informacní technologie

Transkript

1 STUDENT s 2/2013 Odborný čsopis od studentů pro studenty STUDENT s informcní technologie STUDENT s elektronická komunikce Výběr oceněných ZÁVĚREČNÝCH studentských prcí STUDENT S Best

2 Editoril Tiráž Student s Best / Odborný čsopis od studentů pro studenty Periodicit: čtvrtletník (4 x ročně), elektronicky Místo vydávání: Prh Vydvtel: Ingenio et Arti, s.r.o., Klimentská 1246/1, , Prh 1 IČ: , DIČ: CZ Redkce: Mgr. Ann Btistová, Ing. Kteřin Polívková Grfická úprv: MgA. Petr Polifková Telefon: , , e-mil: csopis@ingenioetrti.cz ISSN Distribuováno zdrm elektronicky n 71 kteder změřených n IT (ze 48 fkult českých vysokých škol). Obsh Úvodní slovo... 3 Bc. Ondřej Stněk Centrlizovný multi-robotický systém Bc. Miroslv Brtyzl Simulce průchodu progrmu vývojovým digrmem pro výuku lgoritmizce Ing. Tomáš Huml Optimlizce projektových portfolií s čsem zdroji Ing. Kmil Řezáč Webový portál pro hodnocení veřejných rozpočtů obcí Ingenio et Arti Mgr. Ann Btistová Milí čtenáři, právě otevíráte již druhé číslo Student s Best, odborného čsopisu od studentů pro studenty. Nše periodikum se změřuje n závěrečné práce, které získly ve svém oboru ocenění. Podle nšeho názoru by byl škod, by oceněné práce hnily n poličkách školních knihoven, proto je nyní skrze náš čsopis distribuujeme k Vám studentům pedgogům. První číslo čsopisu Student s Best bylo věnováno studentům, bsolventům pedgogům ekonomických oborů. Druhé číslo je složeno z oceněných odborných prcí n tém informční technologie elektronická komunikce. Z vynikjících bklářských prcí Vám předstvujeme dv zjímvé články. Autor prvního z nich, Bc. Ondřej Stněk, píše ve svém textu Centrlizovný multi-robotický systém o nové robotické pltformě s názvem PocketBot2, kterou smosttně nvrhl zároveň relizovl kompletní řešení, to od návrhu mechniky hrdwre robotů, ž po řídící softwre. Hned poté si můžete přečíst článek Simulce průchodu progrmu vývojovým digrmem pro výuku lgoritmizce, jehož utorem je Bc. Miroslv Brtyzl. Dozvíte se zde o nové plikci pro výuku lgoritmizce, která zujme nejen svým moderním vzhledem či svižným ovládáním, le tké vygenerováním vývojového digrmu n zákldě vloženého zdrojového kódu progrmovcího jzyk. Články vycházející z oceněných diplomových prcí uvede text Ing. Tomáše Huml Optimlizce projektových portfolií s čsem zdroji, který se změřuje zejmén n detilní popis modelovcích technik lgoritmů pro optimlizci portfoli, kde vstupními elementy jsou projekty oceněné z hledisk jejich výnosů, nákldů riskntnosti. O tom, jk nvrhnout implementovt webový portál pro hodnocení veřejných rozpočtů obcí, si můžete přečíst v článku Webový portál pro hodnocení veřejných rozpočtů obcí od Mgr. Kmil Řezáče. Příjemné počtení přeje z redkci čsopisu Student s Best Mgr. Ann Btistová Npsli jste vynikjící bklářskou/diplomovou práci získli jste z ni ocenění? Npište nám n emil csopis@ingenioetrti.cz my Vám otiskneme článek vycházející z Vší závěrečné práce postráme se o distribuci všem vysokým školám z Všeho oboru! STUDENT S Best STUDENT S Best 3

3 Centrlizovný multi-robotický systém Bc. Ondřej Stněk Cen děkn MFF UK z nejlepší bklářskou práci v k. r. 2011/2012 ve studijním progrmu Informtik 3. místo v soutěži Diplomová práce roku, ktegorie Podnikové informční systémy, osttní IT práce 1st plce in RobotChllenge 2012 interntionl chmpionship for mobile robots, Vienn, Austri Gold medl in InfoMtrix 2011 interntionl project competition, Buchrest, Romni Bklářská práce (obhjob 6/2012) Univerzit Krlov v Prze, Mtemticko-fyzikální fkult Ktedr softwrového inženýrství Obor Obecná informtik Abstrkt Předmětem práce je multi-robotický systém. Autor smosttně nvrhl relizovl kompletní řešení, to od návrhu mechniky hrdwre robotů, ž po řídící softwre. Výsledkem práce je nová robotická pltform nesoucí název PocketBot2. Roboti mjí neptrné rozměry (vejdou se do krbičky od záplek) jsou bohtě vybveni senzory. Při návrhu pltformy byl klden důrz n možnost vzájemné komunikce robotů, neboť právě to činí systém použitelný pro testování multi-robotických lgoritmů. Proto jsou roboti vybveni krátkodoshovým optickým komunikčním systémem tké bezdrátovou technologií Bluetooth, díky čemuž mohou být centrálně řízeni z počítče nebo mobilního telefonu. Multipltformní řídící knihovn umožňuje ovládání robotů z prostředí Windows, Linux i Android. Zprostředkovává přístup k senzorům jednotlivých robotů umožňuje řízení pohybu robotů. Zjišťuje tk pohodlné rozhrní pro implementci centrlizovných multi-robotických lgoritmů. Robotická pltform je nvržen s ohledem n sériovou výrobu. Může nlézt upltnění ve výzkumu v oblsti utomtizce řízení. Má všk tké mbice stát se prostředkem pro výuku robotiky n vysokých středních školách. Klíčová slov robot, knihovn, PocketBot, Bluetooth, Jv Robot PocketBot2 pohled zespodu dent gymnázi. Tento miniturní robot se shledl s velkým ohlsem u odborné i mtérské veřejnosti, o čemž svědčí první míst n mezinárodních soutěžích (Vídeň, Bukurešť). Autor obdržel nespočet pozitivních rekcí z celého svět řdu poptávek po koupi tohoto miniturního robot. Projekt PocketBot inspirovl tké několik studentů k postvení jejich vlstního robot do kpsy. Bylo to npříkld v Rumunsku (Asftei. PocketBot) nebo v České republice (Dočekl. Fuzee). bez problémů vejdou n prcovní stůl. Nvíc, pokud náhodou dojde v testovném lgoritmu k chybě, roboti nemohou Centrlizovné robotické systémy mjí své upltnění zejmén v přeprvě osob či mteriálu. Příkldem z prxe je přeprvní systém v pržské nemocnici N Homolce. Roboti zde po celé nemocnici rozvážejí povlečení pokrmy do jednotlivých pokojů, to zcel smosttně, pouze z pomoci vodících čr vyznčených n podlze (Nohýnková 2010/11). Multi-robotické systémy obecně mjí velký potenciál v řešení rozličných problémů. Týmy robotů dokáží řešit úlohy, které by byly obtížné či dokonce neřešitelné pro jednoho robot, nebo tyto úlohy dokáží řešit efektivněji. Dobrým příkldem může být mpování průzkum terénu, nebo kooperce při mnipulci s ndměrnými těžkými objekty. V neposlední řdě mjí tké multi-robotické systémy výhodu redundnce, která je činí robustními proti poškození jednotlivých částí. Autor zsvětil tři roky svého bklářského studi n MFF UK relizci vlstního multi-robotického systému. Nvrhl systém tkzvně od píky, přesně podle svých předstv, to z hledisk mechniky, hrdwre i softwre. Vycházel při tom ze svého stršího projektu robot do krbičky od záplek (Stněk, PocketBot), kterého zkonstruovl ještě jko stu- Úspěch první verze robot byl utorovi motivcí pro vytvoření komplexního robotického systému, který je již připrven n sériovou výrobu. Jedním z výstupů projektu je bklářská práce Centrlized multirobot system, která se všk vzhledem k omezenému rozshu věnuje pouze softwrové stránce, čkoliv projekt má dleko širší záběr. Roboti PocketBot2 jsou díky svým miniturním rozměrům ( mm) ideální pro testování multi-robotických lgoritmů. Ztímco roboti klsických rozměrů potřebují pro svůj pohyb zprvidl celou místnost, roboti PocketBot2 se PocketBot2 v krbičce od sirek (vprvo), nbíječk progrmátor (vlevo) poškodit sebe ni okolí, neboť váží pouhých 20 grmů. No konečně, progrmátor může s roboty velmi pohodlně mnipulovt, niž by musel vstávt ze židle. 4 STUDENT S Best STUDENT S Best 5

