Penze vládní politika kontra teorie



Podobné dokumenty
Pojem času ve finančním rozhodování podniku

4 DOPADY ZPŮSOBŮ FINANCOVÁNÍ NA INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ

2,3 ČTYŘI STANDARDNÍ METODY I, ČTYŘI STANDARDNÍ METODY II

PODNIKOVÁ EKONOMIKA A MANAGEMENT (2-letý) (písemný test, varianta C)

I. Výpočet čisté současné hodnoty upravené

Návrh nové koncepce výuky trestního práva

PODNIKOVÁ EKONOMIKA A MANAGEMENT (2-letý) (písemný test, varianta B)

Vzorový příklad na rozhodování BPH_ZMAN

2. Finanční rozhodování firmy (řízení investic a inovací)

(varianta s odděleným hodnocením investičních nákladů vynaložených na jednotlivé privatizované objekty)

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

Vlastní hodnocení školy

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

DURACE A INVESTIČNÍ HORIZONT PŘI INVESTOVÁNÍ DO DLUHOPISŮ

Současnost a budoucnost provozní podpory podle zákona POZE

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.

VYSOCE PŘESNÉ METODY OBRÁBĚNÍ

II. METODICKÉ PŘÍKLADY SESTAVENÍ VÝKAZU PAP

Code of Conduct Kodex chováni pro společnosti skupiny Ringier. China Czech Republic Germany Hungary Romania Serbia Slovakia Switzerland Vietnam

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

PODNIKOVÁ EKONOMIKA A MANAGEMENT (2-letý) (písemný test)

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

České účetní standardy 006 Kurzové rozdíly

Deskriptivní statistika 1

PODNIKOVÁ EKONOMIKA A MANAGEMENT (2-letý) (písemný test)

PODNIKOVÁ EKONOMIKA A MANAGEMENT (2-letý) (písemný test)

dálniced3 a rychlostní silnice Praha x Tábor x České Budějovice x Rakousko

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

FINANČNÍ MATEMATIKA SBÍRKA ÚLOH

b c a P(A B) = c = 4% = 0,04 d

OKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN

Jiří Weigl, výkonný ředitel Institutu Václava Klause

Tento materiál vznikl díky Operačnímu programu Praha Adaptabilita CZ.2.17/3.1.00/33254

Kvantová a statistická fyzika 2 (Termodynamika a statistická fyzika)

Sekvenční logické obvody(lso)

STUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6

MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER

Výroční zpráva fondů společnosti Pioneer investiční společnost, a.s. - neauditovaná

8.2.1 Aritmetická posloupnost

I. Výpočet čisté současné hodnoty upravené

jsou reálná a m, n jsou čísla přirozená.

Odhad parametru p binomického rozdělení a test hypotézy o tomto parametru. Test hypotézy o parametru p binomického rozdělení

pravděpodobnostn podobnostní jazykový model

Základní údaje. Ing. Zdeněk Jindrák JUDr. Dana Musalová. n Vznik společnosti n Obchodní název HYDRA a.s.

Stanovisko SVJ Vazovova 3228 k dopisu paní Šedivé ze dne

základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n

ÚROKOVÁ SAZBA A VÝPOČET BUDOUCÍ HODNOTY

OPTIMALIZACE AKTIVIT SYSTÉMU PRO URČENÍ PODÍLU NA VYTÁPĚNÍ A SPOTŘEBĚ VODY.

Téma: 11) Dynamika stavebních konstrukcí

Model péče o duševně nemocné

NEWSLETTER. Deset let našeho členství v EU. není důvod slavit. Deset let v EU DUBNOVÝ GRAF IVK. Václav Klaus:

8.1.3 Rekurentní zadání posloupnosti I

1 Trochu o kritériích dělitelnosti

Absurdní rozhodnutí Ústavního soudu

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2012/2013

pro bakalářský studijní program Ekonomika a management

NEWSLETTER. Je Evropa pouze v imigrační krizi? * KVĚTNOVÝ GRAF IVK

14. Testování statistických hypotéz Úvod statistické hypotézy Definice 14.1 Statistickou hypotézou parametrickou neparametrickou. nulovou testovanou

Za nás mluví práce. s podporou Nezávislých

z z z Úvodní slovo generálního ředitele Vážení partneři České exportní banky,

Mezi stagnujícím Západem a rychle rostoucím Východem*

Permutace s opakováním

3 - Póly, nuly a odezvy

Iterační výpočty projekt č. 2

523/2006 Sb. VYHLÁŠKA

Systém pro zpracování, analýzu a vyhodnocení statistických dat ERÚ. Ing. Petr Kusý Energetický regulační úřad odbor statistický a bezpečnosti dodávek

Zformulujme PMI nyní přesně (v duchu výrokové logiky jiný kurz tohoto webu):

Tržní ceny odrážejí a zahrnují veškeré informace předpokládá se efektivní trh, pro cenu c t tedy platí c t = c t + ε t.

Závislost slovních znaků

Miroslav Singer viceguvernér České národní banky

Mod(x) = 2, Med(x) = = 2

-1- Finanční matematika. Složené úrokování

Příklady k přednášce 9 - Zpětná vazba

ÚROKVÁ SAZBA A VÝPOČET BUDOUCÍ HODNOTY. Závislost úroku na době splatnosti kapitálu

POJIŠŤOVNICTVÍ A POJISTNÁ MATEMATIKA

UPLATNĚNÍ ZKOUŠEK PŘI PROHLÍDKÁCH MOSTŮ

VLASTNOSTI ÚLOH CELOČÍSELNÉHO PROGRAMOVÁNÍ

3. Sekvenční obvody. b) Minimalizujte budící funkce pomocí Karnaughovy mapy

TECHNICKÝ AUDIT VODÁRENSKÝCH DISTRIBUČNÍCH

obsah obsah... 5 Přehled veličin... 7

3689/101/ Ing. Vítězslav Suchý, U stadionu 1355/16, Most tel.: mobil: vit.suchy@volny.

Úloha II.S... odhadnutelná

NEWSLETTER. Pár slov k setkání Fenomén Knížák * KVĚTNOVÝ GRAF IVK

Permutace s opakováním

1. Definice elektrického pohonu 1.1 Specifikace pohonu podle typu poháněného pracovního stroje Rychlost pracovního mechanismu

Finanční řízení podniku. Téma: Časová hodnota peněz

PODNIKOVÁ EKONOMIKA 3. Cena cenných papírů

Užití binomické věty

NEWSLETTER. Co pro nás plyne z překvapení polských prezidentských voleb ČERVNOVÝ GRAF IVK

Jiří Weigl výkonný ředitel Institutu Václava Klause

Vyšší mocniny. Předpoklady: Doplň místo obdélníčků správné číslo. a) ( 2) 3. = c) ( ) = 1600 = e) ( 25) 2 0,8 0, 64.

