Řízení výkonnosti egovernmentu problémy a perspektivy

Transkript

1 Řízení výknnsti egvernmentu prblémy a perspektivy Vyská škla eknmická v Praze jana.frtinva@vse.cz Abstrakt: egvernment a v jeh rámci řízení IT služeb se trvale a rychle vyvíjí s tím, jak se mění eknmické, rganizační i technlgické prstředí nasazvání a využívání IT v praxi rgánů veřejné mci (). Mění se i pžadavky na řízení pžadvané výknnsti, a t s efektivním využitím stávajících IT služeb, ale i s pstupným rzvjem jedntlivých bjektů systémů řízení a zejména jejich vzájemných vazeb. Cílem tht článku je především návrh rámcvéh knceptu řízení výknnsti egvernmentu se zhledněním ptřeb rganizací veřejné správy v ČR tak, jak vyplývají z nejrůznějších analýz, průzkumů a tuzemské i zahraniční literatury. Klíčvá slva: Veřejná správa, egvernment, výknnst, výknnst egvernmentu, řízení výknnsti egvernmentu, egpm, služby egvernmentu, KPI, EUROSTAT, aplikace egvernmentu, IT služby, IT aplikace. Abstract: The paper is fcused at the evaluatin f the egvernment services use in the Czech Republic cmpared with ther EU cuntries. Text is based n the mst actual EUROSTAT dcuments and n the ther hand n the results f a survey prvided by the IT department, Prague University f Ecnmics during 2014 year. The Dept. IT survey results present actual CR citizens appraches t egvernment services. The paper cvers exclusively tpics and prblems f relatinships between egvernment and citizens. It is suppsed the relatinships egvernment enterprises shuld be included in ne f subsequent papers. Keywrds: Public administratin, egvernment, perfrmance, egvernment perfrmance, egvernment perfrmance management, egpm, egvernment services, KPI, EUROSTAT, egvernment applicatins, IT services, IT applicatins. Aktuální řízení výknnsti veřejné správy a s tím i jejich IT služeb, resp. egvernmentu v ČR je zatížen mnžstvím prblémů a čast nízku kvalitu, cž se prjevuje i v prvnání s statními státy EU a dalšími vyspělými zeměmi, jak ukazují statistiky EUROSTAT, OECD neb WEF. Významné míst mezi těmit prblémy má zatím ne zcela jasně definvaný systém řízení výknnsti pr veřejnu správu (celkvý kncept, bjekty řízení, jejich vazby atd.) a v rámci th i nižší úrveň kmplexnsti a prvázansti systému metrik a zejména jejich kvalifikvané využití v analýzách, plánvání a predikcích rzvje egvernmentu. Z th vyplývá celé spektrum aktuálních tázek, které je nutné v teretické i praktické rvině řešit. Tent článek je chápán jak vstup d jejich řešení a tedy i jak výchzí pracvní rámec návrhu řešení řízení výknnsti egvernmentu (egvernmentu Perfrmace Management, egpm). 1. Vymezení egvernmentu Pkud jde vymezení egvernmentu, pak definic tuzemských i zahraničních je, jak bvykle, mnh. Citace celé řady z nich lze nalézt v (Mates, Smejkal, 2012), kapitla SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/