4 Autor implementovl několik ukázkových multi-robotických lgoritmů otestovl je n skutečných robotech (Stněk, PocketBot2). Příkldem je koopertivní mnipulce s objektem. Dv roboti jezdí po vyznčené dráze. N trse se může objevit překážk. Jeden robot nemá dost síly, by s překážkou pohnul. Proto čeká n druhého, který mu s těžkým břemenem pomůže. Následně pk společnými silmi vytlčí překážku z dráhy, by mohli opět volně jezdit. Dlší příkld demonstruje možnost vzájemné komunikce robotů. Roboti jezdí po okruhu, když se potkjí, vymění si zprávu, otočí se pokrčují kždý opčným směrem. Jeden robot je nositelem zprávy (svítí mu ornžová LED diod). Když potká jiného robot, zprávu mu předá. V důsledku tk ornžové světélko putuje po okruhu stále stejným směrem, byť se roboti neustále potkávjí otáčejí. Roboti dokáží rozpoznt jiného robot od překážky. Pokud se jim v cestě objeví překážk, objedou ji. Pokud je tm jiný robot, otočí se. Ačkoliv je PocketBot2 velmi mlý, je vybven celou řdou senzorů. Z hledisk vybvenosti může konkurovt větším robotům. Díky optickým senzorům dokáží roboti rozpoznt čáru vyznčenou n podkldě sledovt ji. Rotční enkodéry n kolech slouží k loklizci. Robot tedy ví, po jké trse se pohybuje, tké dokáže vykonávt přesné pohybové mnévry. Obě kol jsou poháněn výkonnými DC motory. Vzhledem k miniturním rozměrům bylo potřeb Podvozek převodový systém s mgnetickým přítlkem zkonstruovt důmyslný převodový systém: osy motorů jsou v přímém kontktu s koly tvoří tk třecí převod. Přítlk kol k osičkám zjišťuje neodymový mgnet umístěný ve středu podvozku. Krátkodoshový komunikční systém slouží k detekci překážek okolních robotů. Funguje n optickém principu, využívá modulovný infrčervený pprsek pketovou komunikci. Díky tomuto systému se roboti dokáží vzájemně identifikovt předt si zprávu. Nvíc je robot vybven tříosým kcelerometrem, RGB senzorem brvy tké monitoruje stv bterie spotřebu energie. Technologie Bluetooth zjišťuje bezdrátovou komunikci s mobilem či počítčem. Robot obshuje Bluetooth HCI modul. Vyšší vrstvy Bluetooth stcku musí být tedy implementovány přímo v řídícím mikrokontroléru. Autor portovl existující open-source řešení LUFA BT Stck (Cmer, 2012) n mikrokontroléry ATXmeg komunikční protokol H4. N rozdíl od běžně používných RFCOMM BT modulů nbízí HCI řešení větší flexibilitu umožňuje npříkld brodcsting či vytvoření sctternet. Toho se dá v budoucnu využít při implementci decentrlizovných lgoritmů. Litertur NOHÝNKOVÁ, Štěpánk. Z roboty N Homolku. RobotRevue 2010/11. RCR. ISSN X. STANĚK, Ondřej. PocketBot. [online]. [Cit ]. Dostupné z: ASAFTEI, Robert. PocketBot. [online]. [Cit ]. Dostupné z: DOČEKAL, Tomáš. Fuzee. [online]. [Cit ]. Dostupné z: STANĚK, Ondřej. PocketBot. [online]. [Cit ]. Dostupné z: CAMERA, Den. LUFA. [online] [Cit ]. Dostupné z: STANĚK, Ondřej. PocketBot 2 - deníček vývojáře [online]. [Cit ]. Dostupné z: V hostitelském počítči či mobilu běží řídící knihovn, která zjišťuje komunikci s roboty. Knihovn je implementován v jzyce Jv díky tomu je komptibilní s pltformmi Windows, Linux i Android. Kždý robot je v softwre reprezentován jko objekt. Aplikční progrmátor přistupuje k robotům pomocí metod, které volá n objektu reprezentujícího skutečného robot. Knihovn zjišťuje utomtickou synchronizci stvu reálných robotů jejich reprezentcí v progrmu, tkže před plikčním progrmátorem je veškerá pketová komunikce skryt. Ondřej Stněk se zbývá robotikou, tedy oborem, ve kterém se potkává hrdwre softwre, to je to, co ho k robotům táhlo už n gymnáziu. Byl hnán touhou porozumět tomu, jk počítče vlstně fungují. Vystudovl bklářský progrm obecné informtiky n Mtemticko-fyzikální fkultě Univerzity Krlovy. Mtfyz mu poskytl solidní teoretický zákld z oblsti mtemtiky progrmování, le hrdwre zůstl po celou dobu studi jeho koníčkem. Robot PocketBot2 pohled shor Autor implementovl ukázkové plikce pro řízení robotů z počítče i mobilu. Veškerá práce n projektu je zmpovná ve vývojářském deníku (Stněk, PocketBot 2 - deníček vývojáře). Své mgisterské studium zhájil studijním pobytem v Německu, n technické škole, která se profiluje spíše jko FEL. K volbě tkto změřené školy ho motivovl potřeb plikovt teorii n problémy z prxe. Velmi rád cestuje poznává tlentovné lidi, kteří ho inspirují. Mezi jeho oblíbené ktivity ptří cykloturistik, knoistik, žonglování, windsurfing, plvání, lyžování. Kontkt: ostn89@gmil.com 6 STUDENT S Best 4 STUDENT S Best 7

5 Simulce průchodu progrmu vývojovým digrmem pro výuku lgoritmizce Bc. Miroslv Brtyzl 2. místo v soutěži Diplomová práce roku, ktegorie Podnikové informční systémy, osttní IT práce Bklářská práce (obhjob 6/2012) Jihočeská univerzit v Českých Budějovicích, Pedgogická fkult Ktedr informtiky Obor Informční technologie ve vzdělávání obshují řdu nedosttků zejmén v procesu smotného vytváření digrmů (zdlouhvé spojování symbolů digrmu, odchýlení od normy ČSN ISO 5807 (1996) j.), protože téměř všichni dotzovní kntoři SŠ by dle průzkumu ocenili nové řešení, bylo do této problemtiky nutné vnést nové, originální myšlenky celkově nvrhnout budoucí softwre tk, by jeho ovládání bylo co nejplynulejší. Lyout Abstrkt Práce se zbývá vývojem počítčové plikce umožňující rychlé efektivní sestvování lgoritmů pomocí vývojových digrmů jejich následnou vizulizcí průchodu pro výuku lgoritmizce tk, že je zřejmé, jk progrm digrmem prochází, jk se mění prmetry cyklu, jkým způsobem rozhoduje, jk se mění proměnné tp. První část práce sestává z popisu zákldní terminologie, v níž