Bakaláská práce. Nezamstnanost a možnosti návratu na trh práce na Táborsku

Transkript

1 Jihoeská univerzita v eských Budjovicích Teologická fakulta Katedra praktické teologie Bakaláská práce Nezamstnanost a možnosti návratu na trh práce na Táborsku Vedoucí práce: Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D. Autor práce: Pavla Mylerová Studijní obor: Sociální a charitativní práce Forma studia: kombinovaná Roník: III 2010

2 Prohlašuji, že svoji bakaláskou práci jsem vypracovala samostatn pouze s použitím pramen a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona. 111/1998 Sb. v platném znní, souhlasím se zveejnním své bakaláské práce, a to v nezkrácené podob elektronickou cestou ve veejn pístupné ásti databáze STAG provozované Jihoeskou univerzitou v eských Budjovicích na jejích internetových stránkách. 26.bezna 2010 Pavla Mylerová 2

3 Dkuji vedoucímu bakaláské práce Ing. Jaroslavu Šetkovi, Ph.D. za cenné rady, pipomínky a metodické vedení práce. 3

4 OBSAH ÚVOD.6 1 Nezamstnanost Pojem nezamstnanost Druhy nezamstnanosti Dlouhodobá nezamstnanost Rizikové skupiny Dsledky nezamstnanosti Míra nezamstnanosti Trh práce Segmentace trhu práce.20 3 Politika zamstnanosti Státní politika zamstnanosti 24 4 Regionální aspekt vytváení pracovních píležitostí 25 5 Region Tábor Charakteristika Táborska Vývoj nezamstnanosti v roce Znevýhodnné skupiny na trhu práce.33 4

5 6 Aktivní politika zamstnanosti Rekvalifikace Veejn prospšné práce Spoleensky úelná pracovní místa Nástroje urené pro zamstnávání osob se zdravotním postižením Poradenství Regionální individuální programy Zhodnocení úinnosti nástroj APZ 42 8 Pedpokládaný vývoj trhu práce.44 ZÁVR.. 45 Seznam použitých zdroj. 48 Abstrakt. 51 Abstract. 52 5

6 Úvod Jako téma svojí práce jsem si vybrala nezamstnanost se zamením na region Tábor. Nezamstnanost se stala jedním ze závažných ekonomických a sociálních problém souasnosti, který se dotýká stále vtšího potu ekonomicky aktivních obyvatel. Dležitou roli pi ešení tohoto problému hraje stát. Realizací pasivní a aktivní politiky zamstnanosti se snaží zmírnit dopady nezamstnanosti a pomoci optovnému návratu na trh práce. Ve svém zamstnání pracuji s osobami, které se staly nezamstnanými. Velký problém vidím v nastavení finanní pomoci. Malý rozdíl mezi píjmem ze zamstnání a finanní pomocí od státu vede asto k tomu, že se nezamstnanost stane novým životním stylem. Návrat takového jedince na trh práce je pak velmi problematický. Takoví jedinci nejsou k návratu do zamstnání nijak motivováni, asem ztrácí pracovní návyky a zanou svou situaci považovat za normální a vyhovující. Z tohoto hlediska je dležité vnovat pozornost více než pasivnímu zabezpeení nezamstnaného opatením, které zvyšují schopnost návratu na trh práce. V teoretické ásti jsem se zamila na vysvtlení základních pojm týkajících se nezamstnanosti, jednotlivé druhy nezamstnanosti, rizikové skupiny, dsledky nezamstnanosti, míra nezamstnanosti. Dále pojmy trh práce, státní politika zamstnanosti, její rozdlení a jednotlivé nástroje. V praktické ásti jsem se zabývala regionem Tábor, jeho celkovou charakteristikou, konkrétní situací na trhu práce na Táborsku, realizací aktivní politiky zamstnanosti. Vymezila jsem nkteré z používaných nástroj a opatení aktivní politiky zamstnanosti, které mají za cíl nezamstnanost minimalizovat. Práce zasahuje významn do života každého jedince. Uspokojování poteb lovka zajišuje tím, že pro nho poskytuje nezbytné životní prostedky. Práce se promítá v život lovka i tím, že uspokojuje sebevdomí a sebedvru každého jednotlivce a umožuje mu sebeaktualizaci v prbhu vykonávané práce nebo v pracovních výsledcích. Pracovní innost lovka motivuje a náleží i do hierarchie jeho hodnotového systému, asto jako jedna z nejvýznanjších životních hodnot. Seberealizace jednotlivce je úzce spojena s jeho inností, 6

7 protože mu umožuje rozvíjet nkteré specializované pracovní innosti. Tím se lovk zaazuje do spoleenské pozice rzné úrovn a to uspokojuje jeho potebu uznání. Proto ztráta zamstnání pedstavuje asto negativní zlom v život lovka, nejen pro ztrátu jisté životní úrovn, ale též z dvodu ztráty statusu, který je spojen s uritým zamstnáním a s pozicí v širší spolenosti. 1 Nezamstnanost se tak stává závažným spoleenským problémem, který nemá jednoduché ešení. Nezamstnanost se všemi svými dsledky není záležitostí pouze jedince, který se stal nezamstnaný, ale celé spolenosti. Proto se spolenost snaží mnoha zpsoby problému nezamstnanosti elit. Jedním z hlavních nástroj státu v boji s nezamstnaností je politika zamstnanosti. 1 MAYEROVÁ, M.; RŽIKA, J. Sociologie v ekonomické praxi, s. 28 7

8 1 Nezamstnanost 1.1 Pojem nezamstnanost Definice nezamstnanosti je založena na tom, že osoba schopná práce je z možnosti pracovat v placeném zamstnání vyazena, ale i na tom, že se svým vyazením nespokojuje, a hledá nové placené zamstnání, nkdy jen na ástený úvazek. 2 Mezinárodní úad práce (International Labour Organization) v Ženev zahrnuje pod pojmem nezamstnanost ti požadavky. Podle nich lze považovat za nezamstnané jen osoby, které: - jsou schopné práce (z hlediska vku, zdravotního stavu, osobní situace) - chtjí pracovat v uritém zamstnání, avšak - v dané chvíli toto zamstnání nemají, tzn. že pes svoji snahu se jim nedaí zamstnání nalézt. S tím souvisí pojem objektivnost pekážek, jež vyhledávání nové práce ztžují. Do tohoto pojmu lze zaadit i uznání práva pijímat nové zamstnání, je-li nabízena tzv. pimená práce. Práv o vymezení pimenosti se vedou stále spory. Zpravidla se pedpokládá, že nezamstnaný nemusí pijmout práci, která je pro nho nevýhodná z hlediska kvalifikace, praxe i výše výdlku. Také se nevyžaduje, aby lovk hledající práci, byl nucen pemístit sebou i celou rodinu na místo vzdálené od dosavadního bydlišt, kde jsou jisté pracovní píležitosti, vyhovující z hlediska typu pracovního místa, pracovních podmínek i výše výdlku. 3 2 MAYEROVÁ, M.; RŽIKA, J. Sociologie v ekonomické praxi, s Tamtéž, s

