Číselné posloupnosti

Podobné dokumenty
Posloupnosti a jejich limity

PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI

1. Posloupnosti čísel

IV. Základní pojmy matematické analýzy IV.1. Rozšíření množiny reálných čísel

1 Posloupnosti a řady.

Posloupnosti a řady. 28. listopadu 2015

Matematická analýza pro informatiky I. Limita posloupnosti (I)

Matematika 2 Úvod ZS09. KMA, PřF UP Olomouc. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 1 / 25

Kapitola 1. Úvod. 1.1 Značení. 1.2 Výroky - opakování. N... přirozená čísla (1, 2, 3,...). Q... racionální čísla ( p, kde p Z a q N) R...

Posloupnosti a jejich konvergence

Omezenost funkce. Definice. (shora, zdola) omezená na množině M D(f ) tuto vlastnost. nazývá se (shora, zdola) omezená tuto vlastnost má množina

Posloupnosti a jejich konvergence POSLOUPNOSTI

Limita posloupnosti a funkce

Limita a spojitost funkce. 3.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P3.1]

Spojitost a limita funkce

POSLOUPNOSTI A ŘADY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

POSLOUPNOSTI A ŘADY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Matematika III. Miroslava Dubcová, Daniel Turzík, Drahoslava Janovská. Ústav matematiky

Zavedení a vlastnosti reálných čísel

p 2 q , tj. 2q 2 = p 2. Tedy p 2 je sudé číslo, což ale znamená, že

Reálné posloupnosti 1. Reálné posloupnosti

Nechť je číselná posloupnost. Pro všechna položme. Posloupnost nazýváme posloupnost částečných součtů řady.

Limita posloupnosti, limita funkce, spojitost. May 26, 2018

Michal Fusek. 10. přednáška z AMA1. Ústav matematiky FEKT VUT, Michal Fusek 1 / 62

Číselné posloupnosti. H (å) a. a å

Kapitola 2: Spojitost a limita funkce 1/20

Limita a spojitost funkce a zobrazení jedné reálné proměnné

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

Přednáška 6, 7. listopadu 2014

Matematická analýza III.

goniometrickém tvaru z 1 = z 1 (cosα 1 +isinα 1 ), z 2 = z 2 (cosα 2 +isinα 2 ) Jejich součin = z 1 ( z 2 z 2 Jejich podíl: n-tá mocnina:

Nekonečné číselné řady. January 21, 2015

Otázky z kapitoly Posloupnosti

Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015

Požadavky k ústní části zkoušky Matematická analýza 1 ZS 2014/15

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Text může být postupně upravován a doplňován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na stažení souboru. Veronika Sobotíková

Přednáška 6, 6. listopadu 2013

Petr Hasil. c Petr Hasil (MUNI) Nekonečné řady MA III (M3100) 1 / 183

1 Množiny, výroky a číselné obory

11. Číselné a mocninné řady

Přednáška 9, 28. listopadu 2014 Část 4: limita funkce v bodě a spojitost funkce

1.3. Číselné množiny. Cíle. Průvodce studiem. Výklad

Diferenciál funkce. L Hospitalovo pravidlo. 22. a 23. března 2011

LEKCE10-RAD Otázky

Definice (Racionální mocnina). Buď,. Nechť, kde a a čísla jsou nesoudělná. Pak: 1. je-li a sudé, (nebo) 2. je-li liché, klademe

Texty k přednáškám z MMAN3: 4. Funkce a zobrazení v euklidovských prostorech

KMA/MA2AA. Matematika 2

Limita a spojitost funkce

HL Academy - Chata Lopata Emu (Brkos 2012) Řetězové zlomky / 27

Aplikovaná matematika I, NMAF071

Posloupnosti a řady. a n+1 = a n + 4, a 1 = 5 a n+1 = a n + 5, a 1 = 5. a n+1 = a n+1 = n + 1 n a n, a 1 = 1 2

1 Lineární prostory a podprostory

Zobecněný Riemannův integrál

Matematika 2 LS 2012/13. Prezentace vznikla na základě učebního textu, jehož autorem je doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc. J. Stebel Matematika 2

1 Topologie roviny a prostoru

Organizace. Zápočet: test týden semestru (pátek) bodů souhrnný test (1 pokus) Zkouška: písemná část ( 50 bodů), ústní část

