PROBLEMATIKA NEZAMSTNANOSTI ABSOLVENT ŠKOL V KRAJI VYSOINA

Transkript

1 Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra Finance a ízení PROBLEMATIKA NEZAMSTNANOSTI ABSOLVENT ŠKOL V KRAJI VYSOINA Bakaláská práce Vedoucí práce: Ing. Vra Neadová Vypracovala: Jana Hubená Jihlava 2009

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakaláskou práci zpracovala samostatn a použila jen ty prameny, které uvádím v seznamu literatury. V Jihlav, 5. kvtna 2009 Jana Hubená

3 Podkování Touto cestou bych ráda podkovala vedoucí mé bakaláské práce paní Ing. Ve Neadové, za poskytnutí cenných rad a pipomínek bhem zpracování této práce. Rovnž dkuji za ochotu a cenný as, který mi vnovala. Dkuji také své rodin a pátelm za podporu a pomoc pi studiu Vysoké školy polytechnické

4 Anotace Teoretická ást práce pedstavuje základní charakteristiky trhu práce, nezamstnanosti, druh nezamstnanosti, zpsob jejího mení, politiky nezamstnanosti a definici absolventa dle platného Zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti. Praktická ást se vztahuje k struné charakteristice kraje Vysoina a jeho okres. Dále zde najdeme analýzu nezamstnanosti absolvent škol v jednotlivých okresech. Závr je vnován porovnání nezamstnanosti absolvent škol mezi jednotlivými okresy. Annotation Theoretic part of this work introduces basic characterazations of labour market, unemployment, kinds of unempoloyment, Metod of measurement, policy of unemployment and defination of gradutate according the valid law about employment. Practical part relates to the brief characterazation of the region Vysoina and his districts. Thereinafter we find here unemployment analysis of graduates in particular districts. The end is paid to comparsion of unemployment among particular districts.

5 O B S A H Úvod... 7 TEORETICKÁ ÁST 1. Charakteristika ÚP ve Žáe nad Sázavou TRH PRÁCE Definice trhu práce Poptávka po práci Nabídka práce Rovnováha na trhu práce NEZAMSTNANOST Definice nezamstnanosti Druhy nezamstnanosti Mení nezamstnanosti POLITIKA ZAMSTNANOSTI Svtová finanní krize ABSOLVENTI ŠKOL PRAKTICKÁ ÁST 7. Struná charakteristika kraje Vysoina Struná charakteristika jednotlivých okres, stav nezamstnanosti absolvent Okres Havlíkv Brod Okres Jihlava Okres Pelhimov Okres Tebí Okres Žár nad Sázavou Shrnutí Závr Literatura a zdroje Seznam zkratek Seznam píloh... 60

6 Úvod Teprve po roce 1990 se u nás dležitý výrobní faktor práce pedmtem skutené tržní transakce: zaala být nabízena a poptávána. Velmi dležitým signálem se stala kvalita nabízené práce (dobrá odborná kvalifikace, znalost jazyk a práce na poítai, komunikativnost, flexibilita, ochota uit se a nebránit se zmnám). Zeteln se ukázalo, co znamená lidský kapitál, jak je potebné ho rozvíjet a prohlubovat a jak je dležité ho umt náležit zhodnotit. Udržet se a být úspšný na trhu práce totiž znamená, nabízet to, o co mají zájem a jsou ochotni ocenit a zaplatit ti druzí. 1 Nezamstnanost byla a je jeden z nepíznivých jev naší spolenosti. Tento makroekonomický problém se stal souástí našich život a mže se dotknout každého z nás. Cílem mé práce s názvem Problematika nezamstnanosti absolvent škol v kraji Vysoina je analyzovat jejich nezamstnanost a porovnat stav nezamstnanosti v jednotlivých okresech kraje. Absolventi škol, kteí nemají dostatek praxe a pracovních zkušeností jsou znevýhodnni vi ostatních uchazem o zamstnání a více ohroženi nezamstnaností, a proto patí mezi rizikovou skupinu uchaze o zamstnání. Firmy asto radji pijmou lovka, který má už njakou praxi a kterého nemusí dlouho zaškolovat. Na druhé stran mají i adu pedností, a to schopnost uit se novým vcem, znalost práce na PC nebo jazykovou vybavenost. Tato problematika m jakožto budoucího absolventa zajímá, a proto byla dvodem k výbru bakaláské práce. Zjistit v jaké situaci se nachází kraj Vysoina a jaké jsou možnosti uplatnní se na trhu práce. 1 BROŽOVÁ,D. Spoleenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, ISBN

7 Práce je rozdlena na teoretickou a praktickou ást. Teoretická ást obsahuje charakteristiku Úadu práce ve Žáe nad Sázavou a jednotlivých odbor úadu práce, dále definici trhu práce, nezamstnanosti, vysvtlení konkrétních druh nezamstnanosti, se kterými se mžeme setkat, jakým zpsobem je nezamstnanost mena, co je to vlastn politika nezamstnanosti, její nástroje a v neposlední ad definici absolventa, jejich problémy pi vstupu na trh práce a naproti tomu také požadavky zamstnavatel, které jsou na absolventy kladeny. Praktická ást obsahuje strunou obecnou charakteristiku kraje Vysoina a jejich okres spolu s grafickým vyjádením nezamstnanosti absolvent škol v roce 2008 a celkové porovnání mezi jednotlivými okresy kraje. Souástí jsou také podmínky získání podpory v nezamstnanosti a rzné možnosti uplatnní na trhu práce, které úad práce nabízí. Situaci absolvent škol ovlivuje nejen úrove ekonomiky v R, která je v souasné dob nepíznivá kvli práv probíhající hospodáské recesi, ale i stupe dosaženého vzdlání nebo volba oboru. 8

8 TEORETICKÁ ÁST 1. Charakteristika ÚP ve Žáe nad Sázavou Úady práce jsou správní úady. Sídla a územní obvody úad práce jsou totožné se sídlem a územními obvody okres v R. V ele ÚP je statutární zástupce editel, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních vcí R. Pi jmenování se vychází zpravidla z výsledk konkursního ízení. ÚP ve Žáe nad Sázavou byl zízen zakládající listinou MPSV R dne na základ právního podkladu zákonného opatení pedsednictva NR. 306/1990 Sb. O zízení úad práce. ÚP se organizan dlí na 6 odbor: Odbor zprostedkování Odbor poradenství Odbor ekonomický Odbor trhu práce Odbor kontrolní a právní Odbor státní sociální podpory Úad práce ve Žáe nad Sázavou zídil dislokované pracovišt ve Velkém Meziíí, Bystici nad Pernštejnem, Velké Bíteši a v Novém Mst na Morav. Na tchto pracovištích je provádno zprostedkování práce a evidence uchaze o zamstnání. Poboky v Novém Mst na Morav a ve Velké Bíteši se od staly územními pracovišti úadu práce. 9