Konec srandy!!! Mocniny s přirozeným mocnitelem I. Předpoklady: základní početní operace

Lisabonská smlouva. je utajenou ústavní revolucí. únorový GRAF CEPU. únor Anthony Coughlan: Lisabonská smlouva. je utajenou ústavní

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou

NEWSLETTER. Co pro nás plyne z překvapení. polských prezidentských voleb ČERVNOVÝ GRAF IVK. Jiří Weigl:

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

Odhady parametrů 1. Odhady parametrů

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

Transkript:

březe 2011 Jaroslav Vostatek: Peze vládí politika kotra teorie Václav Klaus: Reforma důchodů je epromyšleá Václav Klaus: Nespojujme důchodovou reformu se zvýšeím DPH Václav Klaus: Proč ahradit stejé (skoro) stejým? Michal Semí: Případ Bátora a soumrak české demokracie Jaroslav Šedivý: Churchill ve Fultou 65 let poté Receze H. Fajmo: Margaret Thatcherová a její politika Opletalova 37 110 00 Praha 1 Tel./fax: 222 814 666 e-mail: cep@cepi.cz www.cepi.cz CEP Newsletter Cetra pro ekoomiku a politiku Registrace MK ČR E 11024 Václav Klaus před ěkolika dy ťal do velmi živého tématu důchodové reformy. Zabývám se tímto tématem dlouhodobě a mohu potvrdit aprostou správost jeho aalýzy. Opravdu je to tak, že vláda se zabývá techickými detaily a tyto detaily jí servírují odboríci, kteří jsou velmi hmatatelě zaiteresovaí a řešeí, která vládě podstrkávají v zájmu svých chlebodárců či obchodů. A tito, velmi jedostraě zaměřeí odboríci také velmi tlačí a vládu, aby provedla reformu podle jejich scéáře velmi rychle, ež se obyvatelstvo vzpamatuje. Vzpomeňme Bezděkův sloga teď, ebo ikdy jako kdyby hrozilo riziko z prodleí. Přitom samozřejmě ic ehrozí, tedy kromě toho, že si občaé vyutí, aby se o důchodové reformě rozhodlo ve volbách. Diskuse je potřeba Diskusi je třeba svým způsobem vrátit do roku 2005, kdy politické stray formulovaly své kocepce. Připomíám, že tehdy ODS avrhovala reformu liberálího typu, která odpovídá tehdejším i deším ázorům Václava Klause. Má-li des Petr Nečas, potažmo ODS jiý ázor, tak by měla vysvětlit, proč změila svůj ázor, co ji k tomu vedlo. Vše přitom asvědčuje tomu, že ázor změili pod vlivem lobbistů, jako jsou Vladimír Bezděk, Peze vládí politika kotra teorie Jaroslav Vostatek profesor Vysoké školy fiačí a správí Jiří Rusok a Pavel Kohout. Samozřejmě elze vyloučit i přímý vliv příslušých fiačích istitucí. Takto tomu bylo i v těch východích zemích, kde se velmi podobé reformy provedly. A výsledky těchto reforem jsou jedozačě špaté, tedy pro pojištěce a stát; pro příslušé fiačí skupiy ikoliv. Pokud jde o vlastí kocept reformy, tak te Klausův je aprosto jasý a srozumitelý. Naproti tomu základí kocept vládí reformy se odvíjí od kouzelého slůvka diverzifikace ; prý musíme vytvořit ový soukromý kapitalizačí pilíř, abychom eměli všecha vejce v jedom košíku. Jako fór je to dobré. Ostatě to pochází od Cervatesova Doa Quijota. 80 70 60 50 40 30 20 10 0 březový GRAF CEPU Důchody v Evropě Podíl průměrého důchodu k průměré mzdě (%) Vydejme tedy vejce z ašeho státího pezijího košíku, pozlaťme je za ěkolik desítek miliard a vložme je zdarma do zhruba pěti košíků příslušých fiačích istitucí, aby jim vydělávala peíze. V tomto spočívá vládí kocepce důchodové reformy a premiér či miistr ji ormálím lidem těžko vysvětlí. A dotčeé fiačí istituce čeká ztráta prestiže, ke škodě jejich braže. Pokud jde o vlastí kocept reformy, tak te Klausův je aprosto jasý a srozumitelý. Pozice českých lobbistů ěkolika meziárodě operujících fiačích skupi jsou již dlouhodobě velmi silé. Prvím výrazým projevem jejich síly bylo přilepeí státí daňové podpory ke státímu příspěvku a pezijí připojištěí, ke kterému došlo při projedáváí ovely zákoa v parlametu v roce Britáie Švédsko ČR SRN Fracie Řecko Prame: Eurostat s

