Počítačové algebraické systémy a nekomutativní algebry. Maxim Vrána

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Počítačové algebraické systémy a nekomutativní algebry. Maxim Vrána"

Transkript

1 Počítačové algebraicé systéy a eoutativí algebry Maxi Vráa

2 Prohlášeí: Prohlašui, že se tuto diploovou práci vypracoval saostatě a uvedl se vešerou použitou literaturu. V Praze de. leda 5 Maxi Vráa

3 Poděováí: Títo bych chtěl poděovat Prof. Ig. Pavlu Šťovíčovi, DrSc. za eho rady a věcé připoíy é práci.

4 OBSAH OBSAH Seza vzorců Seza obrázů... 4 ÚVOD Obsah práce HOPFOVA ALGEBRA Záladí poy Koalgebra, bialgebra a Hopfova algebra Algebra Koalgebra Bialgebra Hopfova algebra CALCULUS KVANTOVÁ GRUPA U sl Algebra U sl Hopfova algebra U sl KVANTOVÁ GRUPA SL Algebra SL Hopfova algebra SL... 7 REPREZENTACE, KOREPREZENTACE, DUÁLNÍ PÁROVÁNÍ Reprezetace Koreprezetace Matice oreprezetace T Hopfovy algebry SL Duálí párováí VYPRACOVANÝ PROGRAM Techicé paraetry vypracovaého prograu Istalace prograu Popis fucí z hlavičových souborů a vypracovaé idetity Calculus Popis fucí z - calculus.ws Vypracovaé idetity využívaící -calculus.ws Hopfova algebra U sl Popis fucí z HopfAlgebra.ws Vypracovaá idetita využívaící HopfAlgebra.ws Hopfova algebra SL Popis fucí z DualfAlgebra.ws Vypracovaá idetita využívaící DualAlgebra.ws Duálí párováí Hopfových algeber U sl a SL ZÁVĚR Zísaé výsledy Zištěé probléy Další ožosti využití práce... 6 LITERATURA

5 . Seza vzorců Vzorec : číslo... 7 Vzorec : fatoriál... 7 Vzorec 3: Výraz a;... 7 Vzorec 4: bioicý oeficiet... 7 Vzorec 5: bioicá věta... 8 Vzorec 6: Hypergeoetricá fuce... 8 Vzorec 7: Malý Jacobi polyo... 8 Vzorec 8: Relace v algebře U sl variata... 9 Vzorec 9: Koásobeí, oedota, atipod v U sl variata... Vzorec : Relace v algebře U sl variata... Vzorec : Koásobeí, oedota, atipod v U sl variata... Vzorec : Relace v algebře SL... Vzorec 3: Koásobeí, oedota, atipod v SL... Vzorec 4: Koeficiety t l i atice oreprezetace... 6 Vzorec 5: Duálí párováí a U sl a SL... 9 Vzorec 6: Zobecěá - expoeciálí fuce Seza obrázů obráze : Diagra algebra... obráze : Diagra algebra... obráze 3: Diagra 3, 4 oalgebra... obráze 4: Diagra 5 Hopfova algebra... 4 obráze 5: Vytvořeí hlavičového souboru v Maple... 3 obráze 6: Vložeí hlavičového souboru do prograu... 3 obráze 7: Fuce z -calculus.ws obráze 8: Použití fuce cobnuber obráze 9: Použití fuce coute obráze : Použití fuce fact obráze : Použití fuce ultiplypol obráze : Prví idetita v Idetity.ws obráze 3: Fuce z HopfAlgebra.ws... 4 obráze 4: Použití fuce HopfCoCoute... 4 obráze 5: Použití fuce HopfCoultiply... 4 obráze 6: Použití fuce HopfCoultiplyPol... 4 obráze 7: Použití fuce HopfCoute... 4 obráze 8: Použití fuce HopfExistQNu... 4 obráze 9: Použití fuce HopfFillLIST obráze : Použití fuce HopfMultiplyPol obráze : Použití fuce HopfTrasfor obráze : Přílad oásobeí čleů polyou poocí fuce HopfCoultiply a HopfCoCoute obráze 3: Použití fucí HopfExistQNu a HopfFillLIST obráze 4: Fuce z DualAlgebra.ws... 5 obráze 5: Použití fuce DualPairig

6 obráze 6: Použití fuce HyperGeo... 5 obráze 7: Použití fuce NNuber obráze 8: Použití fuce tnuber obráze 9: Použití fuce TMatrix obráze 3: Postup ověřováí vlastosti oreprezetačí atice T - použití fucí obráze 3: Postup ověřováí vlastosti oreprezetačí atice T - výslede obráze 3: Rozdíl použití a výpočtu fucí DualPairig a DualPairig obráze 33: Použití fuce ProvePairig obráze 34: Použití fuce ProveMatrixPairig

7 ÚVOD Hlaví zdroe pro vatové grupy byla vatová verze iverzí úlohy rozptylu rozvíeá L.D. Faddeeve, E.K. Slyaie a L.A. Tahataae v 8-tých letech. Kvatové grupy se postupě obevovaly v Liouvilleově probléu a v vatové probléu pro Sie - Gordoovu rovici atd. V.G. Drifeld byl zřeě prví, do si povšil, že hlaví algebraicý obet v těchto ostrucích e velice speciálí případ bialgebry a Hopfovy algebry. Teto obet pa použil a zobecil v defiici vatových grup. Nezávisle a ě se poe vatové grupy obevil v pracích M. Jiba. Práce V.G. Drifelda byla předesea a ogresu ateatiů v Bereley fracouzsý ateatie P. Cartiere. Přibližě ve steé době se vatová algebra SL obevue v pracích S.L. Woroowicze, ve terých studue opatí aticové pseudogrupy. V těchto pracích e použit přístup z C * -algeber. Následue ohroý rozvo vatových grup. Ve fyziálích apliacích se vatové grupy obevuí ee v algebraicé forulaci iverzí úlohy rozptylu, ale taé v exatě řešitelých odelech, ve -diesioálí teorii pole, v teorii uzlu, při ostruci ivariatu pro 3-variety, v -topologicých teoriích pole a v eoutativí geoetrii. Supia oolo M. Jiba vytváří algebraicou forulaci XXZ-odelu a záladě reprezetací a vertexových operátorů vatové algebry U sl. Z ateaticého hledisa byl poe Hopfovy algebry zavede Hopfe v [3]. Záladí přehled lze zísat v []. V současé době eexistue žádá uspooivá hlaví defiice vatových grup. Obvyle se aceptue pravidlo, že vatové grupy sou určité hezé Hopfovy algebry. V celé této práci budou používáy dvě vatové grupy U sl a SL.. Obsah práce Úole této diploové práce e uázat využití oderích počítačových algebraicých systéů typu Maple, ebo Matheatica v teorii vatových grup. Přehled záladí teorie potřebé defiici Hopfovy algebry e vylože v apitole 3. Kapitola 4 obsahue teorii tazvaého - calculu, defiice zobecěých - čísel, - fatoriálu, zobecěé - bioicé věty a dalších poů úzce souviseících s vatovýi grupai. Kapitoly 5 a 6 popisuí ostruci orétích vatových grup U sl resp. SL. V apitole 7 sou defiice reprezetace a oreprezetace, dále pa duálího párováí ezi Hopfovýi algebrai. Na příladě e uázáa dualita ve syslu duálího párováí ezi orétíi Hopfovýi algebrai U sl a SL. Saoté využití počítačových algebraicých systéů orétě systé Maple 8 e vyložeo v apitole 8, de sou popsáy vešeré vypracovaé fuce pro práci s - calcule a Hopfovýi algebrai U sl a SL. Vypracováí sady fucí pro ověřováí idetit v vatových algebrách e stěžeí cíle celé této práce, proto i apitola 8 obsahue ádro celé práce. Kroě popisu a využití sady vypracovaých fucí, obsahue dále postup ověřeí vybraých idetit poocí těchto fucí a dále i postup istalace celého prograu a počítač a eho 6

8 ásledé spuštěí. V apitole 9 e závěr celé práce, zísaé výsledy, popis probléů týaících se vypracovaého prograu a ožý další rozvo celé práce. Posledí apitolou e pa seza použité literatury. 7

9 3 HOPFOVA ALGEBRA Pro defiováí Hopfovy algebry e třeba zát ěoli záladích obecých algebraicých poů. 3. Záladí poy Defiice 3..: Pologrupa S, : S S S. e ožia S spolu s asociativí biárí operací Defiice 3..:Mooid M,, u e pologrupa M, s edotou u vzhlede. Tz. u M a u x x u x pro všechy x M. Defiice 3..3: Grupa G e ožia G spolu s biárí operací G G G a,b ab, pro terou platí:. Tato operace e asociativí.. Existue prve u G taový, že ua a au pro všechy a G. Prve u se azývá edota. 3. Ke aždéu prvu a G existue prve a G taový, že aa u a a, de u e edota a a azýváe iverzí prve prvu a. Defiice 3..4: Oruh R R,,., e ožia R se dvěa biáríi operacei sčítáí a ásobeí a s uárí operací vybráí taová, že:. R, e outativí grupa vzhlede e sčítáí.. R,. e ooid vzhlede ásobeí. 3. Násobeí e distributiví oboustraě vzhlede e sčítáí tz. platí: pro aždou troici a, b, c R platí abc ab ac, abc ac bc. Koutativí oruh e oruh, v teré e ásobeí outativí. Defiice 3..5: Nechť R e oruh a azvěe ho oruhe salárů. Jeho prvy ozače alýi řecýi písey λ, ν, µ... Poto R odul e aditiví outativí grupa spulu s fucí terá splňue ásleduící axioy: R A A oz. λ, a λa, 8

10 Pro všechy λ, ν R a a, b A: λ a b λ a λ b, λ νa λ a ν a, 3 λν a λνa, 4 a a. Modul e tedy aditiví outativí grupa, eíž prvy ohou být vyásobey prvy z oruhu R. Defiice 3..6: Asociativí algebra e vetorový prostor A ad oruhe K spolu se zobrazeí: a, b ab, A A A, pro teré platí: abc abc, a bc ac bc, ab c ab ac, α ab αab aαb pro všecha a, b A a α K. V celé této práci bude algebra vždy zaeat asociativí algebru s edotou, tz. algebra obsahue prve taový, že a a a pro všecha a A. Dále e třeba zát poe bilieárí fuce pro defiováí tezorového součiu, terý se používá v defiici Hopfovy algebry. Defiice 3..7: Nechť C a D sou dva K - oduly a C D e eich artézsý souči ao oži. K - bilieárí fuce h a C D do K - odulu E e taová fuce h: C D E, že vždy platí: hλ c λ c, d λ hc, d λ hc, d, hc, λ d λ d λ hc, d λ hc, d. Rovost tvrdí, že d D, parciálí fuce c hc, d e K-lieárí zobrazeí C E. Podobě rovost. Přílad: Bilieárí fuce e salárí souči dvou vetorů x, x a y, y v roviě R. Je defiová ao číslo: x, x y, y x, y x, y. Pro pevé y e teto výraz R-lieárí pro vetor x, x, dále pro pevé x e R-lieárí pro vetor y,y. Z toho plye, že salárí souči e R-bilieárí fuce R R R. 9

11 Tezorový souči dvou odulů A a B ad outativí oruhe K e oruh A B ad K spolu s bilieárí fucí : A B A B, terý á ásleduící vlastost uiverzality. Věta 3..8: Ke aždé K - bilieárí fuci h existue právě eda K - lieárí trasforace t s vlastostí ta b ha, b, de h: A B C a t: A B C. Kostruce tezorového součiu a důaz této věty viz []. Přílad: Nechť M e oečá ožia M {x, x,..., x }. Buď A FM ožia všech oplexích fucí a M. Ztotožíe: f, g A, f fx, fx,..., fx, g gx, gx,..., gx. A e oplexí vetorový prostor, di A. Dále A e algebra s operací ásobeí fgx fxgx. Můžee ztotožit: A A FM M. Poto pro f, g A A, f, g f g h A A, de hx, y fx gy pro x,y M. 3. Koalgebra, bialgebra a Hopfova algebra 3.. Algebra Algebra byla iž zavedea v defiici Nyí e ožé tuto defiici přeforulovat poocí tezorového součiu. V seci 3... využiee této ové forulace při zavedeí oalgebry. Defiice 3..: Algebra asociativí algebra s edotou e vetorový prostor A ad outativí oruhe K s edotou, spolu se dvěi lieáríi zobrazeíi: : A A A azvee ásobeí a η: K A azvee edota, taovýi že: Tz. pro aždé a, b, c A platí: id id, η id id id η. id a b c a b idc ab c abc. Podobě: Dále: id a b c ida b c a bc abc.

12 Nechť e A e edotový prve, tz. η e a η λ λe, de λ K, poto: η id λ a ηλ ida λe a λea λa, id η a λ ida ηλ a λe aλe λa. Přito ztotožňuee K A A, λ a λa. Podobě pro A K. Z uvedeého e zřeé, že obě defiice algebry sou evivaletí. Asociativita ásobeí zaeá, že ásleduící diagra outue. A A A id A A id A A A obráze : Diagra algebra Podobě edota uže být vyádřea outováí ásleduícího diagrau. K A η A A id η id A K id id K A A A K obráze : Diagra algebra Poz. Sybol zaeá ztotožěí K A a A K s A. Přílad: Nechť A e algebra. Poto a, b ab A a b. Dále A A e taé algebra s operací ásobeí a b, a b a b a b a a b b A A a b a b. Důaz: Uaže, že A A A A ο id τ id, de τ : A A A A: a b b a. a b a b a b a b id τ id a a b b A A a a b b.