9 1.2 Druhy nezamstnanosti Je teba zdraznit, že uritá míra nezamstnanosti je pirozenou souástí každého tržního hospodáství. Oznauje se jako pirozená míra nezamstnanosti. Pirozená míra nezamstnanosti je taková míra nezamstnanosti, pi níž jsou síly, které psobí smrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané. Pi pirozené míe nezamstnanosti je inflace stálá - nevykazuje tendenci ke zvyšování ani ke snižování. V soudobé ekonomice, která se snaží zabránit vysokým mírám inflace, je pirozená míra nezamstnanosti nejnižší mírou nezamstnanosti, která je udržitelná, vyjaduje tedy nejvyšší udržitelnou úrove zamstnanosti a odpovídá potenciálnímu produktu zem. Za pirozenou míru zamstnanosti lze také považovat takovou míru nezamstnanosti, pi níž poet nezamstnaných je nižší nebo rovný potu volných pracovních míst. Nezamstnanost na úrovni pirozené míry nezamstnanosti je oznaována jako nezamstnanost dobrovolná, vyplývající z toho, že nezamstnaní nemají z rzných dvod zájem o nabízená pracovní místa, kterých je sice dost, avšak nevyhovují nárokm uchaze. Mezi hlavní píiny dobrovolné nezamstnanosti, resp. její hlavní formy, lze zaadit: 4 - frikní nezamstnanost - vzniká v dsledku neustálého pohybu lidí mezi místy i pracovními píležitostmi. Patí sem ti, kteí byli propuštni v dsledku skutenosti, že firmy vznikají a zanikají, dochází k technologickým nebo organizaním zmnám, které mohou vést k likvidaci pracoviš. Dále ti, kteí dobrovoln opustili pracovní místo a hledají jinou práci, zpravidla lépe placenou, dále ti, kteí hledají první zamstnání. Frikní nezamstnanost není vnímána jako závažný problém, nebo po urité dob nezamstnaní nalézají uplatnní. 5 4 JÍROVÁ, H. Trh práce a politika zamstnanosti, s.19 5 BUCHTOVÁ, B. et al. Nezamstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém, s. 66 9

10 Typickou charakteristikou frikní nezamstnanosti je její krátkodobost. Tato frikní nezamstnanost mže být zpsobena i skuteností, že lidé hledající zamstnání nejsou dost dobe informováni o nabídce pracovních míst (nemají pístup na internet, mají daleko píslušný úad práce atd.) 6 - strukturální nezamstnanost je vyvolána nedostatenou poptávkou po urité produkci statk. Dsledkem je klesající poptávka po práci v odvtví produkujícím výše uvedené statky a útlum tchto výrob. Strukturální nezamstnanost mže být podmínna existencí bariér v pohybu pracovní síly a je hlavním faktorem ovlivujícím regionální rozdíly míry nezamstnanosti na trhu práce. 7 - sezónní nezamstnanost - je typická pro nkteré obory lidské innosti. V našich podmínkách se jedná pedevším o stavebnictví, zemdlství (rostlinnou výrobu) a turistiku. - preference volného asu napíklad ženy v domácnosti, rodiovská dovolená apod. 8 Je-li naopak poet volných pracovních sil absolutn vtší než poet volných pracovních míst, tzn. je-li celková poptávka po práci nižší než celková nabídka práce, jde o nedobrovolnou nezamstnanost. V pípad nedobrovolné nezamstnanosti je tedy míra nezamstnanosti vyšší než pirozená míra nezamstnanosti. Základní dvod existence nedobrovolné nezamstnanosti spoívá v administrativní regulaci mezd: trhy práce se nevyišují okamžit, takže mžeme pozorovat objevující se pebytky a nedostatky na jednotlivých trzích práce. Trhy práce však nakonec reagují na tržní podmínky a u povolání, po nichž 6 ZLÁMAL, J.; HORVÁTH, M. ízení lidských zdroj, s BUCHTOVÁ, B. et al. Nezamstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém, s ZLÁMAL, J.; HORVÁTH, M. ízení lidských zdroj, s

11 je vysoká poptávka, mzdy stoupají (v porovnání s povoláními, po nichž je poptávka nízká). Trhy práce v krátkém období mají charakter nevyišujícího trhu. V dlouhém období však mají mzdy tendenci pohybovat se tak, aby vyrovnávaly nabídku a poptávku, a tak hlavní oblasti nezamstnanosti nebo volných pracovních píležitostí mají tendenci ztrácet se s pizpsobováním mezd a množství tržním podmínkám. V mezidobích mezi dlouhým a krátkým obdobím však mohou petrvávat období nezamstnanosti po mnoho let. -hlavní formou je cyklická nezamstnanost. 9 Dle Brožové mžeme nezamstnanost analyzovat následovn: jsou-li pracovníci nezamstnaní dobrovoln i nedobrovoln. Pokud bychom podobnou otázku nkolika nezamstnaným položili, pravdpodobn nikdo z nich by nepipustil, že je nezamstnaným dobrovoln. Kdo je tedy dobrovoln nezamstnaný? Je to ten, kdo je ochoten pijmout práci pouze za mzdu vyšší, než je ta, která pevládá na píslušném odvtvovém trhu. Tito pracovníci jsou subjektivn pesvdeni, že jejich mezní újma z práce je vyšší, než je na trhu pevládající mzdová sazba. Protože hledají mzdu vyšší, nemohou jí najít. Nkteí tak iní krátkodob: když neuspjí ve svém hledání, teba se rekvalifikují, zmní profesi a uplatní se na jiném odvtvovém trhu. Jiní nechtjí pracovat radji vbec, než aby pracovali za nižší mzdu, než si pedstavují. Pokud nenajdou práci odpovídající jejich pedstavám, mohou dát pednost životu ze sociálních dávek. ím jsou ovšem tyto dávky nižší a doba jejich vyplácení kratší, bývá délka trvání dobrovolné nezamstnanosti také nižší. Lidé pak mají zájem najít pracovní místo. Tito lidé, i když jsou dobrovoln nezamstnaní, se hlásí na úadech práce. Jednak doufají, že jim úad najde práci za mzdu, kterou si pedstavují, a jednak chtjí dostávat podporu v nezamstnanosti. Pokud jim úad 9 JÍROVÁ, H. Trh práce a politika zamstnanosti, s.20 11