9 Poboky a územní pracovišt úadu práce jsou samostatné organizaní jednotky, na které se delegují innosti, které jsou dležité pro bžný styk úadu práce s klienty a pro úinné psobení úadu v daném mikroregionu. Úzce spolupracují s pracovištm Úadu práce ve Žáe nad Sázavou, kde pomocí svých vedoucích, manažer trhu práce, poradc pro rekvalifikaci a ostatních pracovník zajiš ují vzájemnou provázanost inností uvnit úadu, ale i vi ostatním subjektm, organizacím a institucím. Odbor zprostedkování Pracovníci tohoto odboru vedou evidenci uchaze a zájemc o zamstnání. Pi vstupu uchazee do evidence mu prostednictvím pravidelných návštv poskytují potebné informace a údaje o vhodných pracovních místech hlášených úadu práce zamstnavateli. Na tato místa je po vzájemné dohod doporuují. Mezi další innosti odboru zprostedkování patí píprava podklad pro správní ízení v oblasti hmotného zabezpeení uchaze ped nástupem do zamstnání a dále i evidence volných pracovních míst. Odbor poradenství Jeho innost lze rozdlit na tyi následující innosti: Poradenství pro volbu a zmnu povolání Poradenství pro rekvalifikaci Poradenství pro obany se zmnnou pracovní schopností Odborná bilanní diagnostika pracovn-profesních pedpoklad pro uchazee o zamstnání a zájemce z ad veejnosti, kteí mají vtší i opakované potíže pi výbru zamstnání, pi volb oboru rekvalifikace, uebního nebo studijního oboru Na úseku poradenství pro volbu a zmnu povolání nabízí své služby Informaní a poradenské stedisko pro volbu povolání (IPS). V rámci své innosti spolupracuje se zájemci z ad žák škol a jejich rodii, s pedagogickými pracovníky škol a s dalšími 10

10 institucemi. Služby poskytované Informaním stediskem pro volbu povolání jsou ureny jak pro uchazee o zamstnání, tak pro ostatní veejnost. Úsek poradenství pro rekvalifikaci navrhuje, zprostedkovává a vytváí individuáln vhodné rekvalifikaní kurzy pro uchazee o zamstnání i pro zamstnané obany, kterým doplnní, rozšíení profesních znalostí pomže odstranit hrozbu ztráty zamstnání. Náplní úseku poradenství pro obany se zmnnou pracovní schopností je sledování plnní stanoveného podílu zamstnanc se zmnnou pracovní schopností. Poskytuje odborné, poradenské a informaní služby tmto obanm. Kontrolní a právní odbor Vnitní i vnjší kontrolní innost v psobnosti úadu práce patí k innostem tohoto odboru, dále zabezpeuje soudní vymáhání pohledávek úadu práce všeho druhu, zastupování úadu práce ped soudem, ešení stížností a podnt oban. Právní oddlení sleduje stav a zmny právních norem, kterými se úad práce ídí pi své innosti. Zabezpeuje informovanost pracovník úadu práce o novelách zákon a doplujících vyhlášek. Nabízí právní poradenství v oblasti sociáln a pracovn právní pro veejnost a právní poradenství pracovníkm úadu práce. Kontrolní oddlení provádí svoji kontrolní innost dle zákonných norem a pedpis, které jsou úadm práce stanoveny. Odbor trhu práce Dlí se na: Oddlení aktivní politiky zamstnanosti (APZ) Oddlení marketingu Oddlení APZ vytváí koncepci využití možností jednotlivých nástroj APZ a optimalizuje jejich použití v okrese Žár nad Sázavou s pihlédnutím na momentální situaci na trhu práce a její vývoj. 11

11 Oddlení marketingu sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce okresu i jednotlivých mikroregion a lokalit. Výstupem jsou msíní, tvrtletní a pololetní analýzy trhu práce a další analýzy a prognózy, které jsou podkladem pro vlastní innost úadu práce i pro další instituce (obecní úady, vyšší orgány územní a státní správy, podnikatele, zamstnavatele, veejnost). K odboru trhu práce patí i agenda zahraniní zamstnanosti, tj. registrace oban Slovenské republiky, kteí jsou vysláni k výkonu práce na území R nebo jsou v R zamstnáváni v pímém pracovním pomru a povolování práce cizím státním píslušníkm. Je zde také poskytováno poradenství pro zprostedkování práce našim obanm do zahranií. Ekonomický odbor Zajiš uje ekonomický a finanní chod úadu práce. K rozhodujícím innostem patí financování provozu úadu práce, úetní a mzdová agenda, údržba a evidence majetku a financování aktivní a pasivní politiky zamstnanosti (vyplácení hmotného zabezpeení uchaze o zamstnání). Zabezpeuje dodržování závazných limit stanoveného rozpotu. Odbor státní sociální podpory Vyplácí rzné druhy dávek poskytované v závislosti na výši píjmu (pídavek na dít, sociální píplatek, píspvek na bydlení) a ostatní dávky (rodiovský píspvek, zaopatovací píspvek, dávky pstounské pée, porodné, pohebné). Nepostradatelnou souástí úadu práce je oddlení informatiky, které podléhá pímo editeli úadu práce. Zajiš uje všechny úkoly spojené s využitím výpoetní techniky, servis výpoetní techniky. Mezi nejdležitjší úkol patí zabezpeení bezporuchové innosti poítaové sít a její zajištní proti ztrát a zneužití dat. 12

12 2. TRH PRÁCE 2.1. Definice trhu práce Práce patí mezi primární výrobní faktory. Je to cílevdomá a úelná innost lovka a její kvalita a množství závisí na jeho fyzických a duševních schopnostech. Nositelé práce, tedy domácnosti, práci nabízejí a firmy tuto práci poptávají Poptávka po práci Poptávka po práci je urena píjmem z mezního produktu práce. Firmy jsou pak ochotny zvyšovat poptávku po práci tak dlouho, dokud nedojde k vyrovnání mezních náklad práce s píjmem z mezního produktu práce. Dojde-li k rovnosti, nemají již firmy zájem o dodatené jednotky práce. Poptávka po práci je závislá zejména na výši mzdové sazby. Z tohoto hlediska se potom mezní náklady práce rovnají mzdové sazb a firmy zvyšují poptávku po práci až do okamžiku vyrovnání píjmu z mezního produktu práce s mzdovou sazbou. Jak zmna v mzdové sazb ovlivuje požadovanou úrove zamstnanosti je znázornno na obr.1. Obr. 1 Poptávka po práci 13

