Algoritmus určování rovnice roviny pro laserové skenování

Podobné dokumenty
je nutná k tomu, aby byl odhad takto pořízený je potřebná k tomu, aby proměnné-instrumenty vysvětlující veličiny v rovnici je nahrazovaly co

Teoretický souhrn k 2. až 4. cvičení

3. Kvadratické rovnice

Komplexní čísla. Pojem komplexní číslo zavedeme při řešení rovnice: x = 0

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1

x + F F x F (x, f(x)).

Metoda konečných prvků. Robert Zemčík

Základní principy fyziky semestrální projekt. Studium dynamiky kladky, závaží a vozíku

Pístový efekt výtahů ve stavebních objektech

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT listopad r r. . b = A

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM homogenizace (směšovací pravidla)

Staré mapy TEMAP - elearning

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

NÁVRH DECENTRALIZOVANÉHO ŘÍZENÍ METODOU DYNAMICKÉ KOMPENZACE. Milan Cepák, Branislav Rehák, Vladimír Havlena ČVUT FEL, katedra řídicí techniky

1.1 Numerické integrování

Zadání příkladů. Zadání:

P i= Od každého obrázku sady odečteme průměrný obraz (provedeme centrování dat): (2)

Potřeba tepla na vytápění budovy

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b b2 2.

VÝVOJ SOFTWARU NA PLÁNOVÁNÍ PŘESNOSTI PROSTOROVÝCH SÍTÍ PRECISPLANNER 3D. Martin Štroner 1

( ) Mechanická práce II. Předpoklady: 1501

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

25 Měrný náboj elektronu

Obr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou

SMR 1. Pavel Padevět

ZNALECKÝ POSUDEK. Příloha č. 4

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE

P2 Číselné soustavy, jejich převody a operace v čís. soustavách

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

Měření příkonu míchadla při míchání suspenzí

Druhé kvantování. Slaterův determinant = χ χ

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

9. Měření kinetiky dohasínání fluorescence ve frekvenční doméně

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

a i,n+1 Maticový počet základní pojmy Matice je obdélníkové schéma tvaru a 11

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

Tento materiál vznikl díky Operačnímu programu Praha Adaptabilita CZ.2.17/3.1.00/33254

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2018/2019

Využití analýzy odchylek při hodnocení ziskovosti finančních institucí

Posouzení stability svahu

Přibližné řešení algebraických rovnic

Neurčité výrazy

11. cvičení z Matematické analýzy 2

4 NÁHODNÝ VEKTOR. Čas ke studiu kapitoly: 60 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět

8. cvičení z Matematiky 2

Laboratorní práce č. 6 Úloha č. 5. Měření odporu, indukčnosti a vzájemné indukčnosti můstkovými metodami:

Základy teorie matic

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

Vlnová teorie. Ing. Bc. Michal Malík, Ing. Bc. Jiří Primas. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.

Stavební mechanika 2 (K132SM02)

( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

evod povahy kritérií v modelech vícekriteriální analýzy variant Anotace Klí ová slova Annotation Keywords Úvod

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

Určení geometrických a fyzikálních parametrů čočky

8a.Objektové metody viditelnosti. Robertsův algoritmus

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 25. leden 2018

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Určitý integrál ZVMT lesnictví 1 / 26

( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice Řeš v R rovnici: = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t

Tváření kovů - analýza procesů

0 Úprava výrazov + = a d Zložený zlomok upravíme na jednoduchý podľa pravidla b

Protínání vpřed - úhlů, směrů, délek GNSS metody- statická, rychlá statická, RTK Fotogrammetrické metody analytická aerotriangulace

je parciální derivace funkce f v bodě a podle druhé proměnné (obvykle říkáme proměnné

Opakování ke státní maturitě didaktické testy

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Až dosud jsme se zabývali většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrazeními s definičním

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

Interference na tenké vrstvě

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL

ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN

PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE

POROVNÁNÍ MEZI SKUPINAMI

VYNUCENÉ TORSNÍ KMITÁNÍ KLIKOVÝCH HŘÍDELŮ

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.