jsou popsány zejmén možné způsoby zobrzení lgoritmu funkce jednotlivých symbolů vývojového digrmu. Dlší části práce jsou věnovány nlýze zprcovávného témtu, návrhu plikce interesntním úsekům jejího vývoje. Poslední části práce shrnují průběh ověření plikce v prxi výsledek této práce. Stěžejním výsledkem práce je pk zmíněná plikce pro výuku lgoritmizce, která zujme zejmén svým moderním vzhledem, jednoduchým svižným ovládáním, efektivním způsobem vkládání symbolů digrmu, utomtickým zrovnáváním propojováním symbolů vůči lyoutu, utomtickým generováním textu symbolů, možností krokování vytvořeného lgoritmu nejen vpřed, le i zpět, brevným rozlišením symbolů spojnic n zákldě počtu jejich ktivcí, trktivní nimcí průchodu, či vygenerováním vývojového digrmu n zákldě vloženého zdrojového kódu progrmovcího jzyk. Kromě dlších zjímvých funkcí lze vývojový digrm do progrmovcího jzyk tké exportovt. Klíčová slov PS Digrm, vývojový digrm, lgoritmizce, lgoritmus, výuk, interktivní, vizulizce, nimce, průchod, digrm Motivce jsou tk nuceny využívt plikcí, které pro tento účel nejsou příliš vhodné. Z provedeného průzkumu, jehož se Vývojové digrmy jsou v součsnosti běžnou součástí účstnilo celkem 26 středních škol, totiž vyplývá, že zdlek nejpoužívnější pltformou pro sestvování vývojových výuky lgoritmizce n většině středních škol. Jejich nevýhodou jsou všk zejmén obtížné možnosti průběžných digrmů je MS Word, MS Pint (Mlování) nebo pouze úprv, kdy je žák čsto nucen celý digrm překreslit tužk ppír, resp. kříd tbule (Brtyzl, 2012, s. 30). či znovu přeorgnizovt většinu symbolů i s jejich spojnicemi. Této věci nenpomáhá ni skutečnost, že školy čsto Jelikož následná nlýz stávjících projektů, zbývjících nedisponují specilizovným softwrem pro tvorbu vývojových digrmů, který by tento nedosttek odstrňovl, průběhu vývojových digrmů ukázl, že tto se sestvováním následnou vizulizcí lgoritmického řešení Stávjícím projektům byl vyčten náročný způsob sestvování digrmů jejich komplikovné úprvy. Jednotlivé symboly digrmu by rozhodně neměly být umisťovány definováním svých souřdnic n zobrzovcím plátně jejich následné úprvy, jko npř. přemisťování, mzání, vsunutí dlšího symbolu pod., by neměly být spojeny s potřebou přestvění celé hierrchie digrmu. Ideálním řešením by pk bylo nvrhnout tkový systém sestvování digrmů, který by symboly umisťovl n plátno utomticky. Pokud by byly symboly rovněž utomticky propojovány spojnicemi, byl by uživtel zbven veškeré strosti s formátováním digrmu, plikce by tk byl použitelná i pro dynmické úprvy vytváření lgoritmů přímo během vyučovcí hodiny. Žák by pk nemusel ztrácet čs pozicováním jednotlivých symbolů n plikčním plátně mohl by se plně koncentrovt n řešení stnoveného problému. N zákldě této vize byl pk nvržen implementován Normový lyout, který tuto funkcionlitu oprvdu zprostředkovává. Tento lyout, jk je ptrné z jeho názvu, pk zároveň umisťuje symboly tk, jk je to definováno normou ČSN ISO 5807 (1996). Vkládání symbolů vývojového digrmu Během návrhu lyoutu bylo rovněž nutné zkonstruovt tkový systém přidávání symbolů, který by při zchování svých předností zároveň poskytl co nejvyšší svižnost této operce. Byl proto vytvořen koncept přidávání symbolů pomocí tzv. vkládcích bodů. Tyto vkládcí body jsou pk vykresleny mezi symboly vývojového digrmu n tkových místech, km lze potenciálně vložit symbol nový (Obr. 1). Uživtel pk jen oznčí poždovný vkládcí bod, stiskne tlčítko pro Obr. 1 Systém vkládání editce symbolů Obr. 1 Systém vkládání editce symbolů přidání symbolu ten se n vyznčené pozici utomticky zčlení do vývojového digrmu. Pro ještě vyšší efektivitu sestvování digrmů byl nvržen inteligentní systém tzv. párového oznčování, který zjišťuje, že v jednom okmžiku je vždy oznčen pár symbol jeho korespondující vkládcí bod (Obr. 1, oznčení znčí modrá brv). Tto funkcionlit zjišťuje svižnost při vkládání editci symbolů, neboť umožňuje tyto dvě činnosti provádět nráz, bez nutnosti dlšího oznčování. Po vložení symbolu je tk možné ihned editovt npř. jeho text či funkci, přičemž je plikce stále připrven n přidání symbolu následujícího. Koncepce uspořádání symbolů Dle konvence normy ČSN ISO 5807 (1996) by měl být stndrdní tok informcí vývojového digrmu zobrzován shor dolů zlev doprv. V různých publikcích o vývojových digrmech lze čsto pozorovt tkové rozmístění symbolů, které vede k jejich kldení převážně směrem dolů (npř. Tufer (2009), Pšenčíková (2009). Aby pk lyout 8/10 8 STUDENT S Best STUDENT S Best 9

6 nezobrzovl symboly digrmu v kontinuální řdě orientovné pouze tímto směrem, byl nvržen tková koncepce jejich uspořádání, která jkoukoliv větev, která symbolizuje rozvětvení nebo expnzi 1, klde směrem doprv brvy spojnice (resp. obrysu symbolu) tk, že dná brv po kždé dlší iterci postupně nbývá světlejšího odstínu ž do limitní bílé. Tento způsob zručuje přehlednost vývojového digrmu možnost rozlišit míst, kudy se lgoritmus Vývojový digrm lze díky jeho vektorovému formátu kdykoliv přiblížit či oddálit, niž bychom přišli o kvlitu jeho vykreslení. Aplikce je přehledně rozdělen do třech oddělených režimů: režim náhledu, editční režim pro smotné vytváření vývojových digrmů režim nimční, zjišťující vizulizci jejich lgoritmického průchodu. Aplikce disponuje inteligentním zrovnáváním vkládných symbolů vývojového digrmu do zvoleného lyoutu. Symboly jsou zároveň utomticky korektně propojovány spojnicemi uživtel je tk zproštěn jkýchkoli strostí s formátováním digrmu. Přidávání editce funkce či textu symbolů vývojového digrmu je díky vkládcím bodům párovému oznčování velice svižné efektivní. Textové hodnoty symbolů vývojového digrmu jsou generovány utomticky (s ohledem n co nejvyšší výstupní uživtelskou srozumitelnost) n zákldě jeho vyplněné funkce. Litertur BARTYZAL, Miroslv. Simulce průchodu progrmu vývojovým digrmem pro výuku lgoritmizce [online]. České Budějovice, 2012 [cit ]. Dostupné z: Bklářská. Jihočeská univerzit v Českých Budějovicích. ČSN ISO Zprcování informcí - dokumentční symboly konvence pro vývojové digrmy toku dt, progrmu systému, síťové digrmy progrmu digrmy zdrojů systému. Česká republik: Český normlizční institut, Leden s. Průchod lgoritmického průběhu vývojového digrmu je možné relizovt více způsoby, přičemž při krokování je při průchodu poskytnut i ndstndrdní funkce kroku zpět. TAUFER, Ivn. Algoritmy lgoritmizce - vývojové