Starom stský orloj Starom stský orloj Pražský orloj Mikuláš z Kadan Jana Šindela Jan Táborský z Klokotské hory,

Transkript

1 Staromstský orloj Staromstský orloj nebo také Pražský orloj je jedním z nejznámjších orloj na svt. Dominantou jižní strany radniní vže (ta byla postavena ve druhé poloviny 14. století, sama Staromstská radnice pochází z roku 1338) je tento orloj, o kterém objevuje první zmínka v písemných pramenech v roce Jako orloje jsou oznaovány složitjší hodinové mechanismy, které zobrazují také kalendání údaje (den i msíc), postavení a fáze Msíce a pohyb Slunce, prvotním úelem hodinových stroj bylo jen zobrazování asu a následn odbíjení. Jednou z nejstarších ástí orloje jsou mechanický hodinový stroj a astronomický íselník. Stroj vytvoil hodiná Mikuláš z Kadan pravdpodobn podle návrhu Jana Šindela, profesora matematiky a astronomie na Karlov univerzit. Pražský orloj byl teprve tetím strojem svého druhu (první orloj byl zkonstruován v Padov v roce 1344). Dlouhou dobu existovaly spory o tom, kdo vlastn orloj vytvoil a mlo se za to, že orloj vytvoil hodiná Jan Rže (zvaný také mistr Hanuš) se svým pomocníkem Jakubem echem. Povst dokonce hovoila o tom, že Hanuš byl nakonec oslepen, aby již nikdy nemohl postavit podobné hodiny. Podle archiválií však Mistr Jan Rže (Hanuš) spravoval orloj až do své smrti, po nm pevzal tuto práci Mistr Jakub, píjmením ech (asi jeho syn). Kamenická výzdoba orloje je pravdpodobn dílem kamenické huti Petra Parlée. V roce 1552 opravoval orloj Jan Táborský z Klokotské hory, který je také autorem zprávy, ve které oznauje za tvrce orloje hodináe Hanuše. Jan Táborský byl téhož roku ustanoven správcem orloje. Ve své Zpráv o orloji staromstském z roku 1570 uvádí : Orloj ten jest rozprávky a chvály hodný ve všech krajinách nad jiné všecky veliké orloje na svt, jehožto chvály já tak vysoko vypraviti neumím, aby on ješt vajše a více vychválen býti hoden nebyl, neb nevím a nedržím, aby mohli nad nj misternjší a divnjší orlojové kde v kterých koninách svta nalezeni býti, ale dosti bylo, aby aspo jeden jemu rovný nalezen byl.

2 V prbhu staletí se orloj mnohokrát zastavil a byl opravován. Pravdpodobn v 17. století byly pidány devné sošky a figury apoštol. Od roku 1735 byl v kritickém stavu a pražský magistrát jej ml dokonce v úmyslu prodat do starého železa. O jeho záchranu se zasloužil profesor Univerzity Karlovy Antonín Strnad, který chápal jeho historickou hodnotu a usiloval o jeho opravu. Po delším úsilí se mu podailo pesvdit magistrátního radu a posléze i celý magistrát, jenž nakonec uvolnil ástku potebnou pro rekonstrukci. Za Strnadova odborného dohledu opravu provedl za 793 zlatých v letech 1787 až 1791 hodiná Šimon Landsperger. V prbhu další velké opravy v letech 1865 až 1866 byla pidána ozvuená soška kohouta. Jedna z dalších oprav a rekonstrukcí orloje byla dokonena v roce Bhem Pražského povstání v kvtnu 1945 byl orloj tžce poškozen pi požáru staromstské radnice. Po velkém úsilí byl opravený orloj uveden do chodu v roce Naposledy byl orloj rekonstruován na podzim roku 2005, kdy došlo též k restaurování soch a maleb na spodním kruhu. Stroje, ovládající chod orloje jsou umístny ve strojovn - srdci orloje : Hlavní stroj vede ti ukazatele na astronomickém ciferníku. Chod tohoto stroje v asových intervalech ovládá další stroje (bicí, zvonící, stroj pro pohyb apoštol a stroj pro ovládání kalendání desky), které v daných asových intervalech (15, 30, 60 min. a 24 hod.) odjišuje (vypouští). Po vypuštní tyto stroje vykonají urené pohyby a na konci svého cyklu se opt zastaví a mechanicky uzamknou.

