UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR A V KOMPARACI SE ZEMĚMI EU IVANA DRDLOVÁ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR A V KOMPARACI SE ZEMĚMI EU IVANA DRDLOVÁ"

Transkript

1 UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR A V KOMPARACI SE ZEMĚMI EU IVANA DRDLOVÁ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2008

2

3

4 PODĚKOVÁNÍ Hlavní pděkvání patří panu dc. Ing. Jarslavu Pilnému, Csc., veducímu bakalářské práce, za jeh dbrnu knzultační činnst a za chtu při vedení tét práce. Další pděkvání náleží Univerzitní knihvně, která mi pmhla bstarat stěžejní infrmace pr mji práci a také pracvníkům tét knihvny, kteří mi velice chtně radili, jak tyt infrmace získat a jaku cestu zvlit pr jejich včasné získání. Nesmím vynechat pděkvání pracvníkům Okresní správy sciálníh zabezpečení Žďár nad Sázavu, kteří mi dpručili spustu užitečných internetvých dkazů, a tak mi usnadnili zpracvání méh tématu.

5 SOUHRN Cílem bakalářské práce je představit fungvání systému sciálníh pjištění v České republice a ppsat jedntlivé dávky v rámci důchdvéh a nemcenskéh pjištění a také plitiky zaměstnansti. Dalším úklem tét práce je představení systémů sciálníh pjištění ve vybraných zemích Evrpské unie a srvnání jedntlivých ukazatelů v těcht zemích s Česku republiku. V becné části je ppsán sučasně fungující systém sciálníh pjištění v České republice včetně jedntlivých dávek a jsu zde uvedeny i pdmínky pr nárk na tyt dávky a jejich výše. V praktické části jsu představeny systémy sciálníh pjištění ve Velké Británii, Francii, na Slvensku a v Nizzemí, i zde jsu vyjmenvány jedntlivé dávky a pdmínky pr jejich získání. Samstatná kapitla je věnvaná kmparaci vybraných zemí Evrpské unie s Česku republiku. KLÍČOVÁ SLOVA Sciální pjištění Nemcenské Důchdy Zaměstnanst Dávky Sazby

6 TITLE A SYSTEM OF SOCIAL INSURANCE OF THE CZECH REPUBLIC WITH COMPARATION OF COUNTRIES IN EUROPEAN UNION ABSTRAKT The bjective f the bachelr s degrese thesis is t intrduce a system functining f scial insurance system in Czech republic and t describe particular benefit in terms f retirement incme insurance and sick-benefit insurance and as well as a labur plicy. Next bjective f this the bachelr s degrese thesis is t present individual systems f scial insurance in chsen cuntries in Eurpean unin and cllate each directry in these cuntries with Czech republic. In main text is described a functinal insurance system in Czech republic within particular taxes and there are presented cnditins fr claim these benefits and theirs amunts. In functinal part are named systems f scial insurance in Great Britain, France, Slvakia and in Netherlands and there are presented nt even each benefit but theirs cnditins fr acquirement. The cmplete chapter is rated n cmparatin f chsen cuntries in Eurpean unin with Czech republic. KEYWORDS Scial insurance Sick benefit Pensin Emplyment rate Benefit Rates

7 OBSAH ÚVOD I. OBECNÁ ČÁST HISTORICKÝ VÝVOJ SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ Histrie pjišťvnictví Histrie sciálníh pjištění v ČR SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Důchdvé pjištění Dávky důchdvéh pjištění v České republice Penzijní připjištění Nemcenské pjištění Dávky nemcenskéh pjištění Změny suvisející s přijetím zákna č. 261/2007 Sb., stabilizaci veřejných rzpčtů Plitika zaměstnansti Státní plitika zaměstnansti Změny suvisející s přijetím zákna č. 261/2007 Sb., stabilizaci veřejných rzpčtů: II. VLASTNÍ ČÁST SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU: Sciální pjištění ve Velké Británii: Důchdvé pjištění ve Velké Británii Nemcenské a úrazvé pjištění Nezaměstnanst Sciální pjištění v Nizzemsku Dávky nárdníh pjištění Dávky zaměstnaneckéh pjištění Sciální pjištění na Slvensku Důchdvé pjištění na Slvensku Nemcenské pjištění na Slvensku Pjištění v nezaměstnansti na Slvensku Garanční a úrazvé pjištění na Slvensku Sciální pjištění ve Francii Důchdvé pjištění ve Francii Nemcenské pjištění ve Francii Pjištění v nezaměstnansti ve Francii SROVNÁNÍ VYBRANÝCH ZEMÍ EVROPSKÉ UNIE S ČESKOU REPUBLIKOU Činitelé vlivňující sciální pjištění - becně Kmparace vybraných zemí ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHY... 59

8 SEZANAM TABULEK Tabulka č. 1: Sazby pjistnéh z vyměřvacíh základu v ČR Tabulka č. 2: Pčty vyplácených důchdů v ČR (v tis.) Tabulka č. 3: Vyplacené dávky důchdvéh pjištění v ČR (v mil. Kč.) Tabulka č. 4: Výše státníh příspěvku na penzijní připjištění Tabulka č. 5: Průměrný pčet sb nemcensky pjištěných v ČR (v tis.) Tabulka č. 6: Výdaje na dávky nemcenskéh pjištění dle druhu dávek v ČR (v tis. Kč) Tabulka č. 7: Míra nezaměstnansti v ČR Tabulka č. 8: Výše pjistnéh nárdní pjištění (v %) Tabulka č. 9: Výše pjistnéh zaměstnanecké pjištění (v %) Tabulka č. 10: Francuzský systém rzlišuje tyt kategrie invalidních důchdů Tabulka č. 11: Srvnání základních údajů u vybraných zemí Evrpské unie Tabulka č. 12: Sazby sciálníh pjištění ve vybraných zemích EU v rce Tabulka č. 13: Důchdvý věk ve vybraných zemích EU Tabulka č. 14: Průměrný věk při dchdu d důchdu Tabulka č. 15: Výdaje na důchdy v % z HDP Tabulka č. 16: Základní infrmace důchdvých systémech v EU Tabulka č. 17: HDP na jednh byvatele v rce 2007 (v USD) Tabulka č. 18: Celkvý vládní dluh (prcentní pdíl hrubéh vládníh dluhu na HDP) Tabulka č. 19: Celkvá míra nezaměstnansti v % Tabulka č. 20: Celkvá míra zaměstnansti v členění pdle věkvých skupin v %... 54

9 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Země Evrpské unie Obrázek č. 2: Výdaje na důchdy v % z HDP Obrázek č. 3: HDP na jednh byvatele v USD... 52

10 ÚVOD Tt téma jsem si vybrala pr jeh nepstradatelnst v živtě každéh z nás. Sciální pjištění se týká všech lidí, i když si t lidé mnhkrát ani neuvědmují. Každý z nás pržije dříve neb pzději nějaku sciální situaci, v které bude pbírat dávky sciálníh pjištění. Může t být těhtenství, mateřství, nemc, invalidita, dchd d důchdu, nezaměstnanst a další. Pr sciální pjištění je typické, že se rezervy nevytvářejí zcela v závislsti na riziku, ale velikst pjistnéh je pr všechny účastníky pjištění stanvena stejným způsbem (bvykle určitým prcentem z příjmů) na rzdíl d pjištění kmerčníh, pr které je typická vazba výše pjistnéh na velikst rizika. V rámci sciálníh pjištění se uplatňuje především princip slidarity, tzn. že rezerva se vytváří z příspěvků všech zúčastněných na pjištění, ale pjistné náhrady jsu vypláceny puze těm, kteří byli pstiženi určitu sciální situací. Pr sciální pjištění je dále typické financvání příspěvky d jedntlivých pjištěnců, ale také příspěvky d zaměstnavatelů, případně dtacemi d státu. Nárk na dávky sciálníh pjištění je zalžen na splnění pdmínky placení pjistnéh a veliksti dávek se dvíjejí d veliksti příjmů pjištěných. V sučasnsti je tt téma stále diskutvanější, prtže naše ppulace stárne a vzhledem k průběžnému financvání našeh systému bude nedstatek eknmicky aktivních byvatel, kteří budu dvádět příspěvky na pjištění vzhledem k pčtu důchdců. Mým úklem je dcílit th, aby byl ppsán systém sciálníh pjištění v České republice a jedntlivé dávky, na které může pjištěnému vzniknut nárk. Dalším úklem je ppsat jedntlivé systémy sciálníh pjištění ve vybraných zemích Evrpské unie a určit jaké dávky se v dané zemi pskytují a jaké pdmínky musí být splněny pr nárk na tyt dávky. A v pslední částí tét práce by měla být kmparace vybraných zemí a jejich systémů se systémem fungujícím v České republice a zhdncení našeh systému vůči statním. 11

11 I. OBECNÁ ČÁST 1 HISTORICKÝ VÝVOJ SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ 1.1 Histrie pjišťvnictví Prvpčátky pjišťvnictví spadají z celsvětvéh phledu d starvěkéh Egypta a t d bdbí 2500 let před naším letpčtem. Z tét dby jsu známy dhdy egyptských kameníků splečné úhradě nákladů na phřeb svéh člena. V Babylónii, 2000 let před Kristem, existval pjištění karavan vzájemném krytí ztrát. 1 Pr účel tét práce nelze uvádět každu histricku zmínku pjišťvnictví, prt přeskčím něklik stletí a přesunu se d Evrpy, kde rzvj tht dvětví měl spjitst s rzvjem bchdu a řemesel. Z předchzích infrmací je zřejmé t, že histrie pjišťvnictví má křeny již v dávné minulsti a je tedy velmi zažitým eknmickým dvětvím. U nás se utvářel pjišťvnictví s určitým zpžděním, než jak tmu byl v přímřských státech, kde předmětem pjištění byly hlavně námřní plavby. Prvním pjišťvacím ústavem byla První Česká vzájemná pjišťvna, která byla zalžena rku Pčátkem 19. stletí je již pjištění chápán jak předmět pdnikání a pjišťvny mají frmu akcivých splečnstí. 1.2 Histrie sciálníh pjištění v ČR Kncem 19. stletí se prjevuje zjevná nezbytnst státních zásahů d hspdářství především díky rzvji hspdářství a mnplizaci. Jednal se zejména zásahy směřující k regulaci kmerčníh pjištění. Dalším krkem byl pstupný vznik a uplatnění sciálníh pjištění. Histrie nemcenskéh pjištění Nemcenské pjištění upravuje v sučasnsti zákn č. 54/1956 Sb., nemcenském pjištění zaměstnanců a další záknné a pdzáknné nrmy. V průběhu platnsti tht zákna dchází k řadě změn v důsledku transfrmace naší eknmiky. K hlavním změnám 1 VOŽENÍLEK, Václav, a kl. Pjišťvnictví. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2003, str

12 dšl p rce 1989, kdy kmpetence v nemcenském pjištění přešly z dbrvých hnutí na státní rgány. Mezi tyt změny lze zařadit rvněž dbrvlnu účast sb samstatně výdělečně činných na nemcenském pjištění a t d K byla přijata nvelizace zákna nemcenském pjištění, která zvýšila úrveň dávek, cž vedl k rychlému nárůstu výdajů. Odpvědí na tut situaci byl přijetí nvých záknů 2 č. 421/2003 Sb. a č, 424/2003 Sb., které tyt dávky v prvních třech dnech výrazně snížily. V sučasné dbě d vstupil v platnsti zákn č. 261/2007 Sb., stabilizaci veřejných rzpčtů. Tent zákn pět upravuje výši dávek tak, že za první tři dny nemci neb karantény není nárk na dávky nemcenskéh pjištění, nárk vzniká až d čtvrtéh dne nemci. Histrie důchdvéh pjištění I u tht pjištění dšl převážně k řadě významných změn p rce Jednal se aplikvání pstupných refrmních krků. Od rku 1990 d rku 1995 dšl k řadě změn. Jedná se například dstranění diskriminace sb samstatně výdělečně činných, převedení nemcenskéh pjištění na Česku správu sciálníh zabezpečení a také byl zaveden pjistné jak zvláštní platba mim daňvý systém. Dšl k předlžení a přijetí zákna penzijním připjištění se státním příspěvkem a v rce 1995 byl přijat nvý zákn č. 155/1995 Sb., důchdvém pjištění. Ještě bych zde uvedla rk 2003, v kterém byly schváleny změny s účinnstí d suvisející s refrmu veřejných financí. Jednal se zvyšvání věkvé hranice pr dchd d důchdu, zvýšení prcentní sazby pjistnéh na důchdvém pjištění a další. Důchdvéh pjištění se také týká zákn platný d stabilizaci veřejných rzpčtů. Dšl k rzšíření kruhu sb účastných na důchdvém pjištění 3 sby sbně pečující sbu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné sby. 2 KREBS, Vjtěch. Sciální plitika. 3. přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2005, str Průvdce změnami sciální systému d 1. ledna 2008 [nline]. Ministerstv práce a sciálních věcí, cit. [ ]. Dstupný z WWW: 13

13 Histrie plitiky nezaměstnansti Až p rce 1989 se plitika nezaměstnansti bjevila i v české splečnsti. D rku 1990 v České republice trh práce neexistval. V tmt rce byl přijat zákn č. 1/1991 Sb., zaměstnansti, díky kterému se změnil vykládání práva na práci. Tent zákn byl něklikrát nvelizván. D rku 1992 se financvání plitiky zaměstnansti prváděl prstřednictvím státníh rzpčtu, ve kterém na tyt ptřeby byla vytvřena finanční rezerva. Od rku 1993 se zdrje vytváří na principu pjištění prstřednictvím plateb příspěvků na státní plitiku zaměstnansti dané záknem č. 589/1992 Sb., sciálním pjištění a příspěvku na státní plitiku zaměstnansti. 14

14 2 SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE V rámci sciálníh pjištění jsu řešeny ty sciální situace, na které se bčan může předem připravit frmu dlžení části svých příjmů na krytí buducí nežáducí sciální situace. Sučasný systém sciálníh pjištění v ČR tvří dvupilířvý mdel, pčet pilířů vyjadřuje pčet zdrjů financvání sciálníh pjištění. Jedná se veřejný pilíř, který tvří příjmy z pvinných příspěvků na sciální pjištění placené pjištěnci, zaměstnavatelem a státem. Dbrvlný pilíř je určitý typ sukrméh pjištění uzavřenéh smluvu. D sciálníh pjištění se v ČR zahrnuje nemcenské pjištění, důchdvé pjištění a příspěvky na plitiku zaměstnansti. Způsb financvání se uskutečňuje prstřednictvím průběžnéh financvání, které je zalžen na mezigenerační slidaritě. Výše sazeb, které dvádějí pplatníci je znázrněna v tabulce č. 1. Tabulka č. 1: Sazby pjistnéh z vyměřvacíh základu v ČR Pplatníci Nemcenské pjištění Důchdvé pjištění Příspěvek na státní plitiku zaměstnansti Celkem Zaměstnavatel 3,3 % 21,5 % 1,2 % 26 % Zaměstnanec 1,1 % 6,5 % 0,4 % 8 % Osba samstatně výdělečně činná Zdrj: zákn č. 589/1992 Sb. 4,4 % 4 28,0% 1,6 % 34 % 2.1 Důchdvé pjištění Důchdvé pjištění v sučasnsti upravuje zákn č. 155/1995 Sb., důchdvém pjištění a jeh nvelizace. Účast na pjištění je pvinná pr fyzické sby uvedené v 5 výše zmíněnéh zákna. Jedná se například zaměstnance v pracvním pměru, sby ve služebním pměru, vjáky, členy družstva, sby samstatně výdělečně činné, sudci a další. 4 Osba samstatně výdělečně činná se na nemcenském pjištění účastní puze dbrvlně. 15

15 Výše pjistnéh Tat výše se stanví prcentní sazbu z vyměřvacíh základu zjištěnéh za rzhdné bdbí. Prcentní sazby na důchdvé pjištění jsu uvedeny v tabulce č. 1. V rámci základníh důchdvéh pjištění jsu zabezpečeny všechny případy dluhdbéh hržvání následkem sciální událsti, při které dchází ke ztrátě zdrje bživy a schpnsti si takvý zdrj patřit. 5 Z tht pjištění se pskytují tyt druhy důchdů: - starbní, - plný invalidní, - částečně invalidní, - vdvský a vdvecký, - sirtčí. V tabulce č. 2 jsu uvedeny pčty vyplácených důchdů v letech 2002 až 2006 a je patrné, že mají většinu rstucí tendenci. Tabulka č. 2: Pčty vyplácených důchdů v ČR (v tis.) Vyplácené důchdy starbní invalidní vdvské vdvecké sirtčí Celkem Zdrj: Výše důchdu se skládá ze základní výměry a z prcentní výměry. Základní výměra se stanví pevnu částku a prcentní výměra se stanví prcentní sazbu z výpčtvéh základu, jde-li důchd starbní neb invalidní. Prcentní výměra z důchdu zemřeléh se pužívá, jde-li důchd vdvský a vdvecký neb sirtčí. 6 Jejich vyplácená výše v letech 2002 až 2006 je zachycena v tabulce č KREBS, Vjtěch a kl. Sciální plitika. 3. rzšířené vydání. Praha: Aspi a. s., 2005, str Zákn č. 155/1995 Sb., důchdvém pjištění, ve znění pzdějších předpisů

16 Tabulka č. 3: Vyplacené dávky důchdvéh pjištění v ČR (v mil. Kč.) Vyplacené dávky Starbní Invalidní Vdvské Vdvecké Sirtčí Celkem Zdrj: Dávky důchdvéh pjištění v České republice a) Starbní důchd Sciální událstí, p které lze uplatnit nárk na starbní důchd, je dvršení určitéh věku. Tent věk je uveden v zákně důchdvém pjištění, v 32 takt: a) u mužů je t 60 let a b) u žen - 53 let, pkud vychvaly alespň pět dětí, - 54 let, pkud vychvaly tři neb čtyři děti, - 55 let, pkud vychvaly dvě děti, - 56 let, pkud vychvaly jedn dítě, neb - 57 let. 7 Tyt hranice platí pr sby, které důchdvéh věku dsáhli před U pjištěnců, kteří dsáhnu důchdvéh věku mezi a se u mužů za každý rk v tmt rzmezí důchdvý věk zvyšuje 2 měsíce, u žen t je čtyři měsíce za rk. Prt pr rk 2007 je důchdvý věk u mužů 62 let a u žen t je v rzmezí 57 až 61 let. P bude důchdvý věk: a) u mužů 63 let a b) u žen - 59 let, pkud vychvaly alespň pět dětí, - 60 let, pkud vychvaly tři neb čtyři děti, - 61 let, pkud vychvaly dvě děti, - 62 let, pkud vychvaly jedn dítě, neb - 63 let. 8 7 Zákn č. 155/1995 Sb., důchdvém pjištění, ve znění pzdějších předpisů. 32 dst Zákn č. 155/1995 Sb., důchdvém pjištění, ve znění pzdějších předpisů. 32 dst

17 Pdmínku pr nárk na starbní důchd není puze dvršení důchdvéh věku, ale také dsažení pžadvanéh pčtu let pjištění,v sučasné dbě t je 25 let. Stačí však i 15 let pjištění, ale pdmínku je, že důchdvý věk musí být 65 let. Odchd d důchdu před dsažením důchdvéh věku Tat mžnst byla zavedena z důvdů sknčení pracvníh pměru těsně před dsažením důchdvéh věku. Tit bčané ptm těžk hledají nvé zaměstnání. Odejít d předčasnéh důchdu může sba, která získala dbu pjištění nejméně 25 let a d dsažení jejíh důchdvéh věku jí de dne, d kteréh se důchd přiznává, chybí nejvýše tři rky a ke dni, d něhž má být starbní důchd přiznán, je pživatelem částečnéh invalidníh důchdu. (Výměra důchdu se snižuje 0,9 % za každých 90 dnů d dby dsažení důchdvéh věku a tt snížení je trvalé.) Výše starbníh důchdu 9 Výše starbníh důchdu je závislá na délce dby pjištění a výši dsahvaných příjmů, která vlivní sbní vyměřvací základ, který se pčítá jak průměr indexvých příjmů za rzhdné bdbí. Skládá se ze dvu výměr a t ze základní a z prcentní výměry. Výše základní výměry starbníh důchdu činí 1570 Kč Kč měsíčně). měsíčně (v rce 2008 činí Prcentní výměra = 1,5 % z výpčtvéh základu vynásbená léty pjištění. 11 Další alternativu, jak zjistit výši důchdu je kalkulačka pr tent výpčet Kalkulačky pr puze rientační představu výši starbníh důchdu a tzv. "věkvu kalkulačku" týkající se rvněž starbníh důchdu je mžné najít na webvých stránkách Ministerstva práce a sciálních věcí ČR. 9 KREBS, Vjtěch a kl. Sciální plitika. 3. rzšířené vydání. Praha: Aspi a. s., 2005, str Zákn č. 155/1995 Sb., důchdvém pjištění, ve znění pzdějších předpisů. 33 dst Výše prcentní výměry starbníh důchdu činí nejméně 770 Kč, výpčtvý základ se vypčítá viz. Přílha č

18 b) Plný a částečně invalidní důchd Plný invalidní důchd Nárk na něj má bčan, který pr dluhdbě nepříznivý zdravtní stav není schpen jakékli výdělečné činnsti (tj. schpnst sustavné výdělečné činnsti pklesla nejméně 66 %). Pdle 38, zákna důchdvém pjištění, má pjištěnec nárk na plný invalidní důchd, jestliže se stal plně invalidním a získal ptřebnu dbu pjištění, 12 neb se stal plně invalidním následkem pracvníh úrazu. Výše plnéh invalidníh důchdu se skládá ze základní výměry, která pr rk 2007 činí 1570 Kč měsíčně (v rce 2008 tj Kč) a z prcentní výměry (stejný výpčet jak u starbníh důchdu). Částečně invalidní V tmt případě se jedná situaci, kdy schpnst sustavné výdělečné činnsti pklesla nejméně 33 %. Pjištěnec má nárk na částečný invalidní důchd, jestliže získal ptřebnu dbu pjištění, neb jeh schpnst výdělečné činnsti byla mezena v důsledku pracvníh úrazu. 13 Výše částečnéh invalidníh důchdu se rvněž skládá ze základní výměry, která činí 1570 Kč měsíčně pr rk 2007 (pr rk 2008 t je 1700 Kč) a z prcentní výměry. Výše prcentní výměry činí 50 % z prcentní výměry plnéh invalidníh důchdu. c) Vdvský, vdvecký a sirtčí důchd Vdvský a vdvecký důchd Vdvský důchd by měl vdvě kmpenzvat její celkvě nižší příjmy v důsledku její nvé živtní situace. 14 Pzůstalá sba má nárk na důchd p svém manželvi (manželce), který pbíral starbní neb invalidní důchd a splnil ke dni smrti ptřebnu dbu pjištění pr nárk na plný invalidní důchd neb starbní důchd. Další mžnstí tht nárku na důchd je, že sba zemřela v důsledku pracvníh úrazu. 12 Ptřebná dba pjištění, viz. Přílha č Ptřebnu dbu se rzumí dba uvedená v zákně důchdvém pjištění, KREBS, Vjtěch a kl. Sciální plitika. 3. rzšířené vydání. Praha: Aspi a. s., 2005, str

19 Nárk na důchd náleží vdvě p dbu jednh rku d smrti manžela. P uplynutí tét dby může mít na něj nárk, když: - pečuje nezapatřené dítě, - pečuje nezletilé a dluhdbě těžce zdravtně pstižené dítě vyžadující mimřádnu péči, - pečuje převážné neb úplně bezmcnéh rdiče zemřeléh manžela, který s ní žije v dmácnsti a má věk nad 80 let, - je plně invalidní, - dsáhla věku 55 let neb důchdvéh věku. Výše je pět slžena ze základní a prcentní výměry. Prcentní výměra činí 50 % výměry starbníh neb plnéh invalidníh důchdu, na který měl manžel nárk. Sirtčí důchd Pdle zákna důchdvém pjištění má na tent důchd nárk nezapatřené dítě, zemřel-li: - rdič dítěte, - neb sba, která převzala dítě d péče nahrazující péči rdičů. Výše sirtčíh důchdu se skládá pět ze základní výměry, která v rce 2007 činí 1570 Kč (pr rk 2008 t je 1700 Kč) měsíčně a z prcentní výměry. Výše prcentní výměry činí 40 % prcentní výměry starbníh neb plnéh invalidníh důchdu, na který by měl nárk zemřelý v dbě smrti Penzijní připjištění Česká republika je jednu z prvních zemí Evrpy, která zavedla ddatkvé penzijní připjištění. Tent systém se značuje jak třetí pilíř důchdvéh pjištění. K vytvření tht pilíře dšl přijetím zákna č. 42/1994 Sb., penzijním připjištění se státním příspěvkem a změnách některých záknů suvisejících s jeh zavedením. Penzijní připjištění znamená v pdmínkách České republiky shrmažďvání prstředků d účastníků penzijníh připjištění a d státu (ve frmě státních příspěvků), dále nakládání s těmit prstředky a vyplácení dávek penzijníh připjištění. Penzijní připjištění mhu vyknávat v České republice puze penzijní fndy ve frmě akcivé splečnsti. Účastníkem 20

20 penzijníh připjištění se může stát sba starší 18 let s trvalým pbytem na území České republiky, která uzavře s penzijním fndem smluvu penzijním pjištění. 15 Penzijní fnd je zalžen na tzv. bčanském principu, cž znamená, že penzijní připjištění spčívá na přímém vztahu mezi bčanem a fndem. Jedná se systém s definvaným příspěvkem. Stát tt připjištění pdpruje ve frmě státních příspěvků, jejichž velikst je závislá na veliksti příspěvku d účastníka a také na jeh účet jsu tyt příspěvky převáděny. Tabulka č. 4: Výše státníh příspěvku na penzijní připjištění Velikst příspěvku d účastníka (v Kč) Velikst státníh příspěvku 100 až Kč + 40% z částky nad 100 Kč 200 až Kč + 30% z částky nad 200 Kč 300 až Kč + 20% z částky nad 300 Kč 400 až Kč + 10% z částky nad 400 Kč 500 a více 150 Kč Zdrj: Zákn č. 42/1994 Sb., penzijním připjištění se státním příspěvkem a změnách některých záknů, 29 dst. 2 Nad penzijními fndy vyknává dzr Ministerstv financí, které rvněž dává pvlení k pdnikání penzijníh fndu. Z penzijníh pjištění se vyplácí především - Penze pravidelná výplata peněžní částky p stanvenu dbu. Může být: starbní penze, invalidní penze, výsluhvá penze a pzůstalstní penze. - Jednrázvé vyrvnání dávka patřící účastníkvi míst penze pkud splnil pdmínky dané plánem neb při uknčení trvaléh pbytu v ČR. - Odbytné náleží účastníkům neb pzůstalým při záknem daných pdmínkách. 2.2 Nemcenské pjištění Nemcenské pjištění vzniká ze zákna dnem vstupu zaměstnance d zaměstnání a zaniká dnem sknčení zaměstnání. Zákn, který upravuje tut prblematiku, je zákn č. 54/1956 Sb., nemcenském pjištění zaměstnanců a jeh nvelizace. 15 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Pjišťvnictví a pjištění. 1. vyd. Praha: Vyská škla eknmická, 2000, str

21 V sučasné dbě existují v České republice tři sustavy nemcenskéh pjištění: - pjištění zaměstnanců, - pjištění příslušníků zbrjených sil a sbrů, - pjištění sb samstatně výdělečně činných. Pr zaměstnance a příslušníky zbrjených sil je účast na nemcenském pjištění pvinná. Pr sby samstatně výdělečně činné je tt pjištění puze dbrvlné a pkud se na něm chtějí účastnit, musí se k němu přihlásit. Přehled pčtu sb nemcensky pjištěných v ČR je zachycen v tabulce č. 5. Tabulka č. 5: Průměrný pčet sb nemcensky pjištěných v ČR (v tis.) Ukazatel Osby samstatně výdělečně činné Ostatní Celkem Zdrj: Výše sazby pjistnéh (pdle zákna č. 589/1992 Sb., pjistném na sciálním zabezpečení a příspěvku na státní plitiku zaměstnansti) činí pr zaměstnavatele 3,3 %, pr zaměstnavatele 1,1 % a pr sby samstatně výdělečně činné 4,4 %. Systém nemcenskéh pjištění je systém krátkdbých dávek, který nahrazuje ztrátu výdělku v důsledku sciální událsti. Takvu sciální událstí může být např. dčasná pracvní neschpnst, karanténa, šetřvání člena rdiny neb těhtenství a mateřství. V nemcenském pjištění se pskytují tyt peněžité dávky: - nemcenské, - pdpra při šetřvání člena rdiny, - vyrvnávací příspěvek v těhtenství a mateřství, - peněžitá pmc v mateřství. Vyplácená výše těcht dávek v letech 2005 a 2006 je uvedena v následující tabulce č

22 Tabulka č. 6: Výdaje na dávky nemcenskéh pjištění dle druhu dávek v ČR (v tis. Kč) Dávky Rky Nemcenské Pdpra při šetřvání člena rdiny Peněžitá pmc v mateřství Vyrvnávací příspěvek v těhtenství a mateřství Celkem Zdrj: Dávky nemcenskéh pjištění Nemcenské 16 Nemcenské náleží zaměstnanci, který je uznán dčasně neschpným k výknu svéh dsavadníh zaměstnání. Pskytuje se za kalendářní dny, p které trvá pracvní neschpnst. Nejdéle však p dbu jednh rku. Výše dávky Základem je určení denníh vyměřvacíh základu za rzhdné bdbí. Rzhdným bdbím se rzumí 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracvní neschpnst. Denní vyměřvací základ se určí z vyměřvacíh základu, který tvří hrubé příjmy za rzhdné bdbí vydělenéh pčtem kalendářních dnů připadajících na rzhdné bdbí (mim dnů pskytvané nemcenské, šetřvání člena rdiny a peněžité pmci v mateřství). Částka denníh vyměřvacíh základu se ještě upraví (viz. přílha č. 3). Výsledná částka se zakruhluje na celé kruny nahru. Vypčítaná výše dávky se ještě upraví prcentní sazbu a t tak, že za první 3 kalendářní dny pracvní neschpnsti činí prcentní sazba 25 % a za další dny 69 % upravenéh denníh vyměřvacíh základu (pr rk 2007). 16 Zákn č. 54/1956 Sb., nemcenském pjištění, ve znění pzdějších předpisů

23 Pdpra při šetřvání člena rdiny Tat pdpra náleží zaměstnanci, který nemůže vyknávat pracvní činnst z těcht důvdů: - šetřuje nemcné dítě mladší než 10 let, - pečuje dítě mladší než 10 let z th důvdu, že dětské výchvné zařízení, v jehž péči dítě jinak je, neb škla, d které chdí, byly uzavřeny z nařízení příslušných rgánů, dítě nemůže být pr nařízenu karanténu v péči dětskéh výchvnéh zařízení neb dcházet d škly, sba, která jinak dítě pečuje, nemcněla, neb jí byla nařízena karanténa, a prt nemůže dítě pečvat, - šetřuje jinéh nemcnéh člena rdiny, jestliže jeh zdravtní stav vyžaduje nezbytně šetřvání jinu sbu. 17 Stanvení výše pdpry se prvádí stejným způsbem jak u výše nemcenské. Výše pdpry za kalendářní den činí 69 % denníh vyměřvacíh základu.tat pdpra se pskytuje nejvýše p dbu prvních 9 kalendářních dnů, pkud ptřeba péče trvá. Peněžitá pmc v mateřství Tut dávku upravuje zákn č. 88/1968 Sb., prdlužení mateřské dvlené, dávkách v mateřství a přídavcích na děti z nemcenskéh pjištění. Pskytuje se p dbu 28 týdnů mateřské dvlené, a t d pčátku šestéh týdne před čekávaným prdem (nejdříve však d pčátku sméh týdne před tímt dnem). Při prdu dvu a více dětí se peněžitá pmc v mateřství pskytuje p dbu 37 týdnů. Výše dávky činí 69 % z denníh vyměřvacíh základu. Vyrvnávací příspěvek v těhtenství a mateřství Tut dávku rvněž upravuje zákn č. 88/1968 Sb., prdlužení mateřské dvlené, dávkách v mateřství a přídavcích na děti z nemcenskéh pjištění. Vyrvnávací příspěvek náleží zaměstnankyni, která byla dčasně přelžena na jinu práci v důsledku těhtenství a díky tmu dsahuje menšíh příjmu. Příspěvek se pskytuje z nemcenskéh pjištění. 17 Zákn č. 54/1956 Sb., nemcenském pjištění, ve znění pzdějších předpisů. 25 dst

24 Pskytuje se za kalendářní dny, p které trval přelžení a stanví se jak rzdíl denníh vyměřvacíh základu zaměstnankyně zjištěnéh ke dni jejíh převedení na jinu práci a průměru jejich příjmů za jeden kalendářní den v jedntlivých kalendářních měsících Změny suvisející s přijetím zákna č. 261/2007 Sb., stabilizaci veřejných rzpčtů Tyt změny vstupily v platnst dne a jedná se především : - nemcenská se pskytuje až d čtvrtéh kalendářníh dne pracvní neschpnsti 18, - trvá-li karanténa déle než tři kalendářní dny, pskytuje se nemcenské až d čtvrtéh kalendářníh dne karantény, - pr výpčet nemcenské a pdpry při šetřvání člena rdiny se částky denníh vyměřvacíh základu upravují tak, že z částky d 550 Kč se pčítá 90 %, z částky nad 550 Kč d 790 Kč se pčítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží, - u peněžité pmci v mateřství a vyrvnávacíh příspěvku v těhtenství a mateřství se částky denníh vyměřvacíh základu upravují tak, že částka d 550 Kč se pčítá v plné výši, z částky nad 550 Kč d 790 Kč se pčítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží. - Výše nemcenskéh za kalendářní den činí: kalendářní den 0 % denníh vyměřvacíh základu, kalendářní den 60 % denníh vyměřvacíh základu, kalendářní den 66 % denníh vyměřvacíh základu, d 61. kalendářníh dne 72 % denníh vyměřvacíh základu. - Výše pdpry při šetřvání člena rdiny za kalendářní den činí 60 % denníh vyměřvacíh základu. - Peněžitá pmc v mateřství je sjednaná na 28 týdnů pr vdané a samělé matky (dříve 37 týdnů). Puze ženy, které prdí více dětí najednu mají nárk na peněžitu pmc v mateřství v délce 37 týdnů Ústavní sud zrušil část zákna stabilizaci veřejných rzpčtů. Zrušení se týká výplaty nemcenské v prvních třech dnech nemci neb karantény. Ústavní sud uvedl jak důvd zrušení, že nevyplácení nemcenské v prvních třech dnech je v rzpru se Základní listinu práv a svbd. Změna vstupí v platnst d Průvdce změnami sciální systému d 1. ledna 2008 [nline]. Ministerstv práce a sciálních věcí, cit. [ ]. Dstupný z WWW: 25

25 2.3 Plitika zaměstnansti Plitika zaměstnansti usiluje harmnizaci nabídky a pptávky na trhu práce. Tut plitiku realizuje Ministerstv práce a sciálních věcí ČR a úřady práce, které mají funkci infrmační, pradensku, zprstředkvatelsku a pdnikatelsku. Charakteristika nezaměstnansti Nezaměstnanstí jsu nejvíce hrženy rizikvé skupiny jak jsu ženy, mladiství a abslventi škl, handicapvané skupiny a pracvníci před důchdvým věkem. Nezaměstnanst se nejčastěji měří pmcí ukazatele míry nezaměstnansti 20 U u = *100 (%) L kde u = míra nezaměstnansti, U = pčet nezaměstnaných, L = pčet pracvních sil. Průměrnu míru nezaměstnansti pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad, viz. tabulka č. 7. Za nezaměstnané se pvažují ti, kteří jsu evidvání na úřadu práce a aktivně si hledají zaměstnání. Tabulka č. 7: Míra nezaměstnansti v ČR Rky Míra nezaměstnansti (v %) , , , , , ,3 K ,6 Zdrj: V tabulce je znázrněna průměrná míra nezaměstnanst d rku 2002 d letšníh března rku Z tabulky vyplývá, že míra nezaměstnansti v ČR má stálu klesající tendenci. 20 KREBS, Vjtěch a kl. Sciální plitika. 3. rzšířené vydání. Praha: Aspi a. s., 2005, str

26 2.3.1 Státní plitika zaměstnansti Státní plitiku zaměstnansti tvří aktivní a pasivní plitika zaměstnansti. Aktivní plitika zaměstnansti: - její hlavní úkly jsu pskytvání infrmací a pmc při hledání zaměstnání, zajišťvání rekvalifikací, vytváření pracvních míst, zajišťvání prgramů dbrné praxe pr abslventy škl a pmc zdravtně pstiženým bčanům. Pasivní plitika zaměstnansti: - dčasné zabezpečvání živtních pdmínek frmu dávek pdpr v nezaměstnansti. Nárk na pdpru v nezaměstnansti má ten uchazeč zaměstnání, který je evidvaný na úřadu práce a v psledních třech letech před pdáním žádsti zprstředkvání zaměstnání byl alespň 12 měsíců zaměstnaný. Výše pdpry První 3 měsíce činí pdpra 50 % průměrnéh měsíčníh výdělku. V dalších třech měsících je t již puze 40 %. Pkud si uchazeč zaměstnání d 6 měsíců zaměstnání nenajde, je předělen k dbru sciálníh zabezpečení. Při rekvalifikaci činí výše příspěvků 60 % z průměrnéh měsíčníh výdělku a t z důvdu mtivace lidí rzšiřvat si svji kvalifikaci za výhdnějších pdmínek Změny suvisející s přijetím zákna č. 261/2007 Sb., stabilizaci veřejných rzpčtů: - uchazečům zaměstnání, s nimiž zaměstnavatel zrušil pměr pr zvláště hrubé prušení pracvních pvinnstí, nevznikne nárk na pdpru v nezaměstnansti, - uchazeč zaměstnání vyřazený z evidence z důvdů výknu nelegální práce bude mci znvu pžádat zařazení d evidence uchazečů až p uplynutí 6 měsíce de dne vyřazení, - příspěvek na pdpru zaměstnávání sb se zdravtním pstižením bude pskytván ve výši skutečně vynalžených mzdvých nákladů na takvéh zaměstnance Průvdce změnami sciální systému d 1. ledna 2008 [nline]. Ministerstv práce a sciálních věcí, cit. [ ]. Dstupný z WWW: 27

27 II. VLASTNÍ ČÁST 3 SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU: V tét části práce jsu ppsány jedntlivé systémy sciálníh pjištění v zemích Evrpské unie, které jsem si vybrala. Jde Velku Británii, Nizzemsk, Slvensk a Francii. C se týká sciálníh pjištění mají tyt země určité splečné prvky, ale také se d sebe v různých věcech dlišují. Mjí snahu je zde zachytit jedntlivé dávky, které spadají d danéh systému sciálníh pjištění, jejich základní charakteristiky a pdmínky pr získání těcht dávek. 3.1 Sciální pjištění ve Velké Británii: Ve Velké Británii se sciální plitika pvažuje za prstředek, který má zlepšvat živtní úrveň jedntlivce. Jde především snahu kmpenzvat sciální událsti než snahu těmt událstem předcházet. Systém sciálníh zabezpečení ve Velké Británii se skládá z příspěvkvých, nepříspěvkvých a na příjmu závislých dávek. Příspěvkvé dávky spravuje Fnd nárdníh pjištění, vybírá také příspěvky, které se dvzují d příjmů, a platí je většina pracvníků a zaměstnanců. Nepříspěvkvé dávky jsu hrazeny z daní a závisí například na míře invalidity neb například na pčtu dětí v rdině. 22 V tét zemi je platba sciálníh pjištění přesunuta především na zaměstnance (strhává se mu z jeh hrubé mzdy), část sciálníh pjištění placená zaměstnavatelem je mnhem nižší. Obecně platí, že všichni zaměstnanci a sby samstatně výdělečně činné, kteří jsu starší 16-ti let, musí platit daň a příspěvek d fndu státníh pjištění, jestliže jejich příjem dsáhne určité výše. Tent dvd zajišťuje zaměstnavatel. Zaměstnavatelé bvykle strhávají příslušnu částku z platu. 22 JANDOVÁ, L. Systémy sciálníh pjištění v EU 7. část Velká Británie. Nárdní pjištění: dbrný měsíčník České správy sciálníh zabezpečení, listpad 2006, rčník 37, č. 11, str

28 3.1.1 Důchdvé pjištění ve Velké Británii 23 Státem pskytvané důchdvé dávky Jedná se státní důchdy, které se financují prstřednictvím průběžnéh financvání a tvří ve Velké Británii I. pilíř důchdvéh zabezpečení. Jedná se dávky: - státní důchd není závislý na výši příjmů, ale nárk na něj vzniká dsažením předepsanéh pčtu pjištěných let (39 až 44 pr ženy, 44 pr muže). K získání minimální státní penze stačí asi 10 až 11 let pjištění. Plný minimální státní důchd činí 84,25 liber týdně, - státní důchd druhéh stupně jedná se důchd z dplňkvéh systému pjištění a je výhdný pr sby s vyšším příjmem, - důchdvý příspěvek zaručuje minimální příjem sbám nad 60 let s trvalým pbytem ve Velké Británii, - dávky v invaliditě je jich něklik typů, rzhdující je pr výši tét dávky věk, ve kterém dšl k invaliditě. Tent systém je prvázán s nemcenským pjištěním. Osby, které jsu starší 80 let, mají nárk na výplatu nepříspěvkvéh státníh důchdu. 24 Předčasné důchdy nejsu ve Velké Británii zavedeny, pzdější dchd d důchdu zde však umžněn je, ale nejdéle d věku 70 let. Sučasný věk pr dchd d důchdu je stanven na 65 let pr muže a 60 let pr ženy, ale tent věk se u žen bude prdlužvat tak, že mezi lety rvněž dsáhne 65 let. Penze nepskytvané státem Jedná se sukrmé penzijní fndy, které tvří II. pilíř důchdvéh zabezpečení. Existuje zde jeden z největších sektrů nestátních penzijních fndů v Evrpě. Vývj nestátních penzí byl pdpřen hlavně příznivým zdaněním, pstjem splečnstí zajišťujících penze pr své zaměstnance a nízku úrvní státních penzí JANDOVÁ, L. Systémy sciálníh pjištění v EU 7. část Velká Británie. Nárdní pjištění: dbrný měsíčník České správy sciálníh zabezpečení, listpad 2006, rčník 37, č. 11, str MUNKOVÁ, G., a kl. Sciální plitika v evrpských zemích. Praha: Karlinum, 2004, str GOLA, P., Důchd v zemích Evrpské Unie [nline], cit. [ ]. Dstupný z WWW: 29

29 Z hlediska řízení a kntrly lze fndy ve Velké Británii rzdělit na: - pdnikvé fndy služí pr zaměstnance velkých pdniků, které h také spravují, rizik nese zaměstnavatel, - ddělené fndy jsu zcela dděleny d fndů kntrlvaných managementem, bankami a pjišťvnami. Z těcht fndů jsu p splnění stanvených pdmínek vypláceny starbní dávky. Pzůstalstní dávky Tent systém sciální pmci funguje teprve d dubna Výchzí pr výši dávky jsu příspěvky zemřelé sby d Nárdníh systému pjištění. Vyplácí je Jbcentre Plus 26 p dbu 52 týdnů de dne úmrtí Nemcenské a úrazvé pjištění V rámci nemcenskéh pjištění jsu pskytvány následující dávky. Nevznikne-li nárk na dávku d jednh úřadu, je nárk na bdbnu dávku, ale d jiné instituce. 27 Záknná dávka v nemci Tut dávku hradí zaměstnavatel zaměstnanci v dbě pracvní neschpnsti. Maximální dba nárku na tut dávku je 28 týdnů. Pdmínky nárku jsu: - věk 16 až 65 let, - dba trvání nemci více jak čtyři dny p sbě jducí a - výdělek minimálně 84 liber týdně. Vyplácí se za pracvní dny a za první tři dny nemci není nárk na tut dávku. P vyčerpání celé dby je mžné pžádat dávky v pracvní neschpnsti na další čtyři týdny. 26 Instituce, které má na zdpvědnst pzůstalstní dávky, příspěvky na tpení, půjčka v nuzi, phřebné, pracvní neschpnst, dávky v případě pracvních úrazů, dávky v mateřství a další dávky pr lidi v prduktivním věku 27 JANDOVÁ, L. Systémy sciálníh pjištění v EU 7. část Velká Británie. Nárdní pjištění: dbrný měsíčník České správy sciálníh zabezpečení, listpad 2006, rčník 37, č. 11, str

30 Těžká pracvní neschpnst Je t sciální situace, kdy člvěk je neschpný práce p dbu 28 týdnů a už vyčerpal již záknnu dávku v nemci, ale nemá nárk na dávku v pracvní neschpnsti. Výše dávky je dstupňvána pdle věku a je mžné ji pbírat až dva rky. Plátcem je Jbcentre Plus. Záknný příspěvek v mateřství Tent příspěvek hradí zaměstnavatel. Pdmínku pr jeh získání je být zaměstnán u jednh zaměstnavatele minimálně p dbu 26 týdnů. Vyplácí se p dbu 26 týdnů. Výše činí v prvních šesti týdnech 90 % průměrnéh týdenníh výdělku (bez hrní hranice) a ve zbývající dbě 108,85 liber týdně. Na příspěvek v mateřství mají nárk sby, které nesplnily pdmínky nárku na záknný příspěvek v mateřství a neb jej jejich zaměstnavatel nevyplácí. Pskytuje se p dbu 26 týdnů a vyplácí se z Jbcentre Plus. Nárk na něj mají zaměstnané sby neb sby samstatně výdělečně činné, které platí příspěvky d Fndu nárdníh pjištění. Další dávky - Dávka pr pstižené nárk na ni mají děti a dspělí, kteří pr svůj živt ptřebují pmc další sby. - Dávka v případě pracvních úrazů je pr sby, které utrpěly úraz v zaměstnání. Pskytuje ji Jbcentre Plus a výše je závislá na míře pstižení tht úrazu. Například při 100 % pstižení p pracvním úrazu bdrží sba starší 18 let 127,10 liber týdně. - Dávka při pracvních úrazech se získá pkud sba nemcní následkem výknu zaměstnání. Její výše je také závislá na míře pstižení. Zdravtní péče Pr Velku Británii je typická Nárdní zdravtní služba, která se financuje z daní a Fndu nárdníh pjištění. V rámci tét služby pacient neplatí žádné pplatky, zvlí si sám svéh lékaře a jeh přístup ke specialistům zprstředkvává rdinný lékař. I pbyt v nemcnici, dle ptřeb pacienta, vlí jeh rdinný lékař a tat péče je pr pacienta rvněž bezplatná. 31

31 3.1.3 Nezaměstnanst Pdléhá záknům příspěvcích na sciální zabezpečení a záknu hledání zaměstnání. V sučasnsti se pskytují dvě dávky a) První z těcht dávek se vyplácí v jedntné výši a je pr ni stěžejní placení příspěvků. Je určena pr všechny zaměstnané sby i sby samstatně výdělečně činné, které platí pvinné příspěvky. Aby sba byla uznaná nezaměstnanu a měla nárk na tut dávku, musí splňvat následující kritéria: - musí být nedbrvlně nezaměstnaná, - musí být schpná a chtná pracvat, - musí aktivně hledat zaměstnání, - nesmí pracvat víc než 16 hdin týdně a - nesmí se jednat studenta. b) Druhá dávka je zalžena na testvání příjmů a je rvněž vyplácena v jedntné výši. Je financvaná z daní pplatníků a jedná se dávku sciální pmci. Pr tut dávku zalženu na příjmech, platí ta samá kritéria jak u první dávky, ale navíc ještě: 1. musí mít trvalé bydliště v Británii a nesmí mít úspry nad stanvený limit, 2. partner nesmí pracvat více než 24 hdin týdně a 3. speciální pravidla platí pr žadatele mladší 18 let. Mladí nezaměstnaní (mezi lety) mhu pbírat dávku p dbu 6 měsíců, když si d té dby nenajdu práci, musí vstupit d speciálníh prgramu, kde je jim pskytnuta rada a balíček pmci. Když ani ptm nenajdu zaměstnaní, následuje vlba ze čtyř alternativ: 28 - příspěvek v nezaměstnansti se vyplatí zaměstnavateli, který zajistí práci a rekvalifikaci a minimální mzdu, - žadatel nastupí na plný úvazek d rekvalifikačníh neb vzdělávacíh prgramu, - žadatel bude pracvat u dbrvlné rganizace, - žadatel bude pracvat v blasti živtníh prstředí. 28 MUNKOVÁ, G., a kl. Sciální plitika v evrpských zemích. Praha: Karlinum, 2004, str

32 3.2 Sciální pjištění v Nizzemsku Sciální systém v Nizzemsku tvří tři pilíře 1. Nárdní pjištění pkrývá všechny bčany s trvalým bydlištěm v Nizzemí. Vyplácí se z něj dávky ve stáří, pzůstalstní dávky a dětské přídavky. V rámci tht pjištění se dvádí také pjistné na zvláštní zdravtní výdaje. Nárdní pjištění je pvinné a dávky pskytvané z něj nejsu závislé na příjmu sby. Odvádí se prcentní sazbu z příjmu pjištěnéh a jeh sazby jsu uvedeny v tabulce č Zaměstnanecké pjištění je zaměřen na zaměstnance a sby samstatně výdělečně činné a je pr ně pvinné. V tmt pjištění je zahrnut pjištění v nezaměstnansti, pjištění v invaliditě, nemcenské pjištění a zdravtní pjištění. Pjistné se dvádí ze mzdy prcentní sazbu (viz. tabulka č. 9) a výše dávek vyplácená ze zaměstnaneckéh pjištění je závislá na výši mzdy. 3. Sciální pmc také pkrývá všechny bčany Nizzemí. Nehradí se z pjistnéh, ale z veřejných zdrjů (z daní). Pskytvané dávky jsu závislé na příjmu dané sby. Každý rk se tyt dávky upravují pdle mzdvéh a cenvéh vývje Dávky nárdníh pjištění Tabulka č. 8: Výše pjistnéh nárdní pjištění (v %) Výše příspěvků Systém nárdníh pjištění (% z příjmů) AOW * ANW ** AWBZ *** Zaměstnavatel 0,0 0,0 0,0 Zaměstnanec 17,9 1,25 13,45 Zdrj: Odbrný časpis, Nárdní pjištění, 8-9/2006 * dávky ve stáří ** pzůstalstní dávky *** příspěvek na zvláštní zdravtní výdaje 33

33 Dávky ve stáří (AOW) 29 Systém je slžen ze státníh důchdu, který zajišťuje minimální dávky, a z privátních důchdů, které většinu zajišťuje a vyplácí zaměstnanecký fnd. I. pilíř důchdvéh systému Tent pilíř tvří státní důchdy, na které mají nárk muži i ženy p dvršení věku 65 let. Plná penze je vyplácena p 50 letech pjištění, jinak se penze redukuje a t tak, že za každý chybějící rk se snižuje 2 %. Nebyla-li sba v tmt bdbí pjištěna nepřetržitě, nemá nárk na plný důchd, ale puze na jeh pměrnu část. Financvání prbíhá prstřednictvím příspěvků d zaměstnanců ve výši 17,90 % své mzdy, zaměstnavatel neplatí nic. II. pilíř důchdvéh systému Je tvřen zaměstnaneckým důchdvým pjištěním. Na spření v těcht fndech se pdílí asi 95 % zaměstnanců. Penzijní dávky z I. a II. pilíře dsahují přibližně 70 až 90 % příjmů, které dsahvala pjištěné sba před dchdem d důchdu. Pzůstalstní dávky (ANW) 30 Jedná se práv na zapatření pzůstalých. Zemřel-li manžel (manželka), partner neb rdič a byl-li v den úmrtí pjištěn, vzniká pr pzůstalé nárk na tut dávku. Pjištěn je autmaticky každý bčan Nizzemska. Práv na všebecné zapatření vdv a sirtků má sba, která: - pečuje nezapatřené dítě mladší 18 let, - je minimálně z 45 % invalidní, - nardila se před 1. lednem 1950, - je nezapatřené dítě. Zapatření pzůstalých knčí v každém případě 65-tým rkem. Příspěvky platí zaměstnanec a t ve výši 1,10 % z příjmu. 29 BRDEK, M., a kl. Trendy v evrpské sciální plitice. Praha: ASPI, 2002, Nizzemské internetvé stránky sciálníh pjištění. Dstupné z: 34

34 Dětské přídavky (AKW) 31 Vyplácejí se všem sbám, které pečují dítě d 18 let věku. Výše dávky je diferencvaná pdle věku a pčtu dětí v rdině. Systém ddatečných léčebných výlh (AWBZ) Je t zdravtní pjištění pr rizika nákladů na zdravtní péči, prti kterým se nemůžete individuálně pjistit. Každý, kd žije a neb pracuje v Nizzemsku, je takt pjištěn a má práv na náhradu za péči. Tímt pjištěním jsu hrazena těžká léčebná rizika, která nehradí zdravtní pjištění. Na základě účasti na tmt pjištění dstanete prplacené speciální náklady na zdravtní péči Dávky zaměstnaneckéh pjištění Tabulka č. 9: Výše pjistnéh zaměstnanecké pjištění (v %) Výše příspěvků (% z příjmů) Systém zaměstnaneckéh pjištění (pjistné je dváděn Nárdnímu institutu pr sciální zabezpečení) WAO WAO WW WW (základní (diferencvané ZFW příspěvky) příspěvky) * (Awf) ** (Wgf) ** Zaměstnavatel 5,6 1,67-6,84 6,75 2,45 1,75 Zaměstnanec 0,0 0,0 1,45 5,85 0,0 Zdrj: Odbrný časpis, Nárdní pjištění, 8-9/2006 * Pjistné pr případ invalidity (WAO) je rzdělen na dvě části: - základní příspěvek je u všech zaměstnavatelů stejný, - diferencivaný příspěvky jsu vypčítávané pdle pčtu zaměstnanců v rganizaci. ** Pjistné pr případ nezaměstnansti (WW) je též rzdělen d dvu částí: - jedna část je dváděna d Všebecnéh fndu nezaměstnansti (Awf) a - druhá d Fndu rezervních plateb (Wgf). Dávky v nemci a mateřství 32 Dávky v nemci Je vyplácena zaměstnavatelem d dby 52 týdnů, maximálně však d 104 týdnů nemci zaměstnance v minimální výši 70 % z platu, ale nikdy ne déle, než je trvání pracvní smluvy. Kd nemá zaměstnavatele, může zažádat nemcensku ze zákna nemcenském pjištění. 31 ŽEMLIČKOVÁ, E. Systémy sciálníh pjištění v EU 6. část Nizzemsk. Nárdní pjištění: dbrný měsíčník České správy sciálníh zabezpečení, září 2006, rčník 37, č. 8-9, str Nizzemské internetvé stránky sciálníh pjištění. Dstupné z: 35

35 Kd má práv na nemcensku Zákn nemcenském pjištění je jen pr lidi, kteří nemají svéh zaměstnavatele a v některých speciálních situacích. Jedná se zaměstnance, kteří přijdu v prvních dvu letech zaměstnavatele, neb jsu pracvníky bez stále pracvní smluvy u agentury, neb jsu stážisté, Výše nemcenské a její trvání Dávka nemcenské činí 70 % z denníh výdělku (maximálně 177,03 eur) pjištěnce a je vyplácena d 104 týdne nemci. P tét dbě je přezkumán pracvníkův stav a zjišťují se následky nemci na pracvní činnst. Tut cestu může získat trvale vyplácenu dávku na celkvu pracvní neschpnst. Dávky v mateřství Vyplácejí se p dbu 16 týdnů ve výši 100 % mzdy. Práv na pjištění v pracvní neschpnsti (invalidní důchd) Od 1. ledna 2006 je tt pjištění nahrazen pdpru v nezaměstnansti. Osby, které v dbě změny spadaly pd tt pjištění v něm zůstávají. Výše tét pdpry je závislá na rzsahu pracvní neschpnsti. Maximálně však jde 75 % z maximálníh denníh platu. Pdpra v nezaměstnansti 33 Kd má práv na pdpru v nezaměstnansti: - sby mladší 65-ti let, - sby, které přijdu minimálně 5 pracvních hdin za týden, - dále nesmí mít žádný jiný příjem a - sba, která v psledních 36 týdnech před prvním dnem své nezaměstnansti dpracvala alespň 23 týdnů. Výše pdpry První dva měsíce t je 75 % z pslední vydělané výplaty (maximálně 177,03 eur za den) a ptm 70 %. 33 Nizzemské internetvé stránky sciálníh pjištění. Dstupné z: 36

36 Vyplácené dávky se skládají z něklika částí a jsu financvány v různých výších příspěvků: - jedna část je z všebecnéh fndu nezaměstnaných (4,75 % zaměstnavatel a 3,50 % zaměstnanec), - další část je ze sektrvéh fndu (1,02 % zaměstnavatel), - pslední část tvří sektrvá prémie, jak příděl na výdaje za hlídání dětí (0,34 % zaměstnavatel). Chystané změny na pracvním trhu: 34 - mladí d 27 let nebudu mít nárk na pdpru v nezaměstnansti, s cílem, aby buď pracvali neb studvali; - dluhdbě nezaměstnaní, kteří najdu práci, mhu pbírat pdpru p dbu dalších 2 let tak, aby se nesnížil jejich čistý příjem; - zavedení participačníh bnusu pr účastníky trhu práce ve věku let. 3.3 Sciální pjištění na Slvensku Systém sciálníh pjištění na Slvensku byl v minulsti utvářen na pdbném základu jak v České republice, t byl dán splečným histrickým a plitickým vývjem. První ucelený systém sciálníh pjištění v Českslvensku vznikl přijetím zákna č. 99/1948 Sb., nárdním pjištění. V bdbí kmunismu přešla dpvědnst bčanů velku měru na stát. Změny v rce 1989 byly impulsem pr eknmicku i sciální refrmu. Rzdělením ČSFR v rce 1993 s sebu přinesl pstupně změny v bu nvě vzniklých státech. 35 Výkn sciálníh pjištění ve Slvenské republice je v kmpetenci Sciální pjišťvny (Sciáľna pisťvna). Tat veřejnprávní instituce vznikla 1. listpadu Byla pvěřena výknem nemcenskéh a důchdvéh pjištění a d 1. dubna 2002 převzala také pjištění zdpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu a při nemci z pvlání. 34 Nizzemsk: představen návrh rzpčtu na rk 2008 [nline]. Zastupitelský úřad České republiky, cit. [ ]. Dstupný z WWW: 35 BURIANOVA, J., Sučasný stav sciálníh pjištění v ČR a SR [nline]. Česká zemědělská univerzita, cit. [ ]. Dstupný z WWW: www3.ekf.tuke.sk/wrk/knferencia%20herlany/zbrnikcd/dc/burianva.pdf 37

37 Pilíře sciálníh pjištění na Slvensku Systém sciálníh pjištění je zde pstaven na dvu pilířích a pjistné je spravván Sciální pjišťvnu, která je ddělena d státníh rzpčtu. I. pilíř tvří pvinné průběžné financvané důchdvé pjištění, reprezentuje h Sciální pjišťvna, II. pilíř tvří pvinné důchdvé spření (kapitalizační), které je spřen na individuálních účtech v důchdvých správcvských splečnstech, - pkud se pracující zapjí d druhéh pilíře, zaměstnavatel za něj dvádí také dvdy ve výši 18 % a v tmt případě se bude důchd vyplácet ze dvu zdrjů (jednak ze zdrjů Sciální pjišťvny a také ze zdrjů sbníh důchdvéh účtu), III. pilíř tvří dbrvlné dplňkvé důchdvé pjištění, které je čistě kmerční a przatím ještě není dknčen. P důchdvé refrmě, která prběhla rku 2004 se sciální pjištění na Slvensku dělí na 5 pdsystémů: 36 - důchdvé pjištění ještě tvří dva pdsystémy a t důchdvé a invalidní pjištění a je jedním z pěti typů sciálníh pjištění, které d 1. ledna 2004 zavedl zákn č. 461/2003 Z. z. sciálnm pistení v znení neskrších predpisv, - nemcenské pjištění je t pjištění pr případ ztráty neb snížení příjmu z výdělečné činnsti a na zabezpečení příjmů v důsledku dčasné pracvní neschpnsti, těhtenství a mateřství, - úrazvé pjištění (pr případ pškzení zdraví neb úmrtí v důsledku pracvníh úrazu), - garanční pjištění (v případě platební neschpnsti zaměstnavatele na úhradu nárků zaměstnance), - pjištění v nezaměstnansti (pr případ ztráty příjmů v důsledku nezaměstnansti) Důchdvé pjištění na Slvensku Důchdvé pjištění má dva pdsystémy: - starbní pjištění pr případ zajištění příjmů ve stáří a pr případ smrti, - invalidní pjištění pr případ snížené schpnsti si vydělávat neb pr případ dluhdbéh nepříznivéh zdravtníh stavu, neb smrti. 36 Slvenské internetvé stránky Ministerstva práce, sciálních věcí a rdiny. Dstupné z WWW: 38

Téma č. 6 Mzdy, zákonné odvody a daně. Mzdy a zákonné odvody

Téma č. 6 Mzdy, zákonné odvody a daně. Mzdy a zákonné odvody Mzdy a záknné dvdy MZDA pracvně-právní vztah = vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pracvně-právní vztah se řídí zákníkem práce, kde je uveden, že zaměstnanci za vyknanu práci náleží MZDA je t částka,

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy ZŠ a MŠ Olmuc Hlice, Náves Svbdy 41 ŠKOLNÍ ŘÁD pracviště Mateřská škla, Náves Svbdy 38 Zpracvala: Jana Skřivánkvá Účinnst: 25.11.2013 Infrmace pdána: Vydal: záknným zástupcům dětí, pracvníkům škly MŠ Hlice

Více

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB

INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Obsah: 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ...

Více

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí.

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Reserch a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

Zpravodaj projektu PREGNET

Zpravodaj projektu PREGNET Zpravdaj prjektu PREGNET Úvdní slv Přibližně každý desátý bčan České republiky (ČR) se ptýká se zdravtním pstižením, které mu v různé míře kmplikuje vstup neb dluhdbé udržení se na pracvním trhu. Od rku

Více

STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR

STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR Článek 1 Název a sídl 1. Dctr Wh FanClub ČR je bčanským sdružením fyzických sb vytvřeným v suladu se záknem č.83/1990 Sb. sdružvání bčanů. Je samstatným právním subjektem

Více

Smlouva o závazku veřejné služby zabezpečení lékařské pohotovostní služby OŠKSS: SML /LPS/2015

Smlouva o závazku veřejné služby zabezpečení lékařské pohotovostní služby OŠKSS: SML /LPS/2015 Smluva závazku veřejné služby zabezpečení lékařské phtvstní služby OŠKSS: SML /LPS/2015 uzavřená pdle ust. 1746 dst. 2 zákna č. 89/2012 Sb., bčanský zákník, ve znění pzdějších předpisů S m l u v n í s

Více

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách.

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách. Vstup na trh práce Antace Mdul ppisuje přístupy, způsby a dvednsti ptřebné pr úspěšné hledání práce. Jeh sučástí jsu úkly k jedntlivým tématům a výběr adres pracvních serverů s nabídkami práce. Tip pr

Více

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona Stanvisk Reknstrukce státu ke kmplexnímu pzměňvacímu návrhu nvely služebníh zákna Pslední předlžená verze zákna (verze k 27. 8. 2014) splňuje puze 13 z 38 bdů Reknstrukce státu, z th 7 jen částečně. Z

Více

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách.

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách. SITUACE NA MÍSTNÍM TRHU Na českém trhu panuje nedůvěra v realitní kanceláře a makléře. Spusta makléřů na trhu se chvá nepctivě. Většina realitních makléřů jsu špatní makléři. Dále dchází k bezdůvdnému

Více

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS...

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS... Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší základní pvinnsti prvzvatelů zdrjů znečišťvání vzduší ing. Zbyněk Krayzel, Pupětva 13/1383, 170 00 Praha 7 Hlešvice 266 711 179, 602 829 112 ZBYNEK.KRAYZEL@SEZNAM.CZ

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Výzkum a vývj zařízení pr detekci pvrchvých vad zakázka na služby zadávaná dle Pravidel pr výběr ddavatelů v rámci Operačníh prgramu Pdnikání a invace pr knkurenceschpnst Zadavatel

Více

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná

Více

Stanovy SKODAMOTOR Veterán Klubu

Stanovy SKODAMOTOR Veterán Klubu Článek 1 Stanvy SKODAMOTOR Veterán Klubu Název, půsbnst, sídl a symbly 1. SKODAMOTOR Veterán Klub (SVK) je samstatným suverénním a dbrvlným bčanským sdružením zájemců v blasti histrie mtrismu, zalžené

Více

Projektový manuál: SME Instrument Brno

Projektový manuál: SME Instrument Brno Prjektvý manuál: SME Instrument Brn 1 Obsah 1. C je SME Instrument?... 3 1.1 Pslání prgramu... 3 1.2 Stručný ppis prgramu... 3 2. C je SME Instrument Brn?... 3 2.1 Prč vznikl SME Instrument Brn... 3 2.2

Více

Program prevence nehod a bezpečnosti letů

Program prevence nehod a bezpečnosti letů SEKCE LETOVÁ A PROVOZNÍ Odbr bchdní letecké dpravy Směrnice OLD Dplňující výkladvý/vysvětlující materiál k ACJ OPS 1.037 a IEM OPS 3.037 Prgram prevence nehd a bezpečnsti letů CAA-OLD-01/2010 Verze: 1.

Více

Výzva k podání nabídek

Výzva k podání nabídek Výzva k pdání nabídek Čísl zakázky (bude dplněn MPSV při uveřejnění): Název zakázky: Předmět zakázky (služba, ddávka neb stavební práce): x Chceme se učit, abychm zůstali knkurencí Nákup služeb Datum vyhlášení

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ *UOHSX007U4K1* UOHSX007U4K1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0813/2015/VZ-40365/2015/523/MKv Brn 20. listpadu 2015 Úřad pr chranu hspdářské sutěže jak rgán příslušný pdle 112 zákna

Více

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami Smluva revitalizaci, svícení, bnvě, údržbě a prvzvání distribuční sustavy elektrické energie sítě veřejnéh světlení na základě metdy Energy Perfrmance and Quality Cntracting uzavřená pdle 1746 dst. 2 bčanskéh

Více

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015 Svaz průmyslu a dpravy České republiky Cnfederatin f Industry f the Czech Republic Stanvisk k dkumentu Řešení dalšíh pstupu územně eklgických limitů těžby hnědéh uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Více

Shop System - Smlouva o poskytování software

Shop System - Smlouva o poskytování software Shp System - Smluva pskytvání sftware Pskytvatel: NetSystems Slutin s.r.., zapsaná v bchdním rejstříku Městskéh sudu v Praze, ddíl C, vlžka 151732 Zenklva 37, Praha 8, Libeň 180 00 IČ: 28896416, DIČ: CZ28896416

Více

Politologie. Stát a národ. Stát: Národ: Národnostní složení státu: Teorie vzniku státu: Novodobé tvoření státu: = věda o politice

Politologie. Stát a národ. Stát: Národ: Národnostní složení státu: Teorie vzniku státu: Novodobé tvoření státu: = věda o politice Plitlgie = věda plitice plis měst lgs věda iks rdina přelm 19./20. stletí - pjem 1949 - samstatná vědní disciplína vyučvaná na univerzitě prvpčátky už v Antice Stát a nárd Stát: - území - st. aparát -

Více

Přídavky na děti v mezinárodních případech (Evropská unie, Evropský hospodářský prostor a Švýcarsko) Použití nadstátního práva

Přídavky na děti v mezinárodních případech (Evropská unie, Evropský hospodářský prostor a Švýcarsko) Použití nadstátního práva Přídavky na děti v mezinárdních případech (Evrpská unie, Evrpský hspdářský prstr a Švýcarsk) Pužití nadstátníh práva Tent prspekt Vám má pskytnut přehled zvláštnstech v mezinárdních případech. Všebecné

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX003WQC1* UOHSX003WQC1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S523/2011/VZ-19003/2011/520/ABr V Brně dne: 30. března 2012 Rzhdnutí nabyl právní mci dne 28.4.2012 Úřad pr chranu

Více

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách)

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) platná d 1.1.2016 Vnitřní předpis města Náchda pr zadávání veřejných zakázek maléh rzsahu (mim režim zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách) Zadavatel je pvinen ddržvat zásady transparentnsti, rvnéh

Více

Metodická příručka Omezování tranzitní nákladní dopravy

Metodická příručka Omezování tranzitní nákladní dopravy Metdická příručka Omezvání tranzitní nákladní dpravy K právnímu stavu ke dni 1. ledna 2016 Obsah 1 Na úvd... 2 2 Základní pjmy... 3 3 Obecně k mezvání tranzitní nákladní dpravy... 4 4 Prvedení příslušnéh

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka:

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 12 Čísl vydání: 2.1 Stránka:

Více

k elektronickému výběrovému řízení na úplatné postoupení pohledávek z titulu předčasně ukončených leasingových smluv

k elektronickému výběrovému řízení na úplatné postoupení pohledávek z titulu předčasně ukončených leasingových smluv INFORMAČNÍ MEMORANDUM č. 4/3/2009/11 k elektrnickému výběrvému řízení na úplatné pstupení phledávek z titulu předčasně uknčených leasingvých smluv Praha, 30.11.2010 Infrmační memrandum č. 4/3/2009/11 1/9

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ *UOHSX0037IM8* UOHSX0037IM8 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č.j.:ÚOHS-S308/2010/VZ-14964/2010/510/OK V Brně dne: 26.11.2010 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

Podněty AMSP ČR pro předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku:

Podněty AMSP ČR pro předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku: V Praze dne 5. dubna 2013 Č.j. GŘ/38/2013 Pdněty AMSP ČR pr předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku: Zjedndušení statistickéh vykazvání Tt je palčivým prblémem pdnikání becně, duplicita vykazvání

Více

1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11

1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11 OBSAH 1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11 4 ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 4.1 ZÁMĚRY VÝVOJE HOSPODAŘENÍ ZFZP 13 4.2 TVORBA, PŘÍJMY ZFZP 19 4.3 ČERPÁNÍ, VÝDAJE ZFZP 21 4.3.1 SMLUVNÍ POLITIKA

Více

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 Milevsk 2013 1. Úvd 1.1. CHARAKTERISTIKA MĚSTA A REGIONU Měst Milevsk a jeh regin se nachází v Jihčeském

Více

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012 *UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění

Více

O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 5. OSTATNÍ FONDY 39

O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 5. OSTATNÍ FONDY 39 O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 4.1 ZÁMĚRY VÝVOJE HOSPODAŘENÍ ZFZP V ROCE 2014 13 4.2 TVORBA, PŘÍJMY ZFZP 19 4.3 ČERPÁNÍ, VÝDAJE ZFZP 21

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX008357X* UOHSX008357X ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0114/2016/VZ-07578/2016/521/MŽi Brn 26. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

Plán odpadového hospodářství

Plán odpadového hospodářství Plán dpadvéh hspdářství Rztk výrční vyhdncení za rk 2008 Květen 2009 Vypracval: ing. Zdeněk Smejkal Kancelář Ing. Pavla Nváka, Zámecká 384, 335 61 Spálené Příčí ing.pavel.nvak@seznam.cz ; tel. 603161021

Více

Úplná pravidla soutěže Windows W8.1 Zóna komfortního nákupu

Úplná pravidla soutěže Windows W8.1 Zóna komfortního nákupu Úplná pravidla sutěže Windws W8.1 Zóna kmfrtníh nákupu Účelem tht dkumentu je úplná a jasná úprava pravidel sutěže Windws W8.1 Zóna kmfrtníh nákupu (dále jen sutěž ). Tat pravidla jsu jediným dkumentem,

Více

Studentská Agora. - Proběhne 6 krajských kol debatní soutěže pod dozorem poroty.

Studentská Agora. - Proběhne 6 krajských kol debatní soutěže pod dozorem poroty. Studentská Agra Studentská Agra je škla kultivvané diskuze pr středšklské studenty. Jeh sučástí jsu šklení debatních dvednstí a studentská debatní sutěž. Prjekt se snaží zlepšit debatní prstředí v ČR a

Více

Balíček oběhového hospodářství v Evropě

Balíček oběhového hospodářství v Evropě Balíček běhvéh hspdářství v Evrpě Pdkladvý materiál k debatě (9. 2. 2016, Evrpský dům) I. Úvd V sučasné dbě již k zajištění udržitelnéh růstu v Evrpské unii nestačí mdel, na který jsme byli v minulsti

Více

Úplná pravidla soutěže v rámci komunikační kampaně Ria MÁNIE

Úplná pravidla soutěže v rámci komunikační kampaně Ria MÁNIE Úplná pravidla sutěže v rámci kmunikační kampaně Ria MÁNIE Účelem tht dkumentu je úplná a jasná úprava pravidel sutěže v rámci sutěže Ria MÁNIE (dále jen "sutěž"). Tat pravidla jsu jediným dkumentem, který

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání ŠKOLNÍ DRUŽINA

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání ŠKOLNÍ DRUŽINA ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pr základní vzdělávání ŠKOLNÍ DRUŽINA Základní škla a mateřská škla, Blížkvice, kr. Znjm příspěvkvá rganizace OBSAH 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE.. 2 2. CHARAKTERISTIKA ŠD. 3 3. CHARAKTERISTIKA

Více

MMR SLUŽBY MOBILNÍHO OPERÁTORA. nadlimitní veřejná zakázky otevřeného řízení. Česká republika, Ministerstvo pro místní rozvoj

MMR SLUŽBY MOBILNÍHO OPERÁTORA. nadlimitní veřejná zakázky otevřeného řízení. Česká republika, Ministerstvo pro místní rozvoj Základní údaje zadávací dkumentace k veřejné zakázce zadané v zadávacím řízení dle zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn ) Název veřejné zakázky: MMR SLUŽBY

Více

Plán e-bezpečnosti na škole

Plán e-bezpečnosti na škole Tent materiál je výstupem prjektu i-bezpečná škla reg. čísl: CZ.1.07/1.3.50/01.0014. Plán e-bezpečnsti na škle Šklní plán prevence a řešení elektrnickéh násilí Střední škla technická Žďár nad Sázavu 2014

Více

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk Únr 2008 Studie vznikla v rámci prjektu Alternativy pr Frýdlantsk, který krdinuje Jizerskještědský hrský splek.

Více

PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesco recepty - soutěž pro zaměstnance

PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesco recepty - soutěž pro zaměstnance PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesc recepty - sutěž pr zaměstnance A. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Prvzvatelem sutěže, který má na starsti technicku a rganizační stránku sutěže, je splečnst Brandz Friendz Prductin s.r.., se sídlem

Více

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ Místní akční plán Místní akční plán je suhrnný dkument zahrnující něklik částí. Obsahuje analyticku část (zejména metaanalýza stávajících dkumentů, analýza vyvlaná plánváním specifických témat, zjišťvání

Více

Co dál po registraci Žádosti o dotaci z PRV???

Co dál po registraci Žádosti o dotaci z PRV??? C dál p registraci Žádsti dtaci z PRV??? Evrpský zemědělský fnd pr rzvj venkva: Evrpa investuje d venkvských blastí. 1. Písemné vyrzumění registraci Žádsti na RO SZIF v Brně: Pté lze: realizvat způsbilé

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD ROŽNOV POD RADHOŠTĚM VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI

MĚSTSKÝ ÚŘAD ROŽNOV POD RADHOŠTĚM VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI MĚSTSKÝ ÚŘAD ROŽNOV POD RADHOŠTĚM PRÁVNÍ ODBOR VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI PRÁVNÍHO ODBORU ZA ROK 2010 Dne 18.2.2011 Zpracvala Mgr. Olga Vrublvá, veducí právníh dbru 1 Obsah: 1. Úvd 2. Přehled nejdůležitějších

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 ÚSTAVA ČR Prjekt: Invace bru Mechatrnik pr Zlínský kraj Registrační čísl: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Ústava je právní akt nejvyšší právní síly, upravující principy určitéh státu, základy rganizace veřejné

Více

PŘEDSTAVENÍ PRODUKTU AUTOPOJIŠTĚNÍ PRO SPOLEČNOST VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA

PŘEDSTAVENÍ PRODUKTU AUTOPOJIŠTĚNÍ PRO SPOLEČNOST VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA PŘEDSTAVENÍ PRODUKTU AUTOPOJIŠTĚNÍ PRO SPOLEČNOST VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Autpjištění Allianz pjišťvna nabízí zaměstnancům Vyské škly báňské Technické univerzity Ostrava cenvě

Více

Úplné znění zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

Úplné znění zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Úplné znění zákna č. 26/2000 Sb., veřejných dražbách. Dne 13.12.2006 byl ve Sbírce záknů, Částka 177, zveřejněn pd č. 546 úplné znění zákna č. 26/2000 Sb., veřejných dražbách, jak vyplývá z pzdějších změn.

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016 *UOHSX0084T2L* UOHSX0084T2L ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brn: 22. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

Základní škola Úvaly, příspěvková organizace. Základní škola Úvaly, okres Praha - východ nám. Arnošta z Pardubic 8, 250 82 Úvaly ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

Základní škola Úvaly, příspěvková organizace. Základní škola Úvaly, okres Praha - východ nám. Arnošta z Pardubic 8, 250 82 Úvaly ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škla Úvaly, kres Praha - výchd nám. Arnšta z Pardubic 8, 250 82 Úvaly ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 2. ŠKOLNÍ ŘÁD Č.j.: 816/2015 Vypracval: Schválil: Pedaggická rada prjednala dne: 31. 8. 2015 Šklská

Více

Pojistná matematika. Podstata pojišťovny: se vzrůstajícím počtem klientů, klesá pojistně technické riziko.

Pojistná matematika. Podstata pojišťovny: se vzrůstajícím počtem klientů, klesá pojistně technické riziko. Pjistná matematika Pdstata pjišťvny: se vzrůstajícím pčtem klientů, klesá pjistně technické rizik. Příklad: - Pravděpdbnst, ţe nastane pjistná událst, je 0,01 za jeden rk. Škda, která můţe nastat při tét

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011 *uhsx0039d6p* UOHSX0039D6P ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. únra 2011 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna

Více

SEGMENT SPOTŘEBITEL. (úvěry pro FOO)

SEGMENT SPOTŘEBITEL. (úvěry pro FOO) SEGMENT SPOTŘEBITEL (úvěry pr FOO) I. Základní parametry AKCENTA sptřebitelských úvěrů (definvané záknem č. 145/2010 Sb., sptřebitelském úvěru a změně některých záknů) Výše úvěru : 300.000 Kč až 1.880.000

Více

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020 PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY v Operačním prgramu Živtní prstředí pr bdbí 2014 2020 Verze 5.0 Znění účinné d: 14. 10. 2015 Identifikace dkumentu Evidenční čísl: Zpracván dne: 9. 10. 2015 Verze

Více

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu Ministerstv vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádstí finanční pdpru v rámci Integrvanéh peračníh prgramu 1. Identifikace výzvy Čísl kla výzvy: 03 kntinuální Celkvá částka pr tut výzvu

Více

16. výzva IROP Energetické úspory v bytových domech

16. výzva IROP Energetické úspory v bytových domech 16. výzva IROP Energetické úspry v bytvých dmech 21.1. 2016 Hradec Králvé Ing. Michaela Bržvá Centrum pr reginální rzvj České republiky Specifický cíl 2.5 Cíl: Snížit energeticku nárčnst bytvých dmů Bytvým

Více

SMLOUVA. Mgr. Věrou Pálkovou náměstkyní hejtmana kraje

SMLOUVA. Mgr. Věrou Pálkovou náměstkyní hejtmana kraje Ilíilllll',]!! 11! lllll 11111 KUÍ1SP80RnZ6V SMLOUVA MORAVSKOSLEZS KÝ KRAJ - K ^AJBKÝ ÚŘAD ČÍSLO SMI 0$f X-yVYCDOD Mír ATKU) -4- Cfe... zk db. se sídlem: zastupen: 28. října 117, 702 18 Ostrava IC: 70890692

Více

Integrovaný akč ní pla n rozvoje ú zemí MAS Proste jov venkov 2014-2020

Integrovaný akč ní pla n rozvoje ú zemí MAS Proste jov venkov 2014-2020 Integrvaný akč ní pla n rzvje ú zemí MAS Prste jv venkv 2014-2020 Verze 12.2014 Tvrba strategie byl pdpřena v rce 2014 z příspěvku Olmuckéh kraje 1. Ppis implementačníh prcesu na úrvni MAS, typy prjektů,

Více

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11.

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11. PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE 27. 11. 2015, Praha PŘEDSTAVENÍ VÝZEV PŘEDSTAVENÍ VÝZEV Pdpra vybudvání a

Více

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení Návrh zákna evidenci tržeb připmínkvé řízení Infrmace k 31.3.2015 (a k 9.4.2015) Zpracval: Bhuslav Čížek, SHP SP ČR Znění předlžené p úpravách vychází z připmínkvéh řízení a jednání s MF. Veškeré naše

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Výsledky sledvání indikátru ECI/TIMUR A.3: Mbilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Vydala: Týmvá iniciativa pr místní udržitelný rzvj Zpracval: Jsef Nvák http://www.timur.cz 2008 Úvd Indikátr

Více

chtít a pak už nebudeš moci. Jan Werich

chtít a pak už nebudeš moci. Jan Werich 1 9/2012 Neříkej, že nemůžeš, když nechceš. Prtže přijdu velmi brzy dny, kdy t bude dalek hrší. Budeš pr změnu Alfa Sftware, s.r.. tel.: 376 709 890 www.alfasftware.cz Pražská 22 fax: 376 709 889 e-mail:

Více

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, Korunní 98, Praha 10, 101 00

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, Korunní 98, Praha 10, 101 00 X. kngres Medicína katastrf Brn 5. únra 2015 MU s nebezpečnu chemicku látku - cvičení Metr Ing. Jarslav Slezák Zdravtnická záchranná služba hl. m. Prahy, Krunní 98, Praha 10, 101 00 ABSTRAKT Dne 22. 10.

Více

AAA AUTO Group zveřejnila své neauditované konsolidované. hospodářské výsledky za první čtvrtletí roku 2010

AAA AUTO Group zveřejnila své neauditované konsolidované. hospodářské výsledky za první čtvrtletí roku 2010 AAA AUTO Grup zveřejnila své neauditvané knslidvané hspdářské výsledky za první čtvrtletí rku 2010 Praha / Budapešť, 31. května 2010 Dle hspdářských výsledků za první čtvrtletí rku 2010, které splečnst

Více

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD ANTIMONOPOLNÍ & KONKURENČNÍ POLITIKA

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD ANTIMONOPOLNÍ & KONKURENČNÍ POLITIKA ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD ANTIMONOPOLNÍ & KONKURENČNÍ POLITIKA ANTIMONOPOLNÍ & KONKURENČNÍ POLITIKA Magna supeří rázně, ale čestně a pdpruje svbdnu a férvuhspdářsku sutěž. Budeme ddržvat všechny platné antimnplní

Více

DOTAČNÍ PROGRAM MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ R E Z I D E N Č N Í M Í S T A. METODIKA část 1 PRO ŽADATELE O DOTACI ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU NA

DOTAČNÍ PROGRAM MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ R E Z I D E N Č N Í M Í S T A. METODIKA část 1 PRO ŽADATELE O DOTACI ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU NA DOTAČNÍ PROGRAM MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ - R E Z I D E N Č N Í M Í S T A METODIKA část 1 PRO ŽADATELE O DOTACI ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU NA REZIDENČNÍ MÍSTO LÉKAŘSKÉ OBORY PROJEKT č. 1 (dtace na specializační

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE dle ust. 44 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn neb ZVZ ) k tevřenému řízení na veřejnu zakázku s názvem Rzšíření Reginální kmunikační

Více

Hudební a filmové nosiče Rozmnožování a rozšiřování hudebních děl na zvukových a zvukově obrazových nosičích záznamů

Hudební a filmové nosiče Rozmnožování a rozšiřování hudebních děl na zvukových a zvukově obrazových nosičích záznamů Hudební a filmvé nsiče Rzmnžvání a rzšiřvání hudebních děl na zvukvých a zvukvě brazvých nsičích záznamů 1/6 OSA umžňuje získání licence pr rzmnžvání a rzšiřvání nsičů (dle 13 a 14 AutZ) na základě jednrázvé

Více

A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ. Závěrečná zpráva

A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ. Závěrečná zpráva A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ Závěrečná zpráva 7. červen 2011 Tat analýza byla vypracvána v rámci veřejné zakázky Úřadu vlády Analýzy a pdklady pr realizaci a aktualizaci

Více

Příjem a hodnocení žádostí o podporu

Příjem a hodnocení žádostí o podporu Příjem a hdncení žádstí pdpru Seminář pr žadatele ve Specifickém cíli 2.5 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Průběžná výzva č. 16 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Ing. Barbra Pirtvá

Více

poř. asi.i rol Smlouva o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon I. Smluvní strany

poř. asi.i rol Smlouva o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon I. Smluvní strany lllll KUMSP0eVSP8 MRAVSKSt.h r /,skv' KRAJ KRAJSKÝ 0ŘA1 _^'ÍSU.SMJ.i^UVV(iJIATKln př. asi.i rl Smluva závazku veřejné služby a vyrvnávací platbě za jeh výkn k;

Více

2. Kulatý stůl aneb veřejná debata mezi vedením, studenty, profesory a absolventy Gymnázia Olomouc-Hejčín

2. Kulatý stůl aneb veřejná debata mezi vedením, studenty, profesory a absolventy Gymnázia Olomouc-Hejčín 2. Kulatý stůl aneb veřejná debata mezi vedením, studenty, prfesry a abslventy Gymnázia Olmuc-Hejčín Datum: 23.6.2012 Čas: 14:30 16:30 Míst: BUHV1, Gymnázium Olmuc-Hejčín, Tmkva 45 Prgram: 1. Úvdní slv

Více

PEXESO UŽIVATELSKÝ MANUÁL

PEXESO UŽIVATELSKÝ MANUÁL PEXESO UŽIVATELSKÝ MANUÁL Obsah 1. ÚVOD DO HRY 3 1.1. Histrie hry 3 1.2. Pravidla hry 3 1.3. Pčítačvá verze hry 3 2. INSTALACE HRY 4 2.1. Instalace z disku CD-ROM 4 2.2. Instalace hry stažené z internetu

Více

Univerzita Karlova v Praze, KOLEJE A MENZY, Voršilská 1, Praha 1

Univerzita Karlova v Praze, KOLEJE A MENZY, Voršilská 1, Praha 1 Univerzita Karlva v Praze, KOLEJE A MENZY, Vršilská 1, Praha 1 č.j. 18/2013 Praha, dne 10. 1. 2013 SMĚRNICE č. 1/2013 O POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍCH OCHRANNÝCH PRACOVNÍCH PROSTŔEDKŮ, MYCÍCH, ČISTÍCÍCH A DEZINFEKĆNÍCH

Více

Obsah: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Obsah: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Obsah: 1. Úvd 2. Základní infrmace splečnsti 3. Slžení statutárních rgánů 4. Struktura Nemcnice Žatec,.p.s. 5. Zpráva dzrčí rady za rk 2010 6. Zhdncení základních eknmických a finančních ukazatelů za rk

Více

Zápis z valné hromady TJ Sokol Mohelno dne 23. 2. 2014

Zápis z valné hromady TJ Sokol Mohelno dne 23. 2. 2014 Zápis z valné hrmady TJ Skl Mheln dne 23. 2. 2014 SOKOL / 2014 / Valná hrmada OBSAH 1 ZÁPIS Z VALNÉ HROMADY TJ SOKOL MOHELNO 2014... 2 1.1 Zahájení, přivítání hstů... 2 1.2 Vlba předsednictva, návrhvé,

Více

Kupní smlouva číslo: č. zhotovitele: 3396/2013/169. Město Bohumín Masarykova 158 735 81, Bohumín Ing. Petrem Víchou, starostou města

Kupní smlouva číslo: č. zhotovitele: 3396/2013/169. Město Bohumín Masarykova 158 735 81, Bohumín Ing. Petrem Víchou, starostou města Kupní smluv čísl: č. zhtvitele: 3396/2013/169 I. Smluvní strny 1.1. Kupující: Sídl: Zstupený: zástupce pvěřený k jednání ve věcech: IC: DIČ: Dňvý režim: Bnkvní spjení: C.účtu: Tel.č.: 1.2. Prdávjící: Sídl:

Více

PŘEHLED PROJEKTŮ INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL (AKTUALIZACE PROJEKTŮ Z VÝZVY Č.4)

PŘEHLED PROJEKTŮ INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL (AKTUALIZACE PROJEKTŮ Z VÝZVY Č.4) PŘEHLED PROJEKTŮ INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL (AKTUALIZACE PROJEKTŮ Z VÝZVY Č.4) ÚROVEŇ 2 ZLEPŠOVÁNÍ ZAMĚSTNATELNOSTI: Zlepšvání přístupu a návratu na trh práce pr sby btížně integrvatelné; http://www.equalcr.cz/clanek.php?lg=1&id=682

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Šklní vzdělávací prgram pr šklní družinu 1. 9. 2009 Lada Keňvá ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Základní škla Jívvá, kres Olmuc, příspěvkvá rganizace Ředitelka škly: Mgr. Pavla Krátká Vychvatelka:

Více

Setkání starostů MAS ORLICKO. Operační programy a strategie MAS

Setkání starostů MAS ORLICKO. Operační programy a strategie MAS Setkání starstů MAS ORLICKO Operační prgramy a strategie MAS České Libchavy, 22. 9. 2015 Ing. Ivana Vanická Ing. Alice Bržkvá Ing. Lukáš Bednář Ing. Tmáš Vacenvský Obsah prezentace: - Integrvaný reginální

Více

Kotlík na polévku Party

Kotlík na polévku Party Ktlík na plévku Party 100.054 V3/0107-1 - CZ 1. Obecné infrmace 102 1.1 Infrmace týkající se návdu k bsluze 102 1.2 Vysvětlivky symblů 102 1.3 Zdpvědnst výrbce a záruka 102-103 1.4 Ochrana autrských práv

Více

Předpis SŽDC Bp1 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Účinnost od 1. října 2013

Předpis SŽDC Bp1 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Účinnost od 1. října 2013 Předpis SŽDC Bp1 bezpečnsti a chraně zdraví při práci Účinnst d 1. října 2013 Úvd k prezentaci Tat prezentace služí především pr základní seznámení s předpisem Bp1, resp. s jeh bsahem, strukturu a nejdůležitějšími

Více

VNITŘNÍ PRAVIDLA ODLEHČOVACÍ SLUŽBY

VNITŘNÍ PRAVIDLA ODLEHČOVACÍ SLUŽBY VNITŘNÍ PRAVIDLA ODLEHČOVACÍ SLUŽBY KDO JSME A KOMU SLOUŽÍME platná d 1. 4. 2015 Charakteristika dlehčvací služby Odlehčvací služba je terénní služba pskytvaná sbám, které mají sníženu sběstačnst z důvdu

Více

Změny v londýnské nízkoemisní zóně

Změny v londýnské nízkoemisní zóně Tiskvá zpráva Březen 2011 Změny v lndýnské nízkemisní zóně Registrujte se d dnešníh dne, abyste prkázali, že splňujete dané nrmy (www.tfl.gv.uk/lezlndn). Od 3. ledna 2012 dchází ke změně v emisních nrmách.

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI KABINETU PRO STANDARDIZACI, o.p.s. za rok 2012

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI KABINETU PRO STANDARDIZACI, o.p.s. za rok 2012 VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI KABINETU PRO STANDARDIZACI,.p.s. za rk 2012 1. Úvdem (shrnutí) Kabinet pr standardizaci,.p.s. (dále jen Kabinet ) má za sebu tři rky činnsti. Plní becně prspěšné činnsti a pskytuje

Více

MAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO

MAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO MAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO Suchá Lz č.p.72 687 53 Suchá Lz IČO: 27015777 Zápis z jednání valné hrmady MAS Výchdní Slváck dne 15.11.2012, Strání Přítmni: Hsté: dle prezenční listiny 24 členů Ing. Pavel Rada,

Více

projekty jsou vybírány na základě preferenčních kritérií

projekty jsou vybírány na základě preferenčních kritérií III.1.1 Diverzifikace činnstí nezemědělské pvahy Charakteristika patření patření je zaměřen na realizaci jedntlivých aktivit ve venkvských blastech v rámci diverzifikace činnstí zemědělských subjektů (malých

Více

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011 Tvrba jedntnéh zadání závěrečné zkušky ve šklním rce 2010/2011 bry středníh vzdělání kategrie E pracvní verze 1 Obsah I. Organizace tvrby JZZZ 1. Harmngram tvrby JZZZ 4 2. Činnst autrskéh týmu 6 3. Kntakty

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

Maturitní prací student osvědčuje svou schopnost samostatně pracovat na projektech a aktivně využívat nabyté zkušenosti

Maturitní prací student osvědčuje svou schopnost samostatně pracovat na projektech a aktivně využívat nabyté zkušenosti GYMNÁZIUM DR.J. PEKAŘE Maturitní prací student svědčuje svu schpnst samstatně pracvat na prjektech a aktivně využívat nabyté zkušensti Pravidla pr psaní maturitní práce. Hdncení práce Frmální zpracvání

Více

POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020

POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020 DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-101 POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020 TOURISM POLICY IN THE CZECH REPUBLIC IN 2007-2013 AND THE PROSPECTIVE

Více

Aktuální provozní řád

Aktuální provozní řád Aktuální prvzní řád SPOLEK PŘÁTEL PLAVÁNÍ A SAUNOVÁNÍ, z.s., Jesenice www.vdnideti.cz Suhlas s tímt prvzním řádem je pdmínku pr účast v kurzu a rdiče jej stvrzují vyplněním a desláním přihlášky (Prvzní

Více