TELEFON (+420)

Transkript

1 Připmínky Svazu průmyslu a dpravy ČR k Balíčku patření v blasti čisté mbility ke Sdělení Evrpské kmise COM(2017) 675, COM(2017) 652, NÁZEV MATERIÁLU k návrhům revizí směrnice č. 2009/33/EU, směrnice č. 92/106/EHS, nařízení č. 1073/2009, k návrhu nařízení stanvující emisní nrmy pr nvé OA a LUV (přepracvané znění) a k ptřebě přezkumu nařízení č. 1222/2009 Č. J. - DATUM ZPRACOVÁNÍ KONTAKTNÍ OSOBA Jan Šebesta, Pavel Farkač TELEFON , jsebesta@spcr.cz, pfarkac@spcr.cz POLITICKÝ KONTEXT: V listpadu 2017 zveřejnila EK zastřešující sdělení KOM (2017) 675 k Balíčku patření v blasti čisté mbility: Jak dsáhnut nízkemisní mbility: EU, která chrání naši planetu, psiluje pstavení sptřebitelů a brání svůj průmysl a pracvníky. Deklarvaným cílem balíčku v rámci iniciativy Evrpa v phybu je pmci evrpskému autmbilvému průmyslu a dvětví mbility připravit se na buducnst a nastavit pdmínky tak, aby byl průmysl glbálně knkurenceschpný a generval invace, růst a pracvní místa. Sučasně mají patření zajistit, aby byla mbilita v buducnu eklgická, přístupná a cenvě dstupná pr všechny. OBECNÉ PŘIPOMÍNKY V OBLASTI NÍZKOEMISNÍ MOBILITY: Svaz průmyslu a dpravy ČR pdpruje přechd k eklgicky šetrnějším způsbům dpravy a dluhdbě usiluje větší pdpru tht přechdu ze strany státu a veřejných institucí. SP ČR pdpruje cíle balíčku snížení emisí plynucích z dpravy, větší pdpry nízkemisních vzidel, zvýšení pdílu multimdální dpravy, pdpry invací v dpravě apd. Dle Svazu je iniciativa v blasti baterií zásadním tématem pr další rzvj elektrmbility. D iniciativy ale musí být zapjeny všechny členské státy EU, jak z phledu veliksti, tak gegrafie. SP ČR becně pdpruje, aby se na snižvání emisí pdílely všechna dvětví hspdářství tím způsbem, aby dšl k nákladvě efektivnímu přechdu k nízkuhlíkvé eknmice. Svaz pžaduje, aby byl v rámci Balíčku jasně prpjen Akční plán pr zavádění infrastruktury s revizí směrnice č. 2009/33/EU, pdpře čistých a energeticky účinných silničních vzidel s návrhem nařízení, kterým se stanví výknnstní emisní nrmy pr nvé sbní autmbily a nvá lehká užitkvá vzidla (přepracvané znění) zejména v suvislsti s dsavadní pdpru alternativních paliv a pzvlným snižváním emisí, které respektuje technlgický pkrk, technlgicku neutralitu a finanční náklady. Dle SP ČR je ptřeba pečlivě zvážit přínsy a dpady jedntlivých patření, a t nejenm na sptřebitele, ale i na průmysl, výrbce autmbilů a trh práce. Pr zvážení všech variant a mžnstí regulace je třeba dalek pdrbněji zhdntit náklady navrhvané regulace pr jedntlivé členské státy. Při případném zjištění disprprčně vyských dpadů by se měly cíle pr jedntlivé členské země a autmbilvý průmysl revidvat. Některá knkrétní patření v návrhu Balíčku čisté mbility dle SP ČR nejsu v suladu s pstupným snižváním emisí z dpravy, zachváním knkurenceschpnsti autmbilvéh průmyslu a pdpru alternativních paliv. Svaz nesuhlasí zejména s definicí čistéh vzidla TELEFON (+420) SPCR@SPCR.CZ WEB ADRESA FREYOVA 948/11, PRAHA 9 ZAPSANÝ VE SPOLKOVÉM REJSTŘÍKU, VEDENÉM MĚSTSKÝM SOUDEM V PRAZE ODDÍL L, VLOŽKA IČ0: , DIČ: CZ

2 v rámci veřejných zakázek (revize směrnice 2009/33/EU) a emisními cíli pr sbní a lehká užitkvá vzidla (návrh nařízení stanvující emisní nrmy pr nvé OA a LUV). Níže uvádíme naše knkrétní připmínky. KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY K JEDNOTLIVÝM NÁVRHŮM Ke Sdělení Kmise EP, Radě, EHSV a Výbru reginů Širší využívání alternativních paliv Akční plán pr zavádění infrastruktury pr alternativní paliva pdle čl. 10 dst. 6 směrnice 2014/94/EU, včetně psuzení vnitrstátních rámců plitiky pdle čl. 10 dst. 2 směrnice 2014/94/EU Klíčvá patření v blasti budvání kapacit by měla být dplněna. SP ČR navrhuje, aby Kmise zvážila mžnst prdlužit bdbí čerpání dtací k pdpře infrastruktury pr alternativní paliva ze strukturálních fndů i p rce 2020 tam, kde nebudu tyt finance d té dby dčerpány. Směrnice 2014/94/EU, zavádění infrastruktury pr alternativní paliva musí být efektivně implementvána ve všech členských zemích ještě před platnstí Balíčku čisté mbility. Bez dpvídající páteřní infrastruktury dbíjecích stanic pr elektrmbily je nárůst pčtu elektrmbilů naprst nemyslitelný. Klíčvá patření v blasti Začlenění elektrických vzidel d elektrenergetické sustavy by měla být upravena, např. dle kritérií hspdárnsti a efektivnsti. Dle Svazu nelze technlgie umžňující inteligentní dbíjení zajistit ve všech případech, ale puze tam, kde je t eknmicky smysluplné. Stejně jak patření v budvání kapacit by i zde měla EK zvážit mžnst prdlužit bdbí čerpání dtací k pdpře infrastruktury pr alternativní paliva ze strukturálních fndů i p rce 2020 v případě nevyčerpání určených dtací. K návrhu směrnice EP a Rady, kteru se mění směrnice 2009/33/EU pdpře čistých a energeticky účinných silničních vzidel Na základě návrhu revize směrnice lze čekávat, že ddatečné čisté náklady veřejných zakázek vzrstu d rku ,2 mld. EUR. Nicméně ddatečné náklady kumulvaně pr celu EU dstatečně nevystihují relevantní vyjádření dpadů na jedntlivé členské státy a jejich samsprávní celky. Studie dpadů by měla bsahvat knkrétní dpady pr členské země při dsažení stanvených minimálních prcent pdílu čistých vzidel na veřejných zakázkách v rce 2025 a SP ČR zásadně nesuhlasí s navrženými parametry pr emise vzů tzv. definicí čistéh vzidla (varianta PO 6 ze studie dpadů). Navržené limity zcela vylučují mžnst pr státní správu a veřejné zadavatele přídit jak eklgická sbní vzidla na zemní plyn (CNG, LNG). Tat definice je navíc v rzpru s dsavadní pdpru budvání infrastruktury pr alternativní paliva a přizvání těcht vzidel, kteru ptvrzuje i v rámci Balíčku čisté mbility představený akční plán pr zavádění infrastruktury pr alternativní paliva. Dsud vynalžené prstředky na výstavbu infrastruktury jiné než pr elektrmbily by byly tímt rzhdnutím zpchybněné. Definice je v rzpru s Nárdním akčním plánem na pdpru čisté mbility, jehž jedním z hlavních cílů je vybudvání infrastruktury a větší pdpra pr vzidla na zemní plyn. Definice neuvažuje jiné emise než emise na výfuku a nezhledňuje tak celý živtní cyklus alternativních paliv well-t-wheel (WTW). Jediným parametrem definice u kategrie vzidel M1, M2 a N1 jsu emise CO 2 ve výfukvých plynech uváděné 2

3 v g CO 2/km, a pr rk 2025 sučasně také hranice 80 % emisních limitů pr látky znečišťující vzduší. Parametr vychází z analýzy tank-t-wheel (TTW). Systémvým nedstatkem TTW je nezahrnutí emisí suvisejících jak s výrbu paliva před jeh vlastním užitím, tak i s výrbu a likvidací dpvídajícíh vzidla. Za negativní SP ČR také pvažuje návrh na vypuštění metdiky peněžníh vyjádření. Tat metdika by p dílčích úpravách mhla vhdně simulvat analýzu živtníh cyklu Life-Cycle- Assessment (LCA) jedntlivých technlgií a tím pskytnut bjektivnější phled na jejich výhdy a nevýhdy, než jak je tmu v případě analýzy TTW. Přestže vzidla na zemní plyn nemají v prvnání s elektrickými, resp. plug-in hybridními vzidly, tak velký příns z hlediska snižvání emisí skleníkvých plynů, mají značný ptenciál z hlediska snižvání emisí znečišťujících látek a zlepšvání vzduší, cž návrh vůbec nereflektuje. Čistá vzidla nelze hdntit puze pdle emisí CO 2. Dpady na živt a přírdu je nutné psuzvat v širším spektru plutantů, např. PM, NOx a SOx. Svaz pdpruje uvažvanu variantu definice čistéh vzidla PO4, která pr všechny kategrie vzidel (sbní, lehká užitkvá, těžká vzidla) uvažuje vzidla na alternativní phn jak čistá vzidla a je tak technlgicky neutrální. Svaz vítá závaznst minimálních cílů pr jedntlivé členské státy pr zadávání veřejných zakázek a vidí h jak efektivní nástrj pr pdpru vzidel na alternativní phn. Dle názru SP ČR by se minimální cíle měly vztahvat na všechny veřejné zadavatele jedntlivých členských států (je třeba i přihlédnut k faktu, že se směrnice vztahuje puze na nadlimitní zakázky). SP ČR navrhuje, aby byly minimální cíle členských států pr zadávání veřejných zakázek (pdíl vzidel na nízkemisní phn) dvzvány nejen d eknmické kategrie členskéh státu, ale také d jeh reálných ddatečných nákladů na veřejné zakázky, tj. zhledňvaly také rzdílnu situaci členských států z phledu rzvje zavádění čisté mbility. Tyt náklady by měly býti zjištěny v rámci studie dpadů. SP ČR v suladu s deklarvanými cíli balíčku pdpruje dluhdbu jisttu všech zúčastněných aktérů a psílení důvěry, a prt nesuhlasí s článkem 4a, který umžňuje definici čistých vzidel pr těžká vzidla Kmisi změnit prstřednictvím aktu v přenesené pravmci. SP ČR pdpruje Kmisí navrženu transpziční lhůtu 24 měsíců, která přispěje k tmu, že nebude dkládán příspěvek ČS k rzvji vzidel na alternativní paliva, a zajistí veřejné správě dstatečné bdbí pr přípravu na dané pžadavky. K návrhu směrnice EP a Rady, kteru se mění směrnice Rady 92/106/EHS zavedení splečných pravidel pr určité druhy kmbinvané přepravy zbží mezi členskými státy SP ČR se zttžňuje se závěrem ze studie dpadů, že revize směrnice určí jasnější pdmínky kmbinvané přepravy, zvýší pdpru takvé dpravy a sníží zatížení živtníh prstředí. Dle Svazu je mtivace k dbrvlnému přechdu dpravců na dpravu s nižšími emisemi a zatížením byvatel v případě nákladní dpravy velmi vhdným nástrjem. Svaz pdpruje nvu definici kmbinvané přepravy na veškeru přepravu v Unii, včetně vnitrstátní kmbinvané dpravy. 3

4 SP ČR pdpruje snížení administrativní nárčnsti a mžnst pužívání elektrnických dkladů. Svaz zárveň upzrňuje, že směrnice využívá řadu termínů, u nichž je velmi slžitá jasná definice. Pr snížení administrativní nárčnsti je důležitý jedntný výklad pjmů úseků bez rvncenné alternativy či pžadvaných dkladů. K návrhu nařízení EP a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/2009 splečných pravidlech pr přístup na mezinárdní trh autkarvé a autbusvé dpravy SP ČR becně pdpruje nediskriminační a rvné pdmínky na trhu jakž i pr přístup na tent trh. Pdprujeme zajištění tevřensti trhu pr veškeru linkvu dpravu pr cizí ptřebu. Svaz také pdpruje zpřesnění pdmínek pr udělení přístupu na trh a k terminálům, zamítání přístupu, prces dvlání apd. SP ČR pdpruje snížení administrativní nárčnsti a zrušení nutnsti jízdníh listu v případě příležitstné dpravy. Svaz pět upzrňuje, že zásadním předpkladem účinnsti nařízení je zajištění jasných definic a jedntnéh výkladu pjmů (např. nedstatečná kapacita a přidělvání kapacity a pžadvaných dkladů), čímž bude zajištěna stabilita prstředí pr dpravce. K návrhu nařízení EP a Rady, kterým se stanví výknnstní emisní nrmy pr nvé sbní autmbily a nvá lehká užitkvá vzidla jak sučást integrvanéh přístupu Unie ke snižvání emisí CO 2 z lehkých užitkvých vzidel, a kterým se mění nařízení (ES) č. 715/2007 (přepracvané znění) SP ČR knstatuje, že při snižvání emisí CO 2 by měl být brán zřetel na dpad na emise jiných znečišťujících látek. Velmi důležitá je prdukce emisí NOx, SOx, PM 10 apd., které mají zásadní vliv na živtní prstředí a zdraví byvatel. Neuvážené zaměření na emise CO 2 a nerzumný tlak na jejich snižvání může býti kntraprduktivní a může vyústit ve zvýšení prdukce jiných pr prstředí i lidské zdraví závažnějších škdlivin. Sučasný systém emisích nrem EURO zahrnuje širší řadu sledvaných emisí a pravidelně se aktualizuje nvě sledvané, čímž umžňuje řádně reagvat na nvé vědecké pznatky a kmplexně sledvat dpady na živtní prstředí a byvatele. Svaz má za t, že vhdným nástrjem pr snižvání emisí a zátěže živtníh prstředí je kmbinace sledvání emisí CO 2 a stávajícíh systému emisních tříd EURO. Přestže nařízení přichází se zásadními změnami, studie dpadů není dstatečně pdrbná a vypracvána pr jedntlivé členské státy, dvětví a sptřebitele. Finanční dpad na sptřebitele i průmysl ve členských státech by měl být pečlivě mnitrván a vyhdncván. Dle SP ČR je zaptřebí rzlišvat mezi sbními autmbily (OA) a lehkými užitkvými vzidly (LUV), která jsu pprvé zařazeny d jedntnéh právníh předpisu. Ačkli v některých případech mají LUV stejné mtry a převdvky jak sbní autmbily, stále mají velmi dlišné systémy následnéh zpracvání mtrů, jiné faktické využití i živtní cykly. Rzdílnst bu kategrií implicitně předpkládá i nvá metdika labratrníh měření emisí WLTP, která pr tat zdánlivě technlgicky příbuzná vzidla vyžaduje prvedení individuálníh emisníh testu. Pr bě kategrie je prt nezbytné rzdílné zacházení. Pr elektrmbily, které jsu v legislativě pčítány jak vykazující 0 g CO 2, je nutné zajistit dbíjecí infrastrukturu a vytvřit mtivační prstředí pr nákup elektrmbilů ze strany individuálních sptřebitelů. Pkud tt nebude ze strany Kmise a členských států zajištěn, nebudu mci výrbci autmbilů splnit pžadvané mnžství registrací vzidel s nulvými emisemi a budu vystaveni sankcím ze strany EK. 4

5 SP ČR pvažuje za důležité, aby příjmy ze sankcí za nesplnění emisních cílů nebyly příjmem rzpčtu institucí EU bez jakéhkliv určení. Takvý příjem rzpčtu EU musí být vázán např. na pdpru e-mbility. Dle Svazu by sankce/pkuty měly být nižší (nyní 95 EUR/g CO 2/km). Svaz zásadně nesuhlasí se stanvenými emisními cíli. Regulace mezuje princip technlgické neutrality a nezhledňuje přínsy a náklady jedntlivých technlgií. Opět je pmíjena analýza LCA či WTW, čímž jsu závěry stude dpadů zkresleny. Pvinné snížení emisí z sbních vzidel prti rku 2021 d r a %, respektive 30 % je příliš ambiciózní, a prtže se snižvání emisí CO 2 u klasických spalvacích mtrů již dstává na hranici technické prveditelnsti výrbců a eknmické přijatelnsti ze strany sptřebitelů, bude vyžadvat, aby autmbilky prdávaly značné mnžství elektrmbilů, zejména čistě baterivých vzidel (BEV). SP ČR zásadně dmítá pevný emisní cíl pr rk Čas d rku 2025 je velmi krátký, z tht důvdu musí emisní cíle reflektvat skutečný vývj na trhu. V sučasné dbě není jasné, zda budu všichni výrbci schpni plnit emisní cíle rku 2020/2021, zejména z důvdu nástupu nvéh systému měření WLTP a s ním suvisejících krelačních pravidel. Kmise v rce 2022 zveřejní puze cílvý skln křivky k výpčtu výrbních cílů pr rk Výrbní prgram je typicky plánván se čtyřletým předstihem s hledem na dbu vývje vzu. Takt krátký časvý úsek nepskytuje dstatek času k faktické přípravě a plánvání výrby k rku Mžným řešením by byl stanvení flexibilních cílů pr rk Ty by měly být navázané na faktický rzvj infrastruktury. SP ČR nesuhlasí s výší emisníh cíle pr rk Stanvený cíl snížení emisí CO 2 30 % k rku 2030 jde nad rámec cílů klimatickéh balíčku sjednanéh hlavami států a vlád a určenéh k implementaci dhdy COP21. Sdělení Kmise k nízk-emisní mbilitě z června 2016 dpručval ve svých scénářích k naplnění cílů dhdy COP21 snížení 21% pr sbní vzidla a 19 % pr ddávky. SP ČR navrhuje snížení cíle 2030 z 30 % na 20 %. SP ČR knstatuje, že přestže byl Kmisí deklarván výrazné zvýhdnění autmbilek, které budu prdukvat vzidla s nízkými a nulvými emisemi (LEV a ZEV), tt zvýhdnění není dstatečné (puze max. 5% zvýšení specifickéh emisníh cíle) a navíc je velmi btížné na něj dsáhnut (výrbce na něj dsáhne až při 15% pdílu v rce 2025 a 30% pdílu LEV/ZEV v rce 2030 na své prdukci), cž nedráží vývj trhu ani technlgické a finanční mžnsti. Takvé pdmínky nejsu pdle SP ČR adekvátní mtivací a dměnu pr prducenty nízkemisních vzidel. Prstřednictvím velmi přísné mezní hdnty pr definvání vzidel s nulvými a nízkými emisemi (50 g CO 2 dle WLTP) a s přihlédnutím k navrhvané metdě výpčtu pr splnění úrvně benchmarku, předlžený návrh pdpruje především baterivá elektrická vzidla (event. plug-in hybridy) a nedstatečně zhledňuje jiné alternativní technlgie. Sučasný pdíl elektrmbilů na trhu vzidel je velmi nízký celevrpsky přibližně 1 % vzvéh parku (v ČR jen cca 0,1%) se silnými rzdíly mezi jedntlivými evrpskými státy. Trh s elektrickými vzidly i přes nabídku na straně výrbců nadále v pdstatě neexistuje. Sptřebitelská pptávka p těcht vzidlech je stále velmi nízká a musí být pdprvána nejrůznějšími patřeními. Výlučně pmcí elektrmbility tak bude nesnadné navrhvaných patření dsáhnut. SP ČR vítá, že je zachván systém superkreditů až d rku 2022, platnst systému by případně mhla býti prdlužena. 5

6 SP ČR upzrňuje, že sptřební daň z phnných hmt vč. DPH představuje významnu část příjmů státníh rzpčtu, pr který bude v důsledku výrazně nižšíh výběru daně vzhledem k rzvji elektrmbility třeba najít v dluhdbém hrizntu nvý mdel financvání. Ke zprávě Kmise EP a Radě psuzení ptřeby přezkumu nařízení EP a Rady (ES) č. 1222/2009 značvání pneumatik s hledem na palivvu účinnst a jiné důležité parametry Dle SP ČR by měli mít internetví prdejci pneumatik pvinnst vždy infrmvat hdntách ze štítku pr každý rzměr a mdel pneumatiky. Z našeh phledu pskytuje štítek užitečné infrmace, které mhu pmci v prcesu rzhdvání knečných uživatelů před nákupem nvých pneumatik. I přestže nemají zákazníci mžnst vlastní vlby pneumatik u prdávaných vzidel, štítkvání těcht pneumatik by mhl zlepšit infrmvanst zákazníků. Prtektrvané pneumatiky pr autbusy a nákladní vzidla (kategrie C3 ) by měly být zahrnuty d blasti půsbnsti nařízení značvání pneumatik štítky, pkud bude mžn zaručit přesnst měření (např. jeh splehlivst a pakvatelnst neb reprdukvatelnst). Pneumatiky s hrty nelze zahrnut d legislativy z důvdu neexistence měřících metd a přesnsti výsledků. Abraze a mikrplasty by neměly být zahrnuty d štítkvání, nebť jsu řešeny vhdnějším způsbem jiné frmy regulace. Hdncení přilnavsti na sněhu a ledu by mhl být na štítku uveden, ale spíše na dbrvlné bázi. Byl by mžn využít již existujících testvacích metd a využit existujícíh značení 3PMSF (symbl sněhvé vlčky v hře). 6