ZPRÁVA O TRHU BRAMBOR

Transkript

1 týden 2011 Ročník XV., čtrnáctideník, Ve Smečkách 33, Praha 1 tel.: , fax: tis.brambory@szif.cz ZPRÁVA O TRHU BRAMBOR Vývoj cen: Obsah: CZV neprané 25 kg... 7,60 Komoditní zpravodajství... 1 OOC neprané 25 kg... Spotřebitelské ceny... 9,57 17,82 Trh konzumních brambor v ČR: CZV, OOC... Zahraniční obchod ČR... Trh konzumních brambor v Evropě Aktuality... 5 Komoditní zpravodajství Česká republika Během uplynulého dvoutýdenního období se na domácím trhu brambor zvýšily ceny obchodníků, a bohužel pro nás, si poměrně slušně polepšily i ceny spotřebitelské. Tyto ceny oproti minulému roku zjišťuje ČSÚ v měsíčních intervalech, takže se délka periody u této položky zdvojnásobí. Farmářské ceny tentokrát nepatrně oslabily, avšak jedná se totiž o posun o několik málo haléřů a dalo by se to vysvětlit jako ona statistická chyba. Faktem je, že farmáři mají většinou se svými odběrateli ceny nasmlouvány a mnozí díky tomu ceny navzdory tlakům nemění a snaží se udržet si své stabilní odběratele. Podle očekávání se na trhu objevily s jarním obdobím nové středomořské brambory, povětšinou z Maroka a Francie. Jejich průměr cenových kotací u obchodníků byl na hodnotě 16,43. Podle exkluzivního šetření TIS ČR byly konzumní brambory (balené ve 25 kg pytlích, neprané i volně) dodávány na trh v 9. a 10. týdnu roku 2011 takto: CZV konzumních brambor 7,60 (proti 8. týdnu 2011 pokles o 0,04 ) OOC konzumních brambor 9,57 (proti 8. týdnu 2011 vzestup o 0,12 ) Podle šetření TIS ČR SZIF se ceny konzumních brambor pohybovaly od 6,00 do 10,50 (25 kg pytle, neprané i volně). Nejčastějšími odrůdami byla jednoznačně Adéla, Dali, dále Princes a Red Anna s cenami povětšinou mezi 6,50 až 8,50. Obchodníci prodávali konzumní brambory za cenu (OOC) v rozsahu 6,80 15,80, s nejčastějším zastoupením odrůd Adéla, Marabel a Milva. Spotřebitelské ceny se v 10. týdnu 2011 podle oficiálního šetření ČSÚ dostaly na hodnotu 17,82, tedy stouply o 0,54 proti minulé hodnotě. V uplynulém období se CZV proti 10. týdnu 2010 tentokrát zvýšily o 3,79, ceny obchodníků OOC se meziročně zvýšily o 4,71. SC v tomto srovnání ovšem stouply o 6,88. Evropská unie a svět V severozápadní Evropě, v zemích EU-5 (Belgie, Německo, Francie, Nizozemí a Velká Británie) jakožto 5 největších producentských zemí brambor byl zrevidován meziroční vývoj produkce brambor. Celková produkce se za rok 2010 odhaduje na úrovni 23,91tis. t, což je meziroční pokles o 4,8 % proti roku Kotace brambor v Nizozemí, kalibrace 40 mm+ se ke 4.3. dostaly do rozmezí EUR/t, bez rozlišení odrůd. Ke stejnému datu v Německu kotace konzumních brambor mírně oslabily na hodnoty mezi 210 až 223 EUR/t. Ve Francii naproti tomu ve stejném období kotace mírně posílily (hlízy kalibrace 35 mm+, všechny odrůdy) a dostaly se do