Definice obecné mocniny

Podobné dokumenty
P. Girg. 23. listopadu 2012

c) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je transcendentí. xp 1 (p 1)! (x 1)p (x 2) p... (x d) p e x t f(t) d t = F (0)e x F (x),

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace:

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

Matematická analýza I

je číselná posloupnost. Pro všechna n položme s n = ak. Posloupnost

Matematika 1. Ivana Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D Posloupnosti

Cvičení 1.1. Dokažte Bernoulliovu nerovnost (1 + x) n 1 + nx, n N, x 2. Platí tato nerovnost obecně pro všechna x R a n N?

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

Obsah. 1 Mocninné řady Definice a vlastnosti mocninných řad Rozvoj funkce do mocninné řady Aplikace mocninných řad...

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

a logaritmickou funkci a goniometrické funkce. 6.1 Násobení řad. Podívejme se neprve na násobení mnohočlenů x = x x n a y = y y n.

Abstrakt. Co jsou to komplexní čísla? K čemu se používají? Dá se s nimi dělat

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

Kapitola 4 Euklidovské prostory

5. Posloupnosti a řady

Zimní semestr akademického roku 2015/ listopadu 2015

n 3 lim 3 1 = lim Je vidět, že posloupnost je neklesající, tedy z Leibnize řada konverguje, ( 1) k 1 k=1

1 Nekonečné řady s nezápornými členy

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce

11. přednáška 16. prosince Úvod do komplexní analýzy.

1 Uzavřená Gaussova rovina a její topologie

(3n + 1) 3n Příklady pro samostatnou práci

ZS 2018/19 Po 10:40 T5

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých

Kapitola 5 - Matice (nad tělesem)

Petr Šedivý Šedivá matematika

3. ELEMENTÁRNÍ FUNKCE A POSLOUPNOSTI. 3.1 Základní elementární funkce. Nejprve uvedeme základní elementární funkce: KONSTANTNÍ FUNKCE

Posloupnosti a číselné řady. n + 1. n n n n. n n n. = lim. n2 sin n! lim. = 0, je lim. lim. lim. 1 + b + b b n) = 1 b

Číselné řady. 1 m 1. 1 n a. m=2. n=1

O Jensenově nerovnosti

I. Exponenciální funkce Definice: Pro komplexní hodnoty z definujeme exponenciální funkci předpisem. z k k!. ( ) e z = k=0

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy

n=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0

Přednáška 7, 14. listopadu 2014

S polynomy jste se seznámili již v Matematice 1. Připomeňme definici polynomické

1 Trochu o kritériích dělitelnosti

ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil

MATEMATIKA PŘÍKLADY K PŘÍJÍMACÍM ZKOUŠKÁM BAKALÁŘSKÉ STUDIUM MGR. RADMILA STOKLASOVÁ, PH.D.

2.4. INVERZNÍ MATICE

procesy II Zuzana 1 Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Univerzita Karlova v Praze

1 Základní matematické pojmy Logika Množiny a jejich zobrazení... 7

Zformulujme PMI nyní přesně (v duchu výrokové logiky jiný kurz tohoto webu):

I. TAYLORŮV POLYNOM ( 1

7 Obyčejné diferenciální rovnice

20. Eukleidovský prostor

Matematika I. Název studijního programu. RNDr. Jaroslav Krieg České Budějovice

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu

6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

I. TAYLORŮV POLYNOM. Taylorovy řady některých funkcí: Pro x R platí: sin(x) =

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) =

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 17. ledna 2019

( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) Derivace elementárních funkcí II. Předpoklady: Př. 1: Urči derivaci funkce y = x ; n N.

U. Jestliže lineární zobrazení Df x n n

n-rozměrné normální rozdělení pravděpodobnosti

Mocninné řady - sbírka příkladů

Seznámíte se s pojmem Riemannova integrálu funkce jedné proměnné a geometrickým významem tohoto integrálu.