1. Několik základních pojmů ze středoškolské matematiky. Na začátku si připomeneme následující pojmy:

f(c) = 0. cn pro f(c n ) > 0 b n pro f(c n ) < 0

Matematika 1 Jiˇr ı Fiˇser 19. z aˇr ı 2016 Jiˇr ı Fiˇser (KMA, PˇrF UP Olomouc) KMA MAT1 19. z aˇr ı / 19

Poznámka. Je-li f zobrazení, ve kterém potřebujeme zdůraznit proměnnou, píšeme f(x) (resp. f(y), resp. f(t)) je zobrazení místo f je zobrazení.

Příklad. Řešte v : takže rovnice v zadání má v tomto případě jedno řešení. Pro má rovnice tvar

POSLOUPNOSTI. 1. Najděte prvních pět členů posloupnosti (a n ) n=1, je-li a) a n = 1 2 (1 + ( 1)n ), b) a n = n + ( 1) n, c) a n = ( 1) n cos πn2

Vztah limity k aritmetickým operacím a uspořádání

REÁLNÁ FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

Riemannův určitý integrál

Helena R ˇ ı hova (CˇVUT) Posloupnosti 5. rˇı jna / 17

Komplexní čísla, Kombinatorika, pravděpodobnost a statistika, Posloupnosti a řady

1 LIMITA FUNKCE Definice funkce. Pravidlo f, které každému x z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné x.

MATEMATIKA I. prof. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. II. Základy matematické analýzy

Text může být postupně upravován a doplňován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na stažení souboru. Veronika Sobotíková

Kombinatorika, pravděpodobnost a statistika, Posloupnosti a řady

To je samozřejmě základní pojem konvergence, ale v mnoha případech je příliš obecný a nestačí na dokazování některých užitečných tvrzení.

Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice

(Cramerovo pravidlo, determinanty, inverzní matice)

Základy matematické analýzy

Posloupnosti a jejich konvergence POSLOUPNOSTI

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

Matematická analýza pro informatiky I. Limita funkce

3. Reálná čísla. většinou racionálních čísel. V analytických úvahách, které praktickým výpočtům

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Kapitola 1: Reálné funkce 1/13

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

7. Funkce jedné reálné proměnné, základní pojmy

4. Topologické vlastnosti množiny reálných

5. Limita a spojitost

Relativní Eulerova funkce

Lineární algebra : Lineární prostor

Spojitost funkce. Spojitost je nejdůležitější obecná vlastnost funkcí. Umožňuje aproximace různých řešení.

Pavlína Matysová. 5. listopadu 2018

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

0.1 Úvod do lineární algebry

Metody výpočtu limit funkcí a posloupností

1.1. Úvodní opakování. Definice racionální mocniny Mocnina a logaritmus

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 16. ledna 2009

Vzorcem pro n-tý člen posloupnosti, např.:, Rekurentně zadáním prvního členu a rekurentního vzorce, který vyjadřuje, např.: výčtem prvků graficky

Základy matematiky pro FEK

Matematika 2 Průběh funkce

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Kristýna Suchanová. Přírodovědná studia, obor Matematika

Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace

Transkript:

Číselné posloupnosti Jiří Fišer KMA, PřF UP Olomouc ZS09 Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 1 / 43

Pojem posloupnosti Každé zobrazení N do R nazýváme číselná posloupnost. 1 a 1, 2 a 2, 3 a 3,... Zápis: {a n } + n=1 nebo jen {a n }; a n se nazývá n-tý člen posloupnosti. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 2 / 43

Způsoby zadání posloupnosti několika prvními členy, n-tým členem, rekurentně. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 3 / 43

Zadání posloupnosti několika prvními členy Úloha 1 Je dána posloupnost 1 4, 3 4 7, 5 7 10, 7 10 13, Určete její n-tý člen. Řešení. a n = 2n 1 (3n 2) (3n+1) Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 4 / 43

Zadání posloupnosti n-tým členem { } n n+1, {( 1) n n}, { (1+ ) 1 n } n, { a q n 1 }, {a+(n 1)d}. Vypočtěte členy a 1, a 2, a 3, a 4. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 5 / 43

