Univerzita Karlva v Praze Filzfická fakulta Ústav infrmačních studií a knihvnictví Studijní prgram: infrmační studia a knihvnictví Studijní br: infrmační studia a knihvnictví Bc. Jan Nvtný Digitální archiv dkumentace histrických fndů kncepce zpřístupnění sekundárních brazvých infrmací Diplmvá práce Praha 2010
Veducí diplmvé práce: Opnent diplmvé práce: Datum bhajby: Hdncení: Mgr. Jan Hutař
Prhlášení: Prhlašuji, že jsem diplmvu práci zpracval samstatně a že jsem uvedl všechny pužité infrmační zdrje. V Praze, 7.března 2010.. pdpis diplmanta
Identifikační záznam NOVOTNÝ, Jan. Digitální archiv dkumentace histrických fndů : kncepce zpřístupnění sekundárních brazvých infrmací [Digital archive f histrical bk hlding dcumentatin : cnceptin f secndary image infrmatin disclsure]. Praha, 2010-03-07. 91 s., II s. příl. Diplmvá práce. Univerzita Karlva v Praze, Filzfická fakulta, Ústav infrmačních studií a knihvnictví. Veducí diplmvé práce Jan Hutař. Abstrakt Diplmvá práce, která tematicky navazuje na bakalářsku práci Obrazvá dkumentace histrických fndů a její mžné využití, si klade za cíl systematicky zachytit teretická a praktická hlediska digitalizace sekundární ftgrafické dkumentace histrických fndů. Důraz je kladen na metdiku ppisu brazvéh záznamu, který by mhl být významným dplňkem zpřístupňvání vzácných památek. Diplmvá práce je rzdělena d dvu tematických blastí. V první části jsu shrnuty výsledky praktických činnstí, které jsu prváděny na pracvišti restaurátrskéh ddělení NK ČR při zpracvání dkumentace histrických fndů. V jedntlivých kapitlách jsu rzebrány pstupy archivace, identifikace a indexace brazvých záznamů. Řešena je také prblematika dbrné terminlgie a ppisu digitálních kpií. D druhé rzbrvé části jsu zahrnuti hlavní reprezentanti metadatvých frmátů pr ppis histrických písemných památek. Charakterizvány jsu hlavní blasti jejich pužití a t zejména v suvislsti s významnými prjekty digitalizace v ČR. V závěrečné části jsu shrnuty pznatky z prcesu digitalizace, analyzván je sučasný stav věcnéh zpracvání knihvních, muzejních a archivních histrických sbírek. Rzebrány jsu mžnsti aplikace vybraných metadatvých frmátů v českém prstředí, uvedena jsu zásadní kritéria pr výběr metadatvých prvků. Pdrbné mapvání relevantních prvků je zaměřen na schéma TEI P5 ustavené v rámci prjektu ENRICH [Autrský abstrakt]. Klíčvá slva archivační systém, histrické fndy, sekundární dkumentace, ftgrafické materiály, metdika digitalizace, digitální repzitář, restaurátrská dkumentace, knzervátrský průzkum, ntlgie ppisu, terminlgie, metadatvé frmáty, TEI /Text Encding Initiative/, Manuscriptrium (digitální knihvna)
Obsah OBSAH... 1 PŘEDMLUVA... 3 1 ÚVOD... 6 2 KONCEPCE ZPŘÍSTUPNĚNÍ SEKUNDÁRNÍ DOKUMENTACE HISTORICKÝCH FONDŮ... 9 2.1 ARCHIVAČNÍ SYSTÉM...10 2.2 PROBLEMATIKA IDENTIFIKACE A ZPRACOVÁNÍ...11 2.3 SYSTÉM INDEXACE DIGITÁLNÍCH KOPIÍ...14 2.4 METODIKA DIGITALIZACE...15 2.4.1 Přednsti a rizika digitalizace sbírky negativů... 20 2.5 OBSAHOVÁ A MATERIÁLOVÁ DEKOMPOZICE DIGITÁLNÍHO ARCHIVU...21 2.5.1 Restaurátrská dkumentace, knzervátrské průzkumy... 21 2.5.2 Sbírka negativů barkních univerzitních tezí... 30 2.5.3 Archiv negativů NK ČR... 33 2.5.4 Další zdrje brazvých infrmací... 35 3 ONTOLOGIE POPISU... 37 3.1 SCHÉMA ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY...37 3.2 PROBLEMATIKA PODROBNÉ TERMINOLOGIE...39 3.3 POJMOVÁ MAPA...40 4 ANALÝZA A VÝBĚR VHODNÉHO METADATOVÉHO FORMÁTU... 43 4.1 INICIATIVA DCMI...43 4.1.1 Subr metadatvých prvků DC... 44 4.1.2 DCMI Metadata Terms... 45 4.2 INICIATIVA TEI...46 4.2.1 TEI Guidelines... 46 4.2.2 Prgram MEMORIA... 47 4.2.3 Prjekt MASTER... 49 4.2.4 Prjekt MASTER Plus... 50 4.2.5 Prjekt ENRICH... 51 4.2.6 Systém Manuscriptrium... 52 4.2.7 Minimální záznam v Manuscriptriu... 53 1
4.3 STANDARD METS...55 4.3.1 Kmplexní digitální dkument KDD... 56 4.3.2 Systém Kramerius... 58 4.4 METADATOVÝ FORMÁT EAD...59 4.4.1 Schéma EAD 2002... 60 4.5 KONSORCIUM CIMI...61 4.5.1 Schéma frmátu CIMI pr SPECTRUM verze 1.5.0... 62 4.5.2 Mdel CIDOC CRM... 63 4.6 METADATOVÝ FORMÁT MODS...64 4.6.1 Uživatelské pkyny MODS Versin 3... 66 4.7 NÁVRH VHODNÉHO METADATOVÉHO FORMÁTU...66 4.7.1 Vybraný frmát pdle schématu TEI P5 ENRICH... 68 4.7.2 Metadatvý prvek <msidentifier>... 69 4.7.3 Metadatvý prvek <physdesc>... 69 4.7.4 Metadatvý prvek <additinal>... 71 4.7.5 Řádkvé elementy... 72 4.7.6 Digitální faksimile... 73 5 ZÁVĚR... 74 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 81 SEZNAM ZKRATEK... 89 SEZNAM OBRÁZKŮ... 91 SEZNAM TABULEK... 91 SEZNAM GRAFŮ... 91 PŘÍLOHA... I 2
Předmluva K výběru tématu Kncepce zpřístupnění sekundárních brazvých infrmací a jejich začlenění d digitálníh archivu dkumentace histrických fndů jsem se rzhdl na základě něklika důležitých mmentů, které pdrbněji přiblížím v následujících něklika dstavcích. Diplmvá práce tematicky navazuje na bakalářsku práci Obrazvá dkumentace histrických fndů a její mžné využití [NOVOTNÝ, 2007]. V rámci bakalářské práce, která se pdrbně zabývá aspekty chrany, vývje, typlgie a funkce ftgrafické dkumentace v blasti chrany histrických sbírek, byla prvedena vstupní analýza ftgrafických záznamů v Nárdní knihvně ČR (dále NK ČR) a v Knihvně Nárdníh muzea. Bakalářská práce se blíže zabývala kvalitu zbrazených infrmací a stanvením výpvědní hdnty záznamů na dlišných ftgrafických materiálech. Význam ftgrafické sekundární dkumentace byl hdncen z hlediska knihvědnéh, muzelgickéh, technlgickéh a pchpitelně knzervátrskéh. Jedntlivé závěry a pznatky byly frmulvány v dílčích částech práce. Od rku 1992 se jak restaurátr zabývám v NK ČR prevencí a chranu histrických fndů, v pslední dbě také chranu ftgrafických knihvních sbírek. Od rku 2005 jsem spluřešitelem Výzkumnéh záměru Ministerstva kultury ČR MK00002322103 [Výzkumný záměr, 2009], v rámci dílčí části grantvéh prjektu se zabývám metdiku dkumentace stavu pškzení fndů a knzervátrskými průzkumy. Pznatky získané během studia se snažím uplatnit při praktických činnstech v rzsahu výzkumnéh záměru a chrany sbírek. Diplmvá práce je rzdělena d dvu základních tematických blastí. V kapitle 2 Kncepce zpřístupnění sekundární dkumentace histrických fndů jsu zahrnuty praktické činnsti prváděné v letech 2005-2009 při budvání digitálníh repzitáře pr archivaci restaurátrské dkumentace a dalších typů ftgrafické dkumentace histrických fndů. Dílčí práce byly realizvány z prstředků grantvéh výzkumnéh záměru [Výzkumný záměr, 2009]. 3
