Molekulární mechanismy vzniku a vývoje mesenchymových a neuroektodermových nádorů. Zdeněk Kolář

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Molekulární mechanismy vzniku a vývoje mesenchymových a neuroektodermových nádorů. Zdeněk Kolář"

Transkript

1 Molekulární mechanismy vzniku a vývoje mesenchymových a neuroektodermových nádorů Zdeněk Kolář

2 Vývoj hematologických malignit Četné chromosomální alterace a translokace, které byla zjištěny u hematologických malignit, způsobují aktivaci onkogenů jedním ze dvou následujících mechanismů: Prvním je genová aktivace po translokaci zajímající gen pro T-buněčný receptor (TCR) nebo lokus genu pro imunoglobuliny. Druhým je genová fúze vedoucí k produkci chimérického proteinu s alterovanou funkcí.

3 Vývoj hematologických malignit Četné fúzní proteiny způsobené chromosomální translokací fungují jako chimérické transkripční faktory. Jejich aktivita se výrazně liší od jejich normálních homologů, a proto výrazným způsobem dysregulují expresi cílových genů. Příkladem je fúzní protein BCR- ABL. Při vývoji hematologických malignit se uplatňují zejména onkogeny a nádorové supresory myc, ras, CCND1, Bcl-2, abl, mdm-2, CDKN2 (p16), p53, RBTN1-3 T-buněk. Hematologické nádory patří po stránce molekulárně genetické k nejlépe prostudovaným nádorům a tomu odpovídají i výsledky terapie.

4 Molekulární patologie non-hodgkinových a Hodgkinových lymfomů Non-Hodgkinovy lymfomy Skupina non-hodgkinových lymfomů je značně heterogenní jak svou morfologií, tak i biologickým chováním a klinickým průběhem, které vyplývají z rozdílných genetických vlastností těchto nádorů. Nejčastějšími primárními genetickými alteracemi jsou balancované chromosomální translokace vedoucí k poruše regulace cílových genů. Tyto translokace jsou relativně specifické pro různé typy lymfomů a jejich identifikace je důležitá pro stanovení správné diagnózy.

5 Molekulární patologie non-hodgkinových a Hodgkinových lymfomů Většina nalezených translokací vede k aktivaci onkogenů dvěma rozdílnými mechanismy: 1. Nejčastější typ translokace vede k přenosu části chromosomu obsahující potenciální onkogen do regulační oblasti jiného genu na jiném chromosomu, který je obyčejně silně aktivován běžnými fyziologickými podněty (nejčastěji to jsou regulační oblasti genů pro těžké řetězce imunoglobulinů a receptory T buněk na chromosomu 14q32). 2. Druhý typ translokace vytváří nové fúzní geny, které kódují tzv. chimérické proteiny. Tyto fúzní geny vznikají spojením částí dvou různých genů v místě zlomů chromosomů (tyto translokace jsou poměrně časté u myeloidních a prekurzorových lymfoblastických lymfomů).

6 Molekulární patologie non-hodgkinových a Hodgkinových lymfomů Translokace t(11;14)(q13;q32) Přesun bcl-1 a nadměrná exprese cyklinu D1 Při této translokaci dochází k přesunu lokusu q32 pro těžké řetězce imunoglobulinů nacházejícího se na chromosomu 14 do oblasti lokusu q13 na chromosomu 11, která se označuje jako bcl-1 (B-cell lymphoma/leukaemia 1). Cílovým genem této oblasti je CCND1, kódující důležitý regulátor buněčného cyklu cyklin D1. Tento gen se nachází přibližně 120 kb za původním lokusem bcl-1 (po směru exprese). Mezi tímto genem a zlomovými místy se nenachází žádné jiné transkripčně aktivní jednotky. Translokace je charakteristická pro lymfom z plášťových buněk (mantle cell lymphoma, MCL), Detekce cyklinu D1 je velmi důležitým nástrojem pro diagnostiku maligních lymfomů, protože kromě MCL prakticky není tento protein nadměrně exprimován u jiných lymfoproliferativních onemocnění (extrémně vzácně jen u chronické lymfatické leukémie a hairy cell leukémie).

7 Molekulární patologie non-hodgkinových a Hodgkinových lymfomů Translokace t(14;18)(q32;q21) Přesun a nadměrná exprese bcl-2 Dochází k přesunu genu bcl-2 ležícího původně na lokusu q21 chromosomu 18 do oblasti lokusu q32 pro těžké řetězce imunoglobulinů na chromosomu 14. Důsledkem této translokace je porucha regulace a nadměrná exprese genu bcl-2. Tato translokace byla zjištěna u 80-90% folikulových lymfomů a přibližně u 30% difusních velkobuněčných B lymfomů (DLBCL), které mají expresní profil B buněk zárodečných center. U části DLBCL není exprese proteinu Bcl-2 (produktu genu bcl-2) závislá na přítomnosti translokace a nadměrná exprese Bcl-2 u těchto tumorů nemá prognostický význam.

8 Molekulární patologie non-hodgkinových a Hodgkinových lymfomů Translokace t (14;3)(q32;q27) Přesun a porucha regulace bcl-6 Translokace chromosomu 3q27 obsahujícího gen bcl-6 je jednou z nejčastějších genetických alterací, která bývá nalezena až u 40% difusních velkobuněčných B lymfomů (DLBCL) a 5-15% folikulových lymfomů. Gen bcl-6 produkuje protein s funkcí transkripčního faktoru, který je důležitý pro vývoj germinálních center a protilátkovou i T lymfocyty zprostředkovanou imunitní odezvu. Zjistilo se rovněž, produkt bcl-6 genu inhibuje diferenciaci B lymfocytů na plasmocyty.

9 Molekulární patologie non-hodgkinových a Hodgkinových lymfomů Translokace t(11;18)(q21; q21) a t(1;14)(p22;q32) Fúze genů API2 a MALT1 a porucha regulace bcl-10 Jde o nejčastější strukturální chromosomální aberaci vyskytující se u extranodálních lymfomů marginální zóny, tzv. MALTomů. Tato translokace se však nikdy nevyskytuje u extranodálních velkobuněčných B lymfomů, nodálních lymfomů marginální zóny ani u splenického lymfomu marginální zóny. Bylo také potvrzeno, že se preferenčně vyskytuje u MALTomů, které diseminují do lymfatických uzlin, zakladají vzdálené metastázy a nereagují na eradikaci Helicobacter pylori. V současné době se zjistilo, že translokací vzniká fúzní gen spojující gen API2 na chromosomu 11q21 a gen MALT1 na chromosomu 18q21. API2 je členem rodiny inhibitorů apoptózy, který působí tím, že jeho produkt přímo inhibuje řadu caspáz.

10 Molekulární patologie non-hodgkinových a Hodgkinových lymfomů Druhá ze zmíněných translokací t(1;14)(p22;q32) způsobující poruchu regulace bcl-10 je relativně velmi vzácnou aberací, která se vyskytuje jen v MALTomech. Uvnitř translokovaného úseku byl nalazen gen bcl-10. Jeho divoký typ působí jako nádorový supresor se slabou proapoptotickou aktivitou, který však paradoxně rovněž aktivuje NFκB. Translokovaný fragment tohoto genu ztrácí svou proapoptotickou funkci, ale jeho schopnost aktivovat NFκB zůstává zachována. Za normálních okolností je produkt genu bcl-10 lokalizován v cytoplasmě lymfoidních buněk. Poznámka: U lymfomů marginální zóny s oběma výše uvedými translokacemi se však vyskytuje kromě cytoplasmy rovněž ve velkém množství uvnitř jádra.