2 2, kde se uvádí egvernment je vhdné chápat spíše bsahvě než ppisem. Jeh smyslem je pskytnut všem sukrmým subjektům větší kmfrt při realizaci kntaktů se státem a jinými subjekty veřejné mci tím, že zrychlí a zjednduší kmunikaci s nimi, zefektivní vnitřní prcesy rgánů veřejné mci a pvede k větší transparentnsti v jejich činnsti vůči veřejnsti. Lze také říci, že egvernment přispívá k vytváření th, c je značván jak dbrá správa (Gd Gvernance), tj. prces vládnutí a jeh kntrla a participace bčanů na tmt prcesu a je spjván s přechdem d vrchnstenskéh pjetí správy k veřejné správě, jakžt službě bčanům, cby zákazníkům. (Štědrň, 2007) egvernment definuje jak: sérii prcesů, veducích k výknu státní správy a samsprávy a uplatňvání bčanských práv a pvinnstí fyzických a právnických sb, realizvaných elektrnickými prstředky. (Vidinský, 2008) cituje definici OSN, která egvernment vymezuje takt: egvernment je trvalá pvinnst veřejné správy zlepšvat vztah mezi bčany a veřejným sektrem pskytváním levných a efektivních služeb, infrmací a znalstí. Je t praktická realizace th nejlepšíh, c může veřejná správa nabídnut. Na závěr tét části je třeba zmínit i definici MVČR: egvernment představuje transfrmaci vnitřních a vnějších vztahů veřejné správy pmcí infrmačních a kmunikačních technlgií s cílem ptimalizvat interní prcesy. 2. Výknnst egvernmentu Analýzy výknnsti a řízení výknnsti jak v kmerční sféře, tak ve veřejné správě jsu dnes bsahem mnha publikací zahraničních a v sučasné dbě i českých. Z těcht zdrjů je třeba uvést zejména publikace Vříšek a kl., 2008, Bacal, 2012, Byne, 2006, Paladin, 2011, Shark, Tprkff, s., 2010, Ješuta, 2012, Tajtl, 2012, Nvtný a další, Ve všech uvedených zdrjích jsu presentvány phledy autrů na jedntlivé aspekty řízení výknnsti a jejíh řízení. S hledem na výše uvedený celkvý záměr práce se sustředím puze ne jedn základní vymezení. Pr vymezení termínů výknnst a řízení výknnsti lze vycházet z publikace (Vříšek a kl., 2008), kde je těmt tématům věnván značný prstr. Výknnst je dle (Fibírvá, Šljakvá, 2005 a Burtn, 2007) definvána jak schpnst dsahvat sbních, prcesních, skupinvých a krprátních cílů pdniku neb pdnikatelskéh eksystému. Tat širká definice pjmu výknnst a zejména její uplatnění v praxi má ale i své stinné stránky. Jde zejména t, že je třeba řídit pravidelné stanvvání, krdinaci a zejména kntrlu plnění cílů na všech výše definvaných úrvních tak, aby splu navzájem neklidvaly a napak jejich kmbinací byl dsažen synergickéh efektu pr celý pdnik. K tmu je třeba stanvit určitý systém řízení výknnsti, který výše uvedené úlhy zajišťuje (Vříšek a kl., 2008). Řízení výknnsti je kmbinace managementu, metdik a metrik pdprvaná aplikacemi, nástrji a infrastrukturu, která umžňuje uživatelům definvat, mnitrvat a ptimalizvat výsledky a výstupy tak, aby byl dsažen cílů sbních či cílů rganizační jedntky v suladu se strategickými cíli stanvenými na různých úrvních řízení pdniku (sbní, prcesní, skupinvé a krprátní cíle pdniku neb pdnikatelskéh eksystému) (Vříšek a kl., 2008). 52 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2015

3 Řízení výknnsti egvernmentu prblémy a perspektivy Z principů řízení výknnsti je pak dvzen kncept řízení pdnikvé výknnsti (Crprate Perfrmance Management, CPM), který představuje hlistický přístup k implementaci a mnitringu byznys strategie, kmbinující dle (Cveney, 2003): metdiky mezi které se zařazují metdiky pdprující efektivní řízení pdniku (např. Balanced Screcard). Sučasně lze d tét skupiny zařadit i technlgické metdiky pr implementaci CPM systémů, metriky které jsu v rámci implementace těcht metdik v pdniku definvány, prcesy které pužívá rganizace k implementaci a mnitringu řízení výknnsti, aplikace a technlgie infrmační systémy pr pdpru řízení výknnsti na všech úrvních rganizace, pdprující dané metdiky, metriky a prcesy. CPM tak v sbě kmbinuje nejrůznější mderní technlgie a praktiky či pstupy řízení pdniků takvým způsbem, aby byla c nejvíce usnadněna frmulace a vlastní uskutečňvání pdnikvé strategie. Kncept CPM dkumentuje brázek 1. Prcesy Metriky Knej Plánuj Měř Uprav Metdlgie Aplikace BSC ABC Six Sigma VBM EFQM ABC = Activity-Based Csting BSC = Balanced Screcard EFQM = Eurpean Fundatin fr Quality Mgmt. VBM = Value-Based Management Obrázek 1: Kncepce řešení CPM (Zdrj: Chandler, 2007) Řízení výknnsti egvernmentu musí samzřejmě respektvat dlišnsti d kmerční sféry i dlišnsti jedntlivých typů a úrvní rganizací veřejné správy. Vedle již rzsáhlé literatury k výknnsti kmerčních subjektů (Crprate Perfrmance Management, CPM) se zejména v zahraniční literatuře bjevují stále více tituly rientvané právě na řízení výknnsti veřejné správy (Gvernment Perfrmance Management, GPM), řízení výknnsti egvernmentu (egvernment Perfrmance Management, egpm). Z analýzy těcht zdrjů je patrné, že se na jedné straně věnují analytickým a statistickým studiím kvality a výknnsti egvernmentu a puze částečně principům a kncepci jejíh řízení. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/

