Epidemiologická studie ových perorálích atikoagulacií Aa Zatloukalová 1,2, Jaa Jaoutová 3, Miroslav Homza 4, Vladimír Jaout 3 1 Ústav epidemiologie a ochray veřejého zdraví, Lékařská fakulta, Ostravská uiverzita v Ostravě 2 Cetrum epidemiologického výzkumu, Lékařská fakulta, Ostravská uiverzita v Ostravě 3 Cetrum vědy a výzkumu, Fakulta zdravotických věd, Uiverzita Palackého, Olomouc 4 Kardiovaskulárí odděleí, Fakultí emocice Ostrava Účel studie: Nová orálí atikoagulacia jsou v oblasti atikoagulačí léčby velkým krokem kupředu. Mají velké možství výhod, ať už se jedá o jejich bezpečostí profil, či odpadutí utosti moitorace. Pro optimalizaci léčby je ale třeba provádět další epidemiologický výzkum v této oblasti. Použité metody: Do studie ových perorálích atikoagulacií byla použita data od pacietů ze sítě kardiologických ambulací. Výběrovým kritériem bylo užíváí dabigatrau, rivaroxabau a apixabau. Výsledky: Ve studii byla aalyzováa data od 334 pacietů. V souboru převažovali mírě muži (55,4 %). Nejčastější počátečí diagóza pro preskripci ových perorálích atikoagulacií byla v 68 % fibrilace síí. 94 % pacietů užívalo tyto preparáty dlouhodobě. Nejméě ežádoucích účiků měl apixaba (8 pacietů), po ěm ásledoval rivaroxaba a ejvíce ežádoucích účiků měl dabigatra. Závěry: Na základě epidemiologických studií lze charakterizovat skupiu pacietů užívajících ová orálí atikoagulacia a tak i efektivě optimalizovat léčbu každého pacieta. Klíčová slova: dabigatra, rivaroxaba, apixaba, ová perorálí atikoagulacia, epidemiologický výzkum. Epidemiological study of ew oral aticoagulats Purpose: New oral aticoagulats are a big step forward i the area of aticoagulatio therapy. They have a large umber of beefits, whether it is their security profile or the eed for moitorig. However, i order to optimize treatmet, epidemiological research should be carried out i this area. Methods: New data from patiets from a etwork of cardiac outpatiets were used i the study of ew oral aticoagulats. The selectio criteria were dabigatra, rivaroxaba ad apixaba. Results: Data from 334 patiets were aalyzed i the study. The male populatio predomiated slightly (55.4%). The most commo iitial diagosis for prescribig ew oral aticoagulats was 68% of atrial fibrillatio. 94% of patiets have take these medicies for a log time. The least adverse effect was apixaba (8 patiets), followed by rivaroxaba with 16 patiets ad most adverse evets with dabigatra i 18 patiets. Coclusio: Based o epidemiological studies, it is possible to characterize a group of patiets usig ew oral aticoagulats ad to optimize the treatmet of each patiet effectively. Key words: dabigatra, rivaroxaba, apixaba, ew oral aticoagulats, epidemiological research. KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: Mgr. Aa Zatloukalová, aa.zatloukalova@osu.cz Lékařská fakulta, Ústav epidemiologie a ochray veřejého zdraví Syllabova 19, 703 00 Ostrava Zábřeh Cit. zkr: Kli Farmakol Farm 2018; 32(2): 3 7 Čláek přijat redakcí: 31. 1. 2018 Čláek přijat k publikaci: 14. 5. 2018 www.kliickafarmakologie.cz / Kli Farmakol Farm 2018; 32(2): 3 7 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 3