11 Molekulární patologie non-hodgkinových a Hodgkinových lymfomů Translokace t(2;5)(p23;q35) Porucha regulace ALK Touto translokací dochází k aktivaci onkogenu ALK, který je charakteristický pro ALK pozitivní anaplastický velkobuněčný lymfom (ALCL). Aktivace nastává po fúzi ALK genu na chromosomu 2p23 s genem pro nukleofosmin (NPM) na chromosomu 5q35. Tímto fúzním genem kódovaný protein o molekulové hmotnosti 80 kd, ve kterém N-koncový segment nukleofosminu je spojen s C-koncovým segmentem ALK obsahujícím tyrosin kinázovou katalytickou doménu, má výrazné transformační vlastnosti. ALK se za normálních podmínek účastní vývoje nervového systému a je proto prokazatelný jen v normálních neurálních buňkách nebo některých nádorech z nich odvozených (neuroblastom). Naproti tomu NPM se nachází v cytoplasmě i jádře normálních buněk všech histogenetických typů.

12 Hodgkinovy lymfomy Jsou charakteristické tím, že jsou tvořeny relativně malým počtem nádorových buněk, které jsou rozptýleny v okolní mase reaktivních nenádorových elementů. Vícejaderné nádorové buňky se označují jako buňky RS (nazvané podle Reedové a Sternberga), jednojaderné jako H buňky (podle Hodgkina). Oba buněčné typy jsou lymfoidního původu, v naprosté většině vychází z B buněk germinálních center. Byly popsány dva Hodgkinovy lymfomy, které se výrazně liší svou biologickou povahou a klinickým průběhem: (1)nodulární Hodgkinův lymfom s lymfocytární predominancí (NLPHL) (asi 5% HL) (2) klasický Hodgkinův lymfom (CHL) (asi 95% HL).

13 Hodgkinovy lymfomy Cytogenetické studie však neprokázaly specifické chromosomální aberace jako v non-hodgkinových lymfomech. Konkrétními genetickými znaky CHL (identifikovanými v izolovaných H/RS buňkách) jsou ve více než 98% případů transpozice genů pro imunoglobuliny a u malé části případů také pro receptor T buněk.

14 Hodgkinovy lymfomy Translokované geny pro imunglobuliny, zejména jejich část kódující variabilní oblast těžkých řetězců (tzv. VH geny) podléhají dále somatickým mutacím, které způsobují zahájení vývoje nádoru z B buněk zárodečných center. Výsledné neoplastické elementy (H/RS buňky) nejsou schopny produkovat funkční imunoglobuliny, charakteristická je ztráta exprese transkripčního faktoru Oct2 a nebo jeho koaktivátoru BOB1. Dráhy vedoucí k apoptóze jsou v H/RS buňkách inaktivovány. Předpokládá se, že v mechanismu blokády je zapojen nukleární faktor B (NF B), který je v H/RS buňkách konstitutivně aktivován. Ukázalo se rovněž, že inaktivace NF B obnovuje citlivost H/RS buněk k apoptóze.

15 Hodgkinovy lymfomy NLPHL je definován jako monoklonální nádor, který je převážně nodulární nebo nodulární i difusní a je složen z rozptýlených buněk jejichž jádro má typický mnoholaločnatý (puchýřkovitý) vzhled přirovnávaný k popcornu. V současné době se vedou diskuze o tom, zda tato varianta HL vůbec existuje a zda se nejedná o subtyp CHL bohatý na lymfocyty, či jiný typ lymfomu. Uvádí se, že mnoholaločnaté buňky většinou exprimují antigeny CD20, CD45, CD75, CD79a, BCL6, J řetězec a EMA. Tyto buňky, jak již bylo výše řečeno, jsou monoklonálního původu, a proto nesou identickou třídu imunoglobulinů. Různé oblasti DNA kódující těžké řetězce imunoglobulunů jsou mutovány, transkripty mutovaných oblastí jsou však většinou funkční. V uvedených buňkách nebyla prokázána latentní infekce virem EB (EBV), avšak tento virus může být prokázán v přítomných nenádorových lymfocytech.

16 Hodgkinovy lymfomy CHL je rovněž nádor monoklonálního původu složený z vícejaderných RS buněk a jednojaderných H buněk, které jsou rozptýleny v nenádorovém infiltrátu složeném z lymfocytů, plasmocytů, eosinofilů, neutrofilů a histiocytů. Podle charakteru infiltrátu a podle morfologie H/RS buněk se rozlišují 4 subtypy CHL: (1) CHL bohatý na lymfocyty, (2) CHL s nodulární sklerózou, (3) CHL se smíšenou celularitou a (4) CHL s lymfocytární deplecí. U všech uvedených subtypů mají jádorové H/RS buňky podobný imunofenotyp a genetiku, avšak jejich klinický průběh se liší podle toho, zda nádor je spojen s infekcí EBV. Imunofenotyp H/RS buněk je následující: Pozitivita CD30 (asi 95-97%), CD15 (75-85%), CD20 (40%), CD79a (15-20%), BSAP (B-cell specific activator protein, produkt genu PAX5) (90%), LMP1 (latent membrane protein 1 viru EB) (v rozvinutých zemích zejména u 10-40% případů 2. subtypu a asi 75% případů 3. subtypu, ve vývojových zemích u většiny všech případů), EMA (epithelial membrane antigen) (5%). Obvykle negativita CD45, J řetězce, CD75 a CD68, úplné chybění exprese transkripčního faktoru Oct2 a nebo jeho koaktivátoru BOB1.

17 Hodgkinovy lymfomy Poznámka: Frekvence výskytu EBV v HL je závislá na četných faktorech. Nejčastěji je EBV zjišťován u CHL se smíšenou celularitou, u ostatních typů se infekce EBV prokazuje daleko méně častěji. Uvádí se, že v Severní Americe a Evropě je s infekcí EBV spojeno 20-40% případů HL, zatímco v rozvojových zemích tomu tak je až u 100%. U EBV pozitivních případů HL se v H/RS buňkách exprimují proteiny EBNA1, LMP1 a LMP2. Na rozdíl od EBNA1, jsou epitopy proteinů LMP1 a LMP2 efektivně zpracovávány a nabízeny cytotoxickým T lymfocytům přímo infikovanými buňkami, které takto fungují jako antigen presentující buňky. Je proto nejasné, proč H/RS buňky infikované EBV nejsou těmito cytotoxickými buňkami zničeny. Předpokládá se, že musí mít zapojen nějaký mechanismus umožňující jim uniknout z imunitního dozoru. Je o nich známo, že produkují velké množství interleukinu 10, který má schopnost inhibovat aktivitu cytotoxických lymfocytů, a tím pravděpodobně chrání H/RS buňky před zničením.

