Připomínky Svazu průmyslu a dopravy ČR k návrhům revizí směrnice NÁZEV MATERIÁLU

Transkript

1 Připmínky Svazu průmyslu a dpravy ČR k návrhům revizí směrnice NÁZEV MATERIÁLU č. 1999/62/ES, směrnice č. 2004/52/ES, nařízení č. 1071/2009, nařízení č. 1072/2009, směrnice č. 2006/1/ES a návrhu mnitrvacíh systému emisí v rámci silničníh balíčku Č. J. - DATUM ZPRACOVÁNÍ KONTAKTNÍ OSOBA Jan Šebesta, Vladimíra Drbalvá TELEFON jsebesta@spcr.cz POLITICKÝ KONTEXT: Dne zveřejnila EK zastřešující sdělení KOM (2017) 283 k mbilnímu balíčku Evrpa v phybu: Agenda pr spravedlivý na čistu, knkurenceschpnu a prpjenu mbilitu pr všechny. Očekává se, že dpravní aktivita p celé Evrpě bude nadále narůstat. Odhaduje se, že mezi rky 2010 a 2050 přeprava cestujících narste 42 prcent. U nákladní dpravy se čekává nárůst 60 prcent. Dsažení udržitelnéh systému mbility tak představuje t větší výzvu. SP ČR MŮŽE OBECNĚ SOUHLASIT S CÍLI EK V OBLASTI DOPRAVY EU: Evrpské dvětví mbility musí zůstat mezi nejlepšími ve světě. Evrpské dvětví dpravy by vzhledem ke své důležitsti pr zaměstnanst a růst a k narůstající světvé knkurenci měl stát v čele přijímání invací a využívání nvých technlgií. Pracvní síly dvětví mbility EU ptřebují pr pdpru technlgických invací a využívání jejich výhd správnu škálu dvednstí, cž je již nyní velku výzvu pr sučasný průmysl. Čistá, síťvě prpjená a autmatizvaná vzidla mají vliv na intenzitu práce ve výrbě a vyžadují nvé dvednsti. Autmatizvaný silniční prvz by na druhu stranu mhl mít významný vliv na pracvní sílu a vyžadvat středně- až dluhdbu rekvalifikaci, například v případě prfesí jak řidič kaminu. Tent trend je třeba čekávat a musí h prvázet intenzivnější sciální dialg, stejně jak pdpůrné mechanismy, které lidem pmhu c nejlépe využít nvé příležitsti. Odvětví mbility EU musí využívat příležitsti vytvářené digitálními technlgiemi. Prpjenst a sciální média mění tradiční pjetí mbility. Samtná vzidla se vlivem digitálních technlgií rvněž mění. S narůstající dstupnstí nvých palubních služeb pr prpjení a splupráci se zvyšuje jejich inteligence. EU d světvé hspdářské krize trpí nízku míru investic d infrastruktury dpravní, energetické a digitální. T pzastavil mdernizaci systému mbility EU. Tut sestupnu tendenci musí změnit splečné a krdinvané úsilí na evrpské úrvni, které nedávn pdpřil investiční plán pr Evrpu (pr dknčení hlavních kridrů transevrpské dpravní sítě bude d rku 2030 zaptřebí 740 miliard eur).

