Integrál a jeho aplikace Tomáš Matoušek

Podobné dokumenty
VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

Integrální počet - III. část (určitý vlastní integrál)

Integrální počet - II. část (určitý integrál a jeho aplikace)

10 Určitý integrál Riemannův integrál. Definice. Konečnou posloupnost {x j } n j=0 nazýváme dělením intervalu [a,b], jestliže platí

6. Určitý integrál a jeho výpočet, aplikace

26. listopadu a 10.prosince 2016

7. Integrální počet Primitivní funkce, Neurčitý integrál

Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Určitý integrál ZVMT lesnictví 1 / 26

Integrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)

R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na

integrovat. Obecně lze ale říct, že pokud existuje určitý integrál funkce podle různých definic, má pro všechny takové definice stejnou hodnotu.

Limity, derivace a integrály Tomáš Bárta, Radek Erban

Přehled základních vzorců pro Matematiku 2 1

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL

5.5 Elementární funkce

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34.

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

2. Pokud nedojde k nejasnostem, budeme horní a dolní součty značit pouze

je jedna z orientací určena jeho parametrizací. Je to ta, pro kterou je počátečním bodem bod ϕ(a). Im k.b.(c ) ( C ) (C ) Obr Obr. 3.5.

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)

Matematika 1A. PetrSalačaJiříHozman Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technická univerzita v Liberci

4. přednáška 22. října Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když každá cauchyovská posloupnost bodů v M konverguje.

17 Křivky v rovině a prostoru

Teorie. Hinty. kunck6am

Matematika II: Pracovní listy Integrální počet funkce jedné reálné proměnné

Riemannův určitý integrál.

MATEMATIKA I. prof. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. IV. Základy integrálního počtu

Masarykova univerzita

Funkce jedné proměnné

Diferenciální počet. Spojitost funkce

ZÁKLADY. y 1 + y 2 dx a. kde y je hledanou funkcí proměnné x.

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

Ur itý integrál. Úvod. Denice ur itého integrálu

KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY. Křivka v prostoru je popsána spojitými funkcemi ϕ, ψ, τ : [a, b] R jako množina bodů {(ϕ(t), ψ(t), τ(t)); t

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.

f dx S(f, E) M(b a), kde D a E jsou

Teorie. Hinty. kunck6am

Obsah na dnes Derivácia funkcie

Kapitola 7: Integrál.

II. INTEGRÁL V R n. Obr. 9.1 Obr. 9.2 Integrál v R 2. z = f(x, y)

x + F F x F (x, f(x)).

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem

12.1 Primitivní funkce

Křivkový integrál funkce

Pokud tato primitivní funkce platí na více intervalech, zapisujeme to najednou ve tvaru

2.3 Aplikace v geometrii a fyzice Posloupnosti a řady funkcí Posloupnosti funkcí... 17

PRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim.

Kapitola 1. Taylorův polynom

II. 5. Aplikace integrálního počtu

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL

2. INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

PRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE

1. Těleso komplexních čísel Definice. Množinou komplexních čísel rozumíme množinu R 2.

Primitivní funkce a Riemann uv integrál Lineární algebra Taylor uv polynom Extrémy funkcí více prom ˇenných Matematika III Matematika III Program

Matematická analýza II Osnova cvičení

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE

Matematika II: Testy

Kapitola Křivkový integrál 1. druhu Délka oblouku

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 16. leden 2018

Matematická analýza 1b. 9. Primitivní funkce

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

je daná funkce. Množinu všech primitivních funkcí k f na I nazveme neurčitým f(x)dx nebo f.

FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA I MODUL 8 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Obsah rovinného obrazce

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

Matematické metody v kartografii

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

Přednáška 9: Limita a spojitost

je parciální derivace funkce f v bodě a podle druhé proměnné (obvykle říkáme proměnné

Limita posloupnosti, limita funkce, spojitost. May 26, 2018

Kapitola 8: Dvojný integrál 1/26

Matematika II: Listy k přednáškám

14. cvičení z Matematické analýzy 2

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0

I Diferenciální a integrální počet funkcí jedné proměnné 3

Učební text k přednášce Matematická analýza II (MAI055)

Petr Hasil. Prvákoviny c Petr Hasil (MUNI) Úvod do infinitezimálního počtu Prvákoviny / 57

Řešené příklady k MAI III.

Poznámka. Využití: věty o limitách, popisy intervalů: (, 0) = {x R : < x < 0} = {x R : x < 0}, (, + ) = R (otevřené i s ± ).

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Integrální počet a jeho využití v ekonomii UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

Matematika II: Listy k přednáškám

11. cvičení z Matematické analýzy 2

3. APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU

Definice. Nechť k 0 celé, a < b R. Definujeme. x < 1. ϕ(x) 0 v R. Lemma [Slabá formulace diferenciální rovnice.] x 2 1

Až dosud jsme se zabývali většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrazeními s definičním

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

6.1. Limita funkce. Množina Z má dva hromadné body: ±. Tedy Z ={+, }.

1 Topologie roviny a prostoru

(5) Primitivní funkce

Matematická analýza II NMAI055

Primitivní funkce. Definice a vlastnosti primitivní funkce

Newtonův a Riemannův integrál

A DIRACOVA DISTRIBUCE 1. δ(x) dx = 1, δ(x) = 0 pro x 0. (1) Graficky znázorňujeme Diracovu distribuci šipkou jednotkové velikosti (viz obr. 1).

Transkript:

Integrál jeho plikce Tomáš Mtoušek Křivk Definice.(Vektorováfunkce) Funkci ϕ:r R n,kteráreálnémučíslupřiřzuje n-tici reálných čísel(vektor), nzýváme funkcí vektorovou. Lze ji tké popst po složkáchjko ϕ(t)=(ϕ (t),..., ϕ n(t)),kde ϕ,..., ϕ n: R Rjsoureálnéfunkce. Definice.(Křivk) Nechť, b jeintervlϕ:,b R n je(vektorová)funkce. Pk C= ϕ(, b )jekřivk,pokud ϕ má konečně mnoho vícenásobných bodů, ϕ je po částech spojitá, (ϕ,..., ϕ n)=(0,...,0)jenvkonečněmnohbodech(derivcevizdále). Funkce ϕ je prmetrizcí křivky C. Křivk je j ednoduchá, pokud nemá vícenásobné body. Křivk je uzvřená, pokud ϕ() = ϕ(b). Příkldem uzvřené rovinné křivky může být třeb kružnice se středem v počátku poloměrem R.Její prmetrizcí jenpř.funkce ϕ : 0,2π R 2,popsná v krtézských souřdnicích vzthem ϕ(t)=(rcos t, Rsin t) Přidáme-linvíctřetísložku z= ht 2π,dostnemespirálu,jejížjedenzávitbudemít výšku h. Limit derivce Definice.(Limit) Buď f: R R, R.Existuje-li L Rtkové,že ( ε >0)( δ >0)( x ( δ,) (, +δ)):f(x) (L ε, L+ε), pkje Lvlstní 2 limitoufunkce fvbodě,nebo-li lim x f(x)=l.pokudtkové L neexistuje, pk funkce nemá v bodě vlstní limitu. 2 lzedefinovtinevlstnílimitumjícíhodnotu ±,tolenebudemepotřebovt.slovo vlstní budeme proto uvádět jen tehdy, je-li nezbytné, by limit byl reálným číslem. 4

Tomáš Mtoušek: Integrál jeho plikce Nhrdíme-li v definici množinu( δ, ) (, +δ) intervlem( δ, ) resp.(, +δ), dostneme definici l imity zlev lim f(x)resp.limityzprv lim f(x). x x + Lemm. Funkce má v kždém bodě nejvýše jednu limitu. Definice.(Derivce) Nechť f: R R.Limitu f(x) f() f(+t) f() lim =lim x x t 0 t nzýváme derivcí funkce f v bodě. Existuje-li tto limit je-li vlstní n nějké množině M R,pkfunkce f : M R,kterákždémubodu M přiřdí uvedenou limitu, je derivcí funkce f n M. V následující tbulce jsou uveden některá prvidl pro výpočet derivcí funkcí tké derivce zákldních funkcí. Pro přehlednost jsou v tbulce vynechány podmínky, z nichž mjí výrzy smysl. V prvidlech předpokládáme, že všechny derivce existují jsou vlstní. linerit 3 (αf+ βg) = αf + βg derivce součinu (fg) = f g+ fg derivcepodílu 4 ( f g ) = f g fg g 2 f f x α tg x log x e x α x α cos 2 x x e x rc x 2 rc x 2 Riemnnův integrál Definice.(Děleníintervlu) Nechť, b jeuzvřenýintervlnechť =x 0 < x < < x n= bjsoureálnáčísl.pkposloupnost x 0,..., x njedělenímintervlu, b jejíčlenyjsoujehodělícíbody. 3 α, β R. 4 Pltítm,kdeje gnenulová. 5

Prudká 02 Definice.(Omezenáfunkcenintervlu) NechťIjeintervl.Funkce f: I Rje n I omezenáshorresp.zdol,pokudexistuje C Rtková,že f(x) < C resp. f(x) > Cprokždé x I.Je-lifunkceomezenázdolishor,pkjeomezená. Definice.(Riemnnůvsoučet) Nechť, b jeintervl, f:,b Rjentomto intervluomezená.nechť D=x 0,..., x njedělení,b.pk dolním Riemnnovým součtem funkce f při dělení D rozumíme n s(f, D)= inf f(x) (x j x j ), x x j= j,x j horním Riemnnovým součtem funkce f při dělení D rozumíme n S(f, D)= sup f(x) (x j x j ). j= x x j,x j Definice.(Riemnnůvintegrál) Nechť, b jeintervl, f:,b Rjentomto intervlu omezená. Dolním Riemnnovým integrálem funkce f přes intervl, b je (R) f(x)dx= sup Djedělení,b s(f, D), horním Riemnnovým integrálem funkce f přes intervl, b je (R) f(x)dx= inf S(f, D). Djedělení,b Jestliže se tyto integrály rovnjí, pk je f n, b riemnnovsky integrovtelná její Riemnnův integrál je (R) fdx(x)=(r) f(x)dx=(r) f(x) dx Množinu riemnnovsky integrovtelných funkcí n, b znčíme R(, b ). Vět. Je-lifunkce fspojitán,b,pk f R(,b ). Pro přehlednost dále vynecháme oznčení(r) u Riemnnov integrálu. Tké se domluvíme,že f(x)dx=0 f(x)dx= b f(x)dx. Vět.(VlstnostiRiemnnovintegrálu) Nechť c, b, α R, f, g R(, b ). Pktké f+ g,αf R(, b ), f R(, c), f R(c, b)nvíc f+ g= f+ g, 6

Tomáš Mtoušek: Integrál jeho plikce αf= α f, c f= f+ f. c Z definice Riemnnov integrálu plyne i význm jeho hodnoty. Je-li f npř. nezáporná spojitá n, b, pk hodnot integrálu je rovn obshu útvru ohrničeného funkcí f,osou xkolmiceminosu xjdoucímizbodů(,0),(b,0).avškzuvedenédefinice neplyne, jk tuto hodnotu vypočítt. K tomu se dostneme později. Riemnnův integrál lze použít i n výpočet délky křivky, objemu povrchu těles. Vět.(Výpočetdélkykřivky) Nechť Cjekřivkϕ:,b Cjejíprmetrizce vkrtézskýchsouřdnicích, ϕ=(ϕ,..., ϕ n).délkkřivky Cje L(C)= (ϕ )2 (t)+ +(ϕ n) 2 (t)dt Vět.(Výpočetobjemupovrchurotčníhotěles) Nechť fjen,b spojitá nezáporná. Těleso { T= (x,y, z); } y 2 + z 2 f(x) má objem povrch pláště P=2π V = π f 2 (x)dx f(x) +(f ) 2 (x)dx. Primitivní funkce Newtonův integrál Definice.(Primitivní funkce) Nechť F, f jsou funkce definovné n intervlu(, b). Řekneme,že F jeprimitivnífunkcekfunkci f n(,b),pokud F = f n(, b). Zpisujeme F= fdx. Lemm. Jsou-li F, G primitivní funkce k funkci f, pk existuje konstnt c tková, že F= G+c. Vět. Nechť fjen(,b)spojitá.pk fmán(, b)primitivnífunkci. 7

Prudká 02 V následující tbulce jsou uvedeny některé primitivní funkce. Pro přehlednost jsou vynechány konstnty tké podmínky, z kterých mjí výrzy smysl. Vlevo jsou uvedeny některé metody výpočtu primitivních funkcí. integrceperprtes 5 fg = fg f g substituce 6 f(ϕ(x))ϕ (x)dx= f(x) dx využití linerity αf+ βg= α f+ β g f f x α α+ x log x e x e x x 2 rc +x 2 rctg x cos 2 x tg x sin 2 x cotg x Definice.(Newtonův integrál) Řekneme, že f má n, b N ewtonův integrál (N) f(x)dx=[f(x)] b = lim F(x) lim F(x), x b x + je-li Fprimitivnífunkcíkfn(, b)má-livýrzvprvosmysl. Množinu funkcí newtonovsky integrovtelných n, b znčíme N(, b ). Vět.(Newton Leibnitzovformule) Nechť f R(, b ) N(, b ).Pk (R) f(x)dx=(n) f(x) dx. 5 Předpokládáme f, g spojitén(, b). 6 Předpokládáme,že ϕ:(α, β) (, b)ϕ jevlstnín(α, β). 8