13 Defiice: Nechť A a B sou algebry. K-lieárí zobrazeí ϕ: A B azvee hooorfisus algeber, estliže ϕabϕaϕb pro všecha a, b A a ϕ A ϕ B. Jia apsáo: ϕ A B ϕ ϕ a ϕ η A η B. 3.. Koalgebra K defiici algebry ůžee zavést duálí poe tí, že obrátíe všechy šipy v diagraech a ahradíe všecha zobrazeí příslušýi duálíi zobrazeíi. To zaeá, že ásobeí ahradíe oásobeí a edotu η ahradíe oedotou ε. Diagray a poto předou a ásleduící diagray 3 a 4. A A A id A A id A A A K A ε A A id ε id A K id id K A A A K obráze 3: Diagra 3, 4 oalgebra Nyí ůžee apsat defiici oalgebry. Defiice 3..: Koalgebra e vetorový prostor A ad outativí oruhe K s edotou a spolu se dvěi lieáríi zobrazeíi: : A A A azvaé oásobeí a ε: A K azvaé oedota, taovýi že: id id, ε id id id ε. Prví rovost lze přepsat tato: e-li a A a a a a a a a A A A. Druhá rovost se dá zapsat obdobě ao u defiice algebry. a A A, poto Defiice: Nechť A a B sou oalgebry. K - lieárí zobrazeí ϕ: A B azvee hooorfisus oalgeber estliže:

14 B ϕ ϕ ϕ A a ε A ε B ϕ. Přílad: Nechť G e oečá grupa. Vetorový prostor fucí A FG e oalgebra. Ztotožíe-li A A FG G, poto : FG FG G, f FG, fg, g fg g. Dále echť e G e edotový prve, poto ε : A K, ε f fe. Nechť A e oalgebra. Obdobě ao u algebry, začíe A : A A A. Navíc A A e taé oalgebra. Buďte a, b A, a b A A, A a a A b b K a b A A A A. Zavádíe A A a b A A A A vztahe: Důaz: A A a b Uaže, že A A id τ id ο A A. A a A b a b a b. a a b b a a b b a po použití operátoru τ a přehozeí pořadí a, b dostáváe ověřovaou rovost Bialgebra Bialgebra e algebra a oalgebra, de obě tyto strutury sou rovoceé v ásleduící slova syslu: Lea 3..3: Jestliže A e vetorový prostor, terý e algebra i oalgebra, poto ásleduící dvě podíy sou evivaletí: : A A A a ε : A K e hooorfisus algebry : A A A a η: K A e hooorfisus oalgebry. Podía zaeá: 3

15 A A, η η A A, ε K ε ε, ε η η K, dále podía zaeá: A A, ε A A ε, η η η K, ε K ε η. Zde: ε K η K id K, η A A η η K, ε A A K ε ε. Defiice 3..3: Bialgebra e vetorový prostor, terý e současě algebra i oalgebra a taový, že lea..3 e splěo. Tz. estliže A e algebra i oalgebra, poto A e bialgebra tehdy a pouze tehdy, estliže pro aždé a, b A platí: ab a b, ε ab ε a ε b,, ε. Přílad: Viz přílad v ásleduící apitole. Hooorfise bialgebry azýváe zobrazeí, teré e hooorfisus algebry i oalgebry. Nyí se dostáváe záladíu pou v teorii vatových grup a tí e poe Hopfovy algebry Hopfova algebra Defiice 3..4: Bialgebru A azýváe Hopfovou algebrou, estliže existue lieárí zobrazeí S: A A, teré azýváe atipod, taové že: S id η ε id S. Tato rovice se dá popsat tí, že ásleduící diagra outue. A A A A A id S η ε S id A A A A A obráze 4: Diagra 5 Hopfova algebra Lea 3..4: Atipod S v Hopfově algebře A e ati-hooorfisus v algebře a v oalgebře. Tz. že platí: Sab SbSa, a,b A a S, S τ S S a ε S ε, 4

16 de τ začí operátor přehozeí tz. τ v w w v. Důaz tohoto lea e uvede v []. Tvrzeí: Jestliže pro ěaou bialgebru existue atipod S, pa e urče edozačě. Důaz tohoto tvrzeí e uvede v []. Přílad: Nechť G e oečá grupa, dále echť FG e algebra všech oplexích fucí a G s příslušýi algebraicýi operacei. Vzhlede vlastoste grupy G ůžee defiovat ásleduící zobrazeí: - oásobeí : FG FG G, f FG, fg, g fg g, - oedota ε: FG C, ε f fe, - atipod S: FG FG, Sfg: fg -. Zde e začí edotový prve grupy G. Sado lze ověřit, že a ε sou hooorfisy algebry tz. algebra FG spolu s oásobeí a oedotou tvoří oalgebru a dále i bialgebru. Pro splěí axioů Hopfovy algebry usí být splěy ásleduící idetity:. Asociativita oásobeí: id id, de id začí ideticé zobrazeí a FG. Z defiice oásobeí plye: id f g, g, g 3 f g g g 3 FG x G x G, id f g, g, g 3 f g g g 3 FG x G x G.. Dále relace feg fge fg ůže být zapsáa ao: ε id id id ε. 3. Měe zobrazeí: : FG x G FG, hg: hg, g, de h FG x G, η: C FG, de η e edotový prve v algebře FG. Poto axio grupy: g - g gg - e, terý zavádí iverzí prve g prvu g, ůžee zapsat poocí ásleduící idetity: S id η ε id S. Sutečě, vzhlede defiicí zobrazeí, a S dostáváe: 5

17 id S fg id S fg, g fgg fe η εf. Z uvedeého dostáváe, že algebra FG tvoří po přidáí oásobeí a oedoty oalgebru, dále pa bialgebru, po přidáí atipodu i Hopfovu algebru. 6

18 4 CALCULUS Teorie vatových grup a eich reprezetací e úzce spoea s tazvaý -calcule. V této apitole sou uvedey záladí poy ole tohoto téatu. V přiložeé prograu e poto vypracováo ěoli algebraicých idetit a toto téa. Algority sou popsáy v apitole Defiice 4.: Nechť C,. - číslo e defiováo ásleduící způsobe: []... -, de N. Vzorec : číslo - fatoriál e defiová tato: []! [] [-] [-]... [], de N. Vzorec : fatoriál Dále výraz a; e defiová: a; - a - a a... a -, a;. Vzorec 3: Výraz a; Přílad: [] [] []! [] [] [3]! [3] [] [] Defiice 4.: Nechť C,. - bioicý oeficiet e defiová: []! ; []![ ]! ; ;, de, N a. Vzorec 4: bioicý oeficiet Podobě ao u orálích obiačích čísel, platí i u těchto - bioicých oeficietů ěoli idetit. 7

19 8 Pro obiačí čísla platí ásleduící rovost:. Pro - bioicé oeficiety poto platí:. Hlaví výza těchto oeficietů e podobě ao u obiačích čísel v zobecěé bioicé větě. Věta 4.: Nechť x, y sou eoutativí proěé splňuící relaci yx xy. Poto platí: y x y x N. Vzorec 5: bioicá věta Důaz této věty iducí podle použití předchozí idetity. Defiice 4.3: Hypergeoetricá fuce e defiováa ásleduící vztahe: ; ; ; ;, ; ;, z c b a z c b a ϕ. Vzorec 6: Hypergeoetricá fuce Defiice 4.4: Malý Jacobi polyo e defiová poocí hypergeoetricé fuce vztahe:, ; ;,, ; x a ab b a x p ϕ. Vzorec 7: Malý Jacobi polyo

20 5 KVANTOVÁ GRUPA U sl Tato apitola e věováa záladíu popisu Hopfovy algebry U sl. V příladu uvedeé v části 3..4 se uázali, že aždé oečé grupě lze přiřadit Hopfovu algebru. Podobě ěterý Lieový grupá, ao e apřílad grupa SL, lze přiřadit Hopfovu algebru. Přito algebru U sl lze chápat ao deforaci záviseící a paraetru Hopfovy algebry přiřazeé grupě SL. Proto se pro tuto algebru zeéa ve fyziálí literatuře často používá ázev vatová grupa. 5. Algebra U sl Defiice 5.: Nechť e pevé oplexí číslo taové, že a. Ozače U sl algebru tz. asociativí algebru s edotou ad C s geerátory E, F, K, K - splňuícíi ásleduící relace: KK - K - K, KE K - E, KF K - - F, K K E, de [E, F] EF - FE. [, F] Vzorec 8: Relace v algebře U sl variata Nezávislý paraetr outue se vší, tz. apř. E E, EF EF. Věta 5.: Soubor {K F l E Z, l, N } steě ao soubor {E F l K Z, l, N }, tvoří bázi U sl. Důaz této věty viz []. Věta 5. říá, že souči aéoliv oečé poslouposti geerátorů U sl, lze převést a aoicý tvar, terý e oečá lieárí obiace čleů E F l K. Jedou z částí vypracovaého prograu, přiložeéu této práci, e právě vypracováí tohoto převodu. Podroběi o toto v Hopfova algebra U sl Hlaví vlastostí algebry U sl e, že zapadá do strutury Hopfovy algebry. 9

21 Věta 5.: Existue strutura Hopfovy algebry a U sl s oásobeí, oedotou ε a atipode S taovýi, že: E E K E, F F K - F, K K K, SK K -, SE -EK -, SF -KF, ε K, ε E ε F. Vzorec 9: Koásobeí, oedota, atipod v U sl variata Úplý důaz této věty e opět uvede v []. Pro uázu rozeberee apřílad posledí relaci v defiici 5. algebry U sl. Tato relace steě ao ostatí e splěa, zaěíe-li všechy geerátory, teré v í vystupuí, eich obrazy vzhlede e oásobeí. Důaz: [ E, F] K - EF F E EK - KF EF K - K - FE - K - E FK - F E - FE K K K K K K K { K - K - } / - -. Defiice 5.: Algebru U sl spolu se struturou Hopfovy algebry z věty 5. azýváe vatovou grupou U sl. Další variata a defiovat vatovou grupu e ásleduící. Nechť a ozače U sl algebru ad C s geerátory E, F, K, K - splňuícíi tyto relace: KK - K - K, KEK - E, KFK - - F, K K E, de [E, F] EF - FE. [, F] Vzorec : Relace v algebře U sl variata Podobě ao ve větě 5. poto z algebry U sl, vytvoříe Hopfovu algebru přidáí oásobeí, oedoty a atipodu. E E K K - E, F F K K - F, K K K, SK K -, SE - E, SF - - F, ε K, ε E ε F. Vzorec : Koásobeí, oedota, atipod v U sl variata Výhodou této Hopfovy algebry e to, že oásobeí E a F e defiováo steě.

22 6 KVANTOVÁ GRUPA SL V této apitole e stručý popis Hopfovy algebry SL. Pozděi bude uázáo, že tato algebra e vůči algebře U sl duálí ve syslu duálího párováí. 6. Algebra SL Defiice 6.: Nechť e pevé oplexí číslo taové, že. Ozače SL algebru tz. asociativí algebru s edotou ad C s geerátory a, b, c, d splňuícíi ásleduící relace: ab ba, ac ca, cd dc, bc cb, ad bc da - bc. Vzorec : Relace v algebře SL Nezávislý paraetr outue se vší, tz. apř. a a, ab ab. 6. Hopfova algebra SL Algebra SL steě ao algebra U sl, zapadá do strutury Hopfovy algebry. Věta 6..: Existue strutura Hopfovy algebry a SL s oásobeí, oedotou ε a atipode S taovýi, že: a a a b c, b a b b d, c c a d c, d c b d d, ε a ε d, ε b ε c, Sa d, Sb - - b, Sc - c, Sd a. Vzorec 3: Koásobeí, oedota, atipod v SL Důaz této věty e opět uvede v []. Vzhlede defiici relací v Hopfově algebře SL platí ásleduící vztah:

23 a b Měe dvě atice: A c d a B d c b a. Příý výpočte e ožé ověřit, že sou vzáeě iverzí. a c b d d c b a Věta 6..: Soubor {c r b a, d s c r b,, r, s N } steě ao soubor { a b c r, b c r d s,, r, s N }, tvoří bázi SL. Důaz této věty viz []. Věta 6.. říá, že souči aéoliv oečé poslouposti geerátorů SL, lze převést a aoicý tvar, terý e oečá lieárí obiace čleů a b c r a b c r d s. Teto převod e opět vypracová v přiložeé prograu, více viz

24 7 REPREZENTACE, KOREPREZENTACE, DUÁLNÍ PÁROVÁNÍ V této apitole sou uvedey defiice reprezetace a oreprezetace algeber a dále pa duálího párováí. Na oci apitoly e uázáo, že algebry U sl a SL sou vůči sobě duálí ve syslu duálího párováí. 7. Reprezetace Defiice 7.: Reprezetací aticovou algebry A azvee zobrazeí τ: A Mat, C taové, že e splěa ásleduící vlastost: X, Y A, τ XY τ X τ Y, τ e I, de e e edotový prve. Z defiice 7. e zřeé, že reprezetace algebry e hooorfisus algebry. Přílad: Měe algebru U sl s geerátory E, F, K, K -. Dále ěe zobrazeí τ: U sl Mat, C, pro teré platí: τ E τ F 3 4 τ K τ K Ověříe, že tyto atice splňuí relace, teré byly uvedey za defiicí 5. a tí taé, že tato defiovaé zobrazeí τ e reprezetací algebry U sl. Důaz: Algebra U sl e dáa relacei: 3

25 4 KE EK, KF - FK, ], [ K K F E, de [E, F] EF - FE. Apliováí zobrazeí τ a edotlivé relace dostáváe: E K τ τ,. E K K E τ τ τ τ F K τ τ,. F K K F τ τ τ τ E F F E τ τ τ τ,. K K τ τ 7. Koreprezetace Defiice 7.: Koreprezetací oalgebry A a vetorové prostoru V azvee lieárí zobrazeí ϕ: V V A splňuící relace: ϕ id ϕ id ϕ, id ε ϕ id. Dále echť T e atice, eíž prvy sou prvai oalgebry A. Pa řeee, že atice T e oreprezetací oalgebry A, poud platí ásleduící relace: T T T. Tato relace se dá po edotlivých prvcích atice zapsat ásleduící způsobe: Nechť t i T, poto atice T x e oreprezetací oalgebry A tehdy a e tehdy, dyž t i ti t a εt i δ i, i,,..., d.

