš Kubina a, Ptr Bílovský a Karl Čmil b Eugniusz Hadasik c a) VŠB Tchnická univrzita Ostrava,
VíceIMITANČNÍ POPIS SPÍNANÝCH OBVODŮ
IMITANČNÍ POPIS SPÍNANÝCH OBVODŮ Doc. Ing. Dalibor Biolk, CSc. K 30 VA Brno, Kounicova 65, PS 3, 6 00 Brno tl.: 48 487, fax: 48 888, mail: biolk@ant.f.vutbr.cz Abstract: Basic idas concrning immitanc dscription
Více20 - Číslicové a diskrétní řízení
20 - Číslicové a disrétní řízení Michael Šebe Automaticé řízení 2018 18-4-18 Automaticé řízení - Kybernetia a robotia Analogové a číslicové řízení Proč číslicově? Snadno se přeprogramuje (srovnej s výměnou
Více02 Systémy a jejich popis v časové a frekvenční oblasti
Modul: Analýza a modlování dynamických biologických dat Přdmět: Linární a adaptivní zpracování dat Autor: Danil Schwarz Číslo a názv výukové dnotky: Systémy a ich popis v časové a frkvnční oblasti Výstupy
VíceSP2 01 Charakteristické funkce
SP 0 Chararisicé func Chararisicé func pro NP Chararisicé func pro NV Náhld Náhodnou proměnnou, nbo vor, L, n lz popsa funčními chararisiami: F, p, f číslnými chararisiami: E, D, A, A 4 Co s dá z čho spočía:
Více, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:
Radiomtri a fotomtri Vyzařování, přnos a účinky nrgi lktromagntického zářní všch vlnových délk zkoumá obor radiomtri, lktromagntickým zářním v optické oblasti s pak zabývá fotomtri. V odstavci Přnos nrgi
Více2 e W/(m2 K) (2 e) = 0.74 0.85 0.2 1 (1 0.85)(1 0.2) = 0.193. Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami
Tplo skrz okna pracovní poznámky Jana Hollana Přnos okny s skládá z přnosu zářním, vdním a prouděním. Zářivý přnos Zářivý výkon E plochy S j dl Stfanova-Boltzmannova vyzařovacího zákona kd j misivita plochy
Více1 U. 33. Zapište hodnotu časové konstanty derivačního obvodu. Vyznačte měřítko na časové ose.
1. V jakých jednotkách se yjadřuje proud ueďte náze a značku jednotky 2. V jakých jednotkách se yjadřuje indukčnost ueďte náze a značku jednotky 3. V jakých jednotkách se yjadřuje kmitočet ueďte náze a
VíceSPOLUPRÁCE SBĚRAČE S TRAKČNÍM VEDENÍM
SPOLUPRÁCE SBĚRAČE S TRAKČNÍM VEDENÍM Josf KONVIČNÝ Ing. Josf KONVIČNÝ, Čské dráhy, a. s., Tchnická ústřdna dopravní csty, skc lktrotchniky a nrgtiky, oddělní diagnostiky a provozních měřní, nám. Mickiwicz
Více9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y
9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n Při popisu procesů zpracováváme vstupní údaj, hodnotu x tak, že výstupní hodnota závisí nějakým způsobem na vstupní, je její funkcí = f(x). Pokud
VíceFyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie
účinky a užití optického zářní yzikální podstata fotovoltaické přměny solární nri doc. In. Martin Libra, CSc., Čská změdělská univrzita v Praz a Jihočská univrzita v Čských Budějovicích, In. Vladislav
VíceVýkon motoru je přímo úměrný hmotnostnímu toku paliva do motoru.