3 Jicí (jdoucí) stroj ovládá pohyb Slunce, Msíce a zvíetníku pomocí tí ozubených kol. Slunení kolo se otoí za jeden slunení den, kolo ekliptiky jednou za hvzdný den. Slunce za jeden rok prochází všemi vyznaenými znameními na prstenci zvíetníku a ukazuje znamení, které odpovídá tomu kterému dni v roce. Novjší stroj tyiadvacetníku je samostatný a není s pvodními historickými stroji spojen. Má vztah k ciferníku, který má po obvodu 24 íslic podle potu hodin jednoho sluneního dne. Na rozdíl od bžných hodin staí na ukazování asu jen jedna ruika. Bicí stroj nebyl v dob vzniku orloje umístn pímo za ciferníkem Pi pozdjších pestavbách byl pemístn za ciferník a pevn spojen s jicím strojem. a konstrukn upraven. Z této doby patrn pochází ešení zdvojeného závrkového kola, které se použilo i u jiných vžních hodin nap. v Itálii. Dnes je Pražský orloj pravdpodobn jediný, kde dosud toto ešení funguje. Zobrazování Msíce udává postavení Msíce vzhledem k Zemi a ke Slunci tak, jak se Msíc na obloze zobrazuje pi pohledu ze Zem, vetn jeho fází.. Msíc je tvoen koulí o prmru 130 mm, jejíž povrch má tmavou a svtlou polokouli. Otáením celé koule jsou pak znázornny fáze Msíce. ešení kinematiky tohoto pohybu je unikátní použitím mechanismu, který využívá zemskou gravitaci. Energie není získávána z klasického závaží umístného na lan nebo etzu, ale z excentricky uloženého závaží uvnit koule. Stroj pro pohyb apoštol a sošek je pomocný stroj urený pro mechanizmus otevírání oken, otáení apoštol a pohyb soch na vnjším plášti orloje. I pes to, že tento stroj není vázaný na polohu Slunce a Msíce a je spouštn pouze v celou hodinu, není mechanismus stroje o nic jednodušší než ostatní mechanismy. Kalendání stroj má hlavní kolo s 365 zuby po obvodu, které se pootoí jednou za den o plnoci o jeden zub a otáí kalendání deskou. V pestupném roce zstane kolo jeden den stát a tím je kompenzován obh Zem kolem Slunce v délce 365,25 dne. Božkv chronometr byl instalován do soustrojí až v roce 1866, aby byla zvýšena pesnost a spolehlivost chodu orloje, což nebylo možné pi zachování ízení jicího stroje vetenovým krokem. Z pvodního jicího stroje byly odstranny mechanické ásti pvodního oscilátoru a byla doplnna spouš ovládaná samostatným hodinovým strojem, oznaovaným jako Božkv chronometr. Chronometr zkonstruoval R.

4 Božek syn hodináe a konstruktéra Josefa Božka. Tento chronometr s kompenzaním rtuovým kyvadlem, které je minimáln citlivé na zmnu teploty, zajišuje potebnou pesnost. Každou hodinu se shromažují ped orlojem stovky návštvník a obyvatel Prahy a ekají na odbíjení a následn na apoštoly a na orloji vidí ti jeho ásti: V horní ásti jsou okénka, ve kterých se každou hodinu zjevují pohyblivé devné postavy dvanácti uklánjících se apoštol. tyi sošky umístné níže se v dob, kdy se zjevují apoštolové, rovnž pohybují. Smrtka pevrací pesýpací hodiny a zvoní a tím dává najevo, že as života již vypršel, kývá na Turka symbol pohodlného života, který však kroucením hlavy smrt odmítá. Marnivec se zhlíží v zrcadle a Lakomec potásá mšcem plným penz. Na závr zakokrhá kohout a oznamuje probuzení k další hodin života. Souasné sošky dvanácti apoštol vytvoil v druhé polovin 20. století socha a loutká V. Sucharda. Jejich dívjší pravdpodobn barokní verze shoely pi požáru radnice bhem Pražského povstání. Od kdy jsou figury apoštol na orloji není pesn známo, nebylo to ped rokem 1570 a s jistotou jsou tyto figury na orloji od roku 1866 po velké rekonstrukci.