Druhá část diplmvá práce je tematicky zaměřena na blast ppisných metadatvých údajů. Pr účely ppisu zatím kmplexně nezpracvané a nestandardizvané blasti sekundárních brazvých infrmací je vybrán něklik metadatvých schémat. Při výběru, mdifikaci a případné implementaci vhdné metadatvé struktury pr digitální archiv, je třeba vzít v úvahu určitá specifika, která vyplývají z pvahy tht dkumentačníh materiálu. Pr časvé vymezení histrických fndů je nejčastěji stanven jak hrní hranice rk 1800. Prt i navržená metadatvá schémata se budu převážně zabývat ppisem digitálních kpií ftgrafických materiálů a dkumentace knihvních exemplářů přízených d rku 1800. Předmětem zájmu tedy bude dkumentace iluminvaných rukpisů, rukpisných knih, inkunábulí, pstinkunábulí, starých tisků, grafických jednlistů a map. V úvahu přichází zejména ftgrafické záznamy jejich fyzickéh stavu včetně pškzení, knstrukce knižních vazeb, dkumentace pdrbně zachycující jedntlivé funkční a dekrační prvky a také knzervační a restaurátrské zásahy. D diplmvé práce nebudu zahrnuty eknmické aspekty (náklady na technické vybavení a pčítačvý sftware, persnální náklady, náklady na prvz a archivaci dat apd.). Práce si klade za cíl systematicky zachytit především teretická a praktická hlediska tét specifické blasti chrany histrických fndů. Zpracvání zadanéh tématu se dále pírá především rešerše literatury, čerpal jsem především z riginálních materiálů, dbrných zdrjů publikvaných v anglickém jazyce v prstředí internetu. Ve shdě s veducím diplmvé práce byl předpkládané rzvržení snvy v průběhu psaní práce nepatrně upraven. Obsah kapitly 1 Sučasný stav digitalizace histrických sbírek v ČR a předpkládaný vývj, která byla zamýšlená jak úvdní část, byl začleněn d závěru. Název třetí kapitly byl pzměněn na Ontlgii ppisu, cž lépe vystihuje pdstatu zpracvávané prblematiky. Při sepisvání kapitly 4 Návrh metadat a jejich implementace se půvdně zamýšlený rzsah stran ukázal jak nedstatečný, prt byl vzhledem k důležitsti řešené prblematiky rzhdnut pdrbnějším rzpracvání tématu. Z tht důvdu nebyl samstatně pjednán uživatelském rzhraní, základní infrmace kritériích zpřístupnění a uživatelské aplikaci jsu uvedeny v závěru práce. 4
Tut cestu bych chtěl pděkvat za pdnětné připmínky veducímu práce Mgr. Janu Hutařvi; PhDr. Kamilu Bldanvi a Mgr. Jindřichu Markvi z Oddělení rukpisů a starých tisků (dále ORST), který je zárveň zástupcem NK ČR v knsrciu TEI; dále veducímu restaurátrskéh ddělení NK ČR Jerzymu Stankiewiczvi za pmc při zajišťvání rganizační a materiálvé stránky prjektu; rvněž Mgr. Janu Andrlemu z ORST a Mgr. Evě Sklvé ze Slvanské knihvny za nápmc při dhledání knihvních signatur. Během psaní tét diplmvé práce dchází k pdstatným změnám v systému Manuscriptrium, záznamy jsu nyní upravvány pdle schématu TEI P5 prjektu ENRICH. Tat klnst dhrmady s dalšími strategickými změnami výrazně vlivnila celkvu kncepci výběru vhdnéh metadatvéh frmátu v rámci řešené prblematiky. V textu je pužit metdy citvání infrmačních zdrjů pmcí prvníh údaje záznamu a data vydání /Harvardský styl/. Citace jsu zpracvány pdle nrem ISO 690 a ISO 690-2, dprvdné pznámky k textu jsu uvedeny pd čaru. K diplmvé práci celkvém rzsahu 91 stran jsu připjeny 2 brazvé přílhy. 5
1 Úvd Prblematika zpracvání a zpřístupnění sekundárních dkumentace histrických fndů v elektrnické pdbě úzce suvisí s pkrkem ve vývji digitálních infrmačních technlgií a rvněž s rzvjem metd a pstupů ftgrafické a písemné dkumentace v blasti chrany písemných uměleckých památek. Odbrní pracvníci ddělení restaurvání NK ČR se v sučasné zabývají výzkumem a vývjem nvých pstupů v chraně a knzervaci písemných památek tvřících sučást nárdníh kulturníh dědictví. Dílčí práce jsu realizvány krdinvaně v rámci výzkumnéh záměru MK00002322103 [Výzkumný záměr, 2009]. Hlavní cíle prjektu prbíhajícíh v letech 2005-2011 lze rzdělit d dvu tematických kruhů. D první blasti patří kntrla a zlepšení klimatických pdmínek a zkvalitnění způsbu ulžení knkrétních sbírek, jakžt sučást preventivní chrany knihvních fndů. Náplní druhé části prjektu je stanvení míry pškzení písemných památek a vývj knzervátrských a restaurátrských metd veducích k jejich záchraně. S tut blastí bezprstředně suvisí prblematika zpracvání sekundární dkumentace. Zvládnutí metdiky dkumentace stavu pškzení histrických sbírek, jejíž sučástí jsu také knzervátrské průzkumy, je důležité pr správnu interpretaci výsledků a vyvzení dpvídajících závěrů. Systematicky přádaná ftgrafická dkumentace a restaurátrské zprávy služí jak pmcný materiál při studijní, výzkumné a analytické činnsti. Celkvý prces chrany a péče knihvní památky je třeba chápat jak kmplex činnstí, jejichž cílem je zabezpečit ptimální pdmínky pr ulžení knihvních materiálů a tím zpmalit degradační prcesy. Pr dluhdbé uchvání knihvních sbírek je nezbytné eliminvat řadu faktrů, které hržující jejich fyzický stav. Při rzhdvání vlbě vhdnéh způsbu šetření se vychází ze znalstí získaných studiem struktury a funkce histrické vazby, ze stanvení stavu knkrétníh dkumentu, typu a příčin jeh pškzení, důležité je také svjení si praktických znalstí technlgie výrby půvdních materiálů. Restaurátrská dkumentace je chápána v tmt smyslu jak pmcný nástrj (spjvací element) pr všechny tyt činnsti, lze ji plně využít pr názrnu prezentaci výsledků výzkumu. 6
Metdice dkumentace a technice prvádění průzkumu fyzickéh stavu sbírek je dluhdbě v restaurátrském ddělení NK ČR věnvána velká pzrnst. V minulsti byl realizván něklik dílčích knzervátrských průzkumů, mezi nejvýznamnější patřil průzkum stavu pškzení 500 iluminvaných rukpisů 1 prbíhající v letech 2000-2001 neb průzkum pškzení pergamenvé pdlžky vybraných rukpisů pdle metdiky evrpskéh výzkumnéh úklu IDAP /Imprved Damage Assessment f Parchment/, který byl realizván v letech 2002-2005. Pr zachycení fyzickéh stavu rukpisů a pr zpracvání výsledků knzervátrských průzkumů se v těcht případech využíval prpjení textvéh frmuláře s brazvými přílhami. Fyzický stav exemplářů byl z důvdu trvanlivsti záznamu zachycen na barevné 35 mm diapzitivy. Tyt diapzitivy byly převáděny d digitální frmy, technické parametry skenvacíh zařízení zdaleka nedsahvaly kvality prfesinálních skenerů, které jsu v sučasnsti pužívány na pracvišti restaurátrskéh ddělení (viz 2.4 Metdika digitalizace). Pr databázvé zpracvání dkumentace z průzkumu