4 Pdle názru autrky je však mžné uvedenu kncepci CPM aplikvat i pr vymezení systému řízení výknnsti egvernmentu (egpm), případně i pr další blasti užití. V rámci tht článku bude tent kncept právě využit i pr zmíněné egpm, V případě návrhu řízení výknnsti egvernmentu bude ale nutné také respektvat phledy a pririty různých subjektů. Detailní analýza by v tmt případě představvala značný rzsah, a prt bude účelnější se na tmt místě sustředit puze na vymezení klíčvých subjektů a jejich hlavní pririty: stát: : CIO : pdnik: bčan: snížení celkvých nákladů na funkce veřejné správy (VS), zkvalitnění služeb VS zkvalitnění služeb danéh, snížení pracnsti na realizaci služeb, snížení prvzních nákladů zkvalitnění rganizace pskytvání IT služeb pr pdniky a bčany, ptimalizace nákladů a pracnsti na pskytvané IT služby, snížení časvé nárčnsti na kmunikaci s VS, zkvalitnění služeb pdprujících byznys, vyšší dstupnst infrmací relevantních pr byznys, snížení časvé nárčnsti na využívání služeb VS, zvýšení dstupnsti infrmací VS nezbytných pr bčanské aktivity a funkce. Uvedené a další pririty je nezbytné respektvat při frmulaci jedntlivých bjektů egpm a jejich vzájemných vazeb 3. Klíčvé charakteristiky hdncení výknnsti egvernmentu Pr bjektivní a reálné hdncení výknnsti egvernmentu bude třeba definvat sustavu klíčvých charakteristik, které mhu mít charakter metrik, případně textvéh vyjádření (Ješuta, 2012, Tajtl, 2012). Pr takvé účely je i ptřebné navrhnut jejich základní klasifikaci, resp. hierarchicku strukturu. V daném případě návrh takvé struktury člení charakteristiky d těcht skupin: 1. charakteristiky cílvéh užití, 2. charakteristiky eknmické, 3. charakteristiky metdické, 4. charakteristiky prvzní a technlgické, 5. statní charakteristiky. Další části článku bsahují puze příklady zmíněných charakteristik s tím, že jejich detailní vymezení a musí představvat navržený systém metrik jak sučásti celéh systému egpm. U každé dále uvedené charakteristiky bude uveden, má-li charakter metriky, neb textvéh vyjádření. 54 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2015

5 Řízení výknnsti egvernmentu prblémy a perspektivy 3.1 Charakteristiky cílvéh užití egvernmentu Charakteristiky cílvéh užití zahrnují prtfli pskytvaných služeb, jejich funkcinalitu a úrveň využití. D tét skupiny patří: rzsah pskytvaných a pdprvaných IT služeb: v sučasné dbě nejčastější charakteristika pr sledvání úrvně egvernmentu v rámci států EU a zalžená na standardu 20 služeb EUROSTATu), pr detailnější analýzy je tat charakteristika velmi hrubá, metrika pčet služeb pskytvaných v daném bdbí, reginu apd. kvalita pskytvaných IT služeb: je daná zejména úrvní pskytvané funkcinality, kvalitu uživatelskéh interface apd., v mezinárdních statistikách se nevyužívá, metrika může být v tmt případě vyjádřená bdvu škálu úrveň využití pskytvaných služeb kmerčními subjekty a bčany, pužívá se velmi čast v mezinárdních statistikách v rzlišení na pdniky a bčany, s jejich přesným vymezením, např. bvykle pdniky s pčtem zaměstnanců vyšším než 10 apd., neb u bčanů, metrika bvykle v prcentuálním vyjádření pdle typů pdniků, pdle dvětví, pdle kategrií bčanů apd. pčet bčanů resp. firem, které jsu ptenciálními uživateli IT služeb: jde kvalifikvané dhady, ale velmi významné pr výpčty návratnsti investic d přípravy IT služeb, metrika bvykle v abslutním neb prcentuálním vyjádření pdle bdbných dimenzí, jak v předchzím případě skutečný pčet uživatelů v rámci určitéh bdbí, bdbí musí být jasně definván, je ale důležitá pr sledvání vývje ve využití služeb, bvyklým bdbím v mezinárdních statistikách je 1 rk, metrika bvykle v abslutním neb prcentuálním vyjádření pdle bdbných dimenzí, jak v předchzím případě, mimeknmické (zejména sciální) dpady zavedení služby: představuje kmplexní phled na vlivy IT služby na eknmiku a splečnst, textvý ppis s hledem na kmplexnst a různrdst vlivů je btížně měřitelné. 3.2 Charakteristiky eknmické Charakteristiky eknmické představují: náklady na pskytvané IT služby: SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/

6 bjem nákladů na IT služby v členění pdle kategrií IT služeb, pskytvatelů,, nákladvých druhů, případně dalších dimenzí, metrika náklady v tis. Kč, eknmické efekty z IT služeb pr kmerční subjekty: představují efekty vyjádřitelné finančně, neb efekty, které lze bez výraznéh zkreslení na finanční vyjádření převést, příkladem je abslutní neb relativní snížení nákladů na využití pžadvaných funkcí VS, snížení časvé nárčnsti na jejich zajištění s převdem na náklady apd. metrika eknmické efekty v tis. Kč, eknmické efekty pr bčany: představují efekty bdbné, jak v předchzím případě, ale se zúžením na jednh bčana, tedy většinu snížení časvé nárčnsti s případným přepčtem, např. na ušlu mzdu apd. metrika eknmické efekty v tis. Kč, mimeknmické strategické efekty z pskytvaných IT služeb: i když jde mimeknmické efekty, jsu bvykle zařazvány d skupiny eknmických charakteristik, patří k nim např. zlepšení celkvéh pvědmí daném, zlepšení plitické pzice vedení apd. textvý ppis s hledem na kmplexnst a variantnst těcht efektů jsu btížně měřitelné 3.3 Charakteristiky metdické D skupiny metdických charakteristik patří ty, které se váží zejména k úrvni řízení IT služeb, využití standardů apd.: úrveň plánvání IT služeb: představuje transparentnst plánvání IT služeb, řešení vazeb na již pskytvané služby, úrveň řízení vztahů k pskytvatelům služeb (např. jejich pravidelné hdncení apd.), textvý ppis, využití architektury IT služeb s vazbami na statní architektury: pdstata architektury IT služeb a její vazby zejména na aplikační architekturu je detailněji vymezena ve (Vříšek, 2008), kvalita a zejména stabilita architektury IT služeb je pdstatným faktrem pr jejich systematický rzvj a minimalizaci mylů a redundancí služeb, textvý ppis, zajištění kmunikace s uživateli IT služeb: tut charakteristiku je nutné rzdělit na zajištění kmunikace s perátry služeb na (např. pracvnice FÚ) a kmunikace s kncvými uživateli (pdniky, bčany), 56 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2015

7 Řízení výknnsti egvernmentu prblémy a perspektivy charakteristika zahrnuje kvalifikační přípravu i průběžnu pdpru, včetně a zejména n line pdpry, metrika lze puze na bázi bdvé škály, hdncení pdle kategrií uživatelů a služeb, zajištění integrace IT služeb: představuje úrveň prvázání služeb, např. v sučasné dbě na bázi základních registrů a interface statních aplikací, textvý ppis, 3.4 Charakteristiky prvzní a technlgické Charakteristiky prvzní a technlgické zahrnují především úrveň aplikačních IT služeb a IT infrastruktury a d tét skupiny patří: nezbytné technlgické vybavení: představuje typvu knfiguraci zejména sftware pr realizaci IT služby, případně specificku techniku, textvý ppis, znalsti ptřebné k využití IT služby: předpkladem v tmt případě je definvaný systém rlí, které budu IT služby využívat (návrh kapitla 4), každá z rlí musí mít nadefinvaný funkční ppis a následně i předpkládané znalsti pr využívání jedntlivých IT služeb, textvý ppis, dstupnst IT služeb: representuje standardní hdnty dstupnsti IT služby v čase, metrika prcentuální vyjádření dstupnsti služby na celkvé dbě prvzu IT, chybvst IT služeb: představuje pčet chyb za jedntku času, která musí být jasně nadefinvána, např. den měsíc apd., pdle typu chyby, služby metrika pčet chyb v abslutním vyjádření pčet a bjem reklamací na pskytvané IT služby: bdbně jak v předchzím případě - pčet reklamací za jedntku času pdle typu reklamace, služby a autra reklamace, úrveň zajištění bezpečnsti služeb a další: celkvá úrveň bezpečnsti IT služeb, v tmt případě půjde kmbinaci textu a metrik (např. pčet služeb se zajištěnu bezpečnstí) dle principů a standardů řízení bezpečnsti IT SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/

