Geometrická optika. Optická soustava



Podobné dokumenty
Základy optického zobrazení

Obr. DI-1. K principu reverzibility (obrácení chodu paprsků).

Korelační analýza. sdružené regresní přímky:

nazveme číselným vektorem. Čísla a Definice. Vektor, jehož všechny složky se rovnají nule, se nazývá nulový vektor o r = (0, 0, 0,, 0).

a q provedeme toto nahrazení a dostane soustavu dvou rovnic o dvou neznámých: jsou nenulová čísla (jinak by na pravé straně rovnice byla 0)

Odraz na kulové ploše Duté zrcadlo

Obr. DI-1. K principu reverzibility (obrácení chodu paprsků).

Zadávání pomocí Obrazového přenosu

Vlastnosti posloupností

1. Trapézový plech poloha pozitivní (betonem jsou vyplněna úzká žebra) TR 50/250-1mm. Tloušťka Hmotnost PL Ý PRŮŘEZ EFEKTIV Í PRŮŘEZ

stručná osnova jarní semestr podzimní semestr

Mocniny, odmocniny, úpravy. Repetitorium z matematiky

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde

M - Posloupnosti VARIACE

Analytická geometrie

1.8.1 Mnohočleny, sčítání a odčítání mnohočlenů

Univerzita Karlova Přírodovědecká fakulta Katedra analytické chemie

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA TŘETÍ MGR. JÜTTNEROVÁ Název zpracovaného celku: GEOMETRICKÁ POSLOUPNOST A JEJÍ UŽITÍ

GEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Odraz na kulové ploše

Exponenciální výrazy a rovnice

FYZIKA I. Newtonovy pohybové zákony

Sbírka úloh z matematiky pro 9.ročník Lomené výrazy ZŠ Třešť

ZOBRAZOVACÍ ROVNICE OKY A KULOVÉHO ZRCADLA

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

3 - Póly, nuly a odezvy

VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018

stručná osnova jarní semestr podzimní semestr

Algebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t.

11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2019

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

Posloupnosti ( 1) ( ) 1. Různým způsobem (rekurentně i jinak) zadané posloupnosti. 2. Aritmetická posloupnost

období: duben květen - červen

1.2. MOCNINA A ODMOCNINA

Středová rovnice hyperboly

D = H = 1. člen posloupnosti... a 1 2. člen posloupnosti... a 2 3. člen posloupnosti... a 3... n. člen posloupnosti... a n

PRACOVNÍ SEŠIT POSLOUPNOSTI A FINANČNÍ MATEMATIKA. 5. tematický okruh:

p = 6. k k se nazývá inverze v permutaci [ ] MATA P7 Determinanty Motivační příklad: Řešte soustavu rovnic o dvou neznámých: Permutace z n prvků:

8.3.1 Pojem limita posloupnosti

6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI

FINANČNÍ MATEMATIKA- INFLACE

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,

Geometrie. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Kuželosečky jako algebraické křivky 2. stupně

Základní elementární funkce.

8.2.7 Geometrická posloupnost

Věty o logaritmech I

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

Seznámíte se s použitím určitého integrálu při výpočtu hmotnosti, statických momentů, souřadnic těžiště a momentů setrvačnosti.

8.2.7 Vzorce pro geometrickou posloupnost

10 - Přímá vazba, Feedforward

2.4. Rovnováhy v mezifází

Tento materiál vznikl díky Operačnímu programu Praha Adaptabilita CZ.2.17/3.1.00/33254

Cílem kapitoly je zvládnutí řešení determinantů čtvercových matic.

a 1 = 2; a n+1 = a n + 2.

Statistika. Jednotlivé prvky této množiny se nazývají prvky statistického souboru (statistické jednotky).

Skalární matice. Jednotková matice. Matice také mohou být různě symetrické. Nejčastěji se však uplatní symetrie podle diagonály:

Příklady k přednášce 3 - Póly, nuly a odezvy

DUM č. 19 v sadě. 13. Ma-1 Příprava k maturitě a PZ algebra, logika, teorie množin, funkce, posloupnosti, řady, kombinatorika, pravděpodobnost

PRACOVNÍ SEŠIT ČÍSELNÉ OBORY. 1. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online.

Přehled často se vyskytujících limit posloupností. = ek. = 1 lim n n! = = C = α 0+

Struktura a architektura počítačů

KONSTRUKTIVNÍ GEOMETRIE. Mgr. Petra Pirklová, Ph.D. kmd.fp.tul.cz Budova G, 4. patro

λ λ λ λ c n2 n = n = ; n n c v

Křivočarý pohyb bodu.

a my chceme data proložit nějakou hladkou funkcí, která by vystihovala hlavní vlastnosti dat, ale ignorovala malé fluktuace a nepřesnosti.

6.2. ČÍSELNÉ ŘADY. V této kapitole se dozvíte:

Posloupnosti. a a. 5) V aritmetické posloupnosti je dáno: a

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.

5. Konstrukce trojúhelníků Konstrukce trojúhelníků podle vět sss, sus, usu, Ssu (ssu):

Příklady k přednášce 3 - Póly, nuly a odezvy

Fyzikální kabinet GymKT Gymnázium J. Vrchlického, Klatovy

Analytická geometrie

x + F F x F (x, f(x)).

asi 1,5 hodiny seznámit studenty se základními zákonitostmi křivočarého pohybu bodu Dynamika I, 3. přednáška Obsah přednášky : Doba studia :

Obr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou

Výpočet obsahu rovinného obrazce

Řešení soustav lineárních rovnic

s N, r > s platí: Základní požadavek na krásu matematického pravidla: Musí být co nejobecnější s minimem a a = a = a. Nemohli bychom ho upravit tak,

Konstrukce na základě výpočtu I

( a ) s. Exponenciální rovnice teorie. Exponenciální rovnice ukázkové úlohy. Příklad 1.

SEMESTRÁ LNÍ PRÁ CE. Licenč ní studium STATISTICKÉZPRACOVÁ NÍ DAT PŘ I KONTROLE A Ř ÍZENÍ JAKOSTI

7 Analytická geometrie

3.2.1 Shodnost trojúhelníků I

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

Okruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na VŠB TU Ostrava-

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

rovinná soustava sil (paprsky všech sil soustavy leží v jedné rovině) rovinný svazek sil rovinná soustava rovnoběžných sil

Posloupnost v matematice je řada čísel. Je přesně určeno pořadí čísel, je tedy dáno, které číslo je první, druhé atd.

Soustava kapalina + tuhá látka Izobarický fázový diagram pro soustavu obsahující vodu a chlorid sodný

5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami

Posluchači provedou odpovídající selekci a syntézu informací a uceleně je uvedou do teoretického základu vlastního měření.

Katedra elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava

8.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P8.1] výpočet obsahu plochy pod grafem funkce. (nejdříve jen pro a < b ) a = x 0 < x 1 <... < x n = b.

Hledání hyperbol

Výpočet planetových soukolí pomocí maticových metod

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami

Transkript:

Optcká outv Geometcká optk oubo optckýc pvků (čoček, olů, zcdel, plplelíc deek, dělčů vzku, dkčíc jýc pvků), kteé jou vzájem upořádáy učtým způobem tk, by optcká outv plňovl dé yzkálí geometcké poždvky úkolem optcké outvy (podle předtv geometcké optky) je tomovt vzek ppků do optcké outvy vtupující ve vzek ppků poždovýc vltotí z optcké outvy vytupující vtupí vzek výtupí vzek

Geometcká optk y Předmět P Optcká outv optcké zobzováí Optcká outv y Obz O x P P(x,y) - bod předmětu P (x,y ) - obz bodu P(x,y) O P x

Geometcká optk Důležté ovy optcké outvy př vyšetřováí vováí optckýc outv je možé povádět obecý popočet lbovoléo ppku outvou po jedoducot e čto ovšem povádí výpočty pouze v tzv. medoálí gtálí ově medoálí ov y ppek x z gtálí ov optcká o z

Geometcká optk Optcká outv optcké zobzováí omocetcký vzek eomocetcký vzek

Geometcká optk Předmět mož bodů, kteé jou zdojem pmáío ep. ekudáío zářeí y P y Optcké zobzeí tomce, kteá převádí vzek ppků do optcké outvy vtupující ve vzek ppků z optcké outvy vytupující O x O P P x Obz mož bodů, kteé odpovídjí předmětu zobzeému optckou outvou Sdužeé body dv body, z cž jede je obzem duéo