iluminvaných rukpisů byla uplatněna aplikace Micrsft Access 2000. Prblematice průzkumů se pdrbně věnval pan Jiří Vnuček, mžnsti využití knzervátrské databáze pr správu rukpisné sbírky v Knihvně Metrplitní kapituly u sv. Víta jsu názrně ppsány v příspěvku z XIII. semináře restaurátrů a histriků v Třebni [VNOUČEK; SUCHÝ, 2007, s. 240-257]. Záznamy z průzkumu rukpisné sbírky, půvdně zpracvané na papírvých frmulářích, a digitální snímky byly v elektrnickém prstředí prpjeny d jedné kmpaktní databáze. V knzervátrské databázi jsu zachyceny aktuální infrmace pškzení každéh rukpisu, pdrbně je zpracván typlgický ppis. Evidvány jsu rvněž sekundární dkumentační záznamy ve frmě mikrfilmu, negativu, analgvé a digitální ftgrafie, umělecké makety a literární prameny. Pr analýzu stavu pškzení knkrétníh exempláře jsu zvláště cenné záznamy přízené v minulsti. Knzervátrské záznamy v databázi prpjené s bibligrafickými 1 Průzkum byl uskutečněný v letech 2000-2001 v rámci výzkumnéh prjektu Restaurvání iluminvaných rukpisů [VNOUČEK, 2002]. 7
údaji 2 jsu důležitu pmůcku při plánvání dluhdbé strategie chrany fndu. D tét strategie je zahrnut nejen vytvření ptimálníh způsbu ulžení sbírky a stanvení mžnstí manipulace s jedntlivými exempláři, ale také definvání pdmínek jejich badatelskéh zpřístupnění; vymezení hledisek vystavvání a prezentace expnátů a určení pririt při restaurátrském zásahu neb refrmátvání [VNOUČEK; SUCHÝ, 2007, s. 240-257]. Metdika restaurátrské dkumentace (včetně dkumentace průzkumu fndů) vychází z nvdbých pznatků infrmační vědy a je zalžena na sučasných infrmačních technlgiích. Pracuje se již s dkumentačními (ftgrafickými a textvými) záznamy, které vznikají přím v digitální pdbě /brn digital/, starší analgvé záznamy jsu systematicky digitalizvány. Vzhledem k tmu, že většina restaurátrské dkumentace je již zpracvána v digitální frmě, ukazuje se jak výhdnější a perspektivnější řešení přiřazvat k digitálním kpiím ppisná, technická a administrativní metadata. Nalezení vhdnéh metadatvéh frmátu pr ppis, archivaci, vyhledávání a sdílení ftgrafických a textvých záznamů (digitálních i digitalizvaných) je sučástí tét diplmvé práce. 2 Pr tent účel byl digitalizván supis - Patera, A; Pdlaha, A. Supis rukpisů knihvny metrplitní kapitly pražské I-II. Praha, 1910 a 1922. 8
2 Kncepce zpřístupnění sekundární dkumentace histrických fndů Pjem digitalizace a veškeré činnsti suvisející se samtným prcesem digitalizace jsu v sučasnsti chápány v širším kntextu. Pkud se rzhdneme pr digitalizaci nějaké sbírky (sbírka rukpisnéh, tištěnéh materiálu, ftgrafická sbírka, muzejní sbírka atd.), v tmt případě knkrétní sbírka ftgrafických materiálů a papírvých frmulářů, pak d prjektu digitalizace bychm měly zahrnut i činnsti, které přím suvisejí se zajištěním ptimálních pdmínek ulžení primární sbírky, kmplexní chranu všech exemplářů. V tmt úvdním výčtu jsu ve stručnsti zmíněny hlavní aktivity, které byly uskutečněny v rámci výzkumnéh záměru MK00002322103 [Výzkumný záměr, 2009], a pté pdrbně rzebrány jedntlivé plžky. Nejprve byl prveden průzkum fyzickéh stavu jedntlivých materiálů a zjištěny pdmínky jejich ulžení. Na základě výsledků průzkumu byl prveden kmpletní šetření jedntlivých předmětů (mechanické čištění d prachu, dstraněné mastnty a špíny) a vytvřeny vhdné pdmínky pr jejich nvé ulžení. T v praxi znamená, že jedntlivé dkumenty jsu uspřádány pdle typu materiálu d speciálníh archivačníh přádacíh systému (viz 2.1 Archivační systém). Během přádání a zařazvání sekundárních dkumentů d archivačníh systému byla prvedena revize půvdníh značení, byl vytvřen systém pr jejich jednznačnu identifikaci (viz 2.2 Prblematika identifikace a zpracvání). Při dhledání a revizi knihvních signatur byla využívána evidenční databáze, ve které jsu zpracvány základní údaje zdrjvém záznamu (rk přízení záznamu, typ materiálu, pčet záznamů, prvenience záznamu). Metdika digitalizace, včetně archivace digitálních kpií je pdrbněji ppsána v kapitle 2.4 Metdika digitalizace, sučástí digitalizačníh prcesu byl také vytvření systému pr jednznačnu identifikaci digitálních kpií (viz 2.3 Systém identifikace digitálních kpií). Základ digitálníh archivu sekundární ftgrafické dkumentace je pdrbně ppsán v kapitle 2.5 Obsahvá a materiálvá dekmpzice digitálníh archivu. Frmální struktura archivvaných záznamů a jejich rzdělení pdle druhu zdrjvých materiálů je názrně prezentvána v pdbě něklika tabulek a grafů (viz s. 26-29). Pr ppis 9
digitálních kpií byla zpracvána dbrná terminlgie, zachycena je hierarchická struktura řešené prblematiky. Pdrbnsti jsu uvedeny v kapitle 3 Ontlgie ppisu. 2.1 Archivační systém Prblematiku vstupní analýzy sekundární brazvé dkumentace je mžné vnímat ve dvu základních rvinách phledu. Cílem průzkumu byl zaprvé stanvit jedntlivé druhy a typy dstupných materiálů, interpretvána byla výpvědní hdnta záznamů a materiálvá pdstata médií. Průzkum byl v druhé rvině zaměřen na pdmínky ulžení a fyzický stav knkrétních sbírek. Na základě výsledků průzkumu lze knstatvat, že způsb přádání a archivace ftgrafických sbírek byl pdle tehdejších standardů veden na vyské úrvni, systematické ukládání prbíhal d 50. let 20. stletí. Pstupně se však analgvé ftgrafické materiály přestaly v kulturních (knihvních, archivních a muzejních) institucích masvě využívat, d ppředí zájmu se dstala digitální média. Správci sbírek se ftgrafické dkumentaci přestali plně věnvat. Aktuální pdmínky ulžení již nesplňují kvalitativní parametry dluhdbé chrany, z tht důvdu jsu pstupně tyt materiály ukládány d nvéh archivačníh systému, který splňuje nejpřísnější kritéria pr ulžení a chranu ftgrafických materiálů. Ukládání ftgrafických a písemných materiálů prbíhá retrspektivně, restaurátrské zásahy jsu zaznamenávány d 60. let 20. stletí. Dkumentace je rzdělena pdle určitéh typu materiálu, nebť každý typ vyžaduje dlišný způsb ulžení. Jedntlivé záznamy jsu evidvány pdle revidvaných knihvních signatur (viz 2.2 Prblematika identifikace a zpracvání). Archivační přádací systém tvří něklik základních pdtypů ukládacích systémů, které jsu speciálně vybrány pr ulžení knkrétních frem ftgrafických materiálů a papírvých frmulářů. Skleněné negativy standardních rzměrů (9 x 13 cm, 10 x 15 cm a 13 x 18 cm) jsu vkládány d bálek z průhlednéh neutrálníh papíru, jehž kvalita je garantvána 10
