Koncepce Smart Administration města Mohelnice

Transkript

1 Mtt: Smart Administratrin = měkké metdy + tvrdá data Kncepce Smart Administratin města Mhelnice Draft 1.0,

2 1. Obsah 1. OBSAH VYMEZENÍ SMART ADMINISTRATION SMART ADMINISTRATION MODEL A PODPŮRNÉ PROJEKTY DÍLNA KVALITY MĚSTA MOHELNICE TECHNOLOGICKÉ CENTRUM MOŽNÁ ARCHITEKTURA TECHNOLOGICKÉHO CENTRA MĚSTA MOHELNICE VLASTNÍ KOMPONENTY VNITŘNÍ INTEGRACE ÚŘADU

3 2. Vymezení Smart Administratin Buřlivý rzvj infrmačních technlgií s sebu nese ptřebu hlubkých změn v struktuře a způsbu práce rganizací. Z dříve čistéh servisu zpracvání a uchvávání dat se infrmatika nyní mění v strategický nástrj správy a rzvje rganizací. Evrpská unie na tent jev zareagvala knceptem pd názvem Smart Administratin. Kncept Smart administratin je reakcí na tyt knkrétní prblémy rganizací veřejné správy: Prblém rganizační rztříštěnsti a nedstatečné znalsti Základním prblémem veřejné správy ČR je jistá vnitřní nekherence při pskytvání služeb a naplňvání plitických kncepcí. Tat nekherence je dána již legislativu, dále vymezením rganizačních struktur, nedstatečně kvalitní infrmační pdpru (různá data a aplikace pr stejné bjekty a navazující perace) a čast prtichůdnými pžadavky z různých úrvní řízení. Specificky se prblém nekhrence prjevuje v naplňvání kncepcí tyt jsu zaměřeny úzce dbrvě a jsu čast rzmělněny v různých dílčích dkumentech. Prt dchází k tmu, že jedntlivé dílčí kncepce na sebe nenavazují, někdy se navzájem dknce blkují. Dkumenty jsu buď v papírvé pdbě a neb jsu k dispzici jak nestrukturvaná data ve frmátu wrd bez zvláštní infrmatické pdpry. Prt je velmi btížné navazvat na tyt dkumenty například výknnstní parametry a jejich prstřednictvím krdinvat tvrbu hdnty na úřadě. Organizačně technlgicku nekhernci ilustruje brázek níže. Náplní Smart Administratin je dsahvání c nejvyšší rganizační kherence a tím i minimalizace zbytečných nákladů na řízení rganizace veřejné správy. Každá dílčí kncepce a z ní vyplývající každá činnst jedntlivéh referenta by měla být v suladu se strategií rzvje města a kncepcí řízení úřadu. Jen tam, kde je úsilí směřván jedním směrem, se mhu knat skutečně velké věci. ( M. Půček). Ideál rganizační kherence demnstruje brázek níže. Obrázek č. 1: Organizační nekherence versus rganizační zacílení 3

4 Prblém prcesní nekmpatibility Prblém rganizační rztříštěnsti bnažuje prblém vzájemné nekmpatibility rganizačních struktur a prcesů rganizací. Stávající rganizační strukturu veřejnprávních rganizací můžeme značit jak funkcinální. Je vytvřena na základě rganizačníh řádu, definujícíh rganizační jedntky dle funkčníh vymezení. Organizační struktury jak například dbry a útvary jsu pevně dány, avšak prcesy tedy způsby tvrby hdnty již definvány jednznačně nejsu. Prt čast dchází k prblémům v kmunikaci na rzhraní jedntlivých rganizačních jedntek a jejich činnsti jsu ptimalizvány nikliv z hlediska rganizace jak celku, nýbrž právě z hlediska rganizační jedntky. V případě prcesů, které prbíhají napříč rganizačními jedntkami, dchází na jejich rzhraních čast k různým zdržením, prcesy jsu zdvjvány a neb je vyknávána práce pr práci. Organizační struktury, stejně jak sftwarvé aplikace, jsu relativně stabilní jedntky. Prcesy, naprti tmu, jsu čast spntánně realizvané subry činnstí s cílem naplnění určité služby, jejichž živtnst je ve srvnání s živtnstí rganizačních jedntek či aplikací nižší. Ve funkcinální rganizaci veřejné správy vznikem nvé kmpetence (většinu ze zákna) vzniká čast i nvá rganizační jedntka. V průběhu času pak rganizační struktura bbtná a nereflektuje na změněné prcesy. Vedení rganizace Odbr 1 Odbr 2 Odbr 3 Odbr 4 Obrázek č. 2: Chatický prces napříč rganizací Dalším z prblémů funkcinální rganizace je její řízení. Díky nefrmálnímu zvykvému tku prcesů jsu prcesy prakticky neřiditelné. Ve veřejné rganizaci existují limity výknu činnstí (např. ve Správním řádu) - nicméně neexistuje způsb měření efektivity vynalžených zdrjů. Řízení prbíhá puze na perativní úrvni frmu úklů a na úrvni přidělvání prstředků knkrétnímu dbru jednu rčně prstřednictvím rzpčtu. Infrmační zabezpečení prcesů je realizván prstřednictvím prprietárních sftwarvých aplikací kupvaných vždy k pkrytí knkrétní ptřeby. Vzniká fragmentvané infrmační prstředí slžené z různých aplikací s různými datvými frmáty, s různými rzhraními a různými způsby vládání. Vzájemná nekmpatibilita aplikací vede k zamrznutí infrmačníh prstředí, kde jedntlivé aplikace tvří takzvaná aplikační sila neprpjené strůvky infrmací. Nedefinvaný prces Obrázek č. 3: Nedefinvaný prces a Aplikační sila 4

