NÁZEV MATERIÁLU

Transkript

1 NÁZEV MATERIÁLU Připmínky Svazu průmyslu a dpravy ČR k Třetímu balíčku mbility zveřejněnéh Evrpsku kmisí 17. května 2018 Č. J. - DATUM ZPRACOVÁNÍ 10. července 2018 KONTAKTNÍ OSOBA Jan Šebesta TELEFON jsebesta@spcr.cz OBECNÉ PŘIPOMÍNKY Nvá patření Evrpské kmise zveřejněná 17. května 2018 mají zajistit systém mbility, který bude bezpečný, čistý a prpjený a autmatizvaný a vytvřit prstředí, jež umžní pdnikům v EU vyrábět nejlepší, nejčistší a nejvíce knkurenceschpné výrbky. Svaz průmyslu a dpravy ČR pdpruje jedntlivé záměry balíčku zavádění bezpečnstních prvků vzidel, zvyšvání bezpečnsti infrastruktury, urychlení výstavby takvé infrastruktury, přechd k eklgicky šetrnějším nákladním vzům či iniciativu v blasti baterií a autnmníh řízení. Opatření týkající se emisních cílů nvých těžkých užitkvých vzidel ale musí reflektvat technlgický a prdukční cyklus těcht vzidel. Návrh vnímáme jak důležitu sučást strategie celkvéh snižvání emisí CO 2 z dpravy; v rámci ní pak pdprujeme efektivní a eknmicky realizvatelné aktivity veducí k danému cíli. SP ČR pdpruje zavádění dalších bezpečnstních prvků v rámci výbavy nvých vzidel. Sučasně zdůrazňujeme ptřebu zaměřit se na blasti s největším přínsem a pzitivním efektem. Termíny zavádění prvků musí být navázány na datum zveřejnění technických pžadavků na hmlgvaný systém, aby byl výrbcům pskytnut dstatek času na jejich řádnu implementaci. Velmi důležitu sučástí, která má plnu pdpru SP ČR, je urychlení výstavby dpravní infrastruktury celevrpskéh zájmu. Opatření by mhla zaručit zrychlení výstavby, a prt SP ČR pdpruje jejich c nejširší rzsah a půsbnst. Pstrádáme ale řešení prblematiky EIA a vyvlastňvacích prcesů, z tht phledu jde nevyužitu příležitst. Níže uvádíme naše knkrétní připmínky. KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY K JEDNOTLIVÝM NÁVRHŮM K Návrhu nařízení, kterým se stanví výknnstní emisní nrmy pr nvá těžká vzidla Je důležité si uvědmit, že nákladní vzidla nyní zajišťují přepravu 70 % nákladu přepravvanéh p zemi a že cena přepravy se prmítá i d ceny finálních prduktů pr sptřebitele (vč. ptravin). Je třeba vzít v úvahu sučasný stav využívání alternativních paliv v HDVs, rzvj infrastruktury a rychlst dbíjení/tankvání (i s hledem na ptřebu udržvat vzidla c nejvíce v prvzu) a různé pžadavky dle využití vzidel (dálkvá přeprava, přeprava zbží TELEFON (+420) SPCR@SPCR.CZ WEB ADRESA FREYOVA 948/11, PRAHA 9 ZAPSANÝ VE SPOLKOVÉM REJSTŘÍKU, VEDENÉM MĚSTSKÝM SOUDEM V PRAZE ODDÍL L, VLOŽKA IČO: , DIČ: CZ

2 ve městě atd.). Nařízení by tak měl umžňvat zhlednění snižvání emisí z dpravy prstřednictvím různých metd (využití elektřiny, zemníh plynu, syntetických paliv atd.). Návrh pět ignruje celý živtní cyklus paliv WTW, a měří jen emise na výfuku dle TTW. T znevýhdňuje zejména syntetická paliva a bipaliva, která v phledu WTW vyhvují pjmu zer emissin vehicle lépe než sučasně uznávaná FEV. Vítáme, že návrh EK bsahuje jak referenční rk 2019, pr který budu dstupné certifikvané údaje emisích pr 4 skupiny vzidel (zajištění srvnatelnsti), na které se má nařízení vztahvat. V tmt kntextu také zdůrazňujeme ptřebu pravidelné aktualizace nástrje VECTO. Cíle navržené EK ve výši 15 % v rce 2025 a alespň 30 % v rce 2030 prti rku 2019 jsu však příliš ambiciózní a jejich nastavení nereflektuje specifika tht segmentu a nedpvídá jeh technlgickému a prdukčnímu cyklu. K těžkým vzidlům je třeba přistupvat jinak než k sbním