NEWSLETTER březe / 2011 1998. Lobbisté se ásledě vyměili, obsadili pozice v odborých komisích a jejich dosavadím ejvětším málem dovršeým úspěchem byl vládí ávrh zákoa o pezijím spořeí, zaslaý miistrem Kalouskem do sěmovy těsě před demisí Topolákovy vlády. Pomocí velmi svérázé rekostrukce státích dotací, při íž se z ich vytratila jakákoliv kocepce, se chtělo přimět občay, aby spořili o pár stovek měsíčě více. Divoký východ Určitou adějí a odpovědý, stadardí přístup k důchodové reformě byla čiost politických a odborých komisí v letech 2004 a 2005. Tzv. výkoý tým, složeý ze 6 státích úředíků v čele s Bezděkem, vykoal moho užitečé práce, která však ebyla dokočea do koce, eboť se kladl přílišý důraz a techická řešeí místo odborého poradeství pro politické stray. Vláda podle rad těch či oěch lobbistů vehemetě usiluje o důchodovou reformu, která se opírá o teorii, která v praxi zkrachovala. Vytvořeí PES v čele s geerálím ředitelem Bezděkem vloi bylo zásadí politickou chybou; bez jasého politického zadáí emá žádá důchodová komise smysl. A je v příkrém rozporu se zásadami západí demokracie, aby v takové komisi byli, atož aby v í domiovali výše zmíěí lobbisté. To už by rovou mohl být geerálí ředitel Bezděk současě miistrem práce a prezidet Rusok miistrem fiací. Neí ale od věci si povšimout, že PES předložil techicistí řešeí poviého soukromého pezijího pilíře, částečě využívající švédských zkušeostí, a to v zájmu sížeí ákladů při vědomí toho, že právě vysoké áklady důchodových reforem tohoto druhu jsou jejich zásadím problémem. Svérázé české poměry charakterizuje dílčí posu vládí pezijí politiky po egativí reakci vícero politiků, kteří výrazě odmítli povié soukromé spořeí. Situace zjevě využili jií lobbisté v čele s poradcem miistra práce a sociálích věcí Ivo Foltýem (dříve Geerali/PPF a pezijí expert KDU-ČSL) a výzamě upravili kocept vytvořeý PES směrem k divokému východu, při této operaci se totiž zrušila kocepce, kdy ivestice pojištěců měla spravovat státí istituce (Česká správa so ciálího zabezpečeí), a místo í astoupily soukromé pezijí fody. Podstatý rozdíl mezi těmito dvěma kocepty je v ákladech ová kocepce je podstatě dražší, hlavě kvůli těmto ákladům reformy ve východích zemích euspěly. Čím vyšší áklady, tím ižší výosy pro kliety. Lobbisté a experti Typické také je, že odboríci lobbisté rádi matou pojmy, aby se v tom čteář špatě vyzal. V závěrečé zprávě Bezděkovy lobbistické komise se píše v této souvislosti o reformovaých pezijích fodech, ačkoliv v kocepci s ČSSZ jako správcem ivestic klietů se plě vystačí s podílovými fody, splňujícími zákoé podmíky. I samoté rozlišováí poviých a dobrovolých odvodů u ás je z teoretického hlediska zmateé. V příslušé teorii, která je základem privatizace veřejých pezí, se totiž hovoří o poviém soukromém pezijím pilíři. I dobrovolý opt-out (čili vyvedeí pojistého do tohoto pilíře) se totiž považuje za poviý, protože kliet, který se jedou upsal čertu, už emůže zpět a zem, do veřejého pilíře. Vláda je des po uši v problému, do kterého ji dostali lobbisté, vystupující jako estraí experti. Každý vidí, že celá kostrukce reformy je velmi složitá a argumetace se vede velmi účelově a povrchě. Hlaví vládí stray se tváří jako liberálové, ovšem jimi předkládaé řešeí je esmírě komplikovaé a má se jím dosáhout relativě vysokých důchodů, ějakým jakoby tajemým tržím zázrakem. A aby mohl přijít zázrak, tak se des máme uskromit. A všecho je založeo a předpokladech a výpočtech, které ám jejich tvůrci úspěšě tají. To se bude vládě velmi těžko vysvětlovat. Zkrachovat může již a pokusu o sjedoceí sazeb DPH, které ostatě vymysleli samotí bezděkovci. Nemusí to být zcela áhodé, protože DPH se eplatí z fiačích služeb; etýká se tedy ai pezijích fodů, pojišťove, bak a jejich zprostředkovatelů. Bezděkovská daňová reforma je jedostraě výhodá pro jejich fiačí istituce. U DPH přitom ejde o ic jiého ež o zaplácutí díry ve státím rozpočtu, která má vzikout vyvedeím části pojistého do soukromého pezijího pilíře. A dokoce se tak má stát s předstihem. Nechci brát právo vládě, aby měila strukturu daňového systému včetě případého sjedoceí dvou sazeb DPH. Nicméě oo vyvedeí je pro lidi a stát evýhodé, zcela bezdůvodé samozřejmě z pohledu jakékoliv odpovědé důchodové reformy. Čili kvůli důchodové reformě (kvalitě připraveé) eí třeba měit DPH. To ezameá, že by se emohly udělat dílčí korektury DPH tím či oím směrem, to je však výsostě sociálě-politická záležitost. Kompezace takových změ jsou ale dosti problematické, meší změy sazeb se ovšem ve světě dělají běžě bez kompezací. U ás se v souvislosti se záměrem sjedotit sazby DPH (ať již s pár výjimkami, ebo bez ich) zcela opomíjí dopad a zaměstace a dopad a úspory občaů. Vláda se saží tímto způsobem de facto sížit reálé mzdy a reálou hodotu úspor. Alterativa existuje Vláda podle rad těch či oěch lobbistů vehemetě usiluje o důchodovou reformu, která se opírá o teorii, která v praxi zkrachovala. Mělo to být tak, že te, kdo si bude poviě spořit u soukromých pezijích fodů místo placeí pojistého do státího pojistého pilíře a tom hodě vydělá. Jedoduché příklady tohoto druhu se objevily před ěkolika dy v českém tisku. Když vám ěkdo poskyte reálé zhodoceí 5 10 % ročě, tak to bude výhodé. Ježe kliet v soukromém pezijím fodu z toho musí zaplatit vysokou režii a zisk tohoto fodu a z původě velkého výosu zbude velmi málo a výsledek pro klieta může sado být i záporý. Ze zkušeostí východoevropských zemí vyplývá, že čisté reálé výosy pro kliety by musely být vyšší ež 3 4 % ročě, aby se klietovi vyplatilo dobrovolě vystoupit ze státího pojistého pilíře a dát se k soukromému fodu. Připravovaá vládí reforma eježe epovede k vyšším důchodům, ale aopak síží celkové důchody a také síží reálé mzdy a hodotu úspor v bakách a jiých fiačích istitucích. Optimálí variatou důchodové reformy je rozděleí dešího státího pilíře a dva: základem musí být pojistý, zásluhový pilíř, v ěmž starobí důchod je přímo úměrý zaplaceému pojistému. Druhý státí pilíř je vždy sociálí, solidárí a fiacuje se ze státího rozpočtu a může jím být i Klausův rový důchod; sado vzike z deší tzv. základí výměry důchodu (2 230 Kč), jejím zvýšeím. Důsledě dobrovolý pezijí pilíř je také velmi důležitý, elze si však představovat, že se rychle rozvie. Soukromé pezijí fody a jié fiačí istituce si především musí získat důvěru lidí svými kvalitími produkty, výhodými pro kliety. A tyto produkty musí být výhodé i bez státích dotací. Des se tyto istituce a státích dotacích fakticky přiživují. Dotace pezijího připojištěí máme relativě ejvětší a světě! A to je hodě špatě. Dotace totiž musíme uhradit z daí. Bezděkově komisi jsme včas poskytli výsledky vědeckovýzkumé práce Vysoké školy fiačí a správí a úseku pezijí teorie a politiky. I s pramey, vše a CD, sado využitelé 2

