Rámec profesních kvalit učitele mateřské školy

Transkript

1 Rámec prfesních kvalit učitele mateřské škly Nástrj Rámec prfesních kvalit učitele mateřské škly vznikl mdifikací nástrje Rámec prfesních kvalit učitele určenéh učitelům základních a středních škl. Ten byl vypracván klektivem autrů v rámci nárdníh prjektu MŠMT Cesta ke kvalitě, 1 jehž cílem byl vytvřit pdpůrné materiály pr autevaluaci škl. Výchdiskem tvrby nástrje Rámec prfesních kvalit učitele byl Pdkladvý materiál pr tvrbu standardu kvality prfese učitele zveřejněný v Učitelských nvinách (2010, rč. 113, č. 12, s ). Jde kmplexní nástrj určený především učitelům a ředitelům mateřských škl pr dluhdbé sebehdncení a hdncení kvality učitele. Základem Rámce prfesních kvalit učitele mateřské škly jsu prfesní činnsti. V těcht činnstech se prjevují prfesní kmpetence učitele, chápané jak subr prfesních znalstí, dvednstí, pstjů, hdnt i sbnstních charakteristik. Tvří subr kritérií a indikátrů v smi blastech prfesních činnstí učitele. Sučástí nástrje jsu také prfesní znalsti a etika učitele, které jsu pvažvány za nezbytný předpklad ke kvalitnímu vyknávání učitelské prfese. Kritéria (indikátry) jsu výchdiskem k pzrvání vzdělávací práce učitele a její následné reflexi/sebereflexi a diskuzi. Nástrj také služí k vytváření prfesníh prtflia. Rámec prfesních kvalit učitele mateřské škly charakterizuje vynikajícíh učitele. Služí tedy spíše jak meta, ke které učitel směřuje. Je charakteristiku kvalit učitele MŠ, abslventa bakalářskéh prgramu přípravnéh vzdělávání učitelů mateřských škl. Je charakteristiku kvalit učitele MŠ, abslventa bakalářskéh prgramu přípravnéh vzdělávání učitelů. Smyslem vypracvání Rámce prfesních kvalit učitele je ppis kvality a pmc v prfesním rzvji učitele, je určen k tvrbě nástrjů k reflexi a sebereflexi a k psuzvání kvality prfesních činnstí učitele. Základem Rámce prfesních kvalit učitele jsu prfesní činnsti. V těcht činnstech se prjevují prfesní kmpetence učitele, chápané jak subr prfesních znalstí, dvednstí, pstjů, hdnt i sbnstních charakteristik. V rámci jsu vyjádřeny v pdbě kritérií kvality v jedntlivých blastech: 1 TOMKOVÁ, A. a kl. Rámec prfesních kvalit učitele. Hdntící a sebehdntící arch. [nline]. Praha: Nárdní ústav pr vzdělávání, Dstupný z WWW: [cit ] ISBN:

2 1. Plánvání 2. Prstředí pr učení 3. Prcesy učení 4. Hdncení vzdělávacích pkrků dětí 5. Reflexe vzdělávání 6. Rzvj škly a splupráce s klegy 7. Splupráce s rdiči a širší veřejnstí 8. Prfesní rzvj učitele Kritéria kvality jsu rzpracvána d příkladů indikátrů (ukazatelů) kvality, které dále knkretizují bsah jedntlivých kritérií kvality a ukazují mžnsti argumentvání a dkladvání naplňvání jedntlivých kritérií. Zcela nvě jsu rzpracvány Prfesní znalsti učitele a Prfesní etika učitele. Jednání učitele v suladu s etickými principy jeh prfese je v kncepci Rámce prfesních kvalit učitele nezbytným předpkladem kvality jeh práce. Nezbytná základní úrveň prfesních znalstí učitele je bvykle garantvána jeh kvalifikací. V případě předšklníh vzdělávání je jednu z dstačujících dbrných kvalifikací puze středšklské, neb vyšší dbrné vzdělávání. Vzhledem k nárkům, které sučasné pjetí předšklníh vzdělávání na učitele klade, vychází základní úrveň z předpkladu, že dpvídající je uknčený bakalářský prgram učitelství pr mateřské škly. Tent Rámec prfesních kvalit učitele je základem pr vznikající autevaluační a evaluační nástrje Začínající učitel a Zkušený učitel a jejich piltáž (v rámci prjektu Cesta ke kvalitě). 2

