VŠB - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA. Začlenění delta transformace do výuky bakalářského a magisterského studia
|
|
- Karel Dušek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VŠB - ECHNICKÁ UNIVERZI OSRV Faulta stroí Katra utomatzačí tchy a řízí 5 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua chcá zpráva gratového protu Fou rozvo VŠ MŠM F/47/ Opověý řštl: Řštlé: Ig Rata Wagrová Doc Ig Mluš Vítčová CSc Ostrava - prosc
2 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua OBSH SEZNM POUŽIÝCH SYMBOLŮ ÚVOD 7 DEL OPERÁOR8 Zálaí vlastost lta oprátoru 8 D-RNSFORMCE Zálaí vlastost D-trasformac Obrazy ětrých zálaích srétích časových fucí Určováí orgálů z obrazů 5 Rozla a parcálí zlomy 5 Mtoa rzuí8 DEL MODELY Vztah mz lta stavovým molm a spotým stavovým molm4 Řší lárích lta frčích rovc 45 4 NLÝZ SYNÉZ LINEÁRNÍCH REULČNÍCH OBVODŮ 5 4 Číslcové rgulátory5 4 alogové rgulátory 5 4 Spotý LSDS s tvarovačm a vzorovačm Dsrétí LSDS a ch stablta Stablta lárích rgulačích obvoů 6 46 rvalé rgulačí ochyly6 47 Mtoa vrz yamy mtoa molu69 47 Rgulovaé soustavy Sytéza rgulačích obvoů mtoou vrz yamy 7 47 Ovozí stavtlých paramtrů rgulátorů7 ZÁVĚR8 LIERUR8 PŘÍLOHY84
3 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua SEZNM POUŽIÝCH SYMBOLŮ a C D b C b D b c - ofct vystupuící v vztahu a zsílí rgulátoru - ofct - stavová matc systému u spotého stavového molu - stavová matc systému u srétího stavového molu - stavová matc systému u lta stavového molu - stavová matc vtor řízí u spotého stavového molu - stavová matc vtor řízí u srétího stavového molu - stavová matc vtor řízí u lta stavového molu b c - ofcty c C D - výstupí matc vtor systému stavového molu - csta tgrac ofct - rlatví srétí opraví zpožěí - oprátor přímé D-trasformac D - oprátor zpěté D-trasformac - rgulačí ochyla zála přrozých logartmů & 788 v - rgulačí ochyla způsobá poruchovou vlčou v - trvalá rgulačí ochyla způsobá poruchovovou vlčou w - rgulačí ochyla způsobá žáaou vlčou w - trvalá rgulačí ochyla způsobá žáaou vlčou E E v E w - obraz rgulačí ochyly - obraz rgulačí ochyly způsobé poruchovou vlčou - obraz rgulačí ochyly způsobé žáaou vlčou f g - srétí časové fuc g - výstupí matc řízí mpulsí fuc charatrsta g S - mpulsí fuc rgulovaé soustavy g - mpulsí fuc tvarovač - přos v - ochylový přos poruchy
4 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua w - ochylový přos řízí o - přos otvřého rgulačího obvou R S - přos rgulátoru - přos rgulovaé soustavy SC - clový přos rgulovaé soustavy - přos tvarovač vy - přos poruchy wy - přos řízí h H h v h w I Im - přchoová fuc charatrsta - obraz přchoové fuc - přchoová fuc rgulačího obvou vyvolaá poruchovou vlčou - přchoová fuc rgulačího obvou vyvolaá žáaou vlčou - otová matc - magárí část - magárí ota - rlatví srétí čas o a o P lm L - zsílí otvřého rgulačího obvou - zsílí otvřého rgulačího obvou zašťuící mzí aprocý rgulačí pocho - zsílí rgulátoru - ofct přosu rgulovaé soustavy - srétí čas - lmta - oprátor přímé L-trasformac L - oprátor zpěté L-trasformac m M M o N - řá pravé stray lárí frčí rovc stupň mohočlu M - mohočl v čtatl přosu - mohočl v čtatl přosu otvřého rgulačího obvou - řá lvé stray lárí frčí rovc stupň mohočlu N - ásobost -tého oř pólu - mohočl v movatl přosu charatrstcý mohočl
5 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 4 N o R rs s - charatrstcý mohočl otvřého rgulačího obvou - rálá část - rzuum - omplxí proměá v L-trasformac s - ořy charatrstcé rovc Ns t - spotý čas t - srétí čas t - vzorovací proa - opraví zpožěí D I w u u U v - rvačí časová ostata - strvačé časové ostaty - tgračí časová ostata - strvačá časová ostata u proporcoálího člu s strvačostí řáu - strvačá časová ostata uzavřého rgulačího obvou - vstupí sgál ačí vlča - tvarovaý vstupí sgál tvarovaá ačí vlča - obraz vstupího sgálu obraz ačí vlčy - omplxí proměá v blárí trasformac poruchová vlča v - ořy trasformovaé charatrstcé rovc Nv V w W x - obraz poruchové vlčy - žáaá vlča - obraz žáaé vlčy - obcá časová fuc x x - obcá srétí časová fuc X y y P y R y U y V Y z - obraz obcé časové fuc - výstupí sgál rgulovaá vlča - přchoá část ozvy - vyucá rlaxovaá část řší - ustálá část ozvy - volá část řší - obraz výstupího sgálu obraz rgulovaé vlčy - omplxí proměá v Z-trasformac
6 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 5 z - ořy charatrstcé rovc Nz α β - ostaty závslé a přmtu α β - ofcty lvé stray lárí lta frčí rovc - ofcty pravé stray lárí lta frčí rovc - omplxí proměá v D-trasformac - póly přosu ořy chratrstcé rovc N ořy mohočlu N - uly přosu ořy mohočlu M - lta oprátor fová ao rlatví opřá frc - lta Dracův mpuls pro a - opřá frc přírůst φ t - fuamtálí matc φ t Φ s - L-obraz fuamtálí matc η - srétí Havsův so κ - přmt - úhlový mtočt πf C t ξ w - tlumý úhlový mtočt - ofct poměrého tlumí uzavřého rgulačího obvou ξ - ofct poměrého tlumí u proporcoálího člu s strvačostí řáu /Č - aalogově číslcový přvoí FKCH - ampltuofázová mtočtová charatrsta R - aalogový rgulátor Č/ - číslcově aalogový přvoí ČR - číslcový rgulátor I - tgračí rgulátor LSDS - lárí stacoárí yamcý systém P - proporcoálí rgulátor PD - proporcoálě rvačí rgulátor proporcoálě frčí rgulátor PI - proporcoálě tgračí rgulátor
7 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 6 PID PS PSD S - proporcoálě tgračě rvačí rgulátor - proporcoálě sumačí rgulátor - proporcoálě sumačě frčí rgulátor - sumačí rgulátor - zpětá frc * - optmálí vzorovaý - orspoc & - po zaorouhlí rovo - přblžě rovo * - ovoluc
8 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 7 ÚVOD or automatcého řízí s zabývá řízím a spotých ta srétích systémů Závěry zísaé pro tyto systémy sc vychází z spolčých obcých prcpů al sou vzámě olšé co s týč orétích řší problémů to rozpor í prcpálího rázu avša způsobu ětré pratcy přímé ůsly J zámo ž staarí algortmy srétí tor používaé pro sytézu a aalýzu srétích systémů řízí sou pro vysoé mtočty vzorováí špatě umrcy pomíěé Jao prsptví s ví použtí lta molů -molů Vlastost lta molů způsobuí ž opovíaící lta algortmy sou pro vysoé mtočty vzorováí obř umrcy pomíěé Vlm výzamé rověž ž lta moly socuí tor automatcého řízí pro spoté a srétí systémy a umožňuí prováět aalýzu a sytézu spotých srétích systémů z otého hlsa Poobě ao pro staarí lárí srétí moly v rurtím tvaru s používá Z-trasformac pro lta moly s používá D-trasformac trá umožňu sstavovat lta moly srétích lárích yamcých systémů v oblast omplxí proměé a rověž postatě zoušu ch aalýzu a sytézu V lmtím přípaě přchází lta moly a spoté moly Spotý lárí systém můž být v časové oblast molová pomocí lárí frcálí rovc a pomocí L-přosu v oblast omplxí proměé Poobě srétí lárí systém můž být v časové oblast molová pomocí lta frčí rovc a pomocí D-přosu v oblast omplxí proměé Přložá zpráva s la za cíl popsat zálaí vlastost lta molů a D- trasformac z hlsa tor automatcého řízí a využít zísaé pozaty pro aalýzu a sytézu a srétích ta spotých lárích rgulačích obvoů Pro volbu vhoého rgulátoru a ho sřízí s v zprávě používá půvoí mtoa molu mtoa vrz yamy íž výhoy spočívaí v ouchost a v možost použtí pro rgulačí obvoy s opravím zpožěím Uvá problmata vysvětlováa ta aby byla sao pochoptlá pro stuty stuích oborů z oblast tchcé ybrty
9 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 8 DEL OPERÁOR Přpolám ž srétí čas á vztahm: t rlatví srétí čas - vzorovací proa Dsrétí časová fuc posloupost hoot a lz zapsat těmto způsoby: { x t } { x } { x } { } x Nchť ty mám posloupost hoot { x } frc ao Pa lz fovat oprátor opřé x x[] - x Dopřá frc -tého řáu pa áa rurtím vztahm x x[ ] x x x lta oprátor oprátor rlatví opřé frc fum ao vz [6 8 ] [ ] x x x x Dlta frc -tého řáu áa rověž rurtím vztahm [ ] x x x x x x 4 J zřmé ž oprátory sou lárí Výhoou lta oprátoru ž pro přchází a oprátor běžě používaé rvac zprava Z tohoto hlsa můž lta oprátor přspět socí spoté t a srétí tor Další výhoou molů vyářých pomocí lta oprátoru oolost opovíaících algortmů prot ztrátě umrcé pomíěost vlvm zvyšuícího s mtočtu vzorováí S rostoucím mtočtm vzorováí s vzorovací proa blíží ul t a proto příslušý srétí mol gru t x[] x a ty x Vlvm grac musím vlm přsě počítat a vlý počt stých míst Zavím lta oprátoru s tyto přímé umrcé problémy lmuí U lta molů -l vzorovací proa vlm malá bu malý přírůst x a ty mol pro gru xstu očá lmta [6 8 ] Zálaí vlastost lta oprátoru Dál bum vycházt z frčího počtu boť lta oprátor á ao poíl opřé frc a vzorovací proy Pravla tvoří frcí sou zčást aalogcé pravlům pro rvováí a bu zřmé z ásluících vztahů: součt rozíl fucí
10 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 9 f g f g ± ± 5 pro c ostata platí a c 6 c f cf 7 b souč fucí f g f g fg f g f g 8 4 poíl fucí f f g fg g g 9 g g g 5 pro lbovolá přrozá čísla m platí m m m f f f
11 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua D-RNSFORMCE Dfum ovou omplxí proměou z z omplxí proměá v Z-trasformac Přímá D-trasformac pa fováa vztahm vz [6 8 ]: D{ x } X x Ivrzí D-trasformac fováa áslově vz [6 8 ]: x D { X } π X C X - D-obraz x - srétí orgál C - csta tgrac uvtř oblast ovrgc X trá oblopu všchy sgularty X ou v smyslu prot směru chou hoových ručč - vzorovací proa D - oprátor přímé D-trasformac D - oprátor zpěté D-trasformac - omplxí proměá v D-trasformac by srétí časová fuc x mohla být orgálm musí být [9 ]: - ulová pro záporé t x x pro pro - xpocálího řáu tz musí vyhovovat rovost x M M > a a K 4 < 5 Prví pomíu lz splt vyásobím aé srétí časové fuc srétím Havsovým som fovaým vztahm pro η 6 pro < Záps x η bum zoušovat vycháím symbolu η Na zálaě vztahu 6 bum pro symbol η zastupovat J-l fuc x spotá pro určtou hootu pa bum uvažovat í pravostraou lmtu [9] x x lm x ε ε > ε