26 Vztah ezi zobrazeí ϕ a aticí T e teto. Buď V C. Zobrazeí ϕ stačí předepsat a vetorech stadardí báze V, V,..., V. Poládáe ϕ Vi V t i. Sado lze ověřit, že e-li T oreprezetace, poto ϕ e rověž oreprezetace ve syslu defiice 7.. Přílad: Měe Hopfovu algebru SL. Dále ěe atici T eíiž prvy sou geerátory algebry SL. T a c b d Poto atice T e oreprezetací Hopfovy algebry SL. Důaz: Koásobeí a SL e defiováo: a a a b c b a b b d 3 c c a d c 4 d c b d d Dle defiice oreprezetace: t i ti t e zřeé, že atice T splňue tuto podíu a e tedy sutečě oreprezetací Hopfovy algebry SL. 7.. Matice oreprezetace T Hopfovy algebry SL Matici oreprezetace T z předešlého příladu e ožé sestroit pro libovolou diezi. 3 Nechť l N, tz. l,,,,.... Idexy prvů t l i atice T l volíe v rozsahu: i, -l, -l,..., l-, l. Dieze atice T l e tedy l. Prvy atice T l se daí vyádřit poocí alého Jacobi polyou defiovaého v apitole 4. 5

27 6 Nechť ς -bc, dále echť. i l i i l N i l l i Poto:,, ; p c a N t i i l i i l i l i ζ de i a i,,, ; p b a N t i i i l i i l i l i ζ de i a i,,, ;, i i i i l l i l i d b p N t ζ de i a i,,, ;, i i i i i l l i l i d c p N t ζ de i a i. Vzorec 4: Koeficiety t l i atice oreprezetace Přílad: Matice oreprezetace Hopfovy algebry SL.. l T. l d c b a T 3. l d cd c bd bc ac b ab a T Důaz: Pro úplý důaz, že daá atice e oreprezetací algebry SL by bylo třeba ověřit všechy prvy atice. Pro uázu důazu se oezíe a prví prve a. Z defiice oásobeí v Hopfově algebře SL : a a a b c c b ac ab ca ba a a c b a a c b a a a a a Po použití outačích pravidel dostáváe: c b ac ab ac ab a a a Na pravé straě defiičího vztahu oreprezetace pro atici T dostáváe výraz:

28 a a ab bc b c a a ab bc b c Další prvy atice se daí ověřit obdobý způsobe. Jedou z částí vypracovaého prograu e ověřováí oreprezetačích atic T. Více viz apitola Duálí párováí Defiice 7.3: Nechť U, A sou dvě bialgebry. Duálí párováí azvee bilieárí zobrazeí, : U A C taové, že platí: x, f g x, f, g, x U, f, g A, U A x y, A f U x, y, f, x,y U, f A, 3, f ε f a x, ε x x U a f A. Duálí párováí azvee edegeerovaé poud avíc platí: A 4 x U, f A, x, f x f A, x U x, f f. Přílad: V části 3..4 byl uvede přílad Hopfovy algebry FG. V toto příladu sestroíe Hopfovu algebru UG a dále pa duálí párováí ezi algebrai FG a UG. Nechť G e oečá grupa. Poto U G α aa;α a C a G báze UG a G. Defiue příslušé operace: U, de { a a a } G e,,..., ásobeí - α aa βbb α aβbab a G b G a, b G edota - echť e e edotový prve v grupě G, poto e e edotou v UG. Poto UG s tato defiovaýi operacei tvoří algebru. Dále vytvoříe z algebry UG Hopfovu algebru přidáí oásobeí, oedoty a atipodu. oedota - ε: UG G ε α a a α a a G a G oásobeí - : UG UG UG a a a atipod - S: UG UG S a a -. 7

29 S tato defiovaýi operacei tvoří UG Hopfovu algebru. Duálí párováí ezi Hopfovýi algebrai UG a FG ůžee defiovat ásledově:, : U G F G C a, f f a ε a a,, de a G, f FG a e fuce ideticy rova. Prví axio v defiici duálího párováí vypadá tato: x, f g x, f, g. U A Levá straa: a, f g a a, f g a, f a, g f a g a. Pravá straa: a, fg f a g a. Další axioy se ověří podobě. Přílad: Na další příladu duálího párováí bude uázáa dualita ezi Hopfovýi algebrai U sl a SL. Věta 7.3.: Existue duálí párováí taové, že:, ezi Hopfovýi algebrai U sl a SL K, a, K, d, E, c F, b K, b K, c E, a E, b E, d F, a F, c F, d. Důaz této věty viz []. Duálí párováí e edozačě určeo hodotai a geerátorech Hopfových algeber. Pro výpočet e vša uté zát hodoty duálího párováí a celých algebrách. Tyto hodoty dává ásleduící věta. Věta 7.3.: Duálí párováí a Hopfových algebrách U sl a SL e dáo ásleduící vzorce: K l s r E F, d c b t s r r srt l γ, poud r l t s, ia l s r t K E F, d c b a K l s r E F, a c b t δ δ γ r, t, l s, r, t l, de 8

30 9 l l l l l s t r s srt l ; ; γ. Vzorec 5: Duálí párováí a U sl a SL Důaz této věty viz []. Dualita Hopfových algeber U sl a SL dává do vztahu oreprezetace SL a reprezetace U sl. Nechť T e oreprezetačí atice Hopfovy algebry SL defiovaá v apitole 7... Dále echť operátor τ e operátor, terý provede duálí párováí prvů z U sl se všei prvai oreprezetačí atice T. Výslede e oplexí atice. Přílad: d c b a T, poto K τ, K τ, E τ, F τ. Dále algebra U sl e dáa relacei: KE EK, KF - FK, ], [ K K F E, de [E, F] EF - FE. Poto τ e reprezetace algebry, to zaeá, že:. τ K τ E τ E τ K. τ K τ F - τ F τ K 3. K K K K F E E F τ τ τ τ τ τ τ τ. Důaz: Pro uázu se oezíe a esložitěší třetí relaci.

31 3 Levá straa relace: E F τ τ. Pravá straa relace: K K K K F E τ τ τ τ τ τ. Tí e třetí relace doázáa. Prví dvě relace e ožé ověřit obdobě. Popsaá idetita uazue vzáeý vztah ezi Hopfovýi algebrai U sl a SL. Koreprezetace v algebře SL přechází poocí duálího párováí a reprezetaci v algebře U sl, dále pa oásobeí v algebře SL přechází a ásobeí v algebře U sl. Tato idetita platí pro libovolou oreprezetačí atici algebry SL defiovaou v apitole 7... Dále idetita platí pro libovolé prvy algebry U sl, pro důaz e uté ověřit idetitu a geerátorech algebry U sl, což e učiěo a předchozí příladu. Ve vypracovaé prograu e ožé ověřovat libovolé prvy algebry U sl s libovolou oreprezetačí aticí algebry SL. Více o toto v apitole

32 8 VYPRACOVANÝ PROGRAM Ja iž bylo ohorát zíěo, edílou součástí této práce e vypracováí prograu, terý ověřue ěoli vybraých idetit. V prví části této apitoly sou shruty techicé paraetry prograu a eho istalace a počítač. V další sou poto podroběi popsáy saoté algority. 8. Techicé paraetry vypracovaého prograu V současé době existue oho růzých vývoových prostředí, teré sou určey pro vývo ateaticých apliací a řešeí ateaticých probléů, apřílad MathLab, Matheatica a Maple. Progra této práci byl vyvíe v prostředí Maplu verze 8. Tato verze e podporováa prostředí Microsoft Widows, i prostředí Liux. Maple uožňue vytvářet tazvaé oduly eboli hlavičové soubory, to zaeá, že lze vytvářet sadu fucí, teré lze poto využívat a libovolé ístě v prograu. Přílad: Vytvořeí hlavičového souboru obsahuícího defiice a ipleetace fucí. obráze 5: Vytvořeí hlavičového souboru v Maple 3

33 Na obrázu e vytvoře edoduchý odul s ázve NovySoubor, terý obsahue pouze edu fuci, terá počítá fatoriál zadaého čísla. Výza edotlivých příazů pro vytvořeí odulu e ásleduící: odule export optio arch savelib Příaz Popis Klíčový příaz pro tvorbu odulu. Zaeá, že NovySoubor e odul. Za títo příaze ásleduí éa fucí, teré poto bude ožé v iých prograech používat v aše případě se edá pouze o fuci fact. Paraetr pacage za příaze optio zaeá, že Novysoubor bude odul, terý bude ožé používat v libovolé prograu. Títo příaze s paraetre create se vytváří ihovy pro práci s odule NovySoubor. Posledí paraetr příazu arch v aše případě e to číslo e počet fucí, teré sou za příaze export. Títo příaze se odul uloží pod ée NovySoubor. S títo ée bude ožé v dalších prograech odul volat. Využití vytvořeého odulu e zázorěo a ásleduící obrázu. obráze 6: Vložeí hlavičového souboru do prograu Příaze withnovysoubor se zpřístupí vešeré fuce, teré odul NovySoubor obsahue. Pa e ožé edotlivé fuce volat, a e zobrazeo a obrázu. V aše případě fuce fact3 vypočítá fatoriál čísla 3. Více o odulech v systéu Maple, viz ápověda touto systéu. 3

34 8. Istalace prograu Na přiložeé CD se acházeí ásleduící adresáře: Docuetatio - obsahue douetaci diploové práci v eletroicé podobě Progra - obsahue vypracovaý progra, e dále rozděleý a další podadresáře o Algebra USL - obsahue soubory týaící se algebry U sl o Algebra SL - obsahue soubory týaící se algebry SL o - calculus - obsahue soubory týaící se - calculu o Pairig - obsahue soubory týaící se duálího párováí. Adresáře acházeící se v adresáři Progra e uté zopírovat a dis. Dále e uté zavést hlavičové soubory do Maplu, aby ohli být použity. Celý progra obsahue tři hlavičové soubory, teré se acházeí a ásleduících cestách: Progra \ Algebra USL \ HopfAlgebra.ws - hlavičový soubor pro práci s algebrou U sl Progra \ Algebra SL \ DualAlgebra.ws - hlavičový soubor pro práci s algebrou SL Progra \ - calculus \ -calculus.ws - hlavičový soubor pro práci s calcule. Všechy tyto soubory e eprve uté otevřít v Maplu a zěit paraetr příazu arch viz apitola 8. obráze č. 5. Jao paraetr tohoto příazu e uté zadat cestu, de se acházeí ihovy Maplu. Příaz arch se achází a oci všech třech uvedeých souborů. Stadardě e v ich zadaá ásleduící cesta: c:\ Progra Files \ Maple 8 \ lib \ DualAlgebra.lib Po úpravě cesty a spuštěí všech třech souborů sou hlavičové soubory do Maplu zavedey a e ožé vešeré fuce z ich použít příaze with v libovolé prograu viz apitola 8. obráze č. 6. Dále e ožé spustit zbývaící soubory: Progra \ Algebra USL \ HopfIdetity.ws - idetita týaící se algebry U sl, využívá fuce z HopfAlgebra.ws. Progra \ Algebra SL \ DualIdetity.ws - idetita týaící se algebry SL, využívá fuce z DualfAlgebra.ws. 33