3 II. Prfesní vývj učitele, charakteristika začínajícíh a zkušenéh učitele Začínající učitel/ka Nástup d prfese učitele je nárčné bdbí, ve kterém se hledá a dtváří prfesní identita učitele, cž může být pr začínajícíh učitele pměrně btížný prces. Vedle vlastní prfesní činnsti ve třídě prchází zárveň prcesy scializace d prfese i d kultury škly. Je třeba mít na paměti, že bdbí nástupu d prfese je většinu také bdbím velkých změn v sbním živtě, cž přináší další zátěž a psiluje ptřebu pdpry i v sbnstní blasti. D prfesních činnstí si začínající učitel přináší své představy a čekávání (prekncepce), které jsu výsledkem dsavadní živtní zkušensti a v případě učitelství dslva tisíců hdin, které začínající učitelé pržili ve škle jak žáci a studenti. V suvislsti s čekáváním a představami začínajícíh učitele se někdy můžeme setkat s tzv. škem z reality ; který může být i výsledkem specifických aspektů učitelství (např. tzv. strý start ve srvnání s jinými prfesemi, kdy se d učitele d pčátku čekává plný výkn a plnění stejných pvinnstí jak d zkušených praktiků). Z přípravnéh vzdělávání si d praxe přináší mnžství znalstí a námětů (brvých, didaktických), které začíná intenzivně knfrntvat a věřvat při vzdělávání ve své třídě. Z hlediska vývje prfesních činnstí lze začínajícíh učitele charakterizvat následujícím způsbem: ve třídě se pdle svéh typu více zaměřuje na vzdělávací bsah a vlastní vzdělávací činnst neb na děti, jejich ptřeby a navázání vztahu se skupinu. Pdle typu pak v dané fázi řeší i jiné prblémy. Teprve začíná vidět knkrétní pedaggické jevy kmplexněji a v širších suvislstech. Může mít prblémy s řízením třídy a prjevy/chváním dětí. Je zaměřen spíše na krátkdbé cíle a plánvání, jeh cíle nejsu vždy reálné. Začínající učitel ptřebuje sdílet zkušensti, radit se s druhými a být pdprván v budvání prfesníh sebevědmí. Teprve v další fázi prfesníh rzvje se vyučvací pstupy pmalu začínají autmatizvat, nabývají rutinní pvahy. Na základě získávání pedaggických zkušenstí si učitel pstupně vytváří určité vzrce jednání a získává větší jisttu ve svém rzhdvání i činnsti. Rzvíjí se autnmie jeh jednání a splu s ní i flexibilita v každdenní pedaggické činnsti. Učí se plánvat a realizvat vzdělávání také vzhledem k dluhdbým cílům. 3

4 Zkušený/á učitel/ka Je schpen reflexe vlastní činnsti, dkáže zdůvdnit svůj pedaggický styl z hlediska jeh vlivu na děti. Dkáže vysvětlit důvdy svéh jednání. Zaměřuje se na prcesy učení a rzvíjení dětí, vnímá dění ve třídě v širším kntextu vztahů, suvislstí a příčin. Dispnuje již repertárem strategií, které mu umžňují vyrvnávat se úspěšně jak s běžnými situacemi, tak také ve třídě imprvizvat. Je zaměřen na dítě a dkáže zhledňvat jeh ptřeby. V kmplexních jevech dkáže určit pririty a dlišit pdstatné d méně pdstatnéh. Přemýšlí své práci a jejích efektech a pracuje na svém dalším prfesním rzvji. I zkušený učitel ptřebuje sdílet zkušensti, radit se s druhými a být pdprván v mtivaci pr prfesi a v dalším prfesním rzvji. 4

