Z-TRANSFORMACE. Příklady k procvičení

Podobné dokumenty
Z transformace. Definice. Z transformací komplexní posloupnosti f = { } f n z n, (1)

Analýza a zpracování signálů. 5. Z-transformace

Modelování systémů a procesů (11MSP) Bohumil Kovář, Jan Přikryl, Miroslav Vlček. 8. přednáška 11MSP pondělí 20. dubna 2015

Teorie. Hinty. kunck6am

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5

Teorie. Hinty. kunck6am


1 Polynomiální interpolace

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze

0 = 2e 1 (z 3 1)dz + 3z. z=0 z 3 4z 2 + 3z + rez. 4. Napište Fourierův rozvoj vzhledem k trigonometrickému systému periodickému

14. přednáška. Přímka

5.3. Implicitní funkce a její derivace

Věta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6)

0.1 Z transformace. 0.1 Z transformace 1

Teorie měření a regulace

Diferenciální rovnice 1

1.1 Existence a jednoznačnost řešení. Příklad 1.1: [M2-P1] diferenciální rovnice (DR) řádu n: speciálně nás budou zajímat rovnice typu

Analýza a zpracování signálů. 5. Z-transformace

rovnic), Definice y + p(x)y = q(x), Je-li q(x) = 0 na M, nazývá se y + p(x)y =

Definice Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo. z f(x 0 + h,y 0 + k) f(x 0,y 0 ) = Ah + Bk + ρτ(h,k),

X = x, y = h(x) Y = y. hodnotám x a jedné hodnotě y. Dostaneme tabulku hodnot pravděpodobnostní

5. Lokální, vázané a globální extrémy

4. Trojúhelníkový rozklad p. 1/20

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí

0.1 Úvod do lineární algebry

Diskretizace. 29. dubna 2015

Konvexnost, konkávnost

Nyní využijeme slovník Laplaceovy transformace pro derivaci a přímé hodnoty a dostaneme běžnou algebraickou rovnici. ! 2 "

9.2. Zkrácená lineární rovnice s konstantními koeficienty

1 Řešení soustav lineárních rovnic

MKI Funkce f(z) má singularitu v bodě 0. a) Stanovte oblast, ve které konverguje hlavní část Laurentova rozvoje funkce f(z) v bodě 0.

ANALÝZA KONSTRUKCÍ. 5. přednáška

Autor: Vladimír Švehla

DMA Přednáška Rekurentní rovnice. takovou, že po dosazení odpovídajících členů do dané rovnice dostáváme pro všechna n n 0 + m pravdivý výrok.

Inverzní Laplaceova transformace

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

Obsah Obyčejné diferenciální rovnice

SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY

verze 1.4 Ekvivalentní podmínkou pro stacionární bod je, že totální diferenciál je nulový

1 Analytická geometrie

Katedra matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Zápočtová písemná práce č. 1 z předmětu 01MAB3 varianta A

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava luk76/la1

Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty

Matematická analýza ve Vesmíru. Jiří Bouchala

Derivace funkcí více proměnných

Kapitola 10: Diferenciální rovnice 1/14

7.3. Diferenciální rovnice II. řádu

8.3). S ohledem na jednoduchost a názornost je výhodné seznámit se s touto Základní pojmy a vztahy. Definice

Matematická analýza III.

Soustavy linea rnı ch rovnic

Průvodce studiem. do bodu B se snažíme najít nejkratší cestu. Ve firmách je snaha minimalizovat

Kapitola 2: Spojitost a limita funkce 1/20

Diferenciální rovnice

Inverzní z-transformace. prof. Miroslav Vlček. 25. dubna 2013

9.5. Soustavy diferenciálních rovnic

Funkce v ıce promˇ enn ych Extr emy Pˇredn aˇska p at a 12.bˇrezna 2018

9.4. Rovnice se speciální pravou stranou

1 Diference a diferenční rovnice

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil

1 Soustavy lineárních rovnic

Newtonova metoda. 23. října 2012

dx se nazývá diferenciál funkce f ( x )

9.3. Úplná lineární rovnice s konstantními koeficienty

VZÁJEMNÁ POLOHA DVOU PŘÍMEK V ROVINĚ

úloh pro ODR jednokrokové metody

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

PRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim.

Nalezněte obecné řešení diferenciální rovnice (pomocí separace proměnných) a řešení Cauchyho úlohy: =, 0 = 1 = 1. ln = +,

Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0

y = 1 x (y2 y), dy dx = 1 x (y2 y) dy y 2 = dx dy y 2 y y(y 4) = A y + B 5 = A(y 1) + By, tj. A = 1, B = 1. dy y 1

19 Eukleidovský bodový prostor

Diferenciální rovnice

x 2(A), x y (A) y x (A), 2 f

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

1 Funkce dvou a tří proměnných

4.2. Graf funkce více proměnných

1 Determinanty a inverzní matice

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

(Cramerovo pravidlo, determinanty, inverzní matice)

Univerzita Karlova v Praze procesy II. Zuzana. funkce

PRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE

Matice. Je dána matice A R m,n, pak máme zobrazení A : R n R m.

