x 2(A), x y (A) y x (A), 2 f
|
|
- Barbora Michaela Janečková
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 II.10. Etrém funkcí Věta (nutná podmínka pro lokální etrém). Necht funkce f(, ) je diferencovatelná v bodě A. Má-li funkce f v bodě A lokální etrém, pak gradf(a) = 0. Onačme hlavní minor matice druhých derivací f f 1 (A) = f (A), (A) = (A), (A) f (A), f (A) Věta (postačující podmínk pro lokální etrém funkce dvou proměnných). Necht funkce f(,) má spojité parciální derivace. řádu v bodě A. Necht je v bodě A splněna nutná podmínka gradf(a) = 0. Pak platí: Je-li 1 (A) > 0 a (A) > 0, pak funkce f má v bodě A ostré lokální minimum. Je-li 1 (A) < 0 a (A) > 0, pak funkce f má v bodě A ostré lokální maimum. Je-li (A) < 0, pak funkce f nemá v bodě A lokální etrém. Postup při výpočtu lokálních etrémů 1. krok: Podle nutné podmínk určíme tv. kritické bod, tj. a) bod, v nichž funkce f(, ) není diferencovatelná, b) bod, které jsou řešením soustav rovnic f = 0, f = 0.. krok: V bodech b) postupujeme podle postačující podmínk. Najděte lokální etrém funkce : Příklad 197. (,) = + Řešení : Daná funkce je definovaná v E. Parciální derivace = +, = neeistují v bodě A = 0, 0, který je jediným + kritickým bodem. V bodě A ted může být lokální etrém, nebot funkce f není v bodě A diferencovatelná. Nele však rohodnout podle výše uvedené postačující podmínk, proto použijeme definici lokálního etrému.pro každý bod prstencového okolí P(A) bodu A ale platí, že f(x) > f(a). Funkce f ted má v bodě A = 0, 0 ostré lokální minimum s hodnotou f(0,0) = 0. Ponámka. Nerovnost f(x) > f(a) je splněna v libovolném prstencovém okolí P(A). Funkce f ted má v bodě A = 0, 0 i ostré globální minimum. 35 Příklad má náornou geometrickou interpretaci. Stačí si uvědomit, jaká plocha je grafem funkce = +.
2 Příklad 198. f(,) = Řešení : Funkce f(,) má spojité parciální derivace 1. a. řádu. 1) Podle nutné podmínk f = 0, f = 0 dostaneme soustavu: f = 3 6 = 3 6 = 0 dosadíme f = = 0 3( ) = 0 = ( )(+1) = 0 = = = Připravíme si druhé derivace f = 6 f = 1 = f f = 1 = 1(,) = 6, (,) = ) Z postačující podmínk a dostaneme dva kritické bod,, 1, = ávěr, 9 10 ostré lok. minimum, f(,) = 10 1, 1-9 není etrém Příklad 199. (,) = Řešení : Zde máme funkci dvou proměnných v eplicitním tvaru. Funkce je diferencovatelná v E, proto nutná podmínka eistence lokálních etrémů je : = 0, = 0. = = = 0 = + = (+1) = 0 = bud = 0 nebo = 1 { 1 = 0 = A 1 = 0,0 = 0 : = 0 = = 5 3 = A = 5 { 3,0 = 1 : = 0 = = = A = 4 = 3 = 1, = = A 4 = 1, Nní si připravíme derivace druhého řádu : A 1 A A 3 A 4 = = + 4/3 0 0 = = Je-li (A i ) = > 0, pak eistuje lokální etrém v bodě A i. < 0, pak neeistuje lokální etrém v bodě A i. ProA 1 : (A 1 ) = 10 0 > 0, 0 1 (A 1 ) = (A 1 ) > 0, obdržímelokálníminimum (A 1 ) = Pro A : (A ) = 0 4 > 0, 1(A ) = (A ) < 0, je lokální maimum 3 (A ) =
3 Pro A 3, A 4 je (A 3 ) = (A 4 ) = 16 < 0, a proto v bodech A 3 a A 4 lokální etrém neeistují. Příklad 00. Funkce = f() je vjádřena v implicitním tvaru F(,) = + +8 = 0. Řešení : Spočítáme : = F = + pro. F Položíme = 0, ted + = 0 = =. Dosadíme do adání, abchom určili souřadnice případných lokálních etrémů +8 = 0 = = 8 = 1, = ±, 1, =. Dostali jsme dva bod A =, a B =,. Nní spočítáme = (1+ )( ) (+)( 1) ( ), takže (A) = 4 < 0 = f() = je lokální maimum a 16 (B) = 4 > 0 = f( ) = je lokální minimum. 16 Příklad 01.* f(,,) = Řešení : 3 = f f f f f f f f f, = f f f f, 1 = f Podle Slvestrov vět o kvadratických formách platí : { 3 (P) > 0, 1 (P) > 0,pak f(p) je ostré lokální minimum. Je-li (P) > 0, 3 (P) < 0, 1 (P) < 0, pak f(p) je ostré lokální maimum. Je-li (P) < 0, pak v bodě P neeistuje lokální etrém. Výpočet vpadá následovně : f = 3 +1 = 0 neboli +4 = 0, f = +1 = 0 neboli = 6, f = + = 0, neboli = 1 A = 0,0, 1, B = 4, 144, 1, pak 4 = 0 a 1 = 0, = 4, f = 6, f =,f =, f = 1, f = 0, f = 0. Protože (A) = < 0, v bodě A nenastává lokální etrém. Protože (B) = = 144 > 0, (B) = = 88 > 0 a 1 (B) = 144 > 0, je f(b) = f(4, 144, 1) = 6913 lokální minimum. 37
4 Můžeme se též přesvědčit přímo, že kvadratická forma d f(b) je poitivně definitní : d f(b) = 144(d) +4dd +(d) +(d) = (1d+d) +(d) +(d) > 0 Najděte lokální etrém daných funkcí s danou podmínkou: Příklad 0. = ( + ), jestliže + =. Řešení : Geometrick se jedná o naleení etrémů -ové souřadnice na průsečné křivce rotačního paraboloidu = ( + ) s rovinou + =. Z podmínk + = vjádříme např. = a dosadíme do dané funkce (,) = ( + ). Tím dostaneme () = (, ) = ( +( ) ), takže () = 4( +). Pro funkci jedné proměnné () hledáme lokální etrém. Je ted () = 4( ) = 0. Odtud 1 = 1, 1 = 1 = 1 a () = 8 > 0 (1,1) = 4 je lokální minimum. Příklad 03. = 3 + 4, jestliže + = 1. Řešení : Geometrick se jedná o naleení etrémů -ové souřadnice na průsečné křivce rovin = s rotační válcovou plochou + = 1. Jelikož podmínk + = 1 nele jednonačně vjádřit ani ani, přejdeme { { = rcost = cost do polárních souřadnic = rsint, kde r = 1, ted = sint. Potom = (cost,sint) = cost 3 + sint 4 a dále = d dt = sint + cost 3 4 tg t = 3 4. = 0, takže Jak vidíme na obráku je sint = ± 3 5, cost = ± t Pro sint 1 = 3 5, cost 1 = 4 je t 1 (0, π 5 ) a pro sint = 3 5, cost = 4 je t (π, 3π 5 ). 38