12 njakou práci nabídne, obvykle ji odmítají, nebo po krátkém ase místo opustí. Tedy míra nezamstnanosti, kterou registrují úady práce, obvykle zahrnuje i uritou dobrovolnou nezamstnanost. Z tohoto pohledu by mohla být registrovaná míra nezamstnanosti mírn nadhodnocená. Zatímco dobrovoln nezamstnaní nejsou ochotni pijmout pracovní místa, která nejsou placena podle jejich pedstav a hledají lepší, nedobrovoln nezamstnaní hledají práci a jsou ochotni pracovat za mzdu, která na trhu pevládá. Dokonce nkteí by byli ochotni pracovat i za mzdu nižší: nemohou však pracovní místo najít. Nedobrovolná nezamstnanost postihuje zejména takové pracovníky, kteí nemají alternativní píležitosti, pro které je rekvalifikace a zmna profese obtížná. Píinou takové nezamstnanosti jsou pekážky, které brání poklesu mezd i v situaci pevisu nabídky práce. Napíklad odbory, které brání poklesu mezd, zpsobují nedobrovolnou nezamstnanost svých vlastních len. Pokud by mzdy mohly poklesnout na rovnovážnou úrove, nedobrovolná nezamstnanost by zmizela. ásten by se zmnila v zamstnanost a ásten by se petransformovala v nezamstnanost dobrovolnou (to by byli ti, kteí by za nižší mzdu nebyli ochotni pracovat). Další pekážkou mže být i uzákonná minimální mzda, která mže u nkterých nekvalifikovaných profesí, kde je rovnovážná mzdová sazba nízká, vyvolat nedobrovolnou nezamstnanost. Pi minimální mzd, která bude vyšší než rovnovážná, budou firmy ochotny zamstnat mén pracovník: ást pracovník, ochotných za tuto mzdu pracovat, se stane nezamstnanými. Pokud by firmy mohly vyplácet nižší mzdy, nezamstnanost by vbec nevznikla. Tato pekážka se týká i mladých pracovník bez praxe. Firmy je obvykle zpoátku najímají za velmi nízkou nástupní mzdu, kterou pozdji, když se pracovník osvdí, a absolvuje minimální praxi, zvýší. Uzákonní minimální mzdy takový postup nedovoluje a firmy nejsou ochotny tmto pracovníkm 12

13 vyplácet minimální mzdu. A to mže být jeden z dvod, pro tito mladí pracovníci nacházejí práci velmi obtížn Dlouhodobá nezamstnanost Znaným problémem je v souasné dob dlouhodobá nezamstnanost. ím déle jsou lidé bez zamstnání, tím mají menší nadji získat zpt pracovní uplatnní. Dlouhodobá nezamstnanost pedstavuje nebezpeí pedevším pro: - málo flexibilní a dlouhodob zamstnanou pracovní sílu (ím stabilnjší místo mli lidé ped ztrátou práce, tím he se na pracovním trhu uplatují, nebo jsou he adaptabilní na nové pracovní podmínky) - nekvalifikovanou pracovní sílu, osoby s nízkým vzdláním (zejména nekvalifikované ženy) - osoby s kumulovanými osobními a sociálními handicapy - píslušníky etnických minorit a pro emigranty (zejména ve spojení s dalšími handicapy, primárn vzdlanostním a kvalifikaním) - obyvatele ze zaostávajících a venkovských oblastí - zdravotn postižené - mladistvé, zejména mladé problémové jedince 11 Dlouhodobá nezamstnanost jako jedna z forem marginalizace na pracovním trhu vede k tomu, že lidé mní svj status nezávislého obana na status závislého klienta sociálního státu. Existuje-li pitom navíc jen malý rozdíl mezi celkovým píjmem, jež mohou nezamstnaní získat za pomoci sociálních dávek a píjmem 10 BROŽOVÁ, D. Spoleenské souvislosti trhu práce, s MAYEROVÁ, M.; RŽIKA, J. Sociologie v ekonomické praxi, s

14 jež jim nabízejí dostupná místa na trhu práce, potom je nic nemotivuje k rychlému pijetí nového zamstnání a bez ohledu na nabízené podmínky ekají na lepší píležitosti (past nezamstnanosti). 12 Déle trvající nezamstnanost zane být postupn vnímána jako normální stav: dotyný se na rozdíl od jejího zaátku již více i mén adaptoval na nové podmínky, tj. zvykl si na velký objem volného asu a omezené finanní zdroje a také (a vdom i nevdom) na novou sociální pozici. 13 Dlouhodobá nezamstnanost pak: - nií jejich pracovní etiku a motivaci hledat dále své místo na trhu práce, což nakonec vede k definitivnímu vylouení z tohoto trhu - devastuje jejich lidský kapitál, nebo nemohou udržovat, natož inovovat své pracovní dovednost, svou kvalifikaci, ani pracovní návyky - stigmatizuje je a budí vi nim nedvru zamstnavatel, kteí mohou instinktivn chápat fakt, že tyto osoby jsou tak dlouho bez práce jako dsledek jejich osobního defektu (nepoužitelná kvalifikace, nedostatené pracovní návyky, nespolehlivost, kverulantství, lenost i jiné problémové charakteristiky) - mní jejich identitu a mže být i píinou jejich sociální exkluze Rizikové skupiny Rizikovými skupinami uchaze o zamstnání lze oznait všeobecn, bez ohledu na regionální rozdílnosti a momentální situaci na trhu práce, následující skupiny osob: 12 Trh práce, nezamstnanost, sociální politika. Sirovátka, T.; Mareš, P. (ed.), s Tamtéž, s Tamtéž, s

15 - obané se zdravotním postižením - mladiství uchazei o zamstnání - absolventi škol - uchazei spoleensky nepizpsobení, asto mnící zamstnání, se špatnou morálkou - nekvalifikovaní uchazei - uchazei peující o dti do vku 15 let - vyšší vkové kategorie -osoby bydlící v okrajových ástech okresu s omezenou dopravní obslužností Poadí obtížné umístitelnosti je odvislé od regionu, resp. od celkové ekonomické situace dané oblasti, míe nezamstnanosti, záleží i na absolutním potu uchaze v tchto skupinách. V této souvislosti je teba zdraznit, že u všech skupin hraje velkou roli návyk na nezamstnanost. Podle dosavadních zkušeností úad práce se nejastjšími kumulacemi handicap ukazují být: - vyšší vk - nevyhovující zdravotní stav - vyšší vk - nedostatená kvalifikace - nízká kvalifikace - vyšší vk - zdravotní omezení Trh práce, nezamstnanost, sociální politika. Sirovátka, T.; Mareš, P. (ed.), s

16 1.5 Dsledky nezamstnanosti Dsledky nezamstnanosti mohou mít negativní i pozitivní charakter. Negativní dsledky nezamstnanosti: - ekonomické povahy - nevyužití pracovních zdroj (to mže vést ke stagnaci i poklesu ekonomické úrovn) -zatžování ekonomiky dodatenými výdaji (vyplácení podpor v nezamstnanosti, výdaje na rekvalifikace atd.) - pokles píjm, ztráta pracovních zkušeností atd. - sociální povahy - rozdíly v životní úrovni jednotlivých skupin obyvatelstva - psychické zatížení vyvolané nezamstnaností (v dsledku snížení píjmu, dochází k narušení dosavadních spoleenských vztah, vzrstající obavy, nejistota, strach, apatie až agrese) a s ním související nárst nemocnosti, rozpady rodin atd. - destrukce etických hodnot a s tím spojené patologické jevy jako kriminalita, alkoholismus, narkomanie, prostituce atd. 16 Velkým problémem se stává sociální izolace. Jednak samo zamstnání je významným zdrojem ztracených sociálních kontakt, jednak jeho ztráta vede k perušení dalších kontakt, jež s ním pímo nesouvisejí. Dochází k útlumu sociálních styk, nebo mizí prostor sdílených životních zkušeností. Jiným motivem omezení sociálních kontakt je na stran nezamstnaných pocit vlastní stigmatizace ztrátou zamstnání. Lidé se potom vyhýbají kontaktm jak se zamstnanými, tak s ostatními nezamstnanými osobami, nebo jsou pro n depresivní. Svou roli zde hraje i vk. Mladí lidé se po ztrát zamstnání neocitají 16 SAKSLOVÁ, V.; ŠIMKOVÁ, E. Základy ízení lidských zdroj: Systematický pehled základní personální problematiky, s.54 16

