JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA Igora Slatkovského SMYSL SKAUTINGU. absolventská práce. Igora Slatkovského JČLŠ ROČNÍK XVIII. 2014

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA Igora Slatkovského SMYSL SKAUTINGU. absolventská práce. Igora Slatkovského JČLŠ ROČNÍK XVIII. 2014"

Transkript

1 JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA Igra Slatkvskéh abslventská práce SMYSL SKAUTINGU JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA Igra Slatkvskéh Junák svaz skautů a skautek ČR Jihčeský kraj - KRAJ PĚTILISTÉ RŮŽE Krajinská 384/40a, České Budějvice I JČLŠ ROČNÍK XVIII BARVY FOSFOROVĚ ZELENÉ Iva Matičkvá

2 Iva Matičkvá OBSAH ANOTACE... 3 PODĚKOVÁNÍ... 3 ÚVOD Definice smyslu Něklik úvdních rzlišení Definice skautingu Vznik skautské rganizace Půvd začátku Skautská výchva a dnešní splečnst Škla a skauting Rdina a skauting Dtazníkvý průzkum Dtazník ZÁVĚR SEZNAM ZDROJŮ PŘÍLOHY Odpvědi/skauti Odpvědi/neskauti JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 2

3 Iva Matičkvá ANOTACE Tat práce si klade za cíl vysvětlit důvdy vzniku skautingu, jeh existenci, pstupnu transfrmaci a především zdpvězení tázek: Měla a má jeh existence smysl? Prč t vlastně děláme? C je t skautská výchva a lze t i bez ní? Byl by svět bez skautů jiný? Hledání pkry, pravdy a skautské plitiky. Základem práce je dtazníkvý průzkum, kteréh se zúčastnil 34 skautů a neskautů v prduktivním věku z ČR a SR. Vše je psán vlastním phledem, nebť se nejedná vědecku práci, ale puze subjektivní zamyšlení na dané téma. Mtiv práce: Vytáhnut všechny své skautské kstlivce ze skříně. Nejhrší ztrátu v živtě není smrt. Nejhrší ztráta je, když uvnitř nás něc zemře, zatím c my ještě žijeme. (Nrman Cusins) PODĚKOVÁNÍ Děkuji Vám všem, kteří máte trpělivst sdílet se mnu existenciální pchybnsti. Děkuji všem respndentům. Pchváleny budiž rzhvry za hlubkých šumavských ncí v teepee na Mergartu! JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 3

4 Iva Matičkvá ÚVOD Pchybvat všem znamená i pchybvat pchybnstech. (Dalajlama) Být skautku, vést ddíl, účastnit se vzdělávacích kurzů, zkrátka být ve středu dění a d th pchybvat tm všem, c a jak děláte a kým jste se za ta léta ve skautingu stali je dst frustrující. Člvěk se začne ptát sám sebe, stjí-li mu vynalžené úsilí, čas, finanční prstředky za t, když vůbec nechápe smysl celéh hnutí. Vůdce by si měl umět dpvědět na tázky prč t dělá, kam směřuje, jaké má cíle. Pkud t dvedete a i přest, zmizí-li z části vašeh živta chuť a radst, je ptřeba hledat tam, kde jste je ztratili. Jinde mžná také najdete něc, c vám chybí, ale vždycky t bude jenm dčasná záplata. Myslím, že je ptřeba pídit se p pdstatě věcí. Nepatřím k těm, kteří utíkají, rzhdla jsem se vzít živt d svých ruku a napsat tut práci. Skauting pr mě představuje jednu z mnha cest a pr každéh nemusí být ta pravá. Věřím, stejně jak filsf Descartes, že pchybnst není samúčelná a služí jen k nalezení jisté pravdy. Skauting je vlastně jedním z tisíců pkusů zlepšit svět 16. Chceme žít ve světě bez válek, smrtelných nemcí a beznaděje. Chceme žít tam, kde se cítíme v bezpečí a bez pcitů viny vůči lidem žijícím v rzvjvých zemích. Skauting pr mě představuje pslední patr Maslwvy pyramidy ptřeb, něc, c může vzniknut, má-li splečnst zajištěné základní ptřeby pr přežití. Těžk můžeme zakládat skauting v prstředí plném strachu a násilí, kde hlavním hnacím mtrem bčanů je přežít. Skauting není spasitelská rganizace, je t adaptace na systém, který je na nějaké úrvni. A kvalita jakéhkli člvěkem vytvřenéh systému je dána duchvní a duševní vyspělstí lidí, kteří h mají ve své mci. Nardí-li se člvěk d systému, který mu nevyhvuje, může dejít, může prti němu bjvat a taktéž může zkusit pchpit, prč se nardil zrvna sem. Prblém nastává ve chvíli, kdy lidé jsu vládáni systémem, který vytvřili. Nejhrší je, když tm ani nevědí. Živt sám sbě chápu jak jedn velké kntinuum, které neknčí smrtí, ale kde je všechn prpjené neknečnu energií a prt si myslím, že je třeba všechn chápat jak jeden celek a zárveň se zajímat i tu nejmenší částečku systému a nacházet smysl i v těch pr nás zdánlivě nejméně pdstatných věcech. Má-li něc služit lidstvu tak, jak výchva, musíme vědět, prč t děláme a jaké dpady bude mít naše půsbení ve všech úrvních lidskéh bytí. Musíme si klást neknečné tázky a hledat dpvědi. Nesmíme ustrnut na místě třeba p nějakém úspěchu, měli bychm s věčnu pkru kráčet dál a nikdy nezapmenut, že všechn je v neustálé interakci, tedy ve vztahu, kde se všechn přím či nepřím vlivňuje. Jedině tak nás třeba mhu v živtě nesmírně vlivnit myšlenky člvěka žijícíh před tisícvku let. Smysl čehkli může být i v jeh neexistenci. (MUDr. Jiří Jadrný Pedr) Paměť lidstva je živá a prt nemusíme vše zažívat dkla s každu další generací znvu. Pdle Jaruse si každý může vybrat, nechá-li si pradit, pršlapat cestu někým jiným neb skutečně jít sám d neznáma nehledě rad těch, kteří mu chtějí pmc. Prč ale pět pržívat již pržité? Mžná prt, že pržité nemusí znamenat zvládnuté. Věřím, že smyslem existence čehkli je pstupná transfrmace, tedy změna a vývj. Není ptřeba zažívat znvu gencidu, hlcaust, středvěké mučení, pravěký způsb živta neb živtní chyby atd. Měli bychm ale situace v živtě pržívat a chápat tak, aby se nám nevracely, byť třeba v trchu jiné pdbě neb v dalším živtě. Stejně tak skauting jednu zanikne. Stane se tak ve chvíli, kdy už nebude ptřeba takt výchvně půsbit na mladé lidi. Jeh smysl tím ale neztratí na významu. Stane se nástrjem minulé dby pr frmvání sučasnsti skrze sbní vývj. Smyslem tét práce je najít pravdu a pdstatu vzniku a existence skautingu neb se t alespň pkusit. Myslím, že hledat a nalézat, nežít jenm p pvrchu a przumět tku živta jak takvéh je alfu a megu. Kéž se z tét práce p přečtení nestane hlý nesmysl. JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 4