5 Infrmační architektura takt vzniklá je značně nepřehledná. Vztahy mezi jedntlivými aplikacemi není mžn kntrlvat integrace vstřebává mžné investiční zdrje a prakticky neumžní žádné radikální zásahy. Obrázek č. 4: Schéma infrmační architektury Prblém začlenění infrmatiky Tímt prblémem je vztah a zapjení infrmačních technlgií d živta rganizací zde specificky rganizací veřejné správy. Organizace veřejné správy jsu ttiž strukturvány funkcinálně tj. existují jedntlivé dbry úřadu se svými veducími, které jsu při vyknávání svých činnstí relativně autnmní a své prcesy realizují celkem nezávisle. Prblémem je, že infrmatika je také jedním z útvarů úřadu. Je začleněná v útvaru tajemníka a pdřízena přím tajemníkvi městskéh úřadu v tét struktuře a její prcesy se dtýkají rganizace jak celku. Infrmační systém je metafricky uchpitelný jak nervvý systém rganizace. Výbrně pracující úřad, výbrný infrmační systém a výbrně pracující úsek infrmatiky Úsek infrmatiky realizuje všechny svěřené úkly v c nejlepší kvalitě Mderní úřad nabízí infrmační služby bčanům a plitické reprezentaci Úsek infrmatiky je začleněn d hierarchické rganizační struktury úřadu Infrmatika je nervvým systémem úřadu Obrázek č. 5: Obslužný charakter infrmatických služeb veřejné správy, začlenění infrmatiky d úřadu jak úseku Prblém rzpčtvéh výhledu Z výše uvedených prblémů vyplývá prblém nemžnsti přesně měřit a řídit zdrje tvřící hdntu. Rzpčtvání se řídí zvykem a naprst nedstatečnu rzpčtvu snvu, zalženu na funkcinálním principu. Rzpčtvání na základě prjektů a prcesů není mžné rzpčtvé výhledy jsu sestavvány většinu frmálně a bez mžnstí adekvátních reakcí na změněnu situaci (např. rzpčtvé prpady při finanční krizi). 5

6 Ministerstv vnitra ČR se výše uvedenu situaci snaží změnit kncept Smart Administratin je dbrým výchdiskem. Prblém funkcinálníh mdelu veřejné správy je mnhdimenzinální: má především svu stránku rganizační, dále technlgicku (infrmaticku) ale i stránku psychsciální (mtivační). K plně efektivní Chytré veřejné správě je třeba realizvat změny v rganizační architektuře, způsbu řízení mtivací a v nasazení infrmačních technlgií. 6