5 III. Prfesní znalsti učitele Prfesní znalstní základna učitele zahrnuje zejména: pedaggické znalsti (se zvláštním důrazem na řízení a rganizaci prcesů vzdělávání); znalst předšklní pedaggiky ; didaktick - metdická znalst bsahu, specifické prpjení bru, pedaggiky (didaktiky) i psychlgie; znalst kurikula; znalst cílů, účelů a hdnt výchvy a vzdělávání i jejich filzfických a histrických výchdisek; znalst vzdělávacíh prstředí (v užším i širším slva smyslu), včetně rdinnéh prstředí; znalsti dětí a jejich charakteristik (psychlgické znalsti) a individuálních vzdělávacích ptřeb; znalst sebe sama. Prfesní etika učitele Učitel jedná v suladu s etickými principy prfese. Učitel: ddržuje lidská práva. Nediskriminuje děti, jejich rdiče, ani své klegy. Dkáže pzitivně pracvat s dlišnstmi pramenícími z půvdu, vyznání a phlaví; pužívá závazné právní nrmy platné pr jeh prfesi. jedná v suladu s chranu sbních údajů dětí, jejich rdin i svých klegů; řídí se etickými hdntami altruistickéh chvání (úcta k člvěku a jeh rzvji, chrana živta, pmc slabšímu, sunáležitst, láska k lidem, ); při svých prfesních rzhdváních vychází z pjetí dítěte jak rzvíjející se sbnsti; d třídy vnáší demkratické principy jednání a sužití; je chten a schpen světlit svá rzhdnutí vztahující se k učení a výchvě dětí je dpvědný za prstředky, kterými instruuje a vychvává děti; jak sučást třídníh kurikula (aktuálně) zařazuje také etická témata, která se týkají neb se mhu týkat jeh třídy (násilí, závislsti apd.). 5

6 1. PLÁNOVÁNÍ Učitel systematicky plánuje vzdělávání, tj. c, jak a prč se mají děti učit, vzhledem ke vzdělávacím cílům stanveným v kurikulárních dkumentech a s hledem na individuální mžnsti a ptřeby dětí. Učitel: vlí stěžejní přístupy a metdy vzdělávání směřující k naplňvání dluhdbých vzdělávacích cílů; zařazuje d svých plánů výchvné a vzdělávací strategie, které jsu uvedeny v ŠVP; vlí vzdělávací strategie s hledem na nárčnst cílů; stanvuje dílčí vzdělávací cíle z hlediska dluhdbých vzdělávacích cílů; rzpracvává dluhdbé vzdělávací cíle na jedntlivé krky s hledem na vzdělávací ptřeby dětí dkáže frmulvat a vysvětlit vzdělávací cíl v suvislsti s čekávanými výstupy frmulvanými v ŠVP a klíčvými kmpetencemi dětí; k naplnění dílčích vzdělávacích cílů a pdle charakteru vzdělávacíh bsahu vlí vhdné metdy a rganizaci výuky; s pru znalst dětí a vzdělávacích cílů zdůvdní (vysvětlí) vlbu přístupů a metd; vybírá smysluplný bsah a prmýšlí návaznst, kmplexnst a prvázanst vzdělávacíh bsahu; integruje d vzdělávacíh bsahu všechny vzdělávací blasti; bsah vychází ze situací, ve kterých se děti nacházejí, který je zajímá; při plánvání vychází z reflexe průběhu a výsledků předchzíh vzdělávání; prkazatelně mnitruje průběh a výsledky vzdělávání; plánuje, jakým způsbem bude stavět na dsavadních zkušenstech a znalstech dětí; dlží, jakým způsbem zjišťuje zkušensti a znalsti dětí daném tématu; připravuje pr děti hračky, materiály, učební pmůcky a využití různých zdrjů infrmací včetně mderních infrmačních technlgií; zahrnuje d plánu také výběr hraček, materiálů, učebních pmůcek a knkrétních zdrjů infrmací, ze kterých čerpá sám učitel i ty, se kterými budu pracvat děti; vlí způsby diferenciace a individualizace vzdělávání (vzdělávací cíle, bsah, metdy a rganizaci učení) dle ptřeb knkrétních dětí; 6

