2. Ur íme sudost/lichost funkce a pr se íky s osami. 6. Na záv r na rtneme graf vy²et ované funkce. 8x. x 2 +4

Podobné dokumenty
Pr b h funkce I. Obsah. Maxima a minima funkce

Limity funkcí v nevlastních bodech. Obsah

Výsledky Př.1. Určete intervaly monotónnosti a lokální extrémy funkce a) ( ) ( ) ( ) Stacionární body:

Příklady na konvexnost a inflexní body. Funkce f (x) = x 3 9x. Derivace jsou f (x) = 3x 2 9 a f (x) = 6x. Funkce f je konvexní na intervalu (0, )

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Základy matematiky pro FEK

Zlín, 23. října 2011

Aplikace derivace a průběh funkce

Diferenciální počet - II. část (Taylorův polynom, L Hospitalovo pravidlo, extrémy

Kapitola 4: Průběh funkce 1/11

Kapitola 4: Průběh funkce 1/11

Pavlína Matysová. 5. listopadu 2018

MATEMATIKA. Příklady pro 1. ročník bakalářského studia. II. část Diferenciální počet. II.1. Posloupnosti reálných čísel

Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015

Matematika B 2. Úvodní informace

5. Aplikace diferenciálního a integrálního po tu v jedné dimenzi ZS 2017/18 1 / 32

Průběh funkce 1. Průběh funkce. Při vyšetření grafu funkce budeme postupovat podle následujícího algoritmu:

Integrování jako opak derivování

7.1 Extrémy a monotonie

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6

IX. Vyšetřování průběhu funkce

D(f) =( 1, 1) [ ( 1, 1) [ (1, 1). 2( x)3 ( x) 2 1 = 2(x) 3. (x) 2 1 = f(x) Funkce je lichá, není periodická

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Průběh funkce ZVMT lesnictví 1 / 21

Rovnice a nerovnice. Posloupnosti.

Derivace a monotónnost funkce

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

c ÚM FSI VUT v Brně 20. srpna 2007

PRŮBĚH FUNKCE - CVIČENÍ

Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Matematika 2 Průběh funkce

Derivace funkce. existuje limita lim 0 ) xx xx0. Jestliže tato limita neexistuje nebo pokud funkce ff

Stručný přehled učiva

Derivování sloºené funkce

Vektory. Vektorové veli iny

2. spojitost (7. cvičení) 3. sudost/lichost, periodicita (3. cvičení) 4. první derivace, stacionární body, intervaly monotonie (10.

Bakalářská matematika I

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

2.7. Průběh funkce. Vyšetřit průběh funkce znamená určit (ne nutně v tomto pořadí): 1) Definiční obor; sudost, lichost; periodičnost

Skalární sou in. Úvod. Denice skalárního sou inu

PRŮBĚH FUNKCE JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ

Mocninná funkce: Příklad 1

22. & 23. & 24. Vlastnosti funkcí a jejich limita a derivace

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2014

Post ehy a materiály k výuce celku Funkce

1.1 Příklad z ekonomického prostředí 1

Prbh funkce Jaroslav Reichl, 2006

Použití derivací. V této části budou uvedena některá použití derivací. LEKCE08-PRU. Použití derivací. l Hospital

Aplikace derivace ( )

Seminární práce z matematiky

1 Spo jité náhodné veli iny

Kuželosečky a kvadriky ve škole i kolem

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková

Průběh funkce jedné proměnné

Přednáška z MA. Michal Tuláček 16. prosince IV.7 Průběhy funkce 3. 2 Vyšetřování průběhu funkce- KUCHAŘKA 4

MATEMATIKA B. Lineární algebra I. Cíl: Základním cílem tohoto tématického celku je objasnit některé pojmy lineární algebry a

Konvexnost, konkávnost

1 Množiny, výroky a číselné obory

Matematika I pracovní listy

Označení derivace čárkami, resp. římskými číslicemi, volíme při nižším řádu derivace, jinak užíváme horní index v závorce f (5), f (6),... x c g (x).

Aplikační úlohy z diferenciálního počtu jedné proměnné

Definice derivace v bodě

Poznámka: V kurzu rovnice ostatní podrobně probíráme polynomické rovnice a jejich řešení.