7 3. Smart Administratin mdel a pdpůrné prjekty V rámci OPLZZ je mžn realizvat měkké prjekty, zavádějící měkké prvky vnitřní integrace úřadu d architektury a prvzu úřadu pstupně, prstřednictvím na sebe navazujících lgických krků. Jedná se transfrmační prces v jehž rámci dchází k jednznačné identifikaci prcesů tak, aby byl mžn phlížet na úřad jak na systém generující hdntu pr jeh zákazníky bčany a další cílvé skupiny. Při respektu k dbrvému členění se úřad mění d tét cílvé pdby: Vedení rganizace Řídící prcesy Odbr 1 Odbr 2 Odbr 3 Odbr 4 Hlavní bslužné prcesy Pdpůrná jedntka 1 Pdpůrné prcesy Obrázek č. 6: Základní mdel prcesně-bslužné rganizace Základem rganizační architektury úřadu se p změně na Chytrý úřad stávají hlavní bslužné prcesy služící k realizaci služeb pr zákazníky bčany a další cílvé skupiny. Jedná se prcesy státní správy v přenesené půsbnsti a prcesy naplňvání samstatné půsbnsti - plitik definvaných radu a zastupitelstvem města. Tyt prcesy jsu realizvány v kntextu výstupů řídících prcesů. Jedná se především prcesy tvrby plitik, kncepcí a strategií, tvrbu rzpčtů a prcesy řízení kvality služeb města. K pdpůrným prcesům pak patří především prcesy řízení zdrjů majetku, infrmačních technlgií, financí, lidských zdrjů dále například právní služby pr rganizaci. Jasná dkumentace a schpnst měření výknnsti prcesů je hlavním znakem chytrsti veřejnprávní rganizace. K dalším znakům můžeme přičíst: - schpnst prvnávat reálnu výknnst prcesů s mdelem - existence systému cntrllingu a reprtingu - schpnst řízení prjektů - prpjení prcesů s jejich infrmační pdpru, autmatizace aktivit prcesů a přístup k prcesům přes prtál - integrvané infrmační prstředí - integrvaná datvá základna - schpnst definice strategie zlepšvání úřadu - existence systému pstupnéh zvyšvání výknnsti a kvality prcesů V rámci IOP je mžn realizvat investiční prjekty infrmatizace veřejné správy a budvání egvernmentu. Hlavním prjektem je tu prjekt Technlgické centrum ORP. Jeh sučástí je vybudvání hardwarvé základny s dstatečným výpčetním výknem na jedné straně a vytvření integračníh prstředí pr vnitřní integraci úřadu na straně druhé. Prjekt Technlgickéh centra ORP s nástrji vnitřní integrace se může stát základem pr integraci sftwarvé pdpry prvzu, řízení a dsahvání kvality úřadu a tím radikálně zvýšit efektivitu 7

8 vynalžených prstředků pskytvání veřejnprávních služeb. K zajištění integrace mezi sftwarem a přístupy dsahvání kvality (CAF, EFQM, ISO, SIX SIQMA, BPM etc ) služí Smart Administratin mdel tvřící základní sémantický rámec pr prces zlepšvání kvality a zvyšvání hdnty vytvářených služeb. Tent mdel je ulžen ve znalstní bázi. Na jeh základě pak prbíhá změnvý prces z funkcinální pdby d pdby prcesně-bslužné chytré rganizace. Smart Administratin mdel rganizuje data získávaná v transfrmačním prcesu d srzumitelných a přehledných celků infrmací k rganizačnímu zlepšvání. Kvalita vnitřní integrace úřadu prjekt z OPLZZ - mdel kvality CAF - prcesní mdel - prjektvé řízení - strategie - zvyšvání efektivity bj s krizí Výzva na technlgická centra částečně s krajem - IOP Datvé schránky SW - spisvá služba bsluha datvých schránek SW Vnitřní integrace úřadu prcesy, efektivita, bsluha registrů Státní registry Technlgické centrum Hardware, virtualizace Obrázek č. 7: Ukazuje prvázání prjektů technlgickéh centra (výzva č. 6 IOP) s prjektem zvyšvání kvality a efektivity (výzvy č. 53 a č. 57 OPLZZ) Klíčvým pjmem integrace všech v první kapitle uvedených rzprů se stává pr Smart Administratin mdel pjem služby. Jeh prstřednictvím je mžn vymezit užitečnst, efektivitu a rzvjvu dynamiku rganizace. Pjmu služby lze pak rzvinut d jazyka przumění mezi plitiky, eknmy, infrmatiky a zaměstnanci úřadu tak, aby byl mžn jednznačně definvat dmény kmpetencí mezi jedntlivými aktéry rganizačníh živta, a tak se vyrvnat v rámci stávajícíh právníh řádu se strukturálním rzprem. V praxi se jedná přístup integrace tří základních dimenzí hdnttvrné architektury na třech úrvních rganizační existence. 8