Úvod V posledích 60 letech byl warfari jediým perorálě podávaým atikoagulaciem. Přes svoji epochybou kliickou účiost, zejméa v preveci céví mozkové příhody (CMP) a rizika úmrtí u pacietů s fibrilací síí, má ale warfari řadu ežádoucích účiků. Neje z důvodu ežádoucích účiků byla vyvíjea a akoec i vyviuta ová perorálí atikoagulacia, která jsou srovatelě účiá a bezpečá jako warfari a přitom je jejich užíváí jedodušší. Máme des k dispozici dvě skupiy látek, a to perorálí přímé ihibitory trombiu (tzv. gatray) a perorálí přímé faktory ihibovaého hemokoagulačího faktoru Xa (tzv. xabay). K preveci CMP a jiých systémových embolizačích příhod u emocých s fibrilací síí byly a základě velkých kliických studií zatím zaregistrováy ásledující látky (v pořadí, v ěmž jsou uvedey): dabigatra (Pradaxa ), rivaroxaba (Xarelto ) apixaba (Eliquis ) a edoxaba (Lixiaa ) (1, 2, 3, 4, 5). V České republice jsou v současosti k dispozici tato ová přímá perorálí atikoagulacia (DOACs Direct Oral Aticoagulats): přímý ihibitor trombiu dabigatra etexilát (PRADAXA, výrobce Boehriger Igelheim Pharma GmbH & Co. KG, Německo) a přímé ihibitory aktivovaého faktoru Xa apixaba (ELIQUIS, výrobce Bristol Myers Squibb/Pfizer, Velká Britáie), rivaroxaba (XARELTO, výrobce Bayer Pharma AG, Německo) a edoxaba (LIXIANA, výrobce Daiichi Sakyo Europe GmbH, Německo). Tato DOACs jsou idikováa: k preveci pooperačích tromboembolických komplikací po ortopedických operacích, elektiví áhradě koleího, ebo kyčelího kloubu v preveci ischemického iktu ebo systémové embolizace u emocých s evalvulárí fibrilací síí k léčbě hluboké žilí trombózy (HŽT) a hemodyamicky stabilí plicí embolie (PE) a k preveci rekuretí HŽT a PE u dospělých (6) V řadě idikací je možost volby, které z atikoagulacií lékař předepíše, jidy je preferece jedoho postupu výhodější jak z pohledu větší účiosti, tak vyšší bezpečosti a ěkdy je výběr omeze je a jedo atikoagulas. Je tedy třeba u každého pacieta idividuálě zhodotit možosti léčby DOACs. Tedy upředostit léčbu jedím z DOACs a základě zalostí jak pacieta samotého, tak i předosti a úskalí kokrétího DOACs a jeho příosu pro pacieta (7). Epidemiologická studie ových perorálích atikoagulacií je příosá eje z důvodu získáí uceleého přehledu o výzamých zdravotických ukazatelích u této specifické skupiy pacietů, ale také zjišťovala ežádoucí účiky. Na základě těchto dat lze optimalizovat léčbu jak všeobecě u této skupiy pacietů, tak i idividuálě u každého pacieta zvlášť. Soubor emocých Celkem byla získáa data od 334 pacietů ze sítě kardiologických ambulací a území města Ostravy a Opavy. Byla ám poskytuta data z dokumetace pacietů. Metody Výběrovým parametrem do studie bylo užíváí dabigatrau, rivaroxabau a apixabau. Byly zpracováy údaje od všech pacietů, kteří se acházeli v databázi do 31. 12. 2017 a užívali dabigatra, rivaroxaba a apixaba. Data byla sbíráa od 22. 9. 2016 do 31. 12. 2017. Sledovaé parametry byly získáváy z dokumetace pacietů docházejících do kardiologických ambulací. Vždy bylo postupováo tak, aby byl dodrže Záko č. 101/2000 Sb., o ochraě osobích údajů v aktuálím zěí. Data byla zpracováa v programech EpiData, MS Excel, Stata, OpeEpi a ásledě testováa apříklad pomocí Fisherova exaktího testu (testováí jedotlivých skupi ežádoucích účiků u DOACs). Hladia výzamosti byla astavea a hladiě 5 %. Cíl Cílem studie bylo zjistit a popsat základí charakteristiky pacietů užívající DOACs, kteří docházeli do kardiologických ambulací a území města Ostravy a Opavy. Dalším cílem bylo vyhledat ežádoucí účiky u jedotlivých DOACs a zjistit z dokumetace pacietů možé souvislosti týkající se užíváí DOACs. Výsledky Ve sledovaém souboru bylo 334 pacietů. Z toho bylo 55,4 % mužů (185 pacietů) a 44,6 % že (149 pacietek). Průměrý