8 3.5 Ostatní charakteristiky výknnsti egvernmentu Charakteristiky tht typu představují rzšiřující skupinu, kam se budu zařazvat charakteristiky btížně přiřaditelné d předchzích skupin. D tét skupiny patří: využitelnst IT služeb v mezinárdní kperaci, zejména EU, půjde charakteristiku zahrnující ddržvání standardů EU pr definici služby a způsb jejich aplikací v kperacích EU (např. v reginálním rzvji apd.), textvý ppis, sciální dpady zavedení služeb (zaměstnanst, e-gramtnst, ), představuje kmplexní vyjádření nejrůznějších dpadů egvernmentu na splečnst a eknmiku státu, textvý ppis, Z navrženéh přehledu je zřejmé, že z phledu mžnstí vyjádření, měření a analýz výše navrhvaných charakteristik, půjde vždy bě mžnsti, tj. exaktníh vyjádření i textvéh, pdle typu charakteristiky. V rámci dalšíh řešení se předpkládá, že právě uvedené metriky budu jádrem metrik jak sučásti navrhvanéh egpm, a t s bvyklým rzlišením na KPI a KGI. 4. Aktuální prblémy egvernmentu Shrnutí hlavních prblémů v blasti řízení infrmatiky ve veřejné správě jsu bsaženy v dalším přehledu: prblémy a rezervy v řízení výknnsti egvernmentu mají zásadní dpad na řízení výknnsti a kvality celé veřejné správy (United natins, 2014, Bacal, 2012, Dresner, 2010, Nvtný, Vříšek, 2011, Nvtný a další, 2010, Paladin, 2011 atd.), řízení výknnsti egvernmentu (egpm) je v sučasných publikacích, zejména zahraničních, presentván dsud na kncepční, hrubé úrvni, neb na úrvni statistických přehledů a analýz, mezinárdních srvnání, glbálních vývjvých trendů apd., zatím ale chybí jeh dtažení d dílčích charakteristik jedntlivých bjektů řízení a přesná specifikace jejich vazeb (Vříšek a další, 2013), řízení výknnsti egvernmentu předpkládá prpracvaný systém metrik, který musí mít celu řadu specifik vzhledem k pdmínkám veřejné správy, např. v mtivaci měření, dalšíh rzvje IT služeb, v řízení rizik prjektů a využití aplikací, v kvalifikačních prgramech, v řízení nákladů a efektů IT atd. (Mates, Smejkal, 2012, Dležal a další, 2012, Ducek a další, 2008, Patčka, 2005 atd.). Tyt systémy metrik jsu v dstupné literatuře presentvány, ale je vhdné hledat nvý kncept jejich vyjádření, včetně zhlednění mžnstí analytických nástrjů pr práci s nimi, chyby v řízení výknnsti egvernmentu mají, zejména u aplikací celstátníh významu, silný dpad nejen na efektivní využívání zdrjů a knkurenceschpnst jedntlivých pdniků, ale celé nárdní eknmiky, jak dkumentují srvnání mezinárdních statistik (EUROSTAT, OECD, Špaček, 58 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2015