rozsahu 190,6-230,1 EUR/t. V Belgii se kotace odrůdy Bintje (kalibrace 35 mm+) dostala ke 4.3. do rozmezí EUR/t. V Německu byly v oblasti Dolního Porýní zasazeny první letošní brambory velmi raných odrůd určené pro domácí trh. Jedná se o odrůdu lady Rosetta. První dodávky nových brambor, původem z Egypta jsou hlášeny z minulého týdne a jejich kotace se dostaly na úroveň 793 EUR/t. Několik dodávek z Izraele opustilo přístav a míří k expedici. První dodávky o Kyperských nových bramborách zmiňují odrůdu Annabelle. V Egyptě se předpokládá sklizeň na podobné úrovni jako loni. V Izraeli předpokládají úrodu brambor pěstovaných přes zimu stejnou jako tu předchozí sezónu, a jarní úroda by tuto sezónu měla vyvrcholit. Ve Velké Británii, v souhrnu za Anglii a Wales se kotace balených brambor pohybovaly mezi GBP/t. takto výborně ceněné byly odrůdy Desiree, Estima a Harmony. Mezi nejhůře hodnocené patřila v prvním březnovém týdnu Estima a Maris Piper, jejichž kotace dosahovaly pouze GBP/t. TIS ČR SZIF 1

2 10.týden 2011 TRH KONZUMNÍCH BRAMBOR V ČR Ceny zemědělských výrobců konzumních brambor; sklizeň 2010 Období zjištění ceny 10. týden 2011 Odrůda Varný typ Úprava Balení CZV Min. CZV Max. Průměr Změna ± ADÉLA B neprané pytel 25 kg 1) 6,30 10,00 7,53-0,03 BELANA B neprané pytel 25 kg 1) 6,50 7,50 6,93-0,83 DALI BA neprané pytel 25 kg 1) 6,50 10,00 7,77 0,01 DITTA B neprané pytel 25 kg 1) 6,70 8,90 7,53 0,03 LAURA B-BC neprané pytel 25 kg 1) 6,90 7,00 6,95-0,18 MARABEL BA-B neprané pytel 25 kg 1) 7,00 10,00 8,80-0,13 MILVA AB neprané pytel 25 kg 1) 6,50 10,50 9,00-0,03 PRINCES B neprané pytel 25 kg 1) 6,50 10,00 7,99 0,09 RED ANNA B-BA neprané pytel 25 kg 1) 6,00 7,00 6,63 0,05 ROSARA BA neprané pytel 25 kg 1) 6,50 8,00 7,35 0,00 OSTATNÍ B neprané pytel 25 kg 1) 6,00 10,50 7,64-0,01 LOUPANÉ balené v PE a přepravka vakuované 12,00 20,00 15,25 0,18 Poznámka: 1) Brambory v 25 kg pytlích i poloklecích. CZV=ceny zemědělských výrobců (bez dopravy a DPH) Pramen: TIS ČR SZIF Obchodní odbytové ceny - konzumní brambory; sklizeň 2010 Období zjištění ceny 10. týden 2011 Odrůda Varný typ Úprava Balení OOC Min. OOC Max. Průměr ADÉLA B neprané pytel 25 kg 1) 6,80 13,00 9,44 0,24 AGRIA B neprané pytel 25 kg 1) 8,80 9,00 8,90-0,70 BELANA B neprané pytel 25 kg 1) 8,10 10,90 9,73 - DALI BA neprané pytel 25 kg 1) 8,20 10,90 9,37 0,04 DITTA B neprané pytel 25 kg 1) 8,90 9,95 9,35 0,00 LAURA B-BC neprané pytel 25 kg 1) 8,10 9,90 8,80-0,02 MARABEL BA-B neprané pytel 25 kg 1) 7,60 11,20 9,45 0,21 MILVA AB neprané pytel 25 kg 1) 8,60 15,80 11,14 0,13 PRINCES B neprané pytel 25 kg 1) 6,90 12,00 9,03 0,59 RED ANNA B neprané pytel 25 kg 1) 8,10 8,70 8,43-0,10 OSTATNÍ B neprané pytel 25 kg 1) 6,80 15,80 9,48 0,12 Nové* B neprané pytel 25 kg 1) 14,90 18,45 16,43 - LOUPANÉ balené v PE a přepravka