Zadání posloupnosti rekurentně Rekurentní definice obsahuje zpravidla 1. člen (nebo několik prvních členů) a pravidlo, jak vytvořit další člen ze členů předcházejících. Rekurentní definice aritmetické posloupnosti: a 1 = a, a n+1 = a n + d. Rekurentní definice geometrické posloupnosti: a 1 = a, a n+1 = a n q (q / {0, 1, 1}). Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 6 / 43

Zadání posloupnosti rekurentně Úloha Posloupnost ( {a n } je zadána rekurentně takto: a 1 = 1, a n+1 = 1 2 a n + 10 a n ); je to posloupnost aproximací čísla 10. Vypočtěte první čtyři aproximace. Úloha Fibonacciova posloupnost {b n } je definována takto: b 1 = 1, b 2 = 1, b n+2 = b n+1 + b n. Vypočtěte prvních 10 členů této posloupnosti. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 7 / 43

Množina (všech) členů posloupnosti {a n } množina (všech) jejích členů { } 1 n {1, 12, 13,..., 1n,... }, {( 1) n } { 1, 1}. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 8 / 43

Vybraná posloupnost Definice Posloupnost {b n } se nazývá vybraná z posloupnosti {a n } (nebo též podposloupnost) posloupnost přirozených čísel k 1 < k 2 < k 3 < tak, že n N je b n = a kn. Např. posloupnost všech prvočísel je vybraná z posloupnosti {n} všech čísel přirozených, ale není vybraná z posloupnosti {2n-1} všech čísel lichých. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 9 / 43

Základní vlastnosti číselných posloupností Definice Posloupnost se nazývá (shora, zdola) omezená tuto vlastnost má množina všech jejích členů. Např. posloupnost {2n 1} je zdola omezená, není omezená shora, není omezená. Posloupnost {( 1) n } je omezená shora i zdola, je omezená. Stacionární posloupnost {c} je omezená. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 10 / 43

Definice Posloupnost a se nazývá rostoucí n N platí a n < a n+1, klesající n N platí a n > a n+1, nerostoucí n N platí a n a n+1, neklesající n N platí a n a n+1. Společný název pro všechny tyto druhy posloupností: posloupnosti monotonní a pro první dva druhy: posloupnosti ryze monotonní. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 11 / 43

Limita posloupnosti Definice Říkáme, že posloupnost {a n } má limitu a U(a) n 0 N tak, že n N: n n 0 a n U(a). Je-li a R, nazývá se a vlastní limita a posloupnost {a n } se nazývá konvergentní, pokud a=±, nazývá se a nevlastní limita. Neexistuje-li vlastní limita, nazývá se posloupnost {a n } divergentní. Zápisy: lim n + a n = a; lim a n = a; a n a pro n +. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 12 / 43

Limita posloupnosti Posloupnost tedy bud konverguje nebo diverguje (+, nebo osciluje). { } n je konvergentní, má limitu 1, n+1 stacionární posloupnost {c} je konvergentní a má limitu c, { n } posloupnost je divergentní, má nevlastní limitu +, 100 posloupnost {q n } je pro q 1 divergentní, nemá limitu (osciluje). Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 13 / 43

Limita posloupnosti Definice Je-li V(n) nějaká výroková forma a platí-li, že výrok ( n 0 N tak, že n N:n n 0 V(n)) je pravdivý, pak říkáme, že V(n) platí pro skoro všechna n. Definice Říkáme, že posloupnost {a n } má limitu a v každém okolí U(a) leží skoro všechny členy této posloupnosti. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 14 / 43

Posloupnost aritmetická Aritmetická posloupnost je dána svým prvním členem a 1, konstantní diferencí d a rekurentním pravidlem n N:a n+1 = a n + d. Posloupnost, u níž rozdíl libovolných dvou po sobě jdoucích členů je konstantní. n-tý člen: a n = a 1 +(n 1)d. Vidíme, že aritmetická posloupnost má pro d > 0 limitu+, pro d < 0 limitu. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 15 / 43