9 Hdnttvrná vize Vrchlvé řízení Operativní řízení Vlastní výkn činnstí Organizační architektura Infrmační architektura Obrázek č.8 ukazuje pyramidu rganizační integrace Organizaci je mžn rzčlenit d tří základních úrvní: Vrchlvé řízení a strategický cntrlling na tét úrvni prbíhá definice cílů rganizace na delší bdbí (tři až pět let) Operativní řízení a perativní cntrlling na tét úrvni dchází k převedení cílů rganizace d knkrétních aktivit (prcesů a prjektů) Prvzní sebeřízení a sbní výknnstní cntrlling na tét úrvni dchází k vlastní realizaci strategie prstřednictvím efektivně zaměřených činnstí knkrétních sb využívajících přidělené zdrje v rámci definvaných aktivit (prcesů a prjektů) V těcht úrvních pak mnitrvat tři základní dimenze: Organizační architektura je výchdiskem SA mdelu. Obsahuje v sbě veškeré prvky strukturace tvrby hdnty prstřednictvím rganizace. Infrmační architektura je akcelerátrem tvrby hdnty prstřednictvím digitalizace rganizační architektury Hdnttvrná vize je dynamizačním prvkem SA mdelu. Říká nám, kam chce rganizace v určitém čase, z hlediska zvyšvání vnitřní rganizační hdnty a tím i schpnsti genervat hdntu pr zákazníka, dspět. Smart Administratin mdel je zalžen na mdelvání tku hdnty na všech úrvních rganizace ve všech třech dimenzích. Prstřednictvím jejich integrace je dsažen maximální rganizační kherence. Tk hdnty je mdelván p prcesech. Jedntlivé prcesy jsu vyhdncvány na základě nákladnsti, jaksti a stupně autmatizace. Ideálním stavem je maximální prcesní autmatizace s maximální kvalitu výstupu (služby) realizvaná prstřednictvím internetvéh prtálu kamžitě. 9

10 Strategie cíle Lidé Prcesy - vlastníci Aktivity rle Zákaznické služby pskytvané úřadem Prcesní služby IT Veřejné digi - tální služby Činnsti Časvé náklady Služby entit Záznamy analgvé i digitální Obrázek č. 9 služí k pchpení pr analýzu rganizace prstřednictvím Smart Administratin mdelu sběr infrmací (rganizační audit) se pírá katalg služeb na jehž základě jsu mdelvány prcesy k ddávce těcht služeb a mžnsti digitalizace těcht služeb. Významný prstr pr zvýšení jaksti a efektivity leží reálně v náhradách nesuvislých činnstí digitálními službami, ideálně pak celých prcesních aktivit bslužnými prcesními infkmpnentami. 10