18 Vývoj neuroektodermových nádorů Do skupiny neuroektodermálních nádorů se řadí všechny tumory vznikající z buněk centrálního i periferního nervového systému, které mají původ v buňkách embryonální neurální trubice (tzv. neuroektodermu). Patří sem: gangliové buňky (neurony), gliové buňky dělící se na astrocyty a oligodendrocyty a Schwannovy buňky se svými deriváty, melanocyty. Proto celá skupina tvoří značně heterogenní skupinu zahrnující nádory typu meduloblastomů, oligodendrogliomů, astrocytomů, neuroblastomů, neurinomů (Schwannomů), neurofibromů melanomů a dalších. Patogenetické dráhy vedoucí ke všem typům neuroektodermových nádorů nejsou dosud poznány úplně. Přesto byly dosaženy velké pokroky a identifikovány některé genetické dráhy u gliálních nádorů, neurofibromů a maligních melanomů (melanoblastomů).

19 Vývoj neuroektodermových nádorů 1. Astrocytomy Byly identifikovány dvě genetické dráhy, které odráží rozdílné fáze vývoje těchto nádorů: (1) dráha iniciace (2) dráha progrese Průběh iniciační dráhy je umožněn inaktivací (mutací) genu p53 (TP53). Vlastní vývoj astrocytomů (vznik astrocytomu grade II) je však pravděpodobně iniciován aktivací signální dráhy zprostředkované PDGF (platelet-derived growth factor) a PDGFR (receptor PDGF). Podílí se na ní defekty ras a receptorů tyrosin-kináz. Vznik pilocytárního astrocytomu (grade I) je umožněn ztrátou genu NF1.

20 Vývoj neuroektodermových nádorů Progrese v těchto nádorech je zahájena inaktivací nebo ztrátou nádory suprimujícího genu Rb a následována amplifikací genu pro cyklin dependentní kinázu 4 (CDK4). Prímární glioblastoma multiforme se vyvíjí přímo z prekurzorových buněk po inaktivační mutaci nebo deleci genu kódujícího p16 (INK4A). Podpůrnými faktory jsou mutace a amplifikace genu pro receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR) a amplifikace MDM2, která způsobí vyřazení funkce p53, v případě, že není již primárně mutován. Dalším nádorovým supresorem, který je vyřazen z funkce v průběhu progrese je PTEN.

21 Vývoj neuroektodermových nádorů Můžeme tedy shrnout: Ztráta funkce p53 spolu s nadměrnou expresí PDGF a PDGFR vede ke vzniku astrocytomu nízkého stupně malignity (grade II). Pilocytární astrocytom (grade I) se vyvíjí samostatnou drahou po ztrátě genu NF1. Další progrese směrem astrocytomům vyššího stupně malignity (grade III a IV) a sekundárnímu glioblastoma multiforme (GBM) je umožněna ztrátou genu Rb a amplifikací genu pro CDK4. Primární glioblastom má rovněž separátní vývojovou dráhu, která podporuje přímou transformaci k vysoce malignímu fenotypu bez zmíněných mezistadií. V této dráze se popisují ztráty genů INK4A (p16) a PTEN, spolu s amplifikacemi (mutacemi)genů pro receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR) a MDM2.

22 Vývoj neuroektodermových nádorů 2. Nádory periferního nervového systému Prostudovány jsou zejména dráhy vedoucí ke vzniku a vývoji neurofibromu a maligního nádoru periferní nervové pochvy (malignant peripheral-nerve-sheath tumor MPNST).

23 Vývoj neuroektodermových nádorů Neurofibromy mají dvě charakteristické vlastnosti: Vznikají uvnitř periferního nervu a jsou tvořeny heterogenní směsí buněčných typů, které jsou přítomny v normálním periferním nervu (Schwannovy buňky, perineurální buňky, neuronální vlákna, fibroblasty a infiltrující mastocyty. I když neurofibromy mohou vznikat sporadicky, typický je jejich mnohočetný výskyt v rámci onemocnění označovaného jako neurofibromatóza 1. typu. V rámci tohoto onemocnění mohou vznikat dva hlavní typy neurofibromů: Nejčastěji to je dermální neurofibrom vyvíjející se a progredující nejčastěji v době puberty, ale již v době embryonálního vývoje se může tvořit i tzv. plexiformní neurofibrom a to přímo v kraniálních a spinálních nervech. Faktorem, který umožňuje vznik a vývoj těchto tumorů je mutace genu NF1 (viz příslušná kapitola). Nepředpokládá se mutace obou alel tohoto genu, tak jak je tomu u MPNST, feochromocytomu apd., ale i ztráta jedné alely je dostačující. Často u těchto nádorů bývá rovněž zvýšená exprese receptoru pro EGF (EGFR). Další progrese směrem k MPNST je umožněna kromě kompletní ztráty obou alel NF1, také genetickými alteracemi genů pro p53 (TP53), p16 (INK4A), prb (Rb) a p27 (Kip1).

24 Vývoj neuroektodermových nádorů 3. Maligní melanomy (melanoblastomy) U této skupiny zhoubných nádorů byly popsány četné změny na různých chromosomech. Týkají se ztráty heterozygosity (LOH) na chromosomech 1p, 6q, 6p, 7, 9p, 10q, 11q, 17p, 17q. Postupně byly identifikovány geny, které s těmito změnami souvisí a určena jejich časová souslednost. Pro vznik maligního melanomu je důležitá vrozená predispozice, která se s velkou pravděpodobností týká zárodečné mutace ve dvou genech: cdk4, kódující cyklin dependentní kinázu 4 a INK4A, kódující inhibitor cyklin dependentní kinázy 4, protein p16. Oba produkty jsou bezprostředně zapojeny do regulace buněčného cyklu. Gen INK4A je klasický nádorový supresor, jeho inaktivace může být způsobena delecí, bodovou mutací nebo metylací promotoru. U případů familiárně se vyskytujícího melanomu postihuje zárodečná mutace jednu alelu, druhá alela je pak inaktivována během života somatickou mutací nebo ztrátou heterozygosity. U sporadických případů melanomu jsou obě alely inaktivovány až v průběhu života, pravděpodobnost vzniku nádoru se tím však výrazně sníží.

25 Vývoj neuroektodermových nádorů Naproti tomu gen cdk4 se chová jako klasický onkogen, to znamená, že se chová jako dominantní gen a ke ztrátě jeho funkce stačí mutace jedné alely. Předpokládá se, že pro vznik běžného, během života získaného, pigmentového névu z normálních melanocytů je nutný vrozený defekt jedné alely alespoň jednoho z obou zmiňovaných genů nebo vrozená inaktivace jedné alely dalšího nádorového supresoru, genu PTEN (viz příslušná kapitola). Pro vývoj směrem k dysplastickému névu nebo melanomu in situ (lentigo maligna) je nutná inaktivace, inaktivační mutace nebo dalece druhé alely buď genu na chromosomu 9p (INK4A), nebo na chromosomu 10q (PTEN). Pro přechod do fáze radiálně rostoucího maligního melanomu je nutná úplná ztráta exprese proteinu p16 (produkt INK4A) doprovázená mutací p53 nebo N-ras. Obě posledně jmenované události jsou také důležité pro další vývoj směrem k vertikálně se šířícímu malignímu melanomu, avšak přidružují se k nim i dalece blíže neidentifikovaných genů na chromosomu 6q. Pro získání metastatického fenotypu maligního melanomu jsou důležité dalece genů na chromosomech 1p, 3p, 11q, 17p a 17q. Pravděpodobně tím dochází, mimo jiné, k inaktivaci genů pro β-katenin, NM-23 a NF1. K těmto posaným genetickým změnám se pravděpodobně přidružují i defekty genů opravujících chybné párování DNA a defekt genu EWS (Ewingova sarkomu).