5 Iva Matičkvá 1. DEFINICE SMYSLU 1.1. Něklik úvdních rzlišení Prvním krkem práce je vymezení klíčvéh pjmu. C je t smysl, v jakých pdbách mu můžeme przumět. Smysl jak takvý může být chápán jak schpnst vnímat neb cítit, je t tedy něc, c se nedá vymyslet. Můžeme lgicky przumět půvdu smyslu, ale vždy si h musíme pržít, abychm v něh uvěřili. Každý, kd na vlastní kůži zažil přítmnst něčeh, c úplně nezapadá d sučasnéh materiálníh pjetí reality, mi jistě dá za pravdu, že věci mezi nebem a zemí skutečně existují. Nemůžeme tedy vyvrátit ani existenci šestéh smyslu. Smysl jak účel. Účel smyslu říká, jak něc dělat, aby se dsáhl cíle. Mluvíme prcesu výchvy, tm, jakým způsbem se z dětí stávají skauti a skautky. Smysl jak cíl Cíl je ideál. Smyslem ideálu je jeh nedsažitelnst. Prt říkáme, že i cesta může být cíl, nikli, že cesta je prstředkem k cíli. Nikd z nás ttiž neví, jak dluhá bude naše cesta. Smysl vs. pslání Pslání je úkl a úkl je pvinnst. Smysl je význam. Psláním hnutí je pdprvat všestrannu výchvu dětí a mládeže 2. Význam se ptá, prč t dělat. Je t bsah skrývající hdnty. Smysl vnitřní se týká bytí a je prvtní 15. Smysl vnější je t, c děláme, a je druhtný 15. Člvěk se stává tím, c dělá 14. Vnitřní i vnější je splu nerzlučně spjat. Abychm naplnili vnější, musíme žít v suladu s vnitřním DEFINICE SKAUTINGU Víra je pdstata th, v c dufáme, je t přesvědčení věcech, které nevidíme. (Žid 11,1) Skauting je víra v lepší svět skrze sbní vývj jedntlivce. Každá víra je univerzální lidsku vlastnstí. Pvšimněme si pdbnstí slv víra a vir. V závislsti na živtním prstředí je t všude, nemůžeme tmu utéct, nemůžeme nevěřit. Jenm něklik vysce imunních jedinců snad dkáže žít bez víry v ckli, ale nejsu t náhdu ti, kteří prpadají depresím? Nežijeme v ateistickém světě, puze naše myšlení by měl být našrubván na tent přítmný kamžik a člvěk se velmi nerad dlišuje. Takže s nadsázku mhu říct, že nejsem ateista, věřím ve skauting a ten je zalžen i na principu pvinnsti k Bhu. Tat pvinnst služba Bhu je chápána jak pvinnst hledat v živtě vyšší hdnty než materiální 3. Ale c t jsu nemateriální hdnty? A c jsu t hdnty vůbec? Petrusek (1999, s. 376) přesně definuje, že t nejsu věci, které existují samy sbě, jedná se myšlené ideální suběžníky. Hdnty se prjevují jen v hdncení a tvří se v jeh průběhu, za chdu. Nejsu t chtěné věci, ale představy žáducím 9. Skautské hdnty vychází ze třech základních principů a jsu bsažené ve slibu a záknu. Pslání rganizace naplňujeme skrze hdnty. Osekáme-li d nich skauting, c zůstane? Naše rganizace JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 5

6 Iva Matičkvá vznikla před st lety a stále funguje na stejných principech. Mžná jsu t půvdní hdnty, které z nás dělají lidské bytsti. Kdybychm se jich zbavili, stále bychm nalézali t samé. Prč je důležité být pravdmluvný, slušný, čestný, být prspěšný, chránit přírdu, být kamarádský atd.? Prtže takvé chvání je výhdné. Jsme nástrjem naší genetické infrmace. Smyslem existence genu je rzmnžit se, nic víc. Není lehké uvědmit si, že náš vzhled a naše chvání je řízen geny. Ptm všechn kl nás jsu puze prstředky, které nám umžňují přežít. Jsu t statní lidé a je t i skauting. Člvěk naštěstí není jenm mrtvá bilgická schránka, jsme hlavně lidské duše. Z phledu ducha má jediný smysl duchvní vývj, který skauting d jisté míry nabízí. Můžeme se tedy na situaci pdívat pačně - jsme duše, které ke své existenci na Zemi ptřebují těl, t je řízen geny, které říkají: Abys přežil, buď skaut. Takže smysl existence skautingu může být jenm v jeh existenci. Je tady prt, abychm se duševně rzvíjeli a nežili se svými myšlenkami sami pr sebe. Pkud smyslem existence je vývj, musíme splu všichni jednu sdílet skautské hdnty, jelikž v tét chvíli nemáme nic lepšíh. Na úrvni genů budeme vždycky takví, jaké je naše prstředí, abychm přežili. Na úrvni ducha budeme jenm takví, jak vyspělá je naše duše. Nardí-li se duševně vyspělý člvěk d primitivní splečnsti, jaku šanci na přežití mají jeh geny? Je t stejné i napak. Otázku zůstává, prč si splečnst becně cení mrálních vlastnstí? Není t prt, že nás jejich ddržvání pmyslně přibližuje k ideálu, k nejvyšší pravdě a lásce, věřící by řekli k Bhu? Skautský zákn má velku vnitřní hdntu a nápadně se pdbá křesťanskému desateru. Všechn je tu s námi d prvpčátku, my puze pzměňujeme frmu, bsah zůstává stejný. Zakladatelé skautskéh hnutí nevymysleli nic nvéh, puze ve své sučasnsti vytvřili z th nejkrásnějšíh, c člvěk může uchpit, největší výchvnu rganizaci. Předmětem lidské víry je vědmí smyslu našeh živta na Zemi 6. Předmětem nábženské víry je Bůh a předmětem skautingu je víra. Všechn je zacyklené, hledáme-li jedn, nalézáme druhé a napak. Znamená t tedy, že všichni skauti věří v Bha nehledě na tm, c si pd tímt pjmem představují? Pdle mě an. 3. VZNIK SKAUTSKÉ ORGANIZACE 3.1. Půvd začátku Histrická data nechejme stranu, jsu t jenm čísla. Pkusím se dpvědět na tázky: Jaký by byl svět, kdyby skauting vůbec nevzniknul, tedy kam až sahají jeh výchvné cíle? V rzmezí tří let se na britském strvě nardili ba zakladatelé. Ten mladší pržil živt na americkém kntinentě a vtiskl skautingu indiánské prvky, starší z nich ptm skauting fakticky zalžil a ddal hnutí jeh rganizvanst a unifrmvanst. Setn byl přírdvědec, zajímal h sužití člvěka s přírdu. Splu s něklika dětmi, které mu půvdně pravděpdbně z vlné chvíle ničily jeh rustikální bydlí, pzval k sbě dmů a vytvřil fiktivní indiánský kmen a psléze zalžil hnutí Wdcraft Indians. Baden-Pwell chtěl především vychvávat vjáky. V bjích v Jižní Africe h udivval smysl pr dpvědnst chlapců - kadetů a jejich chvání celkvě. Byl snad tt impuls, který h vedl k tábření na Brwnsea a napsání Scuting fr bys? Tit dva muži se naknec setkali v Lndýně. Pwell už tehdy měl zcela jasnu vizi pvahy skautingu, i přes t se nechal inspirvat prvky lesní mudrsti. Setn měl jinu představu a prt je znám spíše jak tec wdcraftu. JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 6