12 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua Dál bum přpoláat ž všchy srétí časové fuc sou orgály Srovám-l fčí vztahy přímé Z-trasformac vz [6 8 ] a D-trasformac vz vím ž mz D-obrazm a Z-obrazm platí vztahy X X z z X z X z 7 Výhoou D-trasformac ž lz lmtím přchom z srétích molů obržt spoté moly Dosaďm o výrazu zámý vztah mz Z- a L-trasformací vz [9] s z 8 pa zřmé ž pro lmtí přcho platí: s s lm lm lm s s 9 Př výpočtu lmty bylo použto L Hosptalovo pravlo vz [] Z vztahu 9 vyplývá vztah mz D-obrazm a L-obrazm lm X X s Sutčost ž pro omplxí proměá z gru a ostatu t s z zmožňu v Z-trasformac provést lmtí přcho o omplxí proměé z omplxí proměé s a v časové oblast o srétího molu spotému molu Zálaí vlastost D-trasformac LINERI D{ a x ± a x } a X ± a X Důaz: D{ a a x ± a x } x ± a [ a x ± a x x ] a X ± a X POSUNUÍ V ČSOVÉ OBLSI VPRVO ZPOŽDĚNÍ a zpožěí o vzorovací prou D{ x [ ]} X Důaz: D{ x[ ]} x[ ] Položm - pa
13 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua D{ x[ ]} x by mohla fuc x být orgálm musí být pro záporý čas ulovám tz x- Výš uvý výraz pa lz přpsat a: D{ x[ ]} x Dalším úpravam obržím D{ x[ ]} b zpožěí o m x x m lbovolé přrozé číslo m X D{ x[ m ]} X Důaz: Pro ovozí výš uvého vztahu použm ž ovozý vztah pro zpožěí o Postačí ovot s obraz apř zpožěí o a t pa zobct Ozačm x [ ] x x[ ] x x[ ] y pa zřmé ž y x[ ] Po D-trasformac obržím X X X X X Y Z přchozích rovc s vyářím Y což zárovň obraz zpožěí o : Y D{ x[ ]} X POSUNUÍ V ČSOVÉ OBLSI VLEVO PŘEDSIH a přsth o vzorovací prou D{ x[ ]} X x 4 Důaz: D{ x[ ]} x[ ] Položm pa D{ x[ ]} x x x x X x
14 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua b přsth o m m lbovolé přrozé číslo m m D{ x[ m ]} X x 5 Důaz: Výš uvý vztah ovoím apř pro m za použtí obrazu přsthu o a zobcím Ozačm x [ ] x x[ ] x x[ ] y ty y x[] Po D-trasformac obržím X x X X Vyářím s Y x x X X Y Y { [ X x] x} x Pro platí : x x a x x x Po osazí: Y D{ x[ ]} X x x x 4 OBRZ DOPŘEDNÉ DIFERENCE a opřá frc řáu D{ x } X x 6 Důaz: D{ x } D{ x[ ] x } m Nyí využm vlastost larty D-trasformac vztah D{ x } D{ x[ ]} D{ x } X x X X x b opřá frc -tého řáu D{ x } X x 7 Důaz: Ovozí provm apř pro opřou frc řáu tz a zobcím Zavďm s: x x x x x y J zřmé ž y x Provm D-trasformac a obržím:
15 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 4 X x X X X x X x Y Dál s vyářím Y což zárovň obraz opřé frc řáu Y { [ X x] x} x Dál platí pro : a x x x x x Pa platí: Y X x x x 5 OBRZ ZPĚNÉ DIFERENCE a zpětá frc řáu D{ x } X 8 Důaz: D{ x } D{ x x[ ]} D{ x } D{ x[ ]} X X b zpětá frc -tého řáu X D{ x } X 9 Důaz: Ovozí provm pro zpětou frc řáu a zobcím Zavďm s: x x x x x y y Pa X X x Provm D-trasformac a ostam: Y X X X X y Y 6 OBRZ DOPŘEDNÉ SUMCE opovíá opřé frc D { x } X Důaz: Dopřá sumac áa vztahm:
16 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 5 y x Přpoláám ž y Ovozí obrazu opřé sumac provm pomocí opřé frc y trou vypočtm áslově: y y[ ] y x x x Provm-l D-trasformac vztahu y x ostam: Y X Pa Y X 7 OBRZ ZPĚNÉ SUMCE opovíá zpěté frc D{ x } X Důaz: Zpětá sumac áa vztahm: y x Obraz zpěté sumac určím pomocí zpěté frc y y y y[ ] x x x Provm D-trasformac vztahu y x a obržím: Y X Pa Y X 8 OBRZ DEL DIFERENCE a lta frc řáu D{ x } X x Důaz:
17 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 6 D{ x } x[ ] x[ ] x X x X x b lta frc -tého řáu x X D{ x } X x Důaz: Ovozí provm pro a zobcím Zavďm s: x x x x x y J zřmé ž X x X X X Pa x y x Po D-trasformac výš uvých vztahů obržím: x X Y Y { [ X x] x } x Dál platí pro : x x a x x x Po osazí: Y X x x x 9 KONVOLUORNÍ SOUČE D{ u g[ ]} U U 4 Důaz: Kovolutorí součt lz zapsat těmto způsoby vz [9]: y u g[ ] g u[ ] g u u g Pro ovozí obrazu ovolutorího součtu s prv upravím vztah pro ho výpočt a to tato: y u g[ ] u g[ ] u g[ ]
18 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 7 Výraz u g[ ] rov ul protož argumt u fuc g[ - ] záporý by fuc g[ - ] mohla být orgálm musí být pro záporý čas ulová Pa lz psát: y u g[ ] Provm D-trasformac přchozího vztahu a obržím: D { u g[ ]} { u { g[ ] } u U u g[ ]} POČÁEČNÍ HODNO V ČSOVÉ OBLSI Z fčího vzorc D-trasformac ostam přímo vztah pro výpočt počátčí hooty v časové oblast : x lm X 5 KONCOVÁ HODNO V ČSOVÉ OBLSI psát: x lmx 6 Důaz: Z fčího vzorc obržím: x lm X Na zálaě ž řív ovozé orspoc vz 6 a výš uvého vztahu lz x lm [ X x] Protož platí: x x x proto po úpravě ostam hlaý výraz pro výpočt ocové hooty v časové oblast u D- trasformac: x lm X
19 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 8 DERIVCE V OBLSI KOMPLEXNÍ PROMĚNNÉ X X X D{ x } 7 Důaz: Z fčího vzorc vyplývá: D{ x } X x Po rvac výš uvého vztahu pol omplxí proměé : X Pa zřmé ž x D{ x } X X D{ x } X HODNO SUMY V ČSOVÉ OBLSI Důaz: x lmx X x lm Z fčího vzorc D-trasformac přímo po úpravě vyplývá: x lmx 8 Jstlž provm rvac fčího vzorc pol omplxí proměé obržím: X x Po úpravě obržím výslý vztah: X x lm 4 OPERCE PODLE NEZÁVISLÉHO PRMERU Př ovozí ál uvých vztahů s vycházlo z vztahů pro Z-trasformac uvých v [9] a ošlo s těmto závěrům:
20 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 9 D{ x a} X a D{ lm x a} lm a a x a X a D a a a D x a a a a a a a X a X a a 9 5 OBRZ PERIODICKÉ FUNKCE proa m D{ x x[ m ] x[ m ] } X m Důaz: D{ x x[ m ] x[ m ] } X [ m X m m ] Př ovozí bylo využto vztahu a vlastost ásluící gomtrcé řay vz [ 9]: v v v pro áš přípa v m 6 NÁSOBENÍ EXPONENCIÁLNÍ FUNKCÍ V ČSOVÉ OBLSI D{ m a Důaz: x } X ± a ± a D{ m a x } x u m a X u x Bylo použto ásluící substtuc: u ty u [ ± a ± a ] ± a 7 ZMĚN MĚŘÍK PODOBNOS x [ ± a ] -c c D{ x } X c Důaz:
21 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua Dosazím za a c o vztahu obržím -c c D{ x } X X c c c Obrazy ětrých zálaích srétích časových fucí OBRZ DISKRÉNÍHO HEVISIDEOV SKOKU D{ η } Důaz: Dsrétí Havsův so fová vz [9]: pro η 4 pro < Pa: D{ η } [ η ] Př ovozí bylo využto vlastost ásluící gomtrcé řay: v v 5 v pro áš přípa v OBRZ DEL DIRCOV IMPULSU D{ } 6 Důaz: Dlta Dracův mpuls fová v [6 8 ]: pro 7 pro Pa: D{ } OBRZ D{ } 8
22 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua Důaz: D{ } [ [ ] Př ovozí bylo využto vlastost této gomtrcé řay vz [ 9]: ] v v v v 9 a 4 OBRZ a D{ } a 4 Důaz: D{ a } { a [ a [ a ] a } Př ovozí bylo použto vlastost sté gomtrcé řay ao př ovozováí obrazu srétího Havsova sou vztah 5 s tím rozílm ž pro tto přípa a v 5 OBRZ a ] a a a D{ a } 4 Důaz: Využm ž ovozého obrazu fuc vz 9: x a X a D a a Pa: D{ D{ a a } a } a a a a a ásluící vlastost D-trasformac 6 OBRZ a D{ a } a a a 4
23 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua Důaz: Př ovozováí využm stého prcpu ao v boě 5 D{ D{ D{ a } a a } } 7 OBRZ s cos a a a a a a s D{s } cos cos D{cos } cos Důaz: a a a Využm ásluícího ž ovozého vztahu 4: ± a D{ } ± a Dosaďm za a a obržím: ± D{ } ± Dál využm tyto Eulrovy vztahy vz [ 8 9]: cos [ s [ Pa ] D{s} [ ] [ s cos ] ] a 4 44 J zřmé ž s a cos
24 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua D{cos} [ ] [ ] cos cos 8 OBRZ m a PRO a a D{ m } 45 ± a Důaz: D{ m a } [ ma ma ma ] ± a Př ovozí bylo využto vlastost sté gomtrcé řay vz 5 ao př ovozí obrazu srétího Havsova sou s tím rozílm ž pro tto přípa v ma a 9 OBRZ b PRO b > a D{ b } 46 a b Důaz: K ovozí využm tuto ž ovozou orspoc mz obrazm a orgálm vz 45: a D{m } ± a položm yí a a D{ b } a b a OBRZ ab a obržím výslý vztah: a a D{ } a Důaz: 47 Ovozí provm a zálaě vlastost larty D-trasformac a ž ovozých obrazů a 4
25 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 4 D{ a } D{ η } D{ a a a } a OBRZ D{ Důaz: } Využm ž ovozé orspoc 4 D{ a } a a a Jstlž položím a obržím výslý vztah: } D{ OBRZ a D{ a a a } a D{ Důaz: a a a } a 5 Ovozí provm a stém prcpu trý sm použl př ovozováí obrazu a v boě 5 Využm orspoc 45 D{ a } a a D{ a } a D{ a a } a a Jstlž tto postup zopaum obržím výš uvý vztah 5 pro obraz a OBRZ η [ ] D{ η [ ] } 5
26 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 5 Důaz: D{ η[ ] } [ η[ ] ] [ Př ovozí bylo použto vlastost gomtrcé řay vz vztah 9 4 OBRZ η [ ] ] D{ η [ ] } 5 Důaz: D{ η[ ] } [ 6 [ 4 6 η[ ] 5 ] ] Př ovozí bylo využto vlastost ásluící řay vz []: m m m m m m v mv v v m >!! V ašm přípaě m a v 5 Obrazy ostatích orgálů uvých v Zálaím slovíu D-trasformac vz Přílohy tab bychom vlc sao ovol použtím obobých postupů uvých v boch až 4 a pomocí ovozých orspocí v těchto boch popř pomocí zálaích vlastostí D-trasformac Určováí orgálů z obrazů Rozla a parcálí zlomy Př zpěté D-trasformac používám opovíaící sloví Něy vša musím orgál z aého obrazu určt sam Dfčí vztah můžm sc použít pro výpočt vrzí trasformac al vyhoocí tgrálu obtížé Proto v přípach y obraz můž být vyář ao poíl mohočlů mohm oušší provést rozla obrazu a parcálí zlomy Má-l obraz X tvar ryz racoálí lomé fuc
27 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 6 M bm bm b b X > m 54 N a a a a m m pa ho ál uvým postupm rozložím a parcálí zlomy chž orgály am v slovíu D-trasformac Zísaý orgál má pa uzavřý tvar Často vhoé obraz př rozlam vyásobt výrazm a po proví rozlau obraz zpětě vyásobím výrazm Orgál ostam v tvaru součtu srétích časových xpocálích fucí to postup vyplývá z rozlau obrazu př L-trasformac vz [8 9] ouché parcálí zlomy maí tvar a opovíaí s s m spoté orgály s a a s t D-trasformac srétí časové xpocálí fuc s má tvar : a 55 a Protož rozla ryz racoálí lomé fuc X ává parcálí zlomy tvaru a X prováím rozla pro po rozlau výsl vyásobím výrazm a obržím parcálí zlomy v požaovaém tvaru 55 Postup př rozlau a parcálí zlomy Pou stupň movatl "" í větší ž stupň čtatl "m" třba provést úpravu obrazu vyělím čtatl movatlm Pro mohočl v movatl platí : N a a a a sou ořy mohočlu N a současě póly obrazu X též sgulárí boy tz sou to ořy rovc N a a a Uvažum yí tyto přípay: a všchy ořy sou ouché rálé V tomto přípaě lz ryz racoálí lomou fuc 54 rozložt a částčé zlomy v tvaru: X 56 Kostaty určím z vztahu [8 9 ]