26 Vývoj jiných typů nádorů 1. Retinoblastom Vývoj tohoto nádoru souvisí s vrozenými nebo získanými mutacemi genu Rb1. Význam tohoto genu a funkce jeho produktu prb je podrobněji popsána v kapitole Nádorové supresory. 2. Wilmsův nádor (adenosarkom) Nádor je způsoben vrozenou nebo získanou mutací genu WT1, který je rovněž podrobněji charakterizován v kapitole Nádorové supresory. Tyto mutace mají většinou charakter dalece nebo bodové mutace. Zejména mutace v oblasti zinkového prstu molekuly vedou ke ztrátě schopnosti tohoto proteinu se vázat k DNA zatímco mutace v oblasti jeho transaktivační domény změní represní funkci proteinu na aktivační. Některé zárodečné mutace WT1 genu způsobují těžké poškození v rámci tzv. Denis-Drashova syndromu (dysgeneze gonád, neuropatie, výskyt Wilmsova nádoru). Wilmsův nádor se rovněž vyvíjí u tzv. Beckwith-Wiedemannova syndromu (makroglosie, gigantismus, zvýšený výskyt nádorů, často Wilmsův nádor), který je spojen s defekty na chromosomu 11p15. V této oblasti bylo identifikováno několik dalších kandidátních genů, které se mohou spolupodílet na vývoji Wilmsova nádoru. Jsou to IGF2 a WT2. Konečně, v rodinách s výskytem Wilmsova nádoru byl na 11. chromosomu identifikován další kandidátní gen WT3.

27 Vývoj jiných typů nádorů 3. Neurofibromatóza typu 1 Vznik tohoto mnohočetného nádoru byl diskutován v souvislosti s genem NF1 podrobněji v kapitolách Nádorové supresory a Vývoj neuroektodermových nádorů. Mutace tohoto genu jsou velmi heterogenní a v současné době se popisuje více než 100 rozdílných mutací genu NF1. Jedinou poměrně častější mutací vyskytující se v lézích pacientů s neurofibromatózou typu 1 byla záměna C za T v exonu 31. Podle některých pramenů lze očekávat, že za různý klinický průběh i morfologii neurofibromatózy mohou být zodpovědné tři geny zavzaté do 27. intronu NF1. Tyto geny mají označení EVI2A, EVI2B a OMPG. 4. Neurofibromatóza typu 2 Podrobnosti o genu NF2 jsou uvedeny v kapitole Nádorové supresory. Defekty tohoto genu vznikají v souvislosti s delecí, bodovou mutací, insercí a poruchou sestřihu. Mutace jsou obvykle rodinně specifické, ačkoliv záměna C za T v 57. kodonu je relativně častější. Sporadické neurinomy (Schwannomy) a meningiomy mají poměrně často popisovanou inaktivační somatickou mutaci NF2. Pro vznik nádoru jsou však nutné mutace obou alel.

28 Vývoj jiných typů nádorů 5. Mnohočetná endokrinní neoplasie (MEN1, MEN2) MEN 1 je syndrom provázející vrozené endokrinně aktivní nádory příštítných tělísek, pankreatu a přední hypofýzy. MEN 2 se dělí na MEN2A a MEN2B, které spolu s familiárním medulárním karcinomem štítné žlázy (FMTC) tvoří tři rozdílné klinické syndromy dědící se autosomálně dominantním způsobem, které všechny lze sdružit pod jedinou diagnózu medulárního karcinomu štítné žlázy. MEN2A a 2B bývají rovněž spojeny se vznikem feochromocytomu. Gen pro MEN1 byl identifikován na chromosomu 11q13. Defekty tohoto chromosomu byly objeveny rovněž u sporadických forem nádorů výše uvedených lokalizací. Pro vznik nádoru je však nezbytná inaktivace obou alel. Gen pro MEN2A byl nalezen na chromosomu 10, ve stejné oblasti byly zjištěny rovněž geny odpovědné za MEN2B a FMTC. Produkt genu má funkci receptorové tyroxin kinázy, její aktivace zesiluje signální transdukci vedoucí k buněčné proliferaci. Mutace genu pro MEN2A a FMTC se primárně vyskytují v extracelulární doméně bohaté na cystein a způsobují substituci cysteinu jinou aminokyselinou. Jedna z nejčastějších mutací, která je spojená i s vývojem karcinomů příštítných tělísek je náhrada cysteinu v kodonu 634 argininem. Pro vývoj MEN2B je nezbytná mutace v kodonu 918, při které dochází k náhradě threoninu methioninem v tyroxin kinázové doméně genu nazvaného RET. Tento gen má tak funkci onkogenu.

29 Vývoj jiných typů nádorů 6. Tuberózní skleróza Jde o sporadicky se vyskytující nebo autosomálně dominantně děděný syndrom zahrnující mnohočetné hamartomy v různých orgánech, včetně kůže, ledvin, mozku, srdce, retiny a plic. Počet sporadických případů je asi dvakrát větší než počet případů vrozených. Rodiny s výskytem tohoto onemocnění mají asi ve 30-50% případů LOH na chromosomu 9q43, zbývající část postižených rodin zpravidla na chromosomu 16. Předpokládá se, že geny způsobující tuberózní sklerózu působí pravděpodobně jako nádorové supresory. Gen z chromosomu 16 se nazývá TSC2 a kóduje protein nazvaný tuberin. Je homologií s GTPázu aktivujícím proteinem GAP3. Gen na chromosomu 9 dostal označení TSC1 a jehopřesná funkce dosud nebyla zjištěna. 7. Neuroblastom Je jedním z nejčastějších nádorů dětského věku. Cytogenetické studie předpověděly inaktivaci nádorových supresorů a aktivaci onkogenů na chromosomu 1p36. Byly zde objeveny oblasti, jejichž DNA sekvence jevila částečnou homologii s genem N-myc. Amplifikace tohoto genu je v neuroblastomech rovněž velmi častá a dá se předpokládat, že má kauzativní význam.

