7.2.3 Násobení vektoru číslem I

Podobné dokumenty
( ) Sčítání vektorů. Předpoklady: B. Urči: a) S. Př. 1: V rovině jsou dány body A[ 3;4]

u. Urči souřadnice bodu B = A + u.

3.3. Operace s vektory. Definice

DUM č. 10 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla

Skalární součin IV

7.2.4 Násobení vektoru číslem

Smíšený součin

PRACOVNÍ SEŠIT ANALYTICKÁ GEOMETRIE. 8. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online

( ) Vzájemná poloha parametricky vyjádřených přímek I. Předpoklady: 7302

7.4.1 Parametrické vyjádření přímky I

5.2.7 Odchylka přímky a roviny

Dá se ukázat, že vzdálenost dvou bodů má tyto vlastnosti: 2.2 Vektor, souřadnice vektoru a algebraické operace s vektory

7.3.2 Parametrické vyjádření přímky II

7.2.1 Vektory. Předpoklady: 7104

VEKTOR. Vymyslete alespoň tři příklady vektorových a skalárních fyzikálních veličin. vektorové: 1. skalární

Vektorový součin I

Smíšený součin

Na obrázku je nakreslen vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v

Analytická geometrie v rovině

12. SEMINÁŘ Z MECHANIKY

Vybrané kapitoly z matematiky

2.9.1 Exponenciální funkce

3.1.2 Polorovina, úhel

( ) ( ) Sčítání vektorů. Předpoklady: 7201

( ) Opakování vlastností funkcí. Předpoklady:

5.2.9 Vzdálenost bodu od roviny

( + ) ( ) f x x f x. x bude zmenšovat nekonečně přesný. = derivace funkce f v bodě x. nazýváme ji derivací funkce f v bodě x. - náš základní zápis

Parabola a přímka

Na obrázku je nakreslený vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v

Poznámka. V některých literaturách se pro označení vektoru také používá symbolu u.

Náhodný vektor. Náhodný vektor. Hustota náhodného vektoru. Hustota náhodného vektoru. Náhodný vektor je dvojice náhodných veličin (X, Y ) T = ( X

Odchylka přímek

(ne)závislost. α 1 x 1 + α 2 x α n x n. x + ( 1) x Vektoru y = ( 1) y říkáme opačný vektor k vektoru y. x x = 1. x = x = 0.

Fotbalový míč má tvar mnohostěnu složeného z pravidelných pětiúhelníků a z pravidelných šestiúhelníků.

Grafy funkcí s druhou odmocninou

Parametrické systémy lineárních funkcí II

3. VEKTOROVÝ POČET A ANALYTICKÁ GEOMETRIE

KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

VELIKOST VEKTORU, POČETNÍ OPERACE S VEKTORY

0. Struktura matematické teorie

Další polohové úlohy

ANALYTICKÁ GEOMETRIE

5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202

( ) ( ) ( ) x Užití derivace. Předpoklady: 10202, 10209

Bilance nejistot v oblasti průtoku vody. Mgr. Jindřich Bílek

2.5.1 Kvadratická funkce

2.4.3 Kreslení grafů funkcí metodou napodobení výpočtu II

Shodná zobrazení v rovině

Kuželosečky. ( a 0 i b 0 ) a Na obrázku 1 je zakreslena elipsa o poloosách 3 a 7. Pokud střed elipsy se posunul do bodu S x 0

Reálná čísla. Sjednocením množiny racionálních a iracionálních čísel vzniká množina

Definice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ. u. v = u v + u v. Umět ho aplikovat při

Obrázek 101: Podobné útvary

1.6.5 Vodorovný vrh. Předpoklady: Pomůcky: kulička, stůl, případně metr a barva (na měření vzdálenosti doapdu a výšky stolu).

vzdálenost těžiště (myslí se tím těžiště celého tělesa a ne jeho jednotlivých částí) od osy rotace

Proč (a jak) učit lineární algebru na technických školách. Zdeněk Dostál

Kreslení graf obecné funkce II

analytické geometrie v prostoru s počátkem 18. stol.

Vektory I. Předpoklady: Pedagogická poznámka: První příklad je řešení domácího úkolu z minulé hodiny.