17 v takové izolaci jako starší nezamstnaní, protože tendence k sociálním kontaktm s vrstevníky jsou u mladších skupin rozšíenjší. 17 Pozitivní dsledky nezamstnanosti: - konkurence na trhu práce (zejména na stran nabídky práce) - upevnní pracovní kázn, morálky - zájem o zvyšování kvalifikace - lepší úrove motivace pracovník Míra nezamstnanosti Míru nezamstnanosti u nás propoítává eský statistický úad. Jde o tzv. registrovanou nezamstnanost, která se mže od té skutené lišit. Nezahrnuje pracovníky, kteí pracují na zkrácený pracovní úvazek, i když by radji pracovali na plný pracovní úvazek. Celá ada krátkodob nezamstnaných se na úadech práce vbec nehlásí a zárove úad práce vyazuje z evidence ty dlouhodob nezamstnané, kteí již nárok na podporu v nezamstnanosti ztratili. Evidováni nejsou také ti, kteí ztratili nadji, že práci najdou a pestali jí hledat. Proto mže být skutená nezamstnanost vyšší než ta registrovaná. Naopak se na úadech registrují i ti, kteí vlastn práci vbec nehledají, nabízená místa odmítají a radji žijí z podpory. Tito lidé zase výši registrované nezamstnanosti nadhodnocují. 19 K mení nezamstnanosti se standartn užívá ukazatel míry nezamstnanosti, který pomuje poet nezamstnaných k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu. 17 MAYEROVÁ, M.; RŽIKA, J. Sociologie v ekonomické praxi, s SAKSLOVÁ, V.; ŠIMKOVÁ, E. Základy ízení lidských zdroj: Systematický pehled základní personální problematiky, s BROŽOVÁ, D. Spoleenské souvislosti trhu práce, s

18 Vyjaduje se v % podle vzorce: u = U/L+U x 100, kde u je míra nezamstnanosti (vyjádená v %), U je poet nezamstnaných, L je poet zamstnaných. 20 Faktory nezahrnuté v oficiální míe nezamstnanosti mohou být rozdleny do dvou kategorií: nevyužitá pracovní síla a tzv. podzamstnanost. Nedostaten využitá pracovní síla je ve všeobecn uznávané míe nezamstnanosti zahrnuta jen ásten a podzamstnanost není zohledována vbec. Mezi nevyužitou pracovní sílu mžeme zaadit osoby, které jsou v daném ase bez práce, ale jsou ochotny a schopny pracovat, piemž nezáleží na tom, jestli jsou souástí skupiny ekonomicky aktivního obyvatelstva i nikoliv. Z toho vyplývá, že oficiáln nezamstnaní tvoí pouze ást nedostaten využité pracovní síly. Píkladem nedostaten využité pracovní síly, která je oficiální mírou nezamstnanosti ignorována, je tzv. skrytá nezamstnanost. Tvoí ji lidé, kteí nejsou zahrnuti mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo, chtjí a jsou schopni pracovat, ale aktivní práci už považují za zbytenou námahu bez úspchu. Statistiky tyto osoby umístí mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo jako dchodce, dti nebo studenty, i když pedstavují využitelný pracovní potenciál. Podstatn významnjším nedostatkem oficiální míry nezamstnanosti je nezohlednní tzv. podzamstnanosti. Do této kategorie patí pracovníci, kteí jsou donuceni poptávkou na trhu práce pracovat mén hodin, než by chtli. Potom snižující se míra nezamstnanosti mže být jen falešným dokladem zlepšující se situace na trhu práce v pípad, kdy poet osob pracujících nedobrovoln na zkrácený úvazek roste Trh práce Trh práce je možné definovat jako místo, kde se stetává nabídka práce 20 BROŽOVÁ, D. Spoleenské souvislosti trhu práce, s Trh práce, nezamstnanost, sociální politika. Sirovátka, T.; Mareš, P. (ed.), s

19 (tzn. kde lidé nabízejí svou práci, ucházejí se o práci) a poptávka po práci (tzn. kde firmy, vláda, domácnosti nabízejí zamstnání). Nástrojem sladní nabídky práce a poptávky po práci je cena práce- mzda. Jednou z konkrétních forem trhu práce jsou úady práce, jinou formou všechny podoby inzerce poptávky po práci, tj. nabídky pracovních míst, a nabídky práce ze strany tch, kteí práci hledají. Trh práce je tvoen temi základními faktory: nabídkou práce, poptávkou po práci a cenou práce - mzdou. Trh práce je tedy na jedné stran ovlivován poptávkou po pracovních silách vycházející z celkové hospodáské a sociální politiky a na druhé stran nabídkou pracovních sil. Aby bylo možno pružn reagovat na mnící se poteby a požadavky spolenosti (trh zboží a služeb), je teba, aby vedle výrobce (trh výrobních initel) existovala také odpovídající nabídka pracovních sil (trh práce), která co do kvalifikaní úrovn a profesní struktury bude schopna poteby a požadavky realizovat. 22 Trh práce a jeho vývoj je mimo jiné ovlivován: - populaním vývojem - zmnami ve vkové struktue obyvatelstva, podílem potu pracovník v produktivním vku na poet obyvatel, apod. - imigraní politikou státu - podpora, zamezení pisthovalectví - globalizace trhu práce - souvisí s celkovými procesy globalizace - trendy zmn v obsahu pracovní innosti - dsledek ty základních vývojových tendencí, automatizace (až robotizace), informatizace, humanizace (od zmn pracovních podmínek vede až k optimalizaci lidských vztah), ekologizace lidské práce. Uvedené vývojové tendence pináší nové nároky na kvalifikaci 22 JÍROVÁ, H. Trh práce a politika zamstnanosti, s. 7 19

20 a vzdlanost lidí a svým zpsobem vyvolávají nezamstnanost uritých skupin obyvatelstva Segmentace trhu práce Trh práce je možno rozlišit na formální a neformální. Formální trh práce je trh oficiálních pracovních píležitostí, tak i onak kontrolovaný spoleenskými institucemi sloužícími k jeho regulaci. Neformální trh je naproti tomu vtšinou mimo kontrolu tchto institucí (zejména daových úad) a vedle aktivit azených obvykle do tzv. šedé i dokonce erné ekonomiky (rzné formy nelegálního podnikání od zcela kriminální povahy až po podnikání obcházející pracovní a daové zákony) se týká i samozásobitelství a domácích prací. Pod tento pojem se zahrnují i rzné formy sousedské a rodinné výpomoci. Zapojením do neformálního trhu práce mohou domácnosti kumulovat své píjmy, ale je iluzorní pedpokládat, že tento trh mže kompenzovat nezamstnanost. Oba trhy jsou propojeny a lepší možnosti na neformálním trhu jsou vtšinou dány lepším postavením na trhu formálním. Na neformálním trhu práce tak dochází spíše k multiplikaci výhod z postavení na formálním trhu práce než ke kompenzaci nezdaru na nm. Kdo má lepší postavení na formálním trhu práce, tomu se otevírají i širší a výhodnjší podmínky pro uplatnní na trhu neformálním. asto je to osud nejen rodin, ale i celých region. Kolaps formálního trhu práce na uritém území je obvykle spojen i s omezením trhu neformálního. V poslední dob získává neformální trh jistou váhu zejména v souvislosti s tím, jak pibývá práce naerno. Týká se to nejen zahraniních pracovník, pracujících asto bez pracovního povolení. Roste i poet osob, které pracují oficiáln na zkrácený (ale i plný) úvazek a na erném trhu práce si pivydlávají. Jde pitom nejen o dlníky, ale v rostoucí míe i o státní zamstnance a manažery. 23 KRNINSKÁ, R. ízení lidských zdroj, s