28 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 7 lm N M 57 b ořy sou ouché a oř - ásobý V tomto přípaě rozla racoálí lomé fuc 54 a částčé zlomy bu mít tvar : X Kostaty určím z vztahu 57 Zbývaící ostaty vypočtm z vztahu [8 9 ]: lm! N M pro 58 yto vztahy platí a pro rálé ta pro omplxí ořy Kostaty v čtatlích částčých zlomů můžm rověž určt ta ž ostraím zlomy a srovám ofcty u otlvých moc omplxí proměé to postup al pracý a zlouhavý Příla Určt orgál z zaaého obrazu rozlam a parcálí zlomy a X b X Řší: a a X lm lm X Po zpěté D-trasformac použm orspoc a 8 v Zálaím slovíu D-trasformac vz Přílohy : x η
29 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 8 a b Pa lm lm lm! lm X X Provm zpětou D-trasformac a obržím orspoc 5 a v Zálaím slovíu D-trasformac vz Přílohy : x η Mtoa rzuí Př zpěté D-trasformac můžm využít přímo fčího vzorc pro zpětou D-trasformac tgrál počítám ao součt rzuí v všch sgulárích boch obrazu X vz [8 9 ] t { } [ ] C X X X D x rs π 59 [ ] [ ] lm! rs X X 6 - ásobý sgulárí bo pól obrazu X Příla Mtoou rzuí určt orgál obrazu z přílau b Obraz á: X Řší: Obraz X má va póly z toho voásobý: Pa orgál bu á vztahm:
30 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 9 [ ] rs X x Výpočt příslušých rzuí: [ ] [ ] lm lm rs lm rs X X Orgál ty bu: x Obržl sm shoý výsl ao v přílaě
31 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua DEL MODELY Dlta moly matmatcy popsuí vlastost lárích stacoárích yamcých systémů LSDS Popsuí srétí systémy v lmtím přípaě pro spoté systémy [6 8 ] Dál uvažum LSDS s ím vstupm u a ím výstupm y schmatcy azačý a obr u y LSDS Obr Lárí stacoárí yamcý systém s ím vstupm a ím výstupm LINEÁRNÍ DEL DIFERENČNÍ ROVNICE S KONSNNÍMI KOEFICIENY - popsu vlastost LSDS v časové oblast Dlta frčí rovc áa vztahm: m α y β u y[ ] y y α β sou ostay přčmž pro platí : y y Obobý vztah platí pro u Obcě uvažum ulové počátčí pomíy : - y y y y m - u u u u mám clm " m" počátčích pomí Protož výstupí sgál můž přbíhat vstupí sgál zaváím tzv pomíy fyzálí ralzovatlost: m > m slabá pomía fyzálí ralzovatlost slá pomía fyzálí ralzovatlost Závslost mz výstupm a vstupm v ustálém stavu pou xstu áa vztahm: β y u α α Pro spoté systémy platí: x t x t x x t
32 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua D-PŘENOS D-přos popsu vlastost LSDS v oblast omplxí proměé J á poměrm D-obrazu výstupí vlčy D-obrazu vstupí vlčy př ulových počátčích pomíách Provďm D-trasformac rovc a obržím : β β β α α α R U U U L Y Y Y m m L - mohočl výš -tého stupě určý počátčím pomíam lvé stray lta frčí rovc R - mohočl výš m-tého stupě určý počátčím pomíam pravé stray lta frčí rovc Po úpravě ostam: N R L U N M Y a α α α β β β m m N M b D-přos á poílm D-obrazu výstupí vlčy D-obrazu vstupí vlčy př ulových počátčích pomíách t R L U Y Z obržím m m } D{ } D{ α α α β β β u y U Y Pomíy fyzálí ralzovatlost : m slabá pomía > m slá pomía Vztah mz výstupm a vstupm v ustálém stavu pou xstu : u y ] [lm α L-přos spotý systém: lm s Z-přos srétí systém: z z U Y z U z Y z DISKRÉNÍ IMPULSNÍ VÁHOVÁ FUNKCE g Dsrétí mpulsí fuc g popsu vlastost LSDS v časové oblast J to ozva y srétího yamcého systému a srétí vstupí sgál u v tvaru srétího
33 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua lta Dracova mpulsu rafcým zobrazím mpulsí fuc mpulsí charatrsta u y g LSDS g Obr Způsob zísáí mpulsí fuc LSDS Vstupí sgál a ho D-obraz sou [vz 6 a 7]: pro U pro Pa D-obraz výstupího sgálu bu : Y U a v časové oblast : { } g D 4 Počátčí pomíy : ulové J zřmé ž srétí ozva g můž vzout př přložím srétího vstupího sgálu t př oamžm a proto musí být splěy ásluící pomíy fyzálí ralzovatlost : slabá g pro < slá g pro Vztah mz výstupm a vstupm v ustálém stavu pou xstu : y lm g u Impulsí fuc spotý systém: g t L {lm } 4 DISKRÉNÍ PŘECHODOVÁ FUNKCE h Dsrétí přchoová fuc h popsu vlastost LSDS v časové oblast J to ozva y srétího lárího yamcého systému a vstupí sgál u v tvaru srétího Havsova sou η rafcým zázorěím srétí přchoové fuc srétí přchoová charatrsta
34 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua u η y h LSDS η h Obr Způsob zísáí přchoové fuc LSDS Vstupí sgál a ho obraz vz a 4 : pro η U pro < Pa obraz výstupího sgálu bu : H U a v časové oblast: h D { H } D 5 Počátčí pomíy : ulové Pomíy fyzálí ralzovatlost : slabá h pro < slá h pro Vztah mz výstupm a vstupm v ustálém stavu pou xstu : y lm h u Přchoová fuc spotý systém: h t L {lm H } Vztah mz mpulsí a přchoovou fucí V oblast omplxí proměé platí H H a v časové oblast pa buou platt vztahy vz vlastost D-trasformac h g
35 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 4 [ ] { } h h g 5 KMIOČOVÝ PŘENOS Kmtočtový přos popsu vlastost LSDS v mtočtové oblast Obržím ho osazím ásluícího výrazu o přosu za omplxí proměou 6 K tomuto vztahu ospěm ásluícím způsobm: Pro vztah mz omplxí proměou u D-trasformac a omplxí proměou z u Z-trasformac platí [vz ] z ál platí vztah mz omplxí proměou z u Z-trasformac a omplxí proměou s u L-trasformac s z položím-l s pa a z Kmtočtový přos ty á vztahm 7 Vztah 6 lz ál zoušt použtím Paého rozvo s uvažováím pouz prvích vou člů Pa α α α β β β m m - 8 Počátčí pomíy : musí být ulové
36 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 5 Pomíy fyzálí ralzovatlost : m > m slabá pomía slá pomía Vztah mz výstupm a vstupm v ustálém stavu pou xstu : y lm u α rafcým zázorěím mtočtového přosu ampltuofázová mtočtová π charatrsta FKCH trá procá s proou s vz [6 8 ] FKCH má ty výzam pouz pro π mpltuofázová mtočtová charatrsta vyařu závslost ampltuy moulu a fáz mtočtového přosu a úhlovém mtočtu U srétích systémů mtočtový přos málo používaý Kmtočtový přos spoté systémy: 6 DEL SVOVÝ MODEL lm Dlta stavový mol popsu vlastost LSDS v časové oblast J to vtří pops a rozíl o přchozích molů Pro systém lz zísat moho růzých stavových molů to obcěší pops x x b u 9a y c x u 9b Rovc 9a tzv stavová rovc trá vyařu yamu systému Rovc 9b výstupí rovc V rovcích 9 : - stavová matc systému b - stavový vtor řízí c - výstupí vtor systému - výstupí oprvová matc řízí Počátčí pomíy : x clm "" počátčích pomí Pomíy fyzálí ralzovatlost : slá pomía slabá pomía Vztah mz výstupm a vstupm v ustálém stavu pou xstu: V ustálém stavu x pa lz psát
37 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 6 u u b x b x ty u y ] [ b c t Pro spoté systémy : C C t t b b x x x x & stavový pops spotého systému má tvar t u t t y t u t t C C x c b x x& Jstlž provm D-trasformac lta stavového molu ostam za přpolau ulových počátčích pomí: U b X X a U Y X c b X b U I c Y Obr 4 Bloové schéma systému popsaého lta stavovým molm 9 v oblast obrazů Zísáí D-přosu z lta stavového molu : Z rovc a s vyářím X : I U b X a osaím o rovc b ] I [ U Y b c Pa bu U Y I b c Pro ustálý stav stlž xstu mz výstupm a vstupm bu platt: u y ] lm[ b c I
38 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 7 Zísáí lta stavového molu z D-přosu ato trasformac ozačá Bum hlat stavový pops v Frobově tvaru Uvažum ž splěa slabá pomía fyzálí ralzovatlost ty m a ž α V tom přípaě D-přos bu α α α β β β β Vyělím čtatl D- přosu movatlm a ostam α α α β β β β Pa [ ] β β β β β α α α α c b Pro m > bu Příla Pro srétí láí yamcý systém s D-přosm c c c a určt mpulsí charatrstu přchoovou charatrstu a ampltuofázovou mtočtovou charatrstu Řší: Impulsí fuc áa vztahm : { } [ ] c c D g η Přchoová fuc: { } H D h c c H Provm rozla H a parcálí zlomy
39 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 8 H c c c c lm c c lm c Pa H c Po proví zpěté D-trasformac ostam vztah pro přchoovou fuc h η c Vypočtm prvích pět hoot mpulsí a přchoové fuc g h Správost výpočtu s lz ověřt pomocí vztahů mz hootam mpulsí a přchoové fuc Musí platt vztahy: g { h h[ ]} h g Z tabuly výslů zřmé ž s výsly v obou přípach shouí Obr 5 Impulsí charatrsta přílau
40 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 9 Obr 6 Přchoová chratrsta přílau Kmtočtový přos: c c c c c c c c c c S Pro orétí zaaé hooty S Im R Obr7 mpltuofázová mtočtová charatrsta přílau
41 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 4 Příla Pro lárí lta frčí rovc v tvaru 4 4 u y y y s ulovým počátčím pomíam určt D-přos a lta stavový mol a pa z lta stavového molu zpětě D-přos Řší: a Určí D-přosu z lta frčí rovc Provm D-trasformac zaaé lárí lta frčí rovc 4 4 U Y Pa D-přos : 4 4 U Y b Určí lta stavového popsu z D-přosu D-přos s upravím ásluícím způsobm 4 4 Pa ž lz určt lta stavový pops přímo z D-přosu a zálaě a 4 4 b c c Určí D-přosu z lta stavového popsu D-přos určím z lta stavového popsu a zálaě vztahu : ] I [ U Y b c Výpočt: 4 4 a I 4 4 t I t a I I I
42 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 4 Pa Vztah mz lta stavovým molm a spotým stavovým molm Jou z cst zísáí srétích lta stavových molů prv alézt rurtí srétí tvar stavového molu a t přvést a lta stavový mol Rurtí srétí tvar stavového molu : x[ ] D x bdu 4 y c x u Dlta stavový mol : x x b u y c x u Z rurtího srétího tvaru stavového molu osazím o fčího vztahu rlatví opřé frc s tď ovoím vztah mz rurtím srétím a lta stavovým molm: x[ ] x D I bd x x u Pa zřmé ž platí I b D b D Výstupí rovc zůsta změěa 5 Vztahy 5 sou sc správé al toto í lpší csta zísáí lta stavových molů protož umrcé problémy spoé s staarím frčím tvarm sou přášy a lta moly Lpší mtoou určt lta mol přímo z spotých stavových rovc : x& t C x t bcu t 6 y t c x t u Z rovc 6 lz ovot ásluící řší stavové rovc vz [5]: x C t t t x t t C t C τ bc t u τ τ 7 Provm srtzac rovc 7 za přpolau ž použm tvarovač ultého řáu Bum brát řší a trvalu é vzorovací proy Dosaďm o vztahu 7
43 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 4 za t a za t přčmž přpolám ž ut u pro uvažum pravostraou lmtu Pa rovc 7 př a tvar : C C τ bc t< C x[ ] x u τ 8 Rovc 8 přvm a lta tvar : x x b C x[ ] x C Cτ I x bc u τ 9 u C I C τ C C b b Dál upravím vztah pro výpočt matc : pa C τ C C b b b C [ Cτ ] τ b Vztah lz přpsat a pro τ C bc C I C bc C bc b Lmtím přchom pro stavový mol tz lm lm b b C C Lz oázat ž z lta stavového molu zpětě zísám spotý M C 4 M tzv matc srtzac vz [] aá vztahm C M 5!