30 Vývoj jiných typů nádorů 8. Rabdomyosarkom Většina případů (okolo 60%) se histologicky jeví jako embryonální rabdomyosarkom, většina zbývajících případů bývá klasifikována jako alveolární rabdomyosarkom. Chromosomální abnormity byly zjištěny u obou histologických typů. U prvního však jsou dosti nespecifické, zatímco druhý případ vykazuje typickou translokaci t(2;13)(q35;q14). Na chromosomu 2 byl zjištěn zlomový bod právě v místě genu PAX3, který reguluje embryonální vývoj a na chromosomu 13 lokalizace genu pro transkripční faktor označovaný jako FKHR (forkhead tarnscription factor). Chromosomálními přesuny dochází k tvorbě fúzního genu kódujícího část molekuly PAX3 společně s DNA vazebnou doménou FKHR. To vede k produkci fúzního proteinu schopného vázat normální cílové geny produktu PAX3, ale s aberantní regulací transkripce. Pozdější studie nalezly rovněž u embryonálního rabdomyosarkomu LOH v oblasti chromosomu 11p15.5. V tomto lokusus se předpokládá existence nádorového supresoru, jehož inaktivace může vést k vývoji nádoru. Je zajímavé, že stejná oblast je zapojena do vývoje Wilmsova nádoru a oba typy nádorů mohou být součástí výše zmiňovaného Beckwith-Wiedemannova syndromu.

31 Vývoj jiných typů nádorů 9. Ewingův sarkom Ve více než 80% případů tohoto nádoru byla zjištěna translokace t(11;22)(q24;q12). Touto přestavbou dochází opět k tvorbě fúzního genu spojující některé vlastnosti genu EWS a FLI1. U části případů byla rovněž nalezena translokace t(21;22), která vede ke vzniku dalšího fúzního genu EWS/ERG, umožňující produkci fúzního proteinu. Jak FLI1, atk ERG jsou transkripčními faktory.

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních

Více

Patologie krevního ústrojí. II. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru

Patologie krevního ústrojí. II. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru Patologie krevního ústrojí II. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru H&E Polycythaemia vera Giemsa Erythroidní proliferace Glycophorin C Polycythaemia vera ABNORMAL MEGAKARYOCYTIC PROLIFERATION

Více

Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno

Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno Retinoblastom Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno Retinoblastom (RBL) zhoubný nádor oka, pocházející z primitivních

Více

Muž 15 let Klinická dg.: Lymphadenopathia colli l. sin, Rezistence pozorována od 3/2013 Bez progrese růstu Krevní a serologické nálezy negativní

Muž 15 let Klinická dg.: Lymphadenopathia colli l. sin, Rezistence pozorována od 3/2013 Bez progrese růstu Krevní a serologické nálezy negativní Muž 15 let Klinická dg.: Lymphadenopathia colli l. sin, Rezistence pozorována od 3/2013 Bez progrese růstu Krevní a serologické nálezy negativní Suspektní tuhá nerovná uzlina, velikosti 3,5 x 2,5 x 2 cm

Více

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 1 Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha 2 Všeobecná fakultní nemocnice, Praha MDS Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní

Více

Leukémie. - onemocnění postihující hemopoetický systém. vznik hromaděním změn v genomu kmenových buněk progenitorů jednotlivých řad

Leukémie. - onemocnění postihující hemopoetický systém. vznik hromaděním změn v genomu kmenových buněk progenitorů jednotlivých řad Nádory dětskd tského věkuv 30-35% 35% leukémie 11% lymfomy 28% nádory n CNS Neuroblastom 6-8% nefroblastom 6% rabdomyosarkom 3% osteosarkom Retinoblastom 2% EWS Hepatoblastom Germináln lní nádory Leukémie

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

1.12.2009. Buněčné kultury. Kontinuální kultury

1.12.2009. Buněčné kultury. Kontinuální kultury Primární kultury - odvozené přímo z excise tkáně buněčné linie z různých organizmů, tkání explantované kultury jednobuněčné suspense lze je udržovat jen po omezenou dobu během kultivace ztrácejí diferenciační

Více

Neuroektodermové nádory. CNS PNS Kůže, sliznice (melanocyty)

Neuroektodermové nádory. CNS PNS Kůže, sliznice (melanocyty) Neuroektodermové nádory CNS PNS Kůže, sliznice (melanocyty) Neuroektodermové nádory 2% všech nádorů dospělých, 20% všech solidních nádorů v dětské populaci (pod 15 let) 5% je součástí hereditárních syndromů

Více

Buněčné kultury. Kontinuální kultury

Buněčné kultury. Kontinuální kultury Buněčné kultury Primární kultury - odvozené přímo z excise tkáně buněčné linie z různých organizmů, tkání explantované kultury jednobuněčné suspense lze je udržovat jen po omezenou dobu během kultivace

Více

Elementy signálních drah. cíle protinádorové terapie

Elementy signálních drah. cíle protinádorové terapie Elementy signálních drah cíle protinádorové terapie Martin Pešta, Ondřej Topolčan Department of Internal Medicine II, Faculty of Medicine in Pilsen, Charles University in Prague, Czech Republic Cílená

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více

UPOZORNĚNÍ PRO STUDENTY

UPOZORNĚNÍ PRO STUDENTY UPOZORNĚNÍ PRO STUDENTY Abychom vyhověli žádostem zřad studentů, předkládáme textovou část prezentací vybraných přednášek z patologie pro usnadnění orientace v přednášené látce. Nejedná se v žádném ohledu

Více

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění O. Topolčan,M.Pesta, J.Kinkorova, R. Fuchsová Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Plzeň CZ.1.07/2.3.00/20.0040 a IVMZČR Témata přednášky Přepdpoklady

Více

Cytogenetické vyšetřovací metody v onkohematologii Zuzana Zemanová

Cytogenetické vyšetřovací metody v onkohematologii Zuzana Zemanová Cytogenetické vyšetřovací metody v onkohematologii Zuzana Zemanová Centrum nádorové cytogenetiky Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF UK v Praze Klinický význam cytogenetických

Více

Klasifikace nádorů varlat

Klasifikace nádorů varlat Klasifikace nádorů varlat MUDr. Marek Grega Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN v Motole Nádory varlat v různorodá skupina nádorových afekcí, která odpovídá komplikované histogenezi orgánu

Více

Vakcíny z nádorových buněk

Vakcíny z nádorových buněk Protinádorové terapeutické vakcíny Vakcíny z nádorových buněk V. Vonka, ÚHKT, Praha Výhody vakcín z nádorových buněk 1.Nabízejí imunitnímu systému pacienta celé spektrum nádorových antigenů. 2. Jejich

Více

Leukémie. Leukémie AML ALL. Nádory dětského věku, frekvence výskytu u dětí do 15 let

Leukémie. Leukémie AML ALL. Nádory dětského věku, frekvence výskytu u dětí do 15 let UPOZORNĚNÍ PRO STUDENTY a návštěvníky www Abychom vyhověli žádostem z řad studentů, předkládáme textovou část prezentací vybraných přednášek z patologie pro usnadnění orientace v přednášené látce. Nejedná

Více

Lékařská genetika a onkologie. Renata Gaillyová OLG a LF MU Brno 2012/2013

Lékařská genetika a onkologie. Renata Gaillyová OLG a LF MU Brno 2012/2013 Lékařská genetika a onkologie Renata Gaillyová OLG a LF MU Brno 2012/2013 *genetické souvislosti *onkogenetická vyšetření u onkologických onemocnění * genetické vyšetření u hereditárních nádorů *presymptomatické