13 Pi výchozí mzdov sazb W o je poptávka po práci L o. Zvýšení mzdové sazby na W vyvolá snížení poptávky po práci na úrove L. V pípad snížení úrovn mzdové sazby dojde naopak ke zvýšení poptávky po práci. Za jinak stejných podmínek (ceteris paribus), vyvolají zmny mzdové sazby pohyb po kivce poptávky po práci. Poptávka po práci je však ovlivována i ostatními faktory a jejich vzájemnými pomry. Zmna alespo jednoho faktoru vyvolá zmnu poptávky po práci, což v grafickém vyjádení zapíiní posun celé kivky poptávky po práci, a to doprava pi zvýšení nebo doleva pi snížení této poptávky. Napíklad zvýšení poptávky po výrobcích povede ke zvýšení výroby, což si vyžádá více práce a dojde ke zvýšení poptávky po práci, tedy posunu kivky poptávky doprava Nabídka práce Nabídka práce je závislá na mezních nákladech domácností pi konání práce. Efekt vynaložené práce je mzda, tedy penžní ocenní vykonané práce. Domácnosti jsou pak ochotny pracovat, když efekt plynoucí z výkonu práce je vtší než náklady práce, a zvyšovat nabídku práce až do vyrovnání obou ukazatel. Rozhodování domácností na trhu práce je založeno na pomování náklad pi konání práce s výší mzdy za práci. Významnou roli pi rozhodování domácností o nabídce práce sehrává zpsob, jakých chtjí využívat svj disponibilní as na výdlenou innost, tedy práci, a na volný as. Zpsob využití disponibilního asu je závislý na úrovni mzdové sazby a na významu, který domácnosti pikládají volnému asu. 2 KLÍMA, J. Makroekonomie. Alfa Publishing, Praha ISBN

14 Kivka nabídky práce znázoruje, kolik pracovních sil, i domácností, vstoupí na trh práce pi dané mzdové sazb (obr.2). Tvar kivky nabídky práce vypovídá, že s rstem mzdové sazby nabídka práce roste, a to až do bodu X, od kterého zane nabídka práce klesat. Tento posun po kivce nabídky práce je vyvolán substituním a dchodovým efektem. 3 Obr. 2 Nabídka práce Substituní efekt Vyjaduje stav, kdy vyšší mzdy zvyšují zájem o práci, vyzývají k lepšímu využití disponibilního asu a tím omezují objem volného asu (nebo ten je píliš drahý na to, aby mohl být vnován zábav namísto dobe placené práci). Dchodový efekt Dchodový efekt se projevuje tehdy, když domácnost má stabilizovanou úrove saturace poteb a není nucena nabízet vtší množství práce, protože stanovené životní úrovn dosáhne pi rostoucí úrovni píjm s daným objemem nabízené práce. 4 3 KLÍMA, J. Makroekonomie. Alfa Publishing, Praha ISBN

15 2.4. Rovnováha na trhu práce Obr. 3 Rovnováha na trhu práce Cílovým stavem ve vztahu nabídky a poptávky je rovnováha na trhu práce. K té dochází, když se agregátní, tj. souhrnná nabídka rovná agregátní, tj. souhrnné poptávce. Je to stav, kdy domácnosti nabízejí pi dané reálné mzd tolik práce, kolik chtjí a podniky najímají tolik pracovních sil, kolik jich pi dané reálné mzd chtjí najmout. Ekonomika v tomto prseíku funguje na úrovni pirozené míry nezamstnanosti, tj. ve stavu plné zamstnanosti. Existuje sice krátkodobá strukturální a frikní nezamstnanost, neexistuje ale dlouhodobjší nedobrovolná nezamstnanost, protože všichni, kteí chtjí pracovat, pracují. Zvýší-li se však mzdy na základ bu státní regulace (zvýšení minimální mzdy), nebo rstu produktivity práce na úrove (W/P) 1, reaguje na to poptávková strana (zamstnavatelé) obvykle snížením potu zamstnanc N p. Nabídková strana má ovšem 4 KUCHA, P. Trh práce, sociologická analýza. Karolinum ISBN

16 za situace, kdy rostou mzdy, o to vtší zájem o práci N n. Na trhu práce postupn vzniká nerovnováha, nebo ást tch, kteí by za vyšší mzdy pracovat chtli, tuto možnost vzhledem k omezeným zdrojm volných pracovních míst nemají. ešením je bu snížit mzdy, což ovšem bývá za souasného stavu ochrany pracovních sil obtížné, nebo smíit se s nezamstnaností a s tím spojenou finanní (a politickou) zátž penést na stát NEZAMSTNANOST 3.1. Definice nezamstnanosti Nezamstnanost lze charakterizovat jako projev nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na pracovním trhu ve smyslu pevisu nabídky. Nezamstnaná osoba je osoba, která se uchází o zamstnání. Uchazeem o zamstnání se stává oban, který: není v pracovním pomru nebo podobném vztahu, nepipravuje se soustavn na své povolání a nevykonává samostatnou výdlenou innost, požádal o zprostedkování vhodného zamstnání na územn píslušném úadu práce v míst trvalého bydlišt Druhy nezamstnanosti Frikní nezamstnanost mže být oznaována jako normální nezamstnanost (1 2%) nebo jako fluktuaní nezamstnanost. Vzniká tehdy, když zamstnaná osoba se vzdá svého pracovního místa z dvodu hledání jiného pracovního místa. Není rozhodující, zda se pracovního místa vzdala z dvodu toho, že hledá pracovní místo s lepšími 5 KUCHA, P. Trh práce, sociologická analýza. Karolinum ISBN

17 podmínkami (vyšší mzda, lepší podnikové klima, vtší šance na pracovní postup, lepší bytové i životní podmínky..) nebo že zmnou pracovního místa chce pedejít oekávanému propouštní v dsledku snížení produkce atd. Trvání frikní nezamstnanosti je dáno asem, který je potebný pro vyhledání nového pracovního místa získání informací o volných pracovních místech, porovnání rzných možností zamstnání atd. Sezónní nezamstnanost Krátkodobá nezamstnanost, která je zpsobena nesouladem v odvtvích, kde je výroba závislá na poasí (stavebnictví, povrchová tžba nerostných surovin, zemdlství, lesnictví, ). Strukturální nezamstnanost Vzniká, když je nabídka práce pracovních sil (lenno dle vku, pohlaví, profesnkvalifikaní struktury, region) vyšší než poptávka v píslušné skupin a osoby, které si hledají práci, nejsou natolik mobilní, aby si našly práci jinde. Indikátorem této nezamstnanosti je vysoký poet neobsazených, volných pracovních míst a vysoký poet nezamstnaných. Mže vzniknout, když poptávka po urité práci roste, zatímco poptávka po jiné práci klesá a nabídka se nestaí rychle pizpsobit. Strukturální nezamstnaností jsou nejvíce ohroženy vdané ženy, rodie s více dtmi, starší osoby, osoby s nízkou kvalifikací a osoby se zmnnou pracovní schopností. Cyklická nezamstnanost Nezamstnanost, která je z makroekonomického pohledu vyvolána cyklickými zmnami (efektivní poptávky, produkce). Bývá také oznaovaná jako konjunkturální nezamstnanost. Vzniká tehdy, když makroekonomická poptávka po zboží a službách (pi daných mzdových sazbách a produktivit práce) nestaí na zamstnanost tch, kteí jsou schopni a ochotni pracovat. 18