autmbilům, nebť je tat skupina velmi kmplexní; bsahuje velké mnžství knfigurací a nástaveb dle pžadavků zákazníků a účelu jejich využití. Dle názru průmyslu by dsažitelné cíle (i když s nezanedbatelnými eknmickými náklady) byly na úrvni 7 % v rce 2025 a 16 % v rce 2030 prti rku Přivítat lze návrh EK na ptvrzení či revizi cíle pr rk 2030 dle situace na trhu v rce Pdprujeme zavedení systému superkreditů, který by fungval jak pbídka pr výrbu vzidel s nulvými a nízkými emisemi ve frmě snížení specifických emisí danéh výrbce. Detaily nastavení tht systému však musí být dále pečlivě analyzvány. Jak příklad detailu lze uvést návrh jedntnéh limitu 350 g CO 2 /km pr celu skupinu HDVs bez hledu na dříve zmíněnu extrémní variabilitu segmentu. Pd tent strp se nevejdu vzidla na LNG (ač jej EK sama zmiňuje jak dstupnu alternativu k dieselu, která přispěje ke snižvání emisí CO 2, ale i plutantů jak NO x a pevných částic), kritérium tak není technlgicky neutrální. Výše sankcí za překrčení emisních cílů (6 800 za g CO 2 /tkm) je příliš vyská, není prprční a spravedlivá ve vztahu k efektivitě přepravy zbží nákladními vzidly. Pkud jde půsbnst nařízení, vyňata by měla být terénní vzidla (pdkategrie G ), s důrazem na kategrii N3G. Ta zahrnuje vzidla, která jsu prvzvána zejména ve ztížených prvzních pdmínkách. Technické řešení takvých vzidel nutně zvyšuje nárky na jejich vlastní hmtnst a phn všech náprav zvyšuje jejich jízdní dpry. Gemetrické rzměry vzidel kategrie N3G, jejichž minimální hdnty jsu přesně definvány, velmi mezují mžnsti aerdynamické a jiné ptimalizace prudění vzduchu kl a pd vzidlem. Vše výše uvedené lgicky vede k vyšším emisím CO 2 prti statním kategriím vzidel. Většina vzidel N3G je kmpletvána s různými verzemi nástaveb a čast služí jak vzidla se zvláštním účelem (např. jeřáby, pluhy), a ne pr prstu přepravu zbží. Přestže návrh nařízení v becné rvině na tzv. účelvá vzidla neklade pžadavky na snižvání emisí, i kvůli nejasné a kmplikvané definici takvých vzidel a ptřeby dstatečné jistty pr výrbce by měla být vyňata celá pdkategrie N3G. 2

3 K Návrhu nařízení pžadavcích pr schvalvání typu mtrvých vzidel a jejich přípjných vzidel a systémů, knstrukčních částí a samstatných technických celků určených pr tat vzidla z hlediska becné bezpečnsti a chrany cestujících ve vzidle a nechráněných účastníků silničníh prvzu Bezpečnst vzidel byla pr autmbilvý průmysl vždy priritní blastí, na níž vývjvé týmy aktivně pracují. Pdprujeme snahu EK další pkrk a zlepšvání, nahrazvání zastaralých ustanvení a zavádění dalších bezpečnstních prvků při schvalvání nvéh typu vzidel. Sučasně zdůrazňujeme ptřebu zaměřit se na blasti s největším přínsem a pzitivním efektem. Návrh by se měl zaměřit především na prvky aktivní bezpečnsti vzidel, které napmhu nehdě předejít (př. AEB autmatické nuzvé brždění, LDW/LKA puštění/navrácení d jízdníh pruhu) a jsu tak pr bezpečnst účastníků nejdůležitější. Pkud jde inteligentní regulaci rychlsti (ISA), chápeme ptřebu snižvat pčet nehd způsbených nepřiměřenu rychlstí vzidel, sučasně je třeba k regulaci v tét blasti ale přistupvat velmi bezřetně. Systémy inteligentní regulace rychlsti mhu fungvat jen za předpkladu, že bude k dispzici také dpvídající infrastruktura (jak je dpravní značení) a data mezení rychlsti budu aktuální. V pačném případě hrzí rizik špatnéh vyhdncení situace. Suhlasíme, že je třeba dále vyvíjet aktivity, pkud jde chranu zranitelných účastníků prvzu (VRU), nicméně