21 Rozlišuje se též mezi interním trhem práce uvnit jednotlivých podnik a vnjším trhem, na kterém si tyto podniky vzájemn konkurují. Vnitní trh není trhem v pravém slova smyslu, nebo na nm dochází k rozmísování pracovník za pomoci souboru administrativních pravidel a mechanism smujících k více i mén jasn definovaným cílm. Interní trh práce je chápán jako trh založený na specifickém charakteru pracovní síly, kterou firmy potebují (specifická kvalifikace, znalost prostedí a pravidel, pracovní zkušenosti a návyky iní vnitní mobilitu levnjší záležitostí než nábor na externím trhu práce). Existují ti základní skupiny incentiv, které stimulují snahu firem vytváet své interní trhy práce (spojené s prací jako faktorem produkce, spojené se systémem konkurence a spojené se systémem-podmínkami-produkce). Jde o snahu zabezpeit návratnost investic do rstu kvalifikace a zaškolování pracovník (zejména je-li potebná kvalifikace specifická pro danou firmu). Nejde jen o návratnost investic, ale i o to, že s délkou praxe rostou dovednosti a schopnost identifikovat a ešit problémy v daném systému výroby. Nezanedbatelným efektem existence interního trhu práce je i loajalita osob, které se na nm pohybují, vi firm. To vše (kvalifikovaní a loajální pracovníci) posiluje konkurenceschopnost firmy. Interní trhy omezují mobilitu pracovník, která je na externím trhu jednou z urujících podmínek pohybu mezd a vbec jeho fungování. Mzdy jsou zde asto vyšší než na externím trhu práce a jejich vývoj se pizpsobuje podmínkám externího trhu práce s jistým zpoždním. Širší definice chápe interní trh práce jako systém mající tendenci chránit své leny ped podmínkami na externím trhu práce a poskytující lepší podmínky, než jaké by mohli najít na externím trhu práce. Existence tchto rozdílných trh se promítá i do strategií boje s nezamstnaností. Významný rozdíl je mezi politikou podpor a opatení cílených na uvádní nabídky a poptávky do rovnováhy na trhu práce a mezi politikou, 21

22 jejímž cílem je zlepšování flexibility a adaptability práce uvnit firem. První pístup usiluje o podporu vtší mobility pracovník mezi firmami. Druhý je zamen na podporu rstu kvalifikace pracovník uvnit firem. To umožuje pesouvat pracovníky podle poteby uvnit firmy, bez nutnosti propouštt pi zmn výrobního programu pvodní personál a pijímat jiný, jehož kvalifikace lépe odpovídá novým úkolm Politika zamstnanosti Politika zamstnanosti se od poátku 90. let zamovala pedevším na nezamstnané: na finanní pomoc v pípad ztráty pracovního místa a následnou podporu návratu a optovného vlenní nezamstnaných na trh práce. Tato politika ešící problém nezamstnanosti "ex post" a z pozice vnjšího pozorovatele mohla stait pouze v situaci nízké úrovn nezamstnanosti. Ovšem realita jejího pomrn rychlého rstu ve 2. polovin 90. let a významné strukturální transformace demonstrovala potebu nového definování cíl, prostedk i subjekt politiky zamstnanosti. Orientace na nezamstnaného se ukázala píliš úzká, ešení problém již nezamstnaného píliš opoždné a pozice vnjšího pozorovatele již nevyhovující. Politiku zamstnanosti jakož i alokaci finanních tok v této oblasti je poteba rozšíit na zlepšení fungování trh práce v celé šíi s cílem napomoci smysluplnosti a plynulosti pohybu pracovník na tchto trzích. Založit ji na aktivním vyhledávání a vytváení píležitostí k investování finanních prostedk do tvorby nových pracovních míst a k vytváení cest, vedoucích k tomu, aby se tato pracovní místa stala dosažitelná pro nezamstnané. Reorientace ešení nezamstnanosti z "ex post" k utváení podmínek "ax ante" rozšíí manévrovací prostor a pozitivn ovlivní trhy práce ve smyslu prevence nezamstnanosti MAREŠ, P. Nezamstnanost jako sociální problém, s BROŽOVÁ, D. Spoleenské souvislosti trhu práce, s

23 Státní politika zamstnanosti smuje k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využití zdroj pracovních sil a k zabezpeení práva oban na zamstnání. 26 Vláda však nezasahuje do trhu práce pímo na mikroúrovni, ale vytváí podmínky pro jeho lepší fungování. Je nutné si uvdomit, že politika zamstnanosti mže pouze podpoit i doladit vývoj na trhu práce, ale nemže ho zásadním zpsobem modifikovat. 27 Jedním ze základních cíl hospodáské a sociální politiky státu je dosažení plné produktivní a svobodn zvolené zamstnanosti. 28 Politika plné zamstnanosti má rzné formy. Zahrnuje veejné výdaje, daovou politiku vlády, regulaní opatení vlády, legislativní opatení, mzdovou a sociální politiku vlády, antimonopolní zásahy, úvrovou expanzi, rozvoj kvalifikaní soustavy (školství, rekvalifikaní kurzy), omezování zákonné pracovní doby (dívjší odchody do dchodu, delší dovolená, kratší pracovní týden), podporu exportu, regionální politiku a mnoho jiných. Další oblastí, na níž se mže stát zamit, je snaha o snížení pirozené míry nezamstnanosti. Zde pjde zejména o zdokonalování informaní soustavy na trhu práce a odstraování frikcí, o vhodnou strukturální politiku a o politiku dchodovou VEDRAL, P.; STRAKOVÁ, A. Zamstnanost: vybrané kapitoly, s JÍROVÁ, H. Trh práce a politika zamstnanosti, s Tamtéž, s Tamtéž, s