Geometcká optk Optcká outv optcké zobzováí A OS A B OS B kutečý (eálý) obz ekutečý (zdálvý) obz

Ideálí optcká outv Geometcká optk kždému obzovéo bodu potou předmětovéo potou odpovídá pávě jede bod ( x, y, z) ( x, y, z ) kždé přímce (úečce) v předmětovém potou odpovídá pávě jed přímk (úečk) v obzovém potou kždé ově předmětovéo potou odpovídá pávě jed ov v obzovém potou tgmtcké zobzeí x x ( x, y, z) y y ( x, y, z) z z ( x, y, z) zobzeí, kteé kždému bodu A(x,y,z) předmětu přřzuje učtý bod v obzovém potou A (x,y,z ) OS A A

Ideálí optcká outv Geometcká optk geometckou tomcí, kteá plňuje předpokldy deálí optcké outvy je kolece z zx + bz y + czz + d Ax + By + Cz + D z z zx + b z y + c zz + d z A x + B y + C z + D y Q P R x z Ax + By + Cz + D 0 z A x + B y + C z + D 0 y R okové ovy O Q O P x

Oově ouměá outv Geometcká optk zobzovcí ovce po y x jou tejé počátky ouřdýc outv O,O volíme v okovýc ovác z d z Cz ppek y y 0 + z z 0 + pz qz σ OS y b y y Cz y z b b y d y d y z z z 0 0 σ x + by p C by x + q C všem ppkům, kteé potíjí předmětovou ovu ve tejé vzdáleot od oy odpovídjí v obzovém potou ppky víjící tejý úel σ oou opk by b y tgσ ± y0 + z0 ± d z d z b y ± y + 0 z0 ± tgσ C by C d b okové vzdáleot z y

Geometcká optk Zobzovcí (Newtoov) ovce vztžeá k okům y z z z y y z optcká outv ξ ξ F O H H O F ( )z ( ) ( +) (+) z

Geometcká optk Zákldí body optcké outvy obzovým okem F zýváme obz ekoečě vzdáleéo bodu optcké oe předmětovým okem F zýváme bod optcké oe outvy v předmětovém potou, jeož obz leží v ekoeču optcká outv ξ ξ F -předmětové oko F - obzové oko H, H - lví body m(h,h ) / F O H H O F ( ) (+)

(+)y Geometcká optk dy y m d y y učeo jko pomě změy příčé velkot obzu velkot předmětu Příčé zvětšeí optcké outvy příčé zvětšeí ezáví příčé velkot předmětu, le záví jeo vzdáleot od optcké outvy m obz je tejě velký jko předmět m < obz je meší ežl předmět m > obz je větší ežl předmět optcká outv m < 0 obz je převáceý m > 0 obz je vzpřímeý η m - ξ ξ m 0 předmět v ekoeču B A F P P H H F η A ( )y q Q Q q B

Zobzovcí ovce Geometcká optk y y y q y q q q q q + optcká outv B η ξ ξ η P P (+)y ( )σ (+) σ A F O H H O F A Newtoov zobzovcí ovce zobzovcí (Guov) ovce vztžeá lví body příčé zvětšeí m y y q ( ) ( )q ( ) ( ) Q Q (+) (+)q (+) ( )y B m y y q m ( )

Geometcká optk Podélé (oové) zvětšeí optcké outvy učeo jko pomě změy podélé velkot obzu změy velkot předmětu (ve měu optcké oy) α q q q q B B q q A A q B q B q A q A α q B q A η optcká ξ ξ outv m q A q B q q η α m q q B A B m A A B qa q B F H H F B A ma mb m α m

(+)y Geometcká optk Úlové zvětšeí optcké outvy tgσ γ tgσ učeo jko pomě tget úlů, kteé víá obzový předmětový ppek optckou oou outvy tgσ B A η q tgσ ξ ξ σ ω U H U H F σ F ω U U tgσ γ tgσ Uzlové body γ(u,u ) tgω tgω U U q m η A B ( )y y + q m y + q u u U U + + tgσ + tgσ