7 dlží, že plánuje pr různé typy dětí (např. pdle terie mnhačetné inteligence H. Gardnera), v přípravě plánuje navíc specifické činnsti pr jednh či více knkrétních dětí ve třídě; začleňuje d svéh plánu i aktivity navržené dětmi čímž vychází vstříc ptřebám, učebním stylům, schpnstem a dalším sbnstním charakteristikám dětí ve třídě; vyměňuje si se záknnými zástupci dětí infrmace pkrcích dítěte a ve splupráci s nimi stanvuje pr dítě krátkdbé i dluhdbé cíle vzdělávání, které zapracvává d jeh záznamů; plánuje, z čeh a jak pzná, že u dětí dsáhl stanvených cílů. Rzhduje způsbu reflexe a hdncení prcesu a výsledků učení dětí; sučasně s cíli frmuluje kritéria pr jejich hdncení (čekávané výstupy) předvídá situace, které při učení mhu nastat, a prmýšlí varianty jejich řešení; připravuje činnsti tak, aby je mhly realizvat i děti se speciálními vzdělávacími ptřebami, děti integrvané vlí pstupy, které respektují sciální pvahu učení a umžňují interakci mezi dětmi; vzdělávací činnsti připravuje tak, aby výsledek byl pdmíněn vzájemnu kmunikací a spluprací dětí. 2 PROSTŘEDÍ PRO UČENÍ Učitel ve třídě vytváří prstředí, v němž se děti cítí dbře a mhu pracvat s vyským nasazením. Ke každému dítěti přistupuje jak k jedinečné lidské bytsti a bez předsudků. Učitel: vytváří prstředí vzájemné úcty a respektu; je ke každému dítěti zdvřilý a důsledně vyžaduje d dětí, aby byly zdvřilé vůči sbě navzájem, vyhýbá se irnii; dává prstr k vyjádření vlastních zkušenstí, názrů a představ dětí; prjevuje vstřícnst, vřelst, zájem a respekt každému dítěti; pdpruje splupráci mezi dětmi; analyzuje vztahy ve třídě a snaží se je pzitivně vlivnit přiměřenými zásahy; žádá a ceňuje vzájemnu pmc mezi dětmi; vyjadřuje dětem důvěru a pzitivní čekávání, pdpruje jejich sebedůvěru; staví na silných stránkách dítěte; vytváří situace, ve kterých může dítě pržít úspěch, pdpruje snahu dítěte, pvzbuzuje h ( Zkus t ještě jednu, už jsi blízk, t dkážeš, nebj se ; 7