Státní maturita 2010 Maturitní generálka 2010 Matematika: didaktický test - vy²²í úrove obtíºnosti MAGVD10C0T01 e²ené p íklady

Exponenciální funkce. Exponenciální funkcí o základu a se nazývá funkce, která je daná rovnicí. Číslo a je kladné číslo, různé od jedničky a xεr.

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

VYBRANÉ APLIKACE RIEMANNOVA INTEGRÁLU I. OBSAH A DÉLKA. (f(x) g(x)) dx.

1. (18 bod ) Náhodná veli ina X je po et rub p i 400 nezávislých hodech mincí. a) Pomocí ƒeby²evovy nerovnosti odhadn te pravd podobnost

e²ení systém lineárních rovnic pomocí s ítací, dosazovací a srovnávací metody

MATEMATIKA A Metodický list č. 1

14. Monotonnost, lokální extrémy, globální extrémy a asymptoty funkce

Použití derivací L HOSPITALOVO PRAVIDLO POČÍTÁNÍ LIMIT. Monotónie. Konvexita. V této části budou uvedena některá použití derivací.

DIFERENCIÁLNÍ POČET SPOJITOST FUNKCE,

Ergodické Markovské et zce

{ } Ox ( 0) 4.2. Konvexnost, konkávnost, inflexe. Definice Obr. 52. Poznámka. nad tečnou

Matematická analýza 1, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, )

Reálná ísla a posloupnosti Jan Malý

soubor FUNKCÍ příručka pro studenty

Matematika I: Pracovní listy do cvičení

Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A

10. cvičení - LS 2017

1. Písemka skupina A...

P íklad 1 (Náhodná veli ina)

Derivace a průběh funkce příklady z písemných prací

Požadavky ke zkoušce. Ukázková písemka

Státní maturita 2010 Maturitní generálka 2010 Matematika: didaktický test - základní úrove obtíºnosti MAGZD10C0T01 e²ené p íklady

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2018

MATEMATIKA I - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

1. POJMY 1.1. FORMULE VÝROKOVÉHO POČTU

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Diferenciální počet VY_32_INOVACE_M0216.

Základy matematiky pro FEK

Lineární funkce, rovnice a nerovnice

Posloupnosti a řady. 28. listopadu 2015

Digitální učební materiál

Matematika I. Funkce jedné proměnné. Funkce jedné proměnné Matematika I 1 / 212

Derivace vyšších řádů, aplikace derivací

Požadavky k ústní části zkoušky Matematická analýza 1 ZS 2014/15

, f g jsou elementární funkce.

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2015

Transkript:

Pr b h funkce V této jednotce si ukáºeme jak postupovat p i vy²et ování pr b hu funkce. P edpokládáme znalost po ítání derivací a limit, které jsou dob e popsány v p edchozích letácích tohoto bloku. P i vy²et ování pr b hu funkce postupujeme podle následujících pravidel: 1. Ur íme deni ní obor funkce 2. Ur íme sudost/lichost funkce a pr se íky s osami 3. Najdeme intervaly, na nichº je funkce ryze monotónní a ur íme lokální extrémy. 4. Ur íme inexní bo a intervaly na nichº je funkce konkávní resp. konvexní. 5. Najdeme asymptoty funkce, tj. p ímky, ke kterým se funkce v nekone nu limitn blíºí. 6. Na záv r na rtneme graf vy²et ované funkce. Aº na malé výjimky známe tém v²echny po etní postupy z d ív j²ích leták, proto zde za neme rovnou p íkladem, na kterém si objasníme celý postup. P íklad. Vy²et ete pr b h funkce y = 8x. +4 e²ení. Postupn budeme procházet bo 1-6. 1. Ur íme deni ní obor Deni ním oborem jsou v²echna reálná ísla R, protoºe pro kaºdé x R má smysl hledat funk ní hodnotu. 2. Ur íme sudost/lichost Tento bod není vº vyºadován p i vy²et ování pr b hu funkce. Ne vºcky totiº m ºeme rozhodnout, zda je funkce sudá nebo lichá. Nový pojem 1: Sudost, lichost Funkce Funkce se nazývá sudá, jestliºe pro v²echna x D(f) : f(x) = f( x). Funkce se nazývá lichá, jestliºe pro v²echna x D(f) : f( x) = f(x). V na²em p íkladu je funkce lichá, nebo f( x) = f(x). Te 8( x) ( x) 2 +4 = 8x +4. 3. Ur íme intervaly monotonnosti a extrémy funkce Te se nám jedná o to, na kterých intervalech je funkce rostoucí/klesající. Víme, ºe derivace je sm rnicí te ny. Pro ur ení monotónnosti pot ebujeme znát derivaci funkce y = 8x +4, tj. dx = (8x) ( + 4) 8x( + 4) ( + 4) 2 = 8(x2 + 4) 8x 2x ( + 4) 2 = 8x2 + 32 ( + 4) 2. (1) http://mathstat.econ.muni.cz/ 1 Matematika 1