18 Dobrovolná nezamstnanost Nastává tehdy, když je poet nezamstnaných nižší nebo roven potu volných pracovních míst. Lidé dávají pednost volnému asu, studiu nebo jiným innostem ped prací pi urité mzdové sazb. Nedobrovolná nezamstnanost Vzniká, když je celková poptávka po práci menší než celková nabídka práce. Skrytá nezamstnanost Nezamstnaná osoba nehledá žádnou práci a ani se neregistruje jako nezamstnaná osoba na úadu práce. Patí sem osoby, které hledání práce vzdaly nebo vyhledávají práci jinými zpsoby i pímo u zamstnavatel bez registrace na píslušném úadu práce. O skryté nezamstnanosti mžeme také hovoit v pípad, kdy z údaj o nezamstnaných jsou vyazovány osoby, které jsou neumístny, ale zaazeny do rzných program pro nezamstnané (veejn prospšné práce, rekvalifikace, ). Do skryté nezamstnanosti mžeme zahrnout vdané ženy a mladistvé, osoby s nízkou kvalifikací i vysokým vkem. Neúplná zamstnanost Nastává, když pracovníci musí pijmout práci na snížený úvazek nebo práci, která nevyužívá jejich schopnosti a kvalifikaci. Pomocí neúplné zamstnanosti se spolenost snaží elit masové nezamstnanosti. Jedná se o zkrácenou pracovní dobu nebo sdílení pracovního místa, kdy se o jedno pracovní místo a také o jeho píjem dlí dv osoby. Nepravá nezamstnanost Patí sem nezamstnané osoby, které práci ani nehledají a nabízenou práci odmítají. Pedevším se snaží vyerpat v plném rozsahu nárok na podporu v nezamstnanosti. 19

19 Také sem adíme osoby, které se registrují jako nezamstnané, ale pitom nelegáln pracují Mení nezamstnanosti Obecná míra nezamstnanosti se vyjaduje jako podíl nezamstnaných osob na celkovém potu lidí ochotných pracovat: U u = L kde u = míra nezamstnanosti U = poet nezamstnaných L = poet pracovních sil Registrovaná míra nezamstnanosti se vyjaduje jako podíl, kde v itateli je poet dosažitelných neumístných uchaze o zamstnání a ve jmenovateli souet zamstnaných z výbrového šetení pracovních sil (VŠPS), potu pracujících cizinc podle evidence Ministerstva práce a sociálních vcí (MPSV) a Ministerstva prmyslu a obchodu (MPO) a potu dosažitelných neumístných uchaze o zamstnání. Údaje o potu zamstnaných jsou poítány jako klouzavé prmry za posledních 12 msíc. Dosažitelní neumístní uchazei o zamstnání jedná se o uchazee o zamstnání, kteí mohou bezprostedn nastoupit do zamstnání pi nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezamstnaní, kteí nemají žádnou objektivní pekážku pro pijetí zamstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazei o zamstnání ve vazb, ve výkonu trestu, uchazei v pracovní neschopnosti, uchazei, kteí jsou zaazeni na rekvalifikaní 6 WINKLER, Jií WILDMANNOVÁ, Mirka. Evropské pracovní trhy a prmyslové vztahy. 1. vyd. Praha: Computer Press, ISBN

20 kurzy, nebo uchazei, kteí vykonávají krátkodobé zamstnání, a dále uchazei, kteí pobírají penžitou pomoc v mateství nebo kterým je poskytována podpora v nezamstnanosti po dobu mateské dovolené POLITIKA ZAMSTNANOSTI Definice politiky zamstnanosti Politika zamstnanosti je souástí hospodáské politiky. Je definována jako innost, smující k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využití zdroj pracovních sil a k zabezpeení práva oban na zamstnání. Jejím cílem je vytvoení optimálních podmínek a pedpoklad pro dosažení plné, produktivní a svobodn zvolené zamstnanosti. Cíl politiky zamstnanosti Cílem politiky zamstnanosti v eské republice je dosažení plné zamstnanosti a ochrana proti nezamstnanosti. Nástroje politiky zamstnanosti K nástrojm politiky zamstnanosti patí poradenská služba pi volb povolání, zprostedkování práce, podpora profesního vzdlávání, poskytování podpor v nezamstnanosti, sociálních dávek, výzkum a statistika trhu práce, poskytování služeb zamených na udržování a vytváení pracovních míst. Politiku zamstnanosti dlíme na aktivní a pasivní politiku zamstnanosti. Aktivní politika zamstnanosti soubor nástroj, které podporují vstup nezamstnaných na trh práce, zabezpeují úady práce, poskytování informací, zprostedkování zamstnání a sociálních dávek, rekvalifikace, 7 eský statistický úad [online] [cit ]. Dostupné z www: < 21

21 Pasivní politika zamstnanosti stanovení podmínek a výše poskytování hmotného zabezpeení uchaze o zamstnání a dalších sociálních transfer nezamstnaným 8 5. Svtová finanní krize Finanní krize je souasné téma, které se promítá od života jednotlivce, firem i zemí. Odborníky i investory zajímají píiny finanní krize, její poátek v roce 2008 a jaký vývoj ekonomiky nás eká v roce Prvotní píinou byla americká hypotení krize 2007, která postupn perostla ve svtovou finanní krizi Významnou roli sehrála rovnž vysoká cena ropy v první polovin roku 2008, která vedla k poklesu reálného HDP a zvedla spotebitelské ceny. Finanní krize má dopad na adu zemí vetn eské republiky, dopad do vývoje makroekonomických ukazatel rst HDP, zamstnanosti, inflace; do realitního trhu apod. Dochází k oslabení hospodáského rstu a v ad zemí pechod do recese, zvýšení míry nezamstnanosti, omezení i zastavení výroby, propouštní zamstnanc, krachující banky a podniky u nás i v zahranií. Dle eského statistického úadu se v listopadu 2008 meziron snížila prmyslová produkce v R o 17,4 % a hodnota zakázek klesla o 30,2 % KOTÝNKOVÁ, M., NMEC O. Lidské zdroje na trhu práce PROFESSIONAL PUBLISHING ISBN Krize - Finanní krize, ekonomická a hospodáská krize 2008/2009.[online]. 2008,[cit ].Dostupné z www:< 10 Wikipedie: Otevená encyklopedie: Ekonomická krize [online]. c2009 [citováno ]. Dostupný z WWW: < 22

22 6. ABSOLVENTI ŠKOL Definice absolventa Jedná se o uchazee o zamstnání, který je evidovaný na úadu práce podle místa jeho trvalého bydlišt k uritému datu (30.4. nebo daného roku) a u nhož doba od ukonení studia nepesáhla 2 roky. Definice je stanovena na základ dohody mezi Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy (MŠMT) a Ministerstvem práce a sociálních vcí (MPSV). 11 Problémy absolvent škol, které vznikají pi jejich pechodu do praxe vyplývají z nesouladu mezi oekáváním absolventa a ze situace na trhu práce. Absolventi mají malou pedstavu o možnostech uplatnní na trhu práce, o nabídce volných pracovních míst, o cen práce a o požadavcích, které na n budou kladeny prostednictvím zamstnavatel. Problémy absolvent mžeme rozdlit do dvou skupin: - na ty, které uvádjí uchazei o zamstnání - na ty, které uvádjí zamstnavatelé Problémy uchaze o zamstnání mohou být následující: - velká vzdálenost nabízeného zamstnání od místa bydlišt - nízký nabízený plat - nedostatek praktických zkušeností - nevhodná volba studijního oboru - neochota nastoupit do zamstnání nižší úrovn, než odpovídá kvalifikaci - nedostatek volných pracovních míst ve vyueném oboru 11 Absolventi škol a mladiství v evdienci ÚP [online].[cit ]. Dostupné z www: < 23