vakuované 13,00 23,00 17,77 0,02 Poznámka: 1) Brambory v 25 kg pytlích i poloklecích, u Nových brambor je velikost balení kg. OOC = Obchodní odbytové ceny (bez dopravy a DPH); *nové brambory = pěstované v oblasti Středomoří jako ozimé (sadba X-XII, sklizeň jaro 2011) Pramen: TIS ČR SZIF Změna ± Průměrné spotřebitelské ceny konzumních brambor v jednotlivých krajích ČR Ceny zjištěné v období končícím k uvedenému datu vydání bez rozdílu odrůdy, balení, tržní úpravy a typu obchodu Ukazatel týden Praha Stč. Jihoč. Plzeň. Karl. Úst. Lib. Kvh. Par. Vys. Jihom. Olm. Zln. Mor-sl. ČR Konzumní brambory ,38 14,73 13,42 14,64 15,77 14,43 14,67 12,68 13,35 12,83 14,57 14,82 14,17 13,88 14, ,24 15,60 14,54 16,75 16,50 16,82 16,33 14,35 15,02 14,73 15,86 16,30 15,11 15,28 15, ,82 16,00 14,41 17,45 17,08 16,48 16,67 14,73 15,52 15,28 15,26 15,65 13,60 15,88 15, ,22 17,47 15,24 19,25 18,89 16,93 18,12 16,31 16,35 16,90 18,30 18,18 16,17 16,67 17, ,60 18,47 17,28 18,63 19,59 17,49 17,22 16,02 16,02 17,93 19,26 18,16 17,66 17,14 17,82 Poznámka: Stč. - Středočeský, Jihoč. Jihočeský, Plzeň. Plzeňský, Karl. Karlovarský, Úst. Ústecký, Lib. Liberecký, Kvh. Královéhradecký, Par. Pardubický,Vys. Kraj Vysočina, Jihom. - Jihomoravský, Olm. Olomoucký, Zln. - Zlínský, Mor-sl. Moravskoslezský; Pramen: ČSÚ 2

3 10.týden 2011 TRH KONZUMNÍCH BRAMBOR V ČR; ZAHRANIČNÍ OBCHOD Porovnání průměrných cen konzumních brambor raných v ČR podle šetření TIS ČR Období Ceny zemědělských výrobců (CZV) Obchodní odbytové ceny (OOC) Marketingový rok 2010/ / / / týden ,30 3,38 8,55 4,61 4. týden ,68 3,41 8,91 4,97 6. týden ,68 3,45 9,20 4,81 8. týden ,64 3,67 9,45 4, týden ,60 3,81 9,57 4,86 Poznámka: Ceny konzumních brambor bez rozdílu odrůdy, balení a tržní úpravy. CZV a OOC jsou uváděny bez DPH a nákladů na dopravu Pramen: TIS ČR SZIF SC () Vývoj SC konzumních brambor podle regionů () v roce Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslez. kraj ČR Pramen: TIS ČR SZIF, ČSÚ kalendářní týden Zahraniční obchod ČR dovoz raných a konzumních brambor v období V průběhu ledna 2011 bylo do ČR podle oficiálních údajů ČSÚ dovezeno celkem 45,8 t raných brambor (KN ). Z tohoto objemu byl největší díl, větší polovina (28 t, 61 %) dovezena z Francie. Druhá pozice připadla Maroku, odkud putovala větší čtvrtina dovozu (13 t, 28 %). Pomyslný bronz náleží Kypru s 5 t brambor. Názorně viz graf níže. Dovoz raných brambor (KN ) v období I/2011 (tuny;%); dovoz celkem 45,8 t 5; 11% Pravý dolní graf zohledňuje rozložení importu konzumních brambor (KN ) v období leden Jasný prim zde zaujímá Německo, odkud bylo dodáno kolem 48 % dovozu (6 852 t komodity). Druhá pozice připadá Francii (4 887 t; 34 %), a konečně třetí je Nizozemí (11 %; t brambor). Podrobnější informace uvádí graf dole. Dovoz konzumních brambor (KN ) v období I 2011 (tuny; %); dovoz celkem: t 75; 1% 1 601; 11% 492; 3% 69; 0% Rakousko 13; 28% 28; 61% Kypr 335; 2% 6 852; 48% Belgie Německo Dánsko Francie Francie V. Británie Maroko Nizozemsko 4 887; 34% 83; 1% Slovensko Pramen: TIS ČR SZIF, ČSÚ 3