35 Progra \ - calculus \ Idetity.ws - idetita týaící se - calculu, využívá fuce z -calculus.ws. Progra \ Pairig \ pairig.ws - idetita týaící se duálího párováí, využívá fuce z HopfAlgebra.ws a DualfAlgebra.ws. 8.3 Popis fucí z hlavičových souborů a vypracovaé idetity Progra e rozděle a čtyři části. Prví se týá platých idetit, teré sou popsáy v apitole 4 - Calculus, druhá se pa týá Hopfovy vatové algebry U sl popsaé v apitole 5, další část e o Hopfově algebře SL popsaé v apitole 6. Posledí částí e propoeí Hopfových algeber U sl a SL poocí duálího párováí popsaého v apitole Calculus V této apitole sou popsáy idetity a algority souviseící s -calcule. Na přiložeé CD se tato část prograu achází v adresáři Progra \ - calculus. Soubor -calculus.ws obsahue defiice a delarace fucí, e tedy třeba pustit edříve teto soubor, což bylo učiěo v ráci istalace prograu popsaé v apitole 8.. Další soubor Idetity.ws poto obsahue vypracovaou idetitu, ve teré se využívaí fuce z -calculus.ws. V celé této apitole budee předpoládat, že x, y sou eoutativí proěé splňuící ásleduící relaci: yx xy. Věta 8.3.: Souči libovolé oečé poslouposti geerátorů x a y lze upravit a tvar: x y l, de, l N a Z. Důaz této věty iducí poocí předchozí relace. Přílad: yxyx 3 x y. Důslede věty 8.3. e, že libovolý prve eoutativí algebry geerovaé x a y e rove oečé lieárí obiaci prvů x y l s oeficiety záviseícíi a. Navíc platí, že tato lieárí obiace e určea edozačě až a pořadí sčítaců i tuto eedozačost lze vyloučit, poud uspořádáe prvy x y l. Taovouto lieárí obiaci budee azývat aoicý tvare. Můžee říci, že aždý prve algebry lze převést a aoicý tvar. 34

36 8.3.. Popis fucí z - calculus.ws Po vložeí hlavičového souboru -calculus.ws poocí příazu with_calculus e ožé použít ásleduící fuce: obráze 7: Fuce z -calculus.ws. cobnuber Fuce cobnuber, počítá -bioicý oeficiet z defiice 4.. obráze 8: Použití fuce cobnuber. coute Fuce coutepolyo převádí libovolou posloupost y l x a aoicý tvar x y l viz věta

37 obráze 9: Použití fuce coute 3. fact Fuce fact počítá []! z defiice 4.. obráze : Použití fuce fact 4. ultiplypol Fuce ultiplypolpolyo, polyo ásobí eoutativě dva polyoy. obráze : Použití fuce ultiplypol Pro pochopeí fucí coute a ultiplypol e uté zát alespoň záladí iforace o eoutativí ásobeí v Maplu. 36

38 Měe tedy relaci yx xy. V Maplu e eoutativí ásobeí začeo tečou.. Tedy chcee-li vyádřit eoutativost, píšee ísto orálí hvězdičy * užívaé pro ásobeí teču.. Přílad: Norálí ásobeí v Maplu vypadá tato: Zatíco eoutativí ásobeí apíšee tato: x* y x. y Poz. U eoutativího ásobeí e třeba psát ezi písea a operátor. ezery, aby se teča ebrala ao desetié ísto. Přílad: použití fuce coute Fuce coute y. x. y. x vrátí 3 x y, de u výrazu 3 x y e už eoutativí ásobeí ahrazeo ásobeí orálí, aby se dalo s tato upraveý polyoe dále dobře pracovat. Fuce coute tedy převádí libovolou posloupost y a x a aoicý tvar. Dále tato fuce doáže převést a aoicý tvar libovolý polyo v eoutativích proěých, tz. apřílad: coute y. x. y. x y. x vrátí 3 x y x y. Ja ázev azačue, fuce ultiplypol ásobí dva polyoy. Přílad: použití fuce ultiplypol Chcee eoutativě vyásobit apřílad polyoy y. x y. x a y x. y. x. Vzhlede relaci y. x xy by tedy výslede ěl být: y. x y. x y x. y. x y. x. y y. x.. y. x y. x. y y. x. y. x xy 4 x 3 y x y 3 7 x 3 y 3. Fuci ultiplypol ůžee použít tato: ultiplypoly. x y. x, y x. y. x vrátí xy 4 x 3 y x y 3 7 x 3 y 3. Títo sou všechy fuce z hlavičového souboru -calculus.ws popsáy. Můžee se tedy podívat do souboru Idetity.ws, de sou tyto fuce použity ověřeí ěolia uázových idetit Vypracovaé idetity využívaící -calculus.ws Soubor Idetity.ws a začátu obsahue příaz with_calculus, terý zpřístupíe použití fucí z -calculus.ws. Dále obsahue tři další fuce, terýi sou bio, leftexpoe a rightexpoe. O těchto fucích pozděi. Záčutí lávesy Eter a začátu prograu všechy tyto fuce zpřístupíe pro eich použití, zároveň se po stisu Eter dostaee a další část prograu, což e prví vypracovaá idetita. Saotý ód vypadá tato: 37

39 obráze : Prví idetita v Idetity.ws Teto ód ověřue správost zobecěé bioicé věty 4.. Prví část ódu prví for cylus e vlastě pouze přepsáí věty 4.. Do proěé vyraz se ve for cylu postupě sčítaí hodoty cobnuber, i * x^i*y^-i pro i od do zadaého. i Hodoty cobnuber, i*x^i*y^-i zaeaí x y i Poto se poocí příazu pritvyraz teto polyo vypíše. Druhý for cylus počítá to saé, ale poocí fuce ultiplypolvyraz, xy. Ve výrazu vyraz sou postupě ociy xy. Příaz pritvyraz opět vypíše polyo vyraz a obrazovu. Posledí řáde vyraz - vyraz á vypíše a obrazovu, což zaeá, že oba výrazy sou steé a tí e zobecěá bioicá věta ověřea. Posledí řáde celého souboru Idetity.ws vypadá tato: leftexpoe7 - rightexpoe7. Výstupe tohoto řádu e opět, což začí rovost obou fucí. Obě tyto fuce počítaí levou, resp. pravou strau zobecěé -expoeciály. Zobecěá -expoeciálí fuce e z e defiováa ásleduící způsobe: α z e z. []! Vzorec 6: Zobecěá - expoeciálí fuce i. 38

40 39 Steě ao u orálí expoeciálí fuce i u této zobecěé -expoeciály platí vztah: e x e y e x y, de ásobeí e x e y e opět eoutativí, tedy platí yx xy. Podívee se podroběi co předchozí rovost zaeá. Tečy a ístech, de e ásobeí opět zaeaí eoutativí ásobeí y. x xy. [ ] [] [ ] [ ] [ ] [ ].!!.!!!!. y x y x y x y x e e α α α α α α [] [] [ ] [ ] [ ] [ ] [ ] y x y x y x y x e.!!.!!!!! α α α Z uvedeého plye, že rovost e x e y e x y astává pro α α - α. Tz. aby platila rovost, usí platit:, α α α. Tato rovost e splěa pro α c. Posledí idetita ve vypracovaé prograu ověřue právě tuto rovost. Podívee se zovu, a vypadá: leftexpoe7 - rightexpoe7. Fuce leftexpoem počítá e x e y, zatíco rightexpoem počítá e x y. Dále e uté uvést, co zaeá paraetr M v obou fucích. Vzhlede tou, že suy a obou straách rovosti sou eoečé, e třeba pro aprograováí taovýchto su určit ěaá pravidla. Paraetr M tedy určue do aého řádu se budou suy sčítat. Ve fuci rightexpoem e teto paraetr velice edoduchý, prostě se provede výpočet pravé stray rovosti, tz.: [] M c y x!, de výraz x y se počítá poocí zobecěé bioicé věty. U fuce leftexpoem e výpočet o ěco složitěší. Neprve e třeba obě suy avzáe eoutativě vyásobit a pa teprve se vyechávaí čley řádu vyššího ež M. [ ] [] M c M c y x!.!.

41 Tyto suy se vyásobí a pa se otrolue zda edotlivé čley esou řádu vyššího ež M. To sou všechy vypracovaé idetity týaící se apitoly -calculus Hopfova algebra U sl Na přiložeé CD v adresáři Progra \ Algebra USL sou dva soubory. Prví z ich e hlavičový soubor obsahuící delarace a ipleetace použitých fucí. Teto soubor se eue HopfAlgebra.ws. V další souboru s ázve HopfIdetity.ws e poto vypracováa idetita používaící fuce z hlavičového souboru. Měe Hopfovu vatovou algebru U sl z apitoly 5. Tz. áe čtyři geerátory E, F, K, K - splňuící tyto relace: KK - K - K, KEK - E, KFK - - F, K K E, de [E, F] EF - FE, [, F] E E K K - E, F F K K - F, K K K, SK K -, SE - E, SF - - F, ε K, ε E ε F Popis fucí z HopfAlgebra.ws Po vložeí hlavičového souboru HopfAlgebra.ws poocí příazu withhopfalgebra e ožé použít ásleduící fuce: obráze 3: Fuce z HopfAlgebra.ws. HopfCoCoute Fuce HopfCoCoutePolyo převádí polyo ve teré e oásobeí a aoicý tvar daý větou 5.. Více viz íže. 4

42 obráze 4: Použití fuce HopfCoCoute. HopfCoultiply Fuce HopfCoultiplyPolyo provádí oásobeí edotlivých čleů polyou. Více viz íže. obráze 5: Použití fuce HopfCoultiply 3. HopfCoultiplyPol Fuce HopfCoultiplyPolPolyo, Polyo provádí tezorové ásobeí dvou polyoů. Více viz íže. obráze 6: Použití fuce HopfCoultiplyPol 4

43 4. HopfCoute Fuce HopfCoutePolyo převádí libovolý polyo a aoicý tvar daý větou 5.. Více viz íže. obráze 7: Použití fuce HopfCoute 5. HopfExistQNu Fuce HopfExistQNuEleet rozdělue výraz a čísla, paraetr a geerátory algebry U sl. Více viz íže. obráze 8: Použití fuce HopfExistQNu 6. HopfFillLIST Fuce HopfFillLISTEleet aplí seza geerátory algebry U sl. Více viz íže. 4

44 obráze 9: Použití fuce HopfFillLIST 7. HopfMultiplyPol Fuce HopfMultiplyPolPolyo, Polyo provádí eoutativí ásobeí dvou polyoů. Více viz íže. obráze : Použití fuce HopfMultiplyPol 8. HopfTrasfor Fuce HopfTrasforPolyo převádí eoutativí ásobeí a orálí ásobeí. Více viz íže. obráze : Použití fuce HopfTrasfor 43

45 Podrobý popis fucí ad HopfCoCoute Fuce převádí polyo, ve teré e oásobeí, a aoicý tvar. Přílad: Měe výraz E FE KE F. Po použití relací v algebře U sl dostáváe: E FE KE F E EF E K Teto výraz e v aoicé tvaru daé větou 5.. E K EK F. Sybol e ve vypracovaé prograu zače ao sybol X. Poud tedy apliuee fuci HopfCoCoute a výraz E FE KE F dostaee výraz v aoicé tvaru. Postup použití fuce HopfCoCoute e zobraze a obrázu 4. Sybol. začí v Maplu eoutativí ásobeí. ad HopfCoultiply Fuce HopfCoultiplyPolyo provádí oásobeí edotlivých čleů polyou. Přílad: Máe ásleduící relace: E E K K - E, F F K K - F a K K K. Poto EF EF K EK - KF K - F EK K - EF a EK EK K EK. Fuce HopfCoultiply apliue oásobeí a aždý čle polyou. Přílad e uvede a obrázu 5. Teto polyo vša eí v aoicé tvaru. Napřílad druhý čle polyou EK - KF by ěl být apsá ao - EK - FK. Poud chcee dostat teto výslede, ta e uté a výraz zísaý fucí HopfCoultiply apliovat fuci HopfCoCoute. Poto áe výslede oásobeí v aoicé tvaru. Celý postup e zobraze a ásleduící obrázu. 44

46 obráze : Přílad oásobeí čleů polyou poocí fuce HopfCoultiply a HopfCoCoute Fuce HopfCoultiply předpoládá, že vstupí polyo e iž v aoicé tvaru a e převede a orálí ásobeí, tz. eí v ě iž obsažeo eoutativí ásobeí., ale ásobeí orálí *. Poud polyo eí převede a aoicý tvar, e uté a ě eprve apliovat fuci HopfCoute a poté fuci HopfTrasfor. ad 3 HopfCoultiplyPol Fuce HopfCoultiplyPolPolyo, Polyo provádí tezorové ásobeí dvou polyoů. Přílad: Měe dva polyoy: Polyo EF EK, Polyo EF. Poto eich tezorový souči vypadá tato: Polyo Polyo EF EF EK EF. Použití fuce HopfCoultiplyPol e zobrazeo a obrázu 6. Sybol e opět ahraze sybole X. Fuce HopfCoultiplyPol předpoládá, že vstupí polyoy sou iž v aoicé tvaru a sou převedey a orálí ásobeí, tz. eí v ich iž obsažeo eoutativí ásobeí., ale ásobeí orálí *. Poud polyoy esou převedey a aoicý tvar, e uté a ě eprve apliovat fuci HopfCoute a poté fuci HopfTrasfor. ad 4 HopfCoute 45