11 4. Dílna kvality města Mhelnice Prjekt Dílna kvality vychází ze zadání výzvy č.53 OPLZZ Zvýšení kvality řízení v úřadech a pkrývá ve své becné mdelvé verzi realizaci těcht systémvých krků: Vstupní audit úřadu v rámci tht krku bude realizván vstupní audit úřadu na základě Smart Administratin mdelu (jedná se mdel kmpatibilní a rzšiřující mdel CAF bjektivizvané důkazy ulžené v znalstní bázi dílny kvality a prvky infrmační architektury úřadu tak, aby dšl k zajišťující maximální kherence vnitřní integraci úřadu) Bude sestaven CAF tým a bude jmenván prjektvý manažer dílny kvality. Prběhnu příslušná šklení pr seznámení s SA mdelem a mdelem CAF. 2. Nastavení prjektvéh řízení a šklení na IPMA - v rámci tht krku bude nastaven prces prjektvéh řízení a budu jmenvání další prjektvý manažeři. Prjektvý manažer dílny kvality ve splupráci s externím asistentem sestaví prjektvý záměr sestavvání digitálníh prcesníh mdelu města Mhelnice. Na tvrbě digitálníh prcesníh mdelu se budu účastnit i další prjektvý manažeři tak, aby si v praxi svjili principy prjektvéh řízení. Prjektví manažeři budu šklení dle standardu IPMA (viz Sestavení digitálníh prcesníh mdelu jedná se klíčvý krk dílny jaksti. V jeh rámci bude sestaven digitální prcesní mdel. Základním nástrjem rganizační efektivity jsu ttiž vzájemně prvázané a vyladěné prcesy, které zaručují realizaci kvalitních služeb a vytváří hdntu pr zákazníka. Správně nastavené a řízené prcesy přináší kvalitní výstupy. Tímt přístupem se prcesně a prjektvě řízená rganizace veřejné správy zásadně dlišuje d tradičníh funkcinálníh mdelu. Ten je ttiž zalžen na pevně definvaných rganizačních strukturách a na nevydefinvaných či vágně definvaných prcesech, které jsu s rganizační strukturu většinu jen částečně kmpatibilní. Digitální prcesní mdel dále služí k definici ptenciálů zlepšení pr sestavení dbréh akčníh plánu a je základem pr vnitřní integraci úřadu (viz. návazný prjekt technlgickéh centra). V rámci sestavvání digitálníh prcesníh mdelu a definvání ptenciálů zlepšení budu zašklení minimálně klíčvý zaměstnanci úřadu ideálně pak všichni zaměstnanci úřadu. 4. Sestavení prcesní strategie zlepšvání úřadu - na vybraných klíčvých prcesech budu definvány aktivity zlepšvání tak, aby dšl k zvýšení efektivity prcesů. Implicitně je předpkládán, že hlavními zlepšvacími prvky jsu: infrmatizace a vzdělávání úředníků. Prcesní strategie zlepšvání úřadu bude realizvána na základě metdy Balanced Screcard. Mhu být realizvány dplňkvé strategie (infrmační strategie, strategie vzdělávání) zlepšvání úřadu; na stejných principech může být realizvána též strategie rzvje území. 5. Nastavení analytických účtů prcesů ve vazbě na nastavení měřítek a cílvých hdnt zlepšení k prcesním aktivitám budu přiřazeny číselníky, které ve vazbě na rganizační strukturu a strukturu služeb budu služit jak základ pr nastavení analytických účtů eknmické nárčnsti prcesů. Prstřednictví těcht účtů lze mnitrvat aktuální výknnst prcesů a srvnávat ji s mdelvu výknnstí prcesů definvanu ve strategii. 6. Sestavení digitální sebehdntící zprávy a akčníh plánu Na základě výše uvedených krků je v prstředí znalstní báze dílny kvality CAF týmem vytvřena digitální sebehdntící zpráva a digitální akční plán zlepšvání úřadu. Následně prjekt přechází d prvzní fáze kntinuálníh zlepšvání (realizace akčníh plánu zlepšvání není vlastní sučástí prjektu) K zabezpečení kntinuálníh průběhu prjektu bude využita znalstní báze dílny kvality včetně sftwarvé pdpry jedntlivých prjektvých blastí (např. sftwarvá pdpra CAFu či digitálníh prcesníh mdelu). Tat sftwarvá pdpra bude vázat na SOA integrační platfrmu realizvanu prstřednictvím kmpnent vnitřní integrace úřadu. Pr ORP Mhelnice bude prjekt Dílna kvality mdifikván na základě aktuálních ptřeb MÚ Mhelnice. 11

12 Obrázek č. 10 Obecný lgický prces dílny kvality ORP tj. vnitřní integrace úřadu na rganizační úrvni 1. Prcesy

13 5. Technlgické centrum 5.1. Mžná architektura Technlgickéh centra města Mhelnice Na základě becně dstupných materiálů ( a zkušenstí z prjektu technlgickéh centra města Mhelnice zhtvitel sestavil becný mdel egn centra služící k evaluaci aktuálníh stavu egvermentu v území. Tent mdel se pírá zřízení rbustníh technlgickéh centra, ve kterém jsu v prstředí virtualizvané infrastruktury (digitalizační blak) nasazvány jedntlivé aplikace či služby. Kmpnenty egon centra můžeme rzdělit d tří blastí: blast hardware v tét blasti bude přízena vysce škálvatelná infrastruktura umžňující pskytvat a dle ptřeb rzšiřvat vyský výpčetní výkn (viz. níže základní kmpnenty + nezbytná kapacita bude přízená v rámci stávající výzvy 1. etapa budvání technlgickéh centra) blast virtualizačníh blaku prstřednictvím virtualizace djde k abstrakci hardwarvé vrstvy tak, že na něklika rbustních fyzických systémech bude mžn prvzvat velké mnžství virtuálních serverů. Tímt djde ke knslidaci (centralizaci) servervéh prstředí cž umžní efektivně spravvat, přidělvat a pskytvat výpčetní zdrje. Knslidací tak djde k : snížení nákladů na správu až 40%; snížení energetické nárčnsti až 60 % snížení dby zavádění nvých aplikací a systémů více něž 50%; snížení nákladů za údržbu hardware až 55%. Virtualizace výpčetních kapacit s sebu přináší maximální využití stávající infrastruktury a relativně velké úspry. Prt se v suvislsti s virtualizací mluví zelené IT. V buducnu je uvažván vybudvání plnhdntnéh virtuálníh privátníh cludu (blaku) města Mhelnice. Virtuální privátní clud umžní městu Mhelnice využití těcht například těcht výhd clud cmputingu: Vyšší efektivnst prstřednictvím maximálníh využití kapacity všech serverů, strage systémů a sítí Větší dlnst díky vyšší kapacitě a dynamicky neb na pžádání přidělvaným prstředkům pr bnvu činnsti v případě nečekávanéh výpadku Rzšířené mžnsti účtvání při využívání mdelu individuálníh placení využité služby Vyšší kvalita prstřednictvím standardizvaných, auditvatelných a autmatizvaných úrvní služeb Vyšší pružnst díky využívání platfrmy, jež pdpruje i takvé aplikace, které nelze přepisvat a mdifikvat pr ptřeby buducích technlgií V případě cludvání dalších systémů veřejné správy bude mžná výměna aplikačních služeb přím na úrvni vzájemně prpjených cludů. blast aplikací systémvéh charakteru Budu umístěny pdle knkrétních prjektů CMS 13