Goniometrie a trigonometrie

Soustavy. Terminologie. Dva pohledy na soustavu lin. rovnic. Definice: Necht A = (a i,j ) R m,n je matice, b R m,1 je jednosloupcová.

Soustavy nelineárních rovnic pomocí systému Maple. Newtonova metoda.

MATEMATIKA I - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

4. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

5. cvičení z Matematiky 2

0.1 Úvod do lineární algebry

POSLOUPNOSTI A ŘADY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2.6. VLASTNÍ ČÍSLA A VEKTORY MATIC

Lineární funkce, rovnice a nerovnice

Řešení rekurentních rovnic 2. Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce 11

2D transformací. červen Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací Metody vyrovnání... 2

4.1 Řešení základních typů diferenciálních rovnic 1.řádu

Řešíme tedy soustavu dvou rovnic o dvou neznámých. 2a + b = 3, 6a + b = 27,

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

POSLOUPNOSTI A ŘADY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)

Metody lineární optimalizace Simplexová metoda. Distribuční úlohy

Transkript:

Z-TRANSFORMACE Příklady k procvičení 1

Obsah 1 Z-transformace 3 11 Příklad 3 12 Příklad 3 13 Příklad 3 2 Vlastnosti Z-transformace 4 21 Linearita 4 211 Příklad 4 22 Podobnostobrau 4 3 Konvoluce předmětů 4 31 Příklad 4 4 Posloupnost {f n } 0 posunutáokvpravo 5 41 Příklad 5 5 Posloupnost {f n } 0 posunutáokvlevo 5 51 Příklad 5 52 Neřešenépříklady 6 6 Dopředné a pětné diference 6 61 Příklad 6 62 Příklad 7 7 Řešení lineárních diferenčních rovnic Z transformací 7 71 Příklad 7

1 Z-transformace Z-transformaceobraujeposloupnostkomplexníchčísel {f n }nakomplexnífunkcikomplexní proměnné F() Definice: Mámeposloupnostkomplexníchčísel {f n } n Dvoustrannou Z-transformací posloupnosti {f n }naývámekomplexnífunkcikomplexníproměnné F()definovanou Laurentovou řadou: F() on Z ( {f n } ) def n n f n n f n n f n n+ f n n n n1 Definice: Mámeposloupnostkomplexníchčísel {f n } Jednostrannou Z-transformacíposloupnosti {f n }naývámekomplexnífunkcikomplexníproměnné F()definovanou: F() on Z({f n } ) def f n n 11 Příklad Určete Z-transformaciposloupnosti {f n } 0 (a,0,0,),tj f 0 a; f n 0pro n N f n Řešení F() f n 0 f 0+ 1 + f 2 a 2+ 1 +0 + 0 2+a 12 Příklad Určete Z-transformaciposloupnosti {f n } 0 (a,a,a,),tj f n apro n N 0 Řešení F() a a a geometrickářada 0+ 1+ 2+ skvocientem q 1 a 1 1 a pro >1 1 13 Příklad Určete Z-transformaciposloupnosti {f n } 0;f n e σn ; n N 0 ; σ C e σn Řešení F() n ( ) e σ n geometrickářada 1 skvocientem q eσ 1 eσ kde e σ <1 > eσ e σ; 3

2 Vlastnosti Z-transformace 21 Linearita Nechť Z({f n } 0)F(); Z({g n } 0)G() Potom Z({αf n +βg n } 0 )αz({f n} 0 )+βz({g n} 0 )αf()+βg() 211 Příklad Určete Z-transformaciposloupnosti {f n } 0;f n coscn, c C Řešení Platí eix +e ix Z ( {e icn } 0 Z ( {e icn } 0 ) ) 2 cosx coscn eicn +e icn e icn n geometrická řada e ic, > e ic, Z({coscn} 0 ) e ic+ e ic 2 > max{ e ic, e ic } 22 Podobnost obrau skvocientem q eic Nechť Z({f n } )F()Pak Z({an f n } )F ( a Tlumení: ae α Z({e αn f n } )F(e α ) 3 Konvoluce předmětů 2 1 1 eic e ic, > eic, ( e ic + e ic ) ( cosc) 2( e ic ) ( e ic ) 2 2cosc+1, ), a C; a 0 Z ( ({ {(f g) n } ) n } ) ({ n } ) Z f i g n i Z f n i g i F() G(), i0 i0 kde F()aG()jsouobrayposloupností {f n }, {g n} 31 Příklad Určete Z-transformaci {f n } ; f n 1+e c ++e nc, n N 0 ; c C Řešení Zvolíme {a n } {enc } ; {b n} 1 {(a b) n } {f n } Z({f n } 1 1 )Z({a n }) Z({b n }) 1 ec 1 1 > max{ e c,1} 2 ( e c )( 1) 4