2 KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY K návrhu revize směrnice č. 1999/62/ES výběru pplatků za užívání určitých pzemních kmunikací těžkými nákladními vzidly Svaz dluhdbě pdpruje pstupný přechd k eklgickým vzidlům, který snižuje dpady na živtní prstředí, byvatele a zárveň snižuje energeticku závislst. Svaz si je vědm, že plánvaný přechd d časvéh zpplatnění (vinět) k zpplatnění zalženému na základě ujeté vzdálensti (mýtným) u všech kategrií vzidel bude sice pr některé finančně nákladné, ale také bude lépe drážet způsbené zatížení živtníh prstředí a dpravní sítě těmit vzidly. Tent přechd musí být efektivní a neměl by zvyšvat náklady na systém zpplatnění. U lehkých a sbních vzidel je ale třeba psudit nákladvst nvě navrženéh systému ve srvnání s časvým pplatkem a případných negativních efektů, v tmt případě by měl být přechd k výknvému zpplatnění pr členské státy dbrvlný. Svaz zásadně nesuhlasí s přechdem d dstupňvání zpplatnění na základě emisních tříd EURO k dstupňvání zpplatnění dle emisí CO 2. Neuvážené zaměření na emise CO 2 a nerzumný tlak na jejich snižvání může býti kntraprduktivní a může vyústit ve zvýšení prdukce jiných pr prstředí i lidské zdraví závažnějších škdlivin. Sučasný systém emisích nrem EURO zahrnuje širší řadu sledvaných emisí a pravidelně se aktualizuje nvě sledvané, čímž umžňuje řádně reagvat na nvé vědecké pznatky a lépe a kmplexněji sledvat dpady na živtní prstředí a byvatele. V sučasnsti se teprve mnitrvací systém emisí pr těžká nákladní vzidla a autbusy (pr emise CO 2) plánuje, prt není mžné kvalifikvaně rzhdnut variantách přechdu na dstupňvání zpplatnění dle CO 2. Z těcht důvdů by pr splnění cíle snižvání emisí u těžkých vzidel měl být přikrčen ve všech členských státech EU k dstupňvání sazeb zpplatnění dle emisních tříd EURO. Svaz také pžaduje vlnst pr členské státy při nastavení celkvých sazeb mýtnéh a jejich dstupňvání. Každý členský stát má jinu kvalitu a stáří vzvéh parku, finanční situaci účastníků silničníh prvzu a pdíl silniční přepravy na celkvé dpravní přepravě. Prt ptřebuje mžnst pružněji reagvat a přizpůsbit mýtný systém své unikátní situaci např. pmcí úlev z mýtnéh pr určité skupiny vzidel za účelem pdpření jejich přízení. Dalším důvdem je nutnst reagvat na všechny módy dpravy, které jsu dány čast histricky (např. rzvinutst železniční sítě). Je zřejmé, že tlak na CO 2 u těžkých vzidel nedává v sučasnsti smysl fungují zde přirzené mechanismy u nákladů na paliv a je nutné zachvat diferenciaci dle emisních tříd EURO. Tt rzlišení pdle je pdle našeh názru i více mtivující pr bnvu vzvéh parku. Svaz se dmnívá, že v psuzení dpadů deklarvaný příns revize směrnice v pdbě snížení dpravních zácp (kngescí) a výraznéh snížení prdukvaných emisí je značně diskutabilní. Zejména v případě České republiky, kde sazby mýtnéh výrazně upřednstňují vzidla s nízkými emisemi, k výraznějšímu pklesu znečištění při dstupňvání zpplatnění dle emisí CO 2 prti dstupňvání dle emisních tříd nedjde. Pčet dpravních kngescí se také nesníží, prtže intenzita dpravy (pčet vzidel) je dána především bjemem pžadavků na přepravu. Tat prblematika musí býti řešena zejména výstavbu dálničních spjení. Svaz suhlasí s uknčením mžnsti výjimky ze systému zpplatnění u těžkých nákladních vzidel d 12 tun.