23 Mezi požadavky a poteby kladené zamstnavateli na uchazee patí: - umní jednat s lidmi - praktické dovednosti - schopnost prezentace a sebeprezentace - komunikaní schopnosti - samostatnost - loajalita zamstnavateli - empatie - schopnost ešit stresové situace - znalost cizích jazyk - používání výpoetní techniky - ochota uit se, adaptabilita, flexibilita - schopnost týmové práce 12 Požadavky a poteby se více i mén odlišují dle dosaženého vzdlání, vyueného uebního i studijního oboru, tj. dle sektoru národního hospodáství. 12 Informaní systém o uplatnní absolvent škol na trhu práce [online]. Národní ústav odborného vzdlávání, 2007[cit ]. Dostupné z www: < 24

24 PRAKTICKÁ ÁST 7. Struná charakteristika kraje Vysoina Název kraje Vysoina je odvozen od názvu eskomoravské vrchoviny. 13 Nachází se mezi hranicemi ech a Moravy v centrální ásti eské republiky. Na severovýchod sousedí s Pardubickým krajem, na severozápad se Stedoeským krajem, na jihozápad má spolenou hranici s Jihoeským krajem a jihovýchodní hranici sdílí s krajem Jihomoravským. Vysoina dosahuje nadmoské výšky pes osm set metr nad moem ve dvou masivech, Žárských vrších na severu kraje a Jihlavských vrších na jihozápad. Povrch území je tvoen pahorkatinami. Nejvyšším vrcholem kraje je Javoice s výškou 837 metr nad moem, která se nachází v jihozápadní ásti kraje. Kraj je charakteristický pomrn 13 Životní prostedí Vysoiny 2003 [online].2003 [cit ]. Dostupné z www: < 25

25 nízkým zneištním ovzduší, zdravými lesy, vodohospodásky významnými plochami a zdroji vody. Na území Vysoiny se také nachází 2 významné památky zapsané v UNESCU. Je to mstská památková rezervace Tel a Santiniho poutní kostel na Zelené hoe ve Žáe nad Sázavou. K žilo na Vysoin obyvatel, což pedstavuje tvrtou nejnižší lidnatost mezi kraji R. 14 V kraji je zastoupena zemdlská výroba (rostlinná a živoišná výroba). Prmyslová výroba je v kraji zastoupena strojírenským, kovodlným, textilním, devozpracujícím a potravináským odvtvím. Vysoina má významnou pozici v rámci republiky i stední Evropy. Jejím územím prochází dležité komunikace, zejména dálnice D1 spojující Prahu a Brno, dále pak železniní tra Berlín-Praha-Víde. Rozlohou km 2 se kraj adí mezi regiony nadprmrné velikosti. Jeho území se administrativn lení na 5 okres (Jihlava, Žár nad Sázavou, Tebí, Pelhimov, Havlíkv Brod), 15 správních obvod obcí s rozšíenou psobností (ORP) a 26 obvod povených obecních úad (POÚ). 15 Mezi rozhodující podniky na Vysoin patí v okrese Jihlava prmyslový podnik BOSCH, s.r.o. a Automotive Lighting sídlící práv v krajském mst. V okrese Žár nad Sázavou strojírenská firma ŽAS a státní podnik DIAMO, který se zabývá tžbou uranové rudy. V okrese Tebí Jaderná elektrárna Dukovany, v okrese Pelhimov podnik, který vyrábí kompresory Zexel Valeo Compressor Europe s.r.o. a ve zbývajícím okrese Havlkv Brod jsou to podniky PLEAS, a.s., GCE, s.r.o. a Futaba Czech, s.r.o.. 14 Statistický bulletin kraj Vysoina za rok 2008 [online] , [cit ]. Dostupné z www: < 15 Charakteristika kraje Vysoina [online] , [cit ]. Dostupné z www: < 26

26 8. Struná charakteristika jednotlivých okres, stav nezamstnanosti absolvent 8.4. Okres Havlíkv Brod Poloha: leží v severní ásti kraje, v rámci kraje sousedí svojí jižní a jihovýchodní hranicí s okresy Pelhimov, Jihlava, Žár nad Sázavou, na severu sousedí se Stedoeským krajem a Pardubickým krajem Rozloha: m 2 Poet obyvatel: (stav k ) Hustota zalidnní: 75 obyv. na 1 km 2 Ekonomické subjekty: Prmysl Stavebnictví Zemdlství, myslivost, lesnictví Služby Rybolov a chov ryb 16 Celkem Školství: Základní školy 49 Stední školy 6 Gymnázia 4 Vyšší odborné školy 4 Vysoké školy 0 Mikroregiony okresu Havlíkv Brod: Chotbo, Havlíkv Brod, Svtlá nad Sázavou, Lede nad Sázavou, Golv Jeníkov, Pibyslav 27

27 Tabulka 1 Pehled vývoje evid. uchaze a evid. absolvent v okrese Havlíkv Brod (HB) v r (stavy po tvrtletích) Sledovaný msíc (stav ke konci msíce) Uchazei celkem Míra nezamstnanosti (v %) Z toho absolventi Podíl absolvent na celkovém potu uchaze (v %) bezen , ,9 erven , ,4 záí , ,6 prosinec , ,3 bezen , ,0 erven , ,2 záí , ,5 prosinec , ,4 bezen , ,1 erven , ,6 záí , ,6 prosinec , ,3 bezen , ,3 erven ,7 79 4,1 záí , ,4 prosinec , ,2 Zdroj dat: MPSV R Obrázek 1 Pehled vývoje potu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese HB v r Pehled vývoje potu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese HB v r (stavy po tvrtletích) prosinec 08 záí 08 erven 08 bezen 08 prosinec 07 záí 07 erven 07 bezen 07 prosinec 06 záí 06 erven 06 bezen 06 prosinec 05 záí 05 erven 05 bezen Uchazei celkem Z toho absolventi

28 Tabulka 2 Kvalifikaní struktura evidovaných absolvent v okrese HB (2. pol. 2008) Stupe vzdlání Evidovaní absolventi v % E - nižší stední odborné 5 2,0 H - stední odborné (vyuen) 52 20,7 J - stední bez maturity a bez vyuení 0 0,0 K - ÚSV (gymnázium) 4 1,6 L - ÚSO (vyuen, maturita) 57 22,7 M - ÚSO s maturitou (bez vyuení) 74 29,5 N - vyšší odborné 21 8,4 R - bakaláské 6 2,4 T - vysokoškolské 31 12,4 V - doktorské (vdecká vychova) 1 0,4 Celkem ,0 Zdroj dat: MPSV R Obrázek 2 Kvalifikaní struktura absolvent v okrese HB Kvalifikaní struktura absolvent v okrese Havlíkv Brod (2. pololetí 2008) 30,0 25,0 20,7 22,7 29,5 20,0 % 15,0 10,0 8,4 12,4 5,0 0,0 2,0 0,0 1,6 2,4 0,4 E H J K L M N R T V Stupe vzdlání 29