5 Apoštolové : Petr (jeho atributem je klí), pvodním jménem Šimon, byl jeden z dvanácti pvodních apoštol uedník Ježíše Krista. Matj (sekera) byl apoštol, vybraný podle knihy Skutk na místo Jidáše, aby zstal zachován poet Dvanácti. Jan (kalich) byl podle biblického podání bratrem Jakuba. Nejprve byl uedníkem Jana Ktitele a pozdji jedním z dvanácti uedník apoštol. Ondej (kíž ve tvaru X) psobil jako apoštol kesanství v Malé Asii a Skýtii. Podle legendy byl ukižován na kíži ve tvaru písmene X. Filip (kíž): V seznamech apoštol vždy uvádn na pátém míst. Jméno Filip v pekladu znamená "milovník koní". Byl hebrejského pvodu, ale jeho jméno je ecké. Jakub (valcha) oznaovaný Starší, Vtší byl jeden z dvanácti apoštol uedník. Jméno Jakub je pekladem Iácobos poetného tvaru jména patriarchy Jakuba. Pavel (kniha) z Tarsu je jedna z nejdležitjších biblických postav, o jeho osudech vypráví Nový zákon. Je azen mezi apoštoly, pestože mezi pvodních dvanáct nepatil a s Ježíšem se osobn nesetkal, vyjma zázraku obrácení na cest do Damašku. Tomáš (kopí) byl jedním z dvanácti apoštol. Šimon (pila) Kananejský byl jedním ze dvanácti apoštol, v seznamech apoštol je vždy uvádn. Tadeáš (desky) byl jedním ze dvanácti apoštol, v seznamech apoštol je vždy uvádn. Je mu pipisován list, který je souástí novozákonního kánonu. Bartolomj (kže): pocházel z Kány, galilejského msta severn od Nazaretu, a je tedy možné, že byl svdkem velkého znamení, které v Káni Galilejské Ježíš vykonal. Barnabáš (svitek) byl ran kesanský konvertita, jeden z prvních uedník v Jeruzalém.

6 Další devné sošky : Kohout: zakokrháním ukonuje pedstavení apoštol, soška je pozlacená a je umístna v komrce nad okny apoštol. Tato soška byla na orloj osazena v 19. století. Marnivec: je pohyblivá socha horní ady vlevo, pi pohybu sochy vyjadují prohlížení si tváe v zrcadle. Lakomec: je pohyblivá postava v sousedství marnivce, potásá mšcem a kývá holí. Marnivec a Lakomec Smrtka (kostlivec): je pohyblivá soška na pravé stran, otáí pesýpací hodiny vyjadující odmování asu života a tahá za provaz umíráku, který je umístn nahoe ve vžice nad orlojem. Turek: soška je považována za symbol rozkoše jako neesti.

7 Smrtka a Turek Archandl Michael pvodn svým kopím ukazoval platný údaj na kalendání desce ale dnes ukazuje na ukazatel v horní ásti ciferníku. Další sošky pedstavují Hvzdáe, Kronikáe a Filosofa Stední, astronomická ást orloje se nazývá sféra a znázoruje polohy a pohyb nebeských tles, ovšem ješt podle staré pedstavy, že Zem stojí a všechno se toí kolem ní. Astronomická ást orloje byla ve své dob vrcholnou ukázkou astronomických a mechanických znalostí. Je na ní zobrazena aktuální poloha Slunce a Msíce na obloze, a to jak vi obzoru, tak vi zvíetníku. Orloj tedy ukazuje základní stav tehdy pozorovatelného vesmíru. Stroj ve shod se skuteností pohybuje na astrolábu ukazatelem ekliptiky, Slunce a Msíce, msíní koule pi tom ukazuje fáze. Ciferník zobrazuje nejen bžný as, ale také staroeský as.