8 rzpznává dlišné ptřeby a mžnsti jedntlivých dětí a reaguje na ně; prjevuje przumění pr jejich ptřeby; aktivně získává infrmace dítěti a jeh ptřebách (např. vedením záznamů dětech); pmáhá dětem izlvaným a třídu dmítaným; dává dětem prstr pr vyjádření, nasluchá dětem a pskytuje jim zpětnu vazbu; dbá na t, aby si děti nasluchaly navzájem a aby nasluchaly učiteli; přesměrvává tázky dětí na jiné děti, děti čast reagují na sebe navzájem; rzvíjí a pdpruje dvednst cenit se navzájem; pskytuje dstatek času na přemýšlení a dpvěď; pvzbuzuje děti ke kladení tázek a ceňuje chuť se ptát; nabízí činnsti, v nichž se děti učí rzlišvat a pjmenvávat své pcity a hvřit nich; zapjuje děti d rzhdvání a umžňuje jim nést spludpvědnst za věci, které se jich týkají; zvládá chvání dětí ve třídě, které je chápán jak ddržvání dhdnutéh řádu a pravidel chvání a sužití ve třídě; při řešení a rušivéh chvání jedná rázně, důsledně, ale sučasně s důrazem na důstjnst a vzájemný respekt; rzvíjí dvednst spluvytvářet a respektvat pravidla a řád; pdpruje děti ve slušném, hleduplném a respektujícím chvání vůči statním a v čekávání téhž chvání d druhých; upzrňuje dítě na knkrétní prblémy jeh chvání; pr zvládání chvání a upevňvání ddržvání pravidel využívá pzitivní zpětnu vazbu; přizpůsbuje prstředí třídy, její uspřádání a vybavení ptřebám dětí a plánvaným činnstem, prstředí pdpruje a umžňuje širku škálu spntánních činnstí; pmůcky a materiály jsu dětem přístupné, mhu si je samstatně brát a využívat dle aktuálních ptřeb a zájmů; zapjuje děti d plánvání uspřádání třídy, utváření prstředí třídy i jejíh udržvání; vede děti k ddržvání pravidel, k úklidu hraček, k péči předměty výtvry dětí umisťuje na výstavky, aby je mhli shlédnut rdiče a statní děti, případně aby je mhly děti dále využívat ke hře Vybavení škly je efektivně využíván pr hru a učení dětí (vyhýbá se vybavení puze pr účely výzdby škly) 3 PROCESY UČENÍ Učitel pužívá takvé výukvé strategie, které umžňují každému dítěti przumět bsahu vzdělávání, rzvíjet žáducí kmpetence a získat vnitřní mtivaci i dvednsti k celživtnímu učení a pznávání. 8

9 Učitel: vede vzdělávání pdle připravenéh plánu, aktuálně reaguje na vývj situace a na ptřeby a mžnsti jedntlivých dětí, neztrácí zaměření na stanvené cíle učení; diskutuje s dětmi vzdělávacích záměrech, aby získal infrmace jejich zkušenstech s plánvaným tématem a vzbudil zájem (vnitřní mtivaci) tt téma reaguje změnu plánu na aktuální situaci a ptřeby dětí; využívá širkéh spektra metd a frem práce s důrazem na aktivní učení dětí; vytváří učební situace, v nichž děti využívají dsavadní znalsti a zkušensti; vytváří příležitsti k přemýšlení, ke knfrntaci různých názrů a představ; klade tevřené tázky pdprující rzvj vyšších úrvní myšlení, pvzbuzuje děti ke kladení tázek a ceňuje chuť se ptát (Prč, C by se stal, kdyby, Jak bys vysvětlil, C si myslíš, že, Jaký je tvůj názr? Jak bys řešil.); děti si čast hrají a pracují ve skupinách; vede děti k rzvíjení efektivních individuálních způsbů učení; sdělvání htvých pznatků a frntální vzdělávání zařazuje puze v důvdněných případech; stěžejní je učení zalžené na přímých zážitcích a aktivní účasti dítěte, tzv. pržitkvé; diferencuje a individualizuje vzdělávání vzhledem k mžnstem a ptřebám jedntlivých dětí, snaží se dsažení sbníh maxima u každéh dítěte; vede si záznamy individuálních ptřebách a mžnstech dětí (např. frmu záznamu z pzrvání, prtflia dětí); zadává úkly různé nárčnsti (časvá, kvalitativní i kvantitativní dlišnst); bere v úvahu individuální temp učení, dává dstatek času k řešení úklů; zhledňuje rzdílné styly učení dětí; dává dětem v průběhu vzdělávání mžnst vlby mezi řízenými, ale i spntánními činnstmi; nepředává htvé infrmace, bsah vzdělávání předkládá jak prblém; průběžně udržuje a pdněcuje vnitřní mtivaci dětí k učení; prpjuje učení s reálnými živtními situacemi; prpjuje učení s sbními představami a pržitky dětí; předkládá prblémy k řešení; kmunikuje s dětmi způsbem, který dpvídá jejich věku, kultivvaně, jasně, srzumitelně; při vzdělávání pužívá spisvnu češtinu; vyjadřuje se jazykem srzumitelným pr děti; hjně využívá prstředky neverbální kmunikace. 9