testem PAT 3 /Phtgraphic Activity Test/. Deskvé negativy v bálkách jsu ulženy svisle ve speciálně navržených archivních krabicích. Černbílé svitkvé negativy standardních rzměrů (6 x 6 cm, 6 x 9 cm, 9 x 12 cm, 13 x 18 cm) jsu vlženy d kapes frmátu A4, které jsu vyrbeny ze stejnéh materiálu. Kapsy jsu vhdné také pr archivaci pružků černbílých a barevných kinfilmů, jsu uzpůsbeny pr upevňvací mechanismus archivní krabice. Oba systémy jsu ddávány německu firmu Walter Klug GmbH & C. Systém krabic s upínacím mechanismem ddává také britská firma Secl Ltd. Systém tvří kapsy z transparentní plyestervé flie archivní kvality, jejich pužití je výhdné zejména pr uchvání papírvých frmulářů, ftgrafií a případně barevných diapzitivů v rámečcích. Pr zarámvané diapzitivy je německu firmu Archivtechnik KUNZE GmbH & C. vytvřen systém JOURNAL 24, jehž základem jsu krabice vyrbené z čiréh, antistaticky upravenéh Plystyrlu 4. 2.2 Prblematika identifikace a zpracvání Dhledání a revize knihvních signatur představvaly a dsud představují jednu z nejvíce časvě nárčných činnstí. Prblém chybějícíh signvání vykazuje řada svazků přízených nákupy /akvizicí/ či dsud nezpracvané exempláře z rezervních fndů 5. U těcht svazků chybí knkrdance mezi půvdním značením a nvě přidělenu signaturu, v lepším případě je uvedena signatura či sigla půvdníh vlastníka. Restaurátrské záznamy jsu pak čast vedeny pd nesprávným značením, zavádějícím neb triviálním názvem (např. Kaiserkrnik, Mdlitební knížka, Německé živty svatých (1821-1826), Praematicas, Mapa Regni Bhemiae apd.) s nepřesnými bibligrafickými údaji. 3 Test archivní kvality PAT se zabývá mžnými interakcemi při ulžení citlivých ftgrafických materiálů v chranných bálkách. PAT test vyvinutý institutem IPI /Image Permanence Institute/ je celsvětvě uznávanu nrmu ISO 14523, pdle které je testván kmplexní slžení bálek, včetně lepidel, inkustů, štítků a pásek pr archivaci ftgrafických materiálů. 4 Plystyrl je bchdní značení extrudvanéh plystyrenu. 5 D rezervních fndů patří knihvní celky, které nejsu zatím zkatalgizvány. 11
Pdbný prblém chybějící knkrdance vykazuje značení řady svazků ze Slvanské knihvny, čast jsu uváděny puze nesprávné trezrvé signatury, chybí knihvní pmůcka pr mžnst revize půvdníh značení. Při vyhledávání /identifikaci/ riginálních dkumentů, jejichž pstup restaurvání byl zaznamenán na papírvém frmuláři 6, se nepdařil nalézt pžadvané svazky. V těcht případech je nezbytná vizuální kntrla svazků metdu de visu 7 pdle infrmací z dstupnéh záznamu. Menší prblém přestavuje uvedení knihvní signatury ORST ve frmálně nesprávném tvaru neb identifikace sekundární dkumentace puze pdle tresrvéh značení 8. Od 18. stletí zůstávají knihvní signatury beze změny, cž je důležité zejména pr dhledání katalgizačních a dkumentačních záznamů. Za vedení knihvny /dříve c.k. Veřejná a univerzitní knihvna/ Karlem Rafaelem Ungárem (1780-1807) dšl puze k záměně římskéh značení starých tisků za arabské. Pr přidělvání evidenčních signatur nvě restaurvaných svazků z fndu knihvny Kláštera premnstrátů v Teplé je pužíván kvalitně zpracvaný supis rukpisů d kdiklga PhDr. Františka Hffmanna, CSc. [HOFFMANN, 1999]. Pr identifikaci kdexů je důležitá existence seznamu knkrdancí půvdníh značení inventáře, které byl zpracván pdle chrnlgickéh uspřádání knihvníkem M.Nentwichem v letech 1917 a 1925, a v rce 1998 nvě přidělených přadvých čísel již zmíněným Františkem Hffmannem. Názrný příklad prblematiky přesné evidence restaurátrských záznamů pd knihvní signaturu lze dkumentvat na záznamu restaurvání rukpisu Teplá Cd. 43. Rukpis byl v rce 1992 restaurván v NK ČR pd tímt značením, část rukpisnéh fndu (nejstarší kdexy Cd. 1 49) byla v knihvně depnvaná d 50. let. P rce 1996 byl fnd restituván půvdním vlastníkům. V rce 2006 byl státem vykupen subr 546 prvtisků, 746 paletypů, dále sbírka 56 zlmků 6 Některé záznamy restaurvání jsu puze v pdbě papírvéh frmuláře, absence ftgrafické dkumentace neumžňuje bližší identifikaci knkrétníh dkumentu. 7 na místě, s knihu přím v ruce 8 T, jak se však v průběhu dhledávání něklikrát ukázal, může být i značně nejednznačné a nepřesné, takže lze velmi těžk identifikvat restaurvaný svazek (viz některé exempláře Slvanské knihvny). 12
vyjmutých z tisků a v letech 2007 2008 i sbírka 1200 rukpisných kdexů z klášterní knihvny v Teplé. D správy NK ČR byl tak pět předán výše zmíněný rukpis, který má nyní nvě přidělenu knihvní signaturu Teplá_MS_b 23. Dalším zajímavým příkladem systematicky vedené dkumentace může být záznam restaurvání prvtisku v rce 1964, prvtisk značený signaturu FK 43/2 byl ulžen v interiérvé knihvně Františkánskéh kláštera v Chebu 9. D sbírek NK ČR byly ze sbírek klášterní knihvny zakupeny v rce 2008 nejcennější exempláře cca 500 prvtisků a 500 starých tisků z první plviny 16.stletí 10. Mezi těmit vzácnými exempláři se pět pd správu NK ČR dstal výše zmíněný prvtisk. Pkud p restaurátrském či knzervačním zásahu dstane knihvní dkument nvě přidělenu signaturu, je velmi btížné tent fyzický dkument dhledat. Djde-li ke ztrátě vazeb mezi dkumentací fyzickéh stavu (ftgraficku, písemnu, před/při/p šetření) a riginálem, je veškeré úsilí při jejím přizvání zmařen. Na něklika knihvních exemplářích je demnstrvána důležitst zaznamenání jejich fyzickéh stavu. Jak první příklad psluží něklik svazků (sign. Sz 12, IV Fd 24, Osek SS 44), u kterých byl na základě rzhdnutí kurátra přistupen k sejmutí unikátních zlmků či fragmentů. Pkud existuje řádně vedená restaurátrská zpráva, je mžné v buducnu přesně identifikvat prvenienci zlmku neb v pačném případě nalézt vyjmutu část. Vyjmutý fragment je zpravidla již vedena pd jiným značením (sign. Sb 25, Praematicas 11, Osek 150) a zahrnut d jiné sbírky (sbírka fragmentů rukpisů, tisků, minucí, pamfletů apd.). U některých tisků z Rudnick-Lbkvické knihvny (sign. II Db 17, II Db 34, III La 13, IV Bd 12, IV Dg 412, VI D 4, IV Eb 33, IV Gc 22, Th Dg 78, VII Ab 10) byly nalezeny knzervační zprávy z něklika bdbí. Na základě bsahu zpráv lze knstatvat, že svazky restaurvané v rce 1969 byly navráceny na půvdní míst d již nevyhvujících úlžných prstr. V prvizrních depzitářích (depzitář 9 Nárdní knihvna tut interiérvu knihvnu spravvala d rku 1968, pté byl vedení fndu předán muzeu v Chebu. 10 D tét slupiny patří pstinkunábule s přibližnu časvu hranicí vymezení 1501-1520 a paletypy hraničené rkem vydání 1501-1550. 11 zatím bez sign. 13