29 Obrázek 3 Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v okrese HB (rok 2008) Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v okrese Havlíkv Brod (rok 2008) I-08 II-08 III-08 IV-08 V-08 VI-08 VII-08 VIII- 08 Msíce IX-08 X-08 XI-08 XII-08 Absolventi Tabulka 3 Pehled potu volných pracovních míst (VPM) a potu absolvent s nárokem na podporu v nezamstnanosti k v jednotlivých okresech kraje Vysoina Okres VPM Celkem Absolventi Poet nezamstnaných absolvent Absolventi s podporou v nezamstnanosti Havlíkv Brod Jihlava Pelhimov Tebí Žár nad Sázavou Zdroj dat: MPSV R 30

30 8.5. Okres Jihlava Poloha: leží v jižní ásti kraje, sousedí se tyi zbývajícími okresy kraje (Tebí, Žár nad Sázavou, Pelhimov, Havlíkv Brod) Rozloha: m 2 Poet obyvatel: (stav k ) Hustota zalidnní: 94 obyv. na 1 km 2 Ekonomické subjekty: Prmysl Stavebnictví Zemdlství, myslivost, lesnictví Služby Rybolov a chov ryb 18 Celkem Školství: Základní školy 47 Stední školy 16 Gymnázia 3 Vyšší odborné školy 4 Vysoké školy 2 Mikroregiony okresu Jihlava: Jihlava, Tel, Teš, Polná 31

31 Tabulka 4 Pehled vývoje evid. uchaze a evid. absolvent v okrese Jihlava (JI) v r (stavy po tvrtletích) Sledovaný msíc (stav ke konci msíce) Uchazei celkem Míra nezamstnanosti (v %) Z toho absolventi Podíl absolvent na celkovém potu uchaze (v %) bezen , ,1 erven , ,6 záí , ,6 prosinec , ,7 bezen , ,3 erven , ,8 záí , ,4 prosinec , ,6 bezen , ,9 erven , ,0 záí , ,8 prosinec , ,4 bezen , ,7 erven , ,5 záí , ,1 prosinec , ,4 Zdroj dat: MPSV R Obrázek 4 Pehled vývoje potu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese JI v r Pehled vývoje potu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese Jihlava v r (stavy po tvrtletích) prosinec 08 záí 08 erven 08 bezen 08 prosinec 07 záí 07 erven 07 bezen 07 prosinec 06 záí 06 erven 06 bezen 06 prosinec 05 záí 05 erven 05 bezen Uchazei celkem Z toho absolventi 32

32 Tabulka 5 Kvalifikaní struktura evidovaných absolvent v okrese JI (2. pol. 2008) Stupe vzdlání Evidovaní absolventi v % E - nižší stední odborné 21 6,6 H - stední odborné (vyuen) ,9 J - stední bez maturity a bez vyuení 0 0,0 K - ÚSV (gymnázium) 7 2,2 L - ÚSO (vyuen, maturita) 35 11,1 M - ÚSO s maturitou (bez vyuení) 97 30,7 N - vyšší odborné 8 2,5 R - bakaláské 13 4,1 T - vysokoškolské 31 9,8 V - doktorské (vdecká výchova) 0 0,0 Celkem ,0 Zdroj dat: MPSV R Obrázek 5 Kvalifikaní struktura absolvent v okrese JI Kvalifikaní struktura absolvent v okrese Jihlava (2. pololetí 2008) 35,0 30,0 25,0 32,9 30,7 % 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 11,1 9,8 6,6 4,1 0,0 2,2 2,5 0,0 E H J K L M N R T V Stupe vzdlání 33

33 Obrázek 6 Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v okrese JI (rok 2008) Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v okrese Jihlava (rok 2008) I-08 II-08 III-08 IV-08 V-08 VI-08 VII-08 VIII-08 IX-08 X-08 XI-08 XII-08 Msíce Absolventi Tabulka 6 Pehled potu volných pracovních míst (VPM) a potu absolvent s nárokem na podporu v nezamstnanosti k v jednotlivých okresech kraje Vysoina Okres VPM Celkem Absolventi Poet nezamstnaných absolvent Absolventi s podporou v nezamstnanosti Havlíkv Brod Jihlava Pelhimov Tebí Žár nad Sázavou Zdroj dat: MPSV R 34

34 8.6. Okres Pelhimov Poloha: leží v jihozápadní ásti kraje, v rámci kraje sousedí na východ s okresy Jihlava a Havlíkv Brod, dále má spolenou hranici s Jihoeským a Stedoeským krajem Rozloha: m 2 Poet obyvatel: (stav k ) Hustota zalidnní: 56 obyv. na 1 km 2 Ekonomické subjekty: Prmysl Stavebnictví Zemdlství, myslivost, lesnictví Služby Rybolov a chov ryb 25 Celkem Školství: Základní školy 34 Stední školy 8 Gymnázia 3 Vyšší odborné školy 1 Vysoké školy 0 Mikroregiony okresu Pelhimov: Pelhimov, Humpolec, Kamenice nad Lipou, Pacov, Poátky 35

35 Tabulka 7 Pehled vývoje evid. uchaze a evid. absolvent v okrese Pelhimov (PE) v r (stavy po tvrtletích) Sledovaný msíc (stav ke konci msíce) Uchazei celkem Míra nezamstnanosti (v %) Z toho absolventi Podíl absolvent na celkovém potu uchaze (v %) bezen , ,7 erven ,4 84 4,8 záí , ,1 prosinec , ,4 bezen , ,0 erven ,7 50 3,2 záí , ,5 prosinec ,7 97 6,1 bezen ,6 80 5,1 erven ,7 54 4,5 záí , ,3 prosinec ,2 92 6,6 bezen ,0 67 5,0 erven ,6 41 3,6 záí , ,7 prosinec , ,5 Zdroj dat: MPSV R Obrázek 7 Pehled vývoje potu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese PE v r Pehled vývoje potu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese Pehlimov v r (stavy po tvrtletích) prosinec 08 záí 08 erven 08 bezen 08 prosinec 07 záí 07 erven 07 bezen 07 prosinec 06 záí 06 erven 06 bezen 06 prosinec 05 záí 05 erven 05 bezen Uchazei celkem Z toho absolventi