9 Řízení výknnsti egvernmentu prblémy a perspektivy 2012, Žák, 2013 ), zejména z phledu pkrytí a využívání IT služeb egvernmentu. není k dispzici kncept řízení výknnsti egvernmentu dplněný systémy relevantních metrik, který by zhlednil specifické faktry českéh prstředí egvernmentu, návrhy řešení systémů řízení výknnsti musí reflektvat sustavu faktrů, které budu takvá řešení výrazně vlivňvat (United natins, 2014, Vříšek, Pur, a kl., 2012, Shark, Tprkff, 2010, Hmburg, 2008, Přesné vymezení těcht faktrů, jejich klasifikace, bsahvá náplň a jejich prmítnutí d pdmínek veřejné správy ČR dsud nejsu uspkjivě řešeny. 5. Návrh řízení výknnsti egvernmentu Účelem tét části článku je vytvřit a předlžit k psuzení základní představu mdelu řízení výknnsti egvernmentu, na které by byl mžné dále stavět a rzvíjet ji v detailech v rámci dalšíh řešení. 5.1 Návrh celkvéh knceptu řízení výknnsti egvernmentu Návrh knceptu mdelu řízení výknnsti egvernmentu vychází z principů řízení výknnsti a speciálně principů CPM (viz kapitla 2), z mdelu MBI (Vříšek, Pur, 2012) a pstupně i z dalších publikvaných zdrjů (Hmburg, 2008, Paladin, 2011 a dalších. Návrh celkvéh knceptu řízení výknnsti egvernmentu je bsahem brázku 2 s tím, že představuje puze becný základ, na němž se předpkládá stavět jedntlivá knkrétní řešení pdle typů a úrvně. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/

10 Řízení IT IT v řízení Úlhy: Řízení IT (cíl, bsah, klíčvé aktivity, pstup, CSF, dpručení) Úlhy: IT v řízení (cíl, bsah, klíčvé aktivity, pstup, CSF, dpručení) Metdiky: Řízení IT (pdstata, využití) Metriky: Řízení IT (bsah, zdrje, kalkulace, dimenze) Metriky: IT v řízení (bsah, zdrje, kalkulace, dimenze) Metdiky: IT v řízení (pdstata, využití) Aplikace: Řízení IT (pdstata, funkcinalita) Aplikace: IT v řízení (pdstata, funkcinalita) Rle: Řízení IT Faktry: Řízení IT Rle: IT v řízení Faktry: IT v řízení Dkumenty: Řízení IT Scénáře: Řízení IT Dkumenty: IT v řízení Scénáře: IT v řízení Obrázek 2: Návrh knceptu řízení výknnsti egvernmentu (Zdrj: vlastní knstrukce) K návrhu je třeba připjit něklik dalších pznámek: jedntlivé části bdélníky na schématu představují bjekty řízení výknnsti (pdrbněji Vříšek, Pur, 2012), v hrní části schématu jsu uvedeny standardní bjekty řízení výknnsti (včetně CPM - Chandler, 2007 ) ve vzájemných vazbách: úlhy (prcesy a další charakteristiky), metdiky, metdy, metriky, aplikace, nástrje zejména analytické a plánvací. uvedené základní bjekty egpm jsu rzděleny d dvu skupin, resp. samstatných schémat: bjekty řízení IT v, tedy představující systém řízení IT v daném prstředí, bjekty řízení s pdpru IT (IT v řízení ), čímž se myslí základní blasti řízení (HR, majetek, sklady, pskytvání služeb apd.), kde je významná pdpra IT (a aplikací egvernmentu), 60 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2015