Střední příčky trojúhelníku

5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202

1.6.8 Pohyby v centrálním gravitačním poli Země

Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace

2.5.1 Kvadratická funkce

6. Jehlan, kužel, koule

Lineární algebra : Lineární prostor

Pedagogická poznámka: Celý obsah se za hodinu stihnout nedá. z ] leží na kulové ploše, právě když platí = r. Dosadíme vzorec pro vzdálenost:

ICT podporuje moderní způsoby výuky CZ.1.07/1.5.00/ Matematika analytická geometrie. Mgr. Pavel Liška

2.7.8 Druhá odmocnina

( 2 ) ( 8) Nerovnice, úpravy nerovnic. Předpoklady: 2114, Nerovnice například 2x

5.1.4 Obrazy těles ve volném rovnoběžném promítání II

graficky - užití Cremonova obrazce Zpracovala: Ing. Miroslava Tringelová

Sčítání a odčítání Jsou-li oba sčítanci kladní, znaménko výsledku je = + 444

1.6.7 Složitější typy vrhů

Lineární algebra : Lineární (ne)závislost

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ

Matematické metody v kartografii

Skaláry a vektory

A STEJNOLEHLOST,, EUKLIDOVYE VĚTY 2.

- Pokud máme na množině V zvoleno pevné očíslování vrcholů, můžeme váhovou funkci jednoznačně popsat. Symbolem ( i)

Odpřednesenou látku naleznete v kapitolách skript Abstraktní a konkrétní lineární algebra.

VEKTORY. Obrázek 1: Jediný vektor. Souřadnice vektoru jsou jeho průměty do souřadných os x a y u dvojrozměrného vektoru, AB = B A

Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika)

B i n á r n í r e l a c e. Patrik Kavecký, Radomír Hamřík

5.2.8 Vzdálenost bodu od přímky

4. POROVNÁVÁNÍ PŘIROZENÝCH ČÍSEL

( ) ( ) ( ) ( ) Skalární součin II. Předpoklady: 7207

Funkce tangens. cotgα = = B a. A Tangens a cotangens jsou definovány v pravoúhlém trojúhelníku: a protilehlá b přilehlá.

Matice. Modifikace matic eliminační metodou. α A = α a 2,1, α a 2,2,..., α a 2,n α a m,1, α a m,2,..., α a m,n

= - rovnost dvou výrazů, za x můžeme dosazovat různá čísla, tím měníme

V = π f 2 (x) dx. f(x) 1 + f 2 (x) dx. x 2 + y 2 = r 2

Patří mezi tzv. homotetie, tj. afinní zobrazení, která mají všechny směry samodružné.

Šíření elektromagnetických vln Smithův diagram

4.2.4 Orientovaný úhel I

5.1.4 Obrazy těles ve volném rovnoběžném promítání II

SHODNÁ A PODOBNÁ ZOBRAZENÍ V ROVINĚ

P L A N I M E T R I E

Funkce tangens. cotgα = = Předpoklady: B a. A Tangens a cotangens jsou definovány v pravoúhlém trojúhelníku: a protilehlá b přilehlá

4.3.5 Dělení úseček. Předpoklady:

Rovnice přímky vypsané příklady. Parametrické vyjádření přímky

Transkript:

7..3 Násobení ektor číslem I Předpoklad: 70 Př. : Zakresli do sosta sořadnic alespoň dě různá místění ektorů: = 3; = 3;0 = ; a) ( ) ( ) c) ( ) - - - x - Pedagogická poznámka: Předchozí příklad není zbtečný. Je ntné stdentů nestále kontroloat, zda mají předsta ektor jako množin šipek s dano elikostí a směrem. Všechn orientoané úsečk, které jso místěním ektor, mají stejno elikost má smsl mlit o elikosti ektor. Zřejmě je elikost ektor (značíme ) rona délce liboolné orientoané úsečk, která je jeho místěním: =. Jestliže = říkáme, že ektor je jednotkoý. Pedagogická poznámka: Pokd zadáte žákům na tabli konkrétní ektor a necháte je rčit jeho elikost, skoro šichni spějí a pak ododí i obecný zorec. Jak spočítáme elikost ektor? Umíme spočítat zdálenost do bodů ezmeme krajní bod liboolného místění ; ; b ; b ; b a rčíme jejich zdálenost. ektor : [ a a a ], [ ] 3 3 Velikost orientoané úsečk : ( b a ) ( b a ) ( b a ) = + + =. 3 3

Rádi bchom počítali elikost ektor z jeho sořadnic, platí: b a =, b a =, b3 a3 3 3 3 3 = = b a + b a + b a = + +. = ( ) ( ) ( ) Pro každý ektor = ( ; ; ) platí 3 Pro každý ektor = ( ; ) platí Př. : Je dán ektor = ( ; 5). Urči. ( ) = + = + = =. 5 9 3 Př. 3: Je dán ektor = ( ; ;3). Urči. ( ) = + + = + + =. 3 3 = + +. = +. 3 Př. : Urči ektor jestliže platí: x = 3 a = 5. Msíme rčit drho sořadnici ektor = + = 5 x ( ) 3 + = 5 / ( ) 3 + = 5 = 6 6 = 0 ( )( ) + = 0 = = = ( 3;) nebo = ( 3; ) Násobení ektorů číslem začneme definicí.. Násobek nloého ektor číslem k je nloý ektor. Násobek nenloého ektor = číslem k je ektor C, přičemž C je bod, pro který platí: C = k, je-li k 0 leží bod C na polopřímce, je-li k < 0, leží bod C na polopřímce opačné k polopřímce. Vektor C označjeme smbolem k.