36 Tabulka 8 Kvalifikaní struktura evidovaných absolvent v okrese PE (2. pol. 2008) Stupe vzdlání Evidovaní absolventi v % E - nižší stední odborné 8 5,0 H - stední odborné (vyuen) 32 19,9 J - stední bez maturity a bez vyuení 0 0,0 K - ÚSV (gymnázium) 4 2,5 L - ÚSO (vyuen, maturita) 41 25,5 M - ÚSO s maturitou (bez vyuení) 40 24,8 N - vyšší odborné 9 5,6 R - bakaláské 8 5,0 T - vysokoškolské 18 11,2 V - doktorské (vdecká výchova) 1 0,6 Celkem ,0 Zdroj dat: MPSV R Obrázek 8 Kvalifikaní struktura absolvent v okrese PE Kvalifikaní struktura absolvent v okrese Pelhimov (2. pololetí 2008) 30,0 25,0 20,0 19,9 25,5 24,8 % 15,0 10,0 5,0 0,0 11,2 5,0 5,6 5,0 0,0 2,5 0,6 E H J K L M N R T V Stupe vzdlání 37

37 Obrázek 9 Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v okrese PE (rok 2008) Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v okrese Pelhimov (rok 2008) I-08 II-08 III-08 IV-08 V-08 VI-08 VII-08 VIII-08 IX-08 X-08 XI-08 XII-08 Msíce Absolventi Tabulka 9 Pehled potu volných pracovních míst (VPM) a potu absolvent s nárokem na podporu v nezamstnanosti k v jednotlivých okresech kraje Vysoina Okres VPM Celkem Absolventi Poet nezamstnaných absolvent Absolventi s podporou v nezamstnanosti Havlíkv Brod Jihlava Pelhimov Tebí Žár nad Sázavou Zdroj dat: MPSV R 38

38 8.7. Okres Tebí Poloha: leží v jihovýchodní ásti kraje, na severu sousedí s okresy Jihlava a Žár nad Sázavou, krajov sousedí s Jihoeským a Jihomoravským krajem Rozloha:1 519 m 2 Poet obyvatel: (stav k ) Hustota zalidnní: 75 obyv. na 1 km 2 Ekonomické subjekty: Prmysl Stavebnictví Zemdlství, myslivost, lesnictví Služby Rybolov a chov ryb 6 Celkem Školství: Základní školy 63 Stední školy 8 Gymnázia 3 Vyšší odborné školy 1 Vysoké školy 1 Mikroregiony okresu Tebí: Budišov, Hrotovice, Jaromice nad Rokytnou, Jemnice, Moravské Budjovice, Námš nad Oslavou, Okíšky, Tebí 39

39 Tabulka 10 Pehled vývoje evid. uchaze a evid. absolvent v okrese Tebí (TR) v r (stavy po tvrtletích) Sledovaný msíc (stav ke konci msíce) Uchazei celkem Míra nezamstnanosti ( v %) Z toho absolventi Podíl absolvent na celkovém potu uchaze ( v %) bezen , ,2 erven , ,1 záí , ,5 prosinec , ,8 bezen , ,7 erven , ,5 záí , ,8 prosinec , ,4 bezen , ,9 erven , ,6 záí , ,6 prosinec , ,8 bezen , ,1 erven , ,7 záí , ,3 prosinec , ,4 Zdroj dat: MPSV R Obrázek 10 Pehled vývoje potu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese TR v r Pehled vývoje potu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese Tebí v r (stavy po tvrtletích) prosinec 08 záí 08 erven 08 bezen 08 prosinec 07 záí 07 erven 07 bezen 07 prosinec 06 záí 06 erven 06 bezen 06 prosinec 05 záí 05 erven 05 bezen Uchazei celkem Z toho absolventi 40

40 Tabulka 11 Kvalifikaní struktura evidovaných absolvent v okrese TR (2. pol. 2008) Stupe vzdlání Evidovaní absolventi v % E - nižší stední odborné 20 4,4 H - stední odborné (vyuen) ,8 J - stední bez maturity a bez vyuení 0 0,0 K - ÚSV (gymnázium) 6 1,3 L - ÚSO (vyuen, maturita) 76 16,9 M - ÚSO s maturitou (bez vyuení) ,7 N - vyšší odborné 10 2,2 R - bakaláské 16 3,6 T - vysokoškolské 49 10,9 V - doktorské (vdecká výchova) 1 0,2 Celkem ,0 Zdroj dat: MPSV R Obrázek 11 Kvalifikaní struktura evidovaných absolvent v okrese TR Kvalifikaní struktura absolvent v okrese Tebí (2. pololetí 2008) 35,0 33,8 % 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 26,7 16,9 10,9 4,4 3,6 0,0 1,3 2,2 0,2 E H J K L M N R T V Stupe vzdlání 41

41 Obrázek 12 Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v okrese TR (rok 2008) Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v okrese Tebí (rok 2008) I-08 II-08 III-08 IV-08 V-08 VI-08 VII-08 VIII-08 IX-08 X-08 XI-08 XII-08 Msíce Absolventi Tabulka 12 Pehled potu volných pracovních míst (VPM) a potu absolvent s nárokem na podporu v nezamstnanosti k v jednotlivých okresech kraje Vysoina Okres VPM Celkem Absolventi Poet nezamstnaných absolvent Absolventi s podporou v nezamstnanosti Havlíkv Brod Jihlava Pelhimov Tebí Žár nad Sázavou Zdroj dat: MPSV R 42

42 8.8. Okres Žár nad Sázavou Poloha: leží ve východní ásti kraje, v rámci kraje sousedí na západu s okresy Havlíkv Brod a Jihlava, na jihu s okresem Tebí, na severu s Pardubickým krajem a na východ s Jihomoravským krajem Rozloha: m 2 Poet obyvatel: (stav k ) Hustota zalidnní: 71 obyv. na 1 km 2 Ekonomické subjekty: Prmysl Stavebnictví Zemdlství, myslivost, lesnictví Služby Rybolov a chov ryb 27 Celkem Školství: Základní školy 76 Stední školy 13 Gymnázia 5 Vyšší odborné školy 3 Vysoké školy 0 Mikroregiony okresu Žár nad Sázavou: Velké Meziíí, Bystice nad Pernštejnem, Nové Msto na Morav, Žár nad Sázavou 43

43 Tabulka 13 Pehled vývoje evid. uchaze a evid. absolvent v okrese Žár nad Sázavou (ZR) v r (stavy po tvrtletích) Sledovaný msíc (stav ke konci msíce) Uchazei celkem Míra nezamstnanosti (v %) Z toho absolventi Podíl absolvent na celkovém potu uchaze (v %) bezen , ,7 erven , ,1 záí , ,2 prosinec , ,8 bezen , ,8 erven , ,9 záí , ,6 prosinec , ,2 bezen , ,9 erven , ,7 záí , ,7 prosinec , ,0 bezen , ,7 erven , ,4 záí , ,3 prosinec , ,3 Zdroj dat: MPSV R Obrázek 13 Pehled vývoje potu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese ZR v r Pehled vývoje potu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese Žár nad Sázavou v r (stavy po tvrtletích) prosinec 08 záí 08 erven 08 bezen 08 prosinec 07 záí 07 erven 07 bezen 07 prosinec 06 záí 06 erven 06 bezen 06 prosinec 05 záí 05 erven 05 bezen Uchazei celkem Z toho absolventi 44

44 Tabulka 14 Kvalifikaní struktura evidovaných absolvent v okrese ZR (2. pol. 2008) Stupe vzdlání Evidovaní absolventi v % E - nižší stední odborné 12 3,3 H - stední odborné (vyuen) ,7 J - stední bez maturity a bez vyuení 0 0,0 K - ÚSV (gymnázium) 9 2,5 L - ÚSO (vyuen, maturita) 52 14,4 M - ÚSO s maturitou (bez vyuení) ,8 N - vyšší odborné 14 3,9 R - bakaláské 15 4,2 T - vysokoškolské 50 13,9 V - doktorské (vdecká výchova) 1 0,3 Celkem ,0 Zdroj dat: MPSV R Obrázek 14 Kvalifikaní struktura absolvent v okrese ZR Kvalifikaní struktura absolvent v okrese Žár nad Sázavou (2. pololetí 2008) 30,0 25,0 29,7 27,8 % 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 14,4 13,9 3,3 2,5 3,9 4,2 0,0 0,3 E H J K L M N R T V Stupe vzdlání 45

45 Obrázek 15 Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v okrese ZR (rok 2008) Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v okrese Žár nad Sázavou (rok 2008) I-08 II-08 III-08 IV-08 V-08 VI-08 VII-08 VIII-08 IX-08 X-08 XI-08 XII-08 Msíce Absolventi Tabulka 15 Pehled potu volných pracovních míst (VPM) a potu absolvent s nárokem na podporu v nezamstnanosti k v jednotlivých okresech kraje Vysoina Okres VPM Celkem Absolventi Poet nezamstnaných absolvent Absolventi s podporou v nezamstnanosti Havlíkv Brod Jihlava Pelhimov Tebí Žár nad Sázavou Zdroj dat: MPSV R 46

46 9. Shrnutí Tabulka 16 Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v jednotlivých okresech kraje Vysoina v roce 2008 Msíc Okres ZR JI HB PE TR leden únor bezen duben kvten erven ervenec srpen záí íjen listopad prosinec Zdroj dat: MPSV R Obrázek 16 Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v jednotlivých okresech kraje Vysoina v roce 2008 Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v jednotlivých okresech kraje Vysoina (rok 2008) I.08 II.08 III.08 IV.08 V.08 VI.08 VII.08 VIII.08 IX.08 X.08 XI.08 XII.08 ZR JI HB PE TR 47

47 Z tabulky a grafu je patrné, jak poet absolvent v jednotlivých okresech kraje Vysoina od ledna do ervna postupn klesá a v následujících msících opt stoupá, kdy nejvyššího vrcholu dosáhne v msíci záí. Pevážn v msíci záí dochází k pílivu nových absolvent škol, což souvisí s tím, že se jim nepodailo najít si vhodné zamstnání. V dalších podzimních msících je zaznamenám mírný pokles absolvent škol. Tabulka 17 Kvalifikaní struktura absolvent v jednotlivých okresech kraje Vysoina (2. pol. 2008) Stupe vzdlání ZR JI PE TR HB % podíl E - nižší stední odborné 3,3 6,6 5,0 4,4 2,0 H - stední odborné (vyuen) 29,7 32,9 19,9 33,8 20,7 J - stední bez maturity a bez vyuení 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 K - ÚSV (gymnázium) 2,5 2,2 2,5 1,3 1,6 L - ÚSO (vyuen, maturita) 14,4 11,1 25,5 16,9 22,7 M - ÚSO s maturitou (bez vyuení) 27,8 30,7 24,8 26,7 29,5 N - vyšší odborné 3,9 2,5 5,6 2,2 8,4 R - bakaláské 4,2 4,1 5,0 3,6 2,4 T - vysokoškolské 13,9 9,8 11,2 10,9 12,4 V - doktorské (vdecká výchova) 0,3 0,0 0,6 0,2 0,4 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Zdroj: MPSV R Ze všech vzdlanostních kategorií uvedených v tabulce byli v evidenci úad práce za 2. pololetí roku 2008 v jednotlivých okresech kraje nejvíce zastoupeni absolventi kategorie H, L a M. V okrese ZR v kategorie H stední odborné (vyuen) byla nejvtší orientace absolvent na gastronomii, hotelnictví a turismus (25,2 %), strojírenství a strojírenská výroba (18,7 %), osobní a provozní služby (13,1 %). V okresech JI, TR a HB je situace v této kategorii obdobná jako v okrese ZR, pouze v okrese PE se žebíek nejzastoupenjších obor odlišuje a to následovn gastronomie, hotelnictví a turismus (21,9 %), obchod (15,6 %), zpracování deva a výroba hudebních nástroj (15,6 %), elektrotechnika, telekomunikaní a výpoetní technika (12,5 %). V kategorii L ÚSO (vyuen, maturita) se jednalo o absolventy se 48

48 zamením na podnikání v oborech, odvtví; osobní a provozní služby, obchod, strojírenství a strojírenská výroba, elektrotechnika, telekomunikaní a výpoetní technika. V okrese Havlíkv Brod navíc umní a užitné umní (14 %). V kategorii M ÚSO s maturitou (bez vyuení) se ve žárském okrese nejvíce nachází obory podnikání v oborech, odvtví; ekonomika a administrativa; právo, právní a veejnoprávní innost, v jihlavském okrese navíc zemdlství a lesnictví. V okrese Pelhimov jsou taktéž zastoupeny obory ekonomika a administrativa a právo, právní a veejnoprávní innost, ale nejvtší podíl je u oboru gastronomie, hotelnictví a turismus. V okrese Havlíkv Brod se jedná o absolventy zamené na ekonomiku a administrativu, strojírenství a strojírenská výroba a také umní a užitné umní. Tabulka 18 Pehled vývoje potu VPM v jednotlivých okresech kraje Vysoina (rok 2008) Msíc Okres ZR HB JI PE TR leden únor bezen duben kvten erven ervenec srpen záí íjen listopad prosinec Zdroj dat: MPSV R 49

49 Obrázek 17 Pehled vývoje potu VPM v jednotlivých okresech kraje Vysoina (rok 2008) Pehled vývoje potu VPM v jednotlivých okresech kraje Vysoina bhem roku I.08 II.08 III.08 IV.08 V.08 VI.08 VII.08 VIII.08 IX.08 X.08 XI.08 XII.08 ZR HB JI PE TR Vývoj volných pracovních míst (VPM) jak mžeme vidt z výše uvedené tabulky a grafu v jednotlivých okresech kraje Vysoina mžeme na poátku roku 2008 hodnotit pozitivn, díky píznivému trendu hospodáství v R. Ekonomice R se dailo, prmyslová výroba stále rostla. Ve 2. pololetí 2008 se zaala situace na trhu práce zhoršovat v dsledku celosvtové hospodáské a finanní krize, která se postupn dotýká všech odvtví. Ve všech okresech kraje Vysoina byl poet VPM na konci roku 2008 zhruba poloviní než na zaátku roku. Nejvtší pokles byl zaznamenán v okrese Pelhimov, kde stav VPM na konci roku 2008 byl tvrtinový oproti poátku roku. Tato nepíznivá situace se dotýká nejen absolvent škol, ale všech uchaze o zamstnání, kteí by si rádi našli vhodné pracovní místo. 50