7 Iva Matičkvá Při zpětném zamyšlení nad všemi událstmi, které d sebe perfektně zapadají, nemůžeme pchybvat tm, že něc z th se stal jenm náhdu. Nemyslím, že někdy zjistíme, skutečně prč. Myslím, že v živtě se událsti dějí prt, že je ptřebujeme zažít. Mžná si stejně tak ptřebujeme pržívat skauting jeh hdnty, principy, abychm se mhli psunut dál. Prč něc vzniká a něc zaniká? Je t přirzený klběh živta na Zemi. C tedy zanikl, aby mhl vzniknut skauting? Na vznik živta na Zemi existuje spusta terií, na vznik skautingu ani jedna. A vlastně, kde až hledat pravdu vzniku hnutí, když jeden ze zakladatelů byl E. T.? 4. SKAUTSKÁ VÝCHOVA A DNEŠNÍ SPOLEČNOST Zajímá mě, jestli skauting není přežitek. Není-li t náhražka nefunkčních rdin a nevšestrannéh šklskéh vzdělávacíh prcesu. Je-li tent typ výchvy skutečně ptřeba a jeh jedinečnst spčívá ve výchvě v malých skupinkách za pužití družinvéh systému, kdy mladší se učí d starších, prč tent prces neintegrvat hluběji d splečnsti? Prč je tak důležité umět předávat zkušensti, delegvat, splupracvat být týmvý hráč? Družinvý systém je nástrj k demkratickému a samsprávnému řízení ddílu 8. A teď si představme jeh existenci ve všech sférách naší republiky. Ptřebvali bychm ptm nějaké mcné autrity plitiky, prezidenta atd.? Ne, stát by se řídil sám. Každý by si uvědmval svji sbní dpvědnst ke svému celku firmě, škle, bchdu atd. a každý celek by si byl vědm své dpvědnsti vůči nadcelku bec, kres, stát. Dspěli bychm tak k vlastnímu uvědmění dpvědnsti za naši planetu. Kéž se tak jednu stane. Uvědmění je ta nejdůležitější věc, jaká se vám mhla přihdit. (Eckhart Tlle) Myslím, že skauting ve své sučasné pdbě příliš svazuje a tím i vychvává. Velmi čast narážím na t, že slušné chvání je puze jakýsi psychický blk. Vychváváme děti k mrálce, svědmí, slušnsti a vlastně i pslušnsti. Náš RS kmen se rzpadl jenm prt, že rveři chtěli dělat t, c bhužel dělají téměř všichni jejich vrstevníci. Chtěli pít alkhl, kuřit a dělat všechn nvé a dsud zakázané. Neexistvala diskuze, puze se zakazval. Mnzí z nás dmítli pslušnst, vzbuřili se a dešli. U veducích neprběhla sebereflexe a dsud se ukazuje prstem na dejité rvery, jak na ty špatné. Už přece nejsu jak my. Tent přístup je spíše drazem nevyzrálsti vůdců. Kapitán R. E. Philipps říká: Skaut prušující skautský zákn, nezůstane skautem. Není lehké být pravdvým skautem. Zkuste se zapsluchat a číst mezi řádky u člvěka, který se hání slušnstí neb se jí džaduje. V pdstatě mu jde vždy t, aby se někd druhý chval tak, jak n chce. (Aleš Blinka IT specialista) Zakládáme ddíly benjamínků, kam patří děti d pěti let. Pdle Špalka, šéf instruktra kurzů Geminy je jakákli výchva manipulace. Má-li pravdu, pak je mi ze skautingu mrálně špatně. Manipulace je neuvěřitelně negativní slv byť může být chápána v mnha pdbách a vlastně může být i velmi přínsná. Nechme každéh, ať se sám rzhdne, chce-li p zbytek svéh živta kráčet p skautské stezce. Prč si myslíme, že zrvna my máme práv vůbec a takt půsbit na děti? Je-li jim pět let, není cesta d skautskéh ddílu jejich vlba. Mžná prt ztrácíme třináctileté děti, ni prstě jenm získávají vlastní rzum (za předpkladu, že ddíl je plně funkční, má dbrý prgram a schpné veducí). A neskluznu-li k negativnímu živtnímu stylu, buďme na ně pyšní! Zvládli se dputat. Odejde-li dítě, prtže se stydí za t, že je skaut, není ddíl na úrvni a dítě dstatečně silná sbnst na t, aby se nebál dlišvat d svých náctiletých vrstevníků. JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 7

8 Kd není prti nám, je s námi. (Mk 9, 40) Iva Matičkvá Pdle našeh statutára by skaut smyslu pchybvat neměl: Pkud takt přemýšlíš, dejdi, říká. Občas dcházím k závěru, že nic z th, c děláme, nemá smysl. Jistě, že t smysl má, ale je ptřeba svje myšlenky a bavy sdílet. Je ptřeba nad cíli diskutvat a nevést skautské středisk jak Dům dětí a mládeže. Pdle Špalka, člvěk, jenž prjde skautsku výchvu a naknec pchybuje jejím smyslu, je dbrým výsledkem jejíh půsbení a měl by taktéž dejít. Z mé strany jsu t nulvé rzhvry. Někteří se ani nenamáhají bhájit svůj pstj, jakby měli pcit, že stjí-li za nimi arsenál nevětší dětské rganizace, nemusí vysvětlvat vůbec nic a nemusí nad ničím přemýšlet. Je t pkrytecké a hlupé. Stávají se z nás strje papuškující zákn, hesl a slib. Skutečné pchpení smyslu vidíme lidem v čích, je t velmi vzácné, prtže pdstata se musí pržít, ne naučit. Čast lidem pnuji jenm prt, aby mi vysvětlili můj názr. Pslání skautingu je bsažené v chartě. Ptám se: Jak a jakým způsbem díky skautingu vyrůstají z dětí lidé, kteří se stávají pilíři lidské splečnsti, jsu chtní utvářet svět klem sebe k lepšímu atd. Půsbí t na mě předimenzvaně a bláhvě. Myslím, že skautská myšlenka parazituje na sbním nastavení těch, kteří d hnutí vstupí. Lidé charakterní a zdpvědní, kteří věří, že živt je příležitst ke službě. Lidé tevření buducnsti a schpní na sbě stále pracvat. Lidé činrdí a rzhdní, nenechající se vláčet klnstmi, ale aktivně utvářející svůj živt. Lidé praktičtí a tvřiví, kteří umějí najít řešení a dtáhnut je d knce. Lidé samstatní, schpní pstarat se své ptřeby a zárveň tevření splupráci s druhými. Lidé plně zapjení d živta v různých splečenstvích, snažící se dluhdbé rzvíjení vztahů, vytváření pevných vazeb a sítí vzájemné pdpry. Lidé, kterým nechybí sebedůvěra a radst. Lidé, kteří uznávají duchvní hdnty přesahující materiální svět a dávající živtu smysl a směr. (Charta českéh skautingu na pčátku 21. stletí) Charta dále říká, že činnst takvých lidí ve prspěch klníh světa je tím, c dává myšlence skautingu smysl. Suhlasím částečně, prtže člvěk všechn, c v živtě udělá, dělá sám pr sebe a čast k tmu pužívá právě klní svět (statní lidi). A jediné, za c máme v živtě pravdu dpvědnst, je náš živt. Nikd nás nemůže vychvat, pkud my samy nechceme. Charta je ideál a za sebe říkám, že přesně takvé lidi, jak jsu ppsané v ní neznám. Ani nemhu, ideálu ttiž nemůžeme nikdy dsáhnut. Stal-li by se tak, ideál by se rzplynul, naše cesta by byla naplněna a my bychm stáli pět na dalším začátku. Díky Bhu za tak vyské ideály. Ten, kd se nardí duší skautem, neptřebuje být skautsky vychváván, ptřebuje jenm sdílet skautské myšlenky. Myslím, že člvěk se rdí jak htvá bytst a výchva, ať už je jakákli může člvěku jenm ublížit. Věřím, že každý člvěk je nějak naprgramvaný a závisí puze na síle sbnsti, zda a d jaké míry se nechá svým klím vlivnit. Dítě je nějak nastaven, výchvu se může puze dvytvářet. Rzhdně nemůžeme z dětí, které t v sbě nemají (skautský gen?) vychvávat skauty. Prt se říká, že skauting není pr všechny, nemůže v nás frmvat něc, c v nás není. Nemůžeme v ddíle předávat výchvu skautský gen! JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 8