5 Dále je = d dt = cost sint = (t 1 ) < 0, (t ) > ( 4 Dospěli jsme k lokálnímu maimu (t 1 ) = 5, 3 = 5) = 5 1 ( a lokálnímu minimu (t ) = 4 ) 5, 3 = Příklad 04. = sin +sin, jestliže = π 4. Řešení : () = (, π/4) = sin +sin ( π 4 ), () = sincos+sin( π 4 )cos( π 4 ) = = sin+sin( π ) = sin+sincos π cossin π = sin cos Položíme-li () = 0, dostaneme sin = cos a dále = π 4 +kπ, = π 8 +k π, takže k 1 = n, k = n+1. Vpočteme druhou derivaci : () = cos+sin, ( π 8 +n π ) = + = > 0, ( π 8 +(n+1) π ) = ( π ) Ted 8 +nπ = sin π 8 = 1 cos π 4 = 1 ( π 8 ) +(n+1)π a = < 0. je lokální minimum = sin 5π π 8 +sin 8 = 1 ( 1 cos 5π 4 +1 cos π ) = 4 = 1 ( ) + = 1 je lokální maimum. Příklad 05.* = +, jestliže + +4 = 0. Řešení : ZdepoužijemeLagrangeovu funkci:je-li dána funkce = f(,) a podmínka g(, ) = 0, potom Lagrangeova funkce má vjádření L(,,λ) = f(,)+λg(,). Její stacionární bod ískáme řešením soustav L = 0 L = 0 L λ = g(,) = 0. Funkce = f(,) může mít a podmínk g(,) = 0 etrém poue v bodech,, ke kterým eistuje λ R takové, že,,λ je kritickým bodem funkce L(,,λ). V našem příkladě máme L(,,λ) = + +λ( + +4) L = +λ( ) = 0 a odtud = λ 1+λ, L = 4 +λ(4 +4) = 0 a odtud = λ 1+λ. Ted + +4 = 0, takže λ (1+λ) λ 1+λ + λ (1+λ) 4λ 1+λ = 0, 3λ (1+λ) = 6λ 3λ, λ 1 a následně 1+λ 1+λ = 6λ, 3λ +6λ = 0 = λ (λ+) = 0. 39
6 Zde máme λ 1 =, takže 1 =, 1 =, A 1 =, anebo λ = 0 takže = 0, = 0, A = 0,0. Dále je L = +λ, L = 4+4λ, L = 0 a odtud (A 1 ) = > 0, L (A 1 ) < 0, L(A 1 ) = 1 je lokálním maimem, (A ) = > 0, L (A ) > 0, L(A ) = 0 je lokálním minimem. Příklad06.V rovině + +3 = 0 najděte bod, jehož součet čtverců vdáleností od bodů A = 1,1,1 a B =,, je nejmenší. Řešení : Hledaný bod onačíme P =,, a sestavíme součet AP + BP, který apíšeme pomocí souřadnic bodů f(,,) = ( 1) +( 1) +( 1) +( ) +( ) +( ). Bod P musí ležet v rovině + +3 = 0. Ted tato rovnice rovin představuje vaební podmínku, která musí být splněna. Vjádříme-li si např. = + +3 a dosadíme-li do f(,,), potom funkce f(,,+ +3) bude funkcí dvou proměnných a : f(,) = f(,,++3) = ( 1) +( 1) +(++) +( ) +( ) +(++1), f = ( 1)+(++)+( )+(+ +1) = 8(+), f = ( 1)+4(+ +)+( )+4(+ +1) = 4(+5)+6. f Položíme = 0, pak + = 0 = =, f = 0, takže 4+10 = 3 = 6 = 3, 1 = 1, 1 = 1. Máme ted 1 = 5 1, P =, 1, 5. f (P) = 8 Dále je f (P) = 8 f (P) = 0 takže (P) = > 0, (P) f > 0 a f(p) = 7 je lokální minimum. Věta (Postačující podmínka eistence absolutních etrémů funkce na dané množině). Je-li funkce f(,) spojitá na neprádné množině M, která je omeená a uavřená, pak f nabývá maima a minima na množině M. Speciální případ je tv. váaný etrém, a to kdž M = {, E : g(,) = 0, kde g je daná funkce. Pokud le, pak vaební podmínk g(,) = 0 vjádříme jednu proměnnou, kterou dosadíme do dané funkce f. Získáme tak úlohu určit etrém funkce jedné proměnné. Postup při výpočtu absolutních etrémů. Připomeňme, že M 0 je vnitřek a M je hranice množin M. 40
7 1. krok: Ověříme splnění předpokladů právě uvedené vět, čímž důvodníme eistenci absolutních etrémů.. krok: Určíme všechn kritické bod X funkce f v M krok: Určíme všechn bod X M, ve kterých může funkce f nabývat absolutních etrémů. 4. krok: Určíme hodnot funkce f ve všech vpočítaných bodech. Největší hodnota je rovna ma M f a nejmenší hodnota je rovna min M f. Určete absolutní (globální) etrém funkce = f(,) na množině M : Příklad 07. f(,) = + +, M = {, E : 0, 0, + 1 Řešení : Ověříme eistenci absolutních etrémů: Daná množina M je uavřená a omeená. Daná funkce f je spojitá v E, ted též v M. To je postačující pro eistenci absolutních etrémů. 1) určíme stacionární bod na vnitřku množin M a jejich funkční hodnot : f + 1 = 0 = = 1 f + 1 = 0 3 = C 1 A 1 = 3 3, 1 M, f(a 1 ) = 1 3 ; M O ) určíme podeřelé bod na hranici M, tj. na jednotlivých stranách OBC OB : = 0 = h 1 () = f(,0) =, h 1() = 1 = 0 = = 1, 1 A =,0 M, f(a ) = 1 4, OC : = 0 = h () = f(0,) =, h () = 1 = 0 = = 1, A 3 = 0, 1 M, f(a 3 ) = 1 4, BC : = 1 = h 3 () = f(,1 ) = +(1 ) +(1 ) 1+ =, h 3() = 1 = 0 = = 1, 1, 3 M ; 3) určíme hodnot funkce f(, ) ve vrcholech O, B, C f(o) = f(0,0) = 0, f(b) = f(1,0) = 0, f(c) = f(0,1) = 0. Ze všech spočítaných funkčních hodnot vbereme nejmenší a největší. Globální maimum nastává v bodech O,B,C, f ma (O) = f ma (B) = f ma (C) = 0 a podobně globální minimum v bodě A 1, f min (A 1 ) = 1 3. B 1 0 M 1 41