Více

Cytomegalovirus a nádory mozku. Seminář VIDIA SZÚ 26.5.2014

Cytomegalovirus a nádory mozku. Seminář VIDIA SZÚ 26.5.2014 Cytomegalovirus a nádory mozku Seminář VIDIA SZÚ 26.5.2014 Lidské onkogenní viry Modifikovaná kritéria pro Kochovy postuláty pro lidské nádorové viry splňují: Virus Epsteina-Barrové (EBV) Virus hepatitidy

Více

Studium genetické predispozice ke vzniku karcinomu prsu

Studium genetické predispozice ke vzniku karcinomu prsu Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studium genetické predispozice ke vzniku karcinomu prsu Petra Kleiblová Ústav biochemie a experimentální onkologie, 1. LF UK - skupina molekulární biologie

Více

Molekulární mechanismy kancerogeneze solidních nádorů

Molekulární mechanismy kancerogeneze solidních nádorů Molekulární mechanismy kancerogeneze solidních nádorů Z. Kolář Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie LF UP a FN Olomouc Molekulární mechanismy kancerogeneze solidních

Více

Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice

Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice nízce agresivní lymfoproliferativní onemocnění základem je proliferace a akumulace klonálních maligně transformovaných vyzrálých B lymfocytů

Více

PATOGENEZE HODGKINOVA LYMFOMU z pohledu patologa a klasifikace lymfoproliferací

PATOGENEZE HODGKINOVA LYMFOMU z pohledu patologa a klasifikace lymfoproliferací PATOGENEZE HODGKINOVA LYMFOMU z pohledu patologa a klasifikace lymfoproliferací Jan Stříteský Ústav patologie 1. LF UK a VFN Praha Eiseltův večer 22. 10. 2012 1 1. HODGKINŮV LYMFOM V PROMĚNÁCH ČASU 1832-2012

Více

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s

Více

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech Minárik M. Centrum aplikované genomiky solidních nádorů (CEGES), Genomac výzkumný ústav, Praha XXIV. JARNÍ SETKÁNÍ

Více

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,

Více

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se

Více

Akutní leukémie a myelodysplastický syndrom. Hemato-onkologická klinika FN a LF UP Olomouc

Akutní leukémie a myelodysplastický syndrom. Hemato-onkologická klinika FN a LF UP Olomouc Akutní leukémie a myelodysplastický syndrom Hemato-onkologická klinika FN a LF UP Olomouc Akutní leukémie (AL) Představují heterogenní skupinu chorob charakterizovaných kumulací klonu nevyzrálých, nádorově

Více

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů Variabilita

Více

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Vztahy mezi imunitním

Více

Mikromorfologická diagnostika bronchogenního karcinomu z pohledu pneumologické cytodiagnostiky

Mikromorfologická diagnostika bronchogenního karcinomu z pohledu pneumologické cytodiagnostiky Mikromorfologická diagnostika bronchogenního karcinomu z pohledu pneumologické cytodiagnostiky P. Žáčková Pneumologická klinika 1. LFUK Thomayerova nemocnice Úvod a definice Každá buňka obsahuje informace

Více

Patologie a klasifikace karcinomu prostaty, Gleasonův systém. MUDr. Marek Grega. Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN v Motole

Patologie a klasifikace karcinomu prostaty, Gleasonův systém. MUDr. Marek Grega. Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN v Motole Patologie a klasifikace karcinomu prostaty, Gleasonův systém MUDr. Marek Grega Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN v Motole Nádory prostaty v z každé buňky, která vytváří komplexní uspořádání

Více

Sondy k detekci aneuploidií a mikrodelečních syndromů pro prenatální i postnatální vyšetření

Sondy k detekci aneuploidií a mikrodelečních syndromů pro prenatální i postnatální vyšetření Sondy k detekci aneuploidií a mikrodelečních syndromů pro prenatální i postnatální vyšetření Název sondy / vyšetřovaného syndromu vyšetřovaný gen / oblast použití Fast FISH souprava prenatálních sond DiGeorge

Více

Diagnostika genetických změn u papilárního karcinomu štítné žlázy

Diagnostika genetických změn u papilárního karcinomu štítné žlázy Diagnostika genetických změn u papilárního karcinomu štítné žlázy Vlasta Sýkorová Oddělení molekulární endokrinologie Endokrinologický ústav, Praha Nádory štítné žlázy folikulární buňka parafolikulární

Více

HD - Huntingtonova chorea. monogenní choroba HDF (CAG) 6-35 (CAG) 36-100+ čistě genetická choroba?

HD - Huntingtonova chorea. monogenní choroba HDF (CAG) 6-35 (CAG) 36-100+ čistě genetická choroba? HD - Huntingtonova chorea monogenní choroba HD 4 HDF (CAG) 6-35 (CAG) 36-100+ čistě genetická choroba? 0% geny 100% podíl genů a prostředí na rozvoji chorob 0% prostředí 100% F8 - hemofilie A monogenní

Více

SEZNAM LABORATORNÍCH VYŠETŘENÍ

SEZNAM LABORATORNÍCH VYŠETŘENÍ Laboratoř morfologická SME 8/001/01/VERZE 01 SEZNAM LABORATORNÍCH VYŠETŘENÍ Cytologické vyšetření nátěru kostní dřeně Patologické změny krevního obrazu, klinická symptomatologie s možností hematologického

Více

Virus Epsteina a Barrové

Virus Epsteina a Barrové Virus Epsteina a Barrové EBV RNDr K.Roubalová NRL pro herpetické viry EBV - hostitelské buňky RECEPTOR: CD21 CR2 Receptor pro C3d složku komplementu Přítomen na B-lymfocytech některých T-lymfocytech Latentní

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících

Více

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení

Více

Molekulárně cytogenetické vyšetření pacientů s mnohočetným myelomem na OLG FN Brno

Molekulárně cytogenetické vyšetření pacientů s mnohočetným myelomem na OLG FN Brno Molekulárně cytogenetické vyšetření pacientů s mnohočetným myelomem na OLG FN Brno Filková H., Oltová A., Kuglík P.Vranová V., Kupská R., Strašilová J., Hájek R. OLG FN Brno, PřF MU Brno, IHOK FN Brno

Více

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální

Více

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii

Více

Genetický polymorfismus

Genetický polymorfismus Genetický polymorfismus Za geneticky polymorfní je považován znak s nejméně dvěma geneticky podmíněnými variantami v jedné populaci, které se nachází v takových frekvencích, že i zřídkavá má frekvenci

Více

1.12.2009. Maligní nádory. Nádorová onemocnění. Protoonkogeny. Maligní nádorová onemocnění. Protoonkogeny - amplifikace sekvence DNA.

1.12.2009. Maligní nádory. Nádorová onemocnění. Protoonkogeny. Maligní nádorová onemocnění. Protoonkogeny - amplifikace sekvence DNA. NÁDORY BENIGNÍ Nádorová onemocnění rostou v původním loţisku, zachovávají charakter tkáně, ze které vznikly NÁDORY MALIGNÍ invazivní růst, poškozují strukturu a funkci tkáně, indukují vlastní angiogenezu,

Více

Modul obecné onkochirurgie

Modul obecné onkochirurgie Modul obecné onkochirurgie 1. Principy kancerogeneze, genetické a epigenetické faktory 2. Onkogeny, antionkogeny, reparační geny, instabilita nádorového genomu 3. Nádorová proliferace a apoptóza, důsledky

Více

Vybrané prognostické faktory metastáz maligního melanomu

Vybrané prognostické faktory metastáz maligního melanomu Vybrané prognostické faktory metastáz maligního melanomu Bukvová M., Mejzlík J. Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Pardubická krajská nemocnice a.s Maligní melanom neuroektodermální původ

Více

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21 Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...