4 10. týden 2011 TRH KONZUMNÍCH BRAMBOR V EVROPĚ Slovensko Týdenní nákupní ceny konzumních brambor v roce 2010/11 Období/odrůda AGRIA MARABEL MILVA Min. cena A Brambory celk. /100 kg EUR/100 kg Max. cena A 47. týden 10 26,96-25,45 25,00 27,34 42, týden 10 27,39-25,40 25,00 27,82 41, týden 10 B 27,02 B 27,09 B 25,60 24,00 27,39 42, týden 10 C 25,80 C 24,12 C 24,95 24,00 26,80 42,02 2. týden 11 D 27,38 D 27,04 D 26,54 26,00 27,54 41,67 3. týden 11-27,70-25,00 28,38 41,67 4. týden 11-29,37-28,00 29,37 41,67 5. týden 11-32,38-27,45 29,97 46,00 6. týden 11-31,62-27,45 30,56 41,67 Poznámka: 25 kg balení; Přepočet na konverzním kurzem 1 = 30,126 SKK; A = od uvádí ATIS ceny v EUR/100 kg v souvislosti s přechodem Slovenska na společnou Evropskou měnu;b = průměr cen za listopad 2010, C = průměr za prosinec 2010, D = průměr za leden 2011 Pramen: PPA ATIS Bratislava EU 27 CZV (EUR/100 kg) Ceny producentů konzumních brambor (EUR/100kg) v jednotlivých kalendářních týdnech ČR Estonsko Německo Lotyšsko Litva Rumunsko Srbsko Slovensko období 2011/ / / / / / / / / / /50 Pramen: Mezinárodně integrovaný tržní IS zemí SVE farmářské ceny brambor EUR/100 kg Období/země Albánie Estonsko Německo Lotyšsko Litva Rumunsko Srbsko Slovensko ČR 2011/08-32,00-38,20-54,00 48,17 30,59 31, /07-32,00-35,38 36,88 53,74 48,06 30,67 31, /06-32,00-30,22 36,90 47,85 47,68 30,56 31, /05-31,00 24,79 28,93 36,98 47,99 47,68 29,97 31, /04-29,00 24,42 31,84 34,02 47,78 47,61 29,97 31, /03-27,00 24,13 28,10 33,96 47,84 46,90 28,38 29, /02-24,00 23,21 29,38 30,42 47,84-27,54 29, /01-23,00 21,25 26,64 27,52 47,84 46,73 26,60 28, /52-21,22 20,92 24,20 20,57 47,42 46,93 27,74 28, /51-21,03 20,92 27,22 22,12 47,42 46,61 26,62 28,24 Poznámka: uvedené ceny jsou průměrné ceny producentů v jednotlivých zemích; Pramen: Agricultural Market Information Service for Central and Eastern European Countries - AGRIMIS, Německo; Polsko Velkoobchodní ceny brambor na trhu k (9. týden 2011) Trh Polsko PLN/kg Bronisze Kalisz Lublin Poznaň Rzeszów Sandomierz Min. Max. Min. Max. Min. Max. Min. Max. Min. Max. Min. Max. Konz. brambory 1,20 1,36 1,07 1,20 1,00 1,60 1,33 1,40 1,33 1,50 1,00 1,20 Konz. br. nové* 2,55 3, ,60 2,90 2,67 3,00 3,00 3, Pramen: - Ministerstwo Rolnictwa i Rozwoju Wsi; pozn.* = dovoz ze Středomoří ve stejném období 4

5 10. týden 2010 AKTUALITY, SERVIS Chorvatsko (HRK/kg) Velkoobchodní ceny brambor podle kategorie v jednotlivých regionech Chorvatska konzumní brambory (HRK/kg) Min konzumní brambory (HRK/kg) Max konzumní brambory (HRK/kg) průměr rané brambory (HRK/kg) Min rané brambory (HRK/kg) Max Týden 2011 rané brambory (HRK/kg) průměr Čakovec Metković Osijek Rijeka Split Záhřeb Chorvatsko celkem Pramen: Srbsko a Černá Hora Ceny brambor v Srbsku - období únor 2011 (viz tabulka) DIN/kg; /kg Srbsko a Vojvodina: (DIN/kg) Bělehrad Kraljevo Niš Požarevac Novi Sad Subotica konz. bramb. bílé ( ) konz. bramb. červené ( ) konz. bramb. červené ( ) Černá Hora: ( /kg) Bar Bijelo Polje Cetinje Herceg Novi Nikšić Podgorica konz. brambory ( ) 0,8 0,4 0,8 0,8 0,6 0,7 konz. brambory ( ) 0,8 0,4 0,8 0,8 0,6 0,7 Poznámka: 100 RSD (Srbský Dinár)= 23,238 CZK k ; Pramen: Chorvatsko Velkoobchodní ceny brambor vybraných měst 9.týden 2011 (od do ) HRK/kg Brambory konz. Čakovec Metkovič Osijek Rijeka Split Záhřeb Chorvatsko celk. min. 2,00 3,00 2,50 2,50 3,00 2,00 2,00 max. 2,30 3,00 3,00 3,00 5,00 3,00 5,00 průměr 2,15 3,00 2,77 2,75 4,00 2,65 2,92 Mladé br.-min ,50 5,70 4,00 6,00 4,00 max ,00 8,00 6,00 7,00 8,00 průměr - - 6,33 6,16 5,00 6,75 6,10 Pramen: Pěstování brambor bez půd Pěstování brambor bez půdy, dříve používané hlavně k pokusným účelům, se nyní stále častěji využívá při šlechtění a v praxi. Neobvyklou myšlenkou je pěstování brambor bez půdy. Při novém způsobu pěstování se kořeny a stolony tvořící hlízy nacházejí v tmavém fóliovém tunelu. Vlhkost a všechny nezbytné živiny jsou rostlinám poskytovány mlžením. Původně byl tento systém vyvinut k množení první generace nových odrůd bramboru, protože mladé rostliny jsou tímto způsobem chráněny před všemi chorobami přenášenými půdou. Podle vědců z baskického Institutu pro zemědělský výzkum a vývoj (Neiker-Tecnalia), kteří tento systém vyvinuli až po praktické použití ve sklenících, však existují ještě další přednosti příjem živin není ovlivněn fyziologickými bariérami a rostliny jsou proto zdravější a také produktivnější. Poskytují většinou dvacet hlíz, což je srovnatelně více, než při běžném způsobu pěstování v půdě. Ve Španělsku je tento systém zcela nový, zatímco v některých jiných zemích se již rozšířil. Již nyní pomáhá ke snížení cen základního rozmnožovacího materiálu nových odrůd díky vyššímu výnosovému potenciálu, lepšímu zdravotnímu stavu a nižším pracovním nárokům. Kromě toho se nechá růst rostlin snáze monitorovat, protože podzemní části rostlin jsou dobře viditelné, takže hlízy lze sklízet v optimální dobu jakmile dosáhnou stejné velikosti. Dosud byla první generace touto cestou ve Španělsku vyprodukovaného materiálu dodávána producentům brambor do Velké Británie, Nizozemska a Francie. Pramen: 5