Geometcká optk Příkld: (deálí zobzeí) Fotogcký objektv - 50 mm zobzuje předmět o velkot y50 mm, kteý e cází ve vzdáleot -300 mm. Učete polou obzu jeo velkot. + + 60 mm m 0, y my 0 mm Příkld: (deálí zobzeí) Učete okovou vzdáleot otogckéo objektvu, kteý zobzí předmět velkot y m, jež e cází ve vzdáleot -3 m, tk, že velkot obzu je y -0 mm. m y y m 0,0 30 mm 9,7 mm

Geometcká optk Ktoptcké (zcdlové) outvy F F ( ) (+) kolektví (pojá) outv <0 < 0 dpzví (ozptylá) outv > 0 >0

Geometcká optk Doptcké (čočkové) outvy ξ ξ H F F H (+) ( ) kolektví (pojá) outv > 0 < 0 dpzví (ozptylá) outv < 0 > 0

Geometcká optk Zobzováí lomem odzem ppků ) Rová ploc ε ε σ ε ε σ ε ε tgσ tgσ tgσ lom ε ε A A σ σ ε A tgε tgσ odz

Geometcká optk b) Kulová ploc -lom o (80 + ε) σ ε σ ε σ ε + σ + o ( 80 ϕ) + σ o ( 80 + ε) + ϕ 80 80 o o σ σ + ε ε ε σ ε ε A B ε p p ε σ O ϕ C σ A σ σ σ p σ p p p p p

Geometcká optk ε ε c) Kulová ploc -odz σ σ + ε ε σ ε ε ε u odzu pltí všecy ovce, pouze e změí - A ε ε B σ O σ A ϕ C + ε σ + + p p p p

Pxálí zobzováí Geometcká optk v px e čto uvžuje tzv. pxálím ppky, kteé víjí mlé úly ( -6 ) vůč optcké oe (optcké ytémy jou bez moocomtckýc vd) pxálí zobzováí má zákldí výzm po pop ukce, kotukc zákldí áv optckýc outv 3 5 4 σ σ σ σ σ σ +... coσ +... 3! 5!! 4! σ 0 σ tg σ σ coσ pxálím vzty e čto popuje oblt zobzováí mmo pxálí poto úloou optckýc výpočtů je potom koekce vd zobzeí u ppků mmo pxálí poto

Geometcká optk Pxálí zobzováí kulová ploc σ σ p σ σ p σ σ σ σ ( ) + B A p y R ω C U F O H > 0 p F > ω A y B y ω m ω ω ω y y σ y σ

Geometcká optk Zobzeí lomem kulové ploše lámvot écké plocy ϕ ϕ oková vzdáleot ϕ ϕ ϕ příčé zvětšeí y m y úlové zvětšeí σ σ ( ) + Doptcká outv > < 0 ozptylá outv > 0 pojá outv < > 0 ozptylá outv < 0 pojá outv γ tg σ tg σ σ σ m m + lví body 0 0 γ + uzlové body U U

Geometcká optk Zobzeí odzem kulové ploše (zcdl) oková vzdáleot + ϕ příčé zvětšeí B m y y y úlové zvětšeí γ σ σ m A C U y A B F O H m + lví body 0 0 γ + uzlové body U U

Geometcká optk Zobzeí lomem odzem kulové ploše zobzeí kulovou plocou eí tgmtcké (je ztížeo vdm otvoová vd, bevá vd) >

Geometcká optk Zcdl ová jedoducá ktoptcká telekopcká zobzovcí outv P Z P deálí ové zcdlo eí ztížeo vdm obz je ekutečý vzpřímeý tově převáceý předmět obz příčé zvětšeí m + úlové zvětšeí γ

Geometcká optk Příkld: (zoé pole ovéo zcdl) Z 0,5 m d ϑ ϑ,8 m dm ( ) + 0,9 m

Geometcká optk Odzy ovýc plocác př udém počtu kopláíc zcdlovýc odzů ezáví odcylk ppkovéo vzku otočeí ε ε δ ε ε α δ δ π ε δ ε δ α δ 0