44 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 4 Důaz : Jž vím vztah ž C I C Rozvutím fuc v aylorovu řau obržím : Důaz : C C I!! Nyí položm - pa C C C M C!! Rověž lz oázat ž b M b C 6 C [ ] C bc C bc M C I C bc M bc b Výslý lta stavový mol zísaý pomocí spotého stavového molu bu : x M y c C x M bcu x u Pozáma výpočtu C Pou matc C sgulárí tz ž t C lz výraz vypočítat pomocí fuamtálí matc vz [5] fovaé tato : φ t Postup : C t C C - vypočtm obraz fuamtálí matc aý vztahm: Φ s si - provm zpětou Laplacovu trasformac obrazu fuamtálí matc { Φ s } φ t L C - položím t a obržím hlaý výraz φ Příla Daý spotý stavový mol x& x u y [ ]x přvm a lta stavový mol
45 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 44 Protož matc sgulárí můžm výpočtu použít L-obraz fuamtálí matc C C L-obraz fuamtálí matc: s s s s s s C I Φ Provm zpětou L-trasformac: t t t φ Pa C Stavové matc lta stavového molu pa buou: C I C C b b Výstupí rovc zůsta změěa Příla 4 Daý spotý stavový mol u x x & [ ]x y přvďt a lta stavový mol V tomto přípaě matc sgulárí proto pužm ásluící vztah pro výpočt : C C N C C C C! I
46 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 45 Pro zaaý stavový mol N C C C C pa C Stavová matc systému u lta stavového molu ty bu: I C Protož sgulárí musím pro výpočt matc vtoru použít vztah C b C C C τ τ τ τ b b Výstupí rovc opět zůsta změěa Řší lárích lta frčích rovc Lárí lta frčí rovc s ostatím ofcty má tvar [6 8 4]: u u u y y y o m m β β β α α α 7 m počátčí pomíy sou: u u u y y y m u srétí vstupí fuc a y srétí výstupí fuc řší Rovc tohoto typu s aí s výhoou řšt použtím D-trasformac Rovc 7 -tého řáu s zaaým počátčím pomíam trasformum z časové oblast prostoru orgálů o oblast omplxí proměé prostoru obrazů í opovíá algbracá rovc -tého stupě Zpětou D-trasformací obrazu řší pa zísám orgál řší to postup zázorěý a obr 8 a ává řší v uzavřém tvaru
47 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 46 prostor orgálů prostor obrazů lta rovc D{ } algbracá rovc lascé řší řší algbracé rovc orgál řší D { } obraz řší Obr 8 Obcé schéma řší lárích lta frčích rovc s ostatím ofcty pomocí D-trasformac Provďm D-trasformac rovc 7: α Y m α Y αy L β m U β U β U R L - mohočl výš -tého stupě určý počátčím pomíam lvé stray lta frčí rovc R - mohočl výš m-tého stupě určý počátčím pomíam pravé stray lta frčí rovc Obraz řší pa á : M L R Y U 8 N N M β N α m m β β α α Vím ž obraz řší s sláá z vou částí : Y Y R Y Y R V M L R U YV N N YR - obraz vyucé rlaxovaé část řší ozva a vstup YV - obraz volé část řší ozva a počátčí pomíy Spolčý movatl obrazu řší 8 zásaím způsobm ovlvňu vlastost řší y y y R V
48 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 47 y y R V D D { YR } { Y } V a proto s azývá charatrstcý mohočl lta frčí rovc Jstlž ho položím rový ul ostam charatrstcou rovc příslušé lta frčí rovc α α α Kořy charatrstcého mohočlu rsptv charatrstcé rovc rozhouí o stabltě řší lta frčí rovc Lárí lta frčí rovc stablí yž omzé vstupí fuc u opovíá omzé řší y vz [8 9 ] Nutá a postačuící pomía stablty má tvar vz [6 8 ]: < stablí oblast Im stablí oblast R Obr 9 Stablí a stablí oblast pro ořy charatrstcého mohočlu N a V prax též často používá rurtí tvar frčí rovc : [ ] a y[ ] a y b u[ m ] b u[ ] b u y m to tvar zísám z lta tvaru ta ž osaím za y y y y y y M y [ ] [ ] y y[ ] y[ ] y y [ ] y y 9 Rurtí tvar frčí rovc umožňu př zalost počátčích pomí přímo rurtím způsobm určt řší Nvýhoou ovšm ž výsl bu mít uzavřý tvar Výš uvé postupy lustrum a přílaě
49 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 48 Příla 5 Řšt frcálí rovc pomocí D-trasformac y y t y t t y & Řší: Přvm aou frcálí rovc a přblžou lta frčí rovc pomocí vztahu: y t t y potom y y y y & Použm D-trasformac [ ] Y y y Y Po osazí počátčích pomí s vyářím obraz výstupu : Y Pro zpětou D-trasformac musím použít orspoc v řáu v Zálaím slovíu D-trasformac vz Přílohy : cos s s s c c c c a Ω Ω Ω Ω Obraz výstupu lz upravt ásluícím způsobm : Y Porováím: cos c Ω Pa: arctg cos s tg cos s Ω Ω Ω Ω Ω Ω Obraz lz ál upravt v soulau s výš uvým vztahy tato:
50 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 49 Y Po zpěté D-trasformac ostam přblžé řší: s Ω y c s Ω oto přblžé řší stablí boť platí : lm Přsé řší zaaé rovc obržím tato : Y s lm Y s s st Přsé řší a mz stablty protož platí : s tz ± R { s } Nutou a postačuící pomíou stablty spotých systémů vz [8 9 ]: R < { } s Přblžé řší bu tím stablěší čím bu mší vzorovací proa protož : lm Ω lm [ ] s Ω st Příla 6 Pomocí D-trasformac vyřšt lárí lta frčí rovc řáu y 4 y 4y u př počátčích pomíách y y a pro vstupí srétí fuc u η Řší : Daou rovc trasformum { Y [ y y ]} 4 [ Y y ] 4Y U Po úpravě Y Y R Y V [ 4 y U y]
51 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 5 Po osazí počátčích pomí a obrazu vstupí sréí fuc { } η D U obržím 4 4 Y R 4 4 Y V Provm rozla a parcálí zlomy: Y R lm 4 lm lm 4 lm Po osazí a úpravě 4 4 Y R Na parcálí zlomy rozložím obraz volé část řší B B Y V lm lm B B Po osazí a úpravě
52 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 5 Y V Z slovíu D-trasformac sao am orgály [ ] yr η y V Řší zaaé lta frčí rovc má ty tvar: [ ] y yr yv 4 Rovc přvm a rurtí frčí rovc osazím za: y y y y [ ] y Po osazí a úpravě mám : [ ] y y[ ] y[ ] [ ] y[ ] y u y y Rověž musím přpočítat počátčí pomíy : y y y y y Z rurtího tvaru lz přímo vypočítat hooty výstupí srétí fuc y v oamžcích přčmž prvích "" hoot áo "" počátčím pomíam: y [ ] y[ ] y u Pro počátčí pomíy y y sou alší hooty srétí fuc y M y y y u y y y u y4 y y u y5 y4 y u Obržl sm řší frčí rovc v otvřém tvaru
53 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 5 4 NLÝZ SYNÉZ LINEÁRNÍCH REULČNÍCH OBVODŮ Mz ůlžtěší vlastost lárích rgulačích obvoů patří stablta trá hlaví áplí ch aalýzy Sytéza lárích rgulačích obvoů zahru volbu vhoého rgulátoru a ho sřízí l určtého rtéra Většou rgulum spotou soustavu a to buď číslcovým bo aalogovým rgulátorm V této prác bu uva půvoí mtoa pro sřízí a volbu rgulátoru tzv mtoa vrz yamy mtoa molu [] Jí výhoa spočívá v saém používáí a v možost použtí pro rgulovaé soustavy s omatím opravím zpožěím wt t ut R S vt yt Obr 4 Schéma rgulačího obvou s aalogovým rgulátorm vt w u u t ČR Č/ S yt y /Č Obr4 Schéma rgulačího obvou s číslcovým rgulátorm Na obr 4 a 4 zamá : w - žáaá vlča S - rgulovaá soustava - rgulačí ochyla ČR - číslcový rgulátor y - rgulovaá vlča Č/ - číslcově aalogový přvoí u - ačí vlča /Č - aalogově číslcový přvoí u - tvarovaá ačí vlča R - aalogový rgulátor v - poruchová vlča 4 Číslcové rgulátory Do rgulátoru vstupu rgulačí ochyla a vystupu z ě ačí vlča Mz ovčí typy číslcových rgulátorů patří rgulátory P S PS PD a PSD P proporcoálí složa S sumačí složa místo S lz též psát I což číslcová tgračí složa a D frčí číslcová rvačí složa Závslost mz výstupm a vstupm PSD rgulátoru áa výrazm použm zpětou obélíovou sumac a zpětou frc:
54 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 5 u P I D { [ ] 4 P I D - zsílí rgulátoru - tgračí časová ostata - rvačí časová ostata - vzorovací proa Provďm D-trasformac rovc 4 D U P E I D-přos PSD rgulátoru lz pa psát : R U D P 4 E I D-přosy ostatích typů rgulátorů : P S I R P 4 R 44 I PS PI PD R R P 45 I D P 46 4 alogové rgulátory L - přosy zálaích ovčích typů rgulátorů s lz ovot z příslušých lta přosů číslcových rgulátorů boť platí : R s lm R L - přosy zálaích typů rgulátorů ty sou : P s 47 I PI R P PD s s R R s 48 s I s P 49 I s 4 R P D
55 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 54 PID R s P D s 4 I s 4 Spotý LSDS s tvarovačm a vzorovačm Př rgulac spotých LSDS pomocí číslcového rgulátoru vystupu problém zastoupí spotého LSDS s L-přosm S s srétím LSDS s D-přosm S Po proví tzv srtzac lz rgulačí obvo a obr4 zastoupt rgulačím obvom a obr 4 W E U R S V Y Obr 4 Schéma rgulačího obvou s číslcovým rgulátorm a srtzovaou rgulovaou soustavou v oblast obrazů Nyí provm rozbor zapoí a obr 44 př spotým LSDS rgulovaou soustavou umístě tvarovač s vzorovačm a za systémm vzorovač Rálý vzorovač lz považovat za matmatcou alzac /Č přvoíu vzorovač a tvarovač pa za Č/ přvoí vz [8] VZORKOVČ VROVČ SYSÉM VZORKOVČ * t u t u u t y t y * t g t t u U y s s S s U * s Y s g S U * s SC s Y s U S Y Obr 44 Spotý lárí yamcý systém s tvarovačm a vzorovačm Určím clový D-přos S a zálaě clového L-přosu SC s s S s
56 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 55 s s L-přos tvarovač ultého řáu vz [8] s S s L-přos LSDS rgulovaé soustavy Po osazí SC s S s S s S s H S s H S s s s s s s H S s L-obraz přchoové fuc h S t yamcého systému s L-přosm S s Jstlž přvm a vstup lta Dracův mpuls aý vztahm 7 trý má L-obraz U * s obržím a výstupu mpulsí fuc s L-obrazm s [ H s H s ] * Y s SC s U s SC s S S Clová lta mpulsí fuc pa áa vztahm g SC t L { Y s } [ hs t hs t ] Po srtzac g gsc S S { h h [ ]} S a áslé D-trasformac ostam { g } [ D{ h } D{ h [ ]}] D{ h } D{ h } S D S S S S S Po úpravě obržím výslý vztah pro srtzac spotého LSDS S s S D L t 4 s Obržl sm vlastě srétí áhrau spotého LSDS s L-přosm S s varatí vzhlm přchoové fuc v srétích oamžcích s zachovává přchoová fuc Vyplývá to přímo z toho ž vzorovač s tvarovačm měí Havsův so vz [8] Dsrétí áhray častě s vysytuících spotých systémů sou uvy v tab vz Přílohy Příla 4 Pro rgulovaou soustavu s L-přosm s s S určt í srétí áhrau varatí vzhlm přchoové fuc
57 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 56 Řší: t t S S s s s s L D L D D S Po úpravě obržím pro výš upravý L-přos opovíaící D-přos S 44 Dsrétí LSDS a ch stablta Uvažum srétí LSDS s D-přosm: α α α β β β m m N M U Y 4 a D-obraz srétího vstupího sgálu N M U 44 Potom D-obraz výstupího sgálu bu: N N M M U Y 45 Za přpolau ž LSDS má charatrstcý mohočl α α α N s ouchým ořy a mohočl N má ouché ořy lz D-obraz Y rozložt a částčé zlomy s s U P B Y Y Y s U P B Y Y Y 46 P Y D-obraz přchoé část a U Y D-obraz ustálé část řší výstupího sgálu Orgál y zísám pomocí zpěté D-trasformac:
58 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 57 s y y y B 47 P U Kostaty a B závsí a tvaru D-přosu a D-obrazu srétího vstupího sgálu U Průběh přchoé část srétího výstupího sgálu y P D-přosu t ořch charatrstcé rovc Proto přchoá část y P závsí a pólch 48 s též azývá charatrstcý vlastí pohyb srétího LSDS a výraz pro s azývá charatrstcá složa mó Pro ořy charatrstcé rovc též používám ázv charatrstcá vlastí čísla Průběh ustálé část srétího výstupího sgálu y 49 U B s á průběhm u a proto s též azývá vyucý pohyb srétího LSDS Stablta taová vlastost srétího LSDS y ozva a ohračý vstupí sgál též ohračá Z vztahu 47 vyplývá ž př ohračém vstupím sgálu u srétí výstupí sgál bu ohračý thy a thy yž bu ohračá ho přchoá část y P Proto u stablího srétího LSDS musí s rostoucím "" vymzt přchoá část srétí ozvy tz pro lz psát y y lm y P U 4 Vím ž stablta srétího LSDS schopost systému ustált srétí výstupí sgál př ustálém srétím vstupím sgálu J zřmé ž všchy závěry buou platt pro ásobé ořy mohočlů N a N protož apř přčtím zabatlě malých růzých čísl ásobým ořům s tyto změí a ouché a taová změa za přpolau ž změěé ořy sou v stablí oblast můž postatě ovlvt vlastost LSDS Nutá a postačuící pomía stablty zí vz tab 4 [6 8 ]: < 4 Z tab 4 vyplývá opět ůlžtá výhoa D-trasformac oprot Z-trasformac a to ž pro oblast srétí stablty u D-trasformac ovrgu a oblast spoté stablty oto ovšm platí pro oblast stablty u Z-trasformac K otrol stablty lz s výhoou použít blárí trasformac fovaou vztahm
59 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 58 v 4 v trá zobrazí ružc v omplxí rově a magárí osu v omplxí rově v a vtř ruhu v omplxí rově a lvou polorovu omplxí rovy v vz obr 45 Po této trasformac pa lz použít všcha rtéra zámá pro otrolu stablty u spotých systémů apř Hurwtzovo Nyqustovo a ab 4 Oblast stablty Komplxí proměá Oblast stablty Mz stablty rafcé zázorěí Im s s L-trasformac R s < R s R Im D-trasformac < R Im z z Z-trasformac z < z R
60 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 59 v v Im Im v R R v Důaz : Obr 45 Blárí trasformac stablí oblast vyzača šou barvou Mz L- a Z-trasformací platí vztah: s z Jž řív bylo uázáo ž z Pa s s Provm Paého rozvo s uvažováím pouz prvích vou člů : s s s s s Položím-l s v pa v v Jstlž s vyářím omplxí proměou : v v
61 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 6 Platí ty : > Rv > Rv < Rv < Pomocí blárí trasformac trasformum charatrstcou rovc N a Nv pro trou utou a postačuící pomíou stablty R v < 4 Příla 4 Vyzačt v rově paramtrů a a stablí oblast pro srétí lárí yamcý systém popsaý D-přosm Řší: b b a a Charatrstcá rovc v tomto přípaě bu a a v Provm blárí trasformac osazím za a po úpravě zísám : v a a v v a a a 4 Pro charatrstcý mohočl stupě utou a postačuící pomíou stablty Stoolova pomía vz [8 9] trá říá ž všchy ofcty charatrstcého mohočlu musí xstovat a musí být laé V ašm přípaě: a a > a > a a a a > a < 4 > a Oblast stablty uázáa a obr 46
62 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 6 a a Obr 46 Oblast stablty přílau 4 45 Stablta lárích rgulačích obvoů Přpolám lárí rgulačí obvo l obr 47 W E U R S V Y Obr 47 Lárí rgulačí obvo Pou v ál uvých vztazích bu uva omplxí proměá pa tyto vztahy platí a pro srétí ta pro spoté rgulačí obvoy Pro aý rgulačí obvo maí zálaí přosy tto tvar: - přos otvřého rgulačího obvou 44 o R S - přos řízí wy Y W o - přos poruchy vy Y V o o 45 wy - ochylový přos řízí w E W o 46 47
63 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 6 - ochylový přos poruchy v E V o 48 Stabltu lárích rgulačích obvoů určím a zálaě charatrstcého mohočlu: N N o M o 49 M o o 4 No K otrol stablty použm stého postupu ao v aptol 44 s tím rozílm ž charatrstcý mohočl určím z vztahu 49 Po proví blárí trasformac můžm pro otrolu stablty použít lbovolou mtou pro spoté lárí rgulačí obvoy Příla 4 Určt pro aou hootu tgračí časové ostaty I u číslcového I rgulátoru rgulačí obvo stablí Soustava popsáa D-přosm c a S c 5 c Řší : Určím D-přos otvřého rgulačího obvou c o R S c I Charatrstcý mohočl á ao součt čtatl a movatl přosu otvřého rgulačího obvou [vz 49] N c c c c I Provm blárí trasformac a po úpravě ostam c c N v v I v c I c 4 Pro charatrstcý mohočl stupě Stoolova pomía utou a postačuící pomíou stablty vz [8 9]: c c I > I 4 c I > > I c > c c > splěo pro lbovolé a > Pro orétí hooty: I > 7 I I
64 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 6 Obr 48 Přchoová charatrsta uzavřého rgulačího obvou přílau 4 pro 5 I 46 rvalé rgulačí ochyly Př ávrhu rgulátoru třba splt požaav aby př ustálých vstupích sgálch byly trvalé rgulačí ochyly rgulačího obvou ulové Hootu ustálé rgulačí ochyly vypočtm sáz pomocí věty o ocové hootě v časové oblast vz Přílohy tab vztah č 6: x lm X 4 Pomíy pro ulovou rgulačí ochylu v ustálém stavu staovím pro rgulačí obvo uvý a obr 49 W E U R S V Y Obr49 Rgulačí obvo s poruchou působící a výstupu rgulovaé soustavy Pro tto rgulačí obvo lz D-přos otvřého rgulačího obvou vyářt v tvaru: m βm β β o o q q q α αq αq q - stupň astatsmu o - zsílí otvřého rgulačího obvou Zsílí otvřého rgulačího obvou lz určt z vztahu 4
65 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 64 q o lm o 4 Pa po osazí 4 o 4 obržím o β α přčmž platí q lm Důaz : Vztah 4 lz upravt a: βm m β β β β o 44 q α α α q q q α α q Pa porováím 44 s 4 ostam ž q o β α q a ty βm m β β β α α q q α α q lm a obcě q Jao žáaý vstupí sgál častě používám ásluící sgály: w w w - soová změa polohy w w w - soová změa rychlost w w w - soová změa zrychlí w w w F - mohočl - stupň vstupího sgálu F 45
66 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 65 Pro rgulačí obvo a obr 49 ochylový D-přos řízí á vztahm: w q Ew 46 q W a ochylový D-přos poruchy v o o EV w 47 V o Z vztahu 47 zřmé ž vš co ovoím pro žáaou vlču w bu platt pro poruchovou vlču v působící a výstupu rgulovaé soustavy až a zaméo Dál s ty bum zabývat ovozím trvalých rgulačích ochyl a soové změy žáaé vlčy w Z 46 D-obraz rgulačí ochyly Ew w W 48 Po osazí 45 a 46 o 48 q F w w q o E plum větu o ocové hootě v časové oblast pa lm E w q F w lm 49 q w o Nyí s rozbrm ásluící přípay: a stupň astatsmu větší ž stupň vstupího sgálu q > V tomto přípaě l vztahu 49 trvalá rgulačí ochyla w b stupň astatsmu mší ž stupň vstupího sgálu q < c q w w w q q w w o w o o w Závěrm lz říc ž pou požaum ulovou trvalou rgulačí ochylu a soové změy žáaé bo poruchové vlčy u rgulačího obvou s struturou aou a obr 49
67 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 66 musím vžy volt taový rgulátor trý zastí aby stupň astatsmu rgulačího obvou byl větší ž stupň vstupího sgálu Příla 44 J á rgulačí obvo a obr 4 Určt trvalé rgulačí ochyly a soovou změu polohy a rychlost žáaé poruchové vlčy W E U P V Y Obr4 Schéma rgulačího obvou přílau 44 Řší: Pro rgulačí obvo a obr 4 D-přos otvřého rgulačího obvou P o a stupň astatsmu q Zsílí otvřého rgulačího obvou o lm o P rvalé rgulačí ochyly a soovou změu žáaé vlčy : a soová změa polohy w w w o P b soová změa rychlost w rvalé rgulačí ochyly a soovou změu poruchové vlčy : a soová změa polohy v v o P b soová změa rychlost v Vypočté výsly s ověřím smulací v
68 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 67 Volím tyto hooty: ostaty 5 zsílí P rgulátoru P žáaá hoota w porucha v 5 vzorovací proa Pa trvalá rgulačí ochyla - a soovou změu polohy žáaé vlčy 6 - a soovou změu polohy poruchové vlčy 4 w v Obr4 Zobrazí trvalé rgulačí ochyly a soovou změu polohy žáaé vlčy poruchová vlča ulová Obr4 Zobrazí trvalé rgulačí ochyly a soovou změu rychlost žáaé vlčy poruchová vlča ulová
69 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 68 Obr4 Zobrazí trvalé rgulačí ochyly a soovou změu polohy poruchové vlčy žáaá vlča ulová Obr 44 Zobrazí trvalé rgulačí ochyly a soovou změu rychlost poruchové vlčy žáaá vlča ulová Na obr 4 a 4 : y t h t wt Na obr 4 a 44 : y t h t vt w v 47 Mtoa vrz yamy mtoa molu ato mtoa umožňu prováět sytézu lárích rgulačích obvoů s omatím opravím zpožěím [] V této prác výběr rgulátoru prov pouz z
70 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 69 hlsa vlastostí rgulovaé soustavy a požaavu a ulovou trvalou rgulačí ochylu způsobou soovou změou polohy žáaé vlčy w rsp poruchy v působící a výstupu rgulovaé soustavy t přpoláá s ž rgulačí obvo má stupň astatsmu rový é 47 Rgulovaé soustavy Dál bum přpoláat ž rgulovaé soustavy maí ětrý z ásluících áhraích L-přosů: S s s s 44 S s s s S s s s 44 s S s s s S s > > s 44 > s 44 ξ s 5 < ξ s 444 s - omplxí proměá v L- trasformac rozměr čas - ofct přosu rozměr poíl rozměrů výstupí a vstupí vlčy u tgračích rgulovaých soustav uto tto rozměr vyásobt čas - strvačé časové ostaty rozměr čas ξ - ofct poměrého tlumí bzrozměrý - tlumý úhlový mtočt rozměr čas Pou rgulovaá soustava má a z výš uvých tvarů uté aproxmovat Postup aproxmac rgulovaých soustav áhraím přosy popsá apř v [] 47 Sytéza rgulačích obvoů mtoou vrz yamy Přpoláá s ž buou použty pouz staarí typy aalogových a číslcových rgulátorů 4 až 4 J to áo ch začou uvrzaltou a vlým rozšířím v tchcé prax vz [] Opovíaící Z-přosy číslcových rgulátorů lz zísat sao z z D-přosů 4 46 po osazí za Dál s přpoláá ž rgulovaá soustava popsáa ětrým z zálaích tvarů áhraích přosů V tomto přípaě oporučé rgulátory sou ovčího typu a trvalá rgulačí ochyla
71 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 7 w způsobá soovou změou žáaé vlčy w ulová Rověž trvalá rgulačí ochyla v způsobá soovou změou poruchy v ulová za přpolau ž porucha působí a výstupu rgulovaé soustavy vz obr 45 W E R U S V Y Obr45 Bloové schéma lárího rgulačího obvou Y V Y wy přos řízí Cílm řízí aby rgulovaá vlča byla shoá s W žáaou vlčou tz Y W wy J ty zřmé ž rgulačí obvo V soulau s obr 45 pro přos poruchy platí : Y s wy 445 W s s w vy wy optmálě sřízý vzhlm žáaé vlčě w současě optmálě sřízý vzhlm poruchové vlčě v působící a výstupu rgulovaé soustavy Př použtí oporučého rgulátoru a zálaě tab 4 valta rgulačího pochou * áa pouz zsílím rgulátoru P Jho volbou lz zísat požaovaý průběh přchoové charatrsty U rgulovaých soustav bz opravího zpožěí s př sřízí rgulátoru vychází z požaavu aby rgulačí obvo s aalogovým rgulátorm měl L-přos řízí w Po srtzac přosu vz 445 obržím opovíaící D-přos řízí varatí vzhlm přchoové charatrstc vy cw W wy cw 446 cw časová ostata rozměr čas a vzorovací proa rozměr čas U rgulovaých soustav s opravím zpožěím s př sřízí rgulátoru vychází z požaavaého rlatvího přmtu κ Nprv třba vlastost rgulovaé soustavy vyářt ětrým z zálaích tvarů L-přosů Pa a zálaě tabuly 4 určím pro aou rgulovaou soustavu typ rgulátoru a optmálí hooty ho stavtlých paramtrů J zapotřbí uvažovat va přípay: > a