10 4 HODNOCENÍ VZDĚLÁVACÍCH POKROKŮ DĚTÍ Učitel hdntí tak, aby děti získaly dstatek infrmací pr své další učení a aby se učily sebehdncení. Učitel: hdntí prcesy učení - pskytuje průběžně ppisnu zpětnu vazbu (zaměřenu na dsahvání cílů) k vzdělávacím činnstem a chvání dětí, hdntí pstup, schpnst vynalžit úsilí, zájem, úrveň splupráce apd.; využívá záměrnéh pzrvání a dalších vhdných technik sběru dat pkrcích v učení dítěte; shrmažďuje autentické prdukty dětí, které dkumentují jejich pkrk v učení (např. prtfli, ukázky prací dítěte), srzumitelně dětem pskytuje zpětnu vazbu jejich silných stránkách, citlivě tm, v čem by se mhly zlepšit; hdntí výsledky učení, tj. míru dsahvání kmpetencí (znalsti, dvednsti, pstje i hdnty) s hledem na individuální mžnsti dětí a vzhledem k čekávaným výstupům; při hdncení výsledků učení se učitel zaměřuje na pkrk dětí, stejně jak na nedstatky; při hdncení výsledků učení učitel uplatňuje individuální nrmu dítěte jeh pkrk; využívá hdncení pdprující zejména vnitřní mtivaci dětí k učení; využívá pzitivní hdncení a ppisný jazyk; vede děti, zejména nejstarší, k přebírání zdpvědnsti za vlastní učení, u dětí rzvíjí dvednst sebehdncení a vzájemnéh hdncení; vede děti k tmu, aby se splupdílely na plánvání vzdělávacích činnstí, učily se je rganizvat a řídit, prváděly sebehdncení; 10

11 5 REFLEXE VÝUKY Učitel reflektuje prcesy i výsledky plánvání a realizace výuky s cílem zkvalitnit svji práci a zvýšit tak efektivitu učení dítěte. Učitel vyhdncuje zvlené strategie, metdy a rganizaci vzdělávání vzhledem k plánvaným cílům, ale i jejich dsažení; prkazatelně dlží, jak průběžně vyhdncuje zvlené strategie, metdy a rganizaci vzdělávání vzhledem k plánvaným cílům; uvědmuje si a vysvětlí dchylky mezi plánem a realizvanu skutečnstí; prvnává plánvané vzdělávací cíle a skutečně dsažené výsledky; prkazatelně dlží výsledky učení dětí v pdbě výrbků, na videzáznamu apd.; shrmažďuje a využívá zdrje, které mu pmáhají reflektvat efekty vzdělávání; k reflexi využívá nejen pznatky získané vlastním pedaggickým pzrváním, ale také infrmace získané d dětí, jejich záknných zástupců, klegů, atd.; reflexe se týká také vývje vztahů mezi dětmi ve třídě; vyhdncuje vliv vzdělávacích činnstí na pkrk každéh dítěte; k reflexi vlastní práce využívá pznatků získaných na základě rzbru individuálních výsledků dětí (např. práce s prtfliem). 11

