4.KMITÁNÍ VOLNÉ. Rozlišujeme: 1. nepoddajné vazby - nedovolující pohyb 2. pružně poddajné vazby - dovolují pohyb

Podobné dokumenty
je daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme

frekvence f (Hz) perioda T = 1/f (s)

5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC

7. Analytická geometrie

( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) Derivace elementárních funkcí II. Předpoklady: Př. 1: Urči derivaci funkce y = x ; n N.

I. část - úvod. Iva Petríková


Kmitání systému s 1 stupněm volnosti, Vlastní a vynucené tlumené kmitání

Téma 13, Úvod do dynamiky stavebních konstrukcí dynamiky


Odhady parametrů základního souboru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

FYZIKA I. Newtonovy pohybové zákony

30. listopadu Derivace. VŠB-TU Ostrava. Dostupné: s1a64/cd/index.htm.

Měření výkonu jednofázového proudu

Dynamická analýza rámu brdového listu

ŠKOLENÍ ŘIDIČŮ

MODERNÍ METODY MĚŘENÍ FÁZOVÉHO ROZDÍLU - OVĚŘENÍ VLASTNOSTÍ V PROSTĚDÍ MATLAB

Základy elektrotechniky

1. Základy měření neelektrických veličin

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

Metody zkoumání závislosti numerických proměnných

ZÁKLADY STAVEBNÍ MECHANIKY

Exponenciální funkce a jejich "využití" - A (Tato doplňková pomůcka nemůže v žádném případě nahradit systematickou matematickou přípravu.

Fyzika V. Rupert Leitner ÚČJF MFF UK 838A, l Doporučená literatura: W.S.C. Williams: Nuclear and Particle Physics

Kuželosečky jako algebraické křivky 2. stupně

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

2. STŘÍDAVÉ JEDNOFÁZOVÉ OBVODY

1. Je dána funkce f(x, y) a g(x, y, z). Vypište symbolicky všechny 1., 2. a 3. parciální derivace funkce f a funkce g.

KOMPLEXNÍ DVOJBRANY - PŘENOSOVÉ VLASTNOSTI

Téma 2 Přímková a rovinná soustava sil

3.1.2 Harmonický pohyb

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83

ε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x

Řešení. Označme po řadě F (z) Odtud plyne, že

PRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim.

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

KMS cvičení 6. Ondřej Marek

O Jensenově nerovnosti

Cyklometrické funkce

Odhady parametrů polohy a rozptýlení pro často se vyskytující rozdělení dat v laboratoři se vyčíslují podle následujících vztahů:

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

8.2.1 Aritmetická posloupnost

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS ,

b) Maximální velikost zrychlení automobilu, nemají-li kola prokluzovat, je a = f g. Automobil se bude rozjíždět po dobu t = v 0 fg = mfgv 0

Matematika 1. 1 Derivace. 2 Vlastnosti a použití. 3. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 16

PRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE

3.3.3 Rovinná soustava sil a momentů sil


LIMITA FUNKCE, SPOJITOST FUNKCE

Matematika 1 pro PEF PaE

L HOSPITALOVO PRAVIDLO

Ing. Vladimíra Michalcová, Ph.D. Katedra stavební mechaniky (228)

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ

ZPĚTNÁ TRANSFORMACE RACIONÁLNĚ LOMENÉ FUNKCE

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2018/2019

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

Necht na hmotný bod působí pouze pružinová síla F 1 = ky, k > 0. Podle druhého Newtonova zákona je pohyb bodu popsán diferenciální rovnicí

Měření na třífázovém asynchronním motoru

1 L Hospitalovo pravidlo

13. DIFERENCIÁLNÍ A INTEGRÁLNÍ POČET

Geometrické uspořádání koleje

( ) ( ) Vzorce pro dvojnásobný úhel. π z hodnot goniometrických funkcí. Předpoklady: Začneme příkladem.

IV. MKP vynucené kmitání

1.2. NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN

Obecná rovnice kvadratické funkce : y = ax 2 + bx + c Pokud není uvedeno jinak, tak definičním oborem řešených funkcí je množina reálných čísel.

Nejčastějšími funkcemi, s kterými se setkáváme v matematice i v jejích aplikacích, jsou

15 Fourierova transformace v hypersférických souřadnicích

I. Exponenciální funkce Definice: Pro komplexní hodnoty z definujeme exponenciální funkci předpisem. z k k!. ( ) e z = k=0

3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí

Analytická geometrie

S1P Popisná statistika. Popisná statistika. Libor Žák

Intervalové odhady parametrů

Užitečné zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičením z Kalkulu 3 od Kristýny Kuncové:

Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,2 m. Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,3 m

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

l, l 2, l 3, l 4, ω 21 = konst. Proved te kinematické řešení zadaného čtyřkloubového mechanismu, tj. analyticky

Přednáška 6: Lineární, polynomiální a nelineární regrese

M ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů

Regrese. Aproximace metodou nejmenších čtverců ( ) 1 ( ) v n. v i. v 1. v 2. y i. y n. y 1 y 2. x 1 x 2 x i. x n

VLIV MODIFIKACE MATICE HMOTNOSTI NA VÝSLEDKY MODÁLNÍ ANALÝZY

Definice derivace v bodě

Odhady parametrů základního. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

Ilustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2014.

Matematická analýza III.

Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika)

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce

SRÁŽECÍ REAKCE. Srážecí reakce. RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Cvičení z analytické chemie ZS 2014/

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:

9.7. Vybrané aplikace

Stabilita svahu Mechanika hornin a zemin - cvičení 05


II. Soustavy s konečným počtem stupňů volnosti

I. TAYLORŮV POLYNOM ( 1

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

Matematika I, část II

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

Transkript:

4.MITÁNÍ VOLNÉ 4. Lárí ktáí (harocký osclátor v fyzc) Vl časý pohy hotého odu j ktavý pohy. táí ud lárí, jstlž síla, ktrá př výchylc x vrací hotý od do rovovážé polohy, j úěrá výchylc F x (4..) kostata úěrost j pérová kostata Rozlšuj:. poddajé vazy - dovolující pohy. pružě poddajé vazy - dovolují pohy Skutčý ktavý pohy ahrazuj vhodý zjdodušý odl.

4. táí volé tlué Nasta př vychýlí hotého odu z jho rovovážého stavu a pocháí v pohyu z dalšího uzí vější sla. táí soustavy s stupě volost - hotý od podpřý pružou Nřší aáháí pružy Řší průěh výchylky Vychýlí-l od do polohy v sěru a & osy z, půsoí prot: strvačá síla && odpor pružy - pérová kostata [N-] Podíka rovováhy: && + & & + (4..)

Zavd vlču: vlastí (úhlová) kruhová frkvc (4..) a dosta hoogí lárí dfrcálí rovc. řádu s kostatí kofcty: & + (4..3) λt Řší hldá v tvaru vd a charaktrstckou rovc λ + a pro kořy λ, ± dosta řší t t C + C v ooru koplxích čísl o C s t + C cos t v ooru rálých čísl (4..4) C, C jsou tgračí kostaty, ktré s určí z počátčích podík. Volí-l tgračí kostaty v tvaru: C Acosϕ C s ϕ A

přjd řší a tvar: A ϕ s t + As ϕ cos t A cosϕ s t + s ϕ cos t 44444 444443 cos ( ) ( +ϕ ) s ( t + ϕ ) As t (4..5) kd: A - apltuda (jvětší výchylka), ϕ - fázový posu Z záé výchylky ůž určt rychlost pohyu a zrychlí: v A a A cos t + ϕ & s t + ϕ ) ( ) ( Fukc popsující řší rovc (4..3) jsou prodcké, poto dfuj: T - proda (doa ktu) doa, ktrá j potřá k proěhutí dráhy jdou dokola f - frkvc (ktočt) [Hz][s-] udává kolkrát za skudu s clý pohy opakuj π Platí T T f Pro řší hldá tgračí kostaty: A - apltuda, ϕ - fázový posu v océ řší:

( +ϕ ) cos ( + ϕ ) A ( + ϕ ) As t & A t v a & s Počátčí podíky ( t ) As ϕ ( ) cosϕ přčž, v jsou kokrétí hodoty pro t. v v t A Upraví: As ϕ. ta ϕ ϕ arctg v A cosϕ v v ( ) A v s ϕ v 6447 ( ) + A ( s ϕ + cos ϕ ) A ( ) A 448 cos ϕ v +

Graf výchylky závslost a čas α () A (apltuda) t ϕ A T (proda)