24 3.1 Státní politika zamstnanosti Státní politika zamstnanosti mže mít podobu pasivní a aktivní politiky zamstnanosti: Pasivní politika zamstnanosti eší nerovnováhu na trhu práce. Spoívá ve vyplácení podpor v nezamstnanosti, tzv. hmotné zabezpeení uchaze o zamstnání a pi rekvalifikaci. 30 Aktivní politika zamstnanosti je souhrn opatení smujících k zajištní maximáln možné úrovn zamstnanosti. Aktivní politiku zamstnanosti zabezpeuje ministerstvo a úady práce, podle situace na trhu práce spolupracují pi její realizaci s dalšími subjekty. Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika, jsou zejména: - rekvalifikace - rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíení nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, vetn jejího udržování nebo obnovování. - investiní pobídky - tímto nástrojem hmotn podporuje u zamstnavatele vytváení nových pracovních míst a rekvalifikace nebo školení nových zamstnanc - veejn prospšné práce - jsou asov omezené pracovní píležitosti spoívající zejména v údržb veejných prostranství, úklidu a údržb veejných budov a komunikací nebo jiných obdobných innostech ve prospch obcí nebo ve prospch státních nebo jiných obecn prospšných institucí, které vytváí zamstnavatel nejdéle na 12 po sob jdoucích kalendáních msíc. 30 SAKSLOVÁ, V.; ŠIMKOVÁ, E. Základy ízení lidských zdroj: Systematický pehled základní personální problematiky, s

25 - spoleensky úelná pracovní místa - místa, která zamstnavatel zizuje nebo vyhrazuje na základ dohody s úadem práce a obsazuje je uchazei o zamstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnní jiným zpsobem. - píspvek na zapracování - mže úad práce poskytnout zamstnavateli, pokud zamstnavatel pijímá do pracovního pomru uchazee o zamstnání, kterému úad práce vnuje zvýšenou péi. - píspvek pi pechodu na nový podnikatelský program - mže být poskytnut, pokud zamstnavatel pechází na nový podnikatelský program a z tohoto dvodu nemže zabezpeit pro své zamstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Souástí aktivní politiky zamstnanosti je i poradenství a cílené programy k ešení zamstnanosti Regionální aspekt vytváení pracovních píležitostí Vytváení pracovních píležitostí má silný regionální aspekt a pi boji proti nezamstnanosti se klade na ešení regionální nerovnováhy na trhu práce znaný draz. Pedpokládá se, že schopnost tvorby strategií boje proti nezamstnanosti na regionální úrovni je základem zvládnutí nezamstnanosti v národním mítku. 32 Lokální (regionální) politika zamstnanosti se pizpsobuje specifickým rysm trhu práce v regionu, jinak musí být v souladu se státní politikou zamstnanosti. 33 Region Tábor, kterým se budu dále zabývat, se z hlediska nezamstnanosti adí mezi regiony s nižší mírou nezamstnanosti. Mezi silné stránky regionu, které pízniv ovlivují tuto míru patí napíklad vyrovnaná skladba hospodáských 31 Zákon o zamstnanosti, 435/2004 Sb. [online] [cit. 14.února 2010]. Dostupné na WWW: 32 MAREŠ, P. Nezamstnanost jako sociální problém, s KRNINSKÁ, R. ízení lidských zdroj, s

26 odvtví (jedná se o prmyslov zemdlskou oblast), vysoká koncentrace rozhodujících tuzemských a zahraniních zamstnavatel, intenzivn se rozvíjející cestovní ruch, tradice odborného a uovského školství. Mezi slabé stránky naopak lze zaadit nedostatenou dopravní obslužnost malých obcí, malý zájem o vzdlávání v technických oborech, pedevším uebních, stagnace zemdlské výroby, úbytek pracovních píležitostí (odsunem vojenských složek z msta Tábora) Region Tábor V praktické ásti své práce jsem se zamila na region Tábor, konkrétní možnosti nezamstnaných pi návratu na trh práce, analýzu jednotlivých nástroj a vyhodnocení jejich využívání. Vycházela jsem pedevším z údaj úadu práce v Táboe, z poskytnutých statistik, msíních a výroních zpráv o situaci na trhu práce, konzultací s pracovnicemi úadu práce. 5.1 Charakteristika Táborska Svojí rozlohou (1326 km²) se region Tábor adí na páté místo v Jihoeském kraji, ale potem obyvatel (tém 103 tisíce), stejn jako hustotou osídlení, na místo druhé. lení se na 7 mikroregion. V jednotlivých regionech je rzná ekonomicko hospodáská situace, což se odráží i v míe nezamstnanosti v mikroregionech. Táborský region lze oznait za prmyslov zemdlský, je to druhý nejprmyslovjší okres v rámci kraje. Je zde pomrn vysoká koncentrace rozhodujících tuzemských a zahraniních zamstnavatel. 34 Analýza trhu práce v okrese Tábor za rok 2009 [online]. Tábor: Úad práce, 2010 [cit. 14. února 2010]. Dostupné na WWW: 26

27 Tabulka 1: Míra nezamstnanosti v jednotlivých mikroregionech k Mikroregion Poet uchaze Poet dosažitelných uchaze Míra nezamstnanosti z dosažitelných uchaze v % Bechysko ,12 Chýnovsko ,24 Jistebnicko ,63 Mladovožicko ,78 Sobslavsko ,78 Táborsko ,09 Veselsko ,14 V jednotlivých mikroregionech regionu Tábor je rozdílná míra nezamstnanosti. Nejvtší poet rozhodujících zamstnavatel sídlí v mikroregionu Táborsko(Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí), je zde i dobrá dopravní obslužnost. Proto zde nacházejí pracovní píležitosti i obyvatelé ostatních mikroregion, což vede ke snížení nezamstnanosti v oblastech Mladovožicka a Chýnovska. 36 Tabulka 2: Porovnání míry nezamstnanosti v roce 2009 v rámci celé R a v rámci Jihoeského kraje 37 REGION Míra nezamstnanosti v % Tábor 9,1 Jihoeský kraj 7,8 eská republika - celkem 9,2 35 Analýza trhu práce v okrese Tábor za rok 2009 [online]. Tábor: Úad práce, 2010 [cit. 14. února 2010]. Dostupné na WWW: 36 Tamtéž 37 Msíní zpravodaj 12/2009 [online]. Tábor: Úad práce, 2010 [cit. 14. února 2010]. Dostupné na WWW: 27

28 V celorepublikovém srovnání se region Tábor svou mírou nezamstnanosti adí na 27. místo mezi regiony s nejnižšími hodnotami. Pro charakterizování táborského území z hlediska zamstnanosti a trhu práce byla provedena analýza SWOT, která ukazuje co je silnými a naopak slabými stránkami území, v em vidí možnosti snížení nezamstnanosti. Mezi silné stránky regionu patí pijatelná míra registrované nezamstnanosti - relativn nízký podíl nezamstnaných na celkovém potu ekonomicky aktivních osob - stabilizovaná ekonomická situace nejvtších zamstnavatel v území - nadprmrné zastoupení potu podnikajících právnických i fyzických osob v populaci, zejména v Táborské mstské aglomeraci. Mezi slabé stránky regionu patí absence velkého zamstnavatele s potem pracovních míst vtším než 1000 zamstnanc - ekonomická zranitelnost ásti velkých zamstnavatel v dsledku nepíznivého makroekonomického vývoje - velké rozdíly v dostupnosti pracovních píležitostí v mstské aglomeraci Tábor a v periferních obcích. Jako píležitosti v daném regionu vidí pozitivní vývoj strukturálních zmn zamstnanosti - vytváení pracovních píležitostí pi zvýšené péi o údržbu krajiny, sanacích starých ekologických zátží, zvýšení retenních schopností krajiny, realizaci protipovodových opatení. Jako hrozba se jeví nárst potu dlouhodob nezamstnaných, sociáln potebných a mén pizpsobivých skupin obyvatelstva - populaní nestabilita a zvýšená fluktuace obyvatel malých obcí pi lokálním nedostatku pracovních píležitostí. V populaci klesá podíl ekonomicky aktivních obyvatel a zárove se výrazn mní struktura jejich ekonomických aktivit. Výrazn poklesl poet ekonomicky aktivních osob, zamstnaných v primárním sektoru hospodáství, zejména v zemdlské prvovýrob a v tžb a zpracování nerostných surovin. V sekundárním sektoru, hlavn v prmyslu a stavebnictví jejich poet v posledních letech naopak roste. Nejpozitivnjším vývojovým trendem je však rst osob aktivních v terciárním sektoru (výrobní i nevýrobní služby) a zejména v kvaternárním sektoru (základní a aplikovaná vda a výzkum). Postupn se 28

29 zvyšuje mobilita obyvatel, tj. jejich doasná nepítomnost v míst trvalého bydlišt z dvodu zamstnání i vzdlávání Vývoj nezamstnanosti v roce 2009 Vývoj nezamstnanosti po celý rok 2009 negativn ovlivovala svtová hospodáská krize. Ve vtšin spoleností docházelo ke snižování potu zamstnanc, což se projevilo v nárstu potu evidovaných uchaze na úadu práce. Nabídky volných míst ze stran zamstnavatel byly minimální. V prbhu roku 2009 se nezamstnanost postupn navyšovala až na prosincové maximum 9,12%, stejn tak rostl poet uchaze o zamstnání. Ve srovnání s rokem 2008 došlo ke zvýšení prmrného potu nezamstnaných o 1738 uchaze, tj. 3,27% Analýza SWOT území z hlediska zamstnanosti a trhu práce [online]. Tábor: Msto Tábor, 2010 [cit. 5. bezna 2010]. Dostupné na WWW: 39 Analýza trhu práce v okrese Tábor za rok 2009 [online]. Tábor: Úad práce, 2010 [cit. 14. února 2010]. Dostupné na WWW: 29

30 Tabulka 3: Vývoj nezamstnanosti v roce z toho Období Poet uchaze Poet dosažitelných uchaze Vyazení uchazei Umístní úadem práce z toho umístni na APZ Umístni jinak Vyazeni podle 30, odst.2 Ostatní Míra nezamstnanosti v % I ,79 II ,42 III ,85 IV ,01 V ,99 VI ,43 VII ,62 VIII ,63 IX ,74 X ,21 XI ,75 XII ,12 Prmr ,46 Prmr ,19 Rozdíl ,27 Dosažitelní uchazei jsou uchazei, kteí mohou bezprostedn nastoupit do zamstnání, nemají žádnou objektivní pekážku pro pijetí zamstnání. 40 Analýza trhu práce v okrese Tábor za rok 2009 [online]. Tábor: Úad práce, 2010 [cit. 14. února 2010]. Dostupné na WWW: 30

31 Vyazení uchazei je poet tch, kteí ukonili evidenci na ÚP. Z toho umístní ÚP jsou ti, kteí nastoupili do zamstnání na umístnku nebo na APZ. Z toho umístní na APZ je poet uchaze, kteí byli umístni na VPP, SÚPM. Umístní jinak jsou uchazei, kteí si najdou zamstnání sami nebo zanou podnikat. Vyazení podle 30 odst. 2 jsou uchazei vyazení pro nespolupráci, maení souinnosti s ÚP. Mezi ostatní jsou zaazeni uchazei, kteí napíklad nastoupili na rodiovskou dovolenou, odešli do dchodu, zahájili studium atd. Ve vývoji nezamstnanosti sehrála roli situace nevýznamnjších zamstnavatel v regionu. Z dvodu svtové hospodáské krize došlo ke snížení výroby a tím ke snižování potu zamstnanc. Nkteí významní zamstnavatelé, jako nap. a.s. KOVOSVIT MAS, SILON, BRISK Tábor, LESY Tábor,a další byli nuceni pistoupit k hromadnému propouštní z organizaních dvod. K nejvýznamnjším zamstnavatelm v regionu patí napíklad: Brisk Tábor a.s. - výroba zapalovacích a žhavicích svíek, technické keramiky a sníma Kovosvit MAS a.s. - výroba a prodej obrábcích stroj Domita a.s. - výroba a prodej peiva LAUFEN CZ s.r.o. - výroba keramických sanitárních výrobk VSP DATA a.s. - opravárenská a obchodní innost Hochtief CZ a.s. - stavebnictví Silon s.r.o. - výroba a prodej PES stiží a kompaund Jihoeské devaské závody Sobslav, a.s. - devaská a impregnaní výroba Analýza trhu práce v okrese Tábor za rok 2009 [online]. Tábor: Úad práce, 2010 [cit. 14. února 2010]. Dostupné na WWW: 31

32 Tabulka 4: Kvalifikaní struktura uchaze o zamstnání 42 Poet uchaze Dosažené vzdlání absolutní V % Bez vzdlání 17 0,3 Neúplné základní vzdlání 7 0,1 Základní vzdlání + praktická škola ,3 Nižší stední odborné vzdlání 126 2,5 Stední odborné vzdlání (vyuen) ,5 Stední nebo st. odb. vzd. bez maturity nebo vyuení 49 1,0 ÚSV vzdlání 119 2,3 ÚSO vzdlání (vyuení s maturitou) 346 6,8 ÚSO vzdlání s maturitou ,3 Vyšší odborné 70 1,4 Bakaláské vzdlání 38 0,8 Vysokoškolské vzdlání 239 4,7 Doktorské 1 0,0 CELKEM Z té vyplývá, že nejvíce nezamstnaných je se stedním odborným vzdláním (vyuených), tvoí 43 %. Nejvtší zájem ze strany zamstnavatel byl o obchodní zástupce, kuchae, íšníky, idie, pomocné nekvalifikované profese, montéry, v sezón pak stavební profese, konzerváe a dlníky pro devozpracující prmysl Msíní zpravodaj 12/2009 [online]. Tábor: Úad práce, 2010 [cit. 14. února 2010]. Dostupné na WWW: 32

33 5.1.2 Znevýhodnné skupiny na trhu práce Na regionálním trhu práce dlouhodob nedochází k uspokojení nabídky pracovní síly, nebo existuje nesourodost mezi charakterem pracovního místa a kvalifikaními a dovednostními pedpoklady lidských zdroj. Ze všech evidovaných uchaze se profilují skupiny uchaze, které mají uritým zpsobem zkomplikováno uplatnní na trhu práce. Jedná se o cílové skupiny uchaze, na které je teba zamit aktivní politiku zamstnanosti. 44 Patí sem situace absolvent na trhu práce. Krom nedostatku praktických dovedností a pracovních návyk, zde hrají roli i asto nereálné pedstavy o pracovním zaazení, pracovních podmínkách a hlavn finanním ohodnocení. Pi výbru studia žáci asto preferují obory, které jsou z hlediska trhu problémové. Jako dlouhodob he uplatnitelné se jeví obory strojírenské, zemdlské, ekonomika a management, ekonomika a podnikání, uitelství pro ZŠ. Mezi obory lépe uplatnitelné se v souasné dob adí obory stavební, pedevším pro dlnické profese, a veškeré emeslné. Nezanedbatelnou ást absolvent tvoí zájemci o studia na VOŠ a VŠ, kteí nezvládli studium nebo navštvují tzv. nulté roníky a chtjí ve studiu dále pokraovat. O tyto absolventy nemají zamstnavatelé zájem a ani samotní absolventi nechtjí do zamstnání nastupovat. V rámci lepšího uplatnní absolvent jsou poádány informaní schzky s budoucími absolventy škol (Informaní a poradenské stedisko úadu práce), které jsou zameny na vstup a situaci na trhu práce. Pro absolventy již registrované na ÚP se uskuteují JOB Cluby, dalším úinným nástrojem se jeví spoleensky úelná pracovní místa. Mezi problémové skupiny na trhu práce, kterým je vnována zvýšená pozornost dále patí osoby se zdravotním postižením. Zdravotní stav této skupiny 43 Analýza trhu práce v okrese Tábor za rok 2009 [online]. Tábor: Úad práce, 2010 [cit. 14. února 2010]. Dostupné na WWW: 44 Zpráva o situaci na trhu práce za 1. pololetí 2009 [online]. Tábor: Úad práce, 2009 [cit. 20. února 2010]. Dostupné na WWW: 33

34 uchaze je bariérou v uplatnitelnosti na trhu práce zvlášt v regionu s vysokým zastoupením prmyslové výroby. Prmrný poet evidovaných osob se zdravotním postižením v roce 2009 inil 684 a oproti roku 2008 stoupl tento poet o 113 osob. Poet volných míst urených pro tuto specifickou skupinu nezamstnaných poklesl stejn jako celková nabídka volných míst. Z celkové nabídky volných míst je prmrn 7% ureno pro tuto skupinu. Další problémovou skupinu na trhu práce tvoí dlouhodob evidovaní uchazei. Tuto skupinu tvoí uchazei evidovaní déle než 5 msíc (do roku 2008 tuto skupinu tvoili uchazei s evidencí nad 6 msíc). Prmrný podíl dlouhodob evidovaných uchaze v roce 200 iní 43,1%, což pedstavuje v prmru 1842 dlouhodob nezamstnaných. Dlouhodobou nezamstnanost registrujeme ve zvýšené míe u osob s nižší kvalifikací. Fyzické osoby starší 50 let se také dají zaadit mezi obtížn umístitelné skupiny na trhu práce. V prmru bylo z celkového potu uchaze v roce 2009 v evidenci ÚP 27,4% osob starších 50 let. Více než polovinu tchto osob (53,2%) tvoí osoby starší 55 let. Dvodem nezamstnanosti této vkové skupiny je zejména ztráta zamstnání v období, kdy ješt nesplují podmínky pro piznání starobního dchodu, ale vtšina zamstnavatel o n nemá zájem z dvodu nízké pizpsobivosti zmnám na trhu práce poítaová gramotnost a jazykové vybavení. Poetnost této vkové skupiny uchaze souvisí též s prodlužující se vkovou hranicí pro odchod do starobního dchodu. 45 Tabulka 5: Podíl znevýhodnných skupin uchaze nezamstnaných v celkovém potu Poet osob se ZP Poet uchaze s dlouhodobou evidencí Poet absolvent a mladistvých Poet osob starších 50 let Poet osob starších 55 let 16,2 % 43,1 % 7,4 % 27,4 % 14,6 % 45 Analýza trhu práce v okrese Tábor za rok 2009 [online]. Tábor: Úad práce, 2010 [cit. 14. února 2010]. Dostupné na WWW: 34

35 6 Aktivní politika zamstnanosti Celkové výdaje na politiku zamstnanosti byly v roce 2009 více než dvakrát vyšší oproti roku 2008, což pedstavuje zvýšení o tis. K. Je to dsledek hospodáské krize provázený velkým nárstem míry nezamstnanosti, resp. potu nezamstnaných, a tím zvýšením výdaj na pasivní politiku zamstnanosti, které vzrostly oproti loskému období o 216%, tj. o tis.k. Výdaje na aktivní politiku zamstnanosti se rovnž zvýšily, a to o tis.k. Podíl aktivní politiky zamstnanosti na celkové politice zamstnanosti se zvýšil o 1,4 %. 46 Tabulka 6: Výdaje na politiku zamstnanosti 47 Tabulka 6: položka Výdaje na politiku zamstnanosti celkem z toho na pasivní politiku zamstnanosti na aktivní politiku zamstnanosti (v. ESF) Podíl APZ na politice zamstnanosti v % 16,5 17,9 Nejvyšší výdaje z rozpotu (více než tetina) byly v roce 2009 vyerpány ve form tzv. píspvk na mzdové náklady u vytvoených pracovních míst v rámci veejn prospšných prací. O tento nástroj byl ze strany zamstnavatel velký zájem. Druhou nejvyšší položkou, co do výdaj, byla realizace projekt Vzdlávejte se!, který byl financován z Evropského sociálního fondu Analýza trhu práce v okrese Tábor za rok 2009 [online]. Tábor: Úad práce, 2010 [cit. 14. února 2010]. Dostupné na WWW: 47 Tamtéž 48 Analýza trhu práce v okrese Tábor za rok 2009 [online]. Tábor: Úad práce, 2010 [cit. 14. února 2010]. Dostupné na WWW: 35

36 6.1 Rekvalifikace Jedním z nástroj APZ, který pomáhá usnadnit návrat nezamstnaných na trh práce je rekvalifikace. Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíení nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, vetn jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnní fyzické osoby, která dosud kvalifikaci nezískala. Pi urování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získávání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdlávání. 49 V roce 2009 absolvovalo rekvalifikaní kurz 57% ze 626 uchaze. Z celkového potu osob, kteí dokonili rekvalifikaní kurz tj. 315, se jich 41% zamstnalo, tj Nejvtší úspšnost, pokud jí budeme poítat z hlediska zamstnání se uchaze po ukonení rekvalifikace, mly v roce 2009 následující kurzy. Tabulka 7: Rekvalifikaní kurzy 51 Název kurzu % úspšnosti Sváeské kurzy 68,7 Programování CNC stroj 66 idiský prkaz sk. C,D 58,8 Obsluha elektrovozíku a motovozíku 44,4 Úetnictví a daová evidence 38,8 49 Zákon o zamstnanosti, 435/2004 Sb.[online] [cit. 14.února 2010]. Dostupné na WWW: 50 Analýza trhu práce v okrese Tábor za rok 2009 [online]. Tábor: Úad práce, 2010 [cit. 14. února 2010]. Dostupné na WWW: 51 Analýza trhu práce v okrese Tábor za rok 2009 [online]. Tábor: Úad práce, 2010 [cit. 14. února 2010]. Dostupné na WWW: 36