8 Příklad 08. = + 6+6, M = {, E : + 4 Řešení : Geometrick se jedná o naleení etrémů -ové souřadnice na paraboloidu, která je ohraničena průnikem paraboloidu = s válcovou plochou + = 4. 1) Stacionární bod ve vnitřku množin M: = 6 = 0 = 1 = 3 = A = 3, 3, A M. = +6 = 1 = 3 ) Bod na hranici množin M apíšeme v parametrickém tvaru : = cost, t 0,π = sint Pak postupně : = (cost,sint) = 4 1cost+1sint, d = 1sint+1cost = 0, dt = sint = cost, t 1 = 3 4 π, t = 7 4 π, t 1 = 3 4 π = B =,, (B) = 4+1 je globální maimum a t = 7 4 π = C =,, (C) = 4 1 je globální minimum. M A Je dána funkce f = f(,). a) Napište nutnou podmínku pro lokální etrém diferencovatelné funkce n-proměnných v bodě A. b) Napište postačující podmínk pro lokální minimum(resp. maimum) funkce f(, ) v bodě A. c) Všetřete lokální etrém dané funkce f, tj. určete jejich polohu, tp a funkční hodnotu. 09. f(,) = Ostré lok. min. v bodě 8,, f( 8, ) = f(,) = Ostré lok. min. v bodě, 3, f(, 3) = 5, v bodě, 3 není etrém. 11. f(,) = e Ostré lok. ma. v bodě 1,1, f = 1+1/e 1. f(,) = f(,) = Ostré lok. min. v bodě,, f(,) =, v bodě0, 0 není etrém. Ostré lok. min. v bodě3,3, f(3,3) = 19, v bodě 1, 1 není etrém. 14. f(,) = Ostré lok. min. v bodě 1,1, f( 1,1) = 3 4
9 15. f(,) = f(,) = + + 6ln Ostré lok. min. v bodě 5,, (f(5,) = 30) fmin(, 1) = 3 6ln, bod,1 D(f) Určete lokální etrém funkce : 17. = min(4,4) = = min( 3,) = = ln(1 ) ma(0,0) = 0 0. = ( 6 +5 min 1, 1 ) = 4, v bodě 0,0 není etrém 1. = e / (+ ). = min(,0) = e min(1,1) = 17, ma( 4, 1) = 58 v bodech1, 1, 4, 1 neeistují etrém 3.* = 0 min(, 3) = 0, ma(, 3) = 4.* = 0 ve stac.bodech 1,,3, 1,, neeistují etrém 5.* f(,,) = f(, 1, 3)) = 14, lok.min. 6.* f(,,) = * = ln() další stac.b.a 3 = 1+ f(3,36,1) = 873,lok.min., v bodě3,0,0není etrém lok.ma. v boděa 1 = 1,1, lok.min. v boděa = 1+,1+,,1, A 4 = 1,1+ 8. a) Všetřete lokální etrém funkce f(,) = b) Zdůvodněte eistenci a najděte absolutní etrém této funkce na úsečce AB, kde A = 0,,B = 1,1. a) lokálníf min( 1, 1) = 1, b)f min(1/,3/) = 6, f ma(0,) = f ma(1,1) = 7 Je dána funkce f a množina M. a) Zdůvodněte eistenci absolutních etrémů funkce f na dané množině M. b) Absolutní etrém všetřete, tj. stanovte jejich polohu a vpočítejte hodnotu maima i minima funkce f na množině M. 9. f(,) = +ln, M = {, E ; = +1, 1/4 1 fmin(1,) = 3, f ma(1/,3/) = 7/4 ln. =,4, f(1/4,5/4) = 1/16 ln4. =,7není etrém 30. f(,) = + 3, M = {, E ; + 3, 0, f(,) = +, M = {, E ; + 9, 0 f min(0,3) = 3, f ma(0,0) = f ma(3,0) = 0 f min(1,0) = 1, f ma( 3,0) = 15 Pro všetření bodů na hranici můžete užít polárních souřadnic, úlohu však le řešit i be nich. 43
10 Určete globální etrém funkce = f(,) na množině M : 3. f(,) = +, M = {, E : + 1 glob.min.f(0,0) = 0 glob.ma.f(1,0) = f(0,1) = = f( 1,0) = f(0, 1) = f(,) =, M = {, E : + 4 (použijte polární souřadnice) glob.min.f(0,±) = 4 glob.ma.f(±,0) = f(,) = ( a)( b), M = {, E : 0 a, 0 b glob.ma.f( a, b ) = a b 16 glob.min.f(0,0) = f(a,0) = f(0,b) = f(a,b) = f(,) = ( ), M = {, E : 0, 0, + 1 glob.ma.f( 1, 1 ) = 1 4 glob.min.f(,0) = f(0,) = f(,) = , M = {, E : 0, 0, +3 0 glob.min.f( 1,0) = 5 4 glob.ma.f(0,3) = 11 44
1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH
1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH V minulém semestru jsme studovali vlastnosti unkcí jedné nezávislé proměnné. K popisu mnoha reálných situací obvkle s jednou proměnnou nevstačíme. FUNKCE DVOU
Více5. Lokální, vázané a globální extrémy
5 Lokální, vázané a globální extrémy Studijní text Lokální extrémy 5 Lokální, vázané a globální extrémy Definice 51 Řekneme, že f : R n R má v bodě a Df: 1 lokální maximum, když Ka, δ Df tak, že x Ka,
VíceFunkce v ıce promˇ enn ych Extr emy Pˇredn aˇska p at a 12.bˇrezna 2018
Funkce více proměnných Extrémy Přednáška pátá 12.března 2018 Zdroje informací Diferenciální počet http://homen.vsb.cz/~kre40/esfmat2/fceviceprom.html http://www.studopory.vsb.cz/studijnimaterialy/sbirka_uloh/pdf/7.pdf
VíceDefinice globální minimum (absolutní minimum) v bodě A D f, jestliže X D f
Výklad Globální extrémy mají stejný význam jako u funkcí jedné proměnné. Hledáme je bud na celém definičním oboru dané funkce, nebo na předem zadané podmnožině definičního oboru. Definice 6..1. Řekneme,
VíceII.7.* Derivace složené funkce. Necht jsou dány diferencovatelné funkce z = f(x,y), x = x(u,v), y = y(u,v). Pak. z u = f. x x. u + f. y y. u, z.