Mohou astat případy, ž pružy jsou řazy do soustavy a jjch účk ůž ahradt kvvaltí pérovou kostatou: parallě Síly v pružách F F F ) sérově F F F F F L F F

4.3 táí volé tlué př výchylc půsoí a hotý od: v a & ) síla od pra ) strvačá síla a 3) odpor prostřdí úěrý rychlost Odpor prostřdí j rprztová vazký člák. Síla vyjadřující vlv tohoto čláku půsoí prot pohyu a jjí vlkost j úěrá rychlost. kostatu úěrost ozačuj jako kostatu (lárího) vskózího tluí ( apř. tluč u aut ). Sstaví podík rovováhy podl D'Alrtova prcpu a + v + (4.3.) v & + & + (4.3.)

Zavd vlčy: - vlastí kruhová frkvc pro ktáí volé tlué [ s ] (4.3.3) - kostata charaktrzující odpor prostřdí - kruhová frkvc útluu [ ] s (4.3.4) Poto úpravou rovc (6.3..) dosta & + + &, (4.3.5) lárí hoogí dfrcálí rovc II.řádu s kostatí kofcty. Řší hldá v tvaru λ. Charaktrstcká rovc á tvar λ + λ + (4.3.6) a jjí kořy λ, ± (4.3.7)

Aalýza řší. krtcký a adkrtcký útlu - jdá s o slé tluí, λ j rálé, pohy í prodcký rovovážou polohou ůž projít od jvýš jdou. Proto zajíavé!. p podkrtcký útlu (4.3.8) V toto případě á charaktrstcká rovc řší v ooru koplxích čísl λ, ± λ, ± ( ) ± (4.3.9) zavd (4.3.) Océ řší v ooru koplxích čísl ( + ) t ( ) C C t + t t t ( C + C ) Rálé řší j poto A t ( t + ϕ ) s (4.3.) kd A, ϕ jsou tgračí kostaty.

Rychlost hotého odu vyjádří d t t v A [ s ( t + ϕ ) + cos ( t + ϕ )] dt (4.3.) Itgračí kostaty A,ϕ určí z počátčích podík Pro čas t. ( ) Asϕ Pro t. v( ) A [ sϕ + cosϕ] Dělí získá: v( ) A[ sϕ + cosϕ] cosϕ + Asϕ sϕ ( ) A z toho ply: v( ) cosϕ v cosϕ v + + sϕ sϕ ( ) z toho: ( ) ( ) ( ) + ( ) tgϕ

tg ϕ (4.3.3) v( ) + ( ) Poto: ( ) A (4.3.4) sϕ Platí-l, ž ϕ usí použít. podíku v( ) A (4.3.5) s ϕ + cosϕ

Graf závslost výchylky a čas t a výza tgračích kostat A,ϕ tgα v() α A t () A t φ -A A t T (proda) T

Apltuda s zšuj, doa ktu zůstává stjá π T < (4.3.6) Z vztahu (4.3.) ply, ž < a proto s doa ktu př tlué ktáí prodlužuj oprot tluéu π π T tlu < Ttlu točt (frkvc) f (4.3.7) T π ostaty tluí o jsou svázáy vztah, lz j přío zěřt, al ůž zěřt po soě jdoucí axálí výchylky, tz. výchylky s časový odstup T (doa ktu).

Věta 4.3. Přrozý logartus poěru po soě jdoucích ax.výchylk j kostatí. Nazývá s logartcký dkrt útluu ϑ ( t) ϑ l T (4.3.8) ( t + T ) Jsou-l záy výchylky, z ž proěh ktů, platí vzorc: ϑ Vzorc pro výpočt ϑ T dosadí l π T pak ϑ π π z toho kruhová frkvc útluu, kostata tluí 4π + (4.3.9) ϑ

Přrozý logartus poěru po soě jdoucích ax.výchylk j kostatí. Nazývá s logartcký dkrt útluu ϑ ( t) ϑ l T ( t T ) + Důkaz: t t A s( t + ϕ) A s( t + ϕ) ϑ l l t+ T t T A s t + T + ϕ A s t + T + ϕ ( ) [ ( ) ] [ ] Zkrátí výraz A t a dosadí T π : ϑ l s ( t + ϕ) [ t + π + ϕ] ( α + π ) ( t + ϕ) l T s[ t + ϕ] l T T s 4444 3 s s α s T ϑ l l T ( souč dvou kostat ) T