Řízní výkonu automobilového PSM Výkon motoru lz měnit (řídit) buď změnou točivého momntu, nbo otáčkami, příp. současnou změnou točivého momntu i otáčk. P M t 2 n 60 10 3 p V Z n p 2 2 V z M t V n Automobilový
Více5. kapitola: Vysokofrekvenční zesilovače (rozšířená osnova)
Punčochář, J: AEO; 5. kapitola 1 5. kapitola: Vysokofrkvnční zsilovač (rozšířná osnova) Čas k studiu: 6 hodin íl: Po prostudování této kapitoly budt umět dfinovat pracovní bod BJT a FET určit funkci VF
Více1. Základní p ístupy k syntéze adaptivních ídících systém, schématické vyjád ení, srovnání s p edpoklady a návrhem standardních regulátor
T SZ AS 1,2 1 1. Základní p ístupy k syntéz adaptivních ídících systém, schématické vyjád ní, srovnání s p dpoklady a návrhm standardních rgulátor Standardní forma zp tnovazbního ízní: Stav systému rprzntuj
Více5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti
Určitý intgrál Dfinic vlstnosti Má-li spojitá funkc f() n otvřném intrvlu I primitivní funkci F(), pk pro čísl, I j dfinován určitý intgrál funkc f() od do vzthm [,, 7: [ F( ) = F( ) F( ) f ( ) d = (6)
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katedra mikroelektroniky SEMESTRÁLNÍ PROJEKT X34BPJ
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katdra mikrolktroniky SEESTRÁLNÍ PROJEKT X34PJ 0 Ptr Koukal X34PJ Pag ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katdra mikrolktroniky Optické
Vícea) formulujte Weierstrassovo kritérium stejnoměrné konvergence b) pomocí tohoto kritéria ukažte, že funkční řada konverguje stejnoměrně na celé R
) ČÍSELNÉ A FUNKČNÍ ŘADY (5b) a) formulujte Leibnitzovo ritérium včetně absolutní onvergence b) apliujte toto ritérium na řadu a) formulujte podílové ritérium b) posuďte onvergenci řad c) oli členů této
Více{ } ( ) ( ) ( ) ( ) r 6.42 Urč ete mohutnost a energii impulsu
Systé my, procsy a signály I - sbírka příkladů Ř EŠENÉPŘ ÍKLADY r 64 Urč t mohutnost a nrgii impulsu s(k 8 k ( ( s k Ab k, A, b, 6 4 4 6 8 k Obr6 Analyzovaný diskrétní signál Mohutnost impulsu k A M s(
VíceX = x, y = h(x) Y = y. hodnotám x a jedné hodnotě y. Dostaneme tabulku hodnot pravděpodobnostní
..08 8cv7.tex 7. cvičení - transformace náhodné veličiny Definice pojmů a základní vzorce Je-li X náhodná veličina a h : R R je měřitelná funkce, pak náhodnou veličinu Y, která je definovaná vztahem X
VíceTERMOREGULAČNÍ ZAŘÍZENÍ S PELTIERIHO ČLÁNKY
VYSOKÉ UČENÍ ECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSIY OF ECHNOLOGY FAKULA ELEKROECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH ECHNOLOGIÍ ÚSAV ELEKOMUNIKACÍ FACULY OF ELECRICAL ENGINEERING AND COMMUNICAION DEPARMEN OF ELECOMMUNICAIONS
VíceDoplňky k přednášce 23 Diskrétní systémy Diskrétní frekvenční charakteristiky
Doplňky k přednášce 3 Dikrétní ytémy Dikrétní frekvenční charakteritiky Michael Šebek Automatické řízení 011-1-11 Automatické řízení - Kybernetika a robotika e jω Matematika: Komplexní exponenciála = coω+
VícePolarizací v podstatě rozumíme skutečnost, že plně respektujeme vektorový charakter veličin E, H, D, B. Rovinnou vlnu šířící se ve směru z
7. Polarizované světlo 7.. Polarizac 7.. Linárně polarizované světlo 7.3. Kruhově polarizované světlo 7.4. liptick polarizované světlo (spc.případ) 7.5. liptick polarizované světlo (obcně) 7.6. Npolarizované