9 Iva Matičkvá 5. ŠKOLA A SKAUTING Sučasný mdel státníh šklství vzniknul v Prusku kncem 18. stletí a pté se rzšířil téměř d celéh světa. My h dsud nekriticky přijímáme a pvažujeme za nrmální. Ne všechn, c vznikl v minulsti je špatné a ptřeba měnit, jenm není na škdu být knstruktivně kritický. Vzniká spusta alternativních škl, které více řeší individualitu dětí. Jsem přesvědčena tm, že kdyby škly fungvaly jinak a lépe, není skauting ptřeba. Ten vychvává děti v malých skupinkách, které fungují přirzeně. Tak prč s tímt základem nepracují i škly? D páté třídy jsem chdila d maltřídní škly, kde byly puze dvě místnsti pr pět tříd. Nejvíce nás na celé škle byl až 42 žáků, všichni jsme se dbře znali. Vedení škly byl velmi aktivní a vymýšleli pr děti vzdělávací a sprtvní akce. Učili jsme se hru, jak hlásal Kmenský a dsud tut základní šklu vnímám jak svji nejlepší skautsku průpravu d živta. Zavíráme dvě stvky dětí d jedné budvy d tříd p třiceti žácích. Jak lva d arény tam na přesně vymezený čas vpuštíme pedagga. Je-li někd v něčem dlišný, je vyčleněn z klektivu. Je t systémvá výchva k pslušnsti říkající: Dělej jenm t, c dělá druhý. Prč se jedntlivé slžky jednh státu existující ve stejné dbě nedkáží učit samy d sebe? Všechn půsbí příliš dděleně. Snad prt, že ani lidé se dsud neumí učit sami d sebe. Je velmi jednduché někh dsudit, těžší je zamyslet se prč. Každý celek je hrdý sám sebe, t suvisí s velikstí ega. Měli bychm se učit dputat d svéh ega, nebát se žít pdle svéh nastavení a ne pdle čekávání klí. Děti ve škle nacvičují něc, c ptm budu údajně ptřebvat. Většinu t neptřebují. Většinu spustu věcí, které jsme nacvičvali ve škle, vůbec pak neuplatníme ve svém živtě. Napak zdá se, že bychm dcela rádi nacvičili něc úplně jinéh neb se phybvali v nějakém jiném prstru, ale my nacvičíme spustu znalstí, vědmstí, které ptm zapmeneme, a dknce k stáru paměť začne slábnut a člvěk skr už pak neví nic z th, c se naučil a přest dál existuje. Je tu nebť jeh neknečný ptenciál mu umžňuje tady být. Byť t třeba zneklidňuje jeh klí neb příbuzné, že ten člvěk žije ve svém zvláštním rajském světě. Ale je tu, je živý, dkáže být naživu. Základní věc je, jestli my máme něc nacvičvat, jestli jsme tu d th, abychm nacvičvali hyptetické buducí událsti aneb jestli jsme vstupily d prudu živta prt, abychm byli přítmni tmu prudu. (Jarslav Dušek herec) 6. RODINA A SKAUTING Všechny naše vztahy vychází z mdelu naší půvdní rdiny a i přes t, skauting tu není prt, aby nahrazval rdinu. Skauting je setkávání s přáteli, nejsu t naše křeny, je t cesta. Zárveň si ale myslím, že kdyby rdiny fungvaly na všech úrvních tak, jak by měly, nestala by se ze skautu zbytečnst? Neb kladu na rdinu příliš velké pžadavky? Živt v dětském ddílu nabízí dlišné zkušensti než živt v rdině. Jsu tyt zkušensti ptřeba? Může se dítě i v rdině naučit týmvé práci, dpvědnsti za druhé a rzvíjet své vůdčí schpnsti? Může dítě i bez skautu získat vztah k přírdě, mít zájem svůj sbní rzvj atd.? Učit se můžeme jenm nápdbu rdičů, veducích, učitelů, starších surzenců. Základem všeh je sbní nastavení, nemůžeme vychvávat z ničeh ckli. Nejdůležitější je rdina, ta nás frmuje. Skauting nám puze pět ukazuje, jak můžeme samy se sebu nalžit a t je pět již zmiňvaná cesta. Živt v úplné a funkční rdině je dar a dětem dá d živta mnhem víc, než skauting, který h má (může) puze dplňvat. Skauti bývají děti z lepších rdin, ty ze slabších sciálních vrstev se většinu neuchytí, nestjí-li za nimi pevná ruka. T je realita. Pdle Patricie Anzari je tady skauting prt, aby dítě udělal krektivní zkušenst ve vztahu třeba k veducím, ale veducí nemhu pčítat s tím, že dítě zachrání. Jak t dpadne, není v naší kmpetenci, ale s námi musí zažít dbru zkušenst. JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 9

10 Iva Matičkvá 7. DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM Průzkum je členěn na část tereticku a sbní. První část teretická vychází z kapitl v bsahu, druhá část z charty skautingu, prtže zde je definván, jaké lidi skauting vychvává. Jeh cílem je získat ucelený přehled na danu prblematiku a zjistit praktické dpady skautské výchvy na živt člvěka. Dtazník je zacílený na adlescenty a dspělé lidi v prduktivním věku. Dtazvání byli ti, kteří si pršli skautsku výchvu. Ke zjištění rzdílu psluží lidé, jež se skauty frmálně nikdy nestali Dtazník Tent dtazník je annymní. Je sučástí abslventské lesšklské práce na téma: Smysl skautingu. Na veškeré tázky n e d p v í d e j prsím tak, jak si myslíš, že by t měl být. Odpvídej pravdivě pdle sebe. Phlaví: Věk: Dsažené vzdělání: I. Část teretická C pr tebe znamená skauting? Prč si myslíš, že je ptřeba takt skautsky vychvávat děti? Dal(a) bys své dítě d skautskéh ddílu? Nabízí živt v dětském ddílu dlišné zkušensti, než v úplné rdině? Pkud an, jaké? Kdyby všechny škly fungvaly pd heslem škla hru, mladší by se učili d starších a učitelé by kladli důraz na důležité lidské hdnty, byl by skauting ptřeba? Jaká je pdle tebe funkce skautingu na světě? II. Část sbní Přistupuješ vždy ve svém živtě k důležitým věcem zdpvědně? Věříš tmu, že je živt příležitst ke službě? Myslíš, že jsme tady pr statní lidi? C pr tebe znamená schpnst pracvat na sbě? Kmu vděčíš za t, kým ses stal(a)? Věříš v sud neb sám(a) v sebe a ve své schpnsti? Jsi rzhdný(á)? Uveď příklady. Jsi praktický(á)? Umíš najít řešení každé situace neb prpadáš panice a beznaději? Je pr tebe důležité dtáhnut věci d knce? Neb necháváš věci na pslední chvíli a říkáš si, že t nějak dpadne? Jsi samstatný(á) neb se spíš spléháš na statní? Rád(a) splupracuješ s druhými? Jsi aktivní v nějaké rganizaci, sdružení, svazu neb jiném splku? Máš dstatek sebedůvěry? C jsu t pr tebe duchvní hdnty? Každý člvěk něčemu věří, zkus ppsat předmět své víry. JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 10