digrmy. Vyd. 1. Prdubice: Univerzit Prdubice, 2009, 92 s. ISBN Během průchodu vývojového digrmu je zobrzován jk výpis ktuálních proměnných, tk mezivýpočty funkcí symbolů. Celá vizulizce průchodu je nvíc obohcen o brevné rozlišení symbolů spojnic n zákldě toho, zd jimi tok lgoritmu neprošel, prošel jednou či prošel vícekrát. PŠENČÍKOVÁ, Jn. Algoritmizce. Vyd. 2. Krlice n Hné: Computer Medi, 2009, 128 s. ISBN Vývojový digrm je možné importovt (vygenerovt) z vloženého zdrojového kódu některého z podporovných progrmovcích jzyků nebo jej nopk do zdrojového kódu exportovt. Obr. 2 Koncepce expnzního uspořádání symbolů Součsnost plány do budoucn ž poté směrem dolů (Obr. 2). Díky této koncepci je možné součsně pozorovt strukturu znořování vytvářeného lgoritmu. V součsnosti probíhá pozvolné zvádění plikce do škol do výuky. Proztím je plikce dostupná pouze n vyžádání, v budoucnu ji le hodlám necht volně šířit. Vizulizce lgoritmického průchodu digrmu Jedn z klíčových funkcí plikce je právě vizulizce průchodu lgoritmu vývojového digrmu. Stávjící projekty tuto funkcionlitu více či méně úspěšně implementují, mjí všk rezervy zejmén v její vizuální interpretci. Konečné řešení je pk po inspirci stávjícími projekty sjednocením jejich kldných spektů s tím, že do nich byl vložen i jistá esence vlstních nápdů. Při ktivci vizulizčního režimu plikce je plynule změněno pozdí vykreslovcího plátn n tmvě šedou brvu, což nvozuje vhodné prostředí pro výrznější vnímání brev. Kždý symbol, který ztím nebyl průchodem ktivován, je vykreslen nenápdně šedou brvou. Jkmile všk k jeho ktivci dojde, změní se jeho brevná výplň. Díky tomu Obr. 3 Vizulizce průchodu vývojovým digrmem ubírl více než jednou. Rovněž tk umožňuje zpětně odhdnout, o kolik průchodů se jednlo. Výsledky práce Výsledkem práce je poměrně komplexní plikce, pojmenovná PS Digrm. Její přínos tkví zejmén v řdě inovtivních prvků, díky kterým se její používání stává skutečně intuitivním, rychlým přehledným nebrání vytváření vývojových digrmů přímo během vyučovcí hodiny, jk uvádí Brtyzl (2012, s. 65). Chrkteristické prvky plikce jsou shrnuty v následující tbulce. Rozšiřování funkcionlity, zvádění plikce do výuky její ověření je zároveň cílem mé mgisterské práce. Mezi stěžejní vylepšení bude ptřit podpor funkcí procedur propojení vizulizce průchodu 7/10 digrmu s progrmovcím jzykem. Žák tk bude schopen pozorovt, který příkz progrmovcího jzyk reprezentuje dný symbol vývojového digrmu, což mu ulehčí přechod n skutečný progrmovcí jzyk. Podpor funkcí procedur bude nopk výhodou zejmén pro učitele, kteří budou moci žákům zdávt úkoly s využitím tzv. černých skříněk čili kódu, který je žákovi skryt není pro řešení zdné úlohy důležitý, le plní svou vlidční, výstupní či jinou funkcionlitu. 1 Expnzní větví symbolu je myšleno tělo cyklu tělo rozhodování (True větev). Miroslv Brtyzl vystudovl Střední odbornou školu elektrotechnickou v Hluboké nd Vltvou s vyznmenáním bsolvovl bklářské studium n Jihočeské univerzitě, Pedgogické fkultě, v oboru Informční technologie ve vzdělávání. Nyní studuje n téže univerzitě mgisterský obor Aplikovné informtiky Přírodovědecké fkulty. V součsné době se věnuje kromě studi tké relizci vlstních IT projektů, mezi něž ptří právě i předmět jeho bklářské práce, plikce PS Digrm. Velice rád tké sportuje, nejrději hrje ping-pong dochází n kurz gymnstiky. Ve svém volném čse s oblibou se svými přáteli pořádá trempské výprvy do přírody. je možné jsně rozeznt provedené symboly od těch, které ztím ktivovány nebyly (Obr. 3). Je-li spojnice či symbol k- Kontkt: miroslvbrtyzl@gmil.com tivován více než jednou, je tto událost indikován změnou 10 STUDENT S Best STUDENT S Best 11

7 Optimlizce projektových portfolií s čsem zdroji Ing. Tomáš Huml 5. Místo v soutěži Diplomová práce roku 2012 v ktegorii Systémy pro podporu vývoje řízení softwre, Česká pošt Diplomová práce (obhjob 1/2012) Univerzit Krlov v Prze, Mtemticko-fyzikální fkult Ktedr teoretické informtiky mtemtické logiky Softwrové systémy Abstrkt Trdiční optimlizce projektových portfolií uvžuje sttické projekty nevyvíjející se v čse. Cílem je vybrt optimální podmnožinu projektů vzhledem k dným omezením (rozpočet td.). Tto diplomová práce se zbývá projekty, které se v čse vyvíjejí. Tkové projekty se typicky skládjí z posloupnosti ktivit potřebujících pro svoji relizci čs zdroje (peníze, lidi td.). Cílem optimlizce portfoli projektů je potom vybrt podmnožinu projektů vzhledem k dným čsovým zdrojovým omezením zároveň optimlizovt dnou objektivní funkci, jko je npříkld zisk. Tkový problém má velmi blízko k tzv. oversubscribed rozvrhovcím problémům, kde se vybírá rozvrhuje nejvíce zisková množin objednávek. Právě rozvrhovcí techniky proto budou sloužit jko hlvní zdroj inspirce v diplomové práci. V rámci této práce je nvrženo několik modelovcích lgoritmů pro výběr optimálního portfoli zároveň je řd z nich implementovná v přiloženém progrmu. Klíčová slov optimlizce portfoli, celočíselné lineární progrmování (ILP), optimlizce workflow, vzthy mezi projekty Obr. 1 Doporučená posloupnost kroků pro implementci optimlizce portfoli Úvod že ze vstupní množiny elementů nelze vybrt žádnou jinou být různé vzthy mezi vstupními elementy. Tyto vzthy Nvržené postupy předpokládjí, že veškerá tto ohod- podmnožinu splňující všechny zdné omezující podmínky, mohou nejrůznějšími způsoby ovlivňovt podmínky nocení projektů jsou předem znám, jsou tudíž součástí Řd nejrůznějších orgnizcí čelí denně rozhodnutí, do jejíž účelová funkce by doshovl vyšší hodnoty. Termínem relizce elementů v dném vzthu, nebo ovlivňovt jejich kždé instnce zdného problému. Anlýzou smotného jkých projektů nebo ktivit má investovt tké kdy má účelová funkce lze oznčovt nějkou mtemtickou nároky n potřeby zdrojů, přípdně jejich vliv n hodnotu problému obshujícího ohodnocení jednotlivých tributů tyto investice uskutečnit. N tuto problemtiku původně funkci vyjdřující tkovou hodnotu vybrného portfoli, účelové funkce. vstupních elementů se ve svých prcích věnovl slvný pocházející z ekonometrie bylo již npsáno mnoho článků jejíž nejvyšší (nebo nejnižší) hodnotu je nutné dosáhnout ekonom nositel Nobelovy ceny Hrry Mx Mrkowitz. odlišujících se především v pohledu n to, co je v dném kon- pro uspokojení zdání dného problému. Příkldem tkové U definice strtegických cílů společností může být nlezení