Posloupnost aritmetická Úloha V posledních třech měsících činil celkový objem zakázek přibližně a 1 = 325 tisíc Kč, a 2 = 354 tisíc Kč a a 3 = 383 tisíc Kč. Jaký objem lze očekávat ve 4. měsíci? Řešení. Lze vyslovit hypotézu, že objem zakázek tvoří aritmetickou posloupnost, kde a 1 = 325, d= 29 (tisíc Kč). Pak a 4 = a 3 + d= 412 (tisíc Kč). Lze očekávat objem zakázek za 412 tisíc Kč. (Samozřejmě korektnost vyslovení takové hypotézy závisí na praktických okolnostech.) Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 16 / 43

Posloupnost aritmetická Součet s n prvních n členů Vyjádříme s n dvěma způsoby: s n s n = a 1 +(a 1 + d)+(a 1 + 2d)+ +(a 1 +(n 1)d), = a n +(a n d)+(a n 2d)+ +(a n (n 1)d). Po sečtení máme 2s n = n (a 1 + a n ), takže s n = n 2 (a 1+ a n ). Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 17 / 43

Posloupnost aritmetická Úloha Na skládce jsou uloženy roury tak, že v dolní vrstvě jich je 26 a každá roura v každé vyšší vrstvě vždy zapadá mezi dvě roury ve vrstvě nižší; vrstev je celkem 12. Kolik je na skládce rour? Řešení. Položíme a 1 = 26; pak d= 1. V horní vrstvě je a 12 = 26+11 ( 1)=15 rour a celkem s 12 = 6 (26+15)=246 rour. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 18 / 43

Posloupnost geometrická Geometrická posloupnost je dána svým 1. členem a 1, konstantním kvocientem q 0 a rekurentním pravidlem n N:a n+1 = a n q. Geometrickou posloupnost lze tedy rovněž definovat jako posloupnost, u níž podíl libovolných dvou po sobě jdoucích členů je konstantní. Z rekurentního pravidla dostaneme vzorec pro n-tý člen: a n = a 1 q n 1. (Dokazuje se jednoduše například matematickou indukcí). Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 19 / 43

Posloupnost geometrická Úloha V prvním měsíci roku činil obrat 300 000 Kč a v každém dalším měsíci byl o 5% větší než v měsíci předchozím. Určete předpokládaný listopadový obrat. Řešení. Jde o geometrickou posloupnost, kde a 1 = 300 000, q= 1, 05, n=11. Pak a 11 = 300 000 1, 05 10 300 000 1, 629=489 000 Kč. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 20 / 43

Posloupnost geometrická Limity GP Je-li a 1 > 0, pak geometrická posloupnost { a 1 q n 1} má limitu: 0 (pro q < 1) nebo a 1 (pro q= 1) nebo + (pro q > 1) a nebo nemá limitu (pro q < 1). Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 21 / 43

Posloupnost geometrická Součet prvních n členů GP Vyjádříme s n a q s n : s n = a 1 + a 1 q+ a 1 q 2 + +a 1 q n 1, q s n = a 1 q+ a 1 q 2 + +a 1 q n 1 + a 1 q n. Po odečtení je s n (1 q)=a 1 (1 q n ), takže s n = a 1 1 q n 1 q tj. též s n = a 1 q n 1 q 1. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 22 / 43

Posloupnost geometrická Úloha Vynálezce šachové hry požadoval podle pověsti odměnu za každé ze 64 polí šachovnice takto: za 1. pole jedno obilní zrno, za 2. pole 2 zrna, za 3. pole 4 zrna, atd., za každé další vždy dvojnásobek. Kolik zrnek obilí měl dostat? Řešení. Jde o geometrickou posloupnost, kde a 1 = 1, q= 2, n=64. Proto s 64 = 1 264 1 2 1 = 264 1 1, 845 10 19 a to je více obilí, než se kdy na Zemi urodilo. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 23 / 43

Věty o limitách Věta Každá posloupnost má nejvýše jednu limitu. Důkaz (sporem). Kdyby existovaly dvě limity a, b, pak by existovala disjunktní okolí U(a), U(b) tak, že pro skoro všechna n by mělo platit současně a n U(a), a n U(b), což je spor. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 24 / 43

Věty o limitách Věta Má-li posloupnost {a n } limitu, pak každá posloupnost {b n } vybraná z posloupnosti {a n } má tutéž limitu. Důkaz. Označme tuto limitu a; pak U(a) n 0 N tak, že n N:n n 0 a n U(a); pro k n > n 0 je ovšem též b m = a kn U(a), takže b m U(a) pro skoro všechna m. Limita posloupnosti se tedy nezmění, vynecháme-li nebo pozměníme-li libovolný konečný počet členů posloupnosti. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 25 / 43