Geometcká optk Příkld: (kledokop víceáobé zcdlové odzy)

Geometcká optk Zcdl kulová y m y Ktoptcká outv vyduté zcdlo < 0 pojá outv vypuklé zcdlo > 0 ozptylá outv B y B y F C U A O H A >0 zmešeý ekutečý vzpřímeý obz

Geometcká optk Zcdl kulová vyduté zcdlo < 0 pojá outv > vzdáleot předmětu B y A C U y A B F O H zmešeý kutečý převáceý obz

Geometcká optk Zcdl kulová vyduté zcdlo < 0 pojá outv < vzdáleot předmětu B C U F B A y O H A y zvětšeý ekutečý vzpřímeý obz

Geometcká optk Vdeo kulová zcdl

Geometcká optk Příkld: (zcdlo oleí) Učete vzdáleot tváře od vydutéo zcdl ( -35 cm), by zvětšeí bylo m,5. m y y B B y ( m ) m 0,5 cm C U F y A O H A m 6,5 cm 35 cm

Geometcká optk Příkld: (zpěté zcátko utomoblu) Učete, jk dleko e v kovexím zcátku ( 4 m) jeví obz utomoblu ve vzdáleot -00 m jké je jeo zvětšeí m. y m & y 0,096 m,96 & m B y B A O H A y F C

Zcdl pbolcká, ypebolcká, elptcká zcdl e djí e použít jko ovětlovcí ebo zobzovcí outvy ejou ztížey bevou vdou Geometcká optk F F F

A Soutv lámvýc ploc + + σ d + dσ+ σ + σ ϕ O Geometcká optk d σ σ + + ϕ příčé zvětšeí + σ + O+ A + + + σ k k + σ k m m σ úlové zvětšeí k ϕ k σ σ A k σ σ σ γ σ k F ϕ k σ k k k k... k... k k k k k ϕ σ oková vzdáleot (σ 0) m

Geometcká optk Příkld: (ybk v kváu) Učete přblžé zvětšeí, e kteým vdí pozoovtel ybku v kváu kocou, kteý z dué ty leduje ybku R 0, m ( ) + 85,8 mm,33 m &,4 /

Geometcká optk,33 3 00 mm 00 mm 50 mm 400 mm d 7,5 mm ) ( + 47,48 mm d R 0, m 50 mm,63 3 m 858,5 mm ) ( 3 3 +

Čočk ve vzducu Geometcká optk čočky e používjí po tomc větelýc vzků v zobzovcíc ovětlovcíc outvác ( + ) ξ ξ C V H H V C ( ) D H (+)d H čočk má écké plocy ůzým poloměy křvot

Geometcká optk Tvy čoček tvový pmet čočky X + pojky > 0 ozptylky < 0 X <- X - X 0 X X >

Geometcká optk Vdeo tlutá pojá čočk

Geometcká optk σ σ + σ + σ + dσ+ Čočk ve vzducu 3 předmět v ekoeču: σ 0 d σ σ dσ 3 σ y B A F σ H H F σ 3 σ A y σ 3 F H H F B H

Geometcká optk ϕ ( ) ( ) + d ϕ ϕ + ϕ ϕϕ d d σ3 F H F d ϕ + d σ F H F d H d H + H d ( ) d pmety tluté čočky zobzeí tlutou čočkou ve vzducu ϕ + y B A F σ H H F σ A y σ σ ϕ m σ σ F H H H F B

Geometcká optk Příkld: (zobzeí čočkou ve vzdáleot L od předmětu příčým zvětšeím m) L + H + + m + ( L H ) m m( L m H ) m( L ( m ) H ) ( m ) L H m y B A F σ H H F σ A y můžeme učt, v jké vzdáleot od předmětu e bude cázet obz př zobzeí optckou outvou pmety,m H B L

Geometcká optk Teká čočk v px e povádí pví ávy optckýc outv pomocí tzv.tekýc čoček (d 0) ϕ ( ) ϕ σ σ ϕ m + σ σ H H H 0 F F σ σ A F H H F A ( )( ) oková vzdáleot teké čočky