14 prvz schránek elektrnické pšty, prvz dmény, pravidelné zálhvání vyhrazenéh datvéh prstru, základní zabezpečení (firewall, antivir, antispam, zabezpečené přensvé kanály) blast bslužné aplikační infrastruktury Oblast bslužné aplikační infrastruktury je realizvána ve virtualizačním blaku cž při správném řízení umžní snížení energetické nárčnsti a maximální vytížení hardwarvých kapacit. Celkvě je bslužná aplikační infrastruktura strukturvaná takt: - nsným základem je SOA sběrnice (Distributed Service Bus), jehž jedním z hlavních parametrů bude právě jeh distribuvanst tj. jeh velikst bude narůstat se zapjením každé další integrvané kmpnenty, jedntlivé integrační prvky mhu být situvány v různých prstředích. Integrace je realizvána na úrvni prcesní (je mžn realizvat BPEL instrukce), na úrvni aplikační (jsu zapjeny aplikace, které nabízejí své služby dalším aplikacím), dále na úrvni zapjení specifických zastaralých aplikací (Legacy) spravujících specifická data (tyt aplikace nemají bslužná rzhraní); pslední integrační vrstvu je pak zapjení jiných integračních prstředí Service Busů. SOA sběrnice umžní dále zapjení všech relevantních kmpnent SOA architektury bslužné registry a repsitry, infrastrukturní služby k zajištění bezpečnsti, specifické služby k zajištění správnéh tku zpráv v prstředí a služby k řízení prcesů. SOA sběrnice bude v sbě bsahvat takt katalg služeb v ideálním případě dle standardníh typvéh návrhu. SOA sběrnice je tedy hlavním integračním a kmunikačním kanálem mezi dílčími subsystémy infrmačníh prstředí a mezi externími subsystémy. Díky tevřeným standardům Sap, BPEL, etc. bude mžn kmunikvat s externími systémy především je uvažvána replikace základních registrů, služby k výměně analytických dat mezi základními registry a agentvými službami, je též uvažván případné výměně wrk-flw knstruktů k definici transfrmace agentvých služeb (tedy pkud budu tyt distribuvány v tevřených a becně uznávaných frmátech jak je například BPEL) či synchrnizacích wrk-flw s jinými systémy. V ideálním případě je v rámci tevřené architektury egn centra uvažván sémantické kmpatibilitě se službami externích systému (zde všechny systémy veřejné správy stát, etc.). Bhužel nejsu dpsud známy technické pdrbnsti (rzhraní) externích systémů státu (např. základních registrů specificky registru práv a pvinnstí); sémantika integračních služeb na tyt registry nebyla vůbec tevřena. - repliky dat základních registrů budu uchvávány a využívány v Analytickém engine. Bude se jednat knslidvaný datvý sklad s vazbami d všech vrstev sftwarvé architektury infrmačníh prstředí vybavený nástrji Business Inteligence. V ideálním případě se bude jednat absrpci typvéh prjektu datvé sklady (zatím nejsu známy bližší údaje tht prjektu) - ke kmunikaci s externím systémem datvých schránek, bude rzšířena aplikace spisvá služba (viz. níže) - k zajištění sftwarvých služeb eknmickéh charakteru bude služit eknmický subsystém. Tent subsystém bude realizván prcesně a bude služit k eknmické integraci všech agend tj. pskytvaných služeb úřadu. - vlastní agendy úřadu budu realizvány agendvým subsystémem. Tent subsystém bude taktéž prcesně rientván. V buducnu bude napjen na základní registry a v rámci případné vertikální integrace budu agendvá wrk-flw harmnizvána se službami externích systémů - integrvaný gegrafický infrmační subsystém bude využívat Digitální mapu veřejné správy a bude navázán na prtál ÚAP A ÚPD 14