II.7.* Derivace složené funkce Necht jsou dán diferencovatelné funkce z = f(,), = (u,v), = (u,v). Pak u = u + u, v = v + v. Vpočítejte derivace daných diferencovatelných funkcí. Příklad 0. Jsou dán diferencovatelné
Více{ } Ox ( 0) 4.2. Konvexnost, konkávnost, inflexe. Definice Obr. 52. Poznámka. nad tečnou
Konvenost, konkávnost, inflee 4.. Konvenost, konkávnost, inflee Definice 4... Nechť eistuje f ( ), D f. Řekneme, že funkce f ( ) je v bodě konkávní, jestliže eistuje { } O ( ) tak, že platí D : O( )\ f(
VíceDiferenciální počet funkce jedné proměnné 1
Diferenciální počet funkce jedné proměnné Limita funkce Pojem limita můžeme česk vjádřit jako mez, případně hranice Zavedení pojmu limita si objasníme na příkladu Příklad : Funkce f ( ) Obr 6: Graf funkce
Více6. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE VÍCE PROMĚNNÝCH
Funkce více proměnných 6 DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE VÍCE PROMĚNNÝCH Ve čtvrté kapitole jsme studovali vlastnosti funkcí jedné nezávisle proměnné K popisu mnoha reálných situací však s jednou nezávisle
VíceDERIVACE FUKNCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH
DERIVACE FUKNCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH Reálná funkce dvou proměnných a definiční obor Kartézský součin R R značíme R 2 R 2 je množina všech uspořádaných dvojic reálných čísel (rovina) Prvk R 2 jsou bod v rovině
VíceMonotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné
66 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné I. 5. Vyšetřování průběhu funkce Monotonie a lokální etrémy Důsledek. Nechť má funkce f) konečnou derivaci na intervalu I. Je-li f ) > 0 pro každé I, pak
Více4.1 Řešení základních typů diferenciálních rovnic 1.řádu
4. Řešení základních tpů diferenciálních rovnic.řádu 4..4 Určete řešení z() Cauchov úloh pro rovnici + = 0 vhovující počáteční podmínce z =. Po separaci proměnných v rovnici dostaneme rovnici = d a po
Více(0, y) 1.3. Základní pojmy a graf funkce. Nyní se již budeme zabývat pouze reálnými funkcemi reálné proměnné a proto budeme zobrazení
.. Výklad Nní se již budeme zabývat pouze reálnými funkcemi reálné proměnné a proto budeme zobrazení M R, kde M R nazývat stručně funkce. Zopakujeme, že funkce je každé zobrazení f : M R, M R, které každému
VíceMATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek (2015)
MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek (2015) doplněné o další úlohy 24. 2. 2015 Nalezené nesrovnalosti ve výsledcích nebo připomínky k tomuto souboru sdělte laskavě F. Mrázovi (e-mail: Frantisek.Mraz@fs.cvut.cz
VíceCVIČENÍ Z MATEMATIKY II
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ CVIČENÍ Z MATEMATIKY II Řešené úlohy (Učební tet pro kombinovanou formu studia) RNDr. JIŘÍ KLAŠKA, Dr. ÚSTAV MATEMATIKY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ BRNO PŘEDMLUVA Učební
Více8.1. Určete všechny lokální extrémy funkce f(x, y) = x 2 + arctg 2 x + y 3 + y, x, y R.
Řešené příklady k extrémům funkcí více proměnných 8 Určete všechny lokální extrémy funkce fx y x + arctg x + y + y x y R Řešení Funkci f si vyjádříme jako součet f + f kde f x x + arctg x x R f y y + y
Více1. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, limita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu
22- a3b2/df.te. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, ita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu. Určete definiční obor funkce a proveďte klasifikaci bodů z R 2 vzhledem k a rozhodněte
VíceDiferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné LOKÁLNÍ A GLOBÁLNÍ EXTRÉMY FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ LOKÁLNÍ EXTRÉMY
Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné - 4.1 - LOKÁLNÍ A GLOBÁLNÍ EXTRÉMY FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ LOKÁLNÍ EXTRÉMY Při hledání lokálních etrémů postupujeme podle následujícího programu Nalezneme
VíceGlobální extrémy. c ÚM FSI VUT v Brně. 10. ledna 2008
10. ledna 2008 Příklad. Určete globální extrémy funkce f(x, y) = x 2 + 2xy + 2y 2 3x 5y na množině M. Množina M je trojúhelník určený body A[0, 2], B[3, 0], C[0, 1]. Protože množina M je kompaktní (uzavřená,
Více2.7. Průběh funkce. Vyšetřit průběh funkce znamená určit (ne nutně v tomto pořadí): 1) Definiční obor; sudost, lichost; periodičnost
.7. Průběh unkce Všetřit průběh unkce znamená určit ne nutně v tomto pořadí: deiniční obor; sudost, lichost; periodičnost, interval spojitosti a bod nespojitosti, průsečík grau unkce s osami, interval,
VícePrůvodce studiem. do bodu B se snažíme najít nejkratší cestu. Ve firmách je snaha minimalizovat
6. Extrémy funkcí více proměnných Průvodce studiem Hledání extrémů je v praxi často řešená úloha. Např. při cestě z bodu A do bodu B se snažíme najít nejkratší cestu. Ve firmách je snaha minimalizovat
Více+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)
Diferenciální počet příklad 1 Dokažte, že funkce F, = n f 2, kde f je spojitě diferencovatelná funkce, vhovuje vztahu + 2 = nf ; 0 Řešení: Označme u = 2. Pak je F, = n fu a platí Podle vět o derivaci složené
VíceEXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH
EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH ÚLOHY ŘEŠITELNÉ BEZ VĚTY O MULTIPLIKÁTORECH Nalezněte absolutní extrémy funkce f na množině M. 1. f(x y) = x + y; M = {x y R 2 ; x 2 + y 2 1} 2. f(x y) = e x ; M = {x y R
VíceHledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky
6. Vázané a absolutní extrémy. 01-a3b/6abs.tex Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky jednoduché, vyřešíme
VíceEXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH
EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH DEFINICE. Funkce f více proměnných. má v bodě C D(f) lokální maximum, resp. lokální minimum, jestliže existuje okolí U bodu C takové, že f(c) je maximální (resp. minimální
Více( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Užití derivací. x, x a, b : x x f x f x MATA P12. Funkce rostoucí a klesající: Definice rostoucí a klesající funkce
MATA P1 Užití derivací Funkce rostoucí a klesající: Deinice rostoucí a klesající unkce Funkce je rostoucí v intervalu (a,b), právě když platí: ( ) ( ) ( ), a, b : 1 1 1 Funkce je klesající v intervalu
VíceOznačení derivace čárkami, resp. římskými číslicemi, volíme při nižším řádu derivace, jinak užíváme horní index v závorce f (5), f (6),... x c g (x).