Věty o limitách Při výpočtu limit využíváme také tohoto postupu: 1) zjistíme, že daná posloupnost je konvergentní a 2) najdeme limitu a nějaké vhodné vybrané posloupnosti. Pak toto a je i limitou dané posloupnosti. Když naopak zjistíme, že nějaká vybraná posloupnost je divergentní, znamená to podle předchozí věty, že je divergentní i daná posloupnost. Podobně zjistíme-li, že dvě vybrané posloupnosti mají různou limitu, je daná posloupnost divergentní. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 26 / 43

Věty o limitách Věta Každá konvergentní posloupnost je omezená. Důkaz. Označme limitu a; zvolme ε=1. Pak množina M těch členů posloupnosti, které neleží v okolí U(a, 1), je konečná. n N pak platí a min {min M, a 1}, a max {max M, a+1}. Tato věta ovšem neplatí obráceně, nebot např. posloupnost {( 1) n } je omezená, ale je divergentní. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 27 / 43

Věty o limitách Větší hloubku pohledu do vztahu mezi omezeností a konvergencí dává následující věta. Věta (Bolzano Weierstrassova) Z každé omezené posloupnosti lze vybrat konvergentní podposloupnost. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 28 / 43

Princip důkazu B W věty Bolzanova metoda půlení intervalů: Je dána posloupnost {a n }; ježto je omezená, K 1, L 1 tak, že n N je a n K 1, L 1. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 29 / 43

Princip důkazu B W věty Konstrukce vybrané posloupnosti: Za b 1 zvolíme libovolný člen dané posloupnosti {a n }, necht v ní má index k 1. Interval K 1, L 1 rozpůlíme a označíme K 2, L 2 tu část, do níž je zobrazeno nekonečně mnoho členů posloupnosti {a n }. V K 2, L 2 vybereme za b 2 libovolný takový člen posloupnosti {a n }, který má index k 2 > k 1. Interval K 2, L 2 rozpůlíme, atd. Označíme a (jediný) společný bod všech intervalů K n, L n (podle věty o vložených intervalech). Pak U(a) pro skoro všechna n platí K n, L n U(a), takže též b n U(a), tedy b n a. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 30 / 43

Věty o limitách Věta Každá neklesající shora omezená posloupnost je konvergentní. Princip důkazu. Mějme dánu posloupnost {a n }; z omezenosti množiny M= {a 1, a 1,... } plyne existence vlastního suprema a=sup M. Ze druhé vlastnosti suprema plyne, že v libovolném levém okolí U(a ) leží alespoň jedno a n, takže vzhledem k monotónnosti {a n } leží v U(a ) skoro všechny členy posloupnosti {a n }. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 31 / 43

Aritmetické operace s posloupnostmi Definice Operace s posloupnostmi jsou definovány takto: násobení reálným číslem c: c {a n }={c a n }; aritmetické operace (součet, rozdíl, součin, podíl): {a n }+{b n }={a n + b n }, {a n } {b n }={a n b n }, {a n } {b n }={a n b n }, {a n } / {b n }={a n /b n }, (pro b n 0); opačná posloupnost k {a n } je { a n }; reciproká posloupnost k {a n } je {1/a n } (pro a n 0). Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 32 / 43

Věty o limitách Věta (o limitách součtu, rozdílu, součinu a podílu) Necht lim a n = a, lim b n = b. Pak platí, pokud výrazy na pravých stranách mají v R smysl: 1) lim(a n + b n )=a+b, lim(a n b n )=a b, 2) lim(a n b n )=a b, 3) pro b n 0, b 0 je lim(a n /b n )=a/b, 4) lim a n = a. Důkaz. Ukázka pro součet, kde a, b jsou vlastní limity: ε > 0 n 1, n 2 N tak, že : n n 1 a n U(a, ε/2), : n n 2 b n U(b, ε/2). Necht n 0 = max {n 1, n 2 } a n n 0. Pak a ε/2 < a n < a+ε/2, b ε/2 < b n < b+ ε/2. Po sečtení obou nerovností máme(a n + b n ) U(a+b, ε). Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 33 / 43

Věty o limitách Úloha Dokažte větu pro součet, kde a je vlastní limita a b=+. Věta (limita nerovnosti) Necht lim a n = a, lim b n = b a pro nekonečně mnoho n platí a n b n. Pak a b. Důkaz sporem. Kdyby bylo a > b, existovala by disjunktní okolí U(a), U(b) tak, že x U(a) y U(b) by platilo x > y. Pro skoro všechna n je však a n U(a), b n U(b), tedy by platilo a n > b n, což dává spor s předpokladem věty. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 34 / 43

Věta o třech limitách Pro konvergentní posloupnosti {a n }, {b n } zřejmě platí, že když pro nekonečně mnoho členů je a n b n a pro nekonečně mnoho členů je a n > b n, pak a=b. Věta (věta o třech limitách) Necht lim a n = a, lim b n = a a necht pro skoro všechna n je a n c n b n. Pak lim c n = a. Princip důkazu. Podle definice limity patří do libovolného okolí U(a) skoro všechny členy posloupnosti {a n } a také skoro všechny členy posloupnosti {b n }. Proto do U(a) patří také skoro všechny členy posloupnosti {c n }. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 35 / 43

Věta o třech limitách Pro nevlastní limity má věta o třech limitách (zvaná též věta o třech posloupnostech) speciální tvar. Je-li totiž lim a n =+, lze brát za b n posloupnost {+ }, proto z nerovnosti a n c n plyne lim c n =+. Podobně lze větu o třech limitách upravit pro nevlastní limitu. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 36 / 43

Limes inferior a limes superior Uvažujme omezenou posloupnost {a n }. Pro n N definujeme posloupnosti {α n } a {β n }: α n = inf {a n, a n+1, a n+2,... }, β n = sup {a n, a n+1, a n+2,... }. Úloha Určete { tři } prní členy posloupností {α n } a {β n } pro posloupnost ( 1) n. n+1 Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 37 / 43

Limes inferior a limes superior Úloha Určete { tři } prní členy posloupností {α n } a {β n } pro posloupnost ( 1) n. n+1 Řešení. α 1 α 2 α 3 12 13 15 17 19 = inf {,, 14,, 16,, 18, } = 1 2, { 1 = inf 3, 1 4, 1 5, 1 6, 1 7, 1 8, 1 } 9 = 1 4, 14 15 17 19 = inf {,, 16,, 18, } = 1 4, Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 38 / 43

Limes inferior a limes superior Úloha Určete { tři } prní členy posloupností {α n } a {β n } pro posloupnost ( 1) n. n+1 Řešení. β 1 β 2 β 3 12 13 15 17 19 = sup {,, 14,, 16,, 18, } = 1 3, { 1 = sup 3, 1 4, 1 5, 1 6, 1 7, 1 8, 1 } 9 = 1 3, 14 15 17 19 = sup {,, 16,, 18, } = 1 5. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 39 / 43

Limes inferior a limes superior Z definic {α n } a {β n } plyne: α n a n β n, {α n } je neklesající, {β n } je nerostoucí a z omezenosti {a n } plyne i omezenost {α n } a {β n }, a tedy jsou obě posloupnosti {α n } a {β n } konvergentní (mají vlastní limitu). Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 40 / 43

Limes inferior a limes superior Definice Necht posloupnost {a n } je omezená, pak definujeme její dolní limitu (limes inferior) lim inf a n:= lim α n= lim inf {a n, a n+1, a n+2,... } n + n + n + a její horní limitu (limes superior) lim sup a n := lim β n= lim sup {a n, a n+1, a n+2,... }. n + n + n + Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 41 / 43

Úloha Určete dolní a horní limitu posloupnosti( 1) n 2n 1 n+1. Řešení. Zde si opět vypíšeme několik prvních členů studované posloupnosti: 1 2, 3 3, 5 4, 7 5, 9 6, 11 7, 13 8, 15 9, 17 10, 19 11,, 1997 1000, 1999 1001,. Zřejmě lim a n =2, ale samotná lim a n n + n + neexistuje. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 42 / 43

Úloha Určete dolní a horní limitu posloupnosti( 1) n 2n 1 n+1. Řešení. Odvodíme omezenost: 2n 1 ( 1)n n+1 = 2n 1 n+1 2n+2 n+1 = 2, a tak 2 ( 1) n 2n 1 n+1 2. Posloupnost je tedy omezená existence dolní a horní limity je tedy zajištěna. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 43 / 43

Úloha Určete dolní a horní limitu posloupnosti( 1) n 2n 1 n+1. Řešení. lim inf n + a n lim sup a n n + := lim α n= lim inf {a n, a n+1, a n+2,... } n + n + = lim 2= 2, n + := lim n + β n= lim n + sup {a n, a n+1, a n+2,... } = lim n + 2=2. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 44 / 43

Nulové posloupnosti Jsou to posloupnosti, kde lim a n = 0. Nulové posloupnosti fakticky nejsou jen zvláštním případem konvergentních posloupností, ale i naopak, konvergenci bychom mohli definovat užitím nulových posloupností podle věty: Věta a n a (a n a) 0. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 45 / 43

Věty o limitách nulových posloupností Věta Jestliže a n a, pak a n a. Tato věta neplatí pro a 0naopak, ale pro a = 0 ano. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 46 / 43

Věty o limitách nulových posloupností Věta Jestliže a n +, je 1 a n posloupnost nulová. Jestliže jmenovatel zlomku konverguje k nule, je situace složitější: Věta Je-li n N a n > 0, a n 0, pak 1/a n +, a n < 0, a n 0, pak 1/a n, a n 0, a n 0, pak 1/ a n. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 47 / 43

Věty o limitách nulových posloupností Nulových posloupností se s výhodou využívá při výpočtech limit. Vypočtěte Vypočtěte Vypočtěte Vypočtěte 6n 2 + n lim n + 4n 2 + 5. lim n + lim n + lim n + 6 2 2n + 5 2 n 4 2 2n+1 2 n + 15. 7n+150 n 2 0, 25. n 3 8n 9n 2 + 10. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 48 / 43

Posloupnosti v praxi Uspořádané n-tice používá název konečné posloupnosti, který zčásti navozuje použití posloupností v praxi. Známe několik prvních členů a 1, a 2, a 3,..., a n nějaké posloupnosti. Pomocí této znalosti chceme zjistit, zkonstruovat nebo předpovědět její další člen a n+1. Může jít o posloupnost peněžních částek, (časovou) posloupnost údajů o objemu výroby, posloupnost časových termínů nebo intervalů ad. Problémem je, jak určit další člen (nebo alespoň jeho přibližnou hodnotu) ze znalosti předchozích. Může jít o nalezení vzorce pro n-tý člen, rekurentního pravidla nebo i o jiný postup. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 49 / 43

Některé významné limity Věta a > 0: lim n + Princip důkazu. n a=1. Pro a > 1 položíme n a=1+u n, zřejmě u n > 0. Podle Bernoulliovy nerovnosti je a=(1+u n ) n > 1+n u n, odkud 0 < u n < a 1 n, podle V3L je u n 0. Pro a < 1 použijeme předchozí pro 1 a, pro a=1je výsledek zřejmý. Věta (Bernoulliova nerovnost) h R, h > 1, h 0, n N, n 2 platí V(n):(1+h) n > 1+nh. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 50 / 43

Některé významné limity Podobně lze užitím vhodných odhadů odvodit následující dvě limity: Věta lim n + n n=1. Věta a n a > 1, k > 0: lim n + n k=+. (Říkáme, že exponenciála a n roste k+ rychleji než mocnina n k.) Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 51 / 43

Úloha log Dokažte, že a > 1: lim a n = 0. n + n Řešení. Pro ε > 0 je a ε > 1, takže pro skoro všechna n platí 1 < n n < a ε. zlogaritmováním nerovnosti při základu a dostaneme: log a 1 < log n a n < log a a ε, log a 1 < log a n 1 n < loga a ε, 0 < 1 n log a n < ε log a a, 0 < log a n n < ε, Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 52 / 43

Úloha Vypočtěte lim n + q n, kde q > 0. n! Říkáme, že faktoriál roste k+ rychleji než exponenciála q n. Řešení. Pro q 1 je tato limita rovna 0. ] Pro q > 1 jde o typ (nelze použít větu o limitě podílu). [ + + Označme a n = qn n! ; pak a n+1= q n+1 a n, pro skoro všechna n je posloupnost {a n } klesající a zdola omezená (nulou), takže má limitu; označme ji a. Přejdeme-li v rovnosti k limitě, máme a = 0. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 53 / 43

Úloha Ukažte, že každé iracionální číslo je limitou neklesající posloupnosti racionálních čísel; najděte tyto posloupnosti pro r= π, s= 2. Řešení. Lze uvažovat například posloupnost dolních desetinných aproximací. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 54 / 43

Další typy posloupností v MA Posloupnosti množin (např. intervalů), posloupnosti funkcí, ad. Definice těchto posloupností vytvoříme podle stejného schématu. Například posloupnost funkcí definujeme jako zobrazení množiny N do množiny všech funkcí. Pracujeme-li s jinými posloupnostmi než s posloupnostmi číselnými, je třeba dbát na korektnost definice posloupnosti, případně její limity. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 55 / 43

Eulerovo číslo e Funkce y= e x a funkce y= ln x (= log e x) patří k nejdůležitějším funkcím v matematické analýze; v obou případech je základem Eulerovo číslo e. ( e:= lim 1+ 1 ) n n + n Abychom tuto definici mohli považovat za korektní, je třeba dokázat, že uvedená posloupnost {a n } je konvergentní: 1 dokážeme, že tato posloupnost je rostoucí, 2 dokážeme, že je shora omezená. Existence konečné limity pak plyne z věty o limitě monotónní posloupnosti. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 56 / 43

{ (1+ ) 1 n } n je rostoucí Podle binomické věty je a n = ( 1+ 1 n) n = 1+ ( ) n 1 1 n + ( ) n 1 2 n2+ + ( ) n 1 n n n První dva členy součtu na pravé straně jsou rovny 1, pro každý další člen provedeme úpravu ( n k ) 1 n k = = n! k!(n k)! ( 1 1 n 1 n(n 1) (n k+ 1) nk= n k 1 ) ( 1 2 n ) ( 1 k 1 n ) 1 k!. k! = Pro posloupnost {a n } tak platí, že každý její( člen a n je součtem n+1 kladných výrazů, v nichž jsou činitelé tvaru 1 j ). n Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 57 / 43

a n = ( n+1 výrazů s činiteli tvaru 1 j ) n { ( ) }} ( ) { n 1 n 1 1+ 1 n + + n n n ( ) ( ) n+1 1 n+1 a n+1 = 1+ 1 n+1 + + 1 n+1 (n+1) }{{ n+1 ( } n+2 výrazů s činiteli tvaru 1 j ) n+1 ( Jelikož 1 j ) > n+1 sčítanec víc, je a posloupnost {a n } je rostoucí. ( 1 j ) a navíc v a n+1 je o jeden kladný n a n+1 > a n Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 58 / 43

{ (1+ ) 1 n } n je shora omezená ( Ve výrazu pro a n nahradíme všechny závorky 1 j ) číslem 1 n+1 ( ) ( n 1 k n k= 1 1 ) ( 1 2 ) ( 1 k 1 ) 1 n n n k! < 1 k!, takže platí a n < b n = 1+1+ 1 2! + 1 3! + + 1 n! < 1+1+ 1 2 + 1 1 22+ + < 3. 2n 1 Závěr: Podle věty o limitě monotónní posloupnosti existuje limita posloupnosti {a n }; nazýváme ji Eulerovo číslo a označujeme ji e; z předchozího plyne, že 2 < e < 3. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 59 / 43

Výpočet čísla e Hodnotu čísla e lze vcelku snadno určit jako součet číselné řady. Vidíme, že pro konstantní k < n platí ( a n > 2+ 1 1 ) ( 1 n 2! + + 1 1 ) ( 1 2 ) ( 1 k 1 ) 1 n n n k!. Odsud pro n + máme e b k, takže platí a n < b n e; podle věty o třech limitách pak je lim n + b n = e. Přitom b n je podle své definice tzv. n-tým částečným součtem řady, takže ( e= lim 1+ 1 ) n = 1+ 1 n + n 1! + 1 + =2, 718 281 828 459 0... 2! Tato řada dosti rychle konverguje a má jednoduchý algoritmus výpočtu členů, takže výpočet hodnoty čísla e na zadaný počet desetinných míst lze provést vcelku rychle. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 60 / 43