Geometcká optk Příkld: (zobzeí tekou čočkou ve vzdáleot L 000 mm od předmětu příčým zvětšeím m -3) L + + m + L 50 mm m ml m B ml ( m ) 87,5 mm y σ σ A A F H F y B L

Geometcká optk Příkld: (zobzeí tekou čočkou pojk ozptylk) -učete vzdáleot obzu od pojky ozptylky příčé zvětšeí obzu Spojk, -00, -300,5 ( )( ) 00 600 m + A F A Rozptylk -00, 00, -50 ( )( ) 33,3 70,6 m 0, 47 + F A A

Geometcká optk Příkld: (zobzeí tekou čočkou pojk ozptylk) -učete poloměy křvot ymetcké bkovexí plkokáví teké čočky, jetlže jejc lámvot jou 4 ep. 4 dopte. ϕ ϕ ( ) R ( ) R ( ) ϕ R 50 mm ϕ 4 D,5 R ( ) ϕ R ϕ 4 D R ( ) ϕ 5 mm,5

Kplá čočk Geometcká optk pomocí elektottckýc l e měí tv ozí dvou kpl umožňuje plyulou velm yclou změu okové vzdáleot mtuí ozměy 0,03

Geometcká optk Složeá cetová outv v px e vykytují outvy ložeé z ěkolk čleů (k) kždý z čleů je cktezová vojí lámvotí ϕ poloou lvíc ov ϕ + ϕ + + zobzovcí ovce σ σ σ + + +,,.. k σ ϕ d σ + A σ H H H + + H + σ + A A d +

Geometcká optk Dvoučleá cetová outv velm důležtou optckou outvou je dvoučleá cetová optcká outv - dvoučleá optcká outv je zákldem mo optckýc přítojů (mkokopy, dlekoledy, )

Geometcká optk Dvoučleá cetová outv čoček 3 předmět v ekoeču: σ 0 H H σ ϕ dσ σ 3 σ + ϕ ϕ + ϕ ϕ ϕ 3 A σ ϕ σ 3 H σ 3 F H H H H H F A F H d H F L

Geometcká optk Dvoučleá cetová outv čoček 3 ϕ + ϕ σ ϕ d d + ϕ ϕ + ϕ ϕ ϕ ) ( 3 ϕ σ d F F H d + ) ( ϕ σ d F F H pmety dvoučleé outvy q q m F q F q - dvoučleá optcká outv je zákldem mo optckýc přítojů (mkokopy, dlekoledy, ) d m + d m

Geometcká optk Telekopcká (okálí) outv σ σ 0 zákldem dlekoledů (telekopů) σ + d d + 0 m + d 0 m ϕ F F ϕ H H H H γ m -zvětšeí telekopcké outvy je kottí

Geometcká optk Příkld: (okulá ) -učete okovou vzdáleot Huygeov okuláu ložeéo ze dvou tekýc plkovexíc čoček obáceýc pot obě poloměy křvot -50 mm -5 mm 00 mm,5 F F F 50 mm d 80 mm & + d 7,4 mm ( d / ) 4,86 mm F F ( d ) 4,86 mm H F H F očí čle 57, mm 4,6 mm clo běý čle

Geometcká optk Příkld: (outv dvou cetovýc kulovýc zcdel) -učete okovou vzdáleot polou ok dvou zcdel + d F ( d ) + d d d

Geometcká optk Příkld: (ozšřovč vzku ) -učete okové vzdáleot čoček (pojky ebo ozptylky) ozšřovče vzku je-l dáo příčé zvětšeí m ± β D /D + d m m d m ϕ D H H H H D F F d ϕ d m m m m F F ϕ H H D H H D d ϕ

Geometcká optk Cetová outv tekýc čoček čočky, kteé e vzájemě dotýkjí d 0 ϕ dublet tplet ϕ ϕ + ϕ + ϕ3 +... Příkld: (tplet ) 50 mm 80 mm 00 mm 3 ϕ + + 3 57, mm

Geometcká optk Příkld: (dvoučleá outv tekýc čoček ) -učete okové vzdáleot outvy tekýc čoček 0 cm 5 cm d 35 cm 5 cm B y A F F F F B y A d d + d 8,33 cm,5 cm + + 6,67 cm 6,875 cm m m + + m m m 0,5 0,667 0,375