15 - výše uvedené subsystémy budu v rámci mžnstí realizvány na základě typvéh prjektu Integrace vnitřníh chdu úřadu - k řízení vazeb mezi navrhvanu infrmační a rganizační architekturu úřadu bude služit kmpetenční centrum. Jedná se metdiku a sftwarvu pdpru dsahvání jaksti služeb úřadu prstřednictvím řízení a rzvíjení rganizačních kmpetencí. V rámci kmpetenčníh centra bude realizvána znalstní báze úřadu. V ní budu bsaženy například: prcesní mapy, výukvé kmpnenty, rganizační mdely, strategie, jedntlivá prcesní wrkflw ve frmátu BPMN, etc. Kmpetenční centrum bude prvázán s řídící a prezentační vrstvu, se všemi funkcinálními subsystémy, s analytickým engine a se SOA sběrnicí bude služit jak rganizačně lgický integrační prvek. - k řízení rzvje reginu bude služit balík služeb nazývaný řídící vrstva. Jedná se integrvaný prces strategickéh, taktickéh a prvzníh plánvání a řízení pstavený na principu kaskádvané Balanced Screcard. V realitě kraje a ORP by se jednal digitální ROP. Tent balík bude prvázán především se službami analytickéh engine a kmpetenčníh centra - jak rzhraní ke službám bude služit prezentační vrstva. V ní budu realizvány přístupvá rzhraní jak zevnitř úřadu (prtál úředníka), tak zvenčí úřadů (prtál bčana). Prezentační vrstva bude inspirvána typvým prjektem Czech POINT@hme, v rámci mžnstí bude zpřístupňvat persnalizvaným způsbem lkální i centrální elektrnické služby Vzhledem k tmu, že většina typvých prjektů v rámci Smart Administratin není dsud dstatečně definvána, není mžn detailně uvažvat jejich zapjení a prvzu v technlgickém centru. Prt byla cílvá sftwarvá architektura prvzvaná v technlgickém centru navržena dstatečně rbustně a tevřeně aby byl mžn případně typvé prjekty d tét architektury bez velkých prblémů zasadit. Technlgické centrum v cílvé pdbě bude služit jak technlgické zázemí a virtualizační prstr pr výše uvedené subsystémy. Na základě definvaných rzhraní bude díky technlgickému centru prbíhat elektrnická kmunikace s externími systémy. Jsu t především: Systém datvých schránek (rzveden níže) Kmunikace mezi TC kraje a TC ORP Systém základních registrů Systém elektrnické státní pkladny 15

16 Obrázek č.11 Obecný mdel egn centra Obecný mdel egon centra Virtualizační blak, blast aplikací systémvéh charakteru Typvé prjekty MV, aplikace prcesů Smart Regin, další mžnsti rzšíření Virtualizvaná prezentační vrstva: Prtál bčana /prtál úředníka Systém datvých schránek Řídící vrstva prcesy strategickéh řízení (digitální ROP) a strategickéh cntrllingu Kmpetenční centrum egon centra rganizační architektura, jakst, mdely wrkflw, znalstní management Spisvá služba Prcesní eknmický subsystém Prcesní agendvý subsystém Integrvaný gegrafický infrmační systém SOA sběrnice integrace, agendvá wrkflw, service repsitry, registry Analytický engine Repliky základních registrů Databáze Systémy : - základních registrů - partnerských rganizací v území - další externí systémy Blade servery Datvé centrum 16