Vláda v posledích dech, pro me poěkud příliš rychle, schválila základí obrysy důchodové reformy, a protože se tato reforma v koečé fázi v podobě zákoa (či zákoů) dostae a stůl až ke mě, bylo by asi správé, abych a její kocept zareagoval dříve, ež budu uce zvažovat, zda ji Poslaecké sěmově vrátit, či k zákou připojit svůj podpis. Demografický vývoj Důchodová reforma je evergreeem. Diskutuje se u ás již ejméě patáct let a za tu dobu jí byly věováy stovky či tisíce stráek ejrůzějších propočtů a aalýz. Přesto v ich po celou tu dobu to podstaté chybělo a chybí. Vždy v ich šlo převážě o techické detaily, vždy je psali odboríci (avíc často a tom či oom avrhovaém řešeí velmi hmatatelě zaiteresovaí), kteří se úzkostlivě drželi toho, že ejsou politiky, a že proto připravují pouhé politiky poteciálě využitelé podklady. Po celou dobu bylo jasé, že zřetelé politické zadáí chybí. Existovaly pouze vzájemě epropojeé dokumety jedotlivých politických stra, které se však většiou dostávaly do rukou veřejosti pouze při volebích kampaích. K propojeí straických ávrhů ikdy edošlo. Odvažuji se říci, že tímto propojeím, ezbytým pro přijetí jakékoli reformy tohoto typu aší veřejostí, které se tato věc týká především, eí ai současý vládí ávrh. Nevím, proč se u ás vytvořila představa, že základím smyslem existece Nečasovy vlády je uskutečěí reformy důchodového systému. Nevím, jestli si to vsugerovala vláda sama ebo jestli jí to bylo vuceo odkudsi zvějšku. V každém případě jsem přesvědče a věřím, že spolu se mou i milioy ašich spolu- Reforma důchodů je epromyšleá Václav Klaus občaů že má tato vláda širší cíle ež je teto jede, že ás musí vyvést z dešího postkrizového období a že musí ve více oblastech, ež je důchodový systém, vytvářet podmíky pro to, aby byla aše ekoomika i celá společost méě zraitelá a aby se uměla vyrovat s výzvami deší doby. K těm patří i ezbytost zareagovat a současý demografický vývoj, který vylučuje, aby se v průměru odcházelo do důchodu téměř dvacet let před průměrým věkem dožití a aby se adále udržovala těsá závislost mezi výší předcházejících příjmů a státem vypláceého důchodu. Toto je aprosto elemetárí pravdou a z této pravdy by měla vycházet celá důchodová reforma. Reformí filozofie Všiml jsem si, že jsou téměř všichi (překvapivě včetě aší odboré veřejosti) v podstatě zaskočei rychlostí vyhlášeí reformích záměrů a stejě tak detaily avrhovaého systému, které byly zformulováy, aiž by proběhla a jakémkoli relevatím fóru, tedy i v médiích seriózí debata o základích myšlekových východiscích této reformy, což je velká chyba. Mimochodem, moha lidem eí zámo ai to, že se avrhovaá reforma etýká výše důchodů deších důchodců ebo v ásledujících letech do důchodu odcházejících lidí. Stejě tak eí deším důchodcům jedozačě říkáo, že se jich tato důchodová reforma dotke z úplě jié stray, tedy že dojde prostředictvím zvýšeí DPH k výzamému zvýšeí ce a životích ákladů. To by deší důchodci měli vědět. Reformou (s velkým R) by mělo být sděleí, že se dosavadí systém emůže udržet a že se a jeho změu musí všichi začít co ejdříve připravovat. Mělo by být 3 řečeo dostatečě hlasitě, že dosavadí, tzv. průběžý důchodový systém už ikdy v budoucu ebude schope poskytovat deší (a to ještě z růzých stra kritizovaou!) úroveň důchodů ve vztahu k předcházejícím příjmům. Díky tomu musí být ejdříve ze všeho zásadě redefiová cíl a smysl státem orgaizovaých důchodů. Musí být jasě řečeo, že státem vypláceý důchod má zameat pouhé základí zabezpečeí člověka a stáří a že všecho avíc už bude je a jediě jeho svobodou, dobrovolou volbou (s růzými variatami státí podpory pezijích schémat ebo a to by bylo ejlepší úplě bez této podpory). Zabezpečovací základí důchod by měl být maximálě rový, tedy v podstatě solidárí, ikoli zásluhový. Přijetí této teze by mělo být oou reformou, to by mělo být diskutováo, ikoli detaily fugováí příspěvků soukromým pezijím fodům, které a o tom epochybuji mají a jakémkoli státím uceí lidí, aby do ich své peíze a stáří poviě dávali, emietí zájem. Dobrá zpráva Přesto mám jedu dobrou zprávu. Dosavadí uvažováí o budoucosti jsou příliš NEWSLETTER březe / 2011 statická, chybí jim dlouhodobá perspektiva (eboli adekvátí oceňováí času). Dosavadí propočty budoucí úrově důchodu v podstatě správě varují před tím, že ebude možé udržet dosavadí poměr důchodů vůči mzdám a platům a že díky eúprosé demografické dyamice bude teto podíl ezadržitelě klesat, eboť bude méě pracujících fiacovat více epracujících. Dosavadí propočty však ám zapomíají říkat, že daleko větší bohatství lidské společosti v budoucu bude vést k tomu, že i teto ižší podíl bude zameat sumu peěz (a to, co bude možé si za ě koupit), která je pro dešího důchodce málo představitelá. Bude to asi ěco takového, jaký je des rozdíl mezi miimálím důchodem v Albáii a v USA. To je ta dobrá zpráva pro budoucí důchodce a měla by to být i brzda proti paice politiků, že už jsme ěco zásadího zmeškali. V každém případě bych chtěl důrazě říci, že je třeba, aby tyto věci začali všichi brát dostatečě vážě a aby se ti, kteří a to ještě díky svému věku mají dostatek času, začali svými dlouhodobými úsporami či ivesticemi a své stáří včas připravovat. MF Des, 4. březa 2011. abízíme Cetrum pro ekoo mi ku a politiku abízí publikaci Václava Klause Co je evropeismus (CEP 2006). Prezidet aalyzuje evropeismus jako koglomerát idejí, zkoumá politicko-ekoomickou (či sociálí) dimezi evropeismu, evropeistické pojetí způsobu evropského itegrováí, evropeistické pojetí svobody, demokracie a společosti a evropeistické chápáí zahraičí politiky a meziárodích vztahů. Publikace by eměla chybět v kihově žádého zájemce o evropskou itegraci. 20 stra, 30 Kč. objedávky a www.cepi.cz