11 ZÁVĚR Iva Matičkvá Smyslem celé práce byl vytáhnut na světl a pkusit se vysvětlit vlastní nezdpvězené tázky týkající se důvdů existence skautingu. Krátce v něklika bdech uvádím průběžná zjištění: Skauting je vlastně jedním z tisíců pkusů zlepšit svět 16. Psláním hnutí je pdprvat všestrannu výchvu dětí a mládeže 2. Skauting je víra v lepší svět skrze sbní vývj jedntlivce. Skauting je prstředek umžňující lepší fungvání ve splečnsti (nástrj k přežití). Existence v bytí v přítmné kamžiku (jeh smyslem je být). Skauting přibližuje k ideálu. Je tu s námi prt, abychm si h mhli pržít a dstat se dál. Skauting zanikne, až h splečnst nebude ptřebvat. Existence skautingu smysluplná je a becně nemá cenu pchybvat věcech, které jsu. Pkud něc existuje, je t znamením th, že t někd ptřebuje. Z th lgicky vyplívá, že ne každý ptřebuje být členem hnutí. Vysvětlit důvd vzniku skautingu znamená pchpit směřvání tehdejší splečnsti. Skauting se v průběhu stletí pzměňval, ale nikdy neupustil d hdnt, na kterých byl pstaven. Dspělí čast zůstávají v ddílech v rli vůdců, prtže tent způsb výchvy pvažují za správný. Nikdy bychm ale neměli vést z nějakéh pcitu dluhu vůči ddílu. Skautská výchva by měla být prevence d živta a měla by být i řádně zaknčena. Svět bez skautských myšlenek by nebyl lepší neb hrší, kladl by všem větší nárky na jedntlivce. Myslím, že neptřebujeme hledat pravdu a pkru, stačí žít pdle sebe a svéh svědmí. Dtazníkvéh průzkumu se nezúčastnil validní pčet lidí, nicméně pr mě je t jakžt snda d splečnsti dstatečná. Zjištěný rzdíl mezi dvěma prvnávanými skupinami je minimální. Z dtazníku vyplívá, že skauti jsu lidé, kteří ve větší míře věří tmu, že živt je příležitst ke službě, více přemýšlejí a pchybují. Nebjí se splupracvat s druhými a zdá se, že je tent styl fungvání i baví. Ti, kteří si nepršli skautsku výchvu, jsu si sebu více jistí, rzhdní a méně pchybují, ale t může být zapříčiněn i vyšším průměrným věkem respndentů. Někteří z nich ani nevědí, k čemu skauting vůbec je. Obecně mám pcit, že neskauti vše vidí více pravdivě. Obě prvnávané skupiny se shdly v tm, že skauting smysl má. Učí děti vztahu k přírdě, pdpruje kamarádství a jak výchvný dplněk škly a rdiny má nezastupitelné míst. Rdina, škla, skauting všechn má na světě svůj prstr a nemůžeme jedn nahradit druhým. Půsbení všeh by se měl správně překrývat a dplňvat, tím se vytváří celek, který má smysl, právě prt, že je utvářen vším. Smysl skautingu je bsažen ve slibu a záknu. Slžíme-li skautský slib a ddržujeme-li zákn, jsme skauti. Jenm my určujeme velikst existence smyslu. Pchybujeme-li významu smyslu, pchybujeme především sami v sbě nás samtných. Zavážeme-li se slibem k plnění záknu, stanvujeme si dživtní hranice a živt tím získává frmu. Živt bez smyslu je bezcenné přežívání. Otázka p smyslu čehkli je věčná tázka lidstva a všechn, c ptřebujeme nalézt, je v nás samtných. V tét práci jsem se snažila nalézt smysl, ale pdle všeh je t něc maléh neppsatelnéh, něc, c se musí pznat a nalézt jenm vnitřně. Můžeme h nalézt v každtýdenních družinvkách, ddílvých výletech, tábrech a s dstupem času snad ve vzpmínkách. Žijeme v příliš dbré splečnsti na t, abychm dkázali cenit kvality skautingu. Většina našich přátel jsu skauti, tedy lidé vychvaní pdbným stylem jak my sami. Vidíme svět JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 11

12 Iva Matičkvá jinýma čima a pdle th se i snažíme žít. Málkdy tápeme, c je správné a c špatné, prtže jsme se naučili fungvat mezi lidmi a hranice máme v sbě pevně zaktvené. Mžná stačí být jen dbrý 11. Jsme-li dbří, jsme i užiteční a náš živt má smysl. Tak buďme dbří. Skauting by měl velký smysl, kdyby skauty byli všichni. Mžná se jednu dstaneme d situace, kdy budeme prvěřváni, jsme-li dst dbří. Některé tázky z úvdu kapitl zůstaly nezdpvězené. Je t prt, že je velmi těžké nalézt dpvěď. Nechť se každý zkusí zamyslet sám. Tat práce může připmínat spis Bělhradskéh neb Cimrmanv rčení, že na knci pznávacíh prcesu nevíme nic, ale zat t víme zcela přesně. Nicméně myslím, že p čtyřech letech přemítání můžu říct, že už vím a taky už vím, kde t hledat! Hwgh. Ve chvíli, kdy rzpznáme cestu lepší, než je ta naše, ale přest nejsme schpni změnit směr tehdy jsme v nebezpečném zajetí svých cílů a je načase napnut všechnu sílu k blestivému bratu. (Henrik Ibsen, nápvěda jak nezabludit) i cesta může být cíl JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 12

13 Iva Matičkvá SEZNAM ZDROJŮ [1] BIBLE: Překlad 21. stletí. 1. vydání. Praha: Biblin,. s., s., 1518 s. *2+ BŘICHÁČEK, V. Pselství skautské výchvy. 1. vyd. Liberec: Skautské prameny, ISBN X. [3] ČEJKA, Jiří, Rbert Baden-Pwell a tři základní principy skautingu, Praha, [4] DAWKINS, R., Sbecký gen. Mladá frnta, *5+ DUŠEK, J., Slunvrat a vesmírné rytmy. In: Yutube [nline] [vid. 15. srpen 2014]. Dstupné z: [6] HALA, V., Víra v pvědmí české splečnsti a její vstup d 3. tisíciletí. In: Hyperkrychle.cz *nline+. *vid. 6.září Dstupné z: [7] IBSEN, H., Peer Gynt, [8] KUPKA, Ondřej, Družinvý systém. Junák svaz skautů a skautek ČR, Praha, [9] PETRUSEK, M. a kl., Velký scilgický slvník II. Praha 1999, str. 376n. [10] PHILIPPS, R. E., Dpisy rádci. ČIN, Praha, [11] POSPÍŠIL, L., Být dbrý. In: Časpisy skaut.cz *nline+. Praha: Junák-svaz skautů a skautek ČR, prsinec 2012, str. 26n. *vid. 28. září Dstupné z [12] POWELL, R. B., Na pmc skautským vůdcům. Junák-svaz skautů a skautek ČR, Praha [13] ŠANTORA, R., NOSEK, V., JANOV, S., DOSTÁL, V., Skautské stletí. Junák svaz skautů a skautek ČR, Praha, ISBN [14+ ŠPOK, D., Člvěk se stává tím, c dělá. In: Psychlgie.cz [nline]. 14. říjen [vid. 2. březen 2014]. Dstupné z [15] TOLLE, E., Jednta se živtem. Citadella, [16] VOŇAVKOVÁ, V. a kl., Tichu pštu. Junák svaz skautů a skautek ČR, Praha, *17+ XI. VALNÝ SNĚM. Charta českéh skautingu na pčátku 21. stletí, Junák svaz skautů a skautek ČR, Třebíč JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 13