věk pacietů byl 72,2 let, maximum bylo 93 let, miimum 34 let. 36,8 % pacietů trpělo adváhou a 31,1 % pacietů trpělo lehkou obezitou s body mass idexem (BMI) do 34,9. Pouze 19,16 % pacietů si udržovalo ormálí váhu (BMI od 18,5 24,9). Nejčastěji uváděou diagózou pro preskripci jedoho z DOACs byla v 68 % fibrilace síí (233 pacietů). Dále to byla flebotrombóza dolích kočeti ve 21 % (69 pacietů), plicí embolie 4 % (12 pacietů), flutter síí 3 % (10 pacietů) a 3 % ostatí diagózy jako je céví mozková příhoda (CMP) a ischemická choroba srdečí (ICHS). Majorití většia pacietů, to je 94 % (313 pacietů), užívá DOACs dlouhodobě, více ež 1 měsíc. Mimo DOACs pacieti ejvíce užívali spolu s DOACs betablokátory 51,8 % (173 pacietů), statiy 38,6 % (129 pacietů) a atihyperteziva 35 % (117 pacietů). Celkový počet užívaých léků, včetě DOACs, byl v průměru 4 léky, maximum 13 a miimum 1. Nejvíce užívaé DOACs byl rivaroxaba ve 45,2 % (151 pacietů), dále apixaba ve 27,8 % (93 pacietů) a dabigatra ve 27 % (90 pacietů). Co se týče délky užíváí jedotlivých perorálích atikoagulacií, sigifikatě převládalo v 94 % dlouhodobé užíváí oproti krátkodobému apříklad před operačím výkoem a podobě (6 %). Dabigatra užívalo tedy 27 % pacietů, z toho dávku 150 mg užívalo 13,8 % z celého souboru (46 pacietů) a dávku 110 mg užívalo 13,2 % (44 pacietů). Rivaroxaba pak užívalo 45,2 % pacietů, z toho dávku 20 mg užívalo 39,2 % z celého souboru (131 pacietů) a dávku 15 mg 6 % (20 pacietů). Apixaba užívalo 27,8 % (93 pacietů), z toho 5 mg dávku užívalo 23,4 % z celého souboru a sížeou dávku 2,5 mg uží Tab. 1. Užíváí jedotlivých atikoagulacií v jedotlivých gramážích účié látky Dabigatra Rivaroxaba Apixaba 150 46 13,8 20 131 39,2 5 78 23,4 110 44 13,2 15 20 6,0 2,5 15 4,5 počet osob 4 KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Kli Farmakol Farm 2018; 32(2): 3 7 / www.kliickafarmakologie.cz
valo 4,5 % (15 pacietů). Nejčastěji užívaá dávka a DOACs tedy byl rivaroxaba u 39,2 % pacietů v dávce 20 mg, poté ásledoval apixaba u 23,4 % (78 pacietů) v dávce 5 mg a a třetím místě dabigatra u 13,8 % (46 pacietů) v dávce 150 mg. Nejméě užívaé DOACs byl apixaba v dávce 2,5 mg u 4,5 % (15 pacietů). Užíváí jedotlivých atikoagulacií v jedotlivých dávkách lze pozorovat v přehledé tabulce 1. Dalším zjišťovaým parametrem byly ežádoucí účiky u sledovaých atikoagulacií. U dabigatrau se objevily ežádoucí účiky u 18 pacietů, tedy u 20 % pacietů užívající dabigatra, což je 5,4 % z celého souboru všech pacietů. Ve 4 případech se objevila espavost, 3 pacieti měli všeobecé gastroitestiálí (GIT) potíže, u 2 pacietů se objevovala epistaxe, hematurie, aémie a u 1 pacieta se objevila hemorhagická gastritida, krváceí ze slizice rekta, krváceí z varixů, krváceí z vulvy a zvýšeí diastolického tlaku. Při rozděleí ežádoucích účiků do skupi, bylo ejčastěji udáváo krváceí obecě (8 %), dále ostatí projevy, jako je zvýšeí diastolického tlaku, aémie, ospalost a ejméě často (4 % pacietů) se objevily GIT potíže. U rivaroxabau se objevily ežádoucí účiky u 16 pacietů, tedy u 10,7 % pacietů užívajících rivaroxaba, což je 4,8 % z celého souboru všech pacietů. Nejvíce se objevovaly všeobecé GIT potíže (u 3 % pacietů užívající rivaroxaba, což bylo 5 pacietů), dále se v 6 % případů (u 9 pacietů) objevily krvácivé komplikace. Dále bylo ve 3 případech uváděo krváceí ze slizice rekta, ve 2 případech epistaxe, a po 1 případu krváceí z hemoroidů, z bradavky, gigiválí