6 10. týden 2011 AKTUALITY, SERVIS Zisk zemědělství loni vzrostl na 6,2 mld., víc než se odhadovalo Zisk tuzemského zemědělství loni meziročně vzrostl o 3,6 miliardy na 6,2 miliardy korun. Produkce vyjádřená v běžných základních cenách vzrostla o 0,8 miliardy na 98,5 miliardy Kč. Zatímco rostlinná výroba se zejména v důsledku značného nárůstu cen obilí zvýšila, živočišná produkce klesala. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu. Růst je výraznější, než předpokládaly předchozí odhady. Například Zemědělský svaz odhadoval loňský zisk koncem ledna zhruba na 3,5 miliardy korun, ČSÚ na přelomu roku předpovídal výsledek mezi třemi a pěti miliardami. Rostlinná výroba činila 53,5 miliardy Kč, živočišná 40,5 miliardy. Zbytek představovala produkce zemědělských služeb (2,6 miliardy Kč) a nezemědělské vedlejší činnosti (1,9 miliardy Kč). Zemědělská výroba vyjádřená v základních cenách roku 2000 dosáhla 97,9 miliardy Kč, což je o více než osm miliard korun méně než v roce Nejvýznamněji, 40 procenty, se na rostlinné produkci podílely obiloviny. Následovaly technické plodiny se čtvrtinovým podílem. Nejdůležitějšími složkami živočišné výroby byla produkce mléka s více než 46procentním podílem a chov jatečných prasat (22 procent). Celkový odhadnutý objem dotací na zemědělské výrobky loni výrazně klesl z předloňských 2,1 miliardy na 839 milionů korun. Z toho 65,4 milionu šlo na rostlinné výrobky a 773,6 milionu na živočišné výrobky. Loňská sklizeň obilí v Česku činila 6,88 milionu tun a byla o 12,2 procenta nižší než v roce Téměř o desetinu méně než předloni sklidili zemědělci také olejnin. Produkce brambor klesla o 11,5 procenta, naopak sklizeň cukrovky byla mírně vyšší než v roce Nákup mléka se meziročně snížil o 1,8 procenta na 2,25 miliardy litrů. Výroba vepřového meziročně klesla o tři procenta. Produkce hovězího masa včetně telecího se snížila o 3,6 procenta, produkce drůbeže meziročně klesla o 3,1 procenta. Stavy prasat loni meziročně klesly o 3,5 procenta na 1,84 milionu kusů, naposledy byly tak nízko v roce Počty skotu se ke konci loňska snížily o 2,7 procenta na 1,32 milionu, což bylo nejméně od začátku 20. let minulého století, ze kdy pocházejí nejstarší volně dostupná statistická data. Naopak o půl procenta na 24 milionů kusů se loni zvýšily stavy drůbeže. Pramen: Kurzy devizového trhu Česká národní banka platnost od EUR 24,365 Kč 1HRK 3,296 Kč 100 HUF 8,925 Kč 1 PLN 6,104 Kč 1GBP 28,445 Kč Vydavatel Odpovědný pracovník Komoditní manager TIS ČR, SZIF Státní zemědělský intervenční fond Ve Smečkách 33, Praha 1 Ing. Tomáš Materna vedoucí samostatného odd. agrární informatiky tel.: fax: materna@szif.cz Ing. Jiří Očenášek tel.: fax: ocenasek@szif.cz Rozmnožování nebo rozšiřování tohoto zpravodaje nebo jeho části jakýmkoliv způsobem je zakázáno, s výjimkou případů povolených autorským zákonem nebo předchozího písemného souhlasu TIS ČR SZIF. Údaje obsažené v tomto zpravodaji jsou pouze informativního charakteru a nemají závaznou povahu. Jejich citace je možná pouze s uvedením zdroje TIS ČR SZIF 6