3 Svaz nesuhlasí s pdbu navrhvanéh dstavce 5 u článku 7c zpplatnění externích nákladů. Směrnice ukládá k pplatku za infrastrukturu ještě pvinnst zavedení zpplatnění externích nákladů dle pvinných referenčních hdnt u té části sítě spadající pd mýtný systém, kde škdy na živtním prstředí způsbené těžkými užitkvými vzidly (pzn. - HDV nákladní i autbusy) jsu vyšší než průměrné. V případě směrnice by se měl umžnit členskému státu u takvéh patření stanvit vlastní sazby a jejich dstupňvání relevantní pr každý jedntlivý stát. Svaz dmítá stejné pvinné referenční hdnty stejné pr všechny členské státy. Dpravci v členských státech mají přibližně pdbné náklady na přízení vzidel i paliv, nicméně příjmy z přepravy sb či zbží se v jedntlivých státech významně liší. Stanvením stejných sazeb se jen psiluje zvýhdnění dpravců z eknmicky rzvinutějších členských států a snižuje se knkurenceschpnst dpravců ze států méně eknmicky vyspělých. Svaz zásadně dmítá zavedení takvých pplatků v uvažvané výši na autbusy a autkary. Autbusy napak prti sbní dpravě snižují nejen dpravní zácpy, ale zejména zatížení živtníh prstředí, cž je jedním z hlavních cílů návrhu na revizi směrnice 1999/62/ES. P zavedení referenčních hdnt zpplatnění za externí náklady, které jsu pr kategrii autbusů a autkarů již blízk sazbám celkvéh mýtnéh v ČR, při sučasném nesnížení části mýtnéh za pužití infrastruktury djde k neúměrnému zdražení a zatížení autbusvé dpravy. Pkud uvažujeme Kmisí zamýšlený dpad sazeb v pdbě mezení zpplatněných druhů dprav, dšl by tímt napak k přesunu k sbní dpravě a tím výraznému nárůstu pčtu vzidel v dpravní síti, nárůstu dpravních zácp a velmi výraznému zvýšení prdukvaných emisí, hluku a celkvéh zatížení živtníh prstředí. Veřejná hrmadná dprava by právě v místech, kde je velké dpravní zatížení či znečištění, měla být pdprvána i finančními nástrji či sníženými sazbami mýtnéh. Řada států či měst se z těcht důvdů snaží mnhými i finančními způsby pdpřit veřejnu hrmadnu dpravu. Návrh na uvalení eklgické daně i na mderní autbusy splňující nejpřísnější eklgické nrmy jde naprst prti tmut smyslu a je nelgický. U autbusů splňujících nejpřísnější eklgické nrmy emisních tříd EURO není třeba žádnéh zpplatnění externích nákladů, naprst pstačuje zachvání části mýtnéh za pužití infrastruktury. Svaz také rzpruje členění pvinných pplatků. Návrh přichází s pvinnými sazbami u těžkých vzidel dle hmtnsti/pčtu s vzidla, emisí a nvě i hustty sídlení. Takvý mýtný systém může být nákladnější a značně nepřehledný. Důležitějším prblémem ale je, že plánvané vyšší pplatky pr autbusy v blastech s vyšší husttu byvatelstva mhu paradxně vést ke znevýhdnění hrmadné dpravy v příměstských blastech a zvýšení intenzity sbní dpravy, cž by měl mnhem hrší dpad na živtní prstředí a byl by v přímém rzpru s deklarvaným účelem silničníh balíčku. K přepracvání směrnice č. 2004/52/ES interperabilitě elektrnických systémů pr výběr mýtnéh ve Splečenství Svaz velmi vítá a becně pdpruje sjedncení technických pdmínek mýtnéh systému, výměnu infrmací a zejména interperabilitu mýtných systémů v různých členských státech, která by se měla prjevit např. mžnstí pužívání jedné

4 univerzální palubní jedntky OBU. Sjedncvání technických pdmínek ale musí prbíhat nákladvě efektivním způsbem. K revizi nařízení č. 1071/2009, kterým se zavádějí splečná pravidla týkající se závazných pdmínek pr výkn pvlání pdnikatele v silniční dpravě a zrušuje směrnice č. 96/26/ES a revizi nařízení č. 1072/2009 splečných pravidlech pr přístup na trh mezinárdní silniční nákladní dpravy Svaz becně pdpruje sjedncení pdmínek pr přístup na trh a k výknu pvlání. Prt vítáme zrušení mžnsti ukládat další nárdní pdmínky členskými stát pr přístup k pvlání. Svaz vítá alespň částečné narvnání pdmínek u dpravců s vzidly d 3,5 tun. Svaz pdpruje zrušení pčítání jedntlivých kabtážních přeprav, prtže je v praxi příliš slžité a nevymahatelné. Zavedení více míst nakládky a vykládky v rámci kabtáže uvlní a vyjasní pdmínky. Svaz zásadně nesuhlasí s mezením pčtu dnů pr kabtáž ze 7 na 5. Systém kabtáže je důležitý pr efektivní využití vzidel a vymizení prázdných jízd a tím snížení dpadů dpravy na živtní prstředí, cž je i prklamvaným cílem tht silničníh balíčku. Jeh zneužívání by měl býti zabráněn lepším vymáháním stávajících pdmínek, a ne zaváděním nvých. K revizi směrnice č. 2006/1/ES užívání vzidel najatých bez řidiče pr silniční přepravu zbží Svaz vítá pvinnst členských států pvlení zapůjčení vzidla z jinéh státu na 4 měsíce, čímž se umžní např. splnění seznních nárůstů dpravy. K návrhu nařízení sledvání a vykazvání emisí CO 2 a sptřeby paliva u nvých těžkých vzidel (HDV) Svaz pdpruje přechd k eklgickým a úsprným vzidlům, ale zvlený způsb není pr dsažení tht cíle vhdný. Svaz pžaduje vyjmutí vzidel kategrie N3G z mnitrvacíh systému. Dle návrhu by se neměla pvinnst stanvvat sptřebu (ani výpčtem) vztahvat na terénní vzidla kategrie N3G. Z tht důvdu nelze tut kategrii vzidel zařadit d mnitrvacíh systému. Svaz trvá na vyjmutí kategrie z tht systému. Svaz dpručuje vyjmut z mnitrvání i autbusy kategrie M2/M3. Autbusvá výrba je velmi čast dílem karsářů, pr které bude VECTO zbytečně mezující prvek. Svaz varuje před ptimistickými dhady nákladů na zavádění tht systému. Za výrazné administrativní nárčnsti a ambicióznsti prjektu, který si již v minulsti kladl za cíl být první celdvětvvu metdiku schpnu dhadnut emise CO 2 z celéh těžkéh nákladníh vzidla, včetně jeh přívěsu by měl před zavedením takvéh systému ze strany výrbců i členských států na všechny verze vyráběných těžkých vzidel (nákladních i autbusů) včetně nespčtu jejich finálních variant djít k důkladnější analýze nákladů. Svaz nesuhlasí se závěrem vyplývajícím z hdncení dpadů, který předpkládá, že mnitring emisí CO 2 vytvří knkurenci ve výrbě úsprnějších vzidel. Knkurence je již v sučasné dbě značná. V některých státech, jak je ČR, je navíc psilvána dstupňvanými sazbami mýtnéh dle emisních nrem EURO, které plně drážejí pžadavky na snižvání emisí CO 2. Dpravci jsu ale zejména mtivváni eknmickými faktry snižváním nákladů na paliva. Za tét situace není mžné hvřit vytváření knkurence. Knkurence ve výrbě úsprných vzidel je veliká a stále rstucí. Tím jsu nepdstatněná i navazující čekávání. Svaz vyslvuje bavu, aby snaha eknmičtější vzidla nesknčila puze nesmyslným tlakem na pčítání c nejnižších hdnt v prgramu VECTO a vzniku další dieselgate. Z tht důvdu by měl být zachván zpplatnění (dstupňvání sazeb) dle emisních tříd EURO, které by u těžkých vzidel (HDV) byl pvinné pr všechny členské státy.

5 Z výše uvedených důvdů a z důvdu ptřeby zachvání zpplatnění těžkých vzidel sazbami dle emisních tříd EURO (viz připmínky k návrhu revize směrnice č. 1999/62/ES) by se měl přehdntit zavádění systému sledvání a vykazvání emisí CO 2 u těžkých vzidel (HDV).