72 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 7 Obr 46 Přchoová charatrsta rgulačího obvou pro ab4 Obr 47 Přchoová charatrsta rgulačího obvou pro NLOOVÝ REULÁOR < REULOVNÁ ČÍSLICOVÝ > > SOUSV YP P > I D 4 s s P s s ss s s s s PI PD PID w I ai w a w a I I w a
73 Začlěí lta trasformac o výuy baalářsého a magstrsého stua 7 5 s ξ s 5 < ξ s PID I w a I ξ ξ 4 ab 4 κ α β V přípaě y opraví zpožěí > s řív a zálaě požaovaého rlatvího přmtu κ κ 5 u přchoové charatrsty h w t uzavřého rgulačího obvou obr 47 a tab 4 určí řív ofct a α β Pa tprv z tab 4 určím optmálí hooty stavtlých paramtrů oporučého rgulátoru Pou opraví zpožěí vlm malé hootu určého ofctu a třba vhoě sížt s ohlm a omzí ačí vlčy a maxmálí astavtlou hootu zsílí rgulátoru V přípaě P max určím hooty stavtlých paramtrů přímo z tab 4 pro aý typ rgulovaé soustavy Požaovaý průběh přchoové charatrsty h wt uzavřého rgulačího obvou s v tomto přípaě přpoláá pol obr 46 Časová ostata w musí být zvola s ohlm a omzí ačí vlčy a maxmálí astavtlou hootu zsílí rgulátoru a u rgulačího obvou s číslcovým rgulátorm musí platt w > až [] P max Pro > tabula 4 platí pro číslcové rgulátory a pro pro aalogové rgulátory Pro aalogové rgulátory třba v všch vztazích uvažovat 47 Ovozí stavtlých paramtrů rgulátorů Nyí s bum zabývat ovozím stavtlých paramtrů číslcových rgulátorů Pro můžm plyul přít o optmálích hoot stavtlých paramtrů číslcových rgulátorů optmálím hootám stavtlých paramtrů aalogových rgulátorů což přímo vyplývá z řív uvého vztahu s lm R Uvažum prv rgulovaou soustavu bz opravího zpožěí Rgulovaou soustavu vyářou L-přosm v ětrém z zálaích tvarů [vz 44 až 444] přvm a opovíaící D-přos a zálaě vztahu R S D L S s 447 s t
Exponenciální funkce a jejich "využití" - A (Tato doplňková pomůcka nemůže v žádném případě nahradit systematickou matematickou přípravu.
Josf PUNČOCHÁŘ: Epociálí fukc a ich "využití" ld Epociálí fukc a ich "využití" - A (Tato doplňková pomůcka můž v žádém případě ahradit systmatickou matmatickou přípravu. Epociálí fukc dfiováa obcě vztahm
Rovnice 1.řádu. (taková řešení nazýváme singulární řešení). řeší rovnici (*) na intervalu ( a, b)
Rovce řáu Rovce se separovaým proměým Derecálí rovc tvaru g h * azýváme rovcí se separovaým proměým latí: Nechť g je spojtá uce a tervalu a b h je spojtá a eulová uce a tervalu c Ozačme postupě G a H prmtví
4.KMITÁNÍ VOLNÉ. Rozlišujeme: 1. nepoddajné vazby - nedovolující pohyb 2. pružně poddajné vazby - dovolují pohyb
4.MITÁNÍ VOLNÉ 4. Lárí ktáí (harocký osclátor v fyzc) Vl časý pohy hotého odu j ktavý pohy. táí ud lárí, jstlž síla, ktrá př výchylc x vrací hotý od do rovovážé polohy, j úěrá výchylc F x (4..) kostata
( NV, )} Řešením Schrödingerovy rovnice pro N částic
Partčí fuc { E ( V, )} Řším Schrödgrovy rovc pro částc Zdoduší (?) H = H E = E Ψ= Ψ BOSOY stavy sou obsazováy bz omzí FERMIOY frmoy mohou být v stém stavu Přílady: Ply (ízý tla) => mzmolulové trac zadbáy
Experimentální identifikace regulovaných soustav
Expermetálí etfkace reglovaých sostav Cílem je zhotoveí matematckého moel a záklaě formací získaých měřeím. Požívá se možství meto. Výběr metoy je ůležtý, protože a ěm závsí přesost áhraího moel. Záklaím
Fotometrie a radiometrie Důležitou částí kvantitativního popisu optického záření je určování jeho mohutnosti
Učbí txt k přášc UFY1 Fotomtri a raiomtri Fotomtri a raiomtri Důlžitou částí kvatitativího popisu optického září j určováí jho mohutosti B, jsou přímo měřitlé, a proto rgtických charaktristik. Samoté vktory
8. Zákony velkých čísel
8 Zákoy velkých čísel V této část budeme studovat velm často užívaá tvrzeí o součtech posloupost áhodých velč Nedříve budeme vyšetřovat tvrzeí azývaá souhrě ako slabé zákoy velkých čísel Veškeré úvahy
Matematika I, část II
1. FUNKCE Průvodce studiem V deím životě, v přírodě, v techice a hlavě v matematice se eustále setkáváme s fukčími závislostmi jedé veličiy (apř. y) a druhé (apř. x). Tak apř. cea jízdeky druhé třídy osobího
U. Jestliže lineární zobrazení Df x n n
MATEMATICKÁ ANALÝZA III předášky M. Krupky Zmí semestr 999/ 3. Iverzí a mplctí zobrazeí V této kaptole uvádíme dvě důležté věty, které acházeí aplkace v moha oblastech matematky: Větu o verzím a větu o
Jednoduché seřízení regulátorů metodou SIMC
Jnouché řízní rgulátorů mtoou IMC Miluš Vítčová Abtrat Člán tručně popiu nouchou mtou řizování rgulátorů navržnou ogtam pro rgulované outavy opravním zpožěním. Mtoa ává obré výly i při použití poměrně
Lineární regrese ( ) 2
Leárí regrese Častým úolem je staoveí vzájemé závslost dvou (č více) fzálích velč a její matematcé vjádřeí. K tomuto účelu se používají růzé regresí metod, pomocí chž hledáme vhodou fuc f (), apromující
Jednokriteriální rozhodování za rizika a nejistoty
Jeokrterálí rozoováí za rzka a estoty U eokrterálíc úlo e vžy pouze eo krtérum optmalty, a to buď maxmalzačí ebo mmalzačí. araty rozoováí sou zaáy mplctě - pomíkam, které musí být splěy (vz úloy leárío
je daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme
DERIVACE FUNKCE Má zásadí výzam při vyštřováí fukčích závislostí j v matmatic, al také v aplikacích, apř v chmii, fyzic, koomii a jiých vědích oborch Pricip drivováí formulovali v 7 stoltí závisl a sobě
7. ZÁKLADNÍ TYPY DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ
7. ZÁKADNÍ TYPY DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ 7.. SPOJITÉ SYSTÉMY Téměř všechny fyzálně realzovatelné spojté lneární systémy (romě systémů s dopravním zpožděním lze vytvořt z prvů tří typů: proporconálních členů
Odhady parametrů základního souboru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Odhady parametrů základího souboru Ig. Mchal Dorda, Ph.D. Úvodí pozámky Základí soubor můžeme popsat jeho parametry, apř. středí hodota μ, rozptyl σ atd. Př praktckých úlohách ovšem zpravdla elze vyšetřt
Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)
Předáša 7 Derivace a difereciály vyšších řádů Budeme poračovat v ahrazováí fuce f(x v oolí bodu a polyomy, tj hledat vhodé ostaty c ta, aby bylo pro malá x a f(x c 0 + c 1 (x a + c 2 (x a 2 + c 3 (x a
Odhady parametrů základního. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Odhady parametrů základího souboru Úvodí pozámky Základí soubor můžeme popsat jeho parametry, apř. středí hodota μ, rozptyl atd. Př praktckých úlohách ovšem zpravdla elze vyšetřt celou populac, provádíme
IV. MKP vynucené kmitání
Jří Máca - katedra mechaky - B35 - tel. 435 4500 maca@fsv.cvut.cz IV. MKP vyuceé kmtáí. Rovce vyuceého kmtáí. Modálí aalýza rozklad do vlastích tvarů 3. Přímá tegrace pohybových rovc 3. Metoda cetrálích
1. Základy měření neelektrických veličin
. Základ měřeí eelektrckých velč.. Měřcí řetězec Měřcí řetězec (měřcí soustava) je soubor měřcích čleů (jedotek) účelě uspořádaých tak, ab blo ožě splt požadovaý úkol měřeí, tj. získat formac o velkost
Dvojný integrál. Dvojný integrál na obdélníkové oblasti
Dvojý itegrál Zatímo itegračím oborem jeorozměrého itegrálu bl iterval, u vojého itegrálu je třeba raovat s vojrozměrými obor. Může to být obélíová oblast, ale i složitější útvar jao ař. ruh, ruhová výseč
PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA
P NOV PRVDĚPODOBNOT TTTK Lbor Žák P NOV Lbor Žák Vícvýběrové tsty - NOV NOV tsty s rovádí s omocí aalýzy roztylů NOV souhré tsty ro víc ěž dva výběry. NOV aramtrcká tstováí charaktrstk z zámých rozdělí
PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA
SP esty dobré shody PRAVDĚPODOBNOS A SAISIKA Lbor Žá SP esty dobré shody Lbor Žá Přpomeutí - estováí hypotéz o rozděleí Ch-vadrát test Chí-vadrát testem terý e založe a tříděém statstcém souboru. SP esty
Generování dvojrozměrných rozdělení pomocí copulí
Pravděpodobost a matematcká statstka eerováí dvojrozměrých rozděleí pomocí copulí umbelova copule PRAHA 005 Vpracoval: JAN ZÁRUBA OBSAH: CÍL PRÁCE TEORIE Metoda verzí trasformace O copulích Sklarova věta
FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL
Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - 6. - PRVNÍ DIFERENCIÁL TAYLORŮV ROZVOJ FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL PŘÍKLAD Pomocí věty o prvím difereciálu ukažte že platí přibližá rovost
Analýza signálů ve frekvenční oblasti
Aalýza sigálů v frvčí oblasti Fourirova trasformac Záladí ida trasformac () Trasformac () Zpracováí v časové oblasti Zpracováí v trasform. oblasti () Ivrzí Trasformac () Typy Fourirových trasformací Discrt
METODA NÁSOBNÉHO DOMINANTNÍHO PÓLU PRO REGULÁTORY SE DVĚMA STUPNI VOLNOSTI A PROPORCIONÁLNÍ SOUSTAVY S DOPRAVNÍM ZPOŽDĚNÍM
ntrnational onfrnc Fbruary 0 -, 00 BERNES AN NFORMAS VŠNÁ BOA, Slova Rpublic MEOA NÁSOBNÉHO OMNANNÍHO ÓLU RO REULÁOR SE VĚMA SUN VOLNOS A ROORONÁLNÍ SOUSAV S ORAVNÍM ZOŽĚNÍM Miluš Vítčová - Antonín Vítč,
2. Vícekriteriální a cílové programování
2. Vícerterálí a cílové programováí Úlohy vícerterálího programováí jsou úlohy, ve terých se a možě přípustých řešeí optmalzuje ěol salárích rterálích fucí. Moža přípustých řešeí je přtom defováa podobě
Lineární a adaptivní zpracovní dat. 5. Lineární filtrace: FIR, IIR
Leárí a adaptví zpracoví dat 5. Leárí fltrace: FIR, IIR Dael Schwarz Ivestce do rozvoje vzděláváí Opakováí 2 Co je to fltrace? Co je to fltr? A jak ho popsujeme? Jaký je vztah Z trasformace a Fourerovy
1. Čím se zabývá 4PP? zabývá se určováním deformace a porušováním celistvých těles v závislosti na vnějším zatížení
. Čím se zabývá 4PP? zabývá se určováím deformace a porušováím celstvých těles v závslost a vějším zatížeí. Defce obecého apětí + apjatost v bodě tělesa -apětí - je to apětí v určtém bodě určtého tělesa.