Popis jeho přístupu k této problemtice je tké součástí textu práce povžováno z projekt pro optimlizci rozho- účelové funkce může být hodnot součtu: výnosnosti, rizik, optimálního portfoli jedním z jejich tzv. klíčových fktorů této práce. V této práci se tké nlézá shrnutí jednotlivých dování. čsových nároků nebo nároků n prcovní jednotky jednot- úspěchu. N níže vyobrzeném schémtu je zobrzen pro- typů řešících lgoritmů s popisem jejich principu fungování livých vstupních elementů. Vstupní množin elementů může ces, jk by měl vypdt implementce optimlizce portfo- jejich použitelnosti při řešení výběru optimálního portfoli. Termín optimlizce portfoli znmená výběr podmnožiny ze předstvovt projekty, investiční příležitosti nebo nějké li v ideálním přípdě. Nicméně tto práce poskytuje pouze popis řešících lgoritmů vstupní množiny nějkých elementů. Vybrná podmnožin prcovní úkoly. nepřináší v této oblsti žádných nových pozntků, protože je nzýván optimálním portfoliem, pokud splňuje všechny Stěžejním přínosem této práce je detilní popis modelo- jk již bylo zmíněno výše, hlvním změřením této diplo- definovné omezující podmínky zároveň její účelová Omezujícími podmínkmi jsou nejčstěji omezené kp- vcích technik lgoritmů (třetí krok n Obr.1) pro opti- mové práce je návrh modelovcích lgoritmů pro prob- funkce doshuje nejvyšší hodnoty. To, že účelová funkce city zdrojů, které dné elementy spotřebovávjí pro svoji mlizci portfoli, kde vstupními elementy jsou projekty lemtiku optimlizce portfoli. Důvodem pro změření optimálního portfoli doshuje nejvyšší hodnoty, znmená, relizci. Dlším typem omezujících podmínek mohou oceněné z hledisk jejich výnosů, nákldů riskntnosti. se n modelovcí lgoritmy je tké fkt, že řešící lgoritmy 12 STUDENT S Best STUDENT S Best 13

8 pro optimlizční problémy jsou známy již desítky let n Ukázk použití implementovného progrmu toto tém již bylo popsáno nespočet prcí, tudíž i vymyslet v této oblsti nějkou zjímvou novinku je téměř nemožné. Exmple Oproti tomu návrh modelovcích lgoritmů s popisem vhodného využití řešících lgoritmů n vytvořený model Let us hve 5 projects: A, B, C, d nd E. Ech of the difened nbízí stále nové možnosti pro návrh vlstních specifických projects hs vlues: cost, profit nd risk. Our time schedule modelovcích lgoritmů. includes 3 terms. Ech term hs n ssocited budget. Ech defined project is ssocited t lets with 1 term. We hve Modelovcí lgoritmy, které jsou v této práci uvedeny, jsou defined mximl risk limit (45) for implementing defined nvrženy pro modelování problému optimlizce portfo- projects. li, jk uvádí Jblonský (2002), kde vstupními elementy jsou projekty. Hlvním cílem je optimlizovt investice do Gol relizce těchto projektů tk, by bylo dosženo nejvyššího finnčního zisku. Dlší velice zjímvou součástí této práce Optiml portfolio is decision which defined projects will je návrh modelovcích lgoritmů pro projektová workflow, be implemented nd which of them will not. The gol is t jk uvádí Brták (2008). Projektové workflow je cyklický once to get mximl profit (from the implemented projects orientovný grf, který slouží pro reprezentci všech in the selected optiml portfolio) nd stisfy ll defined con- možných postupů relizce jednoho projektu. Kždý strints (budget, time schedule, risk limit). z těchto různých postupů pro relizce nějkého projektu může mít různé nároky n zdroje i různé vlivy n hodnotu účelové funkce. Algoritmy pro optimlizci portfoli, které jsou v této práci předstveny, umožňují nlezení optimálního portfoli i s určením postupu pro relizci tkových projektů, které mjí ndefinovné svoje workflow. Jk již bylo n zčátku zmíněno, může nstt i tkový poždvek n řešení problému výběru optimálního portfoli, který se zobírá i problemtikou rozplánování investic v čse. V této práci je předstven tkový přístup k modelování tohoto typu úlohy, který modeluje rozvrhovcí prostor pro projekty n libovolný počet segmentů, které předstvují nějké čsové úseky, v rámci kterých mohou být projekty relizovány. Kždý tkový segment může mít ndefinovné různé kpcity zdrojů, které jsou dostupné pouze pro projekty relizovné v rámci dného segmentu. Litertur Výběr výsledného portfoli potom musí tké zhrnovt určení, ve kterých segmentech budou jednotlivé projekty relizovány. Plánování v čsovém prostoru rozděleném n úseky můžeme npříkld vidět u fiskálního plánování pro jednotlivá kvrtální období, které je používáno mnoh firmmi. JABLONSKÝ, Josef. Operční Výzkum, kvntittivní modely pro ekonomické rozhodování. Prh: Professionl Publishing, BARTÁK Romn, Ondřej ČEPEK Mrtin HEJNA. Temporl Resoning in Nested Temporl Networks with Alterntives, in Recent Advnces in Constrints. Springer Berlin Heidelberg, 2008, s ISBN Tomáš Huml pochází z Prhy je bsolventem MFF UK oboru softwrové systémy. Kromě studie n MFF UK strávil jeden rok n studiích n univerzitě Durhm v Anglii momentálně se věnuje dálkovému studiu inženýrského oboru Podnikání komerční inženýrství v průmyslu n Msrykově ústvu vyšších studií. V součsné době prcuje jko business nlytik ve společnosti Profinit, kde jsou jeho hlvními doménmi CRM systémy business nlýzy v oblsti bnkovnictví telekomunikcí. Tomáš Huml je tké držitelem několik mezinárodních certifikátů pro technologie.net, XML UML. Kontkt: tom.huml@gmil.com 14 STUDENT S Best STUDENT S Best 15

9 Webový portál pro hodnocení veřejných rozpočtů obcí Mgr. Kmil Řezáč Diplomová práce (obhjob 6/2012) Msrykov Univerzit Brno, Fkult Informtiky Ktedr počítčových systémů komunikcí Informční systémy Abstrkt 1.místo Diplomová práce roku 2012 v ktegorii Změny v přístupu pořizování provozování ICT v podnicích státní/veřejné správě Cílem diplomové práce bylo vytvoření webového portálu pro hodnocení veřejných rozpočtů obcí. Teoretická část nlyzuje situci otevřených dt státní správy v ČR, především pk součsnou vizulizci rozpočtu obcí v informčních systémech ARISweb ÚFIS Ministerstv finncí. Prktická část popisuje získání dt rozpočtu obcí prezentuje návrh implementci webového portálu pomocí ktuálních technologií. Klíčová slov open government dt, rozpočet, obec, občnské sdružení, www, portál Práce monitoruje součsnou situci otevřených dt ve státní správě ČR n příkldu informčních systémů ARIS ÚFIS Ministerstv finncí demonstruje nepoužitelnost systémů státní správy jk pro běžného, tk pro ekonomicky vzdělného občn. Cílem práce je ukázt, že je