Rorma v mzdách - suprhrubá mzda. Princip suprhrubé mzdy. Příklad

Transkript

1 Rorma v mzdách - suprhrubá mzda Od véh rku se míst prgresiví sazby daě ( 3 %) vě zavádí rovná daň z příjmů yzických osob, a t ve výši 5 % pr rk 00& a ve výši,5 % d rku 00'. S tímt také suvisí rozšířní základu daně u fyzických sb (zahrnuj i sociální a zdravotní pojištění placné zaměstnancm) a zavedeí tzv. superhrubé mzdy. Na psledí dvě změy se pdíváme yí pdrběji. Princip suprhrubé mzdy C vlastě superhrubá mzda zameá? D kce tht rku se daň pčítala z hrubé mzdy. Od rku 00& t všem už bude ze sučtu hrubé mzdy zaměstace plus pjistéh a sciálí a zdravtí pjištěí, které je pvie hradit za zaměstace zaměstavatel. Tedy laicky řeče daň s bud odvádět z hrubé mzdy zvýšné o 35 %. I přes rvu daň 5 %, tak reálá sazba DPFO dsáhe 0,5 % (5 x 0,35). Pricip superhrubé mzdy zaktvuje 6 dst. 3 Záka daích z příjmů (ZDP). Příklad Pdívejme se kkrétě a výpčet čisté mzdy. Náš mdelvý zaměstaec A pobírá mzdu v výši Kč, Zaměstaec B mzdu v výši Kč. Výpočet čisté mzdy u zaměstnance superhrubá mzda je 35 % půvdíh platu (6 % sciálí pjištěí, ' % zdravtí pjištěí), tedy 0.00 Ač. Z tét částky je mu dvede pjištěí dhrmady ve výši 75 Ač (47,5 % z hrubé mzdy) a daň z příjmu, vě pr všechy 5 % ze superhrubé mzdy (3030). P uplatěí slevy a pplatíka 070 Ač, dstáváme částku '60 Ač. Čistá mzda činí Kč ( '60). V případě dětí (a každé sleva &'0 Ač) by daň z příjmu čiila 0 Ač a avíc by byl vyplace daňvý bus &0 Ač ( krát &'0 = bus &0). Čistá mzda by poté dosáhla Kč U zaměstnance B provedeme obdobný superhrubá mzda bude Ač. Pjištěí dvede z hrubé mzdy ve výši '.000 Ač (6 + & % sc. pj. a ' + 4,5 % zdrav. pj.). Daň z příjmu apak ze superhrubé mzdy, a t &00 Ač. P dečteí slevy a pplatíka dstáváme částku 6030 Ač, kteru když dvedeme sučasě s pjištěím, čistá mzda bud Kč. Pkud by zaměstaec B vyživval děti (krát &'0 Ač) jeh daň by se sížila a 450 Ač a čistá mzda by vzrostla na Kč.

2 Výši dalších případých slev uvádíme v ásledující tabulce. Tabulka: Slevy a dai Slva na - pplatíka (starbíh důchdce) Přd změnami Ač 0 Ač Po změnách Ač 3&0 Ač 070 Ač 3&0 Ač - druhéh z maželů bez příjmů pživatele částečéh ivalidíh důchdu 5 Ač 0 Ač 0 Ač - pživatele pléh ivalidíh důchdu 50 Ač 40 Ač 40 Ač - držitele průkazu ZTP/P &00 Ač 345 Ač 345 Ač - studujícíh 00 Ač 335 Ač 335 Ač Měsíční daňové zvýhodnění na dítě (dítě ZTP/P) 500 Ač 000 Ač &'0 Ač 7&0 Ač &50 Ač 700 Ač Maximální limit pro měsíční daň. bonus 500 Ač 4350 Ač 4350 Ač Suprhrubá mzda nzahrnuj všchno Pricip super hrubé mzdy se euplatňuje u pojistného (vyjma tzv. Triády daň ze závislé či.; sc. a zdr. pj.). Například dstupé bude tedy i v rce 00& vyluče z vyměřvacíh základu. Rvěž ebude uplatě u odměn, ze kterých již zaměstavatel z důvdu dsažeí maximálíh vyměřvacíh základu edvádí pjisté. Osby čié a základě dohody o provdní prác epvažují předpisy pjistém za zaměstace, tudíž ai pr ě superhrubá mzda ebude platit. Kdo bud mít z suprhrubé mzdy prospěch? Ze superhrubé mzdy budu těžit převážě zaměstnanci s dětmi. Ti by měli bzvláště při ízkých a apak vyských platech ušetřit a dai z příjmu ěklik stvek kru. Adybychm ebrali v ptaz daňvé úlevy a děti, tedy prvávali bezděté zaměstace před refrmu a p refrmě - ze superhrubé mzdy by prfitvali až pplatíci, kteří zdaňují své příjmy alespň v 5% pásmu zdaěí.