Pstlprty) s nekntrlvanými klimatickými pdmínkami dšl v důsledku bujení plísní a mikrrganismů k nenávratným škdám na vazbách knih. Vegetační aktivita plísní byla zřejmě způsbena dluhdbým ulžením svazků v nevětraném prstředí s vysku relativní vlhkstí, mhl také djít k zatečením dešťvé vdy d depzitáře. Z tht důvdu byl nutné v rce 1979 knihy pět šetřit, byla prvedena desinfekce kžených vazeb, jejich pvrch byl šetřen tukváním a zhtvena nvá chranná puzdra. Na základě výše zmíněných ukázek je nutné připmenut, že pr vedení a systematické zpracvání dkumentace fyzickéh stavu histrických sbírek v rámci chrany fndů je velmi důležitá splupráce restaurátra a správce fndu. A t již d samtnéh pžadavku na šetření /restaurvání/ knihvníh dkumentu, až p zaknčení celéh prcesu zařazením exempláře zpět na knihvní regál, vyhtvením a devzdáním kvalitně zpracvané restaurátrské dkumentace. 2.3 Systém indexace digitálních kpií V suvislsti s přádáním a indexváním digitálních kpií byla prvedena výše zmíněná revize půvdníh značení primárních záznamů. Relevantní způsb evidence pmcí knihvních signatur byl knzultván s dbrníky ze Slvanské knihvny, Hudebníh ddělení a ORST. Pr účely sjedncení veškerých záznamů pdle knihvních signatur byla vytvřena pmcná evidenční databáze. D pracvní evidenční databáze jsu ukládány infrmace existenci dstupných zdrjů. Vytváří se kmpletní přehled materiálů, rzdělených pdle určitých kritérií pr další zpracvání. Tat pracvní databáze usnadňuje kmpletvání a dhledávání jedntlivých typů materiálů jak jsu černbílé negativy na kinfilmu neb svitkvém filmu různých frmátů (6 x 6 cm, 9 x 11,5 cm, 13 x 18 cm apd.), barevné 35 mm negativy, barevné diapzitivy, digitální snímky a restaurátrské zprávy na papírvých frmulářích. Databáze je zárveň využívána při revizi půvdníh značení záznamů. Materiály jsu v databázi rzděleny v základní úrvni pdle sbírky, ve které jsu rganizačně archivvány. U každéh typu materiálu je zachycen rk přízení záznamu, cž je klíčvé při analýzách stavu pškzení knkrétníh bjektu. Průběžně budu 14
dplňvány údaje dalších existujících dkumentačních záznamech v pdbě svitkvých a skleněných negativů, mikrfilmů, uměleckých faksimile neb reprdukcí. Systém indexace digitálních kpií je zalžen na nvě vytvřeném jedinečném identifikátru, jenž v sbě zahrnuje infrmace půvdu a materiálvé pdstatě zdrjvéh materiálu. Identifikátr se skládá ze signatury zaznamenané knihvní jedntky a systémvéh čísla. Systémvé čísl bsahuje infrmaci prvenienci 12 digitalizvanéh materiálu, materiálvé pdstatě dkumentačníh záznamu a přadvé čísl snímku. Příklad indexvání digitálních kpií vztahujících se k jedné knihvní signatuře je charakterizván v Tabulce 1. XVII F 25_000000 prvenience záznamuzdrjvý materiálčísl snímku XVII F 25_000004 4. strana papírvéh frmuláře restaurátrské zprávy A4 XVII F 25_100002 2. strana papírvéh frmuláře restaurátrské zprávy A4 z jinéh bdbí XVII F 25_001027 27. snímek na ČB kinfilmu 35 mm XVII F 25_002101 101. snímek na BAR diapzitivu 35 mm XVII F 25_003015 15. snímek na ČB svitkvém filmu 6 x 6 cm (neb 6 x 10 cm) XVII F 25_004025 25. snímek na ČB svitkvém filmu 9 x 11,5 cm XVII F 25_005088 88. snímek na ČB svitkvém filmu 13 x 18 cm XVII F 25_006036 36. snímek na BAR kinfilmu XVII F 25_007004 digitální snímek čísl 4 XVII F 25_008018 ČB ftgrafie čísl 18 XVII F 25_009010 BAR ftgrafie čísl 10 XVII F 25_010001 1. snímek na skleněném ČB negativu 13 x 18 cm XVII F 25_011053 53. snímek na BAR svitkvém diapzitivu XVII F 25_302101 101. snímek na BAR diapzitivu z průzkumu fndů 2000-2001 XVII F 25_510088 88. snímek na ČB skleněném negativu z Archivu ORST Tabulka 1 Systém indexace digitálních kpií 2.4 Metdika digitalizace Digitalizace sbírek sekundárních ftgrafických materiálů, zejména restaurátrské dkumentace a sbírky negativů univerzitních tezí (viz 2.5.2 Sbírka negativů barkních 12 značení sbírky, ve které je primární materiál archivván 15
univerzitních tezí), se vyznačuje určitými specifickými vlastnstmi. Jedná se různé druhy záběrů, které byly vytvřeny za nestandardních pdmínek. Byly pužity rzdílné typy ftgrafických materiálů, jejichž kvalita se výrazně liší. Ftgrafické záznamy byly přizvány v různých časvých bdbích, u některých snímků je kvalita brazvé infrmace vlivněna prcesem stárnutí. Řada těcht sekundárních brazvých infrmací, které pskytují mnh cenných infrmací vlastním primárním fndu, není v sučasnsti dpvídajícím způsbem využívána. V digitálním prstředí se v naprsté většině pdařil tyt různrdé, rzdílným způsbem zpracvané záznamvé materiály identifikvat, sjedntit a uspřádat. Pkud jsu k dispzici záznamy na černbílých neb barevných ftgrafiích a nepdařil se dhledat chybějící negativy, pak jsu vytvářeny digitální kpie z těcht ftgrafií v menším ptickém rzlišení než u negativů. Hlavním cílem digitalizace sekundárních brazvých infrmací je jejich zpřístupnění pr vědecké účely, chrana primárních sbírek a prpjení na další záznamy. Během prcesu digitalizace je nutné zabezpečit riginální materiály prti nežáducímu pškzení, eliminvat mžná rizika škd způsbených nevhdnu manipulací. Při digitalizaci jsu riginální materiály vystaveny zvýšenému svitu 13 a zvýšenému riziku zahřívání. Nežáducím účinkům světelné energie zejména u citlivých barevných ftgrafických materiálů - půsbení světla má kumulativní charakter, se v tét suvislsti nelze vyhnut [pdrbněji NOVOTNÝ, 2007, kapitla 3.2.2 Preventivní chrana riginálů prti účinkům světla]. Pr skenvání papírvých frmulářů restaurátrských zpráv, skleněných neb svitkvých negativů různých rzměrů (viz 2.1 Archivační systém) se pužívá grafická stanice. Sučástí stanice je výknný pčítače Mac Pr 1,1 se systémvým sftwarem Mac OS X verze 10.4.11 a prfesinální plchý skener frmátu A3 EPSON Expressin 10 000 XL s příslušenstvím. 13 sučin intenzity světlení a dby expzice 16