47 Fuce e obdobá ao fuce coute v apitole -calculus, eí výstup vša eí převede a orálí ásobeí, ve výstupí polyou zůstává i adále ásobeí eoutativí, tz. sybol. viz obráze 7. ad 5 HopfExistQNu Fuce HopfExistQNuEleet rozdělue výraz a čísla, paraetr a geerátory algebry U sl. Přílad: Měe výraz: 3. e. f. Pro práci s títo výraze e dobré uět taovéto výrazy rozdělit a čísla, paraetry a geerátory algebry U sl. Toto dělá fuce HopfExistQNu. Jeí použití e zázorěo a obrázu 8. Výslede fuce HopfExistQNu, apliovaé a výraz uvedeý výše e vetor, terý á tři složy. Prví složa sou geerátory algebry U sl, v aše případě: e. f Druhá složa e číslo, v aše případě: 3 Posledí složa e paraetr, v aše případě: ad 6 HopfFillLIST Fuce HopfFillLISTEleet aplí seza geerátory algebry U sl. Pro práci s eoutativí ásobeí e uté vědět aé geerátory daý výraz obsahue a pro zachováí eoutativosti e dále uté vědět i pořadí edotlivých geerátorů v daé výrazu. Z tohoto důvodu e v celé vypracovaé prograu pro práci s eoutativí ásobeí používá seza LIST. Fuce HopfFillLIST e steě ao fuce HopfExistQNu poocá fuce usadňuící práci při prograováí dalších fucí týaících se algebry U sl. Použití této fuce e zobrazeo a obrázu 9. Fuce HopfFillLIST předpoládá, že vstupí paraetr e výraz obsahuící pouze geerátory algebry U sl, tz. pouze E, F, K. Poud tedy chcee zpracovat výraz uvedeý v příladu fuce HopfExistQNu, usíe do fuce HopfFillLIST přeést pouze prví složu výstupu fuce HopfExistQNu. Celý postup e uvede a ásleduící obrázu. 46

48 obráze 3: Použití fucí HopfExistQNu a HopfFillLIST ad 7 HopfMultiplyPol Fuce HopfMultiplyPolPolyo, Polyo provádí eoutativí ásobeí dvou polyoů. Přílad použití e zázorě a obrázu. Fuce HopfMultiplyPol předpoládá, že vstupí polyoy sou iž v aoicé tvaru a sou převedey a orálí ásobeí, tz. eí v ich iž obsažeo eoutativí ásobeí., ale ásobeí orálí *. Poud polyoy esou převedey a aoicý tvar, e uté a ě eprve apliovat fuci HopfCoute a poté fuci HopfTrasfor. ad 8 HopfTrasfor Fuce HopfTrasfor převádí eoutativí ásobeí a orálí ásobeí. Tz. poud áe polyo v aoicé tvaru, tz. byla a ě apliováa fuce HopfCoute, e ožé upustit od eoutativího ásobeí. a ahradit ho ásobeí orálí * pro edodušší práci s polyoe. Použití fuce e zázorěo a obrázu Vypracovaá idetita využívaící HopfAlgebra.ws Soubor HopfIdetity.ws obsahue vypracovaou idetitu týaící se Hopfovy algebry U sl. Na začátu tohoto souboru sou vložey dva hlavičové soubory: withhopfalgebra withliearalgebra Vložeí souboru HopfAlgebra zpřístupíe použití fucí defiovaých v Hlavičový soubor LiearAlgebra e stadardě ipleetová v Maplu a slouží apřílad práci s aticei, teré bude idetita využívat. 47

49 48 Dále soubor HopfIdetity.ws obsahue fuci MultiplyMatrixA, B,. Tato fuce provádí eoutativí ásobeí atic. Prví dva paraetry A, B sou atice, paraetr e eich řád, edá se tedy pouze o čtvercové atice řádu. Tato fuce využívá fuci HopfMultiplyPol z apitoly Další fuce MultiplyTesorA, B e pouze poocá fuce, terá ásobí atice tezorový způsobe. Tezorový souči atic A,B e atice A B zapsaá v bloové tvaru, přičež i, -tý blo e rove atici a i B. Tezorový souči atic e dobře defiová ee pro čtvercové atice, ale i pro atice libovolých rozěrů. Je zřeé, že á-li atice A rozěr x l a atice B rozěr x, pa atice A B á rozěr x l. Podívee se yí aou idetitu soubor HopfIdetity.ws ověřue. Měe čtyři geerátory Hopfovy algebry U sl E, F, K, K - splňuící relace z apitoly 5 a ezávislý paraetr, terý outue se vší. Defiue ásleduící atice: R, poto tedy R. e L, * f L. Dále ůžee spočítat další atice: začí tezorový souči atic a I. e e L I L, * * L I L, e e I L L, * * I L L. Poto platí ásleduící vztahy:

50 . R. L. L L. L. R. R. L *. L * L *. L *. R 3. L *. R -. L L. R -. L * Sybol. začí opět eoutativí ásobeí atic, tz. ásobeí atic e defiováo ásleduící vztahe: A. B i A i. B. Uvedeé vztahy sou defiičí vztahy ezi geerátory Hopfovy algebry U sl zapsáy poocí aticových idetit. Jao ověřeí platosti těchto vztahů slouží idetita ze souboru HopfIdetity.ws. Vraťe se zpět touto souboru. Ja bylo iž uvedeo, a začátu sou vložey hlavičové soubory HopfAlgebra a LiearAlgebra. Poto ásleduí poocé fuce MultiplyMatrixA, B, a MultiplyTesorA, B. Dále sou delarováy příslušé atice: R:<<,,, > <,, -^-, > <,,, > <,,,, >>: L:<<, > <-^/*-^-*e, ^->>: LL:<<, -^/*-^-*f> <, ^->>: ivr: MatrixIverseR: II:<<, > <, >>: Kde: LL... začí atici L *, ivr... atice iversí R, tedy R - a II... začí I. Pa ásleduí atice vypočítaé: L:MultiplyTesorII, L: LL:MultiplyTesorII, LL: L:MultiplyTesorL, II: LL:MultiplyTesorLL, II: Kde: LL... začí L *, LL... začí L * a fuce MultiplyTesor počítá tezorový souči atic. 49

51 Teď áe všechy potřebé atice pro ověřeí vztahů a 3. Podívee se a vypadá toto ověřeí aprograovaé. Všechy tři vztahy sou podobé a eich aprograováí e téěř totožé, stačí tedy uázat a e zapsá vztah. xxx:multiplymatrixr, L, 4: vyslede:multiplymatrixxxx, L, 4: xxx:multiplymatrixl, L, 4: vyslede:multiplymatrixxxx, R, 4: vyslede - vyslede; Tato apsaý ód vypíše a obrazovu, což začí, že vyslede a vyslede sou totožé. Tí e vztah ověřeý. U vztahu 3 e ediý rozdíl v zapsáí rovosti a to e, že posledí řáde vypadá tato: siplifyvyslede5 - vyslede6; Toto opět vypíše a obrazovu. Fuce siplify e stadardí fuce Maplu. Jde o to, že rovost 3 e o ěco složitěší ež předchozí rovosti. Maple výsledé výrazy autoaticy ezedodušue do té íry, aby bylo ožé rozpozat, že sou rovy ule. Proto e použita fuce siplify, terá daé výrazy zedoduší apliováí pravidel pro ráceí atd. Títo sou všechy tři vztahy ověřey Hopfova algebra SL Obdobě ao u Hopfovy algebry U sl popsaé v apitole 8.3. sou a CD v adresáři Progra \ Algebra SL dva soubory. Prví z ich e hlavičový soubor obsahuící delarace a ipleetace použitých fucí. Teto soubor se eue DualAlgebra.ws. V další souboru s ázve DualIdetity.ws e poto opět vypracováa idetita používaící fuce z hlavičového souboru. Měe Hopfovu vatovou algebru SL z apitoly 6. Tz. áe čtyři geerátory a, b, c, d splňuící tyto relace: ab ba, ac ca, cd dc, bc cb, ad bc da - bc, a a a b c, b a b b d, c c a d c, d c b d d, ε a ε d, ε b ε c, Sa d, Sb - - b, Sc - c, Sd a. 5

52 Popis fucí z DualfAlgebra.ws Po vložeí hlavičového souboru DualAlgebra.ws poocí příazu withdualalgebra e ožé použít ásleduící fuce: obráze 4: Fuce z DualAlgebra.ws. DualCoCoute Popis viz obdobá fuce v apitole DualCoultiply Popis viz obdobá fuce v apitole DualCoultiplyPol Popis viz obdobá fuce v apitole DualCoute Popis viz obdobá fuce v apitole DualExistQNu Popis viz obdobá fuce v apitole DualFillLIST Popis viz obdobá fuce v apitole DualTrasfor Popis viz obdobá fuce v apitole DualPairig 5

53 Fuce DualPairigParaetr, Paraetr provádí výpočet duálího párováí dle věty 7.3. v apitole 7.3. obráze 5: Použití fuce DualPairig 9. HyperGeo Fuce HyperGeoParaetr, Paraetr, Paraetr3, Paraetr4, Paraetr5 provádí výpočet hypergeoetricé fuce defiovaé v apitole 4. obráze 6: Použití fuce HyperGeo. NNuber l Fuce NNuberl, i, provádí výpočet oeficietů N i, potřebých pro výpočet oeficietů oreprezetačí atice defiovaé v apitole 7... U této fuce e uté dát pozor a to, že l N. 5

54 obráze 7: Použití fuce NNuber. tnuber Fuce tnuberl, i, provádí výpočet oeficietů oreprezetačí atice defiovaé v apitole 7... U této fuce e uté dát pozor a to, že l N. Fuce tnuber využívá fuci NNuber. obráze 8: Použití fuce tnuber. TMatrix Fuce TMatrixl vrací oreprezetačí atici, defiovaou v apitole 7.., pro zadaý paraetr l. Fuce TMatrix využívá fuci tnuber. 53

55 obráze 9: Použití fuce TMatrix Vypracovaá idetita využívaící DualAlgebra.ws Soubor DualIdetity.ws obsahue vypracovaou idetitu týaící se Hopfovy algebry SL. Na začátu tohoto souboru e vlože hlavičový soubor DualAlgebra.ws. withdualalgebra Vložeí souboru DualAlgebra zpřístupíe použití fucí defiovaých v Dále soubor DualIdetity.ws obsahue ásleduící fuce: GetEleetparaetr, paraetr, T, di CoparePolpolyo, polyo MatrixCotrolT, l. Souboru DualIdetity.ws ověřue oreprezetačí atice defiovaé v apitole 7... Celý postup ověřeí, zda e daá atice sutečě oreprezetací Hopfovy algebry, e popsá v apitole 7... Pro ověřeí vlastosti oreprezetace e uté uět oásobit libovolý prve atice oreprezetace T. To ůžee učiit poocí fuce DualCoultiply popsaé v apitole Výslede zísaý fucí DualCoultiply ůžee dále upravit a aoicý tvar poocí fuce DualCoCoute. Títo postupe zísáe prví část pro ověřeí vlastosti oreprezetace, tz. výpočet oásobeí libovolého prvu oreprezetačí atice T poocí defiičích vztahů oásobeí geerátorů Hopfovy algebry SL. 54

56 Další částí e zísáí oásobeí prvu atice T poocí tezorového součiu prvů z odpovídaícího řádu a sloupce atice T. K tou slouží fuce GetEleet v souboru DualIdetity.ws. Paraetry fuce GetEleet aí ásleduící výza: prví paraetr - řádový idex i atice T druhý paraetr - sloupcový idex atice T třetí paraetr - atice T čtvrtý paraetr - dieze atice T. Fuce GetEleet tedy vrátí výraz T i T. K touto tezorovéu součiu využívá fuci DualCoultiplyPol popsaou v apitole Poud se daé výrazy rovaí, ta e rovost pro teto prve ověřea. Celý postup e zobraze a ásleduících dvou obrázcích. Na těchto obrázcích se ověřue prví prve atice T / steě ao v příladu v apitole 7... obráze 3: Postup ověřováí vlastosti oreprezetačí atice T - použití fucí 55

57 obráze 3: Postup ověřováí vlastosti oreprezetačí atice T - výslede Na obrázcích e vidět, že prve a prve3 sou totožé, číž e prví prve atice T ověře. Pro úplé ověřeí celé atice T e uté ověřit všechy prvy. K tou slouží fuce MatrixCotrol. Tato fuce provádí popsaý postup pro všechy prvy atice T. Jeíi paraetry sou atice T a paraetr l, se terý byla atice T vytvořea. K tou, aby porovala vždy dva výsledé polyoy pro aždý prve atice, využívá fuci CoparePol, terá porová dva polyoy a vrátí, poud sou steé. Výslede fuce MatrixCotrol e tedy atice. Poud atice obsahue saé uly, ta to začí, že daá atice e sutečě oreprezetačí aticí Hopfovy algebry SL. Na toto ístě e uté zíit, že výrazy, teré při toto postupu vziaí, sou atoli složité, že vypracovaý progra uí zpracovat oreprezetačí atice dieze axiálě sed. Poto už algoritus trvá velice dlouho a výsledé výrazy iž Maple správě ezpracue Duálí párováí Hopfových algeber U sl a SL Posledí vypracovaou idetitou e ověřeí duality Hopfových algeber U sl a SL poocí duálího párováí defiovaého v apitole 7.3. Tato idetita se achází v adresáři Progra \ Pairig v souboru Pairig.ws. Na začátu tohoto souboru sou vložey hlavičové soubory HopfAlgebra.ws, DualAlgebra.ws a LiearAlgebra.ws. 56