3 Daň z příjmů yzických osob Asi ejvětších změ dzal zák dai z příjmů. A tyt změy se také dtku téměř každéh z ás ať již pracuje jak zaměstaec eb pdiká jak sba samstatě výdělečě čiá. A prtže změ je skutečě hdě, zkusme se pdívat alespň a ty ejdůležitější. Změna sazby daně Od véh rku se míst prgresiví sazby daě ( 3 %) vě zavádí rovná daň z příjmů yzických osob, a to v výši 15 % pro rok 2002 a v výši 12,5 % od roku S tímt také suvisí rzšířeí základu daě u fyzických sb (zahruje i sciálí a zdravtí pjištěí placeé zaměstacem) a zavedeí tzv. superhrubé mzdy. Nvému způsbu zdaěí zaměstaců a výpčtu čisté mzdy se budeme věvat v ěkterém z ásledujících čláků. Díky zavedeí rvé daě již ztrácí smysl institut spolčného zdanění manžlů. Využít splečéh zdaěí maželů mhu rdiy s dětmi, kdy jede z rdičů měl výrazě vyšší příjmy ež druhý (apř. žea a rdičvské dvleé) apsledy za zdaňvací bdbí rku 007. Zvýšní slv na dani a daňového zvýhodnění na dítě Také slevy a dai dzají d véh rku změy. U všech djde k jejich zvýšeí a t dle ásledující tabulky: Tabulka: Slevy a dai Slva na - pplatíka (důchdce) - druhéh z maželů bez příjmů držitel ZTP/P Přd změnami Ač 0 Ač 4 00 Ač & 400 Ač Po změnách &40 Ač Ač 4 &40 Ač Ač 4 &40 Ač 4' 6&0 Ač Ač 33 0 Ač - pživatele částečéh ivalidíh důchdu 500 Ač 50 Ač 50 Ač - pživatele pléh ivalidíh důchdu Ač Ač Ač - držitele průkazu ZTP/P ' 600 Ač 6 40 Ač 6 40 Ač - studujícíh 400 Ač 4 00 Ač 4 00 Ač Daňové zvýhodnění na dítě (dítě ZTP/P) Ač 000 Ač 0 6&0 Ač 360 Ač 0 00 Ač Ač Daňový sučasý zák umžňuje fyzickým sbám uplatňujícím daňvé zvýhděí získat při splěí daých pdmíek daňvý árk a daňvé zvýhděí vyšší ež daňvá pvist pplatíka, je vziklý rzdíl daňvým busem. Nvě dchází ke zvýšní maximálního limitu pro vyplácní daňového bonusu z současných Kč na Kč od roku 2002.

4 Další změny uvdm již jn v výčtu: Akceptace pojistných smluv o soukromém životním pojištění uzavřených i s pojišťovnami na území EU nebo EHS pr účely úlev při placeí pjistéh - daňvé zvýhděí u pplatíka, případě u zaměstavatele. Zrušení daňového osvobození úrokových výnosů z hypotečních zástavních listů (HZL) a t u HZL emitvaých p U HZL již emitvaých, případě emitvaých d kce letšíh rku zůstává svbzeí zachvá. Změna v osvobození příjmů od daně z příjmů fyzických osob pokud jde o příjmy z prodeje cenných papírů. Od rku 00& dchází k prdlužeí časvéh limitu pr svbzeí z příjmů z prdeje ceých papírů 6 měsíců a 5 let. Zachváí 6-ti měsíčíh časvéh testu se bude i adále vztahvat puze a ivestičí ceé papíry a ceé papíry klektivíh ivestváí, tedy bchdvatelé a regulvaém trhu ceých papírů. Vyloučení zaplaceného pojistného na sociální a zdravotní pojištění z daňových výdajů u OSVČ při stanovení základu daně od roku (Tat změa krespduje se zavedeím superhrubé mzdy jak základu daě u zaměstaců.) Zrušení minimálního základu daně pro podnikající fyzické osoby od roku 2008 (pr rk 007 je stave miimálí základ daě a 0.&00 Ač). Zrušení zvláštního režimu pro výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období a t v suvislsti se zavedeím rvé daě, kdy již tet režim ztrácí smysl. Zvýšení limitu pro uplatnění daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně ze 3000 na 7000 Kč u příjmů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu, a sučasě zvýšeí zvláští sazby daě z těcht příjmů z 0 a 5 % pr rk 00& a a,5 % d rku z výše uvedeéh vyplývá změ je mh a t výčet ještě eí úplý. Od véh rku tak djde k řadě změ a ám ezbývá ic jiéh, ež se s imi smířit a pkud mž je využít ve svůj prspěch.

5 Daň z příjmů právnických osob Změ, které refrma přiáší je pravdu hdě. Všechy je vyjmevat a vysvětlit je v rámci jedh čláku prakticky ereálé a eí t ai aším záměrem. Tím je vymezit a především také vysvětlit změy ejdůležitější, které budu mít a pdikatele fyzické sby a firmy, tedy sby právické. Sazba daně z příjmu Právnických osob s bud snižovat Změu, která je a prví phled ejvíce viditelá je pstupé sižváí sazby daě z příjmu právických sb. Ta během ásledujících tří let klese ze sučasých 4 % a ' %, které budu firmy platit v rce 00. S tím, že daň se bude měit každý rk vyvstává tázka kteru sazbu daě z příjmu PO pr kkrétí bdbí vlastě pužít. Pkud firma účtuje dle kaledáříh rku, pak je vše jasé. Od rku 00 je mžé, aby účetí jedtka účtvala v hspdářském rce. Vymezeí hspdářskéh rku plye ze záka účetictví jak dvaáct měsíců epřetržitě p sbě jducích. Hspdářský rk začíá prvým dem ěkteréh kaledáříh měsíce s výjimku leda. Ateru sazbu tedy pužít, když během hspdářskéh rku budu v ásledujících třech letech platit sazby dvě? Platí zde jedduchá pučka použij s daňová platba platná k prvnímu dni daného období. T je změa prti sučasému stavu, kdy platí sazba platá k psledímu dí daéh bdbí. Zákonm zatím nní přsně dinováno přchodné období roku (tedy bdbí v ěmž budu platit starý i vý zák), pdle předběžých vyjádřeí miisterstva fiací se pužije sazba ižší, tedy platá v rce 00&. Postupné snižování sazby daně z příjmu PO bud probíhat takto: Sučasá sazba 4 % Od. leda 00& % Od. leda 00' 0 % Od. leda 00 ' % Daň z příjmů PO - pokračování Osvobozní kapitálových výnosů a dividnd od dcřiných spolčností Díky refrmě je velká šace, že Čská rpublika s stan rájm holdingových spolčností, které si zde budu zakládat svá sídla či v případě splečstí z Evrpské uie alespň své stále prvzvy. Ptáte se prč? Refrma rzšiřuje daňvé svbzeí (uplatňvaéh dle směrice splečém systému zdaěí mateřských a dceřiých splečstí (Paret-Subsidiary Directive)) také a dividedy přijaté d splečstí se sídlem mim EU. Navíc vě zavádí svbzeí d daě z příjmu právických sb u kapitálvých výsů z prdeje akcií a pdílů dceřiých splečstí. Platí zd však určité omzující podmínky: Dceřiá splečst musí v zemi, kde má sídl, pdléhat dai z příjmů ve výši alespň % S příslušu zemí musí být uzavřea dhda zamezeí dvjímu zdaěí Musí být v dceříé splečsti drže alespň 0 % pdíl p dbu alespň měsíců Příjemcem divided či příjmů z prdeje akcií a pdílů dceřiých splečstí je splečst se sídlem v ČR či stálá prvzva splečsti se sídlem v jiém čleském státě EU Práví frma splečsti musí být splečst s rušeím mezeým či akcivá splečst (či jejich zahraičí ekvivalety)

6 Navýšní zdanitlného zisku o částku nuhrazného závazku Firmy i pdikatelé (FO) si dle véh zákua budu muset avýšit svůj zdaitelý zisk částku svých euhrazeých závazků. Bud s to týkat závazků, ktré jsou víc nž 36 měsíců po splatnosti či jsou již promlčné. Ustaveí se pchpitelě vztahuje puze a závazky, týkající se daňvě uzatelých ákladů. V případě násldného uhrazní závazku můž být základ daně o nj opětovně snížn. V plat st e t t udta veí d leda 008 a vztahue se též a závazky, které vzkly před datem úč st ref rmy. Finanční lasing mění pravidla Výzamými změami prjde i sektr leasigu, a ut říci, že ai pdikatelé ai leasigvé splečsti změami příliš adšeí ejsu. O změách, které fák v blasti fiačíh leasigu přiáší se můžete dčíst v ašem čláku z miuléh týde s ázvem Vládí refrma leasigu příliš epřeje. Osobní automobily dlší doba odpisování Refrma ruší limit pr přizvací cey sbích autmbilů (M). V sučassti je platý limit,5 mil. Ač. Ustaveí se týká puze sbích autmbilů přízeých pté c refrma vejde v platst, tedy d. leda 00&. Druhu změu týkající se sbích autmbilů je prdlužeí dby depisváí a pět let. Byla totiž zrušna stávající odpisová skupina 1a a osobní auta jsou nově zahrnuta do druhé odpisové skupiny. Ustaveí se týká všech sbích aut, která ejsu plě depsáa k datu abytí účisti refrmy, tedy k ledu 00& (s výjimku aut přízeých v rámci fiačíh leasigu). Skupinová rgistrac k DPH Refrma přiáší právickým sbám vu mžst skupivé registrace k dai z přidaé hdty. Skupia kapitálvě eb jiak spjeých sb se sídlem v ČR může pžádat svéh správce daě skupivu registraci k DPH. Tat skupia je pak pvažváa za jedh plátce DPH (všechy splečsti ve skupiě mají jed idetifikačí čísl) a plěí mezi jedtlivými čley skupiy tak DPH epdléhá. Změny v dani z příjmu u yzických osob podnikatlů Pdikatelů se týkají změy daě z příjmu fyzických sb, především pak změy v 7, který se týká příjmů z t především tyt změy: Nvě ebude mžé si dečíst příspěvky a sciálí a zdravtí pjištěí Refrma ruší miimálí základ daě Ruší se také rzděleí příjmů d více zdaňvacích bdbí Měsíčí limit pr daěí srážkvu daí (5 %) pr příjmy dle autrskéh záka se zvyšuje ze a Změy v režimu daňvě uzatelých ákladů splečých i pr právické sby (viz íže) Mžst závazéh psuzeí d fiačíh úřadu za pplatek Ač (viz íže) u techickéh zhdceí vs. prava a u výdajů a příjmů u majetku, který je využívá pr pdikatelské i sukrmé účely Závazné posouzní vydané inančním úřadm Ve sprých či ejasých případech (viz íže) mhu pdle refrmy firmy a pdikatelé pžádat fiačí úřad závazé psuzeí. Tt psuzeí však ebude zdarma, fiačí úřad si za ěj vezme Ač.

7 Finanční úřad lze požádat o závazné posouzení v těchto otázkách: Závazé psuzeí způsbu rzděleí ákladů, které elze puze přiřadit ke zdaitelým příjmům Závazé psuzeí výpčtu části ákladů spjeých s prvzem emvitsti, které je zčásti pužíváa k pdikáí Závazé psuzeí skutečsti, zda je zásah d majetku (depisvatelým) techickým zhdceím eb zda-li se jedá přímý áklad Závazé psuzeí výdajů a výzkum a vývj Rzšířeí stávající mžsti pžádat závazé psuzeí týkající se uplatěí daňvých ztrát u změy vlastictví i a pdikvé kmbiace Majetkvé daě Rorma rozšiřuj osvobozní od daně dědické. A svbzeí d tét daě dchází vě eje mezi sbami zařazeými do I., al také do II. skupiny. Sem patří surzeci, syvci, eteře, strýcvé a tety, zeťvé a sachy, děti mažela, rdiče mažela, maželé rdičů a také sby, které žily ejméě p du jedh rku před převdem eb smrtí zůstavitele ve splečé dmácsti. Od dochází k významnému rozšířní osvobozní také u daně darovací. Od daně darovací j nově zcla osvobozno bzúplatné nabytí majtku, pokud k němu dochází mzi osobami zařaznými v I. a II. se majetek mvitý i emvitý. V sučasé práví úpravě byl svbzeí d daě darvací limitvá určitými částkami a t pr všechy tři skupiy sb a avíc platil je pr věci mvité. V suvislsti se zavedeím výše uvedeých svbzeí se bezúplaté zřízeí věcéh břemee (eb bdbéh práva) ve prspěch dárce při darváí emvitsti vyjímá z předmětu daě z převdu emvitstí a přesuvá se d předmětu daě darvací. Nově s zavádí také možnost požádat inanční řditlství o prominutí daně z přvodu nmovitostí v spciických případch. Prmiutí lze uplatit u smluvy zajišťvacím převdu vlastickéh práva, djde-li k zpětému převdu emvitsti a půvdíh vlastíka, při zrušeí smluvy převdu emvitsti a pdbě. O prmiutí je uté pžádat ve tříleté lhůtě. Rorma přináší zásadní změny i v dani z nmovitostí Zák dai z emvitstí vě umžňuje svbdit d tét daě pzemky půdy, chmelic, viic, vcých sadů a trvalých travích prstů, pkud se k tmu bec rzhde a tt svbzeí staví becě závazu vyhlášku. Zák dai z emvitstí umžňuje u ěkterých pzemků a staveb ásbit základí sazbu daě ještě keficietem přiřazeým jedtlivým bcím pdle pčtu byvatel, jedá se stavebí pzemky, byté dmy a byty. Sučasá práví úprava stavvala keficiet již pr bce d 300 byvatel ve výši 0,3 a pr bce d 600 byvatel ve výši 0,6. Nvě je však miimálí výše keficietu stavea ve výši,0 pr všechy bce d 000 byvatel. Nejvíce se tak zvýšeí daě dtke bcí d 300 byvatel. V dai z emvitstí se rvěž vě zavádí místí keficiet, který bec může becě závazu vyhlášku vyhlásit pr všechy emvitsti a území celé bce ve výši, 3, 4 eb 5. Tímt keficietem se vyásbí daňvá pvist pplatíka za jedtlivé druhy pzemků, staveb, samstatých ebytvých prstrů a za byty, ppřípadě jejich tedy plě a rzhdutí bce, zda tut mžst využije a zvýší daň z emvitstí acházejících se v jejím katastrálím území či ikliv. Tímt způsbem by měl být kmpezvá výpadek daňvých příjmů bcí v důsledku zavedeí svbzeí ěmž jsme psali výše.

8 Npřímé daně - DPH a spotřbní daň Desítky velizací, které přiesla schváleá refrma, se prjeví ve všech blastech. Zejméa daňová oblast dozná řadu důlžitých změn, které by ikd eměl echat bez pvšimutí. Některé pcítí všichi bez rzdílu, jié mhu mít dpad je a kkrétí skupiu jediců. Kuřákům rorma npřj Vládí úředíci ezapměli a sptřebí daň, jejíž zvýšeí se dtke především kuřáků, resp. aktivích kzumetů tabákvých výrbků. Vzhledem ke zvýšeí prcetí i pevé části daě, stejě jak miimálí daě u cigaret, můžm očkávat poměrně výrazné zdražní. Výpčet sptřebí daě u tabákvých výrbků eí ijak slžitý, určité kmplikace astávají u cigaret. U ich se celkvá sptřebí daň vypčítá jak sučet prcetí a pevé části daě, avíc je stavea miimálí sazba. Ta se týká především levějších začek. A klik se tedy zvýší cea za krabičku cigaret? Minimální sazba sptřebí daě u stadardí krabičky je v sučassti 3,&0 kru (,64 x 0 cigaret), díky refrmě se miimum zvede a 32,40 korun na jdnu díky sptřebí dai tedy vzrste cea 5,60 kru, jaku částku pesu a svých bedrech sptřebitelé závisí především a prdejcích a distributrech kuřiva. Produkt Sazba daně z tabákových výrobků od ldna nyní platná8 Procntní část Pvná část Minimálně Cigarety 22 % (7 %) 1,03 (0,&&) Ač/kus 1,32 (,64) Ač/kus Dutíky 1,15 Ač/kus Tabák 1220 ('05) Ač/kg Dražší bydlní díky vyšší DPH V České republice sad eexistuje člvěka, který by ezazameal zprávy zvyšování snížné sazby daně z přidané hodnoty z 5 na 3 %. Výčet zbží a služeb, kteréh se zvýšeí daě dtke, je uvede v přílze č. a záka dai z přidaé především ptraviy, tiskviy, v případě služeb pak apříklad vdé, stčé, hrmadu dpravu, kulturí a sprtví akce, aj. Sptřeba jedtlivých dmácstí je idividuálí, tz. zvýšní DPH každý pocítí jinak, přest lze leccs vyčíst z údajů Českéh statistickéh úřadu. Pdle statistiky rdiých účtů, která eviduje jedtlivé skupiy sptřebích vydáí, průměrý jediec zaplatí za zbží a služby se sížeu daí zhruba 5000 kru měsíčě. Díky zvýšeé dai z 5 a ' % bude muset každý vyalžit 00 kru více ež dpsud. Až měsíc lede ukáže, jak se zvýšeí DPH prmíte d rzpčtů jedtlivých dmácstí. Vyplatí s bydlt sociálně a podnikat skupinově Vyšší DPH bude mít také výrazný dopad na bytovou výstavbu. Nvela záka vě defiuje, a c lze sížeu sazbu daě uplatit. Přizujete-li bydleí, pak pčítejte s vyšší daí ež dpsud. Bude ve výši ' eb ' %? Záleží a tm, zda půjde sciálí bydleí, tj. zda splíte kritéria týkající se maximálí pdlahvé plchy. Bližší ifrmace tét prblematice si můžete přečíst v čláku s ázvem S cálí bydleí se síže u sazb u DPH.

9 T však eí ze stray DPH všech. Refrma zavádí vý pjem, a t skupinová rgistrac, která umžňuje, aby skupia spjeých sb vystupovala pro účly DPH jako jdn subjkt pd jedím registračím číslem. Skupia pdává puze jed daňvé přizáí prstředictvím svéh zastupujícíh člea. V praxi tet způsb mhu využít velké zejméa fiačí skupiy Ekologické daně Vstupem České republiky d EU zapčal přibližování aši země růzým vropským systémům včtně toho z pžadavků a Miisterstv fiací (MF) byla i tzv. Ekologická daňová rorma. Fakt, že dpsud jsme její ásledky epcítili a vlastí kůží, spčívá ve vyjedaém dkladu jejíh prvíh krku d kce rku 007. Pčíaje vým rkem zače MF realizvat tzv. prví etapu, která spčívá ve zdaěí zemíh plyu (a ěkterých dalších plyů), pevých paliv a elektřiy. Už yí lze kstatvat, že MF eddržel slib kmpezace vých daí sížeím sazeb důchdvéh pjištěí pr rk 00& se sazby eměí a jejich plávaý pkles v rce 00' už suvisí s vým systémem emceskéh pjištěí. Druhá a třtí tapa V rce 00 až 03 by měl v rámci druhé etapy djít ke změnám sazb a daňových zvýhodnění u pevých paliv elektřiy a zemíh plyu. V psledí fázi, plávaé mezi rky pak MF předpkládá prohloubní a rozšířní daňové základny v závislsti a výsledcích z předcházejících let. První tapa pod přesá pdba dvu výše ppsaých etap eí zatím záma, prví etapa již byla schválna Parlametem ČR. Správa daně z zmního plynu, pvných paliv a lktřiny bude spadat pd celí rgáy, stejě jak sptřebí daě. Zdaňvacím bdbím bude kaledáří měsíc s tím, že plátci budu pvii předlžit daňvé přizáí (a zaplatit daň) d 5. de p skčeí zdaňvacíh bdbí, ve kterém tat pvist vzikla. Pdívejme se yí pdrběji a každu ze tří vých daí. Daň z zmního plynu a něktrých dalších plynů Platit daň budu pvii dodavatlé plynu i provozovatlé distribučích, přepravích sustav a pdzemích zásbíků plyu. Navíc daň dpade a subjekty, které pužily ply zdaěý ižší sazbu daě k účelu, kterému dpvídá vyšší sazba daě. Výše uvedeým právickým a fyzickým sbám vzike pvist přizat a zaplatit daň dem, kdy ddaly ply kečému sptřebiteli, eb h sptřebvaly. Od daě je apak osvobozn apříklad ply určeý: pr výrbu tepla v dmácstech k výrbě elektřiy jak phá hmta pr plavby a vdách v metalurgických prcesech či mieralgických pstupech

10 Daň z pvných paliv Plátce daě z pevých paliv je defivá bdbě jak u plyu. Armě ddavatelů se všem jedá i subjekty, které sptřebvaly nzdaněná paliva nbo využily pvná paliva osvobozná d daě k jiým účelům, ež a které se svbzeí vztahuje. Rvěž pvist přizat a zaplatit daň je z časvéh hlediska stejá. Za základ daě bude pvažvá mžství pevých paliv vyjádřeé v G@. Přesě vyjádře: sazba daě čií &,5 Ač/G@ spaléh tepla v hřlaviě. Přdmětm daě jsu především: čeré a hědé uhlí; kks a plkks z uhlí; statí uhlvdíky (pkud jsu určey k pužití, abízey k prdeji eb pužíváy pr výrbu tepla) Od daně jsou osvobozna paliva určeá k výrbě elektřiy; kksu; jak phá hmta pr plavby a vdách, eb třeba k techlgickým účelům v pdiku, ve kterém byla pevá paliva vyrbea. Daň z lktřiny Základm daně z lktřiny je mžství elektřiy v MWh. Samtá sazba daě pak čií &,30 Ač/MWh. Od daě lze apříklad svbdit elektřiu, která je: eklgicky šetrá; vyrbeá v dpravích prstředcích (pkud je tam i sptřebváa); vyrbeá ze zdaěých výrbků, pkud jsu předmětem daě ze zemíh plyu, daě z pevých paliv eb sptřebí daě Sociální dávky po rormě Sciálí dávky tvří jedu z ejvětších částí výdajů státu. A právě prt refrma, která se saží mim jié také sižvat výdaje státu, dtkla také sciálích hlaví změy ás d leda čekají? D sciálí blasti můžeme zahrut změy týkající se dávek státí sciálí pdpry, dávek pmci v hmté uzi či sciálích služeb. I když se změy dtku v růzé míře řady záků, my se pdíváme pdrběji a dávky státí sciálí pdpry. Přídavk na dítě Zatímc yí byla tat dávka pskytváa v závislsti a výši příjmu rdiy za kaledáří rk ve třech výších zvýšeé, základí a sížeé yí bude vypláce puze v jedé pevé výši Přídavek a dítě bude d rku 00& vypláce v pevé výši, která je diferecvaá pdle věku dítěte. Nárk a přídavek a ezapatřeé dítě d 6 let mají rdiy s příjmm do 2,4 násobku životního minima rodiny (yí t byl d 4ásbku). Nvé částky jsu dvzey d sučasé miálí výše přídavku a dítě v základí výměře. Věk nzaopatřného dítět Výš přídavku na dítě měsíčně v Kč od 1. ldna 2002 d 6 let 500 d 6 d 5 let 60 d 5 d & let 700

11 Sociální příplatk Sciálí příplatek je pskytvá rdiči pečujícímu ezapatřeé dítě, jestliže příjem rdiy v předcházejícím kaledářím čtvrtletí epřevyšval, ásbek částky živtíh miima rdiy, vě dchází ke snížní koicintu na 2. Sížeím hraice příjmů rdiy, mezující árk a dávku, tak djde k zúžeí kruhu rdi, které a dávku mají árk, a ke sížeí výše dávky. Rodičovský příspěvk Asi ejvětších změ dzá d rku 00& rodičovský příspěvk a všech, kteří h již pbírají se dtke t, že si ěj bude muset vě pžádat. Rdičvský příspěvek bude vě vypláce ve třech výších pdle dby jeh pbíráí. V jakých výších a jaké pdmíky je třeba split jste si mhli přečíst v čláku O rdičvský příspěvek si musíte zvu pžádat! Dávky pěstounské péč Nárk a tut jdnorázovou dávku má pěstoun, ktrý přvzal dítě do pěstounské péč. Výše dávky je stavea 4,45 ásbkem částky živtíh miima převzatéh dítěte. Od véh rku bude tet příspěvek stave v pevé výši a již se ebude d buduca autmaticky valrizvá. Věk dítět Výš příspěvku při přvztí dítět měsíčně v Kč od 1. ldna 2002 d 6 let & 000 d 6 d 5 let ' 000 d 5 d & let Porodné Prdé byl v sučasé dbě pskytvá jak jedrázvá dávka, která byla pskytváa bez hledu a příjem rdiy, a t ve výši vycházející z částky ásbku živtíh miima dítěte. Prdé při arzeí jedh dítěte yí čií kru (53 0 Ač dvjčata, 7' 6&0 Ač trjčata atd.). Nvě bude dávka stavea v výši korun na jdno dítě a dávka již ebude avázáa c d výše a živtí miimu, tudíž již ebude autmaticky valrizváa. Pohřbné Phřebé je v sučasé dbě pskytvá sbě, která vypravila phřeb sbě s trvalým pbytem v ČR eb byl-li vyprave phřeb v ČR. Výše phřebéh je stanovna pvnou částkou 5 000,- Kč. I když se d véh rku výše částky ezměí, zěí se kruh sb kterým bude tat dávka pskytváa. Od rku 00& bude phřebé áležet jedrázvě sbě, která vypravila pohřb nzaopatřnému dítěti, nbo osobě, ktrá byla rodičm nzaopatřného dítět, a t za pdmíky, že zemřelá sba měla ke di úmrtí trvalý pbyt a území tedy případy, kdy áklady a tut ečekávau událst výzamě jedrázvě zatíží rzpčty rdi pečujících ezapatřeé děti. Refrma také dvě dávky úplě ruší, jedá se příspěvk na školní pomůcky, a také vě ebude pskytvá příspěvk na zvýšné životní náklady. Většia výše zmíěých dávek se týká především rdi s dětmi a je ut říci, že změy rdiám epřejí. Většia dávek se sižuje eb a ě bude mít vě árk užší kruh sb. Pdrbé ifrmace alezete eje v zákě, ale také a strákách MPSV.