9 Využití derivace 9.1 Derivace vyšších řádů Definice 1. Nechť funkce má derivaci v nějakém okolí bodu c D(f). Nechť funkce ϕ() =f () máderivacivboděc. Pak hodnotu ϕ (c) nazýváme derivací 2. řádu (2. derivací)
VíceDefinice : 1 Bod A Ω En se naývá vnitřní bod oboru Ω, kdž eistuje okolí U A, které celé patří do oboru Ω Bod B se naývá hraniční bod oboru Ω, kdž v ka
1 Diferenciální počet funkcí dvou proměnných 1 Výnačné bod a množin bodů v prostoru Souřadnicová soustava v prostoru Každému bodu v prostoru přiřaujeme v kartéské souřadnicové soustavě uspořádanou trojici
Více9. přednáška 26. listopadu f(a)h < 0 a pro h (0, δ) máme f(a 1 + h, a 2,..., a m ) f(a) > 1 2 x 1
9 přednáška 6 listopadu 007 Věta 11 Nechť f C U, kde U R m je otevřená množina, a a U je bod Pokud fa 0, nemá f v a ani neostrý lokální extrém Pokud fa = 0 a H f a je pozitivně negativně definitní, potom
Více1. Cvičení: Opakování derivace a integrály
. Cvičení: Opakování derivace a integrál Derivace Příklad: Určete derivace následujících funkcí. f() e 5 ( 5 cos + sin ) f () 5e 5 ( 5 cos + sin ) + e 5 (5 sin + cos ) e 5 cos + 65e 5 sin. f() + ( + )
VíceExtrémy funkce dvou proměnných
Extrémy funkce dvou proměnných 1. Stanovte rozměry pravoúhlé vodní nádrže o objemu 32 m 3 tak, aby dno a stěny měly nejmenší povrch. Označme rozměry pravoúhlé nádrže x, y, z (viz obr.). ak objem této nádrže
Více30. listopadu Derivace. VŠB-TU Ostrava. Dostupné: s1a64/cd/index.htm.
KMA/MAT1 Přednáška a cvičení č. 11 30. listopadu 2017 [KS] Jaromír Kuben Petra Šarmanová: Diferenciální počet funkcí jedné proměnné. VŠB-TU Ostrava. Dostupné: http://homel.vsb.cz/ s1a64/cd/inde.htm. 1
VíceMatematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené
2. 3. 2018 Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené mn. M E n. Zapište a načrtněte množinu D, ve které
VícePrůběh funkce II (hledání extrémů)
.. Průběh funkce II (hledání etrémů) Předpoklad: Pedagogická poznámka: Poslední příklad v běžné vučovací hodině nestíháme. Rchlost postupu je možné značně ovlivnit tím, kolik času dáte studentům na výzkumné
VíceMatematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené
22. 2. 2016 Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené mn. M E n. Zapište a načrtněte množinu D, ve které
VíceMatematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0
Rovnice tečny a normály Geometrický význam derivace funkce f(x) v bodě x 0 : f (x 0 ) = k t k t je směrnice tečny v bodě [x 0, y 0 = f(x 0 )] Tečna je přímka t : y = k t x + q, tj y = f (x 0 ) x + q; pokud
VíceFunkce. RNDR. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou
Funkce RNDR. Yvetta Bartáková Gmnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Derivace funkce VY INOVACE_05 0_M Gmnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Definice Mějme funkci f definovanou v okolí bodu 0. Eistuje-li
VíceDiferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.
Nalezněte definiční obor funkce Diferenciální počet f = ln arcsin + Definiční obor funkce f je určen vztahy Z těchto nerovností plyne < + ln arcsin + je tedy D f =, Určete definiční obor funkce arcsin
VíceVlastní (charakteristická) čísla a vlastní (charakteristické) Pro zadanou čtvercovou matici A budeme řešit maticovou
1 Vlastní (charakteristická) čísla a vlastní (charakteristické) vektory matice Pro zadanou čtvercovou matici A budeme řešit maticovou rovnici A x = λ x, kde x je neznámá matice o jednom sloupci (sloupcový
Vícefakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.