4 Posloupnost {f n } 0 posunutáokvpravo Je-li posloupnost: {f n k } {0,0,,0,f 0,f 1,} n {0,1,,k 1,k,k+1,} (tj prvních k členů posloupnosti je nulových) Platí: Z({f n k } ) k F(),kde F()jeobra {f n } 41 Příklad Naleněte Z-transformaciposloupnosti {f n },kde f pro,1,,k 1; f n e c(n k) pro n k, n N Řešení Posloupnost {f n }dostanemeposunutímposloupnosti {g n }, g n e cn ; n N o k vpravo Z({g n } ) e c G(); >ec Z({f n } )Z({g n k} ) 1 k e c; >e c Nebo přímým výpočtem: Z({f n } f n prvních kčlenů ) n je rovno nule 1 k 1 1 ec k ( e c ) ; >ec nk e c(n k) ln k n nl+k l0 e cl l k 5 Posloupnost {f n } 0 posunutáokvlevo Jeposloupnost {f n+k } {f k,f k+1,f k+2,} ] k 1 Platí: Z({f n+k } ) [F() k f n n 51 Příklad Naleněteobra {f n } ; f ne c(n+k), n N 0 Řešení Posloupnost {f n } 0 dostanemeposunutímposloupnosti {g n} 0 ; g ne cn ;okvlevo ( ] e c) k k 1 Z({f n } )Z({g n+k } ) [G() k e cn 1 n k e c 1 ec k+1 e c k e kc e c ekc e c 5

Nebo přímý výpočet: Z({f n } ) e c(n+k) n e ck 52 Neřešené příklady e cn n eck e c; > ec Určete Z obray následujících posloupností [ 1) f n ( 2) n F() ] +2 ( 2) f n 1 ) n [ F() 3 ] 3 3+1 ] 3) f n (2e a ) [F() n 2e a [ 4) f o 0, f n ( 2) n,pro n 1 F() 2 ] +2 [ ] 5) f o f 1 0, f n ( 2) n 4,pro n 2 F() (+2) 6 Dopředné a pětné diference Dopřednádiferenceposloupnosti {f n } jeposloupnost { f n } {f n+1 f n } Dopředná diference k-tého řádu je posloupnost { { k f n } ( k 1 f n ) 61 Příklad Určete dopřednou diferenci I a III řádu pro posloupnost {f n } {0,1,1, 1,1,0,0,,0,} Řešení } { f n } {1,0, 2,2, 1,0,0,0,,0,} { 2 f n } { 1, 2,4, 3,1,0,0,,0,} { 3 f n } { 1,6, 7,4, 1,0,0,,0,} Zpětnádiferenceposloupnosti {f n } jeposloupnost { f n } {f n f n 1 } Zpětná diference k-tého řádu je posloupnost { k f n } { ( k 1 f n ) } 6

62 Příklad UrčetepětnoudiferenciIaIIIřáduproposloupnost{f n } {0,1,1, 1,1,0,0,,0,} Řešení { f n } {0,1,0, 2,2, 1,0,0,0,,0,} { 2 f n } {0,1, 1, 2,4, 3,1,0,0,,0,} { 3 f n } {0,1, 2, 1,6, 7,4, 1,0,0,,0,} 7 Řešení lineárních diferenčních rovnic Z transformací Postup:Mámelineárnídiferenčnírovnicipronenámouposloupnost {y n } Ztransformaci {y n }onačíme Y()Provedeme ZtransformacidanérovniceapodobnějakouLaplaceovy transformace ískáme algebraickou rovnici pro funkci Y() Rovnici vyřešíme a pětnou transformacíjistíme(obvyklespoužitímpatřičnétabulky) {y n } 71 Příklad Určete partikulární řešení dané rovnice vyhovující adaným počátečním podmínkám Ukážeme si dva působy řešení 2 y n y n 1, n N o počátečnípodmínky: y o 0, y o 1 1působ:Obraposloupnosti {y n }onačíme Y(),vtabulcenajdemeobra2diferencea obra pravé strany rovnice Dosadíme do adané rovnice y n ( 1) 2 Y(), 1 1 ( 1) 2 Y() Y() a postupně vypočítáme Y() 1 Y()(( 1) 2 1) +2 Y() 1 2 ( 1)( 2) ( 1)( 2) Abychommohlinajítvtabulcepětnoutransformaci Y() {y n },musímevýslednýlomek roložit na parciální lomky( je dobré vytknout) ( 1 1 ( 1)( 2) 2 1 ) atabulky 1 2 2n, 1 1 y n 2 n 1, y o 0, y 1 1 Řešenípůvodnírovnice,vyhovujícídanýmpočátečnímpodmínkám,je{y n } {2n 1} 7

2 působ: Vyjádříme 2 y n (y n+1 y n )y n+2 2y n+1 +y n adosadímedorovnicedostaneme: y n+2 2y n+1 1, počátečnípodmínky y o 0, y 1 1 Rovnici můžeme chápat jako rekurentní vtah pro hledanou posloupnost Je y 1 1+2y o 1 y 2 1+2y 1 1+2 y 3 1+2y 2 1+2+2 2 y n 1+2y n 1 1+2+2 2 ++2 n 1 součetprvníchnčlenůgeometricképosloupnosti 1 2n 1 2 2n 1 8