Obrázek 1 Panna Marie Sněžná, mědiryt 78 x 50,8 cm /Archiv negativů ORST/ Na Obrázku 1 je zachycena relativní velikst digitální kpie při zvětšení 3 %, 16,7 %, 66,7 % a 100 %. Digitální kpie, brazvé veliksti 18980 x 29350 px /pixel, brazvý bd/, vznikla skenváním skleněnéh černbíléh negativu 13 x 18 cm při rzlišení 4 800 dpi 14. Pr refrmátvání 15 35 mm barevných diapzitivů a kinfilmů je pužíván prfesinální skener NIKON Super Clscan 4000. Skener dispnuje ptickým rzlišením 4000 dpi a umžňuje v případě ptřeby hardwarvé dstraňvání infrmačníh šumu v pdbě drbných prachvých částic, škrábanců neb tisků 14 Jedntka rzlišení DPI /Dt Per Inch/ udává mnžství brazvých bdů na jeden palec /ptická hustta brazu/. 15 Refrmátvání znamená systém přensu bsahvé a grafické stránky dkumentu z jednh média na jiné médium, které je bvykle vhdnější pr prezentaci, perativnější a neb stabilnější. K tmut účelu se využívá technlgie mikrfilmvání, přímé digitalizace neb hybridní metda digitalizace ftgrafických záznamů (především na mikrfilmech). Při chranném refrmátvání se vytváří primární kpie pr archivaci a další uživatelské kpie pr zpřístupnění bsahu dkumentu. Tímt způsbem se zvyšuje mžnst chrany riginálu prti ptenciálnímu pškzení neb ztrátě. V případě hržení půvdníh nsiče infrmace degradací (např. degradace nvdbéh kyseléh papíru) plní refrmátvání funkci záchrannu, bsahu dkumentu je převeden na náhradní médium trvalejší hdnty [Nárdní knihvna ČR, 2004]. 17
prstů na záznamvé vrstvě. Jedná se technlgii skenvání v infračerveném světle Digital ICE /Image Crrectin Enhancement/, kteru lze uplatnit puze u barevných materiálů. Základ prevence prti mžnému pškzení neb ztrátě důležitých infrmací spčívá ve vytvření systému pr zálhvání dat. Digitální kpie a digitální snímky přehledně uspřádané d slžek pdle knihvních signatur, jsu ukládány na více zálžních médiích (ptické disky CD, DVD, pevné disky /Hard Disk/, externí HDD disky /Hard Disk Drive/) a lkalizvány na více místech. Z důvdu rychle se rzvíjejících infrmačních technlgií byla zvlena strategie archivace digitálních brazvých kpií dděleně d jakéhkliv databázvéh systému. Digitální kpie jsu archivvány v digitálním repzitáři na třech pevných discích s maximálním úlžným prstrem celkvé kapacitě 1,5 TB. Technické parametry digitálních kpií jsu blíže specifikvány v Tabulce 2 a v Tabulce 3 na následující straně. Nejnvější ftdkumentace je přizvána přímu digitalizací, krmě digitálních kamer uvedených v Tabulce 3 byly pužity i další typy digitálních ftaparátů značek Cann /IXUS 700, PwerSht A70, PwerSht G6/, Panasnic /DMC-FX10/, Kdak /DX6440/, Sany /DSC-J1/ a digitální ptika d firmy Olympus pr fcení mikrskpických snímků. 18
Tabulka 2 Specifikace technických parametrů archivních digitálních kpií Tabulka 3 Specifikace technických parametrů archivních digitálních kpií 19
2.4.1 Přednsti a rizika digitalizace sbírky negativů Přednsti a mžná rizika digitalizace sbírky negativů prti přímé digitalizaci riginálních dkumentů lze ppsat na příkladu digitalizace černbílých negativů univerzitních tezí (viz 2.5.2 Sbírka negativů barkních univerzitních tezí). Základní přednsti jsu shrnuty d něklika následujících bdů: preventivní chrana riginálu před svitem v důsledku digitalizace prezentace sbírky pr badatelské účely bez ptenciálních rizik pškzení rzměrných riginálů v důsledku prcesu digitalizace mezení zápůjček riginálu a usnadnění výběru expnátů v rámci výstavní plitiky vytvření evidenčníh, rientačníh a selekčníh aparátu pr výběru knkrétníh exempláře v elektrnickém prstředí lze spíše sjedntit kvalitativní parametry ftgrafickéh záznamu z více primárních zdrjů chrana skleněných a svitkvých negativů zefektivnění způsbu zhtvvání reprdukcí zachycení fyzickéh stavu jednlistů v určitém bdbí Oprti tmu je třeba také zmínit mžná rizika, jež vyplývají z digitalizace sekundární (nesystematicky zpracvané) sbírky negativů v prvnání s přímu digitalizací: chybí mžnst standardizace technických parametrů, ftgrafické negativy byly přízeny za dlišných expzičních pdmínek kvalita zbrazení je vlivněna mikrsenzimetrickými vlastnstmi citlivé vrstvy negativu (dlišná granuita a citlivst halgenidstříbřité vrstvy) a vyvlávacím prcesem - ztráta detailů ve světlech a stínech infrmační šum způsbený degradací černbílých negativů v důsledku neddržení předepsaných pstupů při vyvlání a ustálení halgenidstříbřité vrstvy pškzení v důsledku vnějších degradačních faktrů, nevhdné manipulace a způsbu ulžení, rzdílné stáří negativů hardwarvá kvalita skeneru a sftwaru pr snímání a zpracvání předlhy, vlba ptimálních parametrů rzlišení digitálních kpií a archivačníh frmátu U bu pstupů digitalizace - přímé a nepřímé, se vyskytují určité frmy infrmačníh šumu, které jsu charakteristické pr prces snímání reálnéh bjektu na záznamvé médium. Ztráta infrmací je zpravidla způsbena nedknalstí 20
hardwarvéh vybavení tzv. ptickými vadami bjektivů 16, dále v důsledku lidskéh faktru přeexpnváním neb pdexpnváním snímku a špatným zastřením. Důležitý je také způsb nasvícení předlhy, její uchycení neb prstrvé nastavení bjektivu vůči fyzickému bjektu. 2.5 Obsahvá a materiálvá dekmpzice 17 digitálníh archivu Jedntlivé typy sekundární ftgrafické dkumentace byly pdrbněji ppsány v bakalářské práci [NOVOTNÝ, 2007, kapitla 2 Průzkum brazvé dkumentace ve vybraných institucích, s. 25-34], prt se zaměřím puze na základní charakteristiku knkrétních sbírek negativů, pstupně začleňvaných d digitálníh repzitáře v rámci účelvé neb výběrvé digitalizace. Základní výčet těcht něklika sbírek je důležitý pr pchpení celkvé rganizace digitálníh archivu. Dplňvání digitálních kpií d digitálníh archivu byl przatím přerušen ke dni 18.11.2009. Další brazvé kpie (v sučasné dbě se jedná především materiály přízené přímu digitalizací) jsu zatím archivvány samstatně. V důsledku ustálenéh pčtu záznamů v digitálním archivu je mžné prvádět vyhdncvání jeh bsahu, na základě zpracvávaných údajů i detailnější rzbrvu činnst. Jedná se v pdstatě jednduchu metdu data mining 18. Něklik takvých příkladů rzbrvé činnsti je uveden níže v tabulkách a grafech. 2.5.1 Restaurátrská dkumentace, knzervátrské průzkumy V restaurátrském ddělení NK ČR se nachází unikátní klekce písemné a brazvé dkumentace, která je přizvána d 60. let minuléh stletí v rzsahu péče vzácné knihvní exempláře, při průzkumech histrických fndů a výstavách. 16 Mezi ptické vady bjektivů patří např. sférická kruhvá aberace, která způsbuje defrmaci velkfrmátvých předlh, a neb nízká světelnst bjektivů při zbrazvání detailů velkfrmátvých předlh. 17 Dekmpzice (termín pužívaný v blasti prjektvání infrmačních systémů) znamená prces rzkladu systému na dílčí subsystémy, jedntky a prvky. Někdy bývá tímt termínem značván i výsledek tht prcesu. Prces dekmpzice či strukturalizace systému je prváděn pdle určitých hledisek (věcné, funkční, hierarchické, tplgické) a rzlišvacích úrvní. 18 metda vytěžvání vstupních dat z databáze 21
Při restaurátrských pracích je dkumentván půvdní fyzický stav exemplářů, stav v průběhu restaurvání a p knzervátrském zásahu. Na ftgrafickém záznamu jsu zachyceny např. typlgické a knstrukční prvky, různé druhy pškzení, histrické pravy a další zajímavsti. Dkumentvány jsu rvněž technlgické pstupy, metdy knzervace a prváděna analýza materiálů. Na Obrázku 4, 5, 6, 7 (viz Přílha, s. i-ii) je zachycen něklik vybraných typů záběrů. V sučasné dbě je prváděn také průzkum barevné vrstvy pmcí makrskpických, mikrskpických a spektrálních snímků. Fyzický stav exemplářů je systematicky ftgrafván a zaznamenáván při průzkumech fndů i výstavách /cnditin reprts./ Restaurátrská dkumentace vedená p desetiletí, systematicky zpracvaná a archivvaná je uceleným zdrjem infrmací, který může napmci při zdpvězení následujících klíčvých tázek: Jsu v minulsti pužívané knzervátrské pstupy efektivní? Nedchází během přirzenéh stárnutí k nežáducím účinkům aplikvaných chemických látek? Jsu pzrvány změny úbytku barevné vrstvy či rapidní zhršvání krze železit-duběnkvých inkustů v psledních desetiletích? Význam infrmací fyzickém stavu primárníh fndu a jedntlivých dkumentech je nesprný. Přízené záznamy jsu důležité pr badatelské, vědecké a studijní účely, ať už z hlediska kdiklgickéh, typlgickéh neb právě z důvdů prevence a chrany knihvních sbírek. Pdle písemných a zvláště ftgrafických materiálů lze prvnávat sučasný stav exemplářů se stavem dříve dkumentvaným, důležité je přitm časvé hledisk přízení záznamu. Dále je mžné z dkumentace histrických fndů vycházet při pškzení neb ztrátě primárníh dkumentu, při jeh identifikaci, restaurvání či případné reknstrukci (např. při reknstrukci půvdních vazeb zničených v důsledku živelných phrm neb katastrf). Sbírka restaurátrské dkumentace je tedy archivvána s přihlédnutím k celkvému chrnlgickému kntextu vzniku záznamů. Retrspektivním způsbem jsu digitalizvány a pstupně zpracvány veškeré dstupné materiály, záznamy restaurátrském zásahu na papírvých frmulářích jsu systematicky vedeny d rku 1964! Takt dluhdbě vedené záznamy pužitých metdách, pstupech, 22
materiálech, aplikačních činidlech či knkrétních chemických látkách jsu slibným základem pr případné srvnávací analýzy a studie efektivity knzervačních prcesů. Restaurátrsku dkumentaci lze uplatnit při věřvání účinnsti dříve pužívaných knzervačních metd a způsbu šetření knihvních materiálů neb při vývji nvých technlgických pstupů. Cílem knzervátrských průzkumů je zjišťvání skutečnéh stavu vzácných sbírek. Na základě výsledků průzkumu se stanvují kritéria a pririty záchrany knihvníh fndu, zvlí ptimální způsb preventivní chrany. Díky přesné evidenci zdrjvých materiálů a digitálních kpií je mžné u naprsté většiny případů určit přesnu dataci přízení každéh záznamu 19, jmén restaurátra, způsb zásahu (částečný bez rzebírání, kmplexní s rzebráním knižníh blku), zadavatele, druh dkumentu a druh psací pdlžky. Pr unifikaci frem příjmení restaurátrů 20 byl vytvřen samstatný rejstřík. Přesné rzměry bjektu, naměřené hdnty ph, údaje výstavách, akcích a zápůjčkách neb dalších existujících kpií (mikrfilm, ftgrafický negativ, barevný diapzitiv, reprdukce, umělecká faksimile) nejsu již zachyceny u všech záznamů. Bibligrafický a kdiklgický ppis není vždy zpracván v dstatečné kvalitě, čast jsu uvedeny neúplné, nepřesné a zavádějící údaje. Důležitu pmůcku při revizi knihvních signatur (rukpisů, inkunábulí a depnátů) je pracvní databáze rukpisů a inkunábulí ORST. V databázi je mžné dhledat jmén autra, název titulu a dkaz na již existující kpie jedntlivých exemplářů. Databáze zpracvaná v tabulkvém editru EXCEL bsahuje knkrdance starých signatur, trezrvéh značení a frmálních knihvních signatur. Někdy jsu v databázi zaznamenány údaje dataci rukpisu a akvizici, důležité jsu dkazy na brazvé kpie vybraných částí dkumentu na mikrfilmu neb faksimile 21 i údaje digitalizaci v rámci digitální knihvny Manuscriptrium. Kvalitně je zpracvána 19 datum restaurátrskéh a knzervačníh zásahu, průzkumu fyzickéh stavu rukpisu apd. 20 rzdílné identifikační údaje téže sby jak je rdné příjmení, předešlé příjmení, aktuální příjmení, pracvní funkce 21 V tmt smyslu je míněn uměleck-řemeslné zpracvání určité strany, nejčastěji rukpisu, vlžené d makety /věrhdné napdbení/ vazby knihy. 23
výběrvá retrspektivní bibligrafie k rukpisům NK ČR frmu referenčních dkazů na tištěné katalgy, supisy a rejstříky. Na Grafu 1 je zbrazen rzdělení dkumentace fyzickéh stavu exemplářů 22 pdle jedntlivých fndů. D digitálníh archivu nejsu zatím zahrnuty knzervátrské záznamy knihvních dkumentů ze Státní technické knihvny z let 1964-1972 a z knihvny Nárdníh technickéh muzea z let 1970-1972. Dsud nejsu zpracvány záznamy hrmadnéh šetření sbírek neb jejich částí, jedná se zejména chemicku knzervaci usní /tukvání/ a desinfekci fndů 23. V některých případech je na jednm frmuláři uveden více šetřených exemplářů neb na jednm ftgrafickém záběru zachycen phrmadě něklik bjektů. Z tht důvdu je pr každu knihvní jedntku reprezentvanu knihvní signaturu přízena samstatná kpie. pčet dkumentvaných exemplářů 219 55 21 20 ORST SK OH Archiv NK ČR Ostatní instituce 1093 Graf 1 Dkumentace stavu pškzení fndu (pčet dkumentvaných exemplářů) D buducna je vhdné uvažvat ještě retrspektivním zpracvání záznamů rukpisů, inkunábulí a starých tisků přízených před rkem 1964. Restaurátrské zásahy z tht bdbí jsu dkumentvány puze na papírvých štítcích, které bývají 22 Dkumentace je v tmt případě přizvána při restaurvání, průzkumu fndu a výstavách. 23 Čast se jedná záznamy z blasti nvdbých fndů, v rámci časvéh vymezení záběru archivu se jejich zpracvání zatím neuvažuje. 24