Vlastnosti posloupností

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a a N. n=1

PRAVDĚPODOBNOST ... m n

= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce skupina A 16. listopad dx

množina všech reálných čísel

Matematika I, část II

12. N á h o d n ý v ý b ě r

1. K o m b i n a t o r i k a

8. Zákony velkých čísel

Při sledování a studiu vlastností náhodných výsledků poznáme charakter. podmínek různé výsledky. Ty odpovídají hodnotám jednotlivých realizací

1 Základní pojmy a vlastnosti

jsou reálná a m, n jsou čísla přirozená.

8.2.1 Aritmetická posloupnost

Content. 1. Úvodní opakování Mocnina a logaritmus. a R. n N n > 1

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

DISKRÉTNÍ MATEMATIKA PRO INFORMATIKY

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

z možností, jak tuto veličinu charakterizovat, je určit součet

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 25. ledna x 1 n

Mocniny. Mocniny, odmocniny, logaritmy, exponenciála. Obecná mocnina. Mocniny. Odmocniny

STUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6

Čísla a početní výkony

Aritmetická posloupnost, posloupnost rostoucí a klesající Posloupnosti

6. P o p i s n á s t a t i s t i k a

Národní informační středisko pro podporu kvality

Kombinatorika- 3. Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM

Diskrétní matematika

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde

definované pro jednotlivé řády takto: ) řádu n nazýváme číslo A = det( A) a a a11 a12

Transkript:

Defiice obecé mociy Zavedeí obecé mociy omocí ity číselé oslouosti lze rovést ěkolika zůsoby Níže uvedeý zůsob využívá k defiici eoeciálí fukce itu V dalším budeme otřebovat ásledující dvě erovosti: Lemma (Beroulliova erovost Nechť, Pak > N Důkaz Buď ejrve Pro vztah latí, ředokládejme latost ro evé Pak Pro a ro libovolé je e ( + + ( + + = N ( + + = ( + ( + ( + ( + = + + + + + = + ( + (, N ( + + + = + + Lemma (AG erovost Nechť N, α,, α 0 Pak latí Důkaz Předokládejme, že jsou všecha kladá (okud je ěkteré z ich rovo ule, vztah latí triviálě Pro vztah latí Dokažme ho ro : osledí erovost je zřejmá, eboť čtverec reálého čísla je vždy ezáorý Předokládejme yí latost ro a dokažme latost ro : Nyí a vitřek závorky a ravé straě oužijeme oět ro : (( α + + α k α ( k ++ + α k k k k Pro slňující dokážeme erovost takto: ozačme Pak z erovosti ro = Děleím obou stra číslem lye dostaeme α+ + α α α ( α j = α + α ( + αα 4αα α + + 0 (, 4 αα α α α αα ( α α ( =, 4, 8,, k = k α α k = ( α α k ( α k + α ( k N k < < k = k α + + α k k α ( k ++ + α k k k (( α + + α k α + ( k α k k + + = k k ( = ( = α + + α k k α+ + α s = α+ + α k k α k + α k + + + k k α α s s α + + α + ( k s s + ( = k s = ( k čiitelů s k k k ( k k s k k k (

Lemma Nechť R Pak eistuje koečá kladá ita oslouosti ( + + Důkaz Ozačme Ukážeme, že je omezeá a od jistého čleu rostoucí oslouost kladých čísel R a = ( + Zvolme libovolě Nechť,, Pak z AG erovosti dostaeme oslouost je tedy od k tého čleu rostoucí Dále užitím Beroulliovy erovosti dostaeme a odkud umocěím a k tou dostaeme ( a k N k > > k α α s ( + + = ( + = ( + =, + + + a + ( + = ( = ( = ( = ( =, k k + k k k + k + Na ravé straě stojí kostata Vybraá oslouost je tedy shora omezeá Díky mootoii je shora omezeá i ( a Omezeost solu s mootoií zaručují eisteci koečé ity Tato ita je kladé číslo, eboť oslouost je od k tého čleu rostoucí oslouostí kladých čísel + k + k + ( + ( k k k k C > 0 ( a k C k + k k Věta (O zavedeí eoeciálí fukce Eistuje rávě jeda fukce taková, že ro všecha latí f : R R, y R f( + y = f(f(y, f( + ( (3 Důkaz Dokažme ejrve, že fukce je uvedeými odmíkami dáa jedozačě Přeokládejme, že f s uvedeými vlastostmi eistuje Z ak dostaeme dosazeím rovici odkud ebo, z lye, že utě Dosazeím do dostaeme odkud lye ro všecha a dále Protože z odmíky lye, že ro kladá je kladé číslo, díky máme, že je kladá a celém Idukcí z dostaeme odmíku ro všecha Z a z lye a odobě užitím též ( = y = 0 takže sojeím těchto dvou erovostí dostaeme f(0 = f(0, f(0 = 0 f(0 = (3 f(0 = y = ( ( f( 0 N (3 (5 (4 R f(0 = = f(f(, f( = f( (3 f( (4 f R f( = f( (5 ( + f( = f( ( f( = f( =, f( (4