VíceOtázka č.3 Veličiny používané pro kvantifikaci elektromagnetického pole
Otázka č.4 Vličiny používané pro kvantifikaci lktromagntického pol Otázka č.3 Vličiny používané pro kvantifikaci lktromagntického pol odrobnější výklad základu lktromagntismu j možno nalézt v učbním txtu:
VíceDoc. RNDr. Libor Čermák, CSc. Algoritmy
UČEBNÍ TEXTY VYSOKÝCH ŠKOL Vysoké uční tchnické v Brně Fakulta strojního inžnýrství Doc. RNDr. Libor Črmák, CSc. Algoritmy mtody končných prvků Přdmluva k rvidovanému lktronickému vydání Tato skripta jsou
VíceKIRSTEN BIEDERMANNOVÁ ANDERS FLORÉN PHILIPPE JEANJACQUOT DIONYSIS KONSTANTINOU CORINA TOMAOVÁ TLAKEM POD
40 KIRSTEN BIEDERMANNOVÁ ANDERS FLORÉN PHILIPPE JEANJACQUOT DIONYSIS KONSTANTINOU CORINA TOMAOVÁ TLAKEM POD POD TLAKEM míč, hmotnost, rovnováha, pumpička, tlak, idální plyn, pružná srážka, koficint rstituc
Více41 Absorpce světla ÚKOL TEORIE
41 Absorpc světla ÚKOL Stanovt závislost absorpčního koficintu dvou průhldných látk různé barvy na vlnové délc dopadajícího světla. Proměřt pro zadané vlnové délky absorpci světla při jho průchodu dvěma
VíceSpolehlivost programového vybavení pro obvody vysoké integrace a obvody velmi vysoké integrace
48 INFORMATION AND COMMUNICATION TECHNOLOGIES AND SERVICES, VOL. 8, NO., JUNE 0 Spolhlivost programového vybavní pro obvody vysoké intgrac a obvody vlmi vysoké intgrac Artm GANIYEV.1, Jan VITÁSEK 1 1 Katdra
Více20 - Číslicové a diskrétní řízení
20 - Číslicové a disrétní řízení Michael Šebe Automaticé řízení 2013 22-4-14 Analogové a číslicové řízení Proč číslicově? Snadno se přeprogramuje (srovnej s výměnou rezistorů/apacitorů v analogové řídicím
VíceAplikace VAR ocenění tržních rizik
Aplkac VAR ocnění tržních rzk Obsah: Zdroj rzka :... 2 Řízní tržního rzka... 2 Měřní tržního rzka... 3 Modly... 4 Postup výpočtu... 7 Nastavní modlu a gnrování Mont-Carlo scénářů... 7 Vlčny vyjadřující
VíceÚvod do fyziky plazmatu
Dfinic plazmatu (typická) Úvod do fyziky plazmatu Plazma j kvazinutrální systém nabitých (a případně i nutrálních) částic, ktrý vykazuj kolktivní chování. Pozn. Kolktivní chování j tdy podstatné, nicméně
VíceSIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. holcik@iba.muni.cziba.muni.cz II. SIGNÁLY ZÁKLADNÍ POJMY SIGNÁL - DEFINICE SIGNÁL - DEFINICE Signál je jev fyzikální, chemické, biologické, ekonomické
Více1. Limita funkce - výpočty, užití
Difrnciální a intgrální počt. Limita funkc - výpočt, užití Vpočtět násldující it: +.8..cos +. + 5+. 5..5.. 8 sin sin.7 ( cos.9 + sin cos. + 5cos. + log( +... + + + 5 +.5..7.8.9.. 5+ + 9 + + + + 8 sin sin5
Více1. Difuze vodní páry a její kondenzace uvnit konstrukcí
ř 1. Difuz vodní páry a jjí kondnzac uvnit konstrukcí Hodnocní ší ř ní vodní páry konstrukcí j jdnou z vlmi dů lžitých úloh stavbní tplné tchniky. Slouží k ově ní charaktru dlouhodobého tplně vlhkostního
VíceDimenzování silnoproudých rozvodů. Návrh napájecího zdroje., obvykle nepracují zároveň při jmenovitém výkonu
Dimenzování silnoproudých rozvodů Návrh napájecího zdroje Supina el. spotřebičů P i Pn, obvyle nepracují zároveň při jmenovitém výonu činitel současnosti Pns s P n P ns současně připojené spotřebiče činitel
Více, 4. skupina (16:15-17:45) Jméno: se. Postup je třeba odůvodnit (okomentovat) nebo uvést výpočet. Výsledek bez uvedení jakéhokoliv