12 V zdravotnictví s zavádí nové poplatky Neí žádu viku, že zdravtictví zasáhe celá řada změ. Schváleí refrmích krků se tak dtke z ás, ať už pacieta či lékaře. Tuzemská média veřejst pměrě slušě zásbují ifrmacemi, ejede bča z th má zamtau hlavu. A jelikž pakváí je matka mudrsti, pdívejme se v kstce, c ás skutečě d véh rku čeká. Zavdní rgulačních poplatků a doplatků Bezespru ejdůležitější změu je zavedeí regulačích pplatků a dplatků. U lékařů, ve zdravtických zařízeích a lékárách tak budeme ucei sáhut pr ějaku tu kruu d peěžeky. Poplatky a doplatky s sčítají a započítávají s do ročního limitu, který je stave a maximálě 5000 korun na osobu a rok. Pjišťva každé čtvrtletí ktrluje tet limit a případý přeplatek pjištěci vrací. Ovšem n všchno lz do limitu zahrnout, prt abízíme přehled všech zapčitatelých a ezapčitatelých pplatků a dplatků, stejě jak úků d pplatků svbzeých. Do limitu se započítávají následující poplatky: 30 Kč za každou návštěvu lékař, při které byl prvede kliické vyšetřeí - kkrétě jde ávštěvu praktickéh, zubíh či žeskéh lékaře, ppř. psychlga či lgpeda eb ávštěvu u lékaře pskytujícíh specializvau ambulatí zdravtí péči, a t včetě ambulací lůžkvých zdravtických zařízeí 30 Kč za každou návštěvu doma pskytutu praktickým lékařem 30 Kč za každý léčivý přípravk hrazeý plě eb částečě z veřejéh zdravtíh pjištěí (a každém receptu mhu být předepsáy maximálě druhy léčivých přípravků, přičemž maximálí mžství jedh druhu vydaéh a jede recept je 3 baleí Nově se hradí, ale do limitu se nezapočítávají tyto poplatky: 60 Kč za každý oštřovací dn při pbytu v emcici, dbrém léčebém ústavu, léčebě dluhdbě emcých či lázeňském zařízeí 30 Kč za poskytnutí pohotovostní služby v zařízeích lékařské služby prví pmci či ústaví péče

13 Co j zdarma a kdo j od placní poplatků osvobozn? Poplatky s nplatí, pkud se jedá prevetiví prhlídku prvedeu praktickými lékaři, vyšetřeí a prhlídky prváděé v rámci patřeí prti ifekčím emcěím či závdí prevetiví péči. Stejě tak nní zpoplatněn ai výdej léčivých přípravků, který eí vázá a lékařský předpis eb eí hraze z veřejéh zdravtíh pjištěí Placní poplatků jsou zproštěni pjištěci umístěí v dětském dmvě či acházející se v chraém léčeí ařízeém sudem a pjištěci, kteří jsu příjemci pmci v hmté uzi. Od placní j osvobozn pojištěnc, který je pvie pdrbit se léčbě při léčeí ifekčíh emcěí, ařízeé izlaci či karatéě. Nbojt s účtnk! Pkud zaplatíte pplatek za ávštěvu rdiace, lékařskéh zařízeí či lékáry, mát nárok na vydání účtnky. Nebjte se tedy i lékaře eb lékáríka pžádat, ddatečě eb lékáríka pžádat, ddatečé sháěí účteky může být dsti kmplikvaé. Budt-li chtít rklamovat výši zaplacných poplatků a doplatků, musít mít originály účtnk!