14 Iva Matičkvá PŘÍLOHY Odpvědi/skauti Phlaví Věk Vzdělání Celkem ženy muži a více ZŠ výuční list maturita studující VŠ VOŠ VŠ Ph.D C pr tebe znamená skauting? Pr mě hlavně dbrý start d živta, kdy jsem se naučila kmunikvat s lidmi, zapjit se d skupiny, nebát se říct svůj názr. Taky výchvu ke schpnsti přemýšlet, zamýšlet se nad aktuálním děním a nalézat způsby, jak se zapjvat. Rzhdně mi taky skauting pmhl nalézt zdravý vztah k přírdě a k její přiměřené chraně (aniž by z lidí vychvával ekterristy:)) Většina mých dluhdbých přátelství vznikla ve skautském ddíle. Půvdně prevluční "neúplná" náhražka za tramping, který s nabytu svbdu ve státě najednu začal ztrácet svůj půvdní smysl, ptm přišl přelmvé bdbí, kdy našinec začal chápat skauting v nastudvaných a sdělených suvislstech a začal h t bavit, a naknec "na stará klena" smysl, jak v dnešním světě nejlíp vychvat vlastní i "susedvic" děti. Pr mě skauting hlavně znamená kamarády a mžnsti, tak že jinak řečen partu a příležitst. Partu fajn lidí, kteří dělají něc smysluplnéh, baví je t, pdprují se, užívají si taky zábavu, věří něčemu stejnému. Mžnsti dělat ckliv, mžnst se zlepšvat, mžnst cestvat, mžnst dávat najev svůj názr, mžnst vyzkušet ckliv... Všechn :). Skauting je věc, která mění živt. A kteru stjí za t žít. Není t jen přátelství a zážitky, je t taky výchva užitečných, zdravě sebevědmých a pr živt praktických lidí. Je t také systém hdnt, pr které stjí za t bjvat. A mnh dalšíh, tady bych se mhl rzpvídat hdně. Přátelství na celý živt, přátele, pd jejichž praprem bych neváhala bjvat;) výchva, paideia, skauting může pmci, a mně pmhl, se vynřit, nardit jak člvěk, tevřít či, prbudit se (j ale běžte d háje s všemi dgmaty a úzkprsými předpjatstmi, krji za paskem apd.) Skauting mi dal a také vzal. Skauting pr mě znamená mžnst pznání nvéh, rzvj sám sebe a hlavně vztah k přírdě. Určité mrální zásady a etiku v chvání. Živtní styl se vším, c k tmu patří. Směr, kterým jít. Skupinu lidí, ke které patřím. Hdnty, které vyznávám(e). A víkend mim civilizaci. Minulst, detstvi, p letech trchu ziveni, ale spis pjem, ktery jak takvy jde trchu mim me, ale nektere myslenky mi prijdu dbre. Živtní styl. Určení mrálních mantinelů. Mžnst dbrčinné seberealizace. Přátele a kamarády, nvé dvednsti, znalsti, přírdu, hdnty a takvu šklu živta. Kamarády, přátele, rdinu, vzdělávání, výchva, zábava, pznávaní nvých věcí, zážitky. Tak trchu živtní styl a něc čím bych se měl téměř vždy řídit, i když t né vždy je pravda. Další mžnst správně vychvávat mje děti. smysl živta... náplň, t čím se řídím... Krásnu minulst a spustu vzpmínek. Živtní pstj, směr, kamarády. Vedení, řád, výchvu a ctnst. Celý můj živt. Osbní ideu, seberzvj. JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 14

15 Iva Matičkvá Prč si myslíš, že je ptřeba takt skautsky vychvávat děti? Budu samstatnější. Naučí se různé rle ve skupině. Budu mít rády přírdu. Naučí se učit spustu různých věcí. Užijí si zábavu. Naučí se trávit svůj čas různými způsby. Naučí se plánvat svůj čas. Naučí se cestvat. Respektvat ptřebu dělat něc v určitý čas. Když vidím statní tázky.. žádná c mi na něm vadí.. Občas skautská výchva zahrnuje přesvědčení, že statní lidé se nebaví dst dbře, nemají dst dbré hdnty atd. T je pdle mě ve skautské výchvě špatné. Měla by se děti snažit zapjit d splečnsti splužáků atd., ne je izlvat. V dnešní dbě je myslím každá chvíle bez pčítače a jiné mderní techniky pr děti vzácná. Mžná více než dříve je ptřeba ke skautingu přistupvat p staru - naučit děti, jak si mhu hrát v přírdě, bez pčítače, rzvíjet jejich vnímání, kreativitu. Naučit se určitým mrálním zásadám, na druhu stranu si kladu tázku, zda přednsti: čestnst, týmvá splupráce apd. jsu vlastnsti, které jsu v dnešní dbě dměněny a neb spíše ptrestány? Jestli dnes není důležitější dravst, nehlížet se na druhé, jít za svým. Nie je t ptrebné, je t jedna z ciest. Skautskéh vedúceh vnímam ak člveka, ktrý je splupútnikm na ceste živtm, ukazuje deťm spôsb ak byť lepším člvekm. Avšak je na každm jedntlivcvi, či príjme pnúknutu cestu. Uvedmenie si vnútrnej slbdy, a zárveň vedenie k zddpvednsti za seba a druhých, je t, č mi na skautskej výchve detí impnuje. Mám pcit, že velká část rdičů si nedkáže udělat na své děti dstatek času, nehraje si s nima, je phdlná...d jakéh jinéh kružku by pak děti měly chdit, aby je zárveň někd vychvával a zárveň si užily dstatek zábavy? Děti pak jsu schpni samstatně myslet, prsadit se bez lží a přetvářek, utvářet kamarádské vztahy... Dá se tm asi sepsat celý dstavec, ale shrnu t pr zestručnění d jedinéh suslví, které zazněl na Mergartu: skauting je dnes asi "pslední reality shw v živtě". Výchva prbíhá venku, je kmplexní, praktická - pr živt jedinečná... Prtže z rdiny čast nedstávají ptřebné dvednsti pr živt. Rdiče zvláště dnes čast nemají čas neb chuť učit je samstatnsti a dpvědnsti, městské děti taky čast z dmva nezískávají vztah k přírdě. Lepší lidi pr lepší svět? Aktivní, zdpvědní za sebe i za své klí. Praktivní. Takvé lidi svět ptřebuje. Taky díky duchvnímu rzměru skautingu se naučí hledat sama sebe a t je přádné umění. V dnešní dbě má jen mál rdičů čas dát svým dětem pcítit takvé aktivity jak skauting. Je třeba je vzdělávat v bru přírdy, vlastní schpnsti se sebe pstarat a zapadnutí d klektivu. Nemyslím, že je t ptřeba. Myslím, že každý z nás chce mít pcit, že t, c dělá má nějaký smysl. Vychváváme děti, prtže si myslíme, že je t správné, ne prt, že je t ptřebné. Jak "takt"? Dítě se má vychvávat sam, dufám, že skauting a jakákli jiná výchva dává dítěti šanci tevřít či a vychvat se sam, najít si svu cestu. Prtže se ve skautu dstanu k jiným věcem, než je byčejný steretyp jiných dětí, které neprchází neb nepršli skautsku výchvu. Prtže hdnty jak pravda, láska, vlastenectví, pkra,... nejsu samzřejmé a je ptřeba si jich vážit a předávat je dál. Skauting dětem dává širký záběr aktivit d sprtu, přírdu, znalsti, kmunikace, přemýšlení, duchvní hdnty... Aby byly samstatné, aby se nebály výzev, aby měly přátele, aby byly čestné a staly se i uvědmělými bčany. Není t ptřeba, ale je t dbrá alternativa k ftbalu. Navíc s příjemným bnusem výprav ven p celý rk. Prtže na mě před 20 lety měla skautská výchva pzitivní vliv a tak chci stejné dpřát i mjím dětem. JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 15