11 Řízení výknnsti egvernmentu prblémy a perspektivy důvd tht rzdělení je v tm, že bdbně, jak v kmerční sféře se řeší tázky tzv. business IT alignment, tak ttéž je nutné řešit i ve veřejné správě a nejlépe na specifikaci vztahů zejména úlh a metrik řízení a řízení IT v jeh rámci, ve spdní části schématu jsu uvedeny bjekty (ve stejném rzdělení na 2 skupiny), které jsu sučástí základníh knceptu CPM, ale byly nadefinvány a pužity v mdelu MBI (Vříšek, Pur, 2012) a ukázaly se jak velmi efektivní. Prt i v návrhu egpm se pčítá s jejich využitím. Krmě těcht bjektů zde budu využity i další sučásti MBI (vlastnsti IS, předměty řízení a případně další. 5.2 Vymezení bjektů řízení výknnsti egvernmentu V rámci tét části práce jsu zatím puze rámcvě vymezeny základní části egpm. V tmt případě již text vychází z aktuálníh stavu mdelu MBI a infrmací na jeh prtálu Úlhy představují základní sučást egpm (bsahvě dpvídají prcesům v rámci CPM, ale s hledem na další dplňující charakteristiky je zde pužit v suladu s MBI termín úlha. V rámci dalších návrhů egpm se předpkládá základní klasifikace úlh v kntextu úlh dmény MBI IT v řízení firmy takt: úlhy pr vytváření a aktualizace databází, např. databází majetku, zaměstnanců apd. úlhy transakčníh charakteru zajišťující běžnu kmunikaci mezi a externími subjekty (statní, pdniky, bčané) i mezi interními útvary bvykle představvané jedntlivými dkumenty v elektrnické i papírvé frmě, úlhy reprtingu představující úlhy pr vytváření předepsaných, standardních i speciálních reprtů pr různé subjekty, úlhy analytické vyhdncující metriky (v rámci egpm i mim něj) se standardní (časvý vývj apd.) i speciálně pžadvanu a specifikvanu funkcinalitu, úlhy plánvací zajišťující pdle definvaných metdik přípravy plánů finančníh i naturálníh charakteru ve vzájemných vazbách. Metriky jsu všechny měřitelné údaje (včetně jejich dimenzí), které jsu významné pr řešení výše uvedených úlh, a t pět v rzlišení KPI a KGI. V tmt směru musí být jasně nadefinvané vazby metrik k úlhám, aby byl zřejmé, zda se navržené metriky využívají a kde, tedy zajistit minimalizaci zbytečných měření, cž je v sučasné praxi běžná záležitst. Metdiky zahrnují standardně využívané metdiky a metdy v kmerční praxi i ve veřejné správě (BSC, ABC a další), ale i speciálně vytvřené pr veřejnu správu, např. metdika vývje aplikací pr VS vytvřená ICT Unií, metdika Prince Egn, metdika Crset splečnsti Crtis apd. Aplikace aplikace musí být v rámci egpm a s hledem na vazby k statním bjektů klasifikvány v suladu s klasifikací v MBI, a t: aplikace analytické a plánvací speciálně řešené pr, SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/

12 aplikace pdprující běžný prvz (v pdstatě na úrvni ERP), aplikace specializvané pr veřejnu správu s rzdělením na: aplikace pr vnitřní ptřebu, např. evidence daní v rámci ADIS, aplikace veřejně dstupné určené pr pdniky, bčany i. Pslední druh aplikací se již v rámci MBI pstupně dkumentuje a analyzuje a předpkládá se jeh využití, zejména pr analytické účely. Příklad charakteristik jedné z takvých aplikací, resp. služeb egvernmentu dkumentuje brázek 3 a brázek 4: Obrázek 3: Základní infrmace službě Datvé schránky na MBI (Zdrj: mbi.vse.cz ) 62 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2015

13 Řízení výknnsti egvernmentu prblémy a perspektivy Obrázek 4: Infrmace službě Datvé schránky na suhrnném slidu MBI (Zdrj: mbi.vse.cz ) V sučasné dbě dispnuje prtál MBI 40 aplikacemi a službami egvernmentu a předpkládá se další dplňvání. T bude i jeden ze zdrjů pr analýzy a mžné zbecňvání funkcinality těcht služeb pr účely přesnějšíh vymezení jedntlivých nejen aplikací, ale i úlh a metrik egpm. 6. Závěry Návrh mdelu řízení výknnsti egvernmentu bude nutně vycházet z principů CPM, IT PM a bdbných dalších mdelů (Vříšek, 2008), ale bude rientvaný na specifické ptřeby, mžnsti a mezení služeb, aplikací, principů řízení v blasti veřejné správy. Návrh bude zahrnvat tyt dílčí části: jak předpklad řešení bude nutné prvést klasifikaci IT služeb a IT úlh pskytvaných a řešených v rámci IT Gvernmentu půjde vlastní pracvní návrh klasifikace IT služeb a úlh, který bude dpvídat předpkládané kncepci mdelu řízení výknnsti egvernmentu a bude pstupně zpřesňván pdle vývje částí řešení, SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/