1.1.6 Měření pohybu. Předpoklady: Pomůcky: papírový šnek

Výzva k podání nabídky a k prokázání kvalifikace pro VZ malého rozsahu

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 16. leden 2018

Logické rovnice. 1 Úvod. 2 Soustavy logických rovnic

Odhad přesnosti rotačního laserového skeneru a optimalizace jeho konfigurace

Sylabus 18. Stabilita svahu

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.

Orientační odhad zatížitelnosti mostů pozemních komunikací v návaznosti na ČSN a TP200

Logaritmus. Předpoklady: 2909

Laboratorní práce č.8 Úloha č. 7. Měření parametrů zobrazovacích soustav:

Cvičení 4.ročník rovnice, nerovnice, výrazy, funkce . 4 3

Matematické metody v kartografii

Přednáška 6: Lineární, polynomiální a nelineární regrese

Matematika 4: Verze ze dne 18. září Jan Chleboun

Transkript:

Algortus určování rovnce rovny pro lserové skenování Úvod Ing Bronslv Kosk, Ing Mrtn Štroner, PhD, Doc Ing Jří Pospíšl, CSc, ČVU - Fkult stvební, Prh V rác řešení projektu GA ČR Moderní optoelektroncké etody topogrfe ploch je hledán vhodná etod postup bezkontktního ěření tvru objektu s dosttečnou přesností v krátké čse Nvrhovné optoelektroncké etody jsou zloženy n prncpu detekce optckého sgnálu generovného vhodný zdroje optckého záření jeho následné počítčové vyhodnocení N zákldě tkto získných nforcí bude ožno vytvořt skelet ěřeného objektu, který ůže být počítčově doodelován V této etpě řešení je nvrhován systé pro skenování prostorově člentého povrchu, který jko zdroje optckého záření využívá lserového záření ve vdtelné oblst spektr, jko detekčního zřízení dgtální brevné CCD kery dále zřízení pro otáčení zkouného předětu Pro určení tvru povrchu bude využíván světelná rovn vytvořená lsere optcký člene Průnk rovny s předěte vytvoří světelný profl ento profl bude sníán CCD kerou dlší vyhodnocení zprcování budou získány prostorové souřdnce bodů tohoto proflu V toto příspěvku je řešen probletk určení rovnce světelné rovny n zákldě 3D souřdnc bodů, které budou ěřeny geodetcký etod v ndbytečné počtu Zákldní používné pojy Pro řešení byl použt etod vyrovnání podínkových ěření s neznáý pro korelovná ěření vz [] Vychází se z obecné rovnce rovny: A x+ B y+ C z+ D, () která se uprví n tvr s nální počte jednoznčně defnovných neznáých: x+ b y+ c z+ () Nevýhodou tohoto tvru je neožnost vyjádření rovny procházející počátke Výchozí vzthe je výrz pro vzdálenost bodu od rovny (), který je dle [] defnován tkto: d x+ b y+ c z+ + b + c který je pro body ležící v rovně, tedy vyrovnné body, roven nule (3)

Podínk pro vyrovnání je 3n Ω v n, kde n je počet bodů Forulc ůžee rozšířt pro body zěřené s různou přesností zpst tcově: 3 Příprv forát vstupních hodnot Ω v P v n (4) Vstupní hodnoty vyrovnání jsou souřdnce bodů y se v nše přípdě neěří přío, le počítjí se z ěřených délek sěrů K získání středních chyb hodnot vstupujících do vyrovnání je tedy nutno vycházet z těchto vzthů plkovt n ně zákon hrodění středních chyb Dlší spekte je podchycení tetcké korelce ez tkto vypočtený souřdnce Vstupní velčnou vyrovnání tedy jsou souřdnce bodů jejch kovrnční tce, resp tce váhových koefcentů střední chyb jednotková nebo tce vh střední chyb jednotková Z důvodů konvence použté v [] použjee pro nše ěření (souřdnce) tc váhových koefcentů, protože se jedná o ěření korelovná Výchozí vzthy jsou: kde X X + l snz cosα Y Y + l snz snα Z Z + l cos z X, Y, Z jsou souřdnce počátku ěření délek úhlů, l šká délk, z zentový úhel, α sěrník Dle [] je zákon hrodění středních chyb defnován tkto: S H M H Podle (6) pro kovrnční tc souřdnc pltí: kde, (5) h (6) S H M H, (7) er S je kovrnční tce souřdnc, H tce koefcentů lneární funkce přenosu tce skutečných chyb ěření n tc skutečných chyb neznáých Vznká dervcí vzthů (5) podle jednotlvých ěření, M er tce vrncí (n dgonále jsou kvdráty středních chyb ěření) V tc středních chyb ěření vystupují střední chyby délek, sěrníků zentových úhlů: l, α, z y jsou pro dnou stuc uvžovány pro všechny body stejné Pro dlší výpočty je nutno vyjádřt tc váhových koefcentů K tou je potřeb volt stření chybu jednotkovou, npř jko průěrnou hodnotu kvdrátů středních chyb všech souřdnc Mtce váhových koefcentů:

, (8) Q S kde o volíe npř jko průěr hodnot dgonálních prvků tce S X Protože l j pro j, nlogcky pro osttní funkce proěnné, jí funkce H S tvr: X X X l α z Y Y Y l α z Z Z Z H l α z, (9) X X l α Zn Zn αn z n S X X, Y, X Z Y, X Y Y, Z Z, X Z, Y Z () Y Y, X Zn, Y n Zn 4 Výpočet přblžných hodnot neznáých,b,c Vypočet je ožno provést řešení rovnce rovny () pro nutný počet bodů (tř body) Elegntnější řešení rovnce rovny v obecné tvru () nbízí Bronštejn - Seenďjev v [3] Řešíe rovnc s deternnte: tedy x x y y z z x x y y z z, () x x y y z z 3 3 3 A ( y y )( z z ) ( y y )( z z ), () 3 3 [( )( ) ( )( )] B x x z z x x z z, (3) 3 3 C ( x x )( y y ) ( x x )( y y ), (4) 3 3 D x A y B z C (5) 3

Ke stejný vzthů lze tké dojít plkcí Crerov prvdl Př progrové řešení je vhodné počítt tyto přblžné koefcenty z několk různých kobncí bodů s vyloučení odlehlých ěření Je to vhodné z důvodu neřeštelnost této rovnce pro body ležící n příce (všechny koefcenty jsou nulové) z důvodu ožného zvádějícího řešení pro body příce se blížící Jné jednodušší ověření vhodnost volby bodů pro přblžné řešení je výpočet příky ze dvou bodů následný výpočet vzdálenost třetího bodu od této příky Zde by ohlo dojít npř k porovnání této vzdálenost bodu od příky se vzdáleností dvou původních bodů oto prvdlo je le oprávněné pouze př přblžně prvdelné sít ěřených bodů Mtetcká podínk splněná pro vhodné body ůže být npř: d, d3, p >, kde d 3,p vzdálenost třetího bodu od příky d, vzdálenost prvního druhého bodu Dle [] ůžee vzdálenost d 3,p vyjádřt: r uuuur u ( PP 3) r d3, P r, kde u P P (6) u A d, podle znáého vzthu: ( ) ( ) ( ) d x x + y y + z z (7), 5 Lnerzce tcová forulce Výchozí podínk pro vyrovnání je dán rovncí: x+ b y+ c z+ f( xyzbc,,,,, ) (8) + b + c V této rovnc předstvují, poněkud nezvykle, ěření proěnné x,y,z hledné neznáé koefcenty,b,c Počet podínek odpovídá počtu zěřených bodů Všechny podínky ůžee tcově zpst tkto: kde x je tce všech souřdnc: x ( x, y, z, x,, z ) h tce neznáých: h ( bc,, ) n Podínky ůžee lnerzovt vyjádřt tcově: kde: f(x, h ), (9) A v+ Bdh + u, () 4

A kde: b c u P Q R P Q b c d u, B, dh db, u, () Q R dc n bn c n u n f x + b + c v P ( vx vy vz vx vz ), f b Q, y + b + c n f 3 ( + b + c) ( + b + c) c R,, z + b + c f x x + b y + c z +, f y x + b y + c z + b b, () b 3 ( + b + c) ( + b + c) f z x + b y + c z + c c, c 3 ( + b + c) ( + b + c) u x + b y + c z + + b + c - 6 Hledání řešení podínky Ω v Q v n Použjee tzv příé řešení podle Lgrngeov postupu hledání n: - Ω v Q v k (A v+ B dh+ u) n, kde k je vektor ztí neurčených tzv Lgrngeových koefcentů Mnu této funkce získáe pokud položíe její dervc podle v dh rovnu nule Mtcově tyto rovnce ůžee zpst tkto: A Q k u A B + B dh Pokud řešení vyjádříe poocí nverzní tce: k A Q u A B dh B Pro dlší forulce je vhodné vyjádřt tuto rovnc ve zkrácené forě: y N n tké provést dlší zjednodušení v zápse: 5