12 6 ROZVOJ ŠKOLY A SPOLUPRÁCE S KOLEGY Učitel je aktivním členem šklníh splečenství, který se splupdílí na rzvji škly a zkvalitňvání vzdělávání. Přispívá k vytváření pzitivníh klimatu škly, je si vědm, že je nsitelem kultury škly. Učitel pdílí se na rzvji škly a zkvalitňvání jejíh vzdělávacíh prgramu, na přípravě a realizaci splečných prjektů škly; je schpen frmulvat základní části šklníh vzdělávacíh prgramu (charakteristika škly, charakteristika šklníh vzdělávacíh prgramu, pdmínky vzdělávání a záměry v jejich zlepšvání, integrvané blky), předkládá návrhy na úpravy ŠVP; pdílí se aktivně na plánvání a realizaci vzdělávacích prjektů; přispívá k vytváření pzitivníh sciálníh klimatu škly zalženéh na vzájemném respektu, sdílení splečných prfesních hdnt a splupráci; bjektivně pjmenuje a charakterizuje prvky klimatu škly a specifika kultury dané škly; v prfesních diskusích pužívá dbrné argumenty, je schpen přijímat knstruktivní kritiku; ddržuje etický kdex pracvníka škly, pkud je vytvřen; ddržuje pravidla prfesní etiky nejen ve vztahu k dětem, ale i klegům a dalším pracvníkům škly; splupracuje s klegy i vedením škly na zkvalitňvání předšklníh vzdělávání; pdílí se na sdílení zkušenstí (přispívá vlastními i využívá zkušenstí svých klegů), zapjuje se d různých frem splupráce při zkvalitňvání vzdělávání (vzájemné hspitace, splečná tvrba materiálů apd.). 7 SPOLUPRÁCE S RODIČI A ŠIRŠÍ VEŘEJNOSTÍ Učitel vyhledává a využívá příležitsti pr splupráci s rdiči a dalšími partnery škly s cílem splečně pdprvat kvalitu učení dětí kmunikuje a splupracuje se záknnými zástupci dětí na základě partnerskéh přístupu, zalženéh na vzájemné úctě, respektu a sdílené dpvědnsti za rzvj dětí; 12

13 vysvětluje záknným zástupcům své pjetí vzdělávání (cíle a strategie, a diskutuje s nimi něm; dává záknným zástupcům příležitst splurzhdvat pstupech vhdných k pdpře učení a rzvje jejich dětí, dmluvá se s nimi na splečném pstupu; nabízí mžnst zapjení rdin dětí d rzhdvání věcech suvisejících s živtem třídy/škly; pskytuje záknným zástupcům pradenský servis v tázkách vzdělávání jejich dítěte usiluje vtažení záknných zástupců dětí d živta škly; předkládá rdičům knkrétní návrhy na jejich splupráci se šklu; nabízí rdičům infrmace a pdněty z blasti výchvy a vzdělávání dětí (připravuje a realizuje pr ně dílny, přednášky, diskuse a další vzdělávací aktivity); pskytuje rdičům c nejvíc infrmací prcesu i výsledcích učení dítěte; pravidelně pskytuje záknným zástupcům dětí infrmace a dpručení týkající se prcesu i výsledků učení dětí; je v pravidelném kntaktu s rdiči dětí, vede s nimi průběžný dialg dítěti, jeh prspívání, rzvji a učení, vzdělávacích cílech vyplývajících ze šklníh a třídníh vzdělávacíh plánu akcích třídy/škly a t prstřednictvím sbních setkání, písemnu i elektrnicku frmu; získává d záknných zástupců dětí infrmace sciálním a kulturním prstředí dítěte s cílem splečně s nimi hledat cesty k jeh rzvíjení; respektuje přínsy, které mhu záknní zástupci dětí pskytvat a využívá je pr jejich rzvj; pravidelně kmunikuje s rdinami, s cílem pznat rdinné prstředí dětí, lépe przumět silným stránkám, zájmům a ptřebám dítěte; d vzdělávání dětí začleňuje bsahy a témata, která krespndují se zkušenstmi dětí ze živta ve vlastní rdině/kmunitě; kmunikuje a splupracuje s dalšími partnery škly; navazuje kntakty a vytváří partnerské vztahy s lidmi, rganizacemi a institucemi, které mhu bhatit vzdělávání dětí, získává d nich dbrnu i materiální pdpru, umžňuje dětem v rámci vzdělávací nabídky vstupit s těmit lidmi d kntaktu (exkurze, návštěva ve třídě ); hledá a využívá příležitsti splupráce s partnery škly; dkáže prezentvat a zdůvdnit vzdělávací prgram škly rdičům i širší veřejnsti; 13