..06, 4. skupina (6: - 7:4) Jméno: Zápočtový test z PSI Nezapomeňte podepsat VŠECHNY papír, které odevzdáváte. Škrtejte zřetelně a stejně zřetelně pište i věci, které platí. Co je škrtnuto, nebude bráno
VíceVzorová písemka č. 1 (rok 2015/2016) - řešení
Vzorová písemka č. rok /6 - řešení Pavla Pecherková. května 6 VARIANTA A. Náhodná veličina X je určena hustotou pravděpodobností: máme hustotu { pravděpodobnosti C x pro x ; na intervalu f x jinde jedná
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2008 Bc. Pavel Hájek
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE 8 Bc. Pavl Hájk ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavbní, Katdra spciální godézi Názv diplomové prác: Vbudování, zaměřní a výpočt bodového
VíceStanovení koncentrace Ca 2+ a tvrdost vody
Laboratorní úloha B/4 Stanovní koncntrac Ca 2+ a tvrdost vody Úkol: A. Stanovt koncntraci iontů Ca 2+ v mg/l v vzorku a určt tvrdost vody. Pomocí indikátoru a barvného přchodu stanovt bod kvivalnc (hodnota
VícePostup stanovení cen za přepravu plynu. + CBK pi. + FG pi. ) + SD pi
Postup stanoení cen za přeprau plynu Příloha č. 10 k yhlášce č. 150/2007 Sb. Poolené celkoé tržby PT pi Kč proozoatele přepraní soustay jsou stanoeny ztahem PT pi = PV Upi + NCP pi (PZT pi + FG pi ) +
VícePoznámky k Fourierově transformaci
Poznámky k Fourierově transformaci V těchto poznámkách jsou uvedeny základní vlastnosti jednorozměrné Fourierovy transformace a její aplikace na jednoduché modelové případy. Pro určitost jsou sdružené
VíceMECHANICKÉ KMITÁNÍ TLUMENÉ
MECHNICKÉ KMITÁNÍ TLUMENÉ V skučnosi s čás nrgi u všch mchanických pohybů přměňuj vlivm řní a odporu prosřdí na plo, a nní dy využia V om případě s vlikosi po sobě jdoucích ampliud zmnšují a kmiající sousava
VíceSIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. holcik@iba.muni.cz, Kamenice 3, 4. patro, dv.č.424 INVESTICE Institut DO biostatistiky ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ a analýz IV. FREKVENČNÍ TRASFORMACE SPOJITÉ
VíceMěření vlastností vedení
LBR 7. Měřní vastností vdní Měřní vastností vdní (úko měřní) Úkom tohoto měřní j sznámit s s mtodikou měřní vastností vdní onanční mtodou a dá změřit vastnosti různých typů běžně používaných vdní a určit
VíceÚloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)
pyromtrm - vrz 01 Úloha č. 11 Měřní tplotní vyzařovací charaktristiky wolframového vlákna žárovky optickým pyromtrm 1) Pomůcky: Měřicí zařízní obsahující zdroj lktrické nrgi, optický pyromtr a žárovku
VíceM ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů
M ě ř n í o d p o r u r z s t o r ů Ú k o l : Proměřt sadu rzstorů s nznámým odporm různým mtodam a porovnat přsnost jdnotlvých měřní P o t ř b y : Vz sznam v dskách u úlohy na pracovním stol Obcná část:
VíceČasopis pro pěstování matematiky
Časopis pro pěstování matmatiky Miroslav Brdička Užití tnsorové symboliky v lasticitě Časopis pro pěstování matmatiky, Vol. 77 (1952), No. 3, 311--314 Prsistnt URL: http://dml.cz/dmlcz/117036 Trms of us:
Více11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA. slide 0
11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA slid 0 Přdmětm přdnášky jsou tři modly agrgátní nabídky, v ktrých v krátkém období výstup pozitivně závisí na cnové hladině. Krátkodobý invrzní vztah mzi inflací
Více7. ZÁKLADNÍ TYPY DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ
7. ZÁKADNÍ TYPY DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ 7.. SPOJITÉ SYSTÉMY Téměř všechny fyzálně realzovatelné spojté lneární systémy (romě systémů s dopravním zpožděním lze vytvořt z prvů tří typů: proporconálních členů
VíceMODELOVÁNÍ A ŘÍZENÍ MOBILNÍCH KOLOVÝCH ROBOTŮ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV AUTOMATIZACE A MĚŘICÍ TECHNIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION
VíceF=F r1 +F r2 -Fl 1 = -F r2 (l 1 +l 2 )
Stvbní mchnik A1 K132 SMA1 Přdnášk č. 3 Příhrdové konstrukc Co nás čká v čtvrté přdnášc? Příhrdové konstrukc Zákldní přdpokldy Sttická určitost/nurčitost Mtody výpočtu Obcná mtod styčných bodů Nulové pruty
VícePříklad 70 Vypočet konstanty šíření (fázová konstanta, měrný útlum)
Přílad 7 Vypočt onstanty šířní (fáová onstanta, ěný útlu) adání : Rovinná haonicá ltoagnticá vlna o itočtu : a) f 5 b) f 7 M c) f 9 G s šíří v postřdí s těito paaty:.[ S ], ε 8, µ. Vaianta a) Vaianta b)
VíceStruktura a architektura počítačů
Struktura a architktura počítačů Logické skvnční obvody (bloky) a budič používané v číslicovém počítači Čské vysoké uční tchnické Fakulta lktrotchnická Vr..3 J. Zděnk / M. Chomát 24 st d in d d d 2 d 3
VíceZPRACOVÁNÍ SIGNÁLŮ Z MECHANICKÝCH. Jiří Tůma
ZPRACOVÁNÍ SIGNÁLŮ Z MECHANICKÝCH SYSTÉMŮ UŽITÍM FFT Jiří Tůma Štramberk 1997 ii Anotace Cílem této knihy je systematicky popsat metody analýzy signálů z mechanických systémů a strojních zařízení. Obsahem
VíceJednoduché seřízení regulátorů metodou SIMC
Jnouché řízní rgulátorů mtoou IMC Miluš Vítčová Abtrat Člán tručně popiu nouchou mtou řizování rgulátorů navržnou ogtam pro rgulované outavy opravním zpožěním. Mtoa ává obré výly i při použití poměrně
Více5. Minimální kostry. Minimální kostry a jejich vlastnosti. Definice:
5. Minimální kostry Tato kapitola uvd problém minimální kostry, základní věty o kostrách a klasické algoritmy na hldání minimálních kostr. Budm s inspirovat Tarjanovým přístupm z knihy[1]. Všchny grafy
VíceMOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:
MOMENT SETRVAČNOST Obecná část Pomocí Newtonova pohybového záona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb: dω M = = ε, (1) d t de M je moment vnější síly působící na těleso, ω úhlová rychlost,
VíceModelování systémů a procesů (11MSP) Bohumil Kovář, Jan Přikryl, Miroslav Vlček. 8. přednáška 11MSP pondělí 20. dubna 2015
Modelování systémů a procesů (11MSP) Bohumil Kovář, Jan Přikryl, Miroslav Vlček Ústav aplikované matematiky ČVUT v Praze, Fakulta dopravní 8. přednáška 11MSP pondělí 20. dubna 2015 verze: 2015-04-14 12:31
VíceAutomatizační technika. Obsah. Syntéza regulačního obvodu. Seřizování regulátorů
30.0.07 Akadmcký rok 07/08 řpravl: Radm Farana Automatzační tchnka Syntéza rgulačního obvodu Obah Syntéza rgulačního obvodu Exprmntální mtody Analytcké mtody Analytcko-xprmntální mtody 3 Sřzování rgulátorů
VíceSIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. holcik@iba.muni.cz II. SIGNÁLY ZÁKLADNÍ POJMY SIGNÁL - DEFINICE SIGNÁL - DEFINICE Signál je jev fyzikální, chemické, biologické, ekonomické či jiné
Více