8 Pozadí astronomického ciferníku pedstavuje Zemi a pohled na oblohu. Modrý kruh ve stedu plochy pedstavuje Zemi a horní jasn modrá plocha pozadí je obloha nad horizonte, Bhem dne se symbol Slunce nachází nad modrou ástí a v noci se pesouvá nad ernou ást. V erném poli se symbol Slunce pohybuje bhem astronomické noci, kdy je Slunce více než osmnáct stup pod obzorem. Zlaté ímské íslice na okraji modrého kruhu tvoí ciferník bžného 24-hodinového dne a ukazují místní as. Polední dvanáctka stojí na vrcholu v jasn modrém poli, plnoní dvanáctka dole v erném poli. Zlaté áry rozdlují modrou plochu ciferníku na 12 ástí a oznaují tzv. planetární hodiny. Planetární hodina je definována jako 1/12 asu mezi východem a západem Slunce. Proto se délka hodiny v prbhu roku mní, stejn tak, jako se mní délka dne bhem roku. Ukazatelem asu je zlatá ruka - symbol Slunce. Uvnit ern orámovaného kruhu leží kalendá, taktéž zvíetník nebo msíník, tj. pohyblivé mezikruží, na kterém jsou znamení zvrokruhu. Má svj vlastní samostatný pohyb. Zvíetník pedstavuje hvzdné nebe a jeho pohyb odpovídá zdánlivému otáení oblohy kolem Zem. Malá zlatá šesticípá hvzda ukazuje pozici jarního bodu a hvzdný as, který se odeítá na ciferníku se zlatými ímskými íslicemi. Zvíetník obhne ciferník jednou za hvzdný den. Zlaté Slunce ukazuje na zvíetníku polohu Slunce na ekliptice. Mezikruží je rozdleno dílky po 5ti stupních. Podle tchto dílk a polohy Slunce lze pomrn pesn urit polohu Slunce a tak i datum. Hvzdný as je odvozen od zdánlivého pohybu vzdálených hvzd zpsobeného rotací Zem. Oproti slunenímu dni je hvzdný den asi o 4 minuty kratší. Tento rozdíl je zpsoben tím, že se Zem pi jedné otáce vi hvzdám posune po své dráze kolem Slunce. Ukazatel hvzdného asu je umístn na zvíetníku, který znázoruje polohu Slunce a hvzd. Hvzdný as používají krom astronom také astrologové pi sestavování horoskop. tyiadvacetník - Staroeský (také italský) as je umístn na vnjším okraji hodin a je ukazován zlatou rukou. Jedná se o ern podložený ciferník, na kterém jsou zlaté arabské ísle v gotické podob. ísla ukazují staroeský as, který zaíná pi západu Slunce. Ciferník je pohyblivý a bhem roku se natáí kolem stedové osy tak, aby jeho poloha odpovídala dob, kdy Slunce zapadá. Vzhledem k tomu, že se poátek a konec dne v prbhu roku mní, staroeský den zaínal okamžikem západu Slunce, což platilo ješt v dob vzniku orloje.

9 Symbol Slunce na orloji stoupá, zapadá, prochází polem astronomické noci a opt vychází tak, jako na obloze. Je ze zlaceného plechu a pohybuje se na stejném rameni se zlatou ukazovací hodinovou ruikou a spolu s ní se otáí jednou za 24 hodin. Slunce zárove naznauje, ve kterém znamení zvrokruhu se nachází. V prbhu dne pak zda je den, soumrak, noc nebo svítání. Zlaté Slunce se pohybuje kolem kruhu zvrokruhu. Symbol ukazuje pozici Slunce na ekliptice. Slunce je pipojeno na ruiku se zlatou rukou a spolen ukazují as temi rznými zpsoby: pozice zlaté ruky nad ímskými íslicemi ukazuje pražský (stedoevropský as, orloj plený), pozice Slunce nad zakivenými zlatými arami ukazuje planetární hodiny (babylónský as), pozice zlaté ruky nad arabskými íslicemi ukazuje staroeský as (orloj celý). Vzdálenost Slunce od stedu ciferníku ukazuje as východu a západu Slunce. Zlatá ruka je dominantním ukazatelem orloje. Svojí délkou zasahuje pes nejvtší prmr ciferníku, kde je kývavá stupnice tyiadvacetníku a tam ukazuje staroeský as. Soubžn zlatá ruka ukazuje as nmecký a to na ímských íslicích. Nmecký as je již vyznaen tak, jak je dnes obvyklé, tedy zaíná a koní plnocí. asomrná stupnice na orloji má dlení na 24 hodin, ukazatel (zlatá ruka) obhne ciferník práv za jeden slunení den. Pro nmecký as je zobrazeno i dlení dvakrát 12 hodin (ímské íslice I-XII), pitom horní XII znamená poledne a dolní XII plnoc. Používání nmeckého asu v eských zemích bylo naízeno za císae Ferdinanda I. v roce Na spodní ásti je umístna kalendání deska, kde je znak msta, znamení zvrokruhu a jednotlivé msíce roku, které pedstavují výjevy z venkovského života. Deska je opatena ozubeným kolem s 365 zuby. Každý den se otoí o jeden zub a za rok tedy jednou kolem své osy.

10 Kolem roku 1865 byla na orloji instalována nová kalendání deska. Jejím autorem je malí Josef Mánes. Mánesovo kalendárium je uloženo v Národním muzeu a jeho místo zaujímá kopie. Na desce jsou zobrazeny alegorie msíc. Obrázky msíc se vyznaují venkovskou tematikou. Menší obrázky pedstavují znamení zvrokruhu. Vnitní obrázek se zlatými hradbami a vžemi je stedovký znak Prahy. Na okraji kruhu je církevní kalendárium se všemi 365 církevními svátky. Dále jsou zde písmena oznaující dny v týdnu. V horní ásti kalendáe je uchycena pozlacená stelka. Jak se kalendá otáí, ukazuje stelka vždy konkrétní den, jeho datum, církevní svátek, msíc a znamení zvrokruhu. ing.jií Valenta