16 Iva Matičkvá Pr buducí schpnst jejich slidníh sebeprsazení slušným způsbem a v nedehnestujících blastech. Aby se v dspělsti nebály učit se, překnat se. Prstě skauting je cesta k tmu, jak žít živt. Není d věci, když chlap ví jak imprvizvat když se něc psere. (elektřina atd. ve velkém). Baví se v klektivu, pznávají nvé věci a na chvíli dsednu d pčítače. Čím víc lidí se bude snažit "making a better wrld" tím lépe. Můžeme děti naučit něc víc, c by se jinde nikdy nenaučily. Aby se v přírdě a v klektivu trchu trkaly a něc naučily. Aby se hýbaly a měly nějaký základ slušnsti, cti. Dal(a) bys své dítě d skautskéh ddílu? Vzhledem k tmu, že sučasný skauting ztrácí schpnst pstarat se sám sebe, vést k tmu i členstv a stává se příliš pplatným, bych váhal a vlil raději skupinu, či rganizaci, která je tmu blíž. Každpádně bych mu nebránil, pkud by takvý zájem prjevil. Naknec dal :). Váhal bych jen ze dvu důvdů... 1) vezme hdně času 2) ne vždy je ddíl kvalitní. An, viděla bych t jak kdysi naši. Celkem levná a smysluplná zábava pr dítě. Těžk říci, už t není c býval za mne... Spíš bych h učil já. Jedn dítě jsem už d skauta dal a druhé dám příští rk. An, ale nejdřív bych si ppvídal s veducím ddílu. An. A taky d dalších vlnčasvých kružků. An, bez sebemenšíh zaváhání. Jistě, d th správnéh. Jp, kdyby sam chtěl. Rzhdne an. Urcite an. Asi an. Určitě. Yeah! Án. An. Nabízí živt v dětském ddílu dlišné zkušensti, než v úplné rdině? Pkud an, jaké? Určitě. Byť teda nevím, v čem přesně mám hledat všechny mžné dlišnsti a jestli d nějakéh ideálu úplné rdiny, ale: rvný přístup a přátelství napříč generacemi, mžnst seberealizace, mžná víc prstru pr samstanst, zárveň víc prstru pr kmunikaci a splupráci ve větším klektivu; zkušenst zjistit, jak t funguje jinde (a že t dma nemáme tak špatné/mhl by t být lepší); mžnst zažít něc, c dma s rdinu ne (z mc různých důvdů) - d nčních hlídek v dětském věku p třeba první sex v tm pzdějším (asi ne už dětském ddíle)). V rdině (ne ve všech) panuje vztah, že rdiče přikazují, c mají děti dělat a jsu pr děti velku autritu. Jsu věkvě vzdálenější d dětí a tak s nimi třeba nedělají takvé "blbsti" jak my, veducí. Veducí by pr děti měl být spíš kamarád... Na výletech taky dítě pzná spustu dalších dětí, uvidí, jak fungují jiné ddíly, jak se chvají jiní lidé, může pznat spustu dětí z různých rdinných pměrů... An, nabízí. Předně se zážitky nedehrávají v prstředí rdinném, ale v prstředí kamarádů, vrstevníků a mladých lidí. Tedy tat splečnst nabízí rzdílné předpklady zážitku. Skautský ddíl je prstr, kam mhu z rdiny dejít a budvat sbě jiný braz, JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 16

17 Iva Matičkvá než v rdině. V nepslední řadě se rdiče děti většinu více bjí. Prt s nimi nepdnikají takvé bláznviny, jak se dějí ve skautu. T je tázka pr psychlgy, ale myslím, že i bez nich lze stvrdit, že an - jde úplně jinu dimenzi: funkční rdina dává dítěti něc jinéh (d pcitu bezpečí, lásky atd.) než klektiv vrstevníků (kde může pměřvat síly, být sučástí klektivu na určité vyhvující mentální úrvni) - každý vyvíjející se jedinec ptřebuje k správnému vývji bjí. Nejsa psychlg, neumím t líp říct. Živt v detskm ddiele pnúka predvšetkým rvesnícky princíp - splunažívanie s skupinv rvesníkv (vrstevníci :-), prevzatie knkrétnej zdpvednsti (funkcie v ddiely), prípadne líderstv (radcvia). Splu s tým sa utvára zmysel pre aktívnu participáciu na chde svjh splčenstva. Tent príncíp sa dá zažiť v rdine skôr zriedkavejšie (snáď s výnimku mnhdetných rdín). An, rdina je prstě něc jinéh. Oddíl je prstě parta dětí a fungvání a hierarchie je tam úplně někde jinde, ale zase jiná než ve škle. Hlavně teda pr děti c nemají surzence, ale určitě i pr ty c mají. Je t prstě t zapjení se d klektivu vrstevníku a na rzdíl d statních vlnčasvých aktivit se tady setkávají děti s různým zaměřením. Jasně. V ddíle netrávíš tlik času jak s rdiči, taky tam bvykle neřešíš tak slžité situace. Navíc můžeš kdykliv dejít. Najít jiné kamarády - vybrat si je. Takže vědmí thhle ti dává nad živtem v ddíle trchu větší nadhled. N a taky v rdině asi nemáš tlik příbuzných, abyste hráli velklepu bjvku na hradě. Ani úplná rdina není smečka. Hlavně ne sbě rvných. Většinu se v rdině nedehrává "hra" jak prstředek výchvy. An živt v dětském ddíle je dlišný d rdinnéh prstředí. Obzvlášť kluci jsu vlci, kteří ptřebují žít p čas ve smečce. Rdina je stva smečka, kde si většinu bhužel nejsu všichni rvni. Jasně, dítě stjí sam za sebe, v nvém klektivu, hledá si svje míst pd slunce bez matky za zadkem, hledá si cestu k druhým, svbdně se rzhduje, přebírá za sebe i za druhé zdpvědnst, nahmatává širší svět za hranicí tátvy a máminy ruky a zárveň v bezpečí. Myslím, že živt v rdině a skautském ddílu je velice dlišný, ale zárveň i pdbný. - Zkušenst s věcmi, ke kterým se se svu rdinu nedstanu- splupráce se s více lidmi, se stejnu věkvu kategrií, sutěživst,... Pkud úplná rdina znamená dknaléh rdiče, pak NE. Avšak jen mál rdičů je schpn kntrlvat utváření splečenských vazeb svých dětí a pdprvat je v blasti chvání v přírdě. Zkušenstí je vlastně každá sekunda našeh živta a každá nás může frmvat, je na nás, zda i t dvlíme neb ne. (Neb na statních, kteří nám t šikvně pdstrčí... :-) Určitě. Splupráci s vrstevníky. Různé rle ve skupině vrstevníků. Splupráci s jinými dspělými. Další vztahy. Rdina je něc jinéh, než vlnčasvá aktivita. Nejde úplnst či neúplnst. Kvalitně fungující rdina nenabídne tlik mžnsti sciálníh tréninku. Jinak všechny statní kmpetence může v phdě rzvíjet. An, hlavně zkušenst s vrstevníky, s kmunikací ve skupině. Učí, jak se dmluvit, vyjít splu, najít kmprmis a udělat si splečný čas hezký pr všechny. V úplné rdině a v DO je velký rzdíl a myslím, že se nedají mc srvnávat. Rviny získaných zkušenstí jsu velmi vzdálené. An i ne, vždy záleží na knkrétní rdině an - může se jednat více mžnstí cestvat s lidmi stejnéh věku a pznávat. Učí se splupracvat s pdbně starými lidmi, řeší jiné věci jiný jazykem, nabízí zážitky a přátelství... An, je t výbrný dplněk rdiny. V ddílu může spíše přijít třeba na t c je t pravé kamarádství. JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 17