krváceí a hematomy. Dále se v souboru v 1 případě objevila závrať a hyperhomocysteiemie. U apixabau se objevily ežádoucí účiky u 8 pacietů, tedy u 8,6 % pacietů užívajících apixaba, což je 2,4 % z celého souboru všech pacietů. Nejčastěji se vyskytovaly hematomy ve 2 případech, taktéž ve 2 případech erytém a závrať. Po 1 případu se objevila bolest hlavy a hematurie. GIT potíže euvedl žádý paciet užívající apixaba. Celkově se ežádoucí účiky objevily u 42 osob v souboru (12,6 % pacietů) z toho u 16 (38,1 %) mužů a 26 že (61,9 %). Bylo provedeo srováí jedotlivých DOACs a jejich ežádoucích účiků. Při testováí všech ežádoucích účiků u DOACs (ežádoucí účiek ao/ežádoucí účiek e) ebyla zjištěa statisticky výzamá souvislost (Pr = 0,402). Také bylo prováděo testováí jedotlivých skupi ežádoucích účiků. Výsledek srováí GIT ežádoucích účiků (ežádoucí účiek GIT ao/ežádoucí účiek GIT e) u DOACs byl dle Fisherova exaktího testu statisticky esigifikatí (Pr = 0,079). Stejé testováí bylo provedeo i u skupiy krváceí. Rozděleí ebylo podle typů krváceí, ale podle souhru krváceí ao/krváceí e. Opět ebyla zjištěa statistická výzamost (Pr = 0,147). Také byla testováa alergie jako ežádoucí účiek. U alergie u DOACs ebyla zjištěa statisticky výzamá souvislost. Také byla zjišťováa statistická výzamost mezi DOACs a věkem. U věku a pohlaví evyšla sigifikatí statistická výzamost. U BMI vyšla statisticky výzamá souvislost, muži užívající DOACs měli častěji adváhu či obezitu ež žey. (věk: Fisher s exact Pr = 0,063; BMI: p = 0,042). Limitace studie Jako každá jiá studie má i tato studie ových atikoagulacií své limitace. Soubor čítající 334 osob samozřejmě emůže zcela kokurovat velkým průkazým studiím ARISTOTLE (s celkem 9120 paciety užívajících Apixaba), ROCKET AF (s celkovým počtem 14 264 pacietů užívajících rivaroxaba) či RE LY (s celkovým počtem 18 113 pacietů užívající dabigatra z 951 ceter ve 44 zemích). Nicméě i přes to jsou data získaá touto studií velmi ceá. Byl totiž získá přehled o pacietech užívající DOACs a tím i možost persoifikace a optimalizace léčby každého pacieta a základě zjištěých rizik jako jsou jejich komorbidity, adváha či obezita a podobě. Dalším limitem studie je forma, ze kterých byla data sbíráa. Jedalo se o elektroickou dokumetaci pacietů. Dokumetace byla vyplňováa ěkolika lékaři a dalším zdravotickým elékařským persoálem. Každá tato osoba měla jiý systém zápisu iformací. Zapisovaá data tedy eměla jedotou formu a ěkdy ebylo možé se ěkterých dat dopátrat. Diskuze Epidemiologická studie ových atikoagulacií získala data od 334 pacietů sítě kardiologických ambulací a území města Ostravy a Opavy. Byly zjišťováy základí charakteristiky pacietů jako je věk, BMI, komorbidity, další užívaé léky a v eposledí řadě ežádoucí účiky jedotlivých DOACs. Do studie byly zahruti všichi pacieti, kteří užívali DOACs, aby edošlo k výběrové chybě. Parametrem pro zařazeí pacieta do studie bylo užíváí jedoho ze 3 sledovaých DOACs. V této síti ambulatích kardiologických pracovišť jsou pacietům taktéž předepisováa další atikoagulacia, včetě warfariu. Tato studie je ale věováa DOACs, protože v miulosti (a jistě i v současosti) se tato DOACs srovávala zejméa s warfariem. Nedocházelo ke srováí jedotlivých DOACs mezi sebou. Bylo zjištěo, že 36,8 % pacietů trpělo adváhou a 31,1 % pacietů trpělo lehkou obezitou s BMI do 34,9. Pouze 19,1 % pacietů si udržovalo ormálí váhu (BMI od 18,5 24,9). Téma vztahu oemocěí srdce