Více

CADASIL. H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder

CADASIL. H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder CADASIL analýza mutací v genu NOTCH3 H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder Ústav dědičných metabolických poruch 1. LF UK a VFN Oddělení patologie a nár. ref.

Více

Lekce z analýz genových expresních profilů u MM a návrh panelu genů pro ČR. Mgr. Silvie Dudová

Lekce z analýz genových expresních profilů u MM a návrh panelu genů pro ČR. Mgr. Silvie Dudová Lekce z analýz genových expresních profilů u MM a návrh panelu genů pro ČR Mgr. Silvie Dudová Centrum základního výzkumu pro monoklonální gamapatie a mnohočetný myelom, ILBIT LF MU Brno Laboratoř experimentální

Více

Nádorová onemocnění NÁDORY BENIGNÍ

Nádorová onemocnění NÁDORY BENIGNÍ Nádorová onemocnění NÁDORY BENIGNÍ rostou v původním ložisku, zachovávají charakter tkáně, ze které vznikly NÁDORY MALIGNÍ invazivní růst, poškozují strukturu a funkci tkáně, indukují vlastní angiogenezu,

Více

Odběr krvetvorných buněk z periferní krve: příprava, průběh a komplikace

Odběr krvetvorných buněk z periferní krve: příprava, průběh a komplikace Odběr krvetvorných buněk z periferní krve: příprava, průběh a komplikace Helena Švábová, Andrea Žmijáková Interní hematologická a onkologická klinika FN Brno Separační středisko je součástí Interní hematologické

Více

Obsah. Autoři. Předmluva. Introduction. Úvod. 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu

Obsah. Autoři. Předmluva. Introduction. Úvod. 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu Obsah Autoři Předmluva Introduction Úvod 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu 1.2. Šíření maligních nádorů 1.3. Souhrn 1.4. Summary 2. Obecné klinické

Více

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů K.Roubalová Specifické vlastnosti herpetických virů ovlivňují protilátkovou odpověď Latence a celoživotní nosičství Schopnost reaktivace,

Více

Vypracování techniky kultivace buněk in vitro (tkáňové kultury) umožnilo definovat

Vypracování techniky kultivace buněk in vitro (tkáňové kultury) umožnilo definovat NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ Nádorová onemocnění jsou spolu s nemocemi kardiovaskulárního sytému nejběžnějmi chorobami v na populaci a nejčastěj příčinou úmrtí. Nádorové onemocnění znamená vznik tkáně, ve které

Více

1. Genetická a molekulárně biologická podstata nádorové transformace

1. Genetická a molekulárně biologická podstata nádorové transformace 1. Genetická a molekulárně biologická podstata nádorové transformace Zhruba 5-10% nádorových onemocnění vykazuje očividně zvýšený výskyt v rodinách a u části těchto případů bylo možné prokázat jednoduše

Více

Mutace s dobrou prognózou, mutace se špatnou prognózou omezené možnosti biologické léčby pro onkologické pacienty

Mutace s dobrou prognózou, mutace se špatnou prognózou omezené možnosti biologické léčby pro onkologické pacienty Mutace s dobrou prognózou, mutace se špatnou prognózou omezené možnosti biologické léčby pro onkologické pacienty J.Berkovcová, M.Dziechciarková, M.Staňková, A.Janošťáková, D.Dvořáková, M.Hajdúch Laboratoř

Více

Etiopatogeneze nádorů

Etiopatogeneze nádorů Etiopatogeneze nádorů Kontrola buněčného cyklu Nádorová transformace buňky Interakce nádoru a organizmu Metastazování Nádory (tumory) - úvod Nádor je patologický stav (nemoc) v důsledku porušené kontroly

Více

VÝSLEDKY FISH ANALÝZY U NEMOCNÝCH S MM ZAŘAZENÝCH VE STUDII CMG 2002 VÝZKUMNÝ GRANT NR/8183-4 CMG CZECH GROUP M Y E L O M A Č ESKÁ MYELOMOVÁ SKUPINA

VÝSLEDKY FISH ANALÝZY U NEMOCNÝCH S MM ZAŘAZENÝCH VE STUDII CMG 2002 VÝZKUMNÝ GRANT NR/8183-4 CMG CZECH GROUP M Y E L O M A Č ESKÁ MYELOMOVÁ SKUPINA VÝSLEDKY FISH ANALÝZY U NEMOCNÝCH S MM ZAŘAZENÝCH VE STUDII CMG 2002 VÝZKUMNÝ GRANT NR/8183-4 CZECH CMG M Y E L O M A GROUP Č ESKÁ MYELOMOVÁ SKUPINA Zhodnocení spolupráce Přehled molekulárně cytogenetických

Více

Potřebné genetické testy pro výzkum a jejich dostupnost, spolupráce s neurology Taťána Maříková. Parent projekt. Praha 19.2.2009

Potřebné genetické testy pro výzkum a jejich dostupnost, spolupráce s neurology Taťána Maříková. Parent projekt. Praha 19.2.2009 Potřebné genetické testy pro výzkum a jejich dostupnost, spolupráce s neurology Taťána Maříková Parent projekt Praha 19.2.2009 Diagnostika MD její vývoj 1981-1986: zdokonalování diferenciální diagnostiky

Více

Roman Hájek Tomáš Jelínek. Plazmocelulární leukémie (PCL)

Roman Hájek Tomáš Jelínek. Plazmocelulární leukémie (PCL) Roman Hájek Tomáš Jelínek Plazmocelulární leukémie (PCL) Definice (1) vzácná forma plazmocelulární dyskrázie nejagresivnější z lidských monoklonálních gamapatií incidence: 0,04/100 000 obyvatel evropské

Více

Centrální dogma molekulární biologie

Centrální dogma molekulární biologie řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových

Více

Dědičnost vázaná na X chromosom

Dědičnost vázaná na X chromosom 12 Dědičnost vázaná na X chromosom EuroGentest - Volně přístupné webové stránky s informacemi o genetickém vyšetření (v angličtině). www.eurogentest.org Orphanet - Volně přístupné webové stránky s informacemi

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

Degenerace genetického kódu

Degenerace genetického kódu AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.

Více

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha interakce antigenu s protilátkou probíhá pouze v místech epitopů Jeden antigen může na svém povrchu nést

Více

Proč nemáme vakcínu proti HIV-1?

Proč nemáme vakcínu proti HIV-1? UAB THE UNIVERSITY OF ALABAMA AT BIRMINGHAM UAB Proč nemáme vakcínu proti HIV-1? Jiří Městecký Department of Microbiology University of Alabama at Birmingham USA Pandemie HIV/AIDS 1983 2004 2010 2020 Popsání

Více

Hypereozinofilní syndrom (HES) a chronická eozinofilní leukemie (CEL)

Hypereozinofilní syndrom (HES) a chronická eozinofilní leukemie (CEL) Hypereozinofilní syndrom (HES) a chronická eozinofilní leukemie (CEL) Chrobák L II. interní klinika, Oddělení klinické hematologie, LFHK a FN Hradec Králové Eozinofily Normální počet 0,1 0,5 x10 9 /l Regulace

Více

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o.