možné vytvořit veřejný informční portál, který je použitelný pro všechny bez rozdílu. Toto byl impuls pro vznik občnského sdružení Rozpočet veřejně, jehož misí posláním je snížení korupce, vyšší efektivit veřejné správy, zvýšení konkurenceschopnosti země zvýšení spokojenosti občnů. Prvním projektem tohoto sdružení je právě portál s centrální prezentcí rozpočtů obcí ve formě srozumitelné trktivní pro velkou část veřejnosti, spojený s bází znlostí potřebných pro správnou interpretci rozpočtů umožňující komunikci mezi členy komunity se zstupiteli obcí. Sdružení se podřilo získt grnt od mbsády USA, který byl použit k finncování první verze portálu. Práce zkoumá rozpočtovou skldbu, což je nlytický nástroj pro oznčování příjmů výdjů veřejných rozpočtů. Změřuje se především n ty položky, které jsou relevntní pro rozpočty obcí. Pochopit všechny spekty rozpočtu vyždovlo odbornou pomoc, kterou občnské sdružení vyhledlo n VŠE v Prze. Tto nlýz se stl zákldem pro budoucí zobrzování rozpočtu obce. V návznosti n to popisuje obecná prvidl pro práci s dtovými sety, která jsou plikován při získávání dt rozpočtu obcí z informčních systémů ARIS ÚFIS při jejich doplňování o dlší informce z jiných zdrojů nezbytných pro lepší porozumění problemtice rozpočtů. Návrh portálu se soustřeďuje především n detil rozpočtu obce n systém nvigce, který uživteli co nejvíce usndní vyhledání stránky jeho obce. Důrz je tké klden n jednoduchou znlostní dtbázi, která uživteli zprostředkuje informce pro snzší pochopení jednotlivých položek rozpočtu. Implementce portálu využívá frmework Symfony 2 npsný v progrmovcím jzyce PHP, který usndňuje vývoj webových plikcí prezentcí. Jko dtbázový server byl zvolen MySQL, který je dostčující při práci s dty v řádech miliónů záznmů. Nvigční prvky n webu jsou implementovány tk, by uspokojily většinu uživtelů. Mezi stndrdní nvigční prvky ptří seznm všech obcí rozdělených podle becedy jednoduché vyhledávcí políčko, které během psní npovídá uživteli název obce. Experimentálním nvigčním prvkem je nbízení obce uživteli podle jeho IP dresy přímo n úvodní stránce. Vizulizce položek rozpočtu obce je zjištěn pomocí nástroje Google Chrt Tools, který jednoduchými skripty umožňuje zobrzovt dt pomocí přehledných grfů. Pro týmovou spolupráci byl využit Redmine, což je flexibilní nástroj pro řízení projektů tké systém pro sledování chyb poždvků. Význmnou roli v orgnizci tké sehrál webová plikce Google Docs, která posloužil jko úložiště pro všechny dokumenty týkjící se projektu. Největší důrz při šíření portálu mezi občny byl klden n sociální sítě Fcebook Twitter. N obou má projekt vlstní profil, který v součsnosti sleduje přibližně 800 lidí. Občnské sdružení Rozpočet veřejně má tké vlstní blog, prostřednictvím nějž šíří novinky k tomuto projektu. Závěrečná část práce se věnuje dlším rozšířením, která mjí uživtele přesvědčit k kci. Tou je především kontktování zstupitelů obce nebo ktivní diskuze k rozpočtu obce. Nestčí le pouze přidávt novou funkčnost, je tké důležité vědět, jk se uživtel n portálu chová jestli dné funkce používá. Ke sledování ktivity uživtelů n portálu se používá nástroj Google Anlytics. Webový portál je stále v ktivním vývoji. V součsnosti se prcuje n diskuzním fóru pro členy komunity tké n možnosti porovnávt obce mezi sebou. Do projektu se zpojil řd ekonomických odborníků, kteří pomáhjí s dlším směrováním projektu. Portál je dostupný n internetové drese Litertur Ministerstvo finncí ČR. ARISweb informce o systému [online]. [cit ]. Dostupné z: Ministerstvo finncí ČR. ÚFIS informce o systému [online]. [cit ]. Dostupné z: PROVAZNÍKOVÁ, Romn. Finncování měst, obcí regionů. 2. ktulizovné rozšířené vydání. Prh: Grd Publishing, ISBN CÍSAŘOVÁ, Elišk Jn PAVEL. Průvodce komunálními rozpočty neb jk může informovný občn střežit obecní pokldnu. [online] Dostupné z: ISBN DIETRICH, D., Gry, J., McNmr, T., Poikol, A., Pollock, R., Tit, J., Zijlstr, T.: The Open Dt Hndbook [online]. [cit ]. Dostupné z: Kmil Řezáč je vývojář webových prezentcí plikcí. V součsnosti spoluprcuje s firmou Proof & Reson. Zjímá se o nové webové technologie postupy ve vývoji využívá je ve svých projektech. Vystudovl bklářský studijní progrm Informční technologie n VUT v Brně mgisterský studijní progrm Informční systémy n MU v Brně. Kontkt: kmil.rezc@gmil.com 16 STUDENT S Best STUDENT S Best 17

10 rti Ingenio et Arti píšete ZrOVn bsolventskou/bklářskou práci? nevíte, Jk dál? ObJedneJte si nše InterktIVní učebnice Z příznivou cenu 199 kč. knihy objednávejte přes emil: knihy@ingenioetrti.cz nebo n webu Přelouskl jsem ji cestou domů ráno do práce lituju, že už nic nepíšu, respektive, že už po mně nikdo nic nechce:-). Je vtipně npsná je n ní vidět, že utor psní bvilo ž do konce Rád rozešlu doporučím VOŠ. PedDr. Pvel Kloub, MŠMT, odbor VOŠ dlšího vzdělávání Š těs tí pr pře je při 12 PŘ ÍP Studentovi utorovi zde může velmi pomoci vedoucí práce z řd kdemických prcovníků fkulty, eventuá lně konzultnt z prxe. Zkušeno ukzují, že je k sti tomu potřebný především včsný ktivní přístup student. (Eger, 2011, s. 23) JEKT PRO NÍ SÁ 3 ZPR AC ÁNÍ OV SE P 7 Projekt 9 8 TÉ p M A M ZHO D 1 Zn lo sti STUD IUM VA RA 10 Í CEN NO 4 i zájmy, se svým ve v souldu Ale vždy tepr u. vu stnovit blemtik nou předst měl tém itou pro nt by si cí pro reál podle nároků pro urč Stude zujetím k inform lené tém 2) dostte se svým ž získá 1996, s. covt zvo tehdy, kdy nostech zpr ořáková-jnů, mož (Dv o svých práci. omovou dipl n 5 6 vých jiných prcí n pomoc psní bklářských, diplomo bklářských, Alen, POLÍVKOVÁ. N pomoc psní Zdroj: ATTL, Pvel; Alžbět, KIRÁĽOVÁ; ISSN (Výth). Medi4U Mgzine, 2/2007, s Výběr témtu diplomové (bklářské) práce je důležitým krokem k jejímu úspěšnému obhájení před odbornou komisí v rámci státní zkoušky. Diplomnt si volí tém diplomové (bklářské) práce podle své specilizce v dosttečném předstihu tk, jk to předepisuje konkrétní vysoká škol. Témt diplomových (bklářských) prcí vypisují vyučující jednotlivých kteder (formálně pk vedoucí ktedry), kteří jsou gestorem oboru nebo specilizce. Obvykle vycházejí z vědeckovýzkumného změření ktedry, přípdně konkrétních vyučujících, vítná je všk i vlstní inicitiv studentů, kteří mohou předložit i svůj návrh témtu diplomové či bklářské práce. V tkovém přípdě je všk nutná konzultce s vedoucím ktedry, který svým podpisem potvrdí vhodnost