58 withhopfalgebra withdualalgebra withliearalgebra Vložeí souboru HopfAlgebra.ws e zpřístupěo použití všech fucí defiovaých v apitole 8.3.., vložeí souboru DualAlgebra.ws sou zpřístupěy fuce defiovaé v apitole Hlavičový soubor LiearAlgebra e stadardě ipleetová v Maplu a slouží apřílad práci s aticei. Dále soubor Pairig.ws obsahue ásleduící fuce: DualPairigparaetr, paraetr MultiplyMatrixMatrix, Matrix ProvePairigparaetr, Matrix ProveMatrixPairigMatrix, Matrix.. Fuce DualPairig Fuce DualPairig e obdobá ao fuce DualPairig popsaá v apitole , s tí rozdíle, že provádí duálí párováí eště eoutovaých výrazů. Fuce DualPairig předpoládá, že oba výrazy sou iž v aoicé tvaru a obsahuí tedy orálí ásobeí ozačeé v Maplu sybole *. Naopa fuce DualPairig pracue s výrazy, a teré eště ebyly použity fuce DualCoute, resp. HopfCoute a fuce DualTrasfor, resp. HopfTrasfor a vysytue se v ich eoutativí ásobeí ozačeé v Maplu sybole. Na ásleduící obrázu e vidět rozdíl použití a výpočtu obou fucí. obráze 3: Rozdíl použití a výpočtu fucí DualPairig a DualPairig 57

59 Po převedeí. f. f. a b. a. a. b e zřeé, že oba výsledy sou správě.. Fuce MultiplyMatrix Tato fuce provádí obyčeé ásobeí atic. Paraetry fuce sou dvě čtvercové atice steého rozěru. 3. Fuce ProvePairig Tato fuce provádí ověřeí duality Hopfových algeber U sl a SL. Paraetry fuce ProvePairigparaetr, Matrix aí ásleduící výza: paraetr - libovolý prve Hopfovy algebry U sl. Teto prve usí být zapsá poocí eoutativího ásobeí začeého sybole.. Matrix - oreprezetačí atice Hopfovy algebry SL. Postup ověřeí duality Hopfových algeber U sl a SL e popsá v apitole 7.3 a posledí příladu této apitoly. Fuce ProvePairig provádí přesě postup popsaý a toto příladu. Použití této fuce e uvedeo a ásleduící obrázu. obráze 33: Použití fuce ProvePairig 58

60 Z obrázu e zřeé, že se ověřue oreprezetačí atice, de l s prve f. e Hopfovy algebry U sl. Prví výsledá atice aa e aticí, de e provedeo duálí párováí výrazu f. e s oreprezetačí aticí T. Druhá výsledá atice aaa e duálí párováí výrazu f. e, převedeé a aoicý tvar použití fuce HopfCoute, s aticí T. Vzhlede defiici relace ezi f a e e zřeé, že atice aaa se sládá ze třech atic. Poud se atice v aaa sečtou a ásledě odečtou od atice aa, dostae se ulová atice, což začí, že atice aaa a aa sou ideticé, číž e dualita ověřea. 4. Fuce ProveMatrixPairig Posledí fucí souboru Pairig.ws e fuce ProveMatrixPairigMatrix, Matrix. Fuce ProveMatrixPairig ověřue ásleduící idetitu. Měe atice L, L * a R defiovaé v apitole a ěe oreprezetačí atici T /. Poto platí L, T / R a * L, T / R, de R R a R T R. Matice L, T / se zísá obdobě ao tezorový souči dvou atic, tz. provede se duálí párováí prvu L i s celou aticí T / a výsledá atice x se vloží a ísto prvu L i. To se provede pro všecha i,. Výsledá atice e typu 4 x 4. Použití fuce ProveMatrixPairig e a ásleduící obrázu. obráze 34: Použití fuce ProveMatrixPairig 59

1. Přirozená topologie v R n

1. Přirozená topologie v R n MATEMATICKÁ ANALÝZA III předášy M Krupy Zií seestr 999/ Přirozeá topologie v R V prví části tohoto tetu zavádíe přirozeou topologii a ožiě R ejprve jao topologii orovaého prostoru a pa jao topologii součiu

Více

Nalezení výchozího základního řešení. Je řešení optimální? ne Změna řešení

Nalezení výchozího základního řešení. Je řešení optimální? ne Změna řešení Sipleová etoda: - patří ezi uiverzálí etody řešeí úloh lieárího prograováí. - de o etodu iteračí, t. k optiálíu řešeí dospíváe postupě, krok za kroke. - výpočetí algoritus se v každé iteraci rozpadá do

Více

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a) Předáša 7 Derivace a difereciály vyšších řádů Budeme poračovat v ahrazováí fuce f(x v oolí bodu a polyomy, tj hledat vhodé ostaty c ta, aby bylo pro malá x a f(x c 0 + c 1 (x a + c 2 (x a 2 + c 3 (x a

Více

2 Diferenciální počet funkcí více reálných proměnných

2 Diferenciální počet funkcí více reálných proměnných - 6 - Difereciálí počet fucí více proměých Difereciálí počet fucí více reálých proměých 1 Spoitost, limity a parciálí derivace Fuce více reálých proměých Defiice Pod reálou fucí reálých proměých rozumíme

Více

7. Analytická geometrie

7. Analytická geometrie 7. Aaltická geoetrie Studijí tet 7. Aaltická geoetrie A. Příka v roviě ϕ s A s ϕ s 2 s 1 B p s ϕ = (s1, s 2 ) sěrový vektor přík p orálový vektor přík p sěrový úhel přík p k = tgϕ = s 2 s 1 sěrice příkp

Více

3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin

3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin 3. Charateristiy a parametry áhodých veliči Úolem této apitoly je zavést pomocý aparát, terým budeme dále popisovat pomocí jedoduchých prostředů áhodé veličiy. Taovýmto aparátem jsou tzv. parametry ebo

Více

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu 5 3.3.8 8:44 Josef Herdla lieárí difereciálí rovice -tého řádu 5. Lieárí difereciálí rovice -tého řádu (rovice s ostatími oeficiety) ( ), a,, a (5.) ( ) ( ) y a y a y ay q L[ y] y a y a y a y, q je spojitá

Více

Kapitola 5 - Matice (nad tělesem)

Kapitola 5 - Matice (nad tělesem) Kapitola 5 - Matice (ad tělesem) 5.. Defiice matice 5... DEFINICE Nechť T je těleso, m, N. Maticí typu m, ad tělesem T rozumíme zobrazeí možiy {, 2,, m} {, 2,, } do T. 5..2. OZNAČENÍ Možiu všech matic

Více

2.4. INVERZNÍ MATICE

2.4. INVERZNÍ MATICE 24 INVERZNÍ MICE V této kapitole se dozvíte: defiici iverzí matice; základí vlastosti iverzí matice; dvě základí metody výpočtu iverzí matice; defiici celočíselé mociy matice Klíčová slova této kapitoly:

Více

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel Komplexí čísla Defiice komplexích čísel Komplexí číslo můžeme adefiovat jako uspořádaou dvojici reálých čísel [a, b], u kterých defiujeme operace sčítáí, ásobeí, apod. Stadardě se komplexí čísla zapisují

Více

1.1. Primitivní funkce a neurčitý integrál

1.1. Primitivní funkce a neurčitý integrál Mateatia II. NEURČITÝ INTEGRÁL.. Priitiví fuce a eurčitý itegrál Defiice... Říáe, že fuce F( ) je v itervalu ( ab, ) priitiví fucí fuci f ( ), platí-li pro všecha ( ab, ) vztah F = f. Defiice... Možia

Více

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE 1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE V této kapitole se dozvíte: jak je axiomaticky defiová vektor a vektorový prostor včetě defiice sčítáí vektorů a ásobeí vektorů skalárem;

Více

Matematika I, část II

Matematika I, část II 1. FUNKCE Průvodce studiem V deím životě, v přírodě, v techice a hlavě v matematice se eustále setkáváme s fukčími závislostmi jedé veličiy (apř. y) a druhé (apř. x). Tak apř. cea jízdeky druhé třídy osobího

Více

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln Číselé řady - řešeé přílady ČÍSELNÉ ŘADY - řešeé přílady A. Součty řad Vzorové přílady:.. Přílad. Určete součet řady + = + 6 + +.... Řešeí: Rozladem -tého čleu řady a parciálí zlomy dostáváme + = + ) =

Více

8. cvičení 4ST201. Obsah: Neparametrické testy. Chí-kvadrát test dobréshody Kontingenční tabulky Analýza rozptylu (ANOVA) Neparametrické testy

8. cvičení 4ST201. Obsah: Neparametrické testy. Chí-kvadrát test dobréshody Kontingenční tabulky Analýza rozptylu (ANOVA) Neparametrické testy cvičící 8. cvičeí 4ST1 Obsah: Neparametricé testy Chí-vadrát test dobréshody Kotigečí tabuly Aalýza rozptylu (ANOVA) Vysoá šola eoomicá 1 VŠE urz 4ST1 Neparametricé testy Neparametricétesty využíváme,

Více

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení., Def: Vetorovým součiem vetorů u =(u, u, u 3 ) v = (v, v, v 3 ) zýváme vetor u v = (u v 3 u 3 v, u 3 v u v 3, u v u v ) Vět: Pro vetory i, j, ortoormálí báze pltí i i = j = i, i = j Vět: Nechť u v, w, jsou

Více

S k l á d á n í s i l

S k l á d á n í s i l S l á d á í s i l Ú o l : Všetřovat rovováhu tří sil, působících a tuhé těleso v jedom bodě. P o t ř e b : Viz sezam v desách u úloh a pracovím stole. Obecá část: Při sládáí soustav ěolia sil působících

Více

Aplikace teorie neuronových sítí

Aplikace teorie neuronových sítí Aplikace teorie euroových sítí Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické iforatiky Mateaticko-fyzikálí fakulta Uiverzity Karlovy v Praze Zpracováí časových vzorů (teporal processig) Stadardí algoritus

Více

2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT

2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT 2 IDENIFIKACE H-MAICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNO omáš Novotý ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ ECHNICKÉ V PRAZE Faulta eletrotechicá Katedra eletroeergetiy. Úvod Metody založeé a loalizaci poruch pomocí H-matic

Více

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen 8.. Vzorec pro -tý čle Předpolady: 80 Pedagogicá pozáma: Myslím, že jde o jedu z velmi pěých hodi. Přílady a hledáí dalších čleů posloupostí a a objevováí vzorců pro -tý čle do začé míry odpovídají typicým

Více

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen 8 Vzorec pro -tý čle Předpolady: 80 Pedagogicá pozáma: Přílady a hledáí dalších čleů posloupostí a a objevováí vzorců pro -tý čle do začé míry odpovídají typicým příladům z IQ testů, teré studeti zají

Více

Logické rovnice. 1 Úvod. 2 Soustavy logických rovnic

Logické rovnice. 1 Úvod. 2 Soustavy logických rovnic Logické rovice J Bborák, Gyáziu Česká Líp, bbork@sez.cz Ev Svobodová, Krlíské gyáziu, evsvobo@gil.co Doiik Tělupil, Gyáziu Bro, dtelupil@gil.co Abstrkt Záklde šeho iiproektu e počítáí poocí Booleovy lgebry

Více

6. KOMBINATORIKA 181. 6.1. Základní pojmy 181 6.1.1. Počítání s faktoriály a kombinačními čísly 182. 6.2. Variace 184. 6.3.