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o. Herpetické viry a autoimunita K.Roubalová Vidia s.r.o. Vztah infekce k autoimunitnímu onemocnění Infekce = příčina autoimunitního onemocnění Infekce = spouštěč autoimunitního procesu Infekce progrese onemocnění

Více

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Co je to toxicita léčby? Toxicita léčby lymfomů Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou? Dá se toxicita předvídat? Existuje

Více

Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie. Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11.

Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie. Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11. Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11. listopadu 2013 Personalizovaná vs standardní péče Cílená léčba Spojení diagnostiky

Více

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák BUNĚČNÁ SIGNALIZACE Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus B10, 2015/2016 Ivan Literák BUNĚČNÁ SIGNALIZACE BUNĚČNÁ SIGNALIZACE - reakce na podněty z okolí - komunikace s jinými buňkami - souhra buněk

Více

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace:

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace: Radiační patofyziologie Radiační poškození vzniká účinkem ionizujícího záření. Co se týká jeho původu, ionizující záření vzniká: při radioaktivním rozpadu prvků, přichází z kosmického prostoru, je produkováno

Více

Mezenchymální nádory. Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk)

Mezenchymální nádory. Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk) Nádory ledvin Mezenchymální nádory Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk) Angiomyolipom Nejčastější mezenchymální nádor ledviny Vznik z perivaskulárních vřetenitých

Více

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;

Více

Návrh směrnic pro správnou laboratorní diagnostiku Friedreichovy ataxie.

Návrh směrnic pro správnou laboratorní diagnostiku Friedreichovy ataxie. Návrh směrnic pro správnou laboratorní diagnostiku Friedreichovy ataxie. Připravila L.Fajkusová Online Mendelian Inheritance in Man: #229300 FRIEDREICH ATAXIA 1; FRDA *606829 FRDA GENE; FRDA Popis onemocnění

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Intraduktální proliferující léze mléčné žlázy. Dušan Žiak

Intraduktální proliferující léze mléčné žlázy. Dušan Žiak Intraduktální proliferující léze mléčné žlázy Dušan Žiak Bioptický seminář FN a CGB Ostrava 5.2.2014 2013 Definice Intraduktální proliferujíce léze jsou skupinou cytologicky a architektonicky rozmanitých

Více

Benigní endometriální polyp

Benigní endometriální polyp Nádory dělohy POLYPY přisedlé nebo polokůlovité útvary, které vyklenují sliznici zdroj krvácení etiologicky funkční, hyperplastické, nádorové (riziko maligní transformace hyperplastického polypu je však

Více

1 Buněčný cyklus a apoptóza (z. Kleibi)..

1 Buněčný cyklus a apoptóza (z. Kleibi).. 1 Buněčný cyklus a apoptóza (z. Kleibi).. 1.1 Buněčný cyklus 1.1.1 Mitogenní signalizace a zahájení buněčného cyklu 1.1.2 G1 fáze buněčného cyklu a její reštrikční bod 1.1.3 S fáze: replikace DNA 1.1.4

Více

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.

Více

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny

Více

F-FDG-PET/CT NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ SRDCE. EVA FERDOVÁ, JIŘÍ FERDA, JAN BAXA Klinika zobrazovacích metod LFUK a FN v Plzni

F-FDG-PET/CT NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ SRDCE. EVA FERDOVÁ, JIŘÍ FERDA, JAN BAXA Klinika zobrazovacích metod LFUK a FN v Plzni F-FDG-PET/CT 18 NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ SRDCE EVA FERDOVÁ, JIŘÍ FERDA, JAN BAXA Klinika zobrazovacích metod LFUK a FN v Plzni SRDCE Vzácná postižení prevalence v populaci 0,001-0,3%* 75% benigních, 25% maligních*

Více

ÚVOD DO PROBLEMATIKY DĚTSKÉ ONKOLOGIE

ÚVOD DO PROBLEMATIKY DĚTSKÉ ONKOLOGIE ÚVOD DO PROBLEMATIKY DĚTSKÉ ONKOLOGIE prof. MUDr. Štěrba Jaroslav, Ph.D. Klinika dětské onkologie LF MU a FN Brno Dětská onkologie na počátku třetího tisícií Každý rok je v ČR diagnostikováno více než

Více

Funkce imunitního systému

Funkce imunitního systému Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince

Více

Pomalu rostoucí benigní nádor, je dobře ohraničený Jsou pevně spojené s dura mater, utlačují mozkovou tkáń, aniž by do ni prorůstaly Meningeomy tvoří

Pomalu rostoucí benigní nádor, je dobře ohraničený Jsou pevně spojené s dura mater, utlačují mozkovou tkáń, aniž by do ni prorůstaly Meningeomy tvoří Pomalu rostoucí benigní nádor, je dobře ohraničený Jsou pevně spojené s dura mater, utlačují mozkovou tkáń, aniž by do ni prorůstaly Meningeomy tvoří přibližně 25% všech intrakraniálních nádorů 50% menigeomů

Více

Papillomaviry. Eva Hamšíková. ÚHKT, oddělení experimentální virologie

Papillomaviry. Eva Hamšíková. ÚHKT, oddělení experimentální virologie Papillomaviry Eva Hamšíková ÚHKT, oddělení experimentální virologie Viry nitrobuněční parazité, životní cyklus závislý na buněčném aparátu, v současnosti známo asi 5 000 typů virů Papillomaviry malé viry

Více

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 10 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 26.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Procesy následující bezprostředně po transkripci.

Více

Hemofilie. Alena Štambachová, Jitka Šlechtová hematologický úsek ÚKBH FN v Plzni

Hemofilie. Alena Štambachová, Jitka Šlechtová hematologický úsek ÚKBH FN v Plzni Hemofilie Alena Štambachová, Jitka Šlechtová hematologický úsek ÚKBH FN v Plzni Definice hemofilie Nevyléčitelná vrozená krvácivá choroba s nedostatkem plazmatických faktorů FVIII hemofile A FIX hemofile

Více

Molekulární diagnostika pletencové svalové dystrofie typu 2A

Molekulární diagnostika pletencové svalové dystrofie typu 2A Molekulární diagnostika pletencové svalové dystrofie typu 2A Lenka Fajkusová Centrum molekulární biologie a genové terapie Fakultní nemocnice Brno Pletencové svalové dystrofie (Limb Girdle Muscular Dystrophy

Více

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny

Více

Huntingtonova choroba

Huntingtonova choroba Huntingtonova choroba Renata Gaillyová OLG FN Brno Huntingtonova choroba je dědičné neurodegenerativní onemocnění mozku, které postihuje jedince obojího pohlaví příznaky se obvykle začínají objevovat mezi

Více

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK ové technologie v analýze D A, R A a proteinů Stanislav Kmoch Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK Motto : "The optimal health results from ensuring that the right

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více