zprcování dného témtu. Volbu témtu diplomové (bklářské) práce ovlivní několik subjektivních i objektivních fktorů, mezi které ptří: - zájem student o dné tém, - studentem bsolvovná prxe, - dosttek dostupné, domácí i zhrniční litertury diplomových jiných prcí 1. část. - možnost získání podkldů z prxe. Dřív, než se student pro určité tém rozhodne, měl by získt předběžné informce o dostupnosti mteriálů, eventuálně výběr konzultovt s pedgogickými prcovníky. Bez souhlsu vedoucího ktedry není možné název ni vedoucího diplomové (bklářské) práce měnit. Vybrné tém práce je všk možné v průběhu zprcování upřesňovt, konkretizovt, specifikovt pod., pokud uvedené změny neznmenjí změnu témtu diplomové (bklářské) práce. Změnit název práce je všk možné nejpozději jeden měsíc před jejím odevzdáním. Diplomová (bklářská) práce musí řešit problém, ne popisovt určitý stv. Musí z ní být jsný přínos diplomnt tímto přínosem není, že diplomnt přeložil nějký text z cizího jzyk přepsl ho do češtiny. dě v pří p kte rá še pr vd, jed no du st rá zn í ci ne jde jej í é leh ne č ní prá sd it si tk kv li fik ní, z u tk dá ko z e, tel de nts jej í kd o us b. Stu tvo řit áso vy ojn t, Jk si sle tí dv ce pl e vy my ne jp rv sk é prá m jí n b jí b k lář kte ré Je tře tor y, hle d p st. hn y fk o. í pře jen n í vš ec sem ínk Pr ec izn ho du jíc sch op né, vo lb í vli v. to roz dn zic živ ot tře po pro jso u í dis be zp ros prá ce mp ete nc pří pr vy ích ko V et pě zá kl dy ob no stn ce. os r vé prá si zd y ěn í lný me tod í uv ěd om roj e oc en ite kv li tn ob oru, č ní zd ce ne inf orm uc í prá v né m pr vn á mě ru, o stu do pu bu do tk é pří k ce zá tzv. m sn ě je etn ě, sp ec ifi tv it si. So uč A to vč tém tu né ses ter én em prá ce. lé ým je vh od ce ám vy u zn prá ce. oje kt i pří pr stě ne ob sh u Ve fáz pu pr d lší ce u je do uc ího oj n ho po stu ku bu on og rm ní ná str de ti lní rod rm í tč zá h án en ori st vu zp rc ov íně né ho no vy ntr olu bě zm en pro né os ou ko v po do fáz e urč pře db ěž ko lik pr ác e prů bě žn u u, pu tv jen rm ne og o po stu u pře ds ož ňu je h rm on js no ed st v ce. Um v zb u tn í př sk é prá zp ětn ou Ko nk ré b k lář tře bn ou pil íře m uj ící m tol ik po od én zh no sn ým ze jm ce ro k cíl i. án í, le ě do šli ko nc e sk é prá zp rc ov ús pě šn b k lář ne bo do b ys te Kv p ná pro ce su zb ýv á, e. plá cí. ce lém prá ce mo tiv c se ne vy bý t v u pu l nk mě br ní et by th u n tut o prv u oly se vě Př ípr v áto šk én ztr ch t prá mn oh é ntů i. Us pě í ze jm vn ou pro jev st stu de ob do bím n pří pr se brz y č ná čá prá vě je, že zn pří pr v dů rz oc hu zu fk tem žá dn á sen ce pří ruč k cím o b ují í tt těš Jej vn po to kl de zr ké. pří pr vy zro pro tko I em ní krá ě. Ne áln zn m, je n d vý e, bu de jí mi nim ob ejd ete ně jet nu ní teč vě nu z vě do st se be pří pr vě pří pr vě sle te se t se, že. Z my st teč né mn ív ší prá ce t. kte rý do čá st. Do v v s, tu no Č vě l kv li či díl o. mů že te vy so ké rob ek po ten ciá é prá ci di n žd ý vý k lář sk y he m stu je ji k rou b po zn tk t již bě po tře bu icí, kte ško le, pr ob íh inv est á, stř ed ní mě l jle pš í olo uš ov ác i n tou ne ác e by od. (H ejí cí pr ov é pr p áz lom tů ch př ed ref erá v dip tů, ko v t n P říp r zo erá v ref n pr c í, od né je ích Vh rn iná ško le. mo u sem v t for 8) ro zši řo 08, s. vá, Kr ob oto PŘIP Po přidělení témtu diplomové (bklářské) práce je student povinen bsolvovt konzultci s vedoucím diplomové (bklářské) práce. Ingen BAKA 1.1 Ití: Už.5 vy 2.3.3, 2.3 závorky Závorky před z výrzem, který se dává do závorky, píšeme bez mezer (tkto). oult nz pro ko to vu st /. ete ůž ou Ú s.cz i, m čk.c jist říru.ujc liv u p ck ko vo ím ko riru s č jzy p://p jste u htt ne tovo ČR d si rne AV ku te Po t s In eský v yk č jz vník pomlčka A Spojo me ji pomlčkou odděluje kem Je rozdíl mezi delší i krátkým spojovní zprvidl mezerm mezer., který píšeme bez (roz-dělovníkem) t zhod notit 2012 ní práce je rečná kvli fikč Stud entsk á závě účel všk. Proč vlst ně? školy. Její Bk lářsk á práce vyšší odbo rné tí. Co bso lutor i stí dove dnos ou souč ástí znlo iteln tých mysl neod dnoc ení nby v smo tném ázán í vyho n prok ejmé z v e to A nesp očívá pouz ve získá no. to ni být totiž nejpr. Dřív e6. ázán o, musí s čím? (obh ájení ) práce má být prok zhod noce ní ní (m sepsá í, etody) vy, zprc ován průb ěhu přípr doch ází práce é není možn é. y bk lářsk proce su tvorb ním čnou vlst skute že teprv e při stí. Až její Je nsn dě, tických znlo d jen teore rámc i studi uplt nění dosu dosu d jen v k fkti ckém u čím jste se či jujet e to, s ) zkou šeli prkt icky osvo vné m kurzu reli zcí si (n speci lizo jste si to vt se dné mu dně věno je příp mem sezn mov li, i jejím význ dove dnos tí lářsk é práce ní nový ch Účel em bk, kvůli získá procv ičov li. (mu) smé sobě vším kvůli tém tu přede FRAN 2012 metody ky Pozorov nástroje! viz PŘÍLOH C viz SKICáK str. 26 T IŠ E K FRAN vání vání METody 6. M ETO DY PR (empi ÁC E rické, myš lenk ové) sepsán í práce K Me tod y Ve ške ré měření Zprco C ÍR E ek Fr ání Zhodno cení STUdEnt prá ce ncírek lid ské M etod (kompetence dispozice) y vš í prá ce jsou jedi né kno w -ho myšle nky w, kter é způ sob em mus íte pro čin y či me tod zr dit. jso u usp ou. Jso zám ěrů. ořá dán y u to náv V kž dé něj ký m ody, pro chv íli dne stř edk y pos tup em vyž du je, v kž dé ces ty, pou žití situ k np lně ci. Tk me tod. ní nš ich é re liz Be z nic ce bk lá h se ten to pro ces Me tod y řsk é prá ce pro to neo bej de. jso u, ved le inf orm Jej ich ust cí, hl ále ným vní pr náz vům cov ní nás st tí, kni, výč tu, tříd ění tro j kž h pře hle čle něn í déh o člo dů. My nej lep ší se věn uje je zde neb věk. poc hop ení nep řeb ern ude me rep jeji ch pod ě mo udr lik ov t. ých st ty vyu Půj de nám žití. Me tod pře dev ším je to, co o co něk om u J k jsi pop íše te, kdy n to při ž se vás šel?. V dů vod zep tá J še odp ově y vš eho k jsi to ď bud e jed udě nán ll? í či my šle vys vět lov pr cov ní neb o t hl vní ní jeji myšle ch pos lou nko vé pr m etr pou žív ám pos tup y. pno st. Jso y e zce l u to ted Nu tno běž ně y pře dev pod otk nou to i v ším t, že jed jeji ch růz not liv é Pře sto že nor odé me tod y kom bin me tod y ci. pou žív jí nep řet rži vši chn i tě ut lid é ve om tic ky, své m sou me tod ám v rám ci kro mé m při stu pov výk onu živ otě tk t zce l svý ch pro sto jí n věd om ě. řk fes í již nic h úsp Výrob ní mu sí k ěch dn pou žív ný me tod y pro fes ion ého pro jso u mn m áln ích hl duk tu. Spe ohd e i ed pt ent ová cif čů ick ý roz se svým dos ud nez ny mě r m odb orn ým nám ého jí me ted y tod y v poj pří stu pem Me tod y výz kum etí skr om ně jso u tot ník ů věd řd íte tk iž klí čem ců, k nim é vy ut hle dát e pro (vy)ře ž tém své oři šen í vše bk lá řsk ch pro blé prá ce, jin ých pr v pří pd mů výz ou pk cí. ě kon stru ev. Jed nou inf orm čn kce opt í zdr oje me tod ou neu stá le imá lní. A zce pod oby vyu žív ný l jin ou osn ovy m pro stře pou žije te v pod st prá ce. dke m. tě jed iné Me tod y Ch r jso u zkr by ste kte r vš Oz nč ili, átk í odb orn je vše chn ide nti fik é prá ce y peč liv ov li ě zz nm vyž du je dos že nýc spr ávn ě en li, zp poj me nov h výs led sl i pop li. Pod ků záv To má še poř íte tím sl i. ěrů. Pro, jež by dův ěry hod vš e nás si váš pos led nos ovn t tup cht ěli vám i íky, pří p dně pro ově řit. K žd é ne věř ící fáz i zpr co ván í odp oví dj bk lá řsk í urč ité é, dip lom me tod y ové dok prá ce. (Synek, tor ské prá Sed láč kov ce zpr vi á, Vá vro dl vá, 200 2, s. 18) STUDENT S Best Učební text je prktickým průvodcem po cestě z bsolventskou prcí především studentů vyšších odborných škol. Lze jej le doporučit jko jeden ze zdrojů informcí i pro studenty škol vysokých. Čtenář zde njde zásdy tvorby odborného textu, je možné jej využít tké při tvorbě seminárních prcí esejů. Mgr. Jkub Hldík, Ph.D., Ústv pedgogických věd, Fkult humnitních studií, Univerzit Tomáše Bti ve Zlíně. Jit) Frntiš Poznám Dotzo o to experim ent tk snd no přijít není. Může te Popis čsto tomu tk prk ticky evide ntní, le dove dnos ti Zdá se to být t osvo jit si nty modelov ěhu studi získ metody rozdí ly mezi stude ání co lze v průb jsou í, zde nnějš ě Práv nejce vědo most i. srovnáv jedné řdy, ť ání tické znlo sti dně rovn á do ny násle 1. njít upl tnit teore (identifikovt) ium školy všech zobecň život ě ovliv ní ování o vás bso lutor všem dlší m co ve(plikovt) nejvě tší. Přest 2. použít či hůře. Málo Rozbor hodn ocen i lépe jste již byli. 3. popst (specifikovt) váno ti, Odvození bývá tk usilo sti dove dnos znám k, o niž otí vše znlo á škol hodn ředit se měli soust upno st je zřejm. Proto byste Příči nná poslo Měli bk lářsk é práce či může mít. te vytvo řením vás práce má pro osti: které prok zuje který visl sou zením ní význ m, ns zájm em, profe sní život 2.1.7, opr vdov ým výhr dně n s vlst ních přist oupit práci osvo jován í si své ke vli jste n byste stlo prco tk ní. se vede ké. Aby dobr é ped gogic zodp ověd ností bujet e k tomu t vědo mě, potře věd opovrhuje selským rozumem, speci ficko u obls kvli t skute čně ntův zájem o nouthostude při kceptovt. musí lerozvi ickou erud ici ečné prác e je Úko lem závěr rnou i meto dolog ázt odbo utor) (neznámý prok eň obor u zárov il, 2009, s. 6) studo vné ho Skut ová, váčk prác e [...] (Křo příprv tvorb ě odbo rné zkuš enos tí. mít informce znát metody! 18 Po obshové stránce jde o podsttné ktuální tém, proto je mé doporučení k publikci kldné. PhDr. Mgr. Ilon Morvcová, Ph.D., Ktedr věd o výchově, Fkult filozofická, Univerzit Prdubice (obhá 6. meto dy (práce) ICKé 12, m pí S vždy er jí. mez niču ovky r bez uvoz, dně eré oh zás m, kt dvojité doby é po rávn me zů ouží o zné sp píše výr sl oz Uv zovky sně k štině r n rů z ne če ny Uvo hjí tě ní v pozo žová vt přilé zákld dá ě pov eb in Jko, je tř v češt ( ) é jsou od.). kter p (, y vk KÁ PR ÁCE t, n ps zdělá vání. ent dlšíh o sebev neměl být bstin Abso lvent by empir typo LA pravid ík, vykřičn u u, otzník, ímu slov y ku, čárk cházejíc mezer í znménk (teč se me k před jícím slovem kčn Interpun dvojtečku) píše následu énkem středník mezi znm d: dvojtečk). ery, bez mez (npříkl er píše všk mez e Bk lářs ká prác cov myšle nkové cká grafi Vě (z tšin o ně prv šk (zp které idl ol v rv p Tim yž id ovo es du l Ari lují Ne je p l) i pís w R tko o v m om vé eli be n pís ko zp ) o mo sti tk ve 11 ov lik. é ost i. nu nor (1800 zn ání 1,5 N jed h e řádkov úhozec žívám po 60 dl pou zprvi m m 25 n rj vte ok st vý n, le mm si y mm -25 lt). 5 u nk 5 trá 0 2 n 1 fk e s j j 2 ý h A r kr j n prv ivýc K o o orní okr notl H lní mm jed do 35 e u n í s (liš S příručkou se výborně prcuje, student má k dispozici stručnou přehlednou oporu, která jej vede inspiruje. Inspirující jsou četné citáty, prktické rdy doporučení, le tké zobecněné výsledky výzkumů empirie vzdělvtelů. Zvláštní pozornost zsluhuje skicák, příručk se jeho zásluhou stává zároveň cvičebnicí prcovním mteriálem pro student. Jen stěží je možné si předstvit lepší příkld spojení teorie prxe, než utorem zvolený postup. doc. Ing. Pvel Krpálek, CSc., VŠE, ktedr didktiky ekonomických předmětů co, J k proč přip r, zpr ků í 30 řád AnA ), ostr strnu vycház tně mezer norm mo ků vče LÁŘS io e t A r ti s.r.o. BAKA LÁŘS KÁ P RAVI RÁCE T, ZP. CO, RACO JAK VAT, A PR NAPS OČ AT A (OBHÁ ZHOD JIT) NOTI T vit, Struktur metodické příručky je netypická, le o to zjímvější pro studenty užitečnější. Je pomůckou, která vedle zdroje poučení umožňuje s novými informcemi i prcovt (klást si otázky, zpisovt je, nlyzovt, komentovt, připomínkovt text td.). Doporučuji publikci Bklářská práce utor Frntišk Frncírk k vydání, protože jsem přesvědčen, že může dobře posloužit studentům i vyučujícím k tvorbě kvlifikčních prcí. Prof. PhDr. Helen Grecmnová, Ph.D., Pedgogická fkult UP v Olomouci. ven ým íp r v 2. 1 Př 11 Vydli jsme již dvě interktivní učebnice bsolventská práce (pro studenty vyšších odborných škol) bklářská práce (pro studenty vysokých škol), jejichž utorem je Ing. Frntišek Frncírek, ph.d. studentům jsou tyto učebnice blízké už tím, že jsou psány ve formátu bsolventské/bklářské práce. nvíc n levých strnách ve skicáku přiloženém z druhé strny učebnice přehledným interktivním způsobem vysvětlují posloupnost jednotlivých etp, fází důležitých milníků těchto studentských závěrečných kvlifikčních prcí, stejně jko souvislosti mezi nimi. Položk 1. Oblíbené předměty Popis (činnost/obor) 2. ZNALOSTI A. 3. DOVEDNOSTI 4. ZKUŠENOSTI (profesní prxe) 5. ( jiné) Vlohy, tlent 1. Hobby, koníček B. 2. ZÁJMY 3. Motivce 4. Profesní mbice 1. Zázemí C. 2. Čsové možnosti 3. Způsob práce 1. Silné stránky D. 2. Slbé stránky 3. Jiné poznámky 4 5 STUDENT S Best 1919