Extrémy Vyšší matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu http://akademie.ldf.mendelu.cz/cz
VíceMatematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené
28. 2. 2017 Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené mn. M E n. Zapište a načrtněte množinu D, ve které
Víceverze 1.4 Ekvivalentní podmínkou pro stacionární bod je, že totální diferenciál je nulový
1 Úvod Lokální extrémy funkcí více proměnných verze 14 Následující text popisuje výpočet lokálních extrémů funkcí více proměnných Měl by sloužit především studentům předmětu MATEMAT1 na Univerzitě Hradec
VícePísemná zkouška z Matematiky II pro FSV vzor
Písemná zkouška z Matematik II pro FSV vzor. (0 bodů) Určete a nakreslete definiční obor funkce sin x f(x, ) = (Kalenda 00/) spočtěte její parciální derivace podle všech proměnných všude, kde existují,
VíceDefinice derivace v bodě
Definice derivace v bodě tgϕ = f ( ) f () f () : = tgϕ = lim f f () tgϕ = f f () Obecně: f f f ( ) ( ) : = lim f ( + h) f f : = lim h h Derivace zleva (zprava): f ( ) : = lim f f ( ) f ( ) : = lim + +
VícePříklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1
Příklady pro předmět plikovaná matematika (M) část 1 1. Lokální extrémy funkcí dvou a tří proměnných Nalezněte lokální extrémy funkcí: (a) f 1 : f 1 (x, y) = x 3 3x + y 2 + 2y (b) f 2 : f 2 (x, y) = 1
VíceMatematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a
Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012 1. Je dána soustava rovnic s parametrem a R x y + z = 1 a) Napište Frobeniovu větu. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a b) Vyšetřete počet řešení soustavy
Více1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v
. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z xy 8 = v bodě A =, ]. b) e grafu funkce f najděte tečnou rovinu, která je rovnoběžná s rovinou ϱ. f(x, y) = x + y x, ϱ : x
VíceNejčastějšími funkcemi, s kterými se setkáváme v matematice i v jejích aplikacích, jsou
4 Cíle Nejčastějšími funkcemi, s kterými se setkáváme v matematice i v jejích aplikacích, jsou funkce, jejichž ita v bodě 0 je rovna funkční hodnotě v tomto bodě Seznámíme se s vlastnostmi takových funkcí
VíceDerivace a monotónnost funkce
Derivace a monotónnost funkce Věta : Uvažujme funkci f (x), která má na intervalu I derivaci f (x). Pak platí: je-li f (x) > 0 x I, funkce f je na intervalu I rostoucí. je-li f (x) < 0 x I, funkce f je
VíceStudijní text pro obor G+K Katedra matematiky Fakulta stavební FUNKCE VÍCE. Doc. RNDr. Milada Kočandrlová, CSc.
Studijní tet pro obor G+K Katedra matematik Fakulta stavební České vsoké učení technické DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE VÍCE PROMĚNNÝCH Doc. RNDr. Milada Kočandrlová, CSc. Lektorovali: RNDr. Milan Kočandrle,
VíceZimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014
Cvičení k předmětu BI-ZMA Tomáš Kalvoda Katedra aplikované matematiky FIT ČVUT Matěj Tušek Katedra matematiky FJFI ČVUT Obsah Cvičení Zimní semestr akademického roku 24/25 2. prosince 24 Předmluva iii
VícePŘÍKLADY K MATEMATICE 2
PŘÍKLADY K MATEMATICE ZDENĚK ŠIBRAVA. Funkce více proměnných.. Základní pojmy funkce více proměnných. Příklad.. Určeme definiční obor funkce tří proměnných f(x, y, z) = x y + x z. Řešení: Definičním oborem
Vícef(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =
Řešení vzorové písemky z předmětu MAR Poznámky: Řešení úloh ze vzorové písemky jsou formulována dosti podrobně podobným způsobem jako u řešených příkladů ve skriptech U zkoušky lze jednotlivé kroky postupu
VíceDiferenciální počet funkcí jedné proměnné
Diferenciální počet funkcí jedné proměnné 1 4. Derivace funkce 4.3. Průběh funkce 2 Pro přesné určení průběhu grafu funkce je třeba určit bližší vlastnosti funkce. Monotónnost funkce Funkce monotónní =
Vícey = 1 x (y2 y), dy dx = 1 x (y2 y) dy y 2 = dx dy y 2 y y(y 4) = A y + B 5 = A(y 1) + By, tj. A = 1, B = 1. dy y 1
ODR - řešené příkla 20 5 ANALYTICKÉ A NUMERICKÉ METODY ŘEŠENÍ ODR A. Analtické meto řešení Vzorové příkla: 5.. Příklad. Řešte diferenciální rovnici = 2. Řešení: Přepišme danou rovnici na tvar = (2 ), což
VíceMATEMATIKA I - vybrané úlohy ze zkoušek v letech
MATEMATIKA I - vybrané úlohy ze zkoušek v letech 008 0 doplněné o další úlohy. část DIFERENCIÁLNÍ POČET funkcí jedné proměnné Další část ( integrální počet) bude vydána na konci listopadu 9. 9. 0 Případné
VíceUkázka závěrečného testu
Okruhy otázek pro závěrečný test ) Vlastnosti funkce ) Graf funkce ) Definiční obor funkce ) imita funkce ) Derivace funkce 6) Užití derivace 7) Matice 8) Řešení soustavy lineárních rovnic 9) Určitý integrál
VíceMatematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015
Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015 1. Je dána soustava rovnic s parametrem a R x y + z = 1 x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a a) Napište Frobeniovu větu (existence i počet řešení). b)
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA. Řešené příklady na extrémy a průběh funkce se zaměřením na ekonomii
MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Řešené příklad na etrém a průběh funkce se zaměřením na ekonomii Bakalářská práce Veronika Kruttová Brno 008 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou
VíceLimita a spojitost funkce
Limita a spojitost funkce Základ všší matematik Dana Říhová Mendelu Brno Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplin společného základu
VíceFunkce dvou a více proměnných
Funkce dvou a více proměnných. Motivace V praxi nevstačíme s funkcemi jedné proměnné, většina veličin závisí více než na jedné okolnosti, např.: obsah obdélníka: S( ) kinetická energie: Ek = = x mv ekonomika:
VíceGlobální extrémy (na kompaktní množině)
Globální extrémy (na kompaktní množině) Budeme hledat globální extrémy funkce f na uzavřené a ohraničené (tedy kompaktní) množině M. Funkce f může svého globálního extrému na M nabývat bud v nějaké bodě
VíceX = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)
.6. Analtická geometrie lineárních a kvadratických útvarů v rovině. 6.1. V této kapitole budeme studovat geometrické úloh v rovině analtick, tj. lineární a kvadratické geometrické útvar vjádříme pomocí
Více14. Monotonnost, lokální extrémy, globální extrémy a asymptoty funkce
. Monotonnost, lokální extrém, globální extrém a asmptot funkce Studijní text. Monotonnost, lokální extrém, globální extrém a asmptot funkce A. Rostoucí a klesající funkce Pojm rostoucí, klesající a konstantní
VícePřijímací zkouška na MFF UK v Praze
Přijímací kouška na MFF UK v Prae Studijní program Matematika, bakalářské studium Studijní program Informatika, bakalářské studium 2013, varianta A U každé deseti úloh je nabíeno pět odpovědí: a, b, c,
VícePřijímací zkouška na navazující magisterské studium 2014
Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 4 Studijní program: Studijní obory: Příklad (5 bodů) Spočtěte Matematika MA, MMIB, MMFT, MSTR, NVM, PMSE, MDU Varianta A M xy dxdy, kde M = {(x, y) R
Vícef(c) = 0. cn pro f(c n ) > 0 b n pro f(c n ) < 0
KAPITOLA 5: Spojitost a derivace na intervalu [MA-8:P5] 5 Funkce spojité na intervalu Věta 5 o nulách spojité funkce: Je-li f spojitá na uzavřeném intervalu a, b a fa fb < 0, pak eistuje c a, b tak, že
VíceŘešení : Těleso T je elementárním oborem integrace vzhledem k rovině (x,y) a proto lze přímo aplikovat Fubiniovu větu pro trojný integrál.