18 Iva Matičkvá Mel by. Primarne si myslim, ze t da diteti prilezitst rzvinut samstatnst, bjevit svji cenu. Než v úplné rdině? Tt nemůžu prvnat vzhledem k tmu, že má rdina je neúplná. Jistě. Především t, že člvěk si musí leccs zaslužit, ale naučí i kperaci. Mžná naučit se teamvu práci. Určitě, prtže i v úplné rdině nemusí mít rdiče na dítě čas. Rdiče třeba nemusí mít vztah k přírdě, neb nemusí vědět jak a čím vést dítě k některým věcem (naučit jej balit bath, rzvrhnut si c ptřebuju a bez čeh se bejdu, úctu k autritám, manuální zručnst- př. rdiče IC technici třeba manuálně zruční být nemusí, a nechtějí, aby ptmek dpadl stejně). Kdyby všechny škly fungvaly pd heslem škla hru, mladší by se učili d starších a učitelé by kladli důraz na důležité lidské hdnty, byl by skauting ptřeba? Opakujem - skauting je jedna z mnhých ciest. Pdľa mňa by sa vždy našl dstatk dětí, ktré by si zvlili skauting ak svju vlastnú cestu sebarzvja, rvnak ak aj dstatčný pčet detí, ktré si zvlia inú cestu (umenie, šprt a pd.). Tak t pdľa mňa funguje aj teraz, i bez vyššie ppisvanej "refrmy šklstva". Skauting rzhdne nie je "the ne" :-). Jednu větu ppsat systém fungvání škly? Škla je tak velká a tak slžitá instituce, že jedna věta nestačí :). Vezmu tut dpvěď pragmaticky. An skauting bude ptřeba vždycky, prtže k dknalým šklám máme velmi dalek ;). Ale těším se na škly, kde bude kladen důraz na lidské hdnty.. a na ty přírdní ;). Živt není jen sluníčkvé míst, kde je všechn jednduché a nádherné. Živt je bčas dst na huby a rzhdně není fér. Šklství u nás dluhdbě pdle mne nevede tam, kam by měl, ale t je hrzně těžké. Sami jsme důkazem th, že i když jsme pršli tím nefunkčním aparátem, mhu z nás být nrmální lidi. Nema suplvat skauting a napak. Takze tazka spis zni, jestli je skauting ptreba sam sbe. A t si myslim, ze neni. On by bez nej vznikl nec jineh, pd jinym nazvem se stejnymi myslenkami. Takze se prad psuvame d puvdni tazky nekam k definici skautingu. Odlišný způsb stejné věci může být vždy přínsný... Otázka je, zda by v tu chvíli skauting nenabízel něc dalšíh, c by byl ptřeba. Je těžké si představit, c vše by "škla hru" bsahvala... každpádně věřím, že skauting by měl c nabídnut, např. v rámci splečných zážitků v přírdě, výzev apd. Rzdíl bych tu viděl v tm, že zatímc škla je pvinná, skauting je dbrvlný. T sam sbě má pdle méh názru vliv na přijímané infrmace a hdnty. A byť je skauting pdle méh i té škle hru a hdntách, není t t jediné, takže bych si dvedl představit jeh ptřebu i v takvé hezké dbě. Řekl bych, že spíše an. Nejde jen způsb učení a fungvání klektivu, ale i bsah th, c se "učí". Kdyby škly uměly fungvat na výše zmíněném principu a navíc by výuka zahrnvala i skautské hdnty a přístup k živtu, tak by ptřeba nebyl. Tereticky. Ale ta představa je prstě divná. Skauting by v tm případě sjedncval lidi, kteří t chtějí pržívat d větší hlubky, nabyl by i významu přírdvědeckéh, a dvednstníh (klasika jak uzly se ve škle neučí). Takže an, byl by ptřeba. Asi an, prtže rle škly je přece jenm trchu jiná. I kdyby byla škla hru, přád má za cíl naučit děti znalsti dle snv. Skauting je především vlnčasvá aktivita (pr většinu lidí). An, prtže ve škle stále funguje hiergrafie učitel žák zatímc ve skautu jsu neb by měli být všichni jak kamarádi. A navíc si prstě nedkážu přestavit, že by t tak fungval. JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 18

19 Iva Matičkvá Neumím si představit, že by takt škly fungvaly záleží, jak by tyt škly fungvaly... myslím, že stejně jak ftbal, kružky výtvarnéh umění, tak i skauting by našel své míst. T je hdně teretická tázka - těžk predikvat, c by byl, kdyby... - zvlášť v dnešním technickém světě! Asi an. Takže by se skauting jak myšlenkvý směr přesunul d škl? Bmba. Kružek skaut by pak nemusel být, ale c by dítka chtěla p škle dělat... J je fajn mít kamarády i mim šklu. Mít splečné zážitky jen ze škly a se splužáky ze škly je nuda. N a zas ty bjvky :D Myslím, že an. Skauting a škla nejde sklubit...myslím, že t je zcela něc dlišnéh...neučíme děti psát, číst a pčítat... Živt neknčí šklní zdí, skauting dítě dprvází dál d světa, ta tázka je vlastně nesmyslná, skauting a škla nesupeří. Asi an, je t vlastně další rzdílná skupina lidí než škla, takže může ve výchvě přinést zase jiné mžnsti. Skauting je vlnčasvá aktivita. Děti se tam učí jiné dvednsti, než šklní učiv. Asi by se lépe dplňvali. Samzřejmě by byl ptřeba. Skauting/skaut žije svým živtem a myslím si, že by byl vždy ptřeba =). Myslím, že škla by byla přád škla, ale nevím, jestli by skauting byl takvý zájem. V pdbě, jak si h představuji an. V sučasné pdbě takřka ne. Pkud by se převzala i výuka hdnt a mrálky, vztah k přírdě, dbrvlnst tak by asi z větší části pzbyl smyslu. Asi ani ne. NE. Jaká je pdle tebe funkce skautingu na světě? Myslím, že je skauting velmi izlvaný. Jeh funkce by byla mnhem větší, kdyby jeh členvé nedsuzvali například dbře blečené lidi.. Skauting je v ČR statní splečnstí nepchpený. Lidé si myslí, že skauti chdí v krjích v zástupech, brusí nže a zpívají pchdvé písně. Chyba je ale na straně skautů, ne splečnsti. Skauti buď utvří izlvanu skupinu, kde se nebaví jinými lidmi, neb skauting pustí a s nikým něm nemluví. Mezinárdní akce jsu hezká věc, ale význam mají pdle mě jen pr skautsku kmunitu. Mezinárdní setkávání prbíhá i jinde, než ve skautingu. Také pdpra demkracie není závislá na tm, jestli je člvěk skaut neb ne. Tereticky vzat bych mhl zpakvat výše uvedené teze, ale: při setkání se zahraničním skauty (3x Intercamp) jsem se sám sebe ptal, jestli je t, c některé zahraniční ddíly předvádějí, ještě přád skauting. S brášku Cyranem jsme si tehdy něklikrát svrně říkali, zda (mžná díky jejich nikdy nepřerušené činnsti??) nesměřují s klapkami na čích svými aktivitami trchu d situace, která se začíná pdbat naší scialistické pinýrské rganizaci; skautskéh ducha jsme někdy dst slžitě hledali... :-D Veľa ľudí hvrí - zlepšiť svet. Ale t je také t mesiášské vyhlásenie, ktré zavádza. Úlhu skautingu je ukázať jedntlivcm pmyselné dvere, ktrými už každý musí prejsť sám. Úlhu skautingu je pnúknuť hdnty, ktré keď sú prežívané vedú jedntlivca k sebarzvju v tm najširšm, a zárveň, aj v tm najsbnejšm slva zmysle. N a keď t rbí niekľk miliónv ľudí na svete, tak ptm môžme ísť príkladm tým statním. Je t pdle mě takvý balíček, nějaké ideály, parta, pbyt na čerstvém vzduchu vlastně je dcela super, že t p celém světě tak nějak pdbně funguje. A asi t vzájemné předávání th kmplexníh balíčku řekněme zkušensti dětem a d dětí. Ve světě nevím. Mc není vidět ani slyšet, že by se děl něc zásadníh. Spíš si myslím, že se děje na úrvni jedinců, kteří pak svým přístupem k živtu mění ten svět. Takže já myslím, že funkce je ve výchvě jedince. Zatím. JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 19

20 Iva Matičkvá Líbí se mi mt WOSM: Budujeme lepší svět. Zní t sice trchu elitářsky a mžná nafukaně, ale je t dst ambiciózní a dst širké na t, abych v tm našel i ten svůj důvