o záměru PROJEKTU VÝSTAVBY FARMY VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN ENERCON E-82 v k.ú. PROSEČNÉ

Transkript

1 OZNÁMENÍ pdle zákna č. 100/2001 Sb., ve znění zákna č. 93/2004 Sb. a zákna č. 163/2006 Sb., kterým se mění zákn č. 100/2001 Sb., psuzvání vlivů na živtní prstředí (dle 6), přílhy č. 4 záměru PROJEKTU VÝSTAVBY FARMY VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN ENERCON E-82 v k.ú. PROSEČNÉ Oznamvatel: IČO: DIČ: CZ Pdhrská č. 20 CZ Jablnec nad Nisu Zpracvatel známení: Ing. František FROLA kancelář: Štefánikva 314/13 Vyscká č Hradec Králvé Hradec Králvé 11 Přizvaní experti: -technická dkumentace a pčítačvé prgramy: juwi internatinal EMD Dánsk (v zastupení Jablnec nad Nisu) -emise (rzptylvá studie): Ing. Pavel Tmíška -hlukvá studie (pčítačvá simulace): juwi internatinal Německ -psuzení vlivů na veřejné zdraví: Ing. Dana Ptužníkvá -krajinný ráz: Naturprjekt Hradec Králvé -btanický průzkum: RNDr. Václav Faltys -zlgický průzkum: Mgr. Jiří Rejl Název zpracvatelskéh subjektu: FROLAPROJEKT Hradec Králvé /dle pravmcné listiny/ Ing. František Frla Adresa k dručvání: Štefánikva 314/13, Hradec Králvé Telefnní spjení: (též fax), mbil: frla@egst.cz Datum zpracvání: POČET VÝTISKŮ: čtrnáct ROZDĚLOVNÍK: 12 x krajský úřad 1 x zadavatel (investr) 1 x zpracvatel známení Strana 1

2 OZNÁMENÍ O ZÁMĚRU pdle zákna č. 100/2001 Sb., ve znění zákna č. 93/2004 Sb. a zákna č. 163/2006 Sb., kterým se mění zákn č. 100/2001 Sb., psuzvání vlivů na živtní prstředí (dle 6), přílhy č. 4 PROJEKT VÝSTAVBY FARMY VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN ENERCON E-82 v k.ú. PROSEČNÉ ZPRACOVATEL: Ing. František FROLA držitel autrizace ke zpracvání dkumentací a psudků dle 19 a 24 zákna č. 100/2001 Sb., ve znění zákna č. 93/2004 Sb. a zákna č. 163/2006 Sb., kterým se mění zákn č. 100/2001 Sb., psuzvání vlivů na živtní prstředí OSVĚDČENÍ: vydal Ministerstv živtníh prstředí č /1566/OHRV/93 dne a ptvrzen rzhdnutím MŽP ČR č.j.: 16233/ENV/06 ze dne (nabytí právní mci). tisk pečeti a pdpis zpracvatele Strana 2

3 ÚVODNÍ INFORMACE Oznámení záměru je vypracván ve smyslu 6 zákna č. 100/2001 Sb., psuzvání vlivů na živtní prstředí, ve znění pzdějších předpisů, a služí jak základní dkument pr zjišťvací řízení pdle 7 tht zákna a zárveň respektuje Metdický pkyn dbru psuzvání vlivů na živtníh prstředí MŽP. Záměr spadá dle přílhy č. 1 tht zákna, d kategrie II, bdu 3.2, slupce B. Cílem známení je pskytnut základní infrmace záměru a jeh mžných vlivech. Ke zpracvání byly pužity dstupné infrmace, infrmace technlgii pskytnuté výrbcem větrných elektráren, výsledky studií vlivu větrných elektráren na ŽP ze zahraničí, vyjádření externích rgánů, autrizvaných dbrníků a údaje získané během terénníh šetření a analýzy dané lkality. V tmt dkumentu jsu pužity infrmace z prgramu WindPRO. WindPRO ( je prfesinální sftwarvý prdukt vyvinutý dánsku splečnstí EMD ( umžňující plánvání prjektů větrných elektráren a větrných parků, umžňující 3D mdelvání reliéfu krajiny, zakmpnvání infrmací větrném ptenciálu dané lkality (rychlst a směr větru), umžňující předpvědět průměrnu rychlst větru ve výšce gndly a prdukci knkrétní větrné elektrárny v závislsti na mezujících faktrech, vytvřit phledvu analýzu (dkud a jak jsu větrné elektrárny viditelné), hlukvu analýzu (pr splnění limitních hdnt hlukvých emisí), simulaci a ftmntáž elektráren v krajině atd. WindPRO pužívají výrbci větrných elektráren, prjekční kanceláře, knzultanti a jiné subjekty p celém světě. Infrmace z prgramu WindPRO v tmt dkumenty byly získány d našeh partnera, německé firmy juwi GmbH ( která je majitelem platné licence. Firma juwi se řadí k nejvýznamnějším splečnstem v Německu, které realizují prjekty v blasti bnvitelných zdrjů energie. OBSAH: Přílha č. 4 k záknu č. 100/2001 Sb., v platném znění ÚDAJE O OZNAMOVATELI ČÁST A 1. Obchdní firma 2. IČ 3. Sídl (bydliště) 4. Jmén, příjmení, bydliště a telefn právněnéh zástupce znamvatele ÚDAJE O ZÁMĚRU ČÁST B I. Základní údaje 1. Název záměru a jeh zařazení pdle přílhy č Kapacita (rzsah) záměru 3. Umístění záměru (kraj, bec, katastrální území) 4. Charakter záměru a mžnst kumulace s jinými záměry 5. Zdůvdnění ptřeby záměru a jeh umístění, včetně přehledu zvažvaných variant a hlavních důvdů (i z hlediska živtníh prstředí) pr jejich výběr, resp. dmítnutí 6. Ppis technickéh a technlgickéh řešení záměru 7. Předpkládaný termín zahájení realizace záměru a jeh dknčení 8. Výčet dtčených územně samsprávných celků 9. Výčet navazujících rzhdnutí dle 10 dst. 4 a správních úřadů, které budu tat rzhdnutí vydávat II. Údaje vstupech 1. Půda (například druh, třída chrany, velikst zábru) 2. Vda (například zdrj vdy, sptřeba) 3. Ostatní survinvé a energetické zdrje (například druh, zdrj, sptřeba) 4. Nárky na dpravní a jinu infrastrukturu (například ptřeba suvisejících staveb) Strana 3

4 III. Údaje výstupech 1. Ovzduší (například přehled zdrjů znečišťvání, druh a mnžství emitvaných škdlivin, způsby a účinnst zachycvání znečišťujících látek) 2. Odpadní vdy (například přehled zdrjů dpadních vd, mnžství dpadních vd a míst vypuštění, vypuštěné znečištění, čistící zařízení a jejich účinnst) 3. Odpady (například přehled zdrjů dpadů, kategrizace a mnžství dpadů, způsby nakládání s dpady) 4. Ostatní (například hluk a vibrace, záření, zápach, jiné výstupy přehled zdrjů, mnžství emisí, způsby jejich mezení) 5. Dplňující údaje (například významné terénní úpravy a zásahy d krajiny) ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. Výčet nejzávažnějších envirnmentálních charakteristik dtčenéh území (například územní systémy eklgické stability krajiny, zvláště chráněná území, přírdní parky, významné krajinné prvky, území histrickéh, kulturníh neb archelgickéh významu, území hustě zalidněná, území zatěžvaná nad míru únsnéh zatížení, staré eklgické zátěže, extrémní pměry v dtčeném území) 2. Charakteristika sučasnéh stavu živtníh prstředí v dtčeném území (například vzduší a klima, vda, půda, hrninvé prstředí a přírdní zdrje, fauna a flóra, eksystémy, krajina, byvatelstv, hmtný majetek, kulturní památky) 3. Celkvé zhdncení kvality živtníh prstředí v dtčeném území z hlediska jeh únsnéh zatížení ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ I. Charakteristika předpkládaných vlivů záměru na byvatelstv a živtní prstředí a hdncení jejich veliksti a významnsti 1. Vlivy na byvatelstv, včetně sciálně eknmických vlivů 2. Vlivy na vzduší a klima 3. Vlivy na hlukvu situaci a event. další fyzikální a bilgické charakteristiky 4. Vlivy na pvrchvé a pdzemní vdy 5. Vlivy na půdu 6. Vlivy na hrninvé prstředí a přírdní zdrje 7. Vlivy na faunu, flóru a eksystémy 8. Vlivy na krajinu 9. Vlivy na hmtný majetek a kulturní památky II. Kmplexní charakteristika vlivů záměru na živtní prstředí z hlediska jejich veliksti a významnsti a mžnsti přeshraničních vlivů III. Charakteristika envirnmentálních rizik při mžných haváriích a nestandardních stavech IV. Charakteristika patření k prevenci, vylučení, snížení, ppřípadě kmpenzaci nepříznivých vlivů na živtní prstředí V. Charakteristika pužitých metd prgnózvání a výchzích předpkladů při hdncení vlivů VI. Charakteristika nedstatků ve znalstech a neurčitstí, které se vyskytly při zpracvání dkumentace ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (pkud byly předlženy) Údaje pdle částí B, C, D, F, G a H se uvádějí v přiměřeném rzsahu pr každu znamvatelem předlženu variantu řešení záměru. ZÁVĚR ČÁST F Strana 4

5 ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ČÁST H PŘÍLOHY Vyjádření příslušnéh stavebníh úřadu k záměru z hlediska územně plánvací dkumentace (ke skutečnstem jiným a nvým vzhledem k známení) a dále například přílhy mapvé, brazvé a grafické. Stanvisk rgánu chrany přírdy, pkud je vyžádán pdle 45 dst.i zák č. 114/92 Sb., ve znění zák č. 218/2004 Sb. Datum zpracvání dkumentace: Jmén, příjmení, bydliště a telefn zpracvatele dkumentace a sb, které se pdílely na zpracvání dkumentace: Pdpis zpracvatele dkumentace: ČÁST A - ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchdní firma: 2. IČ: Sídl: Pdhrská 377/20, Jablnec nad Nisu 4. Oprávněný zástupce znamvatele: Ing. Petr Nejezchleb Pdhrská 377/20, Jablnec nad Nisu Tel.: , Fax: nejezchleb@juwi.cz ČÁST B - ÚDAJE O ZÁMĚRU I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Název záměru a jeh zařazení pdle přílhy č. 1 Výstavba pěti nvých větrných elektráren (farma větrných elektráren) na katastru bce Prsečné na lkalitě mezi vrchly Čihadl a Planinka/Plška. Záměr je zařazen d kategrie II, bdu 3.2, slupce B přílhy č. 1 pzdějších předpisů. zákna č. 100/2001 Sb., ve znění 2. Kapacita (rzsah) záměru Oznámení záměru je vypracván na výstavbu pěti nvých větrných elektráren na katastru bce Prsečné, v katastrálním území Prsečné. Výrbcem elektráren je německá splečnst ENERCON, typvé značení elektráren E-82 a nminální výkn jedné elektrárny 2 MW, průměr rtru 82 m, výška stžáru 98 m. Se záměrem výstavby větrných elektráren je spjena i výstavba pdzemníh kabelvéh napjení (dle energetickéh zákna tzv. elektrická přípjka ) větrných elektráren d veřejné distribuční sítě napěťvé hladině 35 kv splečnsti ČEZ Distribuce, a.s., umístění betnvéh kisku s měřící sustavu jak předávací stanice a úprava plch klem větrných elektráren, včetně vybudvání krátkých úseků příjezdvé kmunikace ze sučasné přístupvé kmunikace k místu stanviště větrných elektráren. Pčítá se s živtnstí větrných elektráren let, p uplynutí tét dby budu větrné elektrárny, jakžt stavba dčasná, demntvány a pzemky vráceny d půvdníh stavu. Pvinnst demntáže elektráren a uvedení pzemků d půvdníh stavu je zaručen kperační smluvu s bcí Prsečné a bude zajištěna bankvní záruku, pskytnutu bci Prsečné. Strana 5

6 3. Umístění záměru (kraj, bec, katastrální území) - Králvehradecký kraj - bec Prsečné - katastrální území Prsečné (733261) - výchdní část bce Prsečné, lkalita mezi vrchly Čihadl a Planinka/Plška - parcelní čísla plánvanéh umístění větrných elektráren: VE1: KN ppč PK (630), (626), (627) VE2: KN ppč. 903/5, 903/9 VE3: KN ppč. 1084/6 VE4: KN ppč. 1365/7 PK (1253/1), (1254) VE5: KN ppč. 1365/1 PK (1452) - parcelní čísla přístupvých kmunikací a navrhvanéh pdzemníh kabelvéh vedení: KN ppč. 571, 2041, 807/1, 2052/3, 903/5, 903/9, 904/2, 2052/4, 1084/6, 2052/1, 2142/2, 2109/1, 2109/9, 2109/10, 2109/11, 2109/12, 2109/7, 2109/8, 1365/7, 1365/1, 2142/1, 856/4, 2141, 776/1, 2067/1, 773/1 4. Charakter záměru a mžnst kumulace s jinými záměry Záměrem je výstavba pěti větrných elektráren na katastru bce Prsečné, v katastrálním území Prsečné, určených pr výrbu elektrické energie využitím bnvitelnéh zdrje větru. Pzemkvé parcely se nacházejí na neurbanizvaném a nezastavěném území. Obec nemá zpracvaný územní plán, existuje urbanistická studie. Jedná se buducí nvstavbu a kumulace s jiným záměrem se nepředpkládá. 5. Zdůvdnění ptřeby záměru a jeh umístění, včetně přehledu zvažvaných variant a hlavních důvdů (i z hlediska živtníh prstředí) pr jejich výběr, resp. dmítnutí V Čechách, na Mravě a ve Slezsku se využívala větrná energie již v 18. a 19. stletí. Svědčí tm asi 260 zcela neb částečně zmapvaných lkalit, kde dříve stávaly větrné mlýny. Pstupem času jich většina zanikla a jejich práci nahradila zařízení pháněná elektricku energií. Ty, které zůstaly, se staly vítanu turisticku zajímavstí. Naše republika nemá tak výhdné pdmínky pr využití větrné energie jak například přímřské státy. Přest je u nás mnh dbrých lkalit, kde lze výhdně instalvat větrné elektrárny. S rychlým vývjem v blasti technlgie větrných elektráren se ptenciál využití energie větru zvyšuje. Technlgie výrby elektrické energie z alternativních bnvitelných zdrjů, v tmt případě využívajících síly větru, neprdukuje žádné chemické škdliviny ani skleníkvé plyny. Tat technlgie je nejčistší frmu výrby energie a naplňuje ptřebu trvale udržitelnéh rzvje splečnsti. Z tht hlediska je nutné na větrné elektrárny becně phlížet jak na zařízení významně šetřící přírdu a její zdrje. Realizace záměru bude mít svůj nezanedbatelný příns k naplnění cílů na využití bnvitelných zdrjů energie, které Česká republika přijala v rámci přístupvých dhd s EU. Energetická plitika ČR uvádí cíl dsažení pdílu 8 % výrby z bnvitelných zdrjů energie na primárních energetických zdrjích v rce Citace z článku deníku Práv Evrpa navíc čelí nedstatku elektřiny. Pkud se zásadně nezmění sptřeba, bude d rku 2010 na dvzu závislá i Česká republika. Přebytek výrby elektřiny ttiž stále klesá a sptřeba stupá, řekl Právu předseda Energetickéh regulačníh úřadu Jsef Fiřt. ČEZ tvrdí, že situaci by mhla pr sptřebitele zlepšit výstavba nvých elektráren. Až se pstaví nvé zdrje, nastane na trhu situace pačná, tedy nadbytek zdrjů nad pptávku a ceny se budu mci vydat pačným směrem. T je eknmický cyklus, který však v energetice trvá řadu let, knstatvala Nvákvá. Článek Nvá sptřební daň zdraží elektřinu stvky krun, Práv, Strana 6

7 Pkud bude stavba 5-ti větrných elektráren v katastru bce Prsečné realizvána, rčně vyrbí dle předběžných prpčtů dhrmady cca kwh, cž zcela pkryje rční sptřebu elektrické energie cca sb a uspří emise SO2, NOx, CO2, prachu a ppílku, které by byly emitvány klasicku uhelnu elektrárnu. Na stránkách splečnsti ČEZ, a.s., je mžné získat infrmace vyrbené rční prdukci elektrické energie v tepelných elektrárnách a také mnžství emisí SO2, NOx a CO2 za rk. Vzájemným přepčtem lze zjistit průměrnu velikst emisí, připadající na 1 MWh vyrbené elektrické energie, a přepčítat úspru těcht emisí na mnžství vyrbené elektrické energie 5 větrných elektráren na plánvané lkalitě bce Prsečné jedná se cca t CO2 za rk, cca. 40 t NOx za rk a cca. 38 t SO2 za rk. Jak uvádí Hnutí DUHA: Větrné elektrárny vyrábějí čistu energii bez exhalací, radiaktivních dpadů a krajiny devastvané pvrchvými uhelnými dly. Pmhu snížit české emise xidu uhličitéh, ve kterých patříme k evrpským rekrdmanům. Nebavíme se zanedbatelných maličkstech. Větrné elektrárny, jež u nás reálně lze pstavit d rku 2010, by snížily rční exhalace xidu uhličitéh mnžství, které vypustí půl milinu sbních aut. Přitm Česká republika s 12 tunami na byvatele a rk patří k zemím s nejvyššími emisemi v Evrpě. Tent skleníkvý plyn je hlavní příčinu glbálních změn pdnebí. Vědci se shdují, že budu mít za následek stále častější extrémní výkyvy pčasí vlny hrka a sucha, přívalvé deště a pvdně či vichřice. Pvedu ke zvednutí mřské hladiny a zatpení hustě sídlených pbřežních blastí zejména v chudých zemích. Atmvé reaktry u nás každrčně vyrbí asi st tun vysce radiaktivních dpadů, které se musejí bezpečně izlvat d klníh prstředí na st tisíc let cž zatím nikd nedkáže. Jaderná energetika také přináší rizik havárií. Světvé zásby fsilních paliv i uranu se ztenčují a nebnvují se. Průmysl a dprava rychle vyčerpává energeticku knzervu, která se pd zem ukládala desítky milinů let. Vítr je nám napak k dispzici zdarma a v nevyčerpatelném mnžství. Splečně s statními bnvitelnými zdrji energie nabízí důležitu část řešení palčivých prblémů sučasné energetiky. Rzvj čistých bnvitelných technlgií zvýší sběstačnst a bezpečnst v zásbvání energií. V České republice přispějí ke zmenšení závislsti na dvzu strategických survin, jak jsu rpa neb zemní plyn, z něklika mál, většinu gepliticky nestabilních reginů. Evrpská kmise varuje, že při zachvání stávající struktury energetiky bude Evrpská unie v rce 2030 z více než 70 prcent záviset na dvážených palivech. V předmětné lkalitě bce Prsečné lze pdle údajů větrnéh atlasu, díky naměřeným hdntám z meterlgických stanic, digitálníh mdelu reliéfu krajiny a výpčtům prgramu WindPRO čekávat průměrnu rychlst větru ve výšce gndly cca. 6,5 m/s, cž lze hdntit jak velmi dbru větrnu lkalitu. Přílha č.9 Větrná mapa prgramu WindPRO Účinnst větrných elektráren ENERCON E-82 v dané lkalitě je předběžně dhadvána na cca. 26,7 %, cž je velmi vyská hdnta využití větrných elektráren a důkaz velmi dbréh větrnéh ptenciálu dané lkality. Odbrníci na větrnu energii a dynamicku klimatlgii udávají hrní hranici účinnsti využití energie větru u sučasných větrných elektráren cca. 30 %, cž jen ptvrzuje velmi dbrý výběr plánvané lkality. Pr reálné zjištění a ptvrzení větrnéh ptenciálu je realizván rční měření rychlsti a směru větru na jedné z lkalit buducíh umístění větrných elektráren. Strana 7

8 Ftgrafie ze vztyčvání měřícíh stžáru na lkalitě Prsečné Pr prveditelnst prjektu je důležité splnění dále uvedených důležitých pdmínek, které zvlená lkalita splňuje: mžnst napjení větrných elektráren d veřejné distribuční sítě napěťvé hladině 35 kv splečnsti ČEZ Distribuce, a.s. ptvrzen vyjádřením splečnsti ČEZ Distribuce, a.s. ptvrzen studií připjitelnsti splečnsti EnerGCnsult ČB, s.r.. vyjádření a studie je dlžitelná splečnstí mžnst transprtu technlgie a příjezdu dpravní a stavební mechanizace (existence příjezdvých kmunikací) ptvrzen studií splečnsti REAG V.M. studie je dlžitelná splečnstí dstatečná vzdálenst d bydlí min. 700 m (kvalitní eliminace akustických emisí) ptvrzen hlukvu analýzu prgramu WindPRO (Přílha č. 13) ptvrzen studií Psuzení vlivu na veřejné zdraví VE Prsečné (Přílha č. 15) Jak ptimální lkalita pr umístění větrných elektráren na katastru bce Prsečné byla zvlena výchdní část bce Prsečné, lkalita mezi vrchly Čihadl a Planinka/Plška a t především z následujících důvdů: vhdné pvětrnstní pdmínky kvalitní přístupvé kmunikace Strana 8

9 dstatečná vzdálenst d lidských bydlí (min. 700 m) mžnst napjení větrných elektráren d blízké veřejné distribuční sítě šetrný zásah d krajinnéh rázu větrné elektrárny umístěné v dané lkalitě nemhu mít negativní vliv na klní živtní prstředí, byvatelstv, ptačí ani evrpsky významné blasti, daná lkalita leží mim chráněná území, na lkalitách plánvanéh umístění větrných elektráren se nenachází žádný prvek územníh systému eklgické stability, významný krajinný prvek či bjekty památkvé chrany, lkalita je mim území histrickéh, kulturníh neb archelgickéh významu, v daném území se nevyskytují chráněné druhy rstlin a živčichů. Na lkalitě byl zjištěn během zlgickéh průzkum puze jeden druh, který je uveden ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. v kategrii silně hržený a sice křepelka plní (Cturnix cturnix) s předpkládaným hnízděním. Výstavba a prvz větrných elektráren vzhledem k bilgii druhu nebude mít negativní vliv na její existenci. (viz přílha č. 19 B zlgické zhdncení lkality) Přílha č. 2 - Vyjádření Krajskéh úřadu Králvehradeckéh kraje, dbru živtníh prstředí a zemědělství, ve vztahu k systému Natura 2000 (evrpsky významné lkality a ptačí blasti) Přílha č Studie na téma vlivu větrných elektráren na klí překlad z němčiny + riginál Přílha č Vyjádření Městskéh úřadu Vrchlabí, dbru reginálníh rzvje a živtníh prstředí, k hnitbám Přílha č Vyjádření uživatele hniteb k záměru z hlediska myslivsti Přílha č..19 A RNDr. Vladimír Faltys Btanické zhdncení Přílha č. 19 B Mgr. Jiří Rejl Zlgické zhdncení Přílha č Bržurka Sdružení Calla a Hnutí DUHA Větrné elektrárny: mýty a fakta Ostatní pdklady uvedené v přílze a sučástí přílhy č. 20 Důležitým kritériem pr výběr lkality je také jednmyslná pdpra záměru výstavby větrných elektráren zastupiteli bce Prsečné. Ta byla stvrzena veřejným prjednáváním danéh záměru na schůzi zastupitelstva dne Tmut rzhdnutí předcházel představení prjektu na zastupitelstvu bce dne frmu pdrbné prezentace včetně dbrných studií, diskuse na téma vlivu větrných elektráren na živtní prstředí a byvatelstv. Prjekt výstavby větrných elektráren pdprují i místní bčané. Splečnstí juwi byl pr bčany a zastupitele, za mediální pdpry becníh úřadu, zrganizván dne pznávací zájezd k větrnému parku 8 VE d německéh města Zittau, k elektrárnám stejnéh výrbce, firmy ENERCON. Účastníci měli dstatek času, aby se mhli seznámit s technlgií větrných elektráren, jejich hlučnstí a dalšími mžnými vlivy na blízké klí. Byl zaznamenán pzitivní hlas bčanů a zastupitelů. Obdbný pznávací zájezd byl zrganizván dne také pr dtčené rgány. Autr známení měl mžnst se tht zájezdu také zúčastnit. Z důvdu zájmu a také pr zvýšení infrmvansti byl dne zrealizván pznávací zájezd k větrným elektrárnám pr starsty klních bcí (Hstinné, Rudník, Dlní Lánv a Klášterská Lhta). Byl zaznamenán pzitivní hlas. Výše uvedené skutečnsti může ptvrdit starsta bce Prsečné pan Jiří Bachtík. Přílha č. 22 Suhlas bce Prsečné s realizací prjektu Pr bec Prsečné bude výstavba větrných elektráren znamenat následující výhdy: využití místníh ptenciálu bnvitelných zdrjů energie, pdíl na plnění cílů, ke kterým se Česká republika zavázala Evrpské unii, pzitivní hdncení ze stran státních rgánů pdpra šíření infrmací a světy v blasti využití bnvitelných zdrjů energie přítmnst zdrje energie bez mezujícíh vlivu na dsavadní lidsku činnst (minimální zábr půdy nebrání zemědělskému využití pd větrnými elektrárnami, nulvá sptřeba survin, žádná energetická závislst) stavba větrných elektráren p sknčení živtnsti nebude zatěžvat klí svu přítmnstí (jedná se dčasnu stavbu, p demntáži bude bezezbytku dstraněna a pzemky vráceny d půvdníh stavu) Strana 9

10 příjem d rzpčtu bce, a t prcentickým pdílem na vyrbené a prdané větrné elektřině, mžnst investice těcht prstředků ku prspěchu rzvje bce a blaha bčanů zvýšení prestiže bce, zatraktivnění dané lkality mžnst zvýšení turistickéh ruchu - pdle zkušenstí z Německa, Rakuska a dalších zemí - i p něklikaletém bmu výstavby větrných elektráren jsu tyt stále vyhledávány turisty jak cíl výletů vytvření zakázek pr místní firmy a něklika pracvních míst na trhu práce příliv investice d dané blasti Pr Králvehradecký kraj přinese realizace tht záměru následující výhdy: zvýšení pdílu bnvitelných zdrjů na výrbě energie mžnst zakázek pr místní firmy při realizaci stavby pdpra reginálníh rzvje praktická realizace prjektu, který je v suladu s níže uvedenými kncepcemi Záměr není v rzpru s Kncepcí chrany přírdy a krajiny Králvehradeckéh kraje (schválen Zastupitelstvem Králvehradeckéh kraje dne usnesením čísl 29/961/2004) ve smyslu chrany přírdy a krajiny, která je definvána následujícími skutečnstmi (část 15. Ochrana přírdy a územní plánvání, stavební činnst): - Ochrana krajinnéh rázu becně - Ochrana památek nárdní kulturní památky, městské památkvé rezervace, městské památkvé zóny, vesnické památkvé rezervace, vesnické památkvé zóny, krajinné památkvé zóny, chranná pásma, zóna archelgickéh zájmu - Ochrana přírdy nárdník park, chráněné krajinné blasti, nárdní přírdní rezervace, nárdní přírdní památky, přírdní rezervace, přírdní památky, přírdní parky, lkalita zvláště chráněnéh druhu, významný krajinný prvek, přechdně chráněná plcha, krajinný ráz, nadreginální a reginální ÚSES navržený v suladu se záknem č. 114/1992 Sb. - Ochrana vdy chráněná blast přirzené akumulace vd, chranná pásma vdních zdrjů pdzemních i pvrchvých, chranná pásma zdrjů léčivých vd - Ochrana nerstných survin vyhlášená chráněná lžiskvá území, dbývací prstry, výhradní lžiska, nevýhradní lžiska, prgnózní lžiska - Ochrany půdy půda s třídu chrany I. a II. - Ochrana lesa mimprdukční kategrie lesů, vybrané kategrie chranných lesů, lesy zvláštníh určení, hspdářské lesy - Bezpečnstní a chranná pásma technické infrastruktury chranná pásma silniční sítě, železnice, letiště a dpravní vybavensti, chranná pásma letišť, chranná pásma elektrickéh vedení, chranná pásma telekmunikačních zařízení, chranná pásma vdvdních řadů a kanalizačních stk, chranná a bezpečnstní pásma plynvdů a plynárenských zařízení, chranná pásma tepelné energie - Ochrana před záplavami záplavvá území vdních tků - Ochrana zemskéh pvrchu pddlvaná území, sesuvy a svahvé defrmace - Ochrana zdravých živtních pdmínek radnvé rizik - Území zvláštních zájmů chrana státní hranice, chrana zájmů Armády ČR, chrana zájmů Plicie ČR, zvláštní zájmy mim Armádu ČR civilní chrana, integrvaný záchranný systém - Stavební uzávěry vyhlášené stavební uzávěry nadmístníh významu Záměr je v suladu se strategickými dkumenty Králvehradeckéh kraje: Strana 10

11 Územní energetická kncepce Králvehradeckéh kraje (schválen Zastupitelstvem Králvehradeckéh kraje dne usnesením čísl 26/813/2004) základní pririty, hlavní cíle, vybrané pasáže: Maximální nezávislst (na cizích zdrjích energie, na zdrjích energie z rizikvých blastí) Maximální bezpečnst zdrjů energie a chrany živtníh prstředí Maximalizace pměru výrby energie z bnvitelných zdrjů energie Zajištění maximální šetrnsti vůči živtnímu prstředí, minimalizace exhalací pškzujících klní prstředí, minimalizace exhalací skleníkvých plynů, minimalizace eklgickéh zatížení buducích generací Kncepce se ve své části 3. Hdncení využitelnsti bnvitelných a netradičních zdrjů energie zaměřuje ve svém výčtu i na využití energie větru, zmiňuje se technlgii větrných elektráren, měření větrnéh ptenciálu, napjení d distribuční sítě, průměrné rční rychlsti větru v klí Trutnva přes 6 m/s, knstatuje, že rzšíření instalace větrných elektráren je tázku technick-eknmických pdmínek, ddržení pdmínek z hlediska chrany přírdy a krajiny a ddržení hlukvých pdmínek prvzu, pukazuje na pdpru ve využití bnvitelných zdrjů energie záknem č. 180/2005 Sb. pdpře výrby elektřiny z bnvitelných zdrjů energie Akční plán územní energetické kncepce Králvehradeckéh kraje (schválen Zastupitelstvem Králvehradeckéh kraje dne usnesením čísl 8/436/2005) základní pririty, hlavní cíle, vybrané pasáže: V suladu se Směrnicí 2001/77/ES a pr dsažení indikativní úrvně užití bnvitelných zdrjů energie, stanvené ve Státní energetické kncepci (resp. v Nárdním prgramu hspdárnéh nakládání s energií a využívání jejich bnvitelných a druhtných zdrjů) je nutné pdpřit využití bnvitelných zdrjů energie Definuje základní principy pdpry, vyplývající ze zákna č. 180/2005 Sb. pdpře výrby elektřiny z bnvitelných zdrjů energie: přednstní připjení k přensvé neb distribuční sustavě práv přednstní dpravy elektřiny přensvu neb distribuční sustavu práv na přednstní výkup elektřiny z OZE investrům d zdrjů elektřiny na bázi OZE garantvat výkupní cenu p dbu minimálně 15 let d data uvedení d prvzu Cíle: zlepšení eklgické situace v kraji snížení emisí z energetických zdrjů na území kraje využití bnvitelných zdrjů energie Hdntící hlediska: energetický příns eklgický příns eknmie prvzu Integrvaný krajský prgram snižvání emisí a Krajský prgram ke zlepšení kvality vzduší Králvehradeckéh kraje (schválen Zastupitelstvem Králvehradeckéh kraje dne usnesením čísl 30/1010/2004) základní pririty, hlavní cíle, vybrané pasáže: Hlavní prblém Králvehradeckéh kraje v imisní blasti je neddržení imisních limitů pr zn pr chranu zdraví a eksystémy na většině území Přílha E Energetika a bnvitelné zdrje energie : Legislativní rámec pr blast energeticky byl dpracván tak, aby byl v suladu nejen s ptřebami české eknmiky, ale i se závěry předvstupních jednání s EU. Zákn č. 406/2000 Sb. hspdaření energií, v suladu s legislativu ES upravuje způsby a nástrje pr dsažení cílů v úsprách energie, využívání mžných bnvitelných zdrjů energie, definuje Nárdní prgramy úspr Strana 11

12 energie a využívání bnvitelných zdrjů. Tímt záknem je upraven pstup zpracvání územní energetické kncepce, s cílem ptimálníh využívání reginálních energetických zdrjů. Je třeba mít na vědmí Státní plitiku živtníh prstředí ČR pdprvat vyšší využití bnvitelných a druhtných zdrjů energie a ptenciálu úspr v rámci Státníh prgramu pdpry úspr a využívání bnvitelných zdrjů energie, s cílem zvýšit jejich pdíl na krytí celkvé sptřeby energie d rku 2010 minimálně na 8 %. Tím, že budeme energetické ptřeby více pkrývat prstřednictvím OZE, můžeme výrazně přispět ke zpmalení pstupnéh vyčerpávání nebnvitelných přírdních zdrjů. Oprti klasickým zdrjům vznikají v menší míře při využívání OZE škdlivé emise, které jsu spjvány s tzv. skleníkvým efektem a hrzícími glbálními klimatickými změnami. Důležité je také pstupné dstraňvání defrmací v cenách energií z klasických zdrjů, cž vede ke zlepšvání pdmínek a eknmiky využívání OZE. Ceny energie z OZE ttiž neprstu zdaleka tak rychle jak ceny energie z klasických zdrjů (v některých případech mhu napak se zlepšujícími se a zlevňujícími technlgiemi klesat). S rstucími cenami energií z klasických zdrjů, s pstupnu liberalizací trhu a vstupem d EU (její členské země se zavázaly, že zvýší d rku 2010 pdíl energie ddávané z OZE na 12 %) lze předpkládat, že se eknmické a právní pdmínky i státní pdpra pr využívání OZE budu dále zlepšvat. Sekce Využití energie větru dále rzebírá technlgii větrných elektráren, zjištění větrnéh ptenciálu zájmvé lkality, pdmínky realizace prjektů větrných elektráren atp., definuje lkalitu v klí Trutnva s průměrnu rychlstí větru přes 6 m/s. Závěrečná zpráva: Jeden ze strategických cílů zní přechd k udržitelnému systému hspdaření s energií, c největší pdíl recyklace materiálu, preference využívání bnvitelných zdrjů a pnechání survin příštím generacím Sekce Vztah ke státnímu prgramu pdpry úspr energie a bnvitelných zdrjů pukazuje na trendy v EU, které jasně dkazují tendenci ke zvyšvání pdílu OZE na primární energetické bilanci. Dále knstatuje, že využívání bnvitelných zdrjů energie ve srvnání s klasicku energetiku pdstatně více klade důraz na reginy. Perspektivní dvětví tak pdpruje místní pdnikatele i eknmiku a přispívá k energetické sběstačnsti. Dalším mtivem pr rzvj bnvitelných zdrjů je snižvání závislsti na dvzu energetických survin. Navíc bnvitelné zdrje jsu jediné, které budu dluhdbě k dispzici. Nezbytnst využívaní bnvitelných energií je přím spjata s udržitelným rzvjem lidské splečnsti. Obnvitelné energie jsu jedinu udržitelnu alternativu pr zásbvání energií. V blasti energetickéh zásbvání lidí je z tht phledu naprst zásadní přehdncení dsavadníh způsbu využívání energetických zdrjů a survin. Realizace Státníh prgramu na pdpru úspr energie a využití bnvitelných a druhtných zdrjů energie pvede také významně k mezvání emisí znečišťujících látek d vzduší. Sučasně zde existuje silná vazba na Krajský prgram snižvání emisí, který si klade za své vedlejší cíle šetrnější využívání energie a přírdních zdrjů a mezvání emisí skleníkvých plynů. Energetická kncepce klade důraz na úspry energie a její lepší využití. V nepslední řadě se jedná využití bnvitelných zdrjů energie. Pr stát přispěje realizace záměru ke splnění následujících cílů: naplnění směrných čísel pr dílčí cíle členských států pr jejich příspěvky výrby elektřiny z bnvitelných zdrjů energie na celkvé sptřebě elektřiny d r mezení emisí znečišťujících látek jak CO2, NOx a SO2 Strana 12

13 snížení energetické nárčnsti výrby energie přítmnst zdrje energie s velku výtěžnstí energie na jedntku plchy zavádění invačních technlgií s vysku energeticku a survinvu úspru rzvj nvéh druhu pdnikání zpracvání studie mžnsti využití bnvitelnéh zdrje v daném místě přispěje k dknalejšímu zmapvání celéh území republiky sulad s kncepcí Sektrvéh peračníh prgramu Živtní prstředí (pririta d: Ochrana klimatu a vzduší) mezení dvzu energie a snížení závislsti na fsilních palivech může pmci snížit bezpečnstní napětí a knflikty p celém světě, jakž i náklady spjené se zajišťváním bezpečnsti, cž má rstucí význam vzhledem k mžnému přecenění zásb rpy a zemníh plynu vhdný prjekt pr plnění cílů Kjótskéh prtklu bnvitelné zdrje vytvářejí synergické efekty, které mají vyšší faktr zaměstnansti na jedntku prdukce než jiné frmy energie (v případě splnění cílů Bílé knihy můžu vést k vytvření d d stálých pracvních míst v EU) tlumí dpad velkých fluktuací v cenách rpy a zemníh plynu, které vystavují hspdářství škdlivým vnějším tlakům, k jakým dšl např. v sedmdesátých letech a které se zřejmě znvu bjeví cílem plitiky EU je, aby jedntlivé členské státy přehdntily svji nárdní legislativu z hlediska pvlvacích řízení pr zařízení na výrbu elektřiny z bnvitelných zdrjů energie s tím, aby byl zjedndušen a urychlen správní řízení a minimalizvány mžné prblémy, jež brzdí a kmplikují realizaci výrby elektřiny z bnvitelných zdrjů stavba má pru ve Státní energetické kncepci ČR schválené vládu ČR, v Nárdním prgramu hspdárnéh nakládání s energií a využívání jejich bnvitelných a druhtných zdrjů (zákn č. 406/2001 Sb., Hlava III), ve Státní plitice živtníh prstředí schválené usnesením vlády ČR ze dne č. 235, v Zákně na pdpru výrby elektřiny z bnvitelných zdrjů energie č. 180/2005, ve směrnici č. 2001/77ES, jejímž cílem je snižvání emisí CO2 a celkvě šetrné zacházení s přírdu a nerstným bhatstvím země, kteru je Česká republika na základě prtklu přistupení k EU pvinna implementvat d svéh právníh řádu Pr energeticku sustavu záměr představuje následující výhdy: umístění více zdrjů elektřiny d více blastí zlepšuje kvalitu elektrických sítí a snižuje rizika spjená s výpadky elektřiny a klísáním napětí díky decentrálnímu rzmístění zdrjů na území republiky dchází ke snížení ztrát při distribuci energie Záměr je zpracván puze v jedné variantě vzhledem k ptimálně vybrané lkalitě i ve vztahu k větrným pdmínkám (pdrbnsti viz výše). Strana 13

14 6. Ppis technickéh a technlgickéh řešení záměru Větrné elektrárny budu umístěny na katastru bce Prsečné, katastrální území Prsečné, Králvehradecký kraj. Všechny větrné elektrárny budu vzájemně prpjeny pdzemním kabelem d místa existence betnvéh kisku jak předávací stanice a dtud bude realizván jedn prpjení pdzemním kabelem (elektricku přípjku) na veřejnu distribuční síť napěťvé hladině 35 kv splečnsti ČEZ Distribuce, a.s. Přesné schéma zapjení bude k dispzici až p zpracvání prjektvé dkumentace a p jejím schválení splečnstí ČEZ Distribuce, a.s., v rámci územníh a stavebníh řízení. Jak technlgie budu pužity nejmdernější bezpřevdvkvé větrné elektrárny německé splečnsti ENERCON, typvé značení E-82, nminální výkn jedné elektrárny 2 MW, výška tubusu 98 m s průměrem rtru 82 m. Stručná charakteristika větrné elektrárny ENERCON E-82: Jmenvitý výkn: Průměr rtru: Výška tubusu: Kncepce zařízení: Pčet lpatek: Otáčky: Generátr: Frekvence: Napětí: 2 MW 82 m 98 m bez převdvky, variabilní táčky, natáčení jedntlivých lpatek 3, integrvaná chrana prti blesku, vyhřívání jedntlivých lpatek 6 19,5 táček/min (variabilní) synchrnní, přím pháněný prstencvý generátr variabilní 400 V Stžár sestává z 18 htvých betnvých segmentů a ze 2 celvých segmentů, které jsu umístěny v nejhrnější části stžáru. Každý z 18 betnvých segmentů má délku 3,826 m, první celvý segment má délku 3 m a druhý 25,232 m. 8 nejspdnějších betnvých segmentů je rzdělen kvůli dpravě na dvě plviny, které jsu na stanvišti větrné elektrárny spjeny dhrmady, kde také prbíhá kmpletace celéh stžáru větrné elektrárny. Základními jedntkami jsu prstencvý generátr a rtr, který je pháněn lpatkami rtru půsbením energie větru, čímž dchází ke vzniku elektrické energie. Systém řízení a transfrmace pak vyrbenu elektricku energii ddává d veřejné distribuční sítě. Bezpřevdvkvá technlgie elektráren ENERCON E-82 výrazně snižuje hlukvé emise a díky absenci převdvéh zařízení se eliminuje rizik úniku leje. Větrné elektrárny ENERCON E-82 jsu vybaveny systémem chrany prti zásahu bleskem, který dklní případný zásah blesku tak, aby nedšl k pškzení lpatek rtru ani jiných kmpnent větrné elektrárny. Blesk je prstřednictvím systému suvisléh vdiče sveden d špičky lpatek rtru či gndly k základům větrné elektrárny. Větrné elektrárny ENERCON jsu řízeny mderním řídícím systémem a každá elektrárna typu ENERCON je napjena na světvé dhledvé centrum firmy ENERCON, umžňující dálkvý mnitring a přístup pr vládání elektrárny. Za prvz větrných elektráren bude zdpvědná sba, vlastnící licenci Energetickéh regulačníh úřadu, za pdmínek stanvených energetickým záknem. Krmě th budu větrné elektrárny napjeny na dhledvé centrum firmy juwi a v místě bude pršklena sba, plnící funkci technické bsluhy a kntrly větrné farmy. Strana 14

15 Větrné elektrárny budu uktveny na železbetnvý fundament, který bude mít v průměru cca. 24 m a bude hlubký cca. 4 m. U větrných elektráren se bude nacházet zpevněná plcha pr mechanizaci rzměrech 22 m x 40 m a úseky zpevněných příjezdvých kmunikací šířce 4 m. V blízksti napjení na veřejnu distribuční síť se bude nacházet betnvý kisek (půdrys cca. 2 m x 2 m a výška cca. 1,7 m), jak měřící a předávací stanice. Ppis výrbce větrné elektrárny - splečnsti ENERCON GmbH Splečnst ENERCON GmbH byla zalžena v rce V rce 1991 přešla splečnst na nvu revluční kncepci bezpřevdvkvých elektráren. Jedná se zařízení se synchrnním prstencvým generátrem. Díky tét technlgii lze elektrárny značit za téměř bezhlučné a bezúdržbvé. Elektrárny vynikají vysku kvalitu zpracvání, která je pdlžena zavedením rzsáhléh systému kntrly jaksti. V sučasné dbě vyrábí splečnst ENERCON větrné elektrárny výknu 300 kw až 6 MW. Sídl splečnsti: Aurich (Německ) Pčet zaměstnanců: cca Výrbní prvzy: Německ, Švédsk, Tureck, Brazílie, Indie Obchdní zastupení: ve 20 zemích světa Servisní rganizace: celsvětvě 113 center pr technické zabezpečení větrných elektráren Instalvaná zařízení: větrných turbín s celkvým výknem cca. 9,9 GW (celsvětvě, stav k 8/2006) Pdíl na trhu: ve světě 18 % / v Německu 42 % Další infrmace: Přílha č. 4 Větrná elektrárna ENERCON E-82 Přílha č. 5 - Technické detaily větrné elektrárny ENERCON E-82, půdrys a technický nákres stanviště větrné elektrárny ENERCON E-82, zpevněné plchy pr mechanizaci a příjezdvé kmunikace. 7. Předpkládaný termín zahájení realizace záměru a jeh dknčení Předpkládaný rk zahájení výstavby: 2007 Předpkládaný rk uknčení výstavby a uvedení d prvzu: 2007 Předpkládaná dba výstavby: 2,5-3 měsíce Uknčení prvzu: za let 8. Výčet dtčených územně samsprávných celků Obec Prsečné Prsečné Krajský úřad Králvehradeckéh kraje Wnkva Hradec Králvé 2 Strana 15

16 9. Výčet navazujících rzhdnutí pdle 10 dst. 4 a správních úřadů, které budu tat rzhdnutí vydávat - stavební dbr MěÚ v Hstinném umístění a pvlení výstavby větrných elektráren - dbr reginálníh rzvje a živtníh prstředí MěÚ ve Vrchlabí, suhlas s umístěním stavby v krajině dle 12 dstavce 2 zákna č. 114/1992 Sb., a becný suhlas rgánu chrany přírdy a krajiny - dbr reginálníh rzvje a živtníh prstředí MěÚ ve Vrchlabí vynětí části ZPF pr výstavbu větrných elektráren a příšlušenství - suhlas dbru reginálníh rzvje a živtníh prstředí MěÚ ve Vrchlabí k zásahu d chrannéh pásma lesa V.E. č. 2 (část kružnice z vrtulí) a se stavbu na lesním pzemku dle 14 dstavce 2 zákna č. 289/1995 Sb. - suhlas dbru reginálníh rzvje a živtníh prstředí MěÚ ve Vrchlabí k vybudvání účelvé kmunikace dle 63 dstavce 1 zákna č. 114/1992 Sb. II. ÚDAJE O VSTUPECH 1. Půda (například druh, třída chrany, velikst zábru) Výstavba 5 větrných elektráren je plánvána na parcelách katastrálníh území Prsečné. - parcelní čísla plánvanéh umístění větrných elektráren: VE1: KN ppč PK (630), (626), (627) VE2: KN ppč. 903/5, 903/9 VE3: KN ppč. 1084/6 VE4: KN ppč. 1365/7 PK (1253/1), (1254) VE5: KN ppč. 1365/1 PK (1452) - parcelní čísla přístupvých kmunikací a navrhvanéh pdzemníh kabelvéh vedení: KN ppč. 571, 2041, 807/1, 2052/3, 903/5, 903/9, 904/2, 2052/4, 1084/6, 2052/1, 2142/2, 2109/1, 2109/9, 2109/10, 2109/11, 2109/12, 2109/7, 2109/8, 1365/7, 1365/1, 2142/1, 856/4, 2141, 776/1, 2067/1, 773/1 Přílha č. 6 Situační mapa 1: s navrhvaným umístěním větrných elektráren Přílha č. 7-8 Situační rtftmapa 1:5.000 s navrhvaných umístěním větrných elektráren Přílha č 10 Zákres VE v katastrální mapě Větrná elektrárna bude uktvena na železbetnvý fundament. Pr tyt základy je nutná plcha průměru cca. 24 metrů a hlubka cca. 4 m. Tent fundament je výsledně ulžen pd terénem a překryt vrstvu půdy. Pr mechanizaci bude vytvřena zpevněná pracvní plcha rzměrech 40 x 22 m. Mezi zpevněnu pracvní plchu a sučasnu příjezdvu kmunikací budu vybudvány krátké úseky zpevněných příjezdvých cest, širkých cca. 4 m. Připjení na stávající vedení napěťvé hladině 35 kv bude realizván pdzemním kabelem, jehž délka bude určena až p přesném určení připjvacíh bdu (betnvéh kisku jak měřící a předávací stanice) a t ve splupráci se splečnstí ČEZ Distribuce, a.s. Jedntlivé stavební bjekty mají následující výměry: fundament/základy pr jednu větrnu elektrárnu cca. 455 m 2 zpevněná plcha pr mechanizaci pr jednu větrnu elektrárnu cca. 880 m 2 zpevněný úsek příjezdvé kmunikace, šířka 4 m, délka dle vzdálensti d sučasné přístupvé kmunikace betnvý kisek cca. 4 m 2 Strana 16

17 V průběhu využívání energie větru lze nezastavěné pzemky dále využívat ke stejnému účelu. Zpevněná plcha a nvě vybudvané úseky přístupvé kmunikace budu dále udržvány. Negativní vlivy na půdu nebyly z činnsti V.E. zaznamenány, puze šl vždy vynětí určité malé výměry ze ZPF. BPEJ (bnitvané půdně-eklgické jedntky) jsu definvány na základě agrnmicky zvláště významných charakteristik klimatu, půdy a knfigurace terénu. Knkrétní vlastnsti BPEJ jsu vyjádřeny pětimístným číselným kódem. Jedntlivé číslice mají následující význam: 1. - značí příslušnst ke klimatickému reginu, 2. a 3. - určuje příslušnst k určité hlavní půdní jedntce, cž je účelvé seskupení půdních frem, příbuzných eklgickými vlastnstmi, které jsu charakterizvány mrfgenetickým půdním typem, subtypem, půdtvrným substrátem, zrnitstí atd., 4. - stanvuje kmbinaci svažitsti a expzice ke světvým stranám, 5. - vyjadřuje kmbinaci hlubky a skeletvitsti půdníh prfilu. Pzemkvé parcely dtčené výstavbu nejsu v evidenci vedeny pd BPEJ. Puze lze dvzvat z dkumentu Zemědělské eksystémy, že na dané lkalitě je 5-ti stupňvý systém kvality půdy danéh stanviště. Jedntlivé V.E. jsu umístěny tak, že V.E. 1-3 jsu v kategrii 4-5 a V.E. 4 a 5 jsu v kategrii 1. Všechny V.E. jsu umisťvány na sukrmých pzemcích, včetně zpevněných plch pr mechanizaci. V žádném případě se nejedná LPF. Vzdálensti tubusů V.E. d hranic lesních pzemků jsu následující. VE 1 cca 187 m VE 2 cca 57 m (puze kružnice vrtulí zasáhne d OP lesa) VE 3 cca 100 m VE 4 cca 100 m VE 5 cca 273 m VE č. 2, knkrétně částí táčejících se lpatek zasáhne d chrannéh pásma pzemku definvanéh jak LPF, tudíž se na něj vztahuje lesní zákn. Je zde nutný suhlas majitele tht pzemku. Tent bude ddán pr územní a stavební řízení. Vzhledem k tmu, že táčející se lpatky v nejnižším bdě nad zemí jsu ve výšce 57,3 m, nepředstavuje zásah d OP lesa žádné rizik, ze kteréh zákndárce při vymezení 50-ti metrvéh OP vycházel. Rvněž na VE nemůže djít k žádnému riziku z těžby neb samvlnému pádu strmů. Část pdzemníh kabelvéh napjení a příjezdvé kmunikace budu realizvány přes pzemky, které jsu ve vlastnictví Lesů ČR a Pzemkvéh fndu ČR. Tyt jsu vedeny jak statní plcha kmunikace. V případě nutnsti zřízení příjezdvé kmunikace či pdzemníh kabelvéh vedení přes pzemek ve vlastnictví Lesů ČR či PFČR (t bude zjištěn přesným zaměřením kmunikací a tras pdzemníh vedení), budu tyt případy řešeny dhdu s dtčenými subjekty a prvedena rzhdnutí dnětí ptřebných výměr ze ZPF neb LPF. Trvalé či dčasné dnětí půdy ze ZPF neb LPF pdléhá režimu ve smyslu zákna České nárdní rady č. 334/1992 Sb., chraně zemědělskéh půdníh fndu ve znění zákna č. 98/1999 Sb., 9 a 11, vyhlášky č. 13/1994, kteru se upravují některé pdrbnsti chrany zemědělskéh půdníh fndu, a t dle přílhy č. 5 tét vyhlášky, a zákna č. 289/1995 Sb. lesích, ve znění zákna č. 149/2003 Sb., v platném znění a navazujících právních nrem, včetně Metdickéh pkynu dbru chrany lesa a půdy MŽP ČR č.j. OOLP/1076/96 k dnímání půdy ze zemědělskéh půdníh fndu pdle zákna č. 334/1992 Sb. 2. Vda (například zdrj vdy, sptřeba) Realizace záměru nepžaduje žádný místní zdrj vdy. Vda ptřebná p dbu výstavby větrných elektráren (především na skrápění přístupvých kmunikací pr snížení prašnsti) bude na staveniště dvážena stavební firmu v cisterně. Při vlastním prvzu větrné elektrárny žádné nárky na vdní zdrje nevznikají. Strana 17

18 3. Energetické zdrje (například druh, zdrj, sptřeba) Během výstavby nebude ptřeba elektrická energie. Při vlastním prvzu bude větrná elektrárna sptřebvávat elektricku energii na signální světlení, prvz řídící jedntky, vyhřívání lpatek rtru apd. Ddávka ze sítě bude minimální, a t ptřebná jen v dbě nečinnsti elektrárny (jedná se cca. 50 kw). Při chdu generátru bude elektrárna sběstačná. Elektrická energie je ptřeba puze pr natčení lpatek z klidvé d prvzní plhy a k táčení gndly pmcí něklika servmtrů. Odběr externí elektrické energie je minimální a krátkdbý (trvá puze něklik sekund). V zimním měsících přichází v úvahu dběr elektrické energie na vyhřívání lpatek rtru před rzběhem elektrárny. 4. Survinvé zdrje (například druh, zdrj, sptřeba) Pr vybudvání zpevněných plch pr stavební a dpravní mechanizaci a úseků příjezdvých kmunikací je pužita kamenná/štěrkvá drť. V pzdější fázi budu prvedeny rzbry půdníh pdlží na dané lkalitě, analýza svažitsti terénu ve vztahu k zatížení stavební a dpravní mechanizací atp. a na základě th bude upřesněn ptimální survinvý zdrj a jeh mnžství pr vybudvání zpevněných plch a úseků příjezdvých kmunikací. Obecně se dá vycházet z běžně pužívaných zdrjů a jejich mnžství: cca. 440 m 3 kamenné/štěrkvé drtě pr vybudvání jedné zpevněné plchy cca. 200 m 3 kamenné/štěrkvé drtě pr vybudvání délky 100 m úseku příjezdvé kmunikace šířce cca. 4 m Další survinvé vstupy budu při realizaci železbetnvéh základu (fundamentu) pr stanviště větrných elektráren. Zde se bude jednat betn a železcelvé armatury. Knkrétně se bude jednat následující survinvé zdrje, připadající na jednu větrnu elektrárnu E-82: cca. 385 m 3 betnu cca. 27 t železcelvých armatur Veškeré ptřebné survinvé zdrje zajistí výběrvým řízením zvlená stavební splečnst, která prvede všechny práce v suladu s platným zněním stavebníh zákna a platných vyhlášek a nrem. Betn bude na stavbu dvážen již htvý, tudíž nedjde ke znečištění vzduší v rámci stavebních prací. Stžár větrné elektrárny E-82 sestává z 18 htvých betnvých segmentů a ze 2 celvých segmentů, které jsu umístěny v nejhrnější části stžáru. Každý z 18 betnvých segmentů má délku 3,826 m, první celvý segment má délku 3 m a druhý 25,232 m. 8 nejspdnějších betnvých segmentů je rzdělen kvůli dpravě na dvě plviny, které jsu na stanvišti větrné elektrárny spjeny dhrmady, kde také prbíhá kmpletace celéh stžáru větrné elektrárny. V bdbí prvzu větrných elektráren nebudu žádné další pžadavky na survinvé zdrje. Základy a fundament větrné elektrárny ENERCON E-82 Strana 18

19 5. Nárky na dpravní a jinu infrastrukturu (například ptřeba suvisejících staveb) Dpravní bslužnst je nutn rzdělit d dvu etap - na dbu výstavby a dbu prvzu. Nárůst dpravy v suvislsti s výstavbu větrných elektráren bude časvě mezený. Dpravní bslužnst ve fázi výstavby bude realizvána p státní silnici třetí třídy III/32552, přím k místu výstavby pak p místní přístupvé kmunikaci. Stavba větrných elektráren bude v průběhu cca. 1 měsíce vyžadvat přejezdy nákladních autmbilů, zejména pr dvz vyjmuté zeminy kvůli tvrbě železbetnvému fundamentu. Při vlastním prvzu větrných elektráren nebudu vznikat nárky na dpravní bslužnst, krmě pravidelných servisních kntrl, případnéh dstraňvání nahdilých pruch (příjezd sbním autem) a pravidelné peridické údržby (příjezd ddávkvým autem). Strana 19

20 Pužitá technika během výstavby (jedná se standardní stavební práce) Zřízení staveniště, zpevněné plchy pr mechanizaci, terénní úpravy a základy pr VE, transprt částí VE - údaje za 1 VE E-82, výška stžáru 98 m: - 2 nákladní auta pr zřízení staveniště - 50 nákladních aut pr štěrk na zřízení zpevněné plchy pr mechanizaci - 10 nákladních aut pr výkpvé práce pr základy - 2 nákladní auta s celvými armaturami pr základy - 67 nákladních aut s betnem pr základy - 30 nákladních aut s betnvými částmi stžáru VE - 1 těžktnážní jeřáb (400 tun) - 8 nákladních aut s ddatečnými díly pr těžktnážní jeřáb tunvý pmcný jeřáb - 9 nákladních aut s díly větrné elektrárny (lpatky, gndla atd.) - Celkem tedy cca. 180 nákladních autmbilů na 1 VE E-82, výška stžáru 98m Výstavba zpevněné přístupvé kmunikace k VE záleží na: - délce budvané cesty (dsud neznáme přesně) - typu půdy, záleží na gelgickém rzbru půdy, bude znám pr územní/stavební řízení - šikmsti terénu - existenci a kvalitě sučasných kmunikací na dané lkalitě - atd. - cca nákladních aut na 100 metrů budvané zpevněné cesty Pužitá technika: - 80-ti tunvý jeřáb ti tunvý jeřáb - nákladní aut (např. pr dvz štěrku, pr dvz zeminy, dvz celvých armatur atd.) - nákladní aut s betnem (mix), - nákladní aut se zařízením pr transprt betnu z mixu d základů - nákladní aut/tahač (např. pr dvz částí větrné elektrárny) - bagr Vstup d větrné elektrárny ENERCON E-82, měřící a předávací stanice a ENERCON service Strana 20

21 III. ÚDAJE O VÝSTUPECH 1. Ovzduší (například přehled zdrjů znečišťvání, druh a mnžství emitvaných škdlivin, způsby a účinnst zachycvání znečišťujících látek) Větrné elektrárny ENERCON E-82 nejsu zdrjem znečištění vzduší. V průběhu výstavby větrných elektráren bude zdrjem znečištění vzduší především dpravní a stavební mechanizace. Ve srvnání s prvzem zemědělských strjů, autmbilvé a autbusvé dpravy v dané lkalitě a vzhledem ke skutečnsti, že stavební a dpravní mechanizace bude nasazena puze p dbu výstavby větrných elektráren, bude zatížení vzduší puze krátkdbé. Díky dbré větrné plze a prvětrávání dané lkality nebude dcházet ke kncentraci emisí výfukvých plynů ze stavební a dpravní mechanizace. Při vlastním prvzu větrných elektráren nebudu vznikat nárky na dpravní bslužnst, krmě pravidelných servisních kntrl, případnéh dstraňvání nahdilých pruch (příjezd sbním autem) a pravidelné peridické údržby (příjezd autmbilem d 3,5 t). Zatížení vzduší tak bude minimální. Přílha 14 Studie Ing. Pavla Tmíšky - Větrné elektrárny Prsečné Emise d vzduší 2. Odpadní vdy (například přehled zdrjů dpadních vd, mnžství dpadních vd a míst vypuštění, vypuštěné znečištění, čistící zařízení a jejich účinnst) Vda ptřebná p dbu výstavby větrných elektráren bude na staveniště dvážena stavební firmu v cisterně. Úniky vdy budu minimální, v ptimálním případě žádné. Případný únik vdy během výstavby nebude mít žádný negativní vliv na klní prstředí. Při vlastním prvzu větrných elektráren ENERCON E-82 nebudu vznikat žádné dpadní vdy. Díky bezpečnstním patřením (viz níže), dešťvé vdy ze zpevněných plch a v blízksti větrné elektrárny nebudu kntaminvány žádnými nebezpečnými látkami. Dešťvé vdy zasakují d klních pzemků. Vzhledem ke tvaru a účelu stavby není prváděn výpčet mnžství už také prt, že tyt vdy nebudu prtékat žádným technickým zařízením. 3. Odpady (například přehled zdrjů dpadů, kategrizace a mnžství dpadů, způsby nakládání s dpady) Vzhledem k charakteru stavby a v průběhu prvzu bude vznikat minimální mnžství dpadů. A. Zdrje dpadů pdle časvé sy a jejich mnžství. I. Odpady během výstavby Během výstavby větrných elektráren se bude jednat dpady a baly d stavebních materiálů, stavebních částí, částí větrných elektráren, dpady a baly díky přepravě, samtné výstavbě a mntáži atd., knkrétně se jedná následující druhy dpadů, připadající na 1 větrnu elektrárnu E-82: Prvzní prstředky bsahující lej, např. pracvní blečení, čistící textilie atd. 0,05 m 3 Kvvé dpady 0,075 t Dřevěné hranly pr transprt, bednění atp. 0,5 t Dřevní dpady ze stavby 0,08 t Plastvé dpady, např. stavební fólie, přepravní chranné fólie, PET lahve atp. 2 m 3 Kmunální dpad, např. baly d ptravin, nápjů, papír 0,1 m 3 Lepenkvé a papírvé dpady 1,5 m 3 Zbytky kabelů 0,18 t Kmbinvané dpady 1 m 3 Plechvé dpady statní 1,6 m 3 Strana 21

22 Obaly d technlgie 1,5 m 3 Obaly d lejvých náplní 0,01 t II. Odpady p uvedení d prvzu P uvedení větrných elektráren d prvzu se bude jednat následující dpady, připadající na 1 větrnu elektrárnu E-82 za rk: Textil bsahující lej 3 kg Filtrvé vlžky zalejvané 0,5 kg Prázdné maznice 3 kg Olej (převdvá zařízení pr táčení gndly a nastavvání lpatek, brzdící zařízení) 60 l (každé 4 rky) III. Odpady p sknčení dby živtnsti P uknčení dby živtnsti větrných elektráren se bude jednat následující dpady: Kmpnenty větrné elektrárny (jak části věže, gndla, lpatky rtru, generátr, transfrmátr atp.) Železbetnvý fundament u každé větrné elektrárny (betn a železcelvé armatury) Zpevněná plcha u každé větrné elektrárny (štěrkv-kamenná drť) Úseky zpevněných příjezdvých kmunikací (štěrkv-kamenná drť) Pdzemní kabelvé vedení Olejvé náplně z trafstanice, servmtrů a brzdícíh zařízení (celkem 1.056,7 litru) Díky revluční bezpřevdvkvé technlgii, kdy rtr je zasazen přím na prstencvý generátr, nebsahuje větrná elektrárna ENERCON E-82 převdvé zařízení (a zárveň také ani bvyklé mnžství leje, cca. 200 l), tím se eliminuje nebezpečí pžáru či úniku leje a tím i vznik eklgické katastrfy. Servmtry pr vládání phybu gndly a pr nastavvání lpatek rtru bsahují celkem cca. 54 l leje. Zpravidla se jedná typ převdvéh leje MOBILGEAR SHC 460 neb alternativně RENOLIN Unisyn CLP 220. Brzdící zařízení bsahuje cca. 2,7 l leje. Zpravidla se jedná typ hydraulickéh leje RENOLIN PG 46. Transfrmátr, který je umístěn přím ve slupu větrné elektrárny, bsahuje cca l leje. Zpravidla se jedná transfrmátrvý lej DOW-Crning 561, Rhdrsil 604 V 50 neb NYNAS-NYTRO 10GBN. Větrná elektrárna E-82 je nepřetržitě zásbvána mazivem a t prstřednictvím systému 24 maznic, každá bsahu cca. 126 ml. Zpravidla se jedná maznice PERMA a maziv MOBILITH SHC 460. Pr všechny výše uvedené případy je větrná elektrárna E-82 vybavená speciálními bezpečnstními neprpustnými záchytnými vanami a v rámci pravidelných servisních kntrl je kladen důraz na jejich kntrlu. B. Kategrizace dpadů pdle vzniku. Kategrizace dpadů je členěna pdle časvé sy a t v dbě výstavby a v dbě prvzu. Není řešena kategrie p džití investice, nebť v té dbě jistě bude platit jiná právní úprava a tudíž nemá smysl zatřiďvat takt vzniklé katalgvé plžky dpadů. Kategrizace je prvedena ve smyslu vyhlášky č. 381/2001 Sb., kteru se stanví katalg dpadů, seznam nebezpečných dpadů a seznamy dpadů a států pr účely vývzu, etc. ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb. I. V dbě výstavby V dbě výstavby investice budu vznikat tyt dpady: - děvy ptřísněné lejem a čistící textilie - kvvé dpady - dpadní stavební dřev ze stavby Strana 22

23 - plast z balů a plastvé flie - zbytkvé kabely elektrických vdičů - kmunální směsný dpad - kmbinvané dpady směsné - zbytky tlakvých hadic (hydraulické) - plechvé baly (kvvé) neznečištěné - papírvé a lepenkvé dpady - statní baly jinak nezatříděné - baly d lejvých náplní s jejich zbytky Katalgizace: a. děvy ptřísněné lejem a čistící textilie skupina: 15 dpadní baly, absrpční činidla, čistící tkaniny, filtrační materiály pdskupina: děvy a čistící tkaniny druh: děvy znečištěné nebezpečnými látkami Kategrie: nebezpečný dpad - N skupina: čistící tkaniny Kategrie: nebezpečný dpad - N b. kvvé dpady skupina: 17 - stavební a demliční dpady pdskupina: kvy (včetně jejich slitin) druh: želez a cel c. dřev ze stavby /dpadní/ skupina: 17 - stavební a demliční dpad pdskupina: dřev, skl, plasty druh: dřev d. plasty a plastvé baly skupina: 17 - stavební a demliční baly pdskupina: dřev, skl, plasty druh: plasty e. lepenkvé baly skupina: 17 - stavební a demliční baly pdskupina: jiné stavební a demliční dpady druh: směsný stavební dpad neuvedený pd č f. zbytky kabelů el. vedení. skupina: 17 -stavební a demliční dpady pdskupina: jiné stavební a demliční dpady druh: směsný stavební dpad neuvedený pd č g. kmunální směsný dpad a kmbinvaný dpad. skupina: 20 pdskupina: druh: kmunální dpad -statní kmunální dpad - směsný kmunální dpad h. tlakvé hadice hydraulické /zbytky/ skupina: 16 pdskupina: druh: dpady jinak neurčené - stavební strje a technika - dpady jinak blíže neurčené Strana 23

24 i. plechvé baly (kvvé) neptřísněné z technlgie skupina: 17 pdskupina: druh: stavební a demliční dpad - kvy (včetně jejich slitin) - želez a cel j. baly statní nezatříděné skupina: 17 - stavební a demliční dpad pdskupina: jiné stavební a demliční dpad druh: směsné stavební dpady neuvedené pd č k. baly d lejvých náplní se zbytkem leje skupina: 13 pdskupina: druh: skupina: 15 pdskupina: druh: dpady lejů a dpady kapalných paliv - dpadní hydraulické leje - jiné hydraulické leje Kategrie nebezpečný dpad - N - dpadní baly - baly - baly bsahující zbytky nebezpečných látek neb baly jimi ptřísněné Kategrie nebezpečný dpad - N II. V dbě prvzu V dbě prvzu budu vznikat tyt dpady: - pracvní textilie a tkaniny znečištěné leji a mazadly - filtrační vlžky zalejvané - prázdné maznice se zbytky mazacíh tuku - zbytkvý lej převdvkvý - baly d převdvkvéh leje s jejich zbytky Katalgizace: a. pracvní textilie a tkaniny znečištěné leji a mazadly. skupina: 15 - dpadní baly a absrpční činidla, čistící tkaniny, filtry, materiály a chr. d. pdskupina: absrpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny druh: absrpční činidla, filtrační materiály,čistící tkaniny a ch.d. znečištěné Kategrie nebezpečný dpad - N b. filtrační vlžky zalejvané skupina: 15 pdskupina: druh: dpadní baly a absrpční činidla, čistící tkaniny etc. - absrpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny - absrpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny Kategrie nebezpečný dpad - N c. prázdné maznice se zbytky tuku skupina: 16 pdskupina: druh: neb skupina: 15 pdskupina: dpady jinak neurčené - stavební strje a technika - dpady jinak blíže neurčené - dpadní baly, absrpční činidla etc - baly Strana 24

25 znečištěné druh: baly bsahující zbytky nebezpečných látek neb baly těmit látkami Kategrie nebezpečný dpad N d. zbytkvý převdvý lej skupina: 13 - dpady lejů a dpady kapalných paliv pdskupina: dpadní hydraulické leje druh: jiné hydraulické leje Kategrie nebezpečný dpad - N e. baly d převdvéh leje s jeh zbytky skupina: 15 pdskupina: druh: znečištěné - dpadní baly, absrpční činidla, čistící tkaniny, filtry etc - baly - baly bsahující zbytky nebezpečných látek neb baly těmit látkami Kategrie nebezpečný dpad - N C. Způsb nakládání s dpady Veškeré dpady vzniklé v dbě výstavby a i v dbě prvzu technlgie pdléhají platné legislativě na úseku dpadvéh hspdářství, p celu dbu platnsti těcht záknů. Jedná se zákn č. 185/2001 Sb., dpadech v platném znění, vyhláška č. 381/2001 Sb., kteru se stanví Katalg dpadů, Seznam nebezpečných dpadů a seznamy dpadů a států pr účely vývzu, dvzu a tranzitu dpadů a pstup při udělvání suhlasu k vývzu, dvzu a tranzitu dpadů (Katalg dpadů) a vyhláška č. 383/2001 Sb., pdrbnstech nakládání s dpady v platném znění. Pvinnsti půvdců dpadu jsu zaktveny v 16 zákna č. 185/2001 Sb., dpadech v platném znění. (dále jen zákn ). Půvdce dpadu, které sám nemůže využít neb dstranit v suladu se záknem dpadech, j e p v i n e n je předat d vlastnictví právněné sbě k takvému převzetí dle 12 dst. 3 zákna a t buď přím neb prstřednictvím k tmu zřízené právnické sbě (pvinnst zpracvat identifikační list nebezpečnéh dpadu, vznikne-li). Vede průběžnu evidenci dpadech a způsbech nakládání s nimi, hlašuje dpady a zasílá ji příslušnému správnímu úřadu. Má-li dpad jednu neb více nebezpečných vlastnstí uvedených v přílze č. 2 k záknu (185/2001 Sb.), jsu půvdce a právněná sba, která s dpadem nakládá, pvinni zařadit tent dpad jak nebezpečný a nakládat s ním jak s nebezpečným i když nesplňuje pdmínky uvedené v dstavci 1 ( 6 dst. 2 zákna). Shrmažďvání a skladvání nebezpečnéh dpadu bude prváděn v suladu s 11 a 12 zákna č. 157/1998 Sb., chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pzdějších předpisů. Půvdci a právněná sba, která nakládá s nebezpečným dpadem, zajistí značení dpadu v předepsaných balech takt: - dpady s nebezpečnu vlastnstí kódem H s příslušnu číslicí s grafickým symblem pdle zák. č. 157/1998 Sb. (tent druh dpadu nevzniká v dané technlgii). - dpady nebezpečné, ale které nepřísluší pd kódvé značení, puze nápisem nebezpečný dpad. Půvdci a právněná sba, která nakládá s nebezpečnými dpady p v i n n ě zpracují identifikační list nebezpečnéh dpadu. Místa, kde se tent dpad skladuje, manipuluje se s ním, se tímt listem vybaví. Půvdce, který prdukuje nebezpečné dpady, musí pžádat suhlas k nakládání s nebezpečnými dpady v suladu s ustanvením 16 dst. 3 zák. č. 185/2001 Sb., dpadech v platném znění, příslušný správní rgán (pdle mnžství prdukvaných dpadů). Plán dpadvéh hspdářství (POH) vzhledem ke katalgizaci a mnžství a zvláště k nebezpečným dpadům z p r a c v á v á půvdce dpadů, ttiž investr ve smyslu 16 dst. 1 písmen i) zákna č. 185/2001 Sb., dpadech a z a j i s t í jeh plnění v daném technlgickém prvzu puze v případě, že prdukuje v běžném rce více jak 10 tun takvéh dpadu. V psuzvaném záměru však tent případ nenastává. Odpady vzniklé p džití investice tent záměr neřeší (i když jsu dpady a jejich mnžství vyjmenvány) nebť za cca. 25 let může djít k jiné právní úpravě. Ptm bude nutné pstupvat pdle těcht ustanvení. Strana 25

26 4. Hlukvé emise, vibrace, záření, a jiné A. hluk Dle nařízení vlády č. 502/2000 Sb., chraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které byl nvelizván nařízením vlády č. 88/2004 Sb., je becně pr venkvní prstr nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku stanvená pr denní dbu 50 db a pr nční dbu 40 db. Oprti dřívějším typům větrných elektráren prdukují mderní bezpřevdvkvé elektrárny typu ENERCON nízké hlukvé emise. Hlavním důvdem je speciální knstrukce a pmalé táčky lpatek rtru, výrazně snižující mžnst vzniku aerdynamickéh hluku, který vzniká průchdem lpatek rtru klem stžáru větrné elektrárny. Následující graf zbrazuje pkles hluku v závislsti na vzdálensti d větrné elektrárny ENERCON E-82 při jejím maximálním výknu. Závislst hlukvých emisí větrné elektrárny E-82 v závislsti na vzdálensti Dle grafu je maximální mžné zatížení hlukem ve vzdálensti 450 m d elektrárny 40 db. Vychází se z následujících předpkladů: rychlst větru ve výšce 10 m nad zemským pvrchem je 10 m/s - čerstvý vítr. Pr představu t znamená, že se phybují větve strmů a keře, začínají svištět dráty elektrickéh vedení, vítr může začít bracet deštníky. v klí neexistuje žádná další překážka, která způsbuje vznik hluku (keře, strmy, elektrické vedení, budvy, plty atd.) Obecně lze říci, že díky klním strmům, keřům, vedení vyskéh napětí a dalším překážkám jsu větrné elektrárny neslyšitelné již ve vzdálensti nad 350 m. Les ve vzdálensti 200 m vydává při rychlstech větru 6-7 m/s přibližně stejný hluk jak větrná elektrárna ve stejné vzdálensti. Větrné elektrárny ENERCON E-82 budu umístěny v katastrálním území Prsečné, v blasti mezi vrchly Čihadl a Plšinka/Plška, ve vzdálensti min. 700 m d nejbližšíh bydlí. Díky knfiguraci terénu a skutečnsti, že větrné elektrárny jsu plánvané dalek d bydlených částí, budu tímt limity hlukvých emisí splněny s dstatečnu rezervu. Hladina akustickéh výknu pr elektrárnu ENERCON E-82 je garantvána výrbcem, firmu ENERCON, na základě technických měření jak hdnta L wa = 104 db, v referenční výšce 10 m při referenční rychlsti větru 10 m/s. Tut hdntu je nutn převést na hladinu akustickéh tlaku L aeg,t u nejbližší zástavby. Výsledek musí splňvat limity hlukvých emisí 50 db ve dne, respektive 40 db v nci. V dbě výstavby větrných elektráren djde ke zvýšení hlukvých emisí, díky stavební a dpravní mechanizaci. Díky dstatečné vzdálensti d bydlených blastí nebude mít tent dčasný hluk významný vliv na byvatelstv. Nárdní referenční labratř pr měření a psuzvání hluku v kmunálním prstředí při Výchdní pbčce Zdravtníh ústavu se sídlem v Pardubicích se dluhdbě zabývá měřením hluku z prvzu větrných elektráren v České republice. Výsledky měření dkazují, že dsud nebyla nikdy prkázána přítmnst výrazné frekvenční slžky v nízkfrekvenční blasti ( Hz). Rvněž dsud nebyla zjištěna přítmnst infrazvuku (pd 20 Hz). Přílha č. 13 Hlukvá analýza prgramu WindPRO Přílha č. 15 Studie Ing. Dany Ptužníkvé - Psuzení vlivu na veřejné zdraví - Větrné elektrárny Prsečné Strana 26