E. rožíková, M. Kittlerová, F. Mrá: Sbírka příkladů Matematik II (6 III.6. Aplikace trojných integrálů Příklad 6. Užitím vorce pro výpočet objemu tělesa pomocí trojného integrálu (tj.v ddd ukažte, že objem
VícePro jakou hodnotu parametru α jsou zadané vektory kolmé? (Návod: Vektory jsou kolmé, je-li jejich skalární součin roven nule.)
Vybrané příklady ze skript J. Neustupa, S. Kračmar: Sbírka příkladů z Matematiky I I. LINEÁRNÍ ALGEBRA I.. Vektory, vektorové prostory Jsou zadány vektory u, v, w a reálná čísla α, β, γ. Vypočítejte vektor
Více2. DVOJROZMĚRNÝ (DVOJNÝ) INTEGRÁL
. VOJROZMĚRNÝ (VOJNÝ) INTEGRÁL Úvodem připomenutí základních integračních vzorců, bez nichž se neobejdete: [.] d = C [.] d = + C n+ n [.] d = + C n + [4.] d = ln + C [5.] sin d = cos + C [6.] cos d = sin
VíceObsah. Derivace funkce. Petr Hasil. L Hospitalovo pravidlo. Konvexnost, konkávnost a inflexní body Asymptoty
Petr Hasil Přednáška z Matematické analýzy I c Petr Hasil (MUNI) MA I (M0) / 46 Obsah Základní vlastnosti derivace Geometrický význam derivace Věty o střední hodnotě L Hospitalovo pravidlo 2 Etrémy Konvenost,
VíceOtázku, kterými body prochází větev implicitní funkce řeší následující věta.
1 Implicitní funkce Implicitní funkce nejsou funkce ve smyslu definice, že funkce bodu z definičního oboru D přiřadí právě jednu hodnotu z oboru hodnot H. Přesnější termín je funkce zadaná implicitně.
VíceU V W xy 2 x 2 +2z 3yz
E. Brožíková, M. Kittlerová, F. Mrá: Sbírka příkladů Matematik II (6 V.5. Gaussova-strogradského věta Má-li vektorováfunkce f (U,V,W spojitévšechn parciálníderivacevotevřenémnožině G E 3, pak skalární
Vícex 2 +1 x 3 3x 2 4x = x 2 +3
I. Určitý integrál I.. Eistence určitých integrálů Zjistěte, zda eistují určité integrály : Příklad. + + d Řešení : Ano eistuje, protože funkce f() + + je spojitá na intervalu,. Příklad. + 4 d Řešení :
VíceIII. Dvojný a trojný integrál
E. Brožíková, M. Kittlerová, F. Mráz: Sbírka příkladů z Matematik II 6 III. vojný a trojný integrál III.. Eistence Necht je měřitelná v Jordanově smslu množina v E resp. E a funkce f je omezená na. Necht
VíceLimita a spojitost funkce
Přednáška 5 Limita a spojitost funkce V této přednášce se konečně dostaneme k diferenciálnímu počtu funkce jedné reálné proměnné. Diferenciální počet se v podstatě zabývá lokálním chováním funkce v daném
Více1/15. Kapitola 2: Reálné funkce více proměnných
1/15 Kapitola 2: Reálné funkce více proměnných Vlastnosti bodových množin 2/15 Definice: ε-ové okolí... O ε (X) = {Y R n ρ(x, Y ) < ε} prstencové ε-ové okolí... P ε (X) = {Y R n 0 < ρ(x, Y ) < ε} Definice:
VíceŘešení 1b Máme najít body, v nichž má funkce (, ) vázané extrémy, případně vázané lokální extrémy s podmínkou (, )=0, je-li: (, )= +,
Příklad 1 Najděte body, v nichž má funkce (,) vázané extrémy, případně vázané lokální extrémy s podmínkou (,)=0, je-li: a) (,)= + 1, (,)=+ 1 lok.max.v 1 2,3 2 b) (,)=+, (,)= 1 +1 1 c) (,)=, (,)=+ 1 lok.max.v
VíceIX. Vyšetřování průběhu funkce
IX. Vyšetřování průběhu funkce Úvodní poznámky: Cíl: vyšetřit průběh dané funkce f. Zahrnuje: základní vlastnosti: D(f), spojitost, limity v krajních bodech, průsečíky s osami souřadnic, intervaly, kde
Více5.3. Implicitní funkce a její derivace
Výklad Podívejme se na následující problém. Uvažujme množinu M bodů [x,y] R 2, které splňují rovnici F(x, y) = 0, M = {[x,y] D F F(x,y) = 0}, kde z = F(x,y) je nějaká funkce dvou proměnných. Je-li F(x,y)
VíceLimita a spojitost LDF MENDELU
Limita a spojitost Základy vyšší matematiky LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺıny společného základu
VíceAPLIKACE. Poznámky Otázky
APLIKACE Následující úlohy lze zhruba rozdělit na geometrické, algebraické a úlohy popisující různé stavy v některých oblastech jiných věd, např. fyziky nebo ekonomie. GEOMETRICKÉ ÚLOHY Mezi typické úlohy
Více1.1 Steinerovy věty. lineární momenty a momenty kvadratické. Zajímat nás budou nyní osové kvadratické. v ohybu. Jejich definice je
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ PRUŽNOST A PEVNOST I Řešené příklad Výpočet osových kvadratických momentů Pátek, 9. května 8 Jan Tihlařík 1 Osové kvadratické moment průřeů
VíceŘešení. Označme po řadě F (z) Odtud plyne, že
Úloha Nechť ~ R(, ) a Y = Jinak řečeno, Y je odmocnina čísla vybraného zcela náhodně z intervalu (, ) Popište rozdělení veličiny Y a určete jeho modus, medián, střední hodnotu a rozptyl Řešení Označme
VíceVlastní čísla a vlastní vektory
5 Vlastní čísla a vlastní vektor Poznámka: Je-li A : V V lineární zobrazení z prostoru V do prostoru V někd se takové zobrazení nazývá lineárním operátorem, pak je přirozeným požadavkem najít takovou bázi
VíceTakže platí : x > 0 : x y 1 x = x+1 y x+1 x < 0 : x y 1 x = x+1 y x+1 D 1 = {[x,y] E 2 : x < 0, x+1 y 1 x}, D 2 = {[x,y] E 2 : x > 0, 1 x y x+1}.
E. Brožíková, M. Kittlerová, F. Mráz: Sbírka příkladů z Matematik II (206 II. Diferenciální počet funkcí více proměnných II.. Definiční obor funkce z = f(, Určete definiční obor funkcí a zakreslete jej
VíceU dx+v dy = y. f = (2x+3y,5x y 4) po obvodu ABC ve směru A B C, kde A = [1,0],B = [1, 3], C = [ 3,0].
E. Brožíková, M. Kittlerová, F. Mráz: Sbírka příkladů z Matematik II (6) IV.6. Greenova věta Křivkový integrál vektorového pole po uzavřené křive nazýváme irkulaí vektorového pole f po křive a zapisujeme
VíceCvičení 1 Elementární funkce
Cvičení Elementární funkce Příklad. Najděte definiční obor funkce f = +. + = + =, = D f =,. Příklad. Najděte definiční obor funkce f = 3. 3 3 = > 3 3 + =, 3, 3 = D f =, 3, 3. ± 3 = Příklad 3. Nalezněte
VíceSeminární práce z matematiky
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Seminární práce z matematiky Vyšetřování průběhu funkcí Autor: Vyučující: Ondřej Vejpustek RNDr Eva Davidová Ostrava, 0 Taylorův polynom pro
Víceje omezena + =,,0 1 je omezena,0 2,0 2,0 je horní polovina koule + + je omezena + =1, + + =3, =0
Příklad 1 Vypočtěte trojné integrály transformací do cylindrických souřadnic a) b) c) d), + + +,,, je omezena + =1,++=3,=0 je omezena + =,,0 1 je omezena,0 2,0 2,0 je horní polovina koule + + Řešení 1a,
VíceLimita a spojitost funkce a zobrazení jedné reálné proměnné
Přednáška 4 Limita a spojitost funkce a zobrazení jedné reálné proměnné V několika následujících přednáškách budeme studovat zobrazení jedné reálné proměnné f : X Y, kde X R a Y R k. Protože pro každé
Vícec ÚM FSI VUT v Brně 20. srpna 2007
20. srpna 2007 1. f = 3 12 2. f = 2 e 3. f = ln Příklad 1. Nakreslete graf funkce f() = 3 12 Příklad 1. f = 3 12 Nejprve je třeba určit definiční obor. Výraz je vždy definován. Příklad 1. f = 3 12 f =
VíceMATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015)
MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015 doplněné o další úlohy 13. 4. 2015 Nalezené nesrovnalosti ve výsledcích nebo připomínky k tomuto souboru sdělte laskavě F. Mrázovi ( e-mail: Frantisek.Mraz@fs.cvut.cz.
Více. (x + 1) 2 rostoucí v intervalech (, 1) a. ) a ( 2, + ) ; rostoucí v intervalu ( 7, 2) ; rostoucí v intervalu,
Příklad Najděte intervaly monotonie a lokální etrémy funkce f() = +. ( + ) ( rostoucí v intervalech (, ) a 7, + ) klesající v intervalu ( ), 7 5 5 v bodě = 7 5 je lokální minimum 4. Najděte intervaly monotonie
VíceManagement rekreace a sportu. 10. Derivace
Derivace Derivace Před mnoha lety se matematici snažily o obecné vyřešení úlohy, jak sestrojit tečnu k dané křivce a také yzici zápolili s problémem určení rychlosti nerovnoměrného pohybu K zásadnímu obratu
Více= 2x + y, = 2y + x 3. 2x + y = 0, x + 2y = 3,
V. Lokální extrémy. Příklad 1: Určete lokální extrémy zadané funkce. 1. f(x, y) = x 2 + y 2 + xy 3y 2. Definičním oborem funkce je množina Df = R 2 a funkce f má spojité parciální = 2x + y, = 2y + x 3.
VíceI. Diferenciální rovnice. 3. Rovnici y = x+y+1. převeďte vhodnou transformací na rovnici homogenní (vzniklou
Typy příkladů pro I. část písemky ke zkoušce z MA II I. Diferenciální rovnice. 1. Určete obecné řešení rovnice y = y sin x.. Určete řešení rovnice y = y x splňující počáteční podmínku y(1) = 0. 3. Rovnici
Více[ 5;4 ]. V intervalu 1;5 je funkce rostoucí (její první derivace je v tomto intervalu
1..1 Průběh funkce III (prohnutí Předpoklad: 111 Pedagogická poznámka: Při poctivém probírání b tato látka zabrala dvě celé vučovací hodin. Studenti z toho nebudou příliš nadšení, je zde příliš mnoho definic
VíceK rozpoznání růstu či klesání dané funkce určitém směru nám pomůže gradient, tj. vektor., ln(1 x2 + y 2 [ = y
VKM/IM - 204/205 Určete, da funkce f(x, y) ln( x 2 +y 2 ) v bodě A, ve směru vektorů u, 0, u 2 0,, u 3, a u 4, 2 roste či klesá a určete rychlost měny. Řešení: Funkce f(x, y) je definovány pro všechny
VíceNapište rovnici tečné roviny ke grafu funkce f(x, y) = xy, která je kolmá na přímku. x = y + 2 = 1 z
Diferenciální počet příklad Napište rovnici tečné roviny ke grafu funkce fx, y) = xy, která je kolmá na přímku x + = y + = 1 z Řešení: Směrový vektor dané přímky je n p =, 1, 1). Na ploše dané rovnicí
VíceMATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek v letech
MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek v letech 2009 2012 doplněné o další úlohy 3. část KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY, GREENOVA VĚTA, POTENIÁLNÍ POLE, PLOŠNÉ INTEGRÁLY, GAUSSOVA OSTROGRADSKÉHO VĚTA 7. 4. 2013
Více