17 5.2. Vlastní kmpnenty vnitřní integrace úřadu Kmpnenty vnitřní integrace úřadu jsu pdrbně definvány dkumentem Vnitřní integrace úřadu (Typizvaný prjekt) verze 1.0. Tent dkument bude brán jak základ pr návrh vnitřní integrace s hledem na aktuální stav, přání a mžnsti bjednatele. Knkrétně bude vnitřní integrace vypadat takt: Systém řízení rganizační struktury je zaměřen k definici jednznačných systémvých rlí v rganizaci umžňujících jasné přičlenění k prcesům, službám a jim dpvídajícím metrikám. Systém řízení rganizační struktury umžní napjení na rzhraní d centrálníh persnálníh systému Prtál lidských zdrjů (prjekt připravvaný MV a spuštěný k 1. lednu 2011) a tím i řízení přístupvých právnění k prcesně rientvaným službám a k případnému rzhraní registru práv a pvinnstí Systém řízení zdrjů jeh základem je digitální prcesní mdel rganizace definující způsb efektivníh přičlenění prcesních rlí lidským zdrjům a jejich práci s dalšími zdrji rganizace (infrmační, majetkvé, finanční). S digitálním prcesním mdelem je prpjen subsystém systémvéh auditu na bázi Smart Administratin mdelu, bsahujícímu klíčvá měřítka pr měření výknnsti, kvality a efektivity, jehž prstřednictvím je mžn řídit rganizační transfrmaci k efektivnímu využívání mezených zdrjů. Měřítka a jim příslušné hdnty budu zbrazvány v graficky příjemném rzraní tak, aby i laikvé mhli vyhdncvat data efektivitě zdrjů. Systém řízení služeb vychází z výše uvedenéh prcesníh mdelu který rzvíjí d pdby definic sftwarvých služeb, následně naplňvaných jedntlivými aplikacemi. K vlastní integraci je pak využívána integrační platfrma, umžňující integraci frnt ffice (nabídka a dbyt) služeb, back ffice, dílčích agentvých systémů, spisvé služby a prcesních wrkflw. Díky integrační platfrmě je mžn kmunikvat též s externími partnery v tevřených frmátech sftwarvých služeb Vnější integrace systému na základě integrační platfrmy je mžn integrvat buducí služby centrálních systémů, nebť integrační platfrma zvládne všechny tevřené standardy k integraci. Je mžn též integrvat i služby dalších rganizací veřejné správy Klíčvé databáze systému klíčvu databází pr vnitřní integraci úřadu je databáze systémvých metadat. Sémantika tét databáze bude kmpatibilní se sémantiku databáze registru práv a pvinnstí a umžní tak integraci s tímt registrem. Databáze systémvých metadat bude následně řídit další dílčí databáze jak například databázi zaměstnanců, databázi prcesů a jim příslušných wrk-flw a dpvídajících pravidel (směrnice, zákny), databázi parterů, databázi služeb a databázi textvých subrů (DMS systém)

18 Zajištění vnitřní integrace úřadu bude vycházet z výše uvedenéh typizvanéh prjektu a z ptřeby zajištění technlgické platfrmy pr vlastní vnitřní integraci úřadu, která je definvaná v pžadavcích výzvy č. 53 OPLZZ. Základem pr návrh technlgické platfrmy je kncept kntinuálníh zlepšvání služeb, zalžený na pstupné integraci rganizační a infrmační architektury prstřednictvím Prcesně bslužné mapy. Strategie zlepšvání služeb Prcesně-bslužná mapa Organizační architektura Infrmační architektura Obrázek č. 12 Strategie zlepšvání a Prcesní mapa Cestu ke kncepční vnitřní integraci úřadu je vytvření architektnickéh rámce pr budvání a rzvíjení infrmačníh prstředí a následné pskytvání cílených infrmačních služeb kmenvým zaměstnancům. Infrmační prstředí je pjmem, značujícím kmbinaci technlgické infrastruktury a tevřených dílčích subsystémů, schpných nabízet efektivně uživatelům infrmačníh prstředí knkrétní digitální služby (například SOA či digitalizační blak clud). Klíčem k budvání takvéh infrmačníh prstředí je nalezení splečnéh jazyka mezi IT zaměstnanci a kmenvými zaměstnanci využívajícími digitální služby. Navrhujeme, aby se tímt splečným jazykem pr zaměstnance MěÚ stal jazyk prcesníh mdelvání Ntace k mdelvání rganizačních prcesů - BPMN Business Prcess Mdeling Ntatin. Obrázek č. 13 Schéma části prcesu v BPMN Infrmační architekturu dpručujeme zalžit na ESB distribuvaném bslužném Busu SOA integrujícím v Run-time režimu rganizační prcesy realizvané prstřednictvím služeb jedntlivých 18

19 sémanticky integrvaných subsystémů na základě jasně definvané strategie rganizační transfrmace. Obrázek č. 14 Prcesní SOA a její kmpnenty 19