Dodatek: Definice násobení ektorů je elmi podobná definici stejnolehlosti bod C je H ; k. stejnolehlý s bodem e stejnolehlosti ( ) Př. 5: Je dán ektor = a) = C. Sestroj grafick ektor. = D a) = C C = D -0,5 D V pořádné matematické čebnici se ještě dokazje, že ýsledný ektor nezáisí na olbě místění ektor. Důkaz žíající posntí přeskočíme. Jaké bdo sořadnice ektor k? Pomocí stejnolehlosti se dají ododit ět: = ; roině a pro každé reálné číslo k platí: Pro každý ektor ( ) k = ( k; k ). Pro každý ektor = ( ; ; 3 ) k = ( k ; k ; k ). 3 Př. 6: Je dán ektor = ( ;; 3) prostor a pro každé reálné číslo k platí:. Urči sořadnice ektorů. a) 3 c) a) = ( ;; 3) = ( ; ; [ 3] ) = ( ;; 6) 3

3 = 3( ;; 3) = ( 3 ; 3 ; 3 [ 3] ) = ( 3; 6;9) c) ( ) [ ] ( ) ( ) = ; ; 3 = ; ; 3 = ; ; 3 Pedagogická poznámka: Stejně jako sčítání doporčji stdentům psát zkrácený zápis = ;; 3 = ;; 6. takto: ( ) ( ) Př. 7: Nakresli liboolný ektor a několik jeho co nejrůznějších násobků. Co mají šechn nakreslené ektor společného? Všechn ektor získané násobením ektor jso s ektorem ronoběžné (mají stejný nebo opačný směr). Da ektor jso ronoběžné (leží na stejné přímce), práě kdž je jeden násobkem drhého. Př. 8: Rozhodni ýpočtem (bez kreslení obrázků), které z následjících ektorů jso = 3;. ronoběžné s ektorem ( ) a) a = ( ; 3) b = ( 6; ) c) c = ( 6; ) d = 3 ; e) e = ( 6;9) d) ( ) a) = ( ; 3) k ( 3; ) = ( 6; ) k ( 3; ) c) = ( 6; ) = ( 3; ) a ektor a není ronoběžný s ektorem. b ektor b není ronoběžný s ektorem. c ektor c je ronoběžný s ektorem. d) = ( 3 ; ) = ( 3; ) d ektor d je ronoběžný s ektorem. e) = ( 6;9) = 3( ; 3) e ektor e není ronoběžný s ektorem. Pedagogická poznámka: Pokd má někdo s příkladem problém, samozřejmě obrázk kreslíme. Nakreslíme si ektor, jeho složk, které pak jednom případě násobíme stejnými čísl, drhém různými a opět složíme.

Př. 9: Doplň ět s praidl. Pro každé da ektor a a každá dě čísla k, l platí: a) 0 = = ( ) c) ( ) d) k ( + ) = e) ( k + l) = k l = a) 0 = o ( ) = c) k ( l) = ( kl) d) k ( + ) = k + k e) ( k + l) = k + l Platí praidla, která známe z násobení reálných čísel při násobení ektorů bdeme moci postpoat tak, jak jsme zklí. Př. 0: Jso dán ektor = ( ; 3;) a = ( ;; ) a) a) = 3 +, z = + 3. ( 7; 5;). Urči ektor: ( ) ( ) ( ) [ ] ( ) ( ) = 3+ = 3 ; 3; + ;; = 3 + ; 3 3 + ; 3 + = = 3 ( ; 3;) 3( ;; ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) z = + = + = ( 3 ; 3 3 ; 3 ) ( ;; 5) = + + + = Pedagogická poznámka: Předchozí příklad je možné řešit i postpně rčením násobků a pak jejich sočt. Př. : Petákoá: strana 00/cičení 8 strana 00/cičení 9 Shrntí: Násobením ektor reálným číslem měníme jeho elikost ( záporných čísel i obracíme směr). 5