a obezity je zajímavé, plé ejasostí a je stále itezivě zkoumáo. Des rozhodě platí, že obezita přiáší více komplikace metabolické a okologické ež kardiovaskulárí a přesé rozděleí, jak patogeě či ochraě může v kardiologii působit tuková tkáň, vyžadují ještě další výzkum. Zatím chybí metody, které by měřily kokrétí fukčí stav a vlastosti tukové tkáě u jedotlivých oemocěí srdce. Také by jedou bylo vhodé kvatifikovat vliv paradoxu obezity. Pro kliickou praxi je zatím ejdůležitější prevece komplikací obezity, včetě těch kardiovaskulárích komplikací, pohybem (8). Nejčastěji uváděou diagózou pro preskripci jedoho z DOACs byla v 68 % fibrilace síí (233 pacietů), dále to byla flebotrombóza dolích kočeti ve 21 % (69 pacietů), plicí embolie 4 % (12 pacietů), u 3 % flutter síí (10 pacietů) a u 3 % ostatí diagózy jako je CMP a ICHS. No kardioembolické CMP a ICHS jsou idikací zejméa pro atiagregačí léčbu, icméě z dokumetace pacietů ebylo možé zjistit, z jakého důvodu jim a základě této idikace byla předepsaá DOACs. DOACs jsou tedy idikováa k preveci pooperačích tromboembolických komplikací po ortopedických operacích, elektiví áhradě koleího ebo kyčelího kloubu, v preveci ischemického iktu ebo systémové embolizace, u emocých s evalvulárí fibrilací síí, k léčbě hluboké žilí trombózy a hemodyamicky stabilí plicí embolie a k preveci rekuretí HŽT a PE u dospělých (6, 9, 10, 11). Celkový počet užívaých léků, včetě DOACs, byl v průměru 4 léky, maximum 13 www.kliickafarmakologie.cz / Kli Farmakol Farm 2018; 32(2): 3 7 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 5
a miimum 1. V tomto zjištěí je třeba hledat možý problém s iterpretací výsledků týkajících se zjištěých ežádoucích účiků. Nemůžeme s jistotou kostatovat, že zazameaé ežádoucí účiky měla a svědomí ová perorálí atikoagulacia. Je třeba brát v potaz fakt, že tito pacieti jsou polymorbidí, mají velmi často adváhu ebo jsou obézí a zároveň berou další 3 léky, které mají další paletu možých ežádoucích účiků. Proto elze s aprostou jistotou říci, že zjištěý ežádoucí účiek má a svědomí užíváí jedoho z DOACs a k tomu je třeba přihlížet při iterpretaci dat. Taktéž je třeba dodat, že tito pacieti často dochází i do jiých odborých ambulací, proto úplý výčet léků emohl být zjiště. Také je třeba dodat, že ěkterá léčiva patří do ěkolika sledovaých skupi a můžou se tedy překrývat či vyskytovat v ěkolika skupiách současě. Nejvíce užívaým DOACs v souboru byl rivaroxaba ve 45,2 % (151 pacietů), dále apixaba ve 27,8 % (93 pacietů) a dabigatra ve 27 % (90 pacietů). Nejčastěji užívaá dávka a DOACs tedy byl rivaroxaba u 39,2 % pacietů v dávce 20 mg, poté ásledoval apixaba u 23,4 % (78 pacietů) v dávce 5 mg a a třetím místě dabigatra u 13,8 % (46 pacietů). Nejméě užívaé DOACs byl apixaba v dávce 2,5 mg u 4,5 % (15 pacietů). U pacietů užívající ižší dávky DOACs ebylo možé zjistit důvod preskripce této ižší dávky (ejčastěji se uvádí apříklad věk, reálí fukce, hmotost, lékové iterakce). Obecě tedy bohužel z dokumetace pacietů ebylo možé zjistit důvod preskripce DOACs a jejich dávkováí. V řadě idikací je možost volby, jidy je preferece jedoho postupu výhodější jak z pohledu větší účiosti, tak vyšší bezpečosti a ěkdy je výběr omeze je a jedo atikoagulas. Racioálí výběr léčiva musí zohledit reálý příos léčby ve vztahu k riziku. U atikoagulacií, kdy zasahujeme do výzamého reparačího mechaismu, to platí dvojásob. Výběr musí zohledit daou idikaci, daého emocého, souběžou medikaci a teprve pak je možo zvolit optimálí léčivo. Při možosti volby je možo přihlédout též k osobím zkušeostem s tím či oím přípravkem. Při volbě atikoagulacia uto v prvé řadě respektovat schváleé idikace jedotlivých léčiv. Závěrem uto zdůrazit, že uvedeé rozdíly mezi DOACs ve všech idikacích ejsou postavey a přímém srováí ve studiích head to head, tyto studie v ejbližší době ejsou pláováy. Rozdíly mezi jedotlivými léčivy je tak uto vidět jako pravděpodobé a při výběru kokrétího DOACs stavět zejméa a farmakokietických vlastostech, zejméa a stavu glomerulárí filtrace. Vyšší riziko ifarktu myokardu při léčbě gatray je sice postaveo a post hoc aalýze, icméě statistici hodotí výzamost ad 99 %. Stejě tak je tomu s vyšším rizikem gastroitestiálího krváceí při léčbě rivaroxabaem či dabigatraem (7). Co se týče délky užíváí jedotlivých perorálích atikoagulacií, sigifikatě převládalo v 94 % dlouhodobé užíváí oproti krátkodobému apříklad před operačím výkoem a podobě (6 %). Z dokumetace pacietů často ebylo možé zjistit přesou délku užíváí DOACs, častokrát byla data zjišťováa a dopočítáváa z výčtu preskripce léků. Z tohoto důvodu bohužel ebylo možé převést data o délce užíváí a jedotý ukazatel a tak stadardizovat délku užíváí DOACs apříklad a pacietoroků. U dabigatrau se objevily ežádoucí účiky u 18 pacietů, tedy u 20 % pacietů užívající dabigatra, což je 5,4 % z celého souboru všech pacietů. U rivaroxabau se objevily ežádoucí účiky u 16 pacietů, tedy u 10,7 % pacietů užívajících rivaroxaba, což je 4,8 % z celého souboru všech pacietů. U apixabau byly udáváy ežádoucí účiky u 8 pacietů, tedy u 8,6 % pacietů užívajících apixaba, což je 2,4 % z celého souboru všech pacietů. Nejméě ežádoucích účiků měl tedy apixaba (u 8 osob), dvakrát více ežádoucích účiků ež apixaba měl rivaroxaba (16 osob) a ejvíce ežádoucích účiků měl dabigatra (18 osob). Nežádoucí účiky byly v dokumetaci pacietů často ozačováy růzým způsobem, ěkdy byly uvedey pod obecým pojmem krvácivé komplikace, jidy byly kokretizováy. Kde to bylo možé, byly komplikace v této studii uváděy kokrétě. Z tohoto důvodu také ebylo možé rozdělit krvácivé komplikace do přehledých skupi apříklad a velké či ostatí. Nejčastějším ežádoucím účikem pak byly GIT potíže a ěkterý z typů krváceí. Celkově se ežádoucí účiky objevily u 42 osob v souboru (12,6 % pacietů) z toho 16 (38,1 %) u mužů a 26 u že (61,9 %). Zjištěé ežádoucí účiky odpovídají uvedeým údajům v iformacích o léčivém přípravku (SPC) (9, 10, 11). Taktéž se potvrdil tred GIT ežádoucích účiků u dabigatrau a apixabau (u rivaroxabau ebyl zjiště žádý GIT ežádoucí účiek) (7). Dalšími statistickými testy (Fisherův exaktí test, chi kvadrátový test) byla zjišťováa statistická výzamost. Porovávali se DOACs mezi sebou podle skupi ežádoucích účiků. Ai v jedom případě ebyla zjištěa statistická výzamost, tedy ai v jedom z ežádoucích účiků se jedotlivá DOACs mezi sebou eliší, jede eí lepší ež druhý. Samozřejmě lze pouze říci, že ejméě ežádoucích účiků měl apixaba a ejvíce dabigatra. Také ebyl potvrze statisticky výzamý rozdíl u DOACs mezi věkovými skupiami či BMI. U BMI vyšla statisticky výzamá souvislost, muži užívající DOACs měli častěji adváhu či obezitu ež žey. Závěr Nová atikoagulacia jsou bezpochyby velkým krokem kupředu. Pro optimalizaci léčby je třeba celkově zhodotit zdravotí stav pacietů. Na základě těchto iformací lze staovit optimálí léčbu pro každého kokrétího pacieta. Obecě lze