Nespojujme důchodovou reformu se zvýšeím DPH Václav Klaus Sjedoceí sazeb DPH je samostatý reformí projekt v oblasti daňového systému. Je pro ěj řada rozumých, učebicově zámých důvodů a je žádoucí tímto směrem postupovat. Za celých dvacet let se ám to epodařilo, i když samo o sobě vytvořeí je dvou sazeb této daě (místo desítek či stovek, dokoce záporých sazeb daě u předchůdce systému DPH, kterým byla daň z obratu) bylo revolučím krokem. Nicméě, v jakékoli složité realitě, a ta aše deší složitá je, eí důvod pro daňový fudametalismus či purismus. Čistý příjem pro stát Daňovou reformou by bylo sjedoceí sazby daě z přidaé hodoty, které by bylo výosově eutrálí. To by vyžadovalo, aby stát od občaů evzal více, ež kolik jim bral před tím. Vládou avrhovaé sjedoceí sazeb DPH, které je přílepkem k důchodové reformě, představuje zvýšeí průměré sazby této daě, čili je čistým příjmem pro stát a čistým výdajem občaů, kterým se zvýšeí sazeb promíte do ce zboží, které budou platit. I to je samozřejmě možý projekt, ale měl by takto být vysvětlová. Neměl by být schovává za důchodovou reformu. Vláda by tedy yí měla obhájit, proč tuto fiačí výpomoc od občaů při přechodu a mírě pozměěý důchodový systém potřebuje, proč ji potřebuje právě teď a proč stát eí schope pro start své důchodové reformy (jejíž áklady budou rozložey a dlouhá desetiletí) uspořit jide. Vypláceé dávky důchodového pojištěí absolutě i relativě rostou. V roce 2009 čiily 332 mld. Kč, z toho starobí důchody 244 miliard (v roce 2000 to byla skoro je 4 polovia 182, resp. 131 mld. Kč). To je zhruba 9,2 %, resp. 6,7 % HDP (v roce 2000 to bylo 8,5 %, resp. 6,1 %), ale je to 28,4 %, resp. 20,9 % výdajů státího rozpočtu v roce 2009. To jsou hodoty velmi vysoké, ale ejsou ve státím rozpočtu jedié. Důchody jsou je částí státích fiací. Něco úplě jiého je to, zda je právě teď ta pravá chvíle ke zvyšováí ce u výrobků, které měly dosud ižší sazbu DPH, což jsou apř. potraviy. Cey potravi jsou des v celém světě a své ejvyšší úrovi v historii, v emalé míře kvůli esmyslému používáí zemědělské půdy a epotraviářské účely pod heslem boje s CO 2 a s globálím (e)oteplováím. Cey potravi u ás reagují a vývoj světových ce a proto je legitimí otázkou, zda k tomu máme právě teď my sami ěco přidávat? Nevyžádá si takto vyvolaá iflace valorizaci důchodů (a řady dalších položek výdajové stráky státího rozpočtu), která velmi oslabí případý přízivý rozpočtový efekt sjedoceí sazeb DPH? Důchodová ereforma Zvýšeí DPH se také dotke řady služeb, které jsou u ás provozováy, aiž jsou vystavey tlaku světové kokurece (ejsou to tradables), a proto jejich cey v miulých obdobích rostly více ež cey těch druhů zboží, které měly až dosud vyšší sazbu DPH. Ale opakuji, můj vážý daňový čláek by vypadal jiak, já teď pouze tvrdím, že je pokrytecké zaměňovat zvýšeí DPH za důchodovou reformu. Měl bych to asi říci ještě silěji. Právě teď zvýšit daě je jistým typem sděleí o důchodové reformě, resp. je to sděleí o důchodové ereformě. Je to sděleí, že se stát i adále saží avzdory demografickým tredům posledích desetiletí, kterými je sižováí míry porodosti a prodlužováí délky života udržet dosavadí, byť velmi mírě modifikovaý model. Začu-li důchodovou reformu tím, že zvýším daě, dávám jasý sigál: ěco vám vezmu, ale pak se mou můžete i adále, téměř v eztečeé míře, počítat. Tedy, že stát ehodlá reformovat to hlaví: míru své účasti v důchodovém systému. Smysl jakékoli důchodové reformy musí být ve sděleí, že obča v budoucu se státem tolik počítat emůže, že se musí každý daleko více ež dosud o svoji budoucost starat sám a že je třeba se staráím se o své vlastí zajištěí ve stáří začít velmi brzy. Jsem přesvědče, že jsou a to lidé, zejméa mladší geerace, připravei a že to vědí. Nesmějí však dostávat špaté sigály. Sigály, které dostali miulý týde, špatými byly. Dialog s veřejostí Když Bismarck v osmdesátých letech 19. století vytvořil tehdy zcela průkopický sociálí systém, v tehdejším Německu staovil míru, jak to měl promyšleé, edovedu posoudit rok odchodu z práce do důchodu s árokem a důchod 3 roky po průměrém věku dožití. Sdělil tím zcela jasě, co teto důchod zameá, jakou má fukci a kolik lidí ho bude do- NEWSLETTER březe / 2011 stávat. Tím si zajistil ufiacovatelost svého průběžého systému. Když jsem se jako předseda vlády v poloviě 90. let důchodovým systémem u ás zabýval a zahájil postupý (příliš pomalý, protože větší politickou sílu jsem v koalici s lidovci eměl) posu odchodu do důchodu, vypočítal jsem si, že je u ás rozdíl roku odchodu do důchodu a průměrého věku dožití čtráct let, ale v opačém směru. Miulý týde řekl miistr práce a sociálích věcí Drábek, že u ás budou lidé pobírat starobí důchod v průměru dvacet let! Rozdíl čísel míus tři, plus čtráct a plus dvacet je fatálí. Plye z toho, že buď bude třeba radikálě zvýšit daě a platby a důchodový účet (aby byl systém ufiacovatelý), čili razatě zvýšit platby od edůchodců, ebo každému důrazě říci, že důchody budou v budoucu proti platům a mzdám ižší ež dosud. Žádá třetí cesta eí. Nemyslím, že si přejeme, aby stát lidem přikázal, že musí poviě spořit to by totiž už ebyl liberálí stát. To by bylo totéž, jako kdyby jim rovou zvýšil daě. Jediě takto lze vést dialog s veřejostí. Jediě tak bude moci důchodovou reformu respektovat. Jediě tak ji estihe osud třicetikoruové platby u lékaře. MF Des, 8. březa 2011 Předplaté a rok 2011 Předplaté zahruje pravidelý ewsletter, sboríky a ostatí publikace, pozváky a semiáře. Základí cea předplatého čií 660 Kč. Spozorské předplaté je od 1000 Kč. Více o předplatém a: www.cepi.cz

Nechme teď straou základí argumetaci pro ezbytost provedeí reformy důchodového systému, kterou je fiačí eudržitelost systému dosavadího vzhledem k demografickému vývoji, který je zcela opačý, ež a jakém byl teto systém založe. Zdá se, že se toto estalo předmětem sporu. I když to však eí předmětem sporu diskutující (vesměs odboré) části české veřejosti, vůbec si emyslím, že to přijala za své její mlčící většia. Ale toto téma teď echci rozvíjet, zůstaňme mezi těmi diskutujícími, eboli mezi sezámeými s problémem. Podstata systému Současý důchodový (či pezijí) systém lze popsat zhruba takto: jeho základem je průběžý, samozřejmě po viý systém (státem vybraé prostředky od deší ekoomicky aktiví geerace jsou přes Českou správu sociálího zabezpečeí průběžě vyplácey současým důchodcům) a vedle ěho existuje dobrovolý systém pezijího připojištěí se státím příspěvkem. To je avíc podporováo daňovým zvýhoděím jeho účastíků. Systém připojištěí je spravová deseti pezijími fody. Teto státem orgaizovaý systém je i des doplňová ikým eorgaizovaou, přirozeou přípravou (u ěkoho epřípravou) lidí a své stáří. Mají své úspory (ve fiačí formě), mají svůj majetek efiačího typu, chráí se svou rodiou. Kdyby byla realizováa Nečasovo-Kalouskova reforma, průběžý systém by i adále zůstal zachová jako základ celého systému (ale reforma v ěm zavádí velmi potřebé parametrické změy, jako je zvyšováí důchodového věku či změa způsobu valorizace vypláceých 5 NEWSLETTER březe / 2011 Proč ahradit stejé (skoro) stejým? Václav Klaus abízíme důchodů). Zůstal by rověž původí systém dobrovolého pezijího připojištěí se státím příspěvkem, i když se mluví o sížeí tohoto státího příspěvku, což teto pilíř důchodového systému výrazě oslabí. Je evidetí, že tomuto způsobu připojištěí, resp. výši státího příspěvku v ěm, Nečasovo-Kalouskova reforma efadí. Jedié, co reforma přiáší avíc, je zavedeí dalšího dobrovolého pezijího spořeí či pojištěí, které má být orgaizováo státem a úkor průběžého pezijího systému tím, že jeho evetuálí účastík bude mít možost do ěho převést 3 % svého příspěvku a sociálí zabezpečeí, ale je za předpokladu, že o sám k tomu přidá další 2 % ze svého. Samozřejmě eí jasé, kolik lidí teto krok udělá, a proto je těžké odhadovat, kolik peěz z průběžého systému ubude (mimochodem, kvůli tomuto úbytku se avrhuje zvýšit DPH!). Teto ový systém pezijího pojištěí (založeý a oěch 3+2 %) bude opět založe a systému soukromých pezijích fodů, pravděpodobě do začé míry ových, ale asi ebude zakázáo těm, které spravují deší systém pezijího připojištěí, aby se k tomu po jistém právím přizpůsobeí také přidaly. Nové fody Jak toto všecho hodotit? Podporou ového dobrovolého pilíře pezijího pojištěí (oěmi 3 %) bude zcela vědomě prohlubová schodek již v deší době deficitího průběžého systému, který však bude i v budoucu zajišťovat hlaví část fiačího zabezpečeí důchodců. Teto deficit má být pokryt zvýšeím DPH. Fakticky to také zameá, že u ás objem veřejých prostředků vydávaých a fiacováí důchodového systému po provedeí této reformy vzroste (chtěl jsem apsat výrazě vzroste, ale protože evím, kolik lidí do tohoto ového systému přejde, raději jsem slovo výrazě vyechal). Rozdíl bude i v tom, že důchody začou být touto formou bezprostředě fiacováy i z daňových příjmů státu. Nový dobrovolý subsystém pezijího pojištěí tedy bude vzikat a úkor jak průběžého systému, tak existujícího pezijího připojištěí. Jedy státem dosud podporovaé pezijí fody budou ahrazey jiými státem podporovaými fody, resp. oba tyto systémy asi budou muset ějak koexistovat vedle sebe. To chápu je velmi málo, i když vím, že budou tyto dva typy fodů právě odlišé. Neí jasé, proč vládě estačí reformovat existující systém fugujícího pezijího připojištěí, jehož kliety je už des 4,6 miliou občaů, kteří do pezijích fodů vložili (spolu se státím příspěvkem) emalou sumu 220 mld. Kč a místo toho připravuje ový systém, který bude také fugovat a pricipu dobrovolosti. Nezameá to, že začou být státem preferováy jisté soukromé peěží fody a úkor jiých? Otázek tohoto typu je moho. Zovu vyzývám k vážé debatě o těchto věcech. Skutečou podstatou avržeé reformy jsou parametrické změy průběžého systému. Zavedeí ového dobrovolého pojištěí, které je vlastě také připojištěím (i tato slova jsou matoucí, předpoa při u slova pojištěí je zcela redudatí), je věcí relativě okrajovou o to vášivěji diskutovaou, ikoliv občay, budoucími důchodci, ale zájemci o tyto velmi lákavé peěží fody která epochybě zvýší áklady důchodového systému jako celku, ale žádý průlom v lepším zajištěí úrově budoucích důchodů emůže přiést. MF Des, 10. březa 2011 Nakladatelství Euromedia group k.s. abízí kihu Václava Klause Rok osmý. Je to sbírka v písemé formě existujících dokumetů čláků, projevů, staovisek, zápisků z cest, dopisů, úryvků z rozhovorů kterými prezidet republiky reagoval a události roku 2010. 392 stra, objedávky a www.kiziweb.cz

Můžeme si kolektivě oddychout, České republice už ehrozí acistický převrat. Poděkovat za to můžeme eje premiéru Nečasovi, ale také jeho ovému spojeci KSČM. Jak o tak komuisti totiž ikdy epřipustí, aby se člověk s miulostí Ladislava Bátory stal áměstkem a miisterstvu školství. Jistě, a rozdíl od bývalých komuistů, kteří v Nečasově vládě eje áměstkují, ale v případě Jiřího Bessera dokoce miistrují! Mějte me třeba za bláza, ale já tvrdím, že jsme tu svědky procesu, dobře zámého z mašiérie totalitích režimů. Lživé výroky Od chvíle, kdy se provalilo, že si miistr školství Dobeš přeje za áměstka Ladislava Bátoru, emiula hodia, aby se ěkdo z oviářů a jimi deziformovaých politiků ad tím statečě epohor- NEWSLETTER březe / 2011 Případ Bátora aeb soumrak české demokracie Michal Semí spoluzakladatel iiciativy D.O.S.T. šil. Škoda, že se mezi sebou euradili, zda je horší být eoacistou ebo českým acioalistou. Přestože se tyto postoje avzájem vylučují, byl z ich Ladislav Bátora souběžě obviňová. A to především proto, že si dovolil kadidovat za Národí strau. Bude dobré si připomeout ěkolik skutečostí. Píše se rok 2006. Národí straa byla straou legálí, jejíž zákoost tehdy ebyla formálě zpochybňováa. Je o pár měsíců před tím, ež Ladislav Bátora za strau kadidoval, jedal s předsedkyí Národí stray P. Edelmaovou o možé spolupráci i předseda ODS Mirek Topoláek. Stíová miistryě školství Bohdalová (ČSSD) a adresu Ladislava Bátory před ěkolika dy veřejě prohlásila, že proslul rasistickými výroky, kdy volal po dobrovolém Newsletter_cep_0311_ewsletter cep 24.2.11 11:24 Stráka 1 přesuu Cikáů do země zaslíbeé. Teto její výrok je žalovatelý, eboť je veskrze lživý. Autorem tohoto výroku je Jiří Gaudi a pochází až z roku 2009, tedy z doby, kdy Ladislav Bátora eměl s Národí straou ic společého. Kdo si dá tu práci a sezámí se s autetickými ázory Ladislava Bátory četbou jeho čláků či projevů a akcích iiciativy D.O.S.T., pak ví, že eí ai rasistou, ai eoacistou. Je kozervativím árodovcem, jehož kadidatura za NS, které ikdy ebyl čleem a s íž po roce 2006 žádé vazby eudržoval, byla okázalou formou protestu proti zradě voličů ODS, mezi ěž patřil, když tato původě pravicová straa začala vycházet vstříc myšlekám omezeí státí suvereity ve prospěch Evropské uie a ideologii politické korektosti. Politický lyč Právě z těchto myšlekových pozic vychází i mediálě politický lyč Ladislava Bátory. Některé složky miisterstva školství se za předchozích vlád staly převodovou pákou růzých levicových átlakových skupi. Do projektů z jejich líhě tekly emalé fiačí prostředky ze státího rozpočtu i prostředictvím eurofodů. A yí hrozilo, že těmto peězovodům ěkdo vystaví účiou hráz. Vypukl povyk, který zemožňoval objektiví posouzeí vhodosti Dobešova ávrhu. Média určila tó, který ejvýstižěji rezooval ve slovech moderátora České televize Jakuba Železého, když pod tlakem odpovídajícího miistra Dobeše poučoval, že v demokratickém státě určují témata média, ikoli politici. Je vám to dostatečě jasé, pae miistře, kdo v této hře a politickou demokracii ve skutečosti vláde? Je ejvyšší čas, abychom v této zemi změili kurs. A pokud k tomu eajdeme dost sil, tak už sad bude lepší, když si ODS přestae hrát a pravici, vezme Bohdalovou a třeba i celou KSČM do vlády a zakroutí Bátorovi, mě a všem reakčím silám krkem. Ať je te zápas o duši a statky ašeho ároda alespoň trochu důstojý. MF Des 1. 3. 2011 Nakladatelství C. H. Beck MIROSLAV HUČKA, EVA KISLINGEROVÁ MILAN MALÝ A KOL. Vývojové tedece velkých podiků Podiky v 21. století Brožovaé, obj. č. BEK 38 ISBN 978-80-7400-198-7 Publikaci lze objedat s 5% slevou v e-shopu a adrese www.beck.cz, ebo písemě a adrese: Nakladatelství C. H. Beck, Řezická 17, 110 00 Praha 1, tel.: 225 993 959, fax: 225 993 920, e-mail: beck@beck.cz Vývoj istitucioálího prostředí podikové sféry Vývoj správy společostí v ziskových a eziskových orgaizacích Strategické řízeí podiků v podmíkách globalizace a hyperkokurece Nové směry ve strategiích podiků Faktory kokureceschopostí podiků Vývoj orgaizačích struktur Vytvářeí podikatelských skupi Fiacováí podiku, úloha bak a kapitálových trhů Psychologické aspekty úvěrováí v časech krize Základí formy fiacováí podiku ve světě Vlastická struktura a vlastictví velkých podiků Měící se charakter vlastických struktur v podmíkách globalizace 6