Vyděleím levou straou dostaeme Pro oslouost ve jmeovateli a ravé straě latí eboť z Beroulliovy erovosti lye sevřeí a stačí oužít větu o itě sevřeé oslouosti Použitím té samé věty ak ze sevřeí dostaeme, že Protože z ředchozího lemmatu lye, že ita jmeovatele eistuje, je koečá a kladá, odle věty o itě odílu dostaeme Fukce f je tedy dáa jedozačě Nyí dokažme, že fukce s uvedeými dvěma vlastostmi eistuje Ozačme f fukci defiovaou vztahem (7 Ukážeme, že tato fukce slňuje oba dva vztahy ( a (3 Z AG erovosti ro všecha a taková, že, a, dostaeme z které itím řechodem dostaeme Podobě latí ro taková, že,, že odkud itím řechodem (8 (9 Z a celkem dostaeme Z Beroulliovy erovosti ak ro odkud itím řechodem (6 ( + f( ( f( ( + (6 ( dostaeme + ( =, ( + f( ( + = f( = ( + + (7, y R N < y < + y < ( + + ( + y y + + + y ( + ( + = ( + y = ( +, N + + y < y < + y ( + ( + = y ( ( + + y + + y f(f(y f( + y (8 = ( + + = ( + ( +, < + y y y + + y + + y f( + y f(f(y (9 f( + y = f(f(y ( + +, f( +

Tím je eistece dokázáa Defiice (Eoeciála Fukci f z ředchozí věty začíme a azýváme eoeciála (ebo eoeciálí fukce Lemma (Základí vlastosti eoeciály Základí vlastosti eoeciály jsou tyto: e = e, kde e je Eulerova kostata e je ostře rostoucí a R 3 Pro obor hodot eoeciály latí He = R + 4 Pro libovolou kovergetí oslouost latí 5 Pro libovolé racioálí číslo, kde,,, latí Důkaz Plye římo z defiice Eulerova čísla e = + ( + Pro < y dostaeme odkud 3 Zvolme libovolě Možia je erázdá, eboť díky erovosti latí a též Dále je shora omezeá, eboť je ostře rostoucí Tedy je shora omezeý a zdola eomezeý iterval Ozačme s = su S Je s R Ukážeme, že latí e s = y: Kdyby totiž, ak by eistovalo tak, že eboť Z této erovosti by vylývalo, že, což je ale sor s faktem, že (sor s rví + e s + S s = su S vlastostí surema Podobě, kdyby bylo, ak by eistovalo tak, že což zameá, že s e ( S a to je oět sor, tetokrát s druhou vlastostí surema 4 Z erovostí a lye ro každé vztah Nechť ejrve Pak od jistého ideu latí a je tedy Použitím věty o itě sevřeé oslouosti dostaeme a + e = e( a r Q r = Z N + a e( = (e e y e(y = + y >, e e y > e y R + S = { R e y} e + + + S e S e s < y = e s > y e = + e( = = 0 + e N e(s + = e s e < y, e + e( = e N e s e(s = > y, + e = 0 + a a (, + a e a a + e e = a (,

Pokud obecě = a, ak a tedy Odtud odle věty o itě součiu + a ( a = 0 + a e( a a = + 5 Pro libovolé řirozeé a libovolé latí (viz Odtud ihed lye (z věty o eisteci a jedozačosti řirozeé odmociy z kladého reálého čísla, že eboť odle (0 (0 ( + Kombiací vztahů a dostaeme dokazovaé tvrzeí e = e a e( a = e a = e a Z dokázaého lemmatu lye, že je rostá ostře rostoucí fukce a s oborem hodot Eistuje k í tedy fukce iverzí Defiice (Logaritmus Fukci iverzí k azýváme řirozeý logaritmus a začíme e a + N R (5 Lemma Fukce má defiičí obor a obor hodot Je rostá a ostře rostoucí Pro všecha latí Důkaz Prostota a mootoie lye římo z defiice Ozačme, Pak a Je a e( = (e (0 e( = e, ( (e( = e e : R R R R + l R + R, y R + l l y = l + l y ( z = l w = l y = e z y = e w e(z + w = e z e w = y, odkud z + w = l y Defiice (Obecá mocia Buď a Pak obecou mociu defiujeme vztahem a R + b R a b a b = e(b l a Je uté ověřit, že výše uvedeá defiice je v souladu s defiicí mociy čísla a > 0 s racioálím eoetem vztahem a = a Skutečě, máme odle bodu 5 lemmatu e( l a = (e l a = a Proto je možé ro obecou mociu oužívat začeí a b Základí vlastosti obecé mociy shruje ásledující lemma Jsou stejé jako vlastosti racioálí mociy Lemma (Mootoie obecé mociy Pro a, b > 0 a r, s R je a r a s = a r+s, a r b r = (ab r, 3 ( a r s = a rs, 4 a r < a s r < s ro a >, 5 a r > a s r < s ro a <, 6 a r < b r a < b ro r > 0, 7 a r < b r a > b ro r < 0 Důkaz Je

Podle je 3 Je 4 Pro je (eboť je ostře rostoucí a, tedy 5 Pro je a latí tedy oačé erovosti ež v bodě 3 6 Je 7 Díky se erovosti v 5 otočí Věta (O itě Buď reálá oslouost, ro kterou latí Pak + Důkaz Předokládejme ejrve, že Z defiice ity lye, že eistuje tak, že ro je Pro > 0 dostaeme z lemmatu [lik:mootoiemociy,o mootoii obecé mociy] odhady Přitom ( a r a s = e(r l a e(sl a = e(r l a + sl a = e((r + s l a = a r+s e(r l(ab = e(r(l a + l b = e(r l a + r l b = e(r l a e(r l b = a r b r ( a r s = e(sl( a r = e(sl(e(r l a = e(sr l a = a rs a > l a > 0 l l = 0 0 < a < l a < 0 r < 0 r < s r l a < sl a e(r l a < e(sl a a r < a s a < b l a < l b r l a < r l b e(r l a < e(r l b ( + + ( = + ( + + eboť se jedá o oslouost [lik:oiteskorovybraeosl,skorovybraou] z oslouosti + ( + [ ] + Z věty o itě sevřeé oslouosti ak dostaeme dokazovaé tvrzeí Nyí ředokládejme, že = Oět od jistého ideu zřejmě latí Pro > 0 je ( + = e = + + 0 > 0 > ( + [ ] + [ ] [ ] [ < ( + < ( + ]+ [ ] + ( + [ ] [ ]+ = e, (( + + [ = = e + ( + ]+ ( + = e [ ] + [ ] +, a odobě + 0 < = ( + + = = = ( + ( ( + ( + + Podle ředchozího odstavce je ak ( + + ( + = e = e Posledí možost astává, když ita eeistuje V takovém říadě lze okrýt oslouost dvěma odoslouostmi ( k a ( l tvořeými čley oslouosti ( s ezáorými res záorými čley Přitom utě = + a Podle ředchozích odstavců a okrývací věty ro oslouosti ak dostaeme + k = + l dokazovaé tvrzeí ( (