říci, že pacieti užívající DOACs jsou většiou starší 50 let, trpí adváhou či obezitou, berou kromě DOACs další 3 léky, ejčastěji betablokátory a statiy a jsou polymorbidí. Je třeba tato fakta aktivě zjišťovat jako možá rizika pro vzik budoucích ežádoucích účiků. Je třeba paciety edukovat o možostech zdravého životího stylu a tak zlepšeí jejich zdraví. Pro další výzkum by bylo vhodé zjistit od každého pacieta či jejich ošetřujícího kardiologa data, které ebylo možé získat z jejich dokumetace, ebo v dokumetaci ebyla jasě zapsáa. Zejméa o faktorech životího stylu, přesé délce užíváí či důvodu preskripce jedotlivých DOACs v kokrétí dávce. Dále by bylo pro další výzkum velmi zajímavé zjistit údaje o fukci ledvi, jater a parametry krevího obrazu před a během užíváí DOACs. I v této oblasti se totiž mohou vyskytout ežádoucí účiky. V řadě idikací je možost volby, jidy je preferece jedoho postupu výhodější jak z pohledu větší účiosti, tak vyšší bezpečosti a ěkdy je výběr omeze je a jedo atikoagulas. Racioálí výběr léčiva musí zohledit reálý příos léčby ve vztahu k riziku. 6 KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Kli Farmakol Farm 2018; 32(2): 3 7 / www.kliickafarmakologie.cz
LITERATURA 1. Pohlídalová A, Jaoutová J, Homza M, Jaout V. Nová atikoagulacia. Praktický lékař. 2016; 96(3): 114 121. 2. Zatloukalová A, Jaoutová J, Homza M, Jaout V. New aticoagulats. Profese olie [olie] [cit. 2018-01-30]. 2017; 10(2): 1 9. DOI: 10.5507/pol.2017.006. Dostupé z: http://profeseolie.upol.cz/doi/10.5507/pol.2017.006.html 3. Coolly SJ, Eikelboom J, Joyer C. Apixaba i patiets with atrial fibrillatio. N Egl J Med 2011; 364(9): 806 817. 4. Patel MR, Mahaffey KW, Garg J. Rivaroxaba versus warfari i ovalvular atrial fibrillatio. N Egl J Med 2011; 365(10): 883 891. 5. Grager CHB, Alexader JH, McMurray JV, et al. For the ARISTOTLE Committees ad Ivestigators. Apixaba versus warfari i patiets with atrial fibrillatio. N Egl J Med 2011; 365: 981 992. 6. Kvasička J, Peka M, Kvasička T, a kol. Doporučeí české společosti pro trombózu a hemostázu České lékařské společosti J. E. Purkyě pro bezpečou léčbu ovými perorálími atikoagulacii (NOAC) dabigatra mexilátem, apixabaem a rivaroxabaem. Vitř. Lék. 2015; 61(6): 537 546. 7. Bultas J, Karetová D. Výběr emocých k léčbě NOAC co zohledit? Iterí Med [olie] [cit. 2018-01-30]. 2015; 17(3): 118 122. Dostupé z: https://www.iterimedicia.cz/ 8. Svačia Š. Obesity ad heart. Vitr Lek. December 2014; 60(12): 1068 1071. Dostupé z: MEDLINE Complete, Ipswich, MA. 9. Souhr údajů o přípravku ELIQUIS. The Europea medicies agecy: Sciece medicies health [olie] [cit. 2018-01-30]. EU: A agecy of the Europea Uio, 2015. Dostupé z: http://www.ema.europa.eu/docs/cs_cz/documet_library/epar_-_product_iformatio/huma/002148/ WC500107728.pdf 10. Souhr údajů o přípravku PRADAXA. The Europea medicies agecy: Sciece medicies health [olie] [cit. 2018-01-30]. EU: A agecy of the Europea Uio, 2015. Dostupé z: http://www.ema.europa.eu/docs/cs_cz/documet_library/epar_-_product_iformatio/huma/000829/ WC500041059.pdf 11. Souhr údajů o přípravku XARELTO. The Europea medicies agecy: Sciece medicies health [olie]. EU: A agecy of the Europea Uio, 2015 [cit. 2018-01-30]. Dostupé z: http://www.ema.europa.eu/docs/cs_cz/documet_library/epar_-_product_iformatio/huma/000944/ WC500057108.pdf www.kliickafarmakologie.cz / Kli Farmakol Farm 2018; 32(2): 3 7 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 7