NEWSLETTER březe / 2011 Churchill ve Fultou 65 let poté Te rok od Jaltské koferece v úoru 1945 do Churchillova projevu v americkém Fultou v březu 1946 je ve zpětém pohledu pro historika fasciující. V Jaltě ještě americký prezidet Roosevelt, britský premiér Churchill a sovětský předseda vlády Stali podepsali v přijatelé atmosféře dosažeých kompromisů a a ávrh Rooseveltův Prohlášeí o osvobozeé Evropě, o rok později ozamuje Churchill, že tato osvobozeá Evropa se propadá do dvou bloků. Co bylo mezi tím, že od jakéhosi porozuměí došlo k rozpadu válečé koalice tří velmocí? Studeá válka Stále ještě mozí historikové, či spíše publicisté vytýkají Rooseveltovi, že a Jaltské kofereci v úoru 1945 Staliovi příliš ustupoval a v podstatě jeho ústupky otevřely pro Rusy cestu k domiatímu postaveí v Evropě. Ale v jaké pozici byli tehdy Roosevelt s Churchillem? Ve dech Jalty byli Rusové páy pobaltských států, Rumuska, Bulharska, v Polsku dosáhli uzáí své lubliské vlády, měli Maďarsko, byli už v Bělehradě, mířili a Berlí, a Prahu, a Vídeň, zdálo se, že dosáhou a domiatí pozici v Evropě. V tomhle přívalu sovětské moci do Evropy eměli oba západí státíci příliš a vybraou, zda další koflikt aebo kompromis. Německo se ještě faaticky bráilo, Japosko drtilo americké vojáky a atomová bomba ebyla zatím připravea k použití. Američaé a Britové potřebovali ještě Rudou armádu. Churchill už tehdy předvídal, že osvobozeí růzých evropských států Rudou armádou ovliví jejich příští osud. Na jaře 1945 zbývala Jaroslav Šedivý bývalý miistr zahraičích věcí však jediá možost kompromis se Staliem. Navíc se obě stray avzájem podezíraly, že jeda či druhá je připravea jít a separátí mír s Hitlerem. Stali v době, kdy armády byly ještě daleko od Berlía, svým koaličím parterům v Jaltě klidě slíbil, že v zemích, kam vstoupí Rudá armáda, ebude bráit svobodým demokratickým volbám, ale jakmile jeho armáda a tajá policie vstoupila do těchto zemí, všude postupě istalovala, s výjimkou Českosloveska, komuistické vlády. Jugoslávský komuistický vůdce Milova Djilas ve své kížce rozhovorů se Staliem v dubu 1945 cituje jeho slova: Tato válka eí taková jako v miulosti. Každá straa vutí svůj vlastí systém všude tam, kam dosáhe její armáda. Jeomže válka skočila a Stali chtěl jít ještě dál. Chtěl svou vojeskou základu v Dardaelách, okupoval Irá a util mu loutkovou vládu, a Postupimské kofereci dokoce žádal pod svůj protektorát území deší Libye. Na posledí chvíli zahájili Sověti, a to ve dech svržeí atomových bomb, válku s Japoskem a obsadili Kurilské ostrovy. Ale ejriskatější pro budoucost Evropy byl Staliův pokus prosadit svou kocepci v Německu. Jeom rozsah jeho reparačích požadavků by zlomil tuto zemi pro příští geerace. Německo se stalo prvím kofrotačím bodem astupující studeé války. Zadržováí komuismu Asi ikdo ze západích politiků evěřil, že by sovětské vedeí bylo schopo ještě vojesky prosazovat své požadavky. I Stali to věděl, ale měl ještě jiou sílu v zásobě. Od pragmatické válečé politiky, kdy ještě kocem války rozehrával růzé variaty moceského kompromisu, se v důsledku určitých výhod, dosažeých postupem sovětských armád, jeho poválečá politika poořila do ideologických schémat. Stali byl vytvářeím jejich kostrukcí epřekoatelým ebezpečým odboríkem. George Kea v kize Americká diplomacie v letech 1900 až 1950 cituje ze Staliovy řeči z úora 1946 tato slova: Vliv komuistických stra vzrostl eje ve východí Evropě, ale téměř ve všech zemích Evropy, kde dříve vládl fašismus: Itálie, Německo, Maďarsko, Bulharsko, Rumusko, Fisko a v zemích okupovaých Němci, Italy ebo Maďary: Fracie, Belgie, Holadsko, Norsko, Dásko, Polsko, Českoslovesko, Jugoslávie, Řecko... A Kea, tehdy už propagátor politiky zadržováí, k tomu dodává zepokojivě, že americký lid byl špatě připrave pro úkol, který spočívá v převzetí břemee bílého muže. Wisto L. Churchill do této zmateé situace vstupuje zjara 1946 už jako soukromá osoba. Během Postupimské koferece v červeci 1945 odjel domů k britským volbám a též do emocice se záětem slepého střeva. Když bylo po všem, vzdychl si: V jede de jsem ztratil slepé střevo i úřad britského premiéra. Místo ěho se do Postupimi vrátil ový miisterský předseda Attlee. A Churchillovy příští projevy dostaly ádech dramatické politické vize. Už ebyl vázá svým edávým úřadem. Silé poselství Do Fultou ve státě Missouri přijal pozváí k předášce a epříliš výzamé uiverzitě Westmister College. Z tohoto státu ovšem pocházel prezidet Truma, který byl Churchillově řeči přítome a uvedl ji. Bylo to 5. březa 1946. Poselství, které tam bývalý premiér předášel světu a které přímo vysílal tamí rozhlas, bylo silé a temé. Řekl, že vítězství, kterého bylo edávo v Evropě dosažeo, se obrátilo v hrozící propast. Nikdo emůže předpovědět, kam až proike moc a doktría Sovětského svazu. A byla pak citováa slavostě zadeklamovaá tato část projevu: Od Štětía a Baltu k Terstu a Jadrau byla přes kotiet spuštěa železá opoa. Za touto liií leží všecha hlaví města států středí a východí Evropy: Varšava, Berlí, Praha, Vídeň, Budapešť, Bělehrad, Bukurešť a Sofie, všecha tato slavá města a lidé kolem ich se acházejí v ěčem, co musím azvat sovětskou sférou a všichi jsou v té či oé formě předmětem ejeom sovětského vlivu, ale ve vysoké a v moha případech rostoucí míře kotroly z Moskvy. A Churchill vyzval světové demokracie, aby stály pevě a zejméa pospolu a astolily ve světě ový řád. Když se Churchill pak v oci vracel vlakem spolu s prezidetem Trumaem do Washigtou, řekl mu, že to byla ejdůležitější řeč v mé kariéře. Byl to ale zřejmě výrok učiěý pod vlivem okamžiku, protože už v prosici téhož roku prohlásil, že kdyby proesl takovou řeč yí, byl by kritizová, že je slabá. Zdráhám se říct, že tato předáška byla úvodem ke studeé válce, spíše byla varováím před budoucostí, pokud si západí demokracie ezvolí určitou taktiku k zadržováí komuismu. Už o rok později, když Britové stáhli ze Středo zemího moře svou ámoří flotilu, ozámil prezi det Truma, že všude tam, kde vzike moceské va kuum, které by mohla vyplit Moskva, tam musí vstoupit Spojeé státy. Do Středozemího moře vplula 6. ámoří flotila USA a o pár měsíců později se už jedalo o Marshallově pláu pomoci válkou zičeé Evropě. A za dva roky poté byla sepsáa Washigtoská smlouva, jejíž sigatáři založili Severoatlatickou aliaci. 7