zpravidla vlepeny na přídeští knih neb d chranných balů. Na štítcích je zachycena stručná infrmace pužitém pstupu a metdě, jmén restaurátra, rk zásahu, případně krátký ppis fyzickéh stavu. V následující brazvé části (viz s. 26-29) je v Grafu 2 zachycen rzdělení všech digitálních kpií pdle typu zdrjvéh záznamvéh materiálu, v legendě je vysvětlena excerpce jedntlivých fndů 24. Z grafickéh ztvárnění je patrné, že nejvíce zastupeny jsu snímky zhtvené přím v digitální pdbě /brn digital/, ačkliv se tat frma dkumentace v ddělení restaurvání pužívá teprve d rku 2000. Přesnější vymezení bdbí pužívání jedntlivých záznamvých materiálů, včetně jejich systémvé indexace v digitálním archivu je uveden dále v Tabulce 4. Pčet dkumentvaných exemplářů v jedntlivých fndech a časvé rzmezí pužívání základních frem dkumentace - něklik typů restaurátrských frmulářů dplněných ftdkumentací, restaurátrské frmuláře bez dkumentace, samtný ftgrafický záznam, lze sledvat v následující Tabulce 5. Tt rzdělení v pdstatě vystihuje kvalitativní zpracvání restaurátrské dkumentace. V Grafu 3 umístěném na další samstatné straně je pdrbněji znázrněna struktura dkumentace stavu pškzení fndu ORST (šetřené neb przkumané exempláře). Pr názrnst je pužit pracvníh rzdělení fndu ORST pdle druhu dkumentů 25. U jedntlivých kategrií (rukpis, depnát rukpisu, tisk, restituvaný tisk, univerzitní teze, inkunábule) je v legendě uveden pčet digitálních kpií charakterizující knkrétní knihvní exempláře. Prblematika knihvních dkumentů značených bez signatury byla zevrubněji ppsána v kapitle 2.2 Prblematika identifikace a zpracvání. Na knci brazvé části je v Tabulce 6 uveden pčet dkumentvaných exemplářů z fndu ORST pdle typu pužité dkumentace, zhledněn je hledisk druhu primárníh fyzickéh bjektu. V pslední Tabulce 7 jsu digitální kpie rzděleny pdle typu záznamvéh materiálu, při rzdělení digitálních kpií je pět přihlédnut ke kategrii druhu fyzickéh bjektu. 24 ORST /Oddělení rukpisů a starých tisků/, SK /Slvanská knihvna/, OH /Hudební ddělení/, Archiv NK ČR a statní instituce 25 Pracvní rzdělení digitálních kpií pdle druhu primárníh dkumentu služí puze k efektivnější správě digitálníh archivu a k usnadnění ppisu jedntlivých digitálních kpií. 25
9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 dkumentace stavu pškzení fndů Ostatní instituce Archiv NK ČR OH SK ORST pčet digitálních kpií 1000 0 kinfilm ČB /35 mm/ zpráva elektrnická WORD zpráva papírvá ftgrafie barevná /10x15 cm/ ftgrafie ČB /13x18 cm/ ft digitální průzkum fndu ft digitální svitkvý film /13x18 cm/ svitkvý film /9x11,5 cm/ svitkvý film /6x6, 6x9 cm/ diapzitiv barevný /35 mm/ průzkum fndu diapzitiv barevný /35 mm/ kinfilm barevný /35 mm/ typ záznamvéh materiálu Graf 2 Dkumentace stavu pškzení fndů (pčet digitálních kpií pdle typu záznamvéh materiálu 26
Tabulka 4 Dkumentace stavu pškzení fndů (typ dkumentace, datace, pčet dkumentvaných exemplářů) Tabulka 5 Dkumentace stavu pškzení fndů (pčet digitálních kpií, typ záznamvéh materiálu, datace, indexace) 27
9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 dkumentace stavu pškzení fndu ORST bez signatury tisky /restituce/ tisky univerzitní teze inkunábule rukpisy /depnáty/ rukpisy pčet digitálních kpií 1000 0 kinfilm ČB /35 mm/ zpráva elektrnická WORD zpráva papírvá ft digitální svitkvý film /13x18 cm/ svitkvý film /9x11,5 cm/ svitkvý film /6x6, 6x9 cm/ diapzitiv barevný /35 mm/ průzkum fndu diapzitiv barevný /35 mm/ kinfilm barevný /35 mm/ ftgrafie barevná /10x15 cm/ ftgrafie ČB /13x18 cm/ ft digitální průzkum fndu typ záznamvéh materiálu Graf 3 Dkumentace stavu pškzení fndu ORST (pčet digitálních kpií pdle typu záznamvéh materiálu) 28
Tabulka 6 Dkumentace stavu pškzení fndu ORST (typ dkumentace, datace, pčet dkumentvaných exemplářů) Tabulka 7 Dkumentace pškzení fndu ORST (pčet digitálních kpií, typ záznamvéh materiálu, datace, indexace) 29
2.5.2 Sbírka negativů barkních univerzitních tezí V Oddělení rukpisů a starých tisků NK ČR je ulžena unikátní sbírka barkních tezí a disertací bhájených na Filzfické fakultě Karl-Ferdinandvy univerzity v letech 1637-1754. Samstatný celek je tvřen 526 grafickými jednlisty tezí, které služily jak slavnstní známení a pamětní list při závěrečných veřejných disputacích. Pdstatnu část exemplářů (sign. Th. 1-518) získala knihvna darem d Univerzity Karlvy v rce 1863. Subr značné histrické hdnty je významným dkladem barkní a rkkvé užitné grafiky a zárveň důležitým pramenem k dějinám univerzity, především k náplni studia filzfie a dbvéh univerzitníh ceremnielu. Univerzitní teze jsu rzměrné grafické jednlisty, které jsu tištěné nejčastěji techniku mezztinty, celrytu a mědirytu na ručním papíru. Větší část teze tvří návěští s tematiku alegrických zbrazení světců a biblických výjevů. V tét brazvé části se čast bjevují veduty měst, erbů a prtréty významných plitických a univerzitních sbnstí. Textvý dtisk v dlní části teze tvří slavnstní hláška s údaji zúčastněných sbách (patrn, praesidius, rectr, defendent). Ohláška bývá umístěna zpravidla ve středu, p stranách jsu vytištěny vlastní teze bhajby [FECHTNEROVÁ, 1984]. Teze bývají pr svu kulturně-histricku či uměleck-řemeslnu hdntu čast využívány badateli a prezentvány na mnha výstavách. Z tht důvdu byla část sbírky (sign Th. 1-345) v 60. letech refrmátvána na černbílé skleněné desky frmátu 13 x 18 cm, v 70. letech byly přízeny svitkvé negativy stejnéh frmátu a zbytek tezí byl v 80. letech nafcen na svitkvé negativy frmátu 6 x 9 cm. Z tét sbírky negativů byly pr ptřeby uživatelů zhtvvány reprdukce tezí ve ftgrafické labratři NK ČR. V Oddělení restaurvání NK ČR byla tat sbírka kmplexně šetřena, ulžena a digitalizvána. Pr ppis grafických jednlistů byla vytvřena samstatná databáze, ppisná metadata vytvřená speciálně pr tut sbírku grafických jednlistů budu prpjena se základními metadaty restaurátrském zásahu. Při začleňvání níže uvedených prvků d splečnéh metadatvéh schématu je mžné základní prvky 30
kvalifikvat 26. Ke kmplexnímu bibligrafickému ppisu univerzitních tezí pdle tištěnéh katalgu [FECHTNEROVÁ, 1984] byl vytvřen něklik abecedně řazených rejstříků, které usnadňují kntrlu autritních frem jmen a hesel. Ve jmenném rejstříku jsu zahrnuty kategrie půvdce díla jak je rytec /sculpsit/, tvůrce /fecit/, tvůrce brazvé předlhy /pinxit/, tvůrce půvdní kresby /invenit, delineavit/, nakladatel /excudit/, dále kategrie sb z hlášky praesidius, rectr, patrn a defendent. Rejstřík ikngrafický bsahuje kategrie námět a mtiv zbrazení případně nápis ; pr rejstřík heraldika jsu charakteristické znaky a erby. Hesla jsu zpracvána ve frmě rtvanéh rejstříku (hesl dplněk hesla). Unifikvané frmy jmen sb byly revidvány pdle subru autrit NK ČR a některá předmětvá hesla případně dplněna pdle pisu hlášky. ftgrafická dkumentace sbírky barkních univerzitních tezí skleněný negativ ČB /13x18 cm/ 146 95 3 3 svitkvý film /6x6, 6x9 cm/ svitkvý film /13x18 cm/ svitkvý film /9x11,5 cm/ ft digitální 339 Graf 4 Ftgrafická dkumentace sbírky univerzitních tezí (typ záznamvéh materiálu) Slžení ftgrafické dkumentace sbírky univerzitních tezí je názrně zachycen na Grafu 4. Dminantním typem záznamvéh materiálu jsu skleněné deskvé negativy frmátu 13 x 18 cm. 26 kvalifikátry zjemňují či zpřesňují sémantiku vybraných prvků 31