14 vymezení a klasifikace klíčvých faktrů vlivňujících výknnst egvernmentu a následně i jeh mdelvé řešení, vycházející zejména z frmulace cílů rzvje řízení infrmatiky ve veřejné správě, analýzy mžnstí, mezení a rizik pskytvaných IT služeb a aplikací v rámci egvernmentu (např. aktuálně specifikvaných dílčích aplikací egvernmentu) atd. - faktry budu frmalizvány tak aby byl mžné na nich realizvat i nezbytné analýzy, případně predikce, vytvření základní kncepce mdelu řízení výknnsti egvernmentu vycházející ze vstupních návrhů uvedených výše a dpracvání struktury výše vymezených bjektů řízení a zejména jejich vazeb, včetně jejich atributů a mžnstí jejich analýz, detailní návrh mdelu řízení výknnsti egvernmentu, který bude zahrnvat zejména specifikaci úlh řízení, pracvních manažerských a analytických metd, sustavu metrik, aplikací a nástrjů a dalších bjektů řízení a jejich vzájemných vazeb, včetně jejich kvalifikace a detailních hdncení, navržený mdel bude pak verifikván ve vybraných a následně upravván pdle zde získaných infrmací. Literatura Bacal, R., 2012: Manager s Guide t Perfrmance Management. New Yrk, McGraw-Hill. ISBN Byne, G.A. a další, 2006: Public service perfrmance: Perspectives n measurement and management, Cambridge, ISBN Burtn, B., 2007: Develping Perfrmance Management Prgrams. In: Gartner Sympzium Cannes. Cannes: Gartner Cveney, M.: Business Frum, 2003: [cit ] CPM: 12 Best Practices in Implementing a Slutin Part3.< EUROSTAT, 2013: New Crns, Infrmatin Sciety Statistics/Structural Indicatrs Fibírvá, J., Šljakvá, L. 2005: Hdntvé nástrje řízení a měření výknsti pdniku. Praha: ASPI,. 264 s. ISBN X Frtinvá, J., 2014: Využití egvernmentu pdniky, jeh mžnsti a prblémy. Praha, Systémvá integrace, 21 (4): Hladík, M., 2015: Analýza živtní situace bčana v suvislsti s nástrji egvernmentu, DP VŠE, Praha Hmburg, V., 2008: Understanding E-Gvernment: Infrmatin Systems in Public Administratin. Lndn, Rutledge Chandler, N. Tutrial A, 2007: Fundamentals f CPM. In: Gartner Amsterdam BI Summit. Amsterdam: Gartner Ješuta, M., 2012: Analýza efektivity e-služeb veřejné správy ČR, DP VŠE, Praha Mates, P., Smejkal, V., 2012: E-gvernment v České republice. Právní a technlgické aspekty. Praha, Leges. ISBN Nvtný, O., Pur, J., Basl, J., Maryška, M., 2010: Řízení výknnsti pdnikvé infrmatiky. Prfessinal Publishing, Praha, ISBN SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2015

15 Řízení výknnsti egvernmentu prblémy a perspektivy OECD, 2014.: Public sectr innvatin and e-gvernment Paladin, B., 2011: Innvative Crprate Perfrmance Management: Five Key Principles t Accelerate Results. Indianplis, Wiley Publishing, ISBN: Pragr, A., 2015: egvernment a analýza Prtálu veřejné správy, DP VŠE, Praha Shark, A.R., Tprkff, S., 2010: Beynd egvernment: Measuring Perfrmance - A Glbal Perspective, Washingtn, DC, Public Technlgy Institute and ITEMS Internatinal Schley, B.L., Hran, T.A., 2007: Twards end-t-end gvernment perfrmance management: Case study f interrganizatinal infrmatin integratin in emergency medical services (EMS). Gvernment Infrmatin Quarterly, Elsevier, 24: Špaček, D : egvernment: cíle, trendy a přístupy k jeh hdncení. C.H.Beck, ISBN Štědrň, B., 2007: Úvd d egvernmentu v České republice: právní a technický průvdce. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 172 s. ISBN Tajtl, M., 2012: Měření efektivity elektrnické státní správy, DP VŠE, Praha UNITED NATIONS, 2014: United Natins E-Gvernment Survey 2014, E-Gvernment fr the Future We Want. United Natins Vidinský, V. et al., 2008: EGvernment bezpečně. 1. vyd. Praha: Grada,145 stran. ISBN Vříšek, J., Pur, J. a kl., 2012: Management pdnikvé infrmatiky, Prfessinal Publishing, ISBN Vříšek, J. a kl., 2008: Principy a mdely řízení pdnikvé infrmatiky. Praha, Oecnmia. ISBN: Yang, K., Rh, S.Y., 2007: e-gvernment fr better perfrmance: Prmises, realities, and challenges. Internatinal Jurnal f Public Administratin, 30 (11), pp Žák, M. a kl.: Knkurenční schpnst České republiky , Praha, Linde, v tisku. JEL Classificatin: H10, M15 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/