Z-TRANSFORMACE. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Hálkova 6, 461 17 Liberec 1, CZ. Teorie automatického řízení II. Katedra řídicí techniky
Čílcové říí Příloh EHNIKÁ UNIVERIA V LIBERI Hálov 6, 46 7 Lbrc, Fult mchtro moborových žýrých tudí or utomtcého říí II -RANSFORMAE Studí mtrál oc Ig Ovld Modrlá, Sc Ktdr řídcí tch oc Ig Ovld Modrlá, Sc
Diskrétní Fourierova transformace
Disrétí Fourierova trasformace Záladí idea trasformace x Trasformace Zpracováí v časové oblasti Zpracováí v trasform. oblasti x Iverzí Trasformace Spojitá Fourierova trasformace f j πft x t e dt Disrétí
5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC
5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC V této kaptole se dozvíte: jak je defováa fukce přrozeá odmoca v kompleím oboru a jaké má vlastost včetě odlšostí od odmocy v reálém
Regrese. Aproximace metodou nejmenších čtverců ( ) 1 ( ) v n. v i. v 1. v 2. y i. y n. y 1 y 2. x 1 x 2 x i. x n
Regrese Aproxmace metodou ejmeších čtverců v v ( ) = f x v v x x x x Je dáo bodů [x, ], =,,, předpoládáme závslost a x a chceme ajít fuc, terá vsthuje teto tred - Sažíme se proložt fuc = f x ta, ab v =
5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu
5 3.3.8 8:44 Josef Herdla lieárí difereciálí rovice -tého řádu 5. Lieárí difereciálí rovice -tého řádu (rovice s ostatími oeficiety) ( ), a,, a (5.) ( ) ( ) y a y a y ay q L[ y] y a y a y a y, q je spojitá
Ilustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2014.
Ilustratví příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 0. Jsou dáa data výběrového souboru výšky že vz IS/ Učebí materály/ Témata 8, M. Kvaszová. č. výška č. výška 89 5 90 7 57 8 5 58 5 8 9 58 0 8 0 8 8 9 8 8 95
PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA
P NOV PRVDĚPODOBNOT TTTK Lbor Žák P NOV Lbor Žák Vícvýběrové tty - NOV NOV tty provádí pomocí aalýzy rozptylů NOV ouhré tty pro víc ěž dva výběry. NOV paramtrcká ttováí charaktrtk z zámých rozdělí pokud
4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.
Etrém funkc 4. PRŮBĚH FUNKCE Průvodc studim V matmatic, al i v fzic a tchnických oborch s často vsktn požadavk na sstrojní grafu funkc K nakrslní grafu funkc lz dns většinou použít vhodný matmatický softwar.
Ilustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2013.
Ilustratví příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 0. Jsou dáa data výběrového souboru výšky že vz IS/ Učebí materály/ Témata 8, M. Kvaszová. č. výška č. výška 89 5 90 7 57 8 5 58 5 8 9 58 0 8 0 8 8 9 8 8 95
Hartre-Fock method (HF)
Cofgurato Iteracto (CI) Coupled Clusters (CC) Perturbato Theory (PT, MP) Electro correlato H Ψ = EΨ Bor-Oppehemer approxmato Model of depedet electros Product wave fucto (Slater determat) MO LCAO Hartre-Fock
4. Model M1 syntetická geometrie
4. Model M1 sytetiká geometrie V této kapitole se udeme zaývat vektory, jejih vlastostmi a využitím v geometrii. Neudeme přitom rozlišovat, jestli se jedá je o roviu (dvě dimeze) eo prostor (tři dimeze).
MATEMATIKA PŘÍKLADY K PŘÍJÍMACÍM ZKOUŠKÁM BAKALÁŘSKÉ STUDIUM MGR. RADMILA STOKLASOVÁ, PH.D.
MATEMATIKA PŘÍKLADY K PŘÍJÍMACÍM ZKOUŠKÁM BAKALÁŘSKÉ STUDIUM MGR. RADMILA STOKLASOVÁ PH.D. Obsah MNOŽINY.... ČÍSELNÉ MNOŽINY.... OPERACE S MNOŽINAMI... ALGEBRAICKÉ VÝRAZY... 6. OPERACE S JEDNOČLENY A MNOHOČLENY...
2 Diferenciální rovnice
2 Diferenciální rovnice 2 Moely růstu V této apitole bueme zabývat jenouchými eterministicými moely růstu, napříla růstu populací, objemu nějaé omoity apo Funce y(t bue označovat veliost populace v čase
VLASTNOSTI PŘECHODU PN
VSTOSTI PŘECHO P a řchou P vzká gtcká baéa f ff l Poku j a oblast tyu řložo záoé aětí, gtcká baéa s síží a hootu (f ) V tyu P a P V tyu a P P () P ( () )( () ) P Po
S k l á d á n í s i l
S l á d á í s i l Ú o l : Všetřovat rovováhu tří sil, působících a tuhé těleso v jedom bodě. P o t ř e b : Viz sezam v desách u úloh a pracovím stole. Obecá část: Při sládáí soustav ěolia sil působících
Analýza rozptylu (ANOVA)
Aalýza rozptylu (ANOVA) Tato aptola j věováa záladímu popsu statstcé mtody zvaé aalýza rozptylu, trá j záladí mtodou pro tstováí hypotéz o střdích hodotách víc ž dvou sup a trá využívá srováí pozorovaé
8.1.2 Vzorec pro n-tý člen
8.. Vzorec pro -tý čle Předpolady: 80 Pedagogicá pozáma: Myslím, že jde o jedu z velmi pěých hodi. Přílady a hledáí dalších čleů posloupostí a a objevováí vzorců pro -tý čle do začé míry odpovídají typicým
Geometrická optika. Energetické vlastnosti optického záření. zářivý tok (výkon záření) Φ e. spektrální hustota zářivého toku Φ Φ = e
Enrgticé vlastnosti opticého zářní popisují zářní z hlisa přnosu nrgi raiomtricé vličiny zářivý to (výon zářní) t W [W] zářivá nrgi W, trá proj za jnotu času nějaou plochou sptrální hustota zářivého tou
u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,
Def: Vetorovým součiem vetorů u =(u, u, u 3 ) v = (v, v, v 3 ) zýváme vetor u v = (u v 3 u 3 v, u 3 v u v 3, u v u v ) Vět: Pro vetory i, j, ortoormálí báze pltí i i = j = i, i = j Vět: Nechť u v, w, jsou
Pružnost a plasticita II
Pružnost a plastcta II 3. ročník bakalářského stua oc. Ing. Martn Kresa Ph.D. Katera stavební mechank Řešení nosných stěn metoou sítí 3 Řešení stěn metoou sítí metoa sítí (metoa konečných ferencí) těnová
Automatizační technika. Regulační obvod. Obsah
30.0.07 Akademický rok 07/08 Připravil: Radim Farana Automatizační technika Regulátory Obsah Analogové konvenční regulátory Regulátor typu PID Regulátor typu PID i Regulátor se dvěma stupni volnosti Omezení
8.1.2 Vzorec pro n-tý člen
8 Vzorec pro -tý čle Předpolady: 80 Pedagogicá pozáma: Přílady a hledáí dalších čleů posloupostí a a objevováí vzorců pro -tý čle do začé míry odpovídají typicým příladům z IQ testů, teré studeti zají
Téma 11 Prostorová soustava sil
Stavebí statka,.ročík bakalářského studa Téma Prostorová soustava sl Prostorový svazek sl Statcký momet síly a dvojce sl v prostoru Obecá prostorová soustava sl Prostorová soustava rovoběžých sl Katedra
3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie
3 338 8: Josef Hekrdla lieárí difereciálí rovice úvod do teorie 3 Lieárí difereciálí rovice úvod do teorie Defiice 3 (lieárí difereciálí rovice) Lieárí difereciálí rovice -tého řádu je rovice, která se
VÝVOJ NÁSTROJE PRO POSUZOVÁNÍ RECYKLAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ASFALTOVÝCH VOZOVEK S DŮRAZEM NA UHLÍKOVOU STOPU
6. KONFERENCE PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Praha, 19.5.2015 VÝVOJ NÁSTROJE PRO POSUZOVÁNÍ RECYKLAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ASFALTOVÝCH VOZOVEK S DŮRAZEM NA UHLÍKOVOU STOPU Václav Sížk Fakulta stavbí ČVUT
Obr Lineární diskrétní systém
Mtetcé odel Uvžue leárí dsrétí ssté (or.. ). Or.. Leárí dsrétí ssté Steě u spotýc sstéů t u dsrétíc sstéů exstue ěol ožostí půsou věšío popsu cováí, teré vdřuí vt e výstupí velčou ( ) dsrétí vstupí velčou
Nejistoty měření. Aritmetický průměr. Odhad směrodatné odchylky výběrového průměru = nejistota typu A
Nejstoty měřeí Pro každé přesé měřeí potřebujeme formac s jakou přesostí bylo měřeí provedeo. Nejstota měřeí vyjadřuje terval ve kterém se achází skutečá hodota měřeé velčy s určtou pravděpodobostí. Nejstota
f x a x DSM2 Cv 9 Vytvořující funkce Vytvořující funkcí nekonečné posloupnosti a0, a1,, a n , reálných čísel míníme formální nekonečnou řadu ( )
DSM Cv 9 Vytvořující fukce Vytvořující fukcí ekoečé poslouposti a0, a,, a, reálých čísel mííme formálí ekoečou řadu =. f a i= 0 i i Příklady: f = + = + + + + + ) Platí: (biomická věta). To zameá, že fukce
= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f
D E R I V A C E F U N KCE Deiice. (derivace Buď ukce,!. Eistuje-li limitu derivací ukce v bodě a začíme ji (. lim ( + lim Deiice. (teča a ormála Přímku o rovici y ( v bodě, přímku o rovici y ( (, kde (
Nejistoty v mìøení III: nejistoty nepøímých mìøení
Nestoty v ìøeí III: estoty epøíých ìøeí MÌØIÍ TEHNIK V èácích [] a [] by podá pøehed soèasých ázorù a probeatk estot v ìøeí obecì a pøedstave zpùsob výpoèt estot pø éì ároèých pøíých ìøeích. Teto tøetí
Důkazy Ackermannova vzorce
Důkazy Akermaova vzore Rady studetům: Důkaz je trohu zdlouhavý, ale přirozeý. Tak byste při odvozeí postupovali, kdybyste vzore předem ezali. Důkaz je krátký, ale je založe a triku, a který byste předem
Fraktálová komprese obrazu
Fraktálová komprese obrazu Úvo Termí fraktál poprvé použl Beot Malebrot (975 Některé efce pojmu fraktál: Fraktál je erový ebo fragmetovaý geometrcký tvar, který může být rozěle a část, které jsou (alespoň
Kapitola 2. Bohrova teorie atomu vodíku
Kapitola - - Kapitola Bohrova tori atomu vodíku Obsah:. Klasické modly atomu. Spktrum atomu vodíku.3 Bohrův modl atomu vodíku. Frack-Hrtzův pokus Litratura: [] BEISER A. Úvod do modrí fyziky [] HORÁK Z.,
6. Posloupnosti a jejich limity, řady
Moderí techologie ve studiu aplikovaé fyziky CZ..07/..00/07.008 6. Poslouposti a jejich limity, řady Posloupost je speciálí, důležitý příklad fukce. Při praktickém měřeí hodot určité fyzikálí veličiy dostáváme
14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1
14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok
Martin Sloup, A04372. Ohyb světla optickou mřížkou
Mart Sloup, A0437 Ohyb světla optckou mřížkou Mart Sloup, A0437 Obecá část Optcká mřížka a průcho světla je skleěá estčka, a íž je vyryta řaa jemých, rovoběžých, stejě o sebe vzáleých vrypů. Vrypy tvoří
5 - Identifikace. Michael Šebek Automatické řízení
5 - Idetfce Mchel Šee Automtcé řízeí 08 6-3-8 Automtcé řízeí - Kyeret root Idetfce Zísáí modelu systému z dt ( jeho vldce jých dtech) whte ox (víme vše): ze záldích prcpů (fyz-chem-o- ) grey ox (víme ěco):
1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:
1.3. POLYNOMY V této kapitole se dozvíte: co rozumíme pod pojmem polyom ebo-li mohočle -tého stupě jak provádět základí početí úkoy s polyomy, kokrétě součet a rozdíl polyomů, ásobeí, umocňováí a děleí
PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor
SP Náhodý vektor PRAVDĚPODOBNOS A SAISIKA Náhodý vektor Lbor Žák SP Náhodý vektor Lbor Žák Náhodý vektor Náhodý vektor slouží k popsu výsledku pokusu kdy měříme více údaů o procesu. Před provedeím pokusu
EKONOMETRIE 9. přednáška Zobecněný lineární regresní model
EKONOMETRIE 9. předáška Zobecěý lieárí regresí model Porušeí základích podmíek klasického modelu Metoda zobecěých emeších čtverců Jestliže sou porušey ěkteré podmíky klasického modelu. E(u),. E (uu`) σ
PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor
SP Náhodý vektor PRAVDĚPODOBNOS A SAISIKA Náhodý vektor SP Náhodý vektor Náhodý vektor Náhodý vektor slouží k popsu výsledku pokusu kdy měříme více údaů o procesu. Před provedeím pokusu eho výsledek a
Optimalizace portfolia
Optmalzace portfola ÚVOD Problémy vestováí prostředctvím ákupu ceých papírů sou klasckým tématem matematcké ekoome. Celkový výos z portfola má v době rozhodováí o vestcích povahu áhodé velčy, eíž rozložeí
6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI
6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI Fukce Dovedosti:. Základí pozatky o fukcích -Chápat defiici fukce,obvyklý způsob jejího zadáváí a pojmy defiičí obor hodot fukce. U fukcí zadaých předpisem umět správě operovat
Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).
37 Metrické vlastosti lieárích útvarů v E 3 Výklad Mějme v E 3 přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým vektorem v Zvolme libovolý bod M a veďme jím přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým
2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT
2 IDENIFIKACE H-MAICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNO omáš Novotý ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ ECHNICKÉ V PRAZE Faulta eletrotechicá Katedra eletroeergetiy. Úvod Metody založeé a loalizaci poruch pomocí H-matic
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
Uverzta Karlova v Praze Pedagogcká fakulta SEMINÁRNÍ PRÁCE Z OBECNÉ ALGEBRY DĚLITELNOST CELÝCH ČÍSEL V SOUSTAVÁCH O RŮZNÝCH ZÁKLADECH / Cfrk C. Zadáí: Najděte pět krtérí pro děltelost v jých soustavách
Doc. Ing. Dagmar Blatná, CSc.
PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA Doc. Ig. Dagmar Blatá, CSc. Statsta statstcé údaje o hromadých jevech čost, terá vede zísáí statstcých údajů a jejch zpracováí teore statsty - věda o stavu, vztazích a vývoj
NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 25. ledna x 1 n
Jméo: Příklad 3 Celkem bodů Bodů 8 0 30 Získáo [8 Uvažujte posloupost distribucí f } D R defiovaou jako f [δ kde δ a začí Diracovu distribuci v bodě a Najděte itu δ 0 + δ + této poslouposti aeb spočtěte
Dynamická analýza rámu brdového listu
Dacá aalýza ráu rovéo lstu MODELOVÁNÍ MECHANICKÝCH SOUSTAV Šo Kovář 0..0 Brový lst 8..0 Brový lst průřez čů. orí če. olí če. Postrace. áě Tp závěsů těe 8..0 Použté ozačeí sol pops jeota sč oefcet tlueí
8.2.1 Aritmetická posloupnost
8.. Aritmetická posloupost Předpoklady: 80, 80, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Př. : V továrě dokočí každou hodiu motáž
je číselná posloupnost. Pro všechna n položme s n = ak. Posloupnost
Číselé řady Defiice (Posloupost částečých součtů číselé řady). Nechť (a ) =1 je číselá posloupost. Pro všecha položme s = ak. Posloupost ( s ) azýváme posloupost částečých součtů řady. Defiice (Součet
ZPĚTNÁ TRANSFORMACE RACIONÁLNĚ LOMENÉ FUNKCE
Tor řízí I Zěá lcov rformc TEHNIKÁ UNIVERZIT V IBERI Hálkov 6 46 7 brc Z Fkul mchroky mzoborových žýrkých udí Tor uomckého řízí I ZPĚTNÁ TRNSFORE RIONÁNĚ OENÉ FUNKE Sudjí mrály Doc Ig Ovld odrlák Sc Kdr
Variabilita měření a statistická regulace procesu
Variabilita měří a statistická rgulac procsu Ig. Darja Noskivičová, CSc. Katdra kotroly a řízí jakosti, VŠB-TU Ostrava Abstrakt: Efktivost využití statistických mtod pro aalýzu a řízí procsů j odvislá
VÍCEKRITERIÁLNÍ ANALÝZA VARIANT ZA JISTOTY
VÍCEKRITERIÁLNÍ ANALÝZA VARIANT ZA JISTOTY Záklaí pom Rozhoutí výběr eé ebo více varat z mož všech přípustých varat. Rozhoovatel subekt, který má za úkol učt rozhoutí. V úlohách vícekrterálí aalýz varat
Betonové a zděné konstrukce Zděná stěna VNITŘNÍ NOSNÁ STĚNA OVĚŘENÍ ÚNOSNOSTI
Bonové a zěné onsruc Zěná sěna VITŘÍ OSÁ STĚA OVĚŘEÍ ÚOSOSTI Ověř únosnos vnřní nosné clné sěny loušťy 0,29 (bz oí) př použí vazáové vazby. Sěna j vyzěna z zcíc prvů CP 290/140/65 (cla plná pálná). Uvažuj
Markovovy řetězce s diskrétním časem (Discrete Time Markov Chain)
Stochastcé rocesy Marovovy řetězce s dsrétím časem (Dscrete Tme Marov Cha) Stochastcý roces Stochastcým rocesem {X(t), tr} je moža áhodých velč X(t) závslých a jedom arametru t. Stavový rostor : moža možých
Odhad optimálního stupně regresního polynomu
XXVI. ASR ' Smar, Istrumts ad Cotrol, Ostrava, Aprl 6-7, Papr 44 Odhad optmálího stupě rgrsího polyomu MORÁVKA, Ja Ig., Ph.D., Třcý žýrg, a.s., Střdso projc, Frýdcá 6, Třc Staré Město, 739 6, ja.morava@tz.trz.cz,
MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce
MATEMATICKÁ INDUKCE ALEŠ NEKVINDA. Pricip matematické idukce Nechť V ) je ějaká vlastost přirozeých čísel, apř. + je dělitelé dvěma či < atd. Máme dokázat tvrzeí typu Pro každé N platí V ). Jeda možost
2. Frekvenční a přechodové charakteristiky
rkvnční a přchodové charaktristiky. rkvnční a přchodové charaktristiky.. Obcný matmatický popis Přchodové a frkvnční charaktristiky jsou důlžitým prostřdkm pro analýzu a syntézu rgulačních obvodů a tdy
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
Uverzt Krlov v Prze Pedgogcká kult SEMINÁRNÍ PRÁCE Z POLYNOMICKÉ ALGEBRY POLYNOM / CIFRIK Zdáí: Vyšetřete všem probrým prostředky polyom Vyprcováí: Rcoálí kořey Podle věty: Nechť p Q je koře polyomu q
1 Základy Z-transformace. pro aplikace v oblasti
Základy Z-trasformace pro aplikace v oblasti číslicového zpracováí sigálů Petr Pollák 9. říja 29 Základy Z-trasformace Teto stručý text slouží k připomeutí základích vlastostí Z-trasformace s jejími aplikacemi
1.1 Rozdělení pravděpodobnosti dvousložkového náhodného vektoru
Lekce Normálí rozděleí v rově V této lekc se udeme věovat měřeí korelačí závslost dvojce áhodých velč (dvousložkového áhodého vektoru) Vcházet udeme z ormálího rozděleí pravděpodoost áhodého vektoru v
Kolmost rovin a přímek
Kolmost rovin a přímek 1.Napište obecnou rovnici roviny, která prochází boem A[ 7; ;3] a je kolmá k přímce s parametrickým vyjářením x = + 3 t, y = t, z = 7 t, t R. Řešení: Hleanou rovinu si označíme α:
Příklady k přednášce 9 - Zpětná vazba
Příklady k předášce 9 - Zpětá vazba Michael Šebek Automatické řízeí 205 6--5 Příklad: Přibližá iverze tak průřezu s výškou hladiy y(t), přítokem u(t) a odtokem dy() t dt + 2 yt () = ut () Cíl řízeí: sledovat
P1: Úvod do experimentálních metod
P1: Úvod do epermetálích metod Chyby a ejstoty měřeí - Každé měřeí je zatížeo určtou epřesostí, která je způsobea ejrůzějším egatvím vlvy, vyskytujícím se v procesu měřeí. - Výsledek měřeí se díky tomu
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV INTELIGENTNÍCH SYSTÉMŮ FACULTY OF INFORMATION TECHNOLOGY DEPARTMENT OF INTELLIGENT SYSTEMS VLIV PŘESNOSTI
Obyčejné diferenciální rovnice. Cauchyova úloha Dirichletova úloha
Občejé erecálí rovce Caucova úloa Drcletova úloa Občejé erecálí rovce - Caucova úloa Úlo: I. = s omíou = jea rovce. řáu II. soustava rovc. řáu III. = - jea rovce -téo řáu = = = - = - Hleáme uc res. uce
Úvod do parciálních diferenciálních rovnic. 2 Kanonický tvar lineárních PDR 2. řádu pro funkce
Příklady na cvičení k přednášce NMMA334 Úvod do parciálních diferenciálních rovnic 1 Kanonický tvar lineárních PDR 2. řádu pro funkce dvou proměnných 1. Určete typ parciální diferenciální rovnice u xx
rovinná soustava sil (paprsky všech sil soustavy leží v jedné rovině) rovinný svazek sil rovinná soustava rovnoběžných sil
3.3 Obecé soustav sl soustava sl seskupeí sl působících a těleso vláští případ: svaek sl (papsk všech sl soustav se potíaí v edo bodě) soustava ovoběžých sl (papsk všech sl soustav sou aváe ovoběžé) ová
k 1 P R 2 A t = 0 c A = c A,0 = A,0 c t Poměr rychlostí vzniku produktů P a R je konstantní a je roven poměru příslušných rychlostních konstant.
Ra simulánní Ra bočné (onurnční) Njjnoušší přípa - vě monomolulární ra: ro časovou změnu onnra láy plaí ( + ) + Řšním éo ifrniální rovni pro počáční pomínu R osanm závislos na čas v varu 0,0 ( ) +,0 (analogi
ANALÝZA A KLASIFIKACE DAT
ANALÝZA A KLASIFIKACE DA prof. Ig. Jří Holčík, CSc. INVESICE Isttut DO bostatstky ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ a aalýz IV. LINEÁRNÍ KLASIFIKACE pokračováí Isttut bostatstky a aalýz (SUPPOR VECOR MACHINE SVM) SEPARABILNÍ