upzrňujeme, že krmě zpřísňvání předpisů pasivní bezpečnsti karserií vzidel je třeba se zaměřit na chranné prvky samtných VRU a jejich světu a na zlepšvání bezpečnsti a kvality infrastruktury. Při psuzvání technlgií s dpadem na stejný typ nehd je tedy třeba hledat synergie a vyhnut se duplicitám. Zdůrazňujeme rvněž důležitst integrvanéh přístupu k tét prblematice; krmě bezpečnsti vzidel je třeba zlepšvat i infrastrukturu, světu řidičů a kntrlu ddržvání pravidel silničníh prvzu. Aby dšl k výrazným pzitivním efektům zavádění dalších bezpečnstních prvků, měla by být rvněž realizvána patření na pdpru bnvy vzvéh parku. Je rvněž důležité si uvědmit, že zavádění dalších bezpečnstních prvků může vést ke zvyšvání hmtnsti vzidel, a tudíž také ke zvyšvání emisí CO 2. Pdprujeme aktivní účast EK na prcesu harmnizace nrem na mezinárdní úrvni (EHK OSN) a v c největší mžné míře harmnizaci pžadavků EU s předpisy OSN. Tent prces je důležitý jak z phledu rychléh dsažení cílů vývje (tříštění zdrjů R&D), tak z phledu zachvání knkurenceschpnsti na mimevrpských trzích. Autmbilvý průmysl se nezříká své zdpvědnsti v blasti bezpečnsti, napak jeh cílem je c nejvyšší bezpečnst vzů, pasažérů i statních účastníků prvzu. Nicméně je důležité pskytnut průmyslu dstatek času na přípravu a zavedení bezpečnstních prvků d výbavy všech výrbních variant vzidel, aby byla implementace hspdárná, efektivní a účelná. Lhůty pr zavedení nvě pvinných technlgií mhu být v některých případech velmi btížně splnitelné. V mnha případech bude dle návrhu Evrpská kmise právněna stanvit technické specifikace jedntlivých prvků výrby. Pr zajištění správné implementace 3

4 těcht technlgií je důležitá kperace rzhdvání případných nvých prvcích s průmyslem. S hledem na výše uvedené pžadujeme, aby termíny zavádění prvků nebyly vázány na datum účinnsti nařízení, ale na datum zveřejnění technických pžadavků na hmlgvaný systém. Pkud jde půsbnst, velmi pečlivě by měl být zvažván zahrnutí kategrie N3G. Vzidla tét kategrie se phybují ve ztížených prvzních pdmínkách. Většina nvě navrhvaných bezpečnstních systémů je pužitelná a má největší význam v běžném prvzu na veřejných kmunikacích, příp. při prvzu na silnicích dálničníh typu. Pr prvz ve ztížených terénních pdmínkách, blasti mim veřejné kmunikace, neb na kmunikacích btížně sjízdných (sníh, led), pr něž jsu vzidla kategrie N3G primárně knstruvána, je příns těcht systémů výrazně mezen. Pžadvané pvinné nvé bezpečnstní technlgie mhu být pr tat vzidla velmi btížně splnitelné, aniž by nedegradvaly schpnsti prvzu ve výše zmíněných ztížených pdmínkách a jízdních situacích. K Návrhu nařízení zjedndušení patření na zlepšení realizace transevrpské dpravní sítě ("inteligentní TEN-T") Vítáme jakukliv snahu zjedndušit pvlvací prcesy, zejména celevrpskéh významu. Zdluhavé prcesy a návazná zpždění neumžňují zajištění efektivní realizace (nejen) sítě TEN-T v ČR. Pdprujeme c nejširší půsbnst i rzsah. Velmi vítáme stanvení maximálních lhůt pr jedntlivé stupně řízení. Nařízení by se měl zabývat i prcesy vyhdncení vlivu na živtní prstředí EIA a způsby vyvlastňvání, prtže tyt aspekty v pvlvacích prcesech půsbí velké btíže. Jejich zařazení by mhl výstavbu ještě významněji urychlit. Jak velmi vhdné se jeví stanvení jedinéh zdpvědnéh rgánu, který řídí a přebírá dpvědnst za celkvý prces a jedná jak jediný vstupní bd pr předkladatele prjektů a další investry. Přechdné ustanvení by mhl být upraven tak, aby umžnil využít některých navrhvaných zrychlujících krků u zapčatých pvlvacích prcesů, zárveň nesmí být natlik plšné, aby nedšl k prcesním závadám. Pdprujeme snahu vhdné urychlení sudníh přezkumu. K Revizi směrnice řízení bezpečnsti silniční infrastruktury Obecně pdprujeme systém na hdncení bezpečnsti silniční infrastruktury, který pmůže identifikvat případné nedstatky. Systém by ale neměl být administrativně nárčný a frmalistický. Význam pžadavků kladených na kvalitu silniční infrastruktury rste zejména s hledem na vývj nvých bezpečnstních prvků vzidel a autnmníh řízení. Prt je ptřeba jeh správná implementace. Ke Sdělení Kmise Na cestě k autmatizvané mbilitě: strategie EU pr mbilitu buducnsti Vítáme, že EK věnuje blasti autnmní a prpjené mbility velku pzrnst. EK se správně zaměřuje na širké spektrum tázek, d pdpry výzkumu a vývje, přes testvání, 4

5 pdpru truck platningu a bezpečnsti těcht vzidel p tázky etické a sciální. Oceňujeme, že strategie se zabývá také blastí bezpečnéh přístupu k datům a bezpečnu kmunikací mezi vzidly a infrastrukturu, a t i v kntextu rizika kybernetických útků. Vítáme také návrh EK alkvat na tut blast finanční prstředky v rámci prgramu CEF a určení tét blasti jednu z pririt v rámci dalšíh rámcvéh prgramu pr výzkum a invace. Ke Sdělení Kmise EVROPA V POHYBU Udržitelná mbilita pr Evrpu: bezpečná, prpjená a čistá - Strategický akční plán pr baterie Dstupnst a cena baterií budu mít klíčvu rli pr rzvj elektrmbility. Důležitým tématem bude rvněž sekundární využití baterií z vzidel a jejich recyklace. Prt vítáme aktivity EK v tét blasti. Oceňujeme, že akční plán se zabývá celým hdntvým řetězcem prdukce baterií, d ddávky survin (i ve vazbě na bchdní plitiku EU), přes výzkum a vývj a výrbu až p recyklaci a zmiňuje též ptřebu kvalifikvané pracvní síly. Vnímáme pzitivně rvněž vyjádření EK, že by se v mnha hledech měl jednat aktivity, které budu zalženy na iniciativě průmyslu. K Návrhu rzhdnutí, kterým se mění směrnice 96/53/ES Se stanvenu čtyřměsíční lhůtu pr zavádění prdlužených kabin plně suhlasíme. Krmě th navíc pdprujeme aplikaci v plném rzsahu (pzn. jsu signály, že některé členské státy hdlají upravenu směrnici aplikvat, ale pnechat v platnsti půvdní limity zejména celkvu hmtnst vzidel). K Návrhu nařízení značvání pneumatik s hledem na palivvu účinnst a jiné důležité parametry Označvání pneumatik štítky a vyvážené infrmvání sptřebitelů pvažujeme becně za důležité. Pdprujeme, aby uživatelé měli přístup k infrmacím pdstatným pr rzhdnutí kupi bez hledu na způsb prdeje, tedy i při prdeji prstřednictvím prstředků na dálku. Vývj pneumatik je kmplexní záležitstí, při které musí být zhledňvány i prtichůdné pžadavky. Prt je důležité v rámci infrmvání zákazníků nezdůrazňvat puze jednu charakteristiku, ale infrmvat je vyváženým způsbem (např. palivvé účinnsti a sučasně přilnavsti za mkra). Pkud jde přilnavst na sněhu a ledu, můžeme suhlasit se zavedením značení dle návrhu EK; neměl by se však zavádět ve frmě uvádění tříd. Zahrnutí prtektrvaných pneumatik v buducnu se nebráníme, musí být však k dispzici kvalitní metdlgie. Oděr pneumatik a prdukce mikrplastů jsu velmi kmplexní tázku, která si zasluží další zkumání. Je také důležité upzrnit, že d velké míry závisí na externích faktrech, jak je pvrch vzvky, jízdní styl řidiče atd. Pkud jde datum účinnsti, preferujeme jeh nastavení v závislsti na vstupu nařízení v platnst před uvedením pevnéh termínu, jak je nyní navržen (d ). 5