dx Derivaci poloºíme rovno nule. Je-li derivace v bod rovna nule, pak je te na grafu funkce v bod rovnob ºná s osou x. To pro nás znamená, ºe se funkce m ºe v takovém bod m nit z rostoucí na klesající p ípadn z klesající na rostoucí. z rovnosti 1 je rovna nule práv teh, kº itatel je roven nule. Stacionární boby hledáme tak, ºe e²íme rovnici 8 + 32 = 0 8 = 32 = 4 x = ±2 Máme dva bo, ve kterých se m ºe m nit monotónnost funkce a to x 1 = 2 a = 2. (2) Je z ejmé, ºe musíme zkoumat t i intervaly pro vy²et ení monotónnosti funkce. y = (, 2) ( 2, 2) ( 2, ) 8 +32 ( +4) 2 - + - 8x ( +4) Pro hodnoty x z intervalu (, 2) je derivace záporná a funkce je klesající. Pro hodnoty x z intervalu ( 2, 2) je derivace kladná a funkce jen tomto intervalu rostoucí. Pro hodnoty x z intervalu ( 2, ) je derivace záporná a funkce na tomto intervalu op t klesající. Dále je z tabulky patrné, ºe oba stacionární bo, jsou lokální extrémy funkce a to v bod x 1 = 2 nastává lokální minimum a v bod = 2 nastává lokální maximum. 4. Ur íme inexní bo a intervaly konvexností p íp. konkávnosti Inexní bo ur íme podobným zp sobem jako bo stacionární, jen s tím rozdílem, ºe poloºíme druhou derivaci rovno nule. Vypo ítáme druhou derivaci ( ) 8 dx = + 32 = 16x(x2 + 4) 2 ( 8 + 32) 2 ( + 4)2x = 2 ( + 4) 2 ( + 2) 4 (3) = 16x3 64x + 32x 3 128x ( + 2) 3 = 16x(x2 12) ( + 2) 3. (4) Inexní bo hledáme tak, ºe e²íme rovnici 16x( 12) = 0 16x = 0 nebo 12 = 0 x = 0 = 12 x = ±2 3 Máme t i inexní bo x 1 = 2 3, = 0 a x 3 = 2 3, budeme te ur ovat konvexnost resp. konkávnost na ty ech intervalech Handout 2 Matematika 1

(, 2 3) ( 2 3, 0) (0, 2 3) (2 3, ) 16x( 12) ( +4) 3 - + - + y = 8x ( +4) Na intervalu (, 2 3) je funk ní hodnota druhé derivace záporná, te zde je funkce y konkávní. Na intervalu ( 2 3, 0) je funk ní hodnota druhé derivace kladná, te zde je funkce y konvexní. Na intervalu (0, 2 3) je funk ní hodnota druhé derivace záporná, te zde je funkce y konkávní. Na intervalu (2 3, ) je funk ní hodnota druhé derivace kladná, te zde je funkce y konvexní. 5. Asymptoty funkce Asymptoty bez sm rnice Asymptoty bez sm rnice nastávají v bodech, kde funkce má nevlastní limity, p íp. jednostranné nevlastní limity. Ty ur íme tak, ºe pro bo, ve kterých není funkce denovaná, vypo ítáme limitu zprava a limitu zleva. Je-li výsledkem ±, pak asymptotou je p ímka x = c, (c- je bod kde neí funkce denovaná) která je rovnob ºná s osou y. Tato funkce nemá asymptotu bez sm rnice, nebo je denovaná na celém R. Asymptoty se sm rnicí Asymptota se sm rnicí je obecn p ímka y = ax + b, a, b R. Nový pojem 2: Asymptoty se sm rnicí Asymptota je p ímka y = ax + b, a, b R, kde sm rnici a a posunutí b ur íme následovn : a = f(x) lim x ± x, b = lim (f(x) ax). x ± Asymptota se sm rnicí je p ímka y = 0 nebo : 6. Graf funkce a = lim x ± 8x x 3 + 4x 8x = 0, b = lim x ± + 4 = 0. Handout 3 Matematika 1

3. 2. 1. 5. 4. 3. 2. 1. 1. 0 1. 2. 3. 4. 5. f 2. 3. 4. Uvedeme je²t n kolik e²ených p íklad na pr b h funkce, které nebudou doprovázeny tak rozsáhlým komentá em, jako u p íkladu vý²e. P íklad. Vy e²te pr b h funkce y = ln ( ) x+2 e²ení. Op t budeme postupn e²it v²ech 6 bod. 1. Ur íme deni ní obor D(f) = ( 2, 0) (0, ), logaritmus není denován pro záporné hodnoty. Deni ní obor je ur en jako e²ení nerovnice x+2 > 0. 2. Ur íme sudost/lichost Funkce není ani sudá a ani lichá, nebo ln ( ) x+2 x = 0 x+2 = 0 x 2 = 0 x = 2 1 x = 2. Tímto jsme ukázali, ºe funkce nespl uje podmínku ani sudosti ani lichosti. 3. Ur íme intervaly monotónnosti a extrémy funkce První derivace funkce dx = x + 4 x(x + 2) = 0 x = 4. Tento bod ale neleºí v deni ním oboru, funkce te nemá ºádné lokální extrémy. P esto e²íme monotónnost na intervalech dle deni ního oboru. ( 2, 0) (0, ) dx + - f(x) 4. Ur íme inexní bo a intervaly konvexnosti p íp. konkávnosti Druhá derivace d = x2 + 8x + 8 ( (x + 2) 2 = 0 x2 + 8x + 8 = 0 x 1,2 = 4 ± 2 2. Jediným inexním bodem je bod x = 4+2 2, protoºe bod x4 2 2 nenáleºí deni nímu oboru. Handout 4 Matematika 1

( 2, 4 + 2 2) ( 4 + 2 2, 0) (0, ) d - + + f(x) 5. Asymptoty funkce Asymptoty bez sm rnice jsou p ímky x = 2 a x = 0: ( ) x + 2 lim ln x 2 + = lim x 0 ln ( ) x + 2 =. Uºite ná poznámka. Nepo ítáme limitu pro bod 2, protoºe ten nepat í do deni ního oboru. Asymptoty se sm rnicí neexistují, nebo ( ) x + 2 a = lim ln =. x 6. Graf funkce 6 y 4 2 K2 0 2 4 6 8 x K2 K4 K6 P íklad. Vy e²te pr b h funkce y = arctg (2x) x. e²ení. Op t budeme postupn e²it v²ech 6 bod. 1. Ur íme deni ní obor D(f) = R ob funkce jsou denované pro v²echny reálná ísla. 2. Ur íme sudost/lichost Funkce y = arctg (2x) x je lichá, protoºe je z ejmé, ºe ob funkce jsou liché. Handout 5 Matematika 1

3. Ur íme intervaly monotónnosti a extrémy funkce První derivace funkce dx = 2 1 + 4x 1 = 1 4x2 2 1 + 4x = 0 x = ±1 2 2. Máme te t i intervaly ( ; 0, 5) ( 0, 5; 0, 5) (0, 5; ) dx - + - f(x) 4. Ur íme inexní bo a intervaly konvexností p íp. konkávnosti Druhá derivace dx = 16 x 2 (1 + 4 ) = 0 x = 0. 2 Jediným inexním bodem je bod x = 0. (, 0) (0, ) d + - f(x) 5. Asymptoty funkce Asymptoty bez sm rnice neexistují. Asymptoty se sm rnicí jsou p ímky y 1 = x + π 2 pro x, a y 2 = x π pro x. 2 ( ) arctg 2x a 1 = lim 1 = 1, b 2 = lim (arctg (2x) x + x) = π x x x 2, ( ) arctg 2x a 1 = lim 1 = 1, b 2 = lim x x (arctg (2x) x + x) = π x 2. 6. Graf funkce funkce 3. 2. 1. 3. 2. 1. 0 1. 2. 3. 4. 1. 2. Handout 6 Matematika 1