6. KOMBINATORIKA 181. 6.1. Základní pojmy 181 6.1.1. Počítání s faktoriály a kombinačními čísly 182. 6.2. Variace 184. 6.3. Zálady matematiy Kombiatoria. KOMBINATORIKA 8.. Záladí pojmy 8... Počítáí s fatoriály a ombiačími čísly 8.. Variace 8.. Permutace 85.. Kombiace 87.5. Biomicá věta 89 Úlohy samostatému řešeí 9 Výsledy úloh

Více

NEPARAMETRICKÉ METODY

NEPARAMETRICKÉ METODY NEPARAMETRICKÉ METODY Jsou to metody, dy předmětem testu hypotézy eí tvrzeí o hodotě parametru ějaého orétího rozděleí, ale ulová hypotéza je formulováa obecěji, apř. jao shoda rozděleí ebo ezávislost

Více

12. N á h o d n ý v ý b ě r

12. N á h o d n ý v ý b ě r 12. N á h o d ý v ý b ě r Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých

Více

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru SP Náhodý vetor ezávislost fuce NV PRAVDĚPODONOST A STATISTIKA Náhodý vetor ezávislost fuce áhodého vetoru Libor Žá Náhodý vetor stochasticá ezávislost Náhodé veličiy... defiovaé a ravděodobostím rostoru

Více

8.2.1 Aritmetická posloupnost

8.2.1 Aritmetická posloupnost 8.. Aritmetická posloupost Předpoklady: 80, 80, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Př. : V továrě dokočí každou hodiu motáž

Více

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné Spojitost a limita fukcí jedé reálé proměé Pozámka Vyšetřeí spojitosti fukce je možo podle defiice převést a výpočet limity V dalším se proto soustředíme je problém výpočtu limit Pozámka Limitu fukce v

Více

FOURIEROVA A LAPLACEOVA TRANSFORMACE,

FOURIEROVA A LAPLACEOVA TRANSFORMACE, FOUIEOVA A LAPLACEOVA ANSFOMACE, OPEÁOOVÉ CHAAKEISIKY DVOJPÓLŮ Fourierovy řady prodlužováí periody Prodloužeí periody při zachováí šířy ipulsu π sižováí záladí frevece ω = frevece, eré jsou u raší periody

Více

8. cvičení 4ST201-řešení

8. cvičení 4ST201-řešení cvičící 8. cvičeí 4ST01-řešeí Obsah: Neparametricé testy Chí-vadrát test dobréshody Kotigečí tabuly Aalýza rozptylu (ANOVA) Vysoá šola eoomicá 1 VŠE urz 4ST01 Neparametricé testy Neparametricétesty využíváme,

Více

P. Girg. 23. listopadu 2012

P. Girg. 23. listopadu 2012 Řešeé úlohy z MS - díl prví P. Girg 2. listopadu 202 Výpočet ity poslouposti reálých čísel Věta. O algebře it kovergetích posloupostí.) Necht {a } a {b } jsou kovergetí poslouposti reálých čísel a echt

Více

3. DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

3. DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 3 DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE Difereciálí rovice (dále je DR) jsou veli důležitou částí ateatické aalýz, protože uožňují řešit celou řadu úloh z fzik a techické prae Občejé difereciálí rovice: rovice, v íž se

Více

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie 3 338 8: Josef Hekrdla lieárí difereciálí rovice úvod do teorie 3 Lieárí difereciálí rovice úvod do teorie Defiice 3 (lieárí difereciálí rovice) Lieárí difereciálí rovice -tého řádu je rovice, která se

Více

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru SP Náhodý vetor ezávislost fuce NV PRAVDĚPODONOST A STATISTIKA Náhodý vetor ezávislost fuce áhodého vetoru Libor Žá Náhodý vetor stochasticá ezávislost Náhodé veličiy... defiovaé a ravděodobostím rostoru

Více

. viz věty 1.7 a 1.2 (čísla m a M lze vybrat tak, aby nerovnost platila v R n i R m ). Máme m f x h f x l h f x h f x l h M f x h f x l h

. viz věty 1.7 a 1.2 (čísla m a M lze vybrat tak, aby nerovnost platila v R n i R m ). Máme m f x h f x l h f x h f x l h M f x h f x l h MATEMATICKÁ ANALÝZA III předášky M. Krupky Zií seestr 999/. Derivace prvío řádu V této základí kapitole pojedáváe o dierecovatelosti zobrazeí : U R R (podožia U je vždy otevřeá). Zavádíe ěkolik základíc

Více

Aritmetická posloupnost, posloupnost rostoucí a klesající Posloupnosti

Aritmetická posloupnost, posloupnost rostoucí a klesající Posloupnosti 8 Aritmetická posloupost, posloupost rostoucí a klesající Poslouposti Posloupost je fukci s defiičím oborem celých kladých čísel - apř.,,,,,... 3 4 5 Jako fukci můžeme také posloupost zobrazit do grafu:

Více

= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f

= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f D E R I V A C E F U N KCE Deiice. (derivace Buď ukce,!. Eistuje-li limitu derivací ukce v bodě a začíme ji (. lim ( + lim Deiice. (teča a ormála Přímku o rovici y ( v bodě, přímku o rovici y ( (, kde (

Více

n 3 lim 3 1 = lim Je vidět, že posloupnost je neklesající, tedy z Leibnize řada konverguje, ( 1) k 1 k=1

n 3 lim 3 1 = lim Je vidět, že posloupnost je neklesající, tedy z Leibnize řada konverguje, ( 1) k 1 k=1 3. cvičeí Přílady. (a) (b) (c) ( ) ( 3 ) = Otestujeme itu 3 = 3 = = 0. Je vidět, že posloupost je elesající, tedy z Leibize řada overguje, ( ) Řada overguje podle Leibizova ritéria, ebot je zjevě erostoucí.

Více

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI 6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI Fukce Dovedosti:. Základí pozatky o fukcích -Chápat defiici fukce,obvyklý způsob jejího zadáváí a pojmy defiičí obor hodot fukce. U fukcí zadaých předpisem umět správě operovat

Více

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte: 1.3. POLYNOMY V této kapitole se dozvíte: co rozumíme pod pojmem polyom ebo-li mohočle -tého stupě jak provádět základí početí úkoy s polyomy, kokrétě součet a rozdíl polyomů, ásobeí, umocňováí a děleí

Více

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

8.2.1 Aritmetická posloupnost I 8.2. Aritmetická posloupost I Předpoklady: 80, 802, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Čley posloupostí pak při kotrole vypíšu

Více

DISKRÉTNÍ MATEMATIKA II

DISKRÉTNÍ MATEMATIKA II Faulta pedagogcá Techcá uverzta v Lberc DISKRÉTNÍ MATEMATIKA II Doc. RNDr. Mroslav Koucý CSc. Lberec 4 Úvod Dsrétí ateata resp. její zálady patří jž tradčě ez stadardí téata předášeá a Techcé uverztě v

Více

Analytická geometrie

Analytická geometrie MATEMATICKÝ ÚSTAV Slezská uverzta Na Rybíčku, 746 0 Opava DENNÍ STUDIUM Aalytcká geometre Téma 3.: Aí zobrazeí Dece 3.. Zobrazeí aího prostoru A do aího prostoru A se azývá aí zobrazeí, estlže má ásleduící

Více

11. přednáška 16. prosince Úvod do komplexní analýzy.

11. přednáška 16. prosince Úvod do komplexní analýzy. 11. předáška 16. prosice 009 Úvod do komplexí aalýzy. Tři závěrečé předášky předmětu Matematická aalýza III (NMAI056) jsou věováy úvodu do komplexí aalýzy. Což je adeseá formulace eboť časový rozsah ám

Více

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

6. Posloupnosti a jejich limity, řady Moderí techologie ve studiu aplikovaé fyziky CZ..07/..00/07.008 6. Poslouposti a jejich limity, řady Posloupost je speciálí, důležitý příklad fukce. Při praktickém měřeí hodot určité fyzikálí veličiy dostáváme

Více

Didaktika výpočtů v chemii

Didaktika výpočtů v chemii Didaktika výpočtů v cheii RNDr. ila Šídl, Ph.D. 1 Didaktické zpracováí Pojy: olárí hotost (), hotostí zloek (w), látková ožství (), olárí obje ( ), Avogadrova kostata N A, látková a hotostí kocetrace (c,

Více

GEOMETRIE I. Pavel Burda

GEOMETRIE I. Pavel Burda GEOMETRIE I Pavel Burda Obsah Úvod... 4 1. Vektorové prostory... 5. Vektorové prostory se skalárím ásobeím... 9. Afií prostory... 19 4. Afií přímka ( A 1 )... 5 5. Afií rovia (A )... 6 6. Afií prostor

Více

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V Předáška 1: Vektorové prostory Vektorový prostor Pro abstraktí defiici vektorového prostoru jsou podstaté vlastosti dvou operací, sčítáí vektorů a ásobeí vektoru (reálým číslem) Tyto dvě operace musí být

Více

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika Pravděpodobost a aplikovaá statistika MGR. JANA SEKNIČKOVÁ, PH.D. 4. KAPITOLA STATISTICKÉ CHARAKTERISTIKY 16.10.2017 23.10.2017 Přehled témat 1. Pravděpodobost (defiice, využití, výpočet pravděpodobostí

Více

66. ročník matematické olympiády III. kolo kategorie A. Liberec, března 2017

66. ročník matematické olympiády III. kolo kategorie A. Liberec, března 2017 66. ročí matematicé olympiády III. olo ategorie A Liberec, 26. 29. březa 2017 MO 1. Na hromádce leží 100 očíslovaých diamatů, z ichž 50 je pravých a 50 falešých. Pozvali jsme svérázého zalce, terý jediý

Více

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Fukce RNDr. Yvetta Bartáková Gymázium, SOŠ a VOŠ Ledeč ad Sázavou Limita poslouposti a fukce VY INOVACE_0 9_M Gymázium, SOŠ a VOŠ Ledeč ad Sázavou A) Limita poslouposti Říkáme, že posloupost a je kovergetí,

Více

Reprezentace přirozených čísel ve Fibonacciho soustavě František Maňák, FJFI ČVUT, 2005

Reprezentace přirozených čísel ve Fibonacciho soustavě František Maňák, FJFI ČVUT, 2005 Reprezentace přirozených čísel ve ibonacciho soustavě rantiše Maňá, JI ČVUT, 2005 Úvod Ja víme, přirozená čísla lze vyádřit různými způsoby Nečastěi zápisu čísel používáme soustavu desítovou, ale umíme

Více

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce MATEMATICKÁ INDUKCE ALEŠ NEKVINDA. Pricip matematické idukce Nechť V ) je ějaká vlastost přirozeých čísel, apř. + je dělitelé dvěma či < atd. Máme dokázat tvrzeí typu Pro každé N platí V ). Jeda možost

Více

Kapitola 4 Euklidovské prostory

Kapitola 4 Euklidovské prostory Kapitola 4 Euklidovské prostory 4.1. Defiice euklidovského prostoru 4.1.1. DEFINICE Nechť E je vektorový prostor ad tělesem reálých čísel R,, : E 2 R. E se azývá euklidovský prostor, platí-li: (I) Pro

Více

Teorie chyb a vyrovnávací počet. Obsah:

Teorie chyb a vyrovnávací počet. Obsah: Teorie chyb a vyrovávací počet Obsah: Testováí statistických hypotéz.... Ověřováí hypotézy o středí hodotě základího souboru s orálí rozděleí... 4. Ověřováí hypotézy o rozptylu v základí souboru s orálí

Více

Matematika I. Název studijního programu. RNDr. Jaroslav Krieg. 2014 České Budějovice

Matematika I. Název studijního programu. RNDr. Jaroslav Krieg. 2014 České Budějovice Matematika I Název studijího programu RNDr. Jaroslav Krieg 2014 České Budějovice 1 Teto učebí materiál vzikl v rámci projektu "Itegrace a podpora studetů se specifickými vzdělávacími potřebami a Vysoké

Více

Lineární regrese ( ) 2

Lineární regrese ( ) 2 Leárí regrese Častým úolem je staoveí vzájemé závslost dvou (č více) fzálích velč a její matematcé vjádřeí. K tomuto účelu se používají růzé regresí metod, pomocí chž hledáme vhodou fuc f (), apromující

Více

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA. , x = opačný vektor

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA. , x = opačný vektor . LINEÁRNÍ LGEBR Vektorový prostor.. Defiice Nechť V e moži které sou defiováy operce sčítáí + : t. zobrzeí V V V ásobeí i : t zobrzeí R V V. Možiu V zýváme vektorovým prostorem, sou-li splěy ásleduící

Více

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13). 37 Metrické vlastosti lieárích útvarů v E 3 Výklad Mějme v E 3 přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým vektorem v Zvolme libovolý bod M a veďme jím přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým

Více

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a 2 +... + a N. n=1

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a 2 +... + a N. n=1 [M2-P9] KAPITOLA 5: Číselé řady Ozačeí: R, + } = R ( = R) C } = C rozšířeá komplexí rovia ( evlastí hodota, číslo, bod) Vsuvka: defiujeme pro a C: a ± =, a = (je pro a 0), edefiujeme: 0,, ± a Poslouposti

Více

Definice obecné mocniny

Definice obecné mocniny Defiice obecé mociy Zavedeí obecé mociy omocí ity číselé oslouosti lze rovést ěkolika zůsoby Níže uvedeý zůsob využívá k defiici eoeciálí fukce itu V dalším budeme otřebovat ásledující dvě erovosti: Lemma

Více

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy 1. Číselé obory, dělitelost, výrazy 1. obor přirozeých čísel - vyjadřující počet prvků možiy - začíme (jsou to kladá edesetiá čísla) 2. obor celých čísel - možia celých čísel = edesetiá, ale kladá i záporá

Více

Matice. nazýváme m.n reálných čísel a. , sestavených do m řádků a n sloupců ve tvaru... a1

Matice. nazýváme m.n reálných čísel a. , sestavených do m řádků a n sloupců ve tvaru... a1 Matice Matice Maticí typu m/ kde m N azýváme m reálých čísel a sestaveých do m řádků a sloupců ve tvaru a a a a a a M M am am am Prví idex i začí řádek a druhý idex j sloupec ve kterém prvek a leží Prvky

Více

1 Základní pojmy a vlastnosti

1 Základní pojmy a vlastnosti Základí pojmy a vlastosti DEFINICE (Trigoometrický polyom a řada). Fukce k = (a cos(x) + b si(x)) se azývá trigoometrický polyom. Řada = (a cos(x) + b si(x)) se azývá trigoometrická řada. TVRZENÍ (Ortogoalita).

Více

U. Jestliže lineární zobrazení Df x n n

U. Jestliže lineární zobrazení Df x n n MATEMATICKÁ ANALÝZA III předášky M. Krupky Zmí semestr 999/ 3. Iverzí a mplctí zobrazeí V této kaptole uvádíme dvě důležté věty, které acházeí aplkace v moha oblastech matematky: Větu o verzím a větu o

Více

!!! V uvedených vzorcích se vyskytují čísla n a k tato čísla musí být z oboru čísel přirozených.

!!! V uvedených vzorcích se vyskytují čísla n a k tato čísla musí být z oboru čísel přirozených. Kombiatoria Kombiatoria část matematiy, terá se zabývá růzými číselými "ombiacemi". Využití - apř při hledáí počtu možých tipů ve sportce ebo jiých soutěžích hrách, v chemii při spojováí moleul... Záladím

Více

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR Středí hodoty, geometrický průměr Aleš Drobík straa 1 10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR V matematice se geometrický průměr prostý staoví obdobě jako aritmetický průměr prostý, pouze operace jsou o řád vyšší: místo

Více

základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n

základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n Petra Suryková Modelováí křivek základím prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polyomiálí Q( t) a a t... a t polyomiálí křivky můžeme sado vyčíslit sado diferecovatelé lze z ich skládat křivky

Více

je číselná posloupnost. Pro všechna n položme s n = ak. Posloupnost

je číselná posloupnost. Pro všechna n položme s n = ak. Posloupnost Číselé řady Defiice (Posloupost částečých součtů číselé řady). Nechť (a ) =1 je číselá posloupost. Pro všecha položme s = ak. Posloupost ( s ) azýváme posloupost částečých součtů řady. Defiice (Součet

Více

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 25. ledna x 1 n

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 25. ledna x 1 n Jméo: Příklad 3 Celkem bodů Bodů 8 0 30 Získáo [8 Uvažujte posloupost distribucí f } D R defiovaou jako f [δ kde δ a začí Diracovu distribuci v bodě a Najděte itu δ 0 + δ + této poslouposti aeb spočtěte

Více

1 Základy Z-transformace. pro aplikace v oblasti

1 Základy Z-transformace. pro aplikace v oblasti Základy Z-trasformace pro aplikace v oblasti číslicového zpracováí sigálů Petr Pollák 9. říja 29 Základy Z-trasformace Teto stručý text slouží k připomeutí základích vlastostí Z-trasformace s jejími aplikacemi

Více

II. Soustavy s konečným počtem stupňů volnosti

II. Soustavy s konečným počtem stupňů volnosti Jiří Máca - atedra echaiy - B35 - tel. 435 4500 aca@fsv.cvut.cz. Pohybové rovice. Vlastí etlueé itáí 3. Vyuceé etlueé itáí 4. Volé etlueé itáí 5. Metoda ostat poddajosti 6. Přílady 7. Staticá odezace 8.

Více

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Matematika 1 Katedra matematiky, Fakulta stavebí ČVUT v Praze středa 10-11:40 posluchára D-1122 2012 / 13 Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Úvod Opakováí Poslouposti

Více

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - - DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ ÚVODNÍ POZNÁMKY I derivace podobě jako limity můžeme počítat ěkolikerým způsobem a to kokrétě pomocí: defiice vět o algebře

Více

Zformulujme PMI nyní přesně (v duchu výrokové logiky jiný kurz tohoto webu):

Zformulujme PMI nyní přesně (v duchu výrokové logiky jiný kurz tohoto webu): Pricip matematické idukce PMI) se systematicky probírá v jié části středoškolské matematiky. a tomto místě je zařaze z důvodu opakováí matka moudrosti) a proto, abychom ji mohli bez uzarděí použít při

Více

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých 9 Limití věty. V aplikacích teorie pravděpodobosti (matematická statistika, metody Mote Carlo se užívají tvrzeí vět o kovergeci posloupostí áhodých veliči. Podle povahy kovergece se limití věty teorie

Více

Pravděpodobnostní model doby setrvání ministra školství ve funkci

Pravděpodobnostní model doby setrvání ministra školství ve funkci Pravděpodobostí model doby setrváí miistra školství ve fukci Základí statistická iferece Data Zdro: http://www.msmt.cz/miisterstvo/miistri-skolstvi-od-roku-848. Ke statistickému zpracováí byla vzata pozorováí

Více

n-rozměrné normální rozdělení pravděpodobnosti

n-rozměrné normální rozdělení pravděpodobnosti -rozměré ormálí rozděleí pravděpodobosti. Ortogoálí a pozitivě defiití symetrické matice. Reálá čtvercová matice =Ha i j L řádu se azývá ortogoálí, je-li regulárí a iverzí matice - je rova traspoovaé matici

Více

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) =

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) = NAF61, ZS 17 18 Zápočtová písemá práce VZOR 5. leda 18 Jedotlivé kroky při výpočtech stručě, ale co ejpřesěji odůvoděte. Pokud používáte ějaké tvrzeí, ezapomeňte ověřit splěí předpokladů. Jméo a příjmeí:

Více

8. Zákony velkých čísel

8. Zákony velkých čísel 8 Zákoy velkých čísel V této část budeme studovat velm často užívaá tvrzeí o součtech posloupost áhodých velč Nedříve budeme vyšetřovat tvrzeí azývaá souhrě ako slabé zákoy velkých čísel Veškeré úvahy

Více

Jestliže nějaký objekt A můžeme vybrat m způsoby a jiný objekt B lze vybrat n způsoby, potom výběr buď A nebo B je možné provést m+n způsoby.

Jestliže nějaký objekt A můžeme vybrat m způsoby a jiný objekt B lze vybrat n způsoby, potom výběr buď A nebo B je možné provést m+n způsoby. V kapitole Ituitiví kobiatorika jse řešili příklady více éě stejý způsobe a stejých pricipech. Nyí si je zobecíe a adefiujee obvyklou teriologii. pravidlo součtu: Jestliže ějaký objekt A ůžee vybrat způsoby

Více

8.2.6 Geometrická posloupnost

8.2.6 Geometrická posloupnost 8.. Geometricá posloupost Předpoldy: 80, 80, 80, 807 Pedgogicá pozám: V hodiě rozdělím třídu dvě supiy ždá z ich dělá jede z prvích dvou příldů. Př. : Poločs rozpdu (dob z terou se rozpde polovi existujícího

Více

EKONOMETRIE 9. přednáška Zobecněný lineární regresní model

EKONOMETRIE 9. přednáška Zobecněný lineární regresní model EKONOMETRIE 9. předáška Zobecěý lieárí regresí model Porušeí základích podmíek klasického modelu Metoda zobecěých emeších čtverců Jestliže sou porušey ěkteré podmíky klasického modelu. E(u),. E (uu`) σ

Více

1) Vypočtěte ideální poměr rozdělení brzdných sil na nápravy dvounápravového vozidla bez ABS.

1) Vypočtěte ideální poměr rozdělení brzdných sil na nápravy dvounápravového vozidla bez ABS. Dopraví stroje a zařízeí odborý zálad AR 04/05 Idetifiačí číslo: Počet otáze: 6 Čas : 60 miut Počet bodů Hodoceí OTÁZKY: ) Vypočtěte eálí poměr rozděleí brzdých sil a ápravy dvouápravového vozla bez ABS.

Více

Algebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t.

Algebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t. ročík - loeý lgebrický výrz, lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Loeý lgebrický výrz Lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Doporučujee žáků zopkovt vzorce tpu ( + pod úprvu výrzu souči Loeý výrz Číselé výrz

Více

definované pro jednotlivé řády takto: ) řádu n nazýváme číslo A = det( A) a a a11 a12

definované pro jednotlivé řády takto: ) řádu n nazýváme číslo A = det( A) a a a11 a12 Předáška 3: Determiaty Pojem determiatu se prosadil původě v souvislosti s potřebou řešit soustavy lieárích rovic v 8 století (C Maclauri, G Cramer) Teprve později se pojem osamostatil, zjedodušilo se

Více

ZÁKLADY POPISNÉ STATISTIKY

ZÁKLADY POPISNÉ STATISTIKY ZÁKLADY POPISNÉ STATISTIKY Statitia věda o metodách běru, zpracováí a vyhodocováí tatiticých údaů. Statiticé údae ou apř. údae o přirozeém přírůtu či migraci obyvateltva, obemu výroby průmylových podiů,

Více

Důkazy Ackermannova vzorce

Důkazy Ackermannova vzorce Důkazy Akermaova vzore Rady studetům: Důkaz je trohu zdlouhavý, ale přirozeý. Tak byste při odvozeí postupovali, kdybyste vzore předem ezali. Důkaz je krátký, ale je založe a triku, a který byste předem

Více

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 17. ledna 2019

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 17. ledna 2019 Jméo: Příklad 2 3 Celkem bodů Bodů 0 8 2 30 Získáo 0 Uvažujte posloupost distribucí {f } + = D (R defiovaou jako f (x = ( δ x m, kde δ ( x m začí Diracovu distribuci v bodě m Najděte limitu f = lim + f

Více

5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC

5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC 5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC V této kaptole se dozvíte: jak je defováa fukce přrozeá odmoca v kompleím oboru a jaké má vlastost včetě odlšostí od odmocy v reálém

Více

Přednáška 7, 14. listopadu 2014

Přednáška 7, 14. listopadu 2014 Předáška 7, 4. listopadu 204 Uvedeme bez důkazu klasické zobecěí Leibizova kritéria (v ěmž b = ( ) + ). Tvrzeí (Dirichletovo a Abelovo kritérium). Nechť (a ), (b ) R, přičemž a a 2 a 3 0. Pak platí, že.

Více

20. Eukleidovský prostor

20. Eukleidovský prostor 20 Eukleidovský prostor V této kapitole budeme pokračovat ve studiu dalších vlastostí afiích prostorů avšak s tím rozdílem že místo obecého vektorového prostoru budeme uvažovat prostor uitárí Proto bude

Více

Determinanty Opakování: Permutace na n prvcích je zobrazení p:{1,..., n} {1,..., n}, které je prosté a na.

Determinanty Opakování: Permutace na n prvcích je zobrazení p:{1,..., n} {1,..., n}, které je prosté a na. Li algebra determiaty, polyomy, vlast čísla a vetory, charateristicý mohočle, salárí souči, posdef matice, bilieárí a vadraticé formy Lieárí algebra II láta z II semestru iformatiy MFF UK dle předáše Jiřího

Více

procesy II Zuzana 1 Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Univerzita Karlova v Praze

procesy II Zuzana 1 Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Univerzita Karlova v Praze limití Náhodé limití Katedra pravděpodobosti a matematické statistiky Uiverzita Karlova v Praze email: praskova@karli.mff.cui.cz 9.4.-22.4. 200 limití Outlie limití limití efiice: Řekeme, že stacioárí

Více

Matematika 1. Ivana Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D Posloupnosti

Matematika 1. Ivana Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D Posloupnosti Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Matematika 1 Ivaa Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavebí ČVUT v Praze středa 10-11:40 posluchára D-1122 Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Úvod Opakováí Poslouposti

Více

Geometrické uspořádání koleje

Geometrické uspořádání koleje Geoetricé uspořádáí oeje rají přechodice Otto Páše, doc. Ig. Ph.D. Ústav žeezičích ostrucí a staveb Tato prezetace ba vtvoře pro studijí úče studetů. ročíu baaářsého studia oboru ostruce a dopraví stavb

Více

Základní pojmy kombinatoriky

Základní pojmy kombinatoriky Základí pojy kobiatoriky Začee příklade Příklad Máe rozesadit lidí kole kulatého stolu tak, aby dva z ich, osoby A a B, eseděly vedle sebe Kolika způsoby to lze učiit? Pro získáí odpovědi budee potřebovat

Více

ij m, velikosti n je tvořen (n m) rozměr-ným polem dat x 11 ... x 12 ... x 22 x n1 ... x n2 7.1 Druhy korelačních koeficientů

ij m, velikosti n je tvořen (n m) rozměr-ným polem dat x 11 ... x 12 ... x 22 x n1 ... x n2 7.1 Druhy korelačních koeficientů 1 7 KORELACE Pro vyádřeí itezity vztahů ezi složkai ξ ξ -rozěrého áhodého vektoru 1 ξ se používá korelačích koeficietů Data tvoří áhodý výběr z -rozěrého rozděleí áhodého vektoru ξ Neuvažue se obyčeě a

Více

M - Posloupnosti VARIACE

M - Posloupnosti VARIACE M - Poslouposti Autor: Mgr Jromír Juřek - http://wwwjrjurekcz Kopírováí jkékoliv dlší využití výukového mteriálu je povoleo pouze s uvedeím odkzu wwwjrjurekcz VARIACE Teto dokumet byl kompletě vytvoře,

Více

-1- Finanční matematika. Složené úrokování

-1- Finanční matematika. Složené úrokování -- Fiačí ateatika Složeé úrokováí Při složeé úročeí se úroky přičítají k počátečíu kapitálu ( k poskytutí úvěru, k uložeéu vkladu ) a společě s í se úročí. Vzorec pro kapitál K po letech při složeé úročeí

Více