14 dkáže dpvídat na tázky týkající se ŠVP, předkládá argumenty zdůvdňující správnst knkrétní pdby ŠVP. 14

15 8 PROFESNÍ ROZVOJ UČITELE Učitel řeší prfesní výzvy a úkly a přijímá zdpvědnst za mžná rizika jejich řešení. Učitel: prjevuje zaujetí pr prfesi a pr práci s dětmi; se zabývá svu prfesí a dětmi také mim svu přímu vyučvací pvinnst; průběžně reflektuje svu práci (nejen přímu vyučvací pvinnst), tj. je schpen ppsat, analyzvat a zhdntit ji, vysvětlit důvdy svéh prfesníh jednání, případně navrhvat alternativní způsby práce; např. frmu pedaggickéh deníku, neb prfesníh prtflia vede pznámky, z nichž je zřejmé, že přemýšlí svém pedaggickém stylu a s hledem na vývj dětí prvádí příslušné změny; zdpvídá za rzhdnutí, která činí při výknu své prfese. Dvede svá rzhdnutí bjasnit ve vazbě k uznávaným teretickým knceptům, analyzvat a zhdntit, případně navrhvat alternativní řešení; je schpen psudit svje přednsti a meze ve své pedaggické činnsti a pracvat na svém dalším rzvji; na základě reflexe a sebereflexe plánuje svůj další prfesní růst a své prfesní kmpetence průběžně rzvíjí; rzvíjí pstje a hdnty, znalsti a dvednsti pedaggick-psychlgické, brvě didaktické, brvé, pracvně právní, znalsti a dvednsti z blasti mderních infrmačních technlgií; využívá k svému rzvji reflexe d dětí, klegů, vedení škly; frmuluje plán svéh prfesníh rzvje, knzultuje jej s klegy, vedením škly; plán svéh prfesníh rzvje krdinuje s úkly a cíli škly, ve které učí; přichází s návrhy za klegy i vedením škly, jak svůj sbní a prfesní rzvj sladit s úkly a cíli škly; k prfesnímu rzvji využívá rzmanité dstupné prstředky, např. literaturu, internet, knzultace s klegy, kurzy dalšíh vzdělávání učitelů; prkazatelně dlží (např. frmu prfesníh prtflia, neb pedaggickéh deníku), jaké prstředky využívá ke svému prfesnímu rzvji; svůj prfesní růst průběžně vyhdncuje a své prfesní pkrky je schpen prkázat; učitel dlží bsah a výsledky svéh dalšíh vzdělávání seznam prstudvané dbrné literatury, dpručí dbrný seminář, neb dbrnu literaturu splupracvníkům, předlží svědčení; analyzuje a vyhdncuje kvalitu svjí pedaggické práce prstřednictvím rzmanitých technik; 15

16 své dbrné prblémy, tázky i pkrky sdílí s klegy; pskytuje splupracvníkům své autrské texty (učební texty, prezentace, prjekty, přípravy, atd.); předává klegům pznatky z dalšíh vzdělávání, uspřádá pedaggicku dílnu, jejímž bsahem jsu pznatky, které nabyl v rámci prfesníh seberzvje; (pracuje jak uvádějící učitel, mentr); pečuje své fyzické a psychické zdraví, aktivně čelí stresu a syndrmu vyhření. 16