NEWSLETTER březe / 2011 Receze H. Fajmo: Margaret Thatcherová a její politika Kiha Margaret Thatcherová a její politika, kterou v roce 2010 vydalo Cetrum pro studium demokracie a kultury, je druhým vydáím biografie z roku 1999. Autor Hyek Fajmo toto vydáí rozšířil o část, která je věováa období, kdy Thatcherová opustila aktiví politický život. Podstatého rozšířeí se ale dostalo také závěrečým přílohám. V této podobě se jedá o kompletí brilatí životopis britské političky z pera českého autora. Kiha však eí je zdařilým životopisem. Historické zalosti i porozuměí myšlekám thatcherismu (podpořeé avíc osobími sympatiemi s tímto feoméem, který dodes ovlivňuje britskou politiku i kozervativí myšleí eje v aglosaském kotextu) umožily autorovi vytvořit rozsáhlý obraz o tom, jak vypadala vitří i zahraičí politika Velké Britáie v 70. a především v 80. letech 20. století. Každá z pěti částí publikace tedy obsahuje i další ceé postřehy a ifor mace. Vývoj thatcherismu Prví část (Vzik a vývoj thatcherismu) současě uvádí čteáře do britské politiky po druhé světové válce, kdy labouristické vlády postupě astolily Schumpeterův pochod k socialismu, zatímco kozervativí vlády přistoupily a určitý kompromis. Když Thatcherová vstupovala do politiky, relativí úspěch keyesiáského státu blahobytu začala střídat krize a kozervativí vládě Edwarda Heathe chybělo odhodláí k hlubším změám, což se projevovalo zejméa ve vztahu k odborům. Na pozadí těchto událostí kiha líčí vzestup Thatcherové ve straické hierarchii, kde ejprve podpořila Heathe, později se však rozešla s jeho politikou Petra Kuchyňková Fakulta sociálích studií MU v Brě a začala podporovat ty, kdo prosazovali myšleky Nové pravice a v ekoomice moetaristické ástroje. Feomé thatcherismu je zde ovšem charakterizová eje v roviě ekoomické politiky. Také část II, Margaret Thatcherová a volby, poskytuje více ež je přehled všech voleb, jichž se Thatcherová za dobu své politické kariéry účastila přímo (parlametí volby) či epřímo (volby do Evropského parlametu), jejich průběhu, kampaí, programů i výsledků. Autor ezapomíá zmíit specifika britského volebího systému, který lépe ež systém poměrého zastoupeí umožňuje oslovit veřejost politikovi typu Thatcherové, kterému (dle jejích vlastích slov) ejde v prví řadě o kosesus, ale o pricipy. V oddílu Margaret Thatcherová a její vlády je rok po roce probíráo působeí vlád Thatcherové ve vitří i zahraičí politice. Vyecháy ejsou ai osobí spory a problémy, které pozamealy jejich působeí i relativě časté reorgaizace. Ze zahraičěpolitických otázek jsou podroběji zmiňováy hlavě válka o Falklady, vztah Velké Britáie k USA za Reagaovy vlády, jemuž premiérka přikládala velkou váhu, pozice Velké Britáie vůči SSSR před a po ástupu Gorbačova či zajímavý postoj premiérky k pozdější otázce sjedoceí Německa. Nezaedbatelou kapitolou je Severí Irsko. Vztah k Evropě Téma působeí Velké Britáie za vlády Thatcherové v rámci ES prochází eje touto částí, ale celou kihou a ěkolika místech. Zatímco v 70. letech Thatcherová podpořila setrváí v ES a zapojeí do vitřího trhu, od ástupu do fukce premiérky se pustila do boje o podmíky britského příspěvku do rozpočtu Společeství. Od začátku kritizovala pricipy společé rybářské politiky a podporovala reformy společé zemědělské politiky. S ástupem předsedy Evropské komise Jacquese Delorse ovšem začala ES směřovat k prohloubeí hospodářské itegrace, včetě itegrace měové, a posléze i k uii politické. Jedá se o kompletí brilatí životopis britské političky z pera českého autora. Thatcherová ebyla stoupecem těchto tedecí. S vývojem od Jedotého evropského aktu k Maastrichtské smlouvě se její vize Evropy založeé a svobodém obchodu a spolupráci suveréích států dostávala stále víc do opozice. Spor mezi premiérkou a miistrem fiací Lawsoem o vstup libry do evropského směého mechaismu (ERM) otřásl její posledí vládou a do určité míry i pozicí premiérky, když stoupecům libry v ERM ustoupila. Část IV (Politika Margaret Thatcherové) je aalýzou toho, co thatcherismus dokázal v praktické politice a jak byly prosazováy klíčové pricipy podpory svobodého hospodářství, oboveí autority státu či vytvořeí blahobytu bez státu. Jedá se o ispirující a v současosti i aktuálí text. Nelze zapomíat, že i Thatcherová při aplikaci často epopulárích opatřeí musela čelit epokojům (stávky horíků, tiskařů či ocelářů v prví poloviě 80. let), střetávala se s odbory i s profesioálími revolucioáři typu Arthura Scargilla. Zároveň řešila, jak vyvést zemi z ekoomické krize a posléze i jak ozdravit ěkterá tradičě problematická odvětví typu školství či zdravotictví. Neškodí připomeout ěkteré zajímavé istrumety, které její vlády prosazovaly v zájmu řešeí ekoomické situace, ale také podpory loajality občaů vůči státu (podpora tzv. lidového kapitalismu prostředictvím rozsáhlých privatizačích projektů eje v průmyslové oblasti, ale apříklad i v oblasti bytového fodu). Doporučeí pro státíka Posledí část již mapuje období po odchodu z aktiví politiky, které bylo vyplěo kometováím aktuálího vývoje politiky doma i ve světě a především psaím, dokud to Thatcherové zdraví dovolilo. Autor se zde prostředictvím prezetace ejdůležitějších děl, které Thatcherová uveřejila a z ichž ěkteré po roce 1990 vyšly i v češtiě, vrací k počátkům její politické kariéry, k ejdůležitějším událostem spjatým s jejím působeí v Dowig Street č. 10 a poukazuje i a to, co sama Thatcherová považuje za ejdůležitější doporučeí pro státíka, který má vládout eje občaům vlastí země, ale také ést odpovědost za její roli v meziárodí politice. Autor se etají respektem k této političce, ebráí mu to ale ukázat a ěkteré problémy či chyby (apř. ezvláduté zaváděí tzv. obecí daě, které přispělo k pádu vlády v roce 1990), případě polemizovat s Thatcherovou (poukazuje a její zjedodušeou iterpretaci kofliktů a Balkáě). Kihu tak lze považovat eje za kompletí, ale i poměrě vyvážeý obraz. V eposledí řadě je třeba vyzdvihout pečlivou redaktorskou práci, která je patrá především a přílohách (medailoky osobostí spjatých s thatcherismem, chroologický přehled událostí let 1970 2003, které zasáhly do britské politiky či do života Thatcherové, jmeý rejstřík, fotografická příloha atd.). Kihu Margaret Thatcherová a její politika lze rozhodě doporučit jako ispirující a zajímavé čteí, a to eje pro zájemce o ejovější britskou historii a politiku. 8