N A Q A Podle prvdel pro nverz blokové tce lze nverz tce N - vyjádřt obecně tkto: N N N B(B N B) B N N B(B N B) (B N B) B N (B N B) opět zjednodušt znčení: N Q Q Qhk Q (3) hh kk kh Poocí těchto tc lze jž přío vyjádřt řešení neznáých: dh Qhk u Ale hodnoty korelát oprvy ěření: k Qkk u, v Q Ak 7 Rozbor přesnost Pro vyrovnné neznáé,b,c je nutno určt jejch střední chyby tké jejch vzájené korelce, pro potřeby dlších výpočtů s n Prncp jejích určení je zložen n zákonu hrodění vh n nožně funkcí publkovné npř v [], kde je tké odvozen výpočet tce váhových koefcentů pro neznáé u výše popsného způsobu vyrovnání Bez odvození uvádíe výsledný vzth: Q h Q hh Výpočet Q hh je popsán v předcházející kptole (vzorec (3)) Výpočet středních chyb jednotlvých vypočtených neznáých se tedy uskuteční podle vzorce: q, kde q q, b q, c Q h qb, qb qb, c qc, qc, b qc Výpočet posterorní střední chyby jednotkové se provede podle vzorce: v Q v r k kde r počet podínek k je počet neznáých, (4) Výpočet kovrnční tce potřebné pro dlší výpočty s neznáý,b,c se tedy provede podle vzorce: S h Q (5) h 6

8 Kontrol výpočtu Pro kontrolu lnerzce ukončení výpočtu bylo stnoveno prvdlo, by / střední chyby byl větší než bsolutní hodnot přírůstku příslušné neznáé í by ělo být zbezpečeno, že chyb z lnerzce, nebol z nepřesnost přblžných hodnot neznáých přílš neovlvní výsledné neznáé Sybolcky: 9 Algortus výpočtu Příkld b c > d > db > dc (6) ) Výpočet souřdnc vstupujících do vyrovnání jejch kovrnční tce podle kptoly 3 ) Výpočet přblžných hodnot neznáých způsobe uvedený v kptole 4 3) Výpočet vyrovnných neznáých podle vzorců v kptole 6 4) Výpočet středních chyb kovrnční tce vyrovnných neznáých podle kptoly 7 5) Kontrol výpočtu podle nerovnc v odstvc 8 Pokud jsou nerovnce splněny, ukončení výpočtu Pokud ne, opkování výpočtů od bodu ) Z přblžné hodnoty neznáých jsou přřzeny hodnoty, které jsou výsledke vyrovnání Pro použtí uvedené etody v projektu bude vyprcován progr uožňující její rychlé flexblní použtí Provedené ěření Vstupní hodnoty do níže uvedeného výpočtu byly získány n zákldě ěření o bylo provedeno z několk důvodů Zején se jednlo o: Odhlení technckých probléů v zýšlené etodě zěření rovny relzovné lsere První přblžné zjštění skutečných středních chyb určovných koefcentů, což je nezbytné pro reálný odhd přesnost celého systéu 3 Ověření odhdů středních chyb vstupujících velčn n zákldě vyrovnání Př ěření byly sulovány podínky, které jsou předpokládné pro vyvíjený systé Jednlo se zején o rozěr prostorovou konfgurc Byly tké použty přístroje, jejchž použtí se v systéu předpokládá Byl zěřen přblžně prvdelná tce bodů 5x6 (sloupce x řádky) o rozěru přblžně ( x 6) Blžší nforce o ěření by ěly být uveřejněny v některé z dlších článků Výpočet Nyní uvádíe příkld vypočtený podle výše uvedeného lgortu v progru Mthcd Professonl 7

Bylo zěřeno 3 bodů prostorovou polární etodou Uvžovná střední chyb ěřeného sěrníku je α 3gon, zentového úhlu 3gon ěřené délky je 6 l Po první kontrolní výpočtu byl zjštěn řádově větší vzdálenost některých bodů od vyrovnné rovny Jednlo se o body číslo 5,9 U těchto bodů lze předpokládt hrubou chybu proto byly z konečného výpočtu vyloučeny Pro níže uvedené výpočty bylo tedy použto 7 bodů Jelkož se počítá s tce velkých rozěrů (ž 8x8), jsou v článku někdy uvedeny pouze zenšené verze těchto tc, vždy tk, by jsně vyjdřovly tvr trend tce Něřené velčny po všech nutných redukcích jsou (podle sloupců: sěrník [gon], zentový úhel [gon], prostorová délk [])(zobrzen je tce pro prvních 8 bodů): 86794 3759 969 7794 3358 467 743 7 745 85394 36396 638 9478 459 867 934 56659 877 8657 545 368 8683 4485 989 Z nch byly vypočteny prostorové souřdnce těchto bodů podle (5) podle zákon hrodění vh tké jejch tce váhových koefcentů (zobrzeno prvních 8 bodů): 8 5 9883 469 6 988 646 5 9685 686 89 988 X 838 37 988 797 9838 44 98 9839 685 88 9838 Z důvodu velkého rozěru tce váhových koefcentů je uveden pouze její výřez pro šest souřdnc (první dv body) I z něj je zřejá tetcká korelce ez souřdnce jednotlvých bodů: 545999 969444-4589 969444 3949-55 -4589-55 35645 Q 4943 64793-35543 64793 66647-55 -35543-55 8846 První výpočet: Přblžné hodnoty neznáých vypočtené z prvních tří bodů: z 8

7765 b -335 c 58 Mtce A (je zobrzen opět jeno část tce pro první tř body) : 64357-76568 3439 A 64357-76568 3439 64357-76568 3439 Mtce B (prvních 8 bodů): 5684 93 98 466 783 96 4677 868 45 4769 853 96 B 53 855 97 369 7345 85 4 7774 86 4769 85 85 Mtce N (část tce): 673767 5567 895553 N 878873 78484 33378 794 Přírůstky vyrovnné neznáé jsou: 77e -3 7994 dh -9e-3 h -3337 55e-3 6953 Střední chyb jednotková posterorní tce váhových koefcentů: 337 Q h 54876-39673 5769-39673 58469-6879 5769-6879 849 Střední chyby jejch porovnání s přírůstky dh: b c 56< d 777, 54< db 97, 44< dc 55 Protože poždovná podínk není splněn pro všechny neznáé je nutno výpočet opkovt 9

Druhý výpočet: Jko vstupující přblžné hodnoty jsou převzty výsledné hodnoty z předcházejícího kroku (prvního) Pro stručnost budou uvedeny pouze výsledky porovnání s podínkou: Přírůstky vyrovnné neznáé jsou: 975e -5 79944 dh -53e-5 h -33396 996e-6 6963 Střední chyb jednotková posterorní tce váhových koefcentů: 337 Q h 334777-48536 5563-48536 6848-63546 5563-63546 994 Střední chyby jejch porovnání s přírůstky dh: b c 54> d 98, 55> db 53, 48> dc Protože podínk je nyní splněn pro všechny neznáé, jsou dosžené výsledky povžovány z správné Pro dlší výpočty budou tedy použty vyrovnné hodnoty jejch kovrnční tce S h : 7994 b -333 c 696 S h 7555-9554 54-9554 944-5995 54-5995 787

Příspěvek vznkl v rác řešení projektu GA ČR 3//357 Ltertur: [] Böh J, Rdouch V Hpcher M: eore chyb vyrovnávcí počet Prh: GKP, 99, 46 s [] Budnský B, Chrvát J: Mtetk I Skrptu Prh: ČVU, 994 [3] Bronštejn LN, Seenďjev KA: Príručk tetky pre nžnerov pre studujůcích Brtslv: Slovenské vydvtelstvo technckej ltertúry, 964 Anotce: V příspěvku je řešen probletk určení rovnce světelné rovny, vyvíjeného lserového skeneru, n zákldě 3D souřdnc bodů, které budou ěřeny prostorovou polární etodou v ndbytečné počtu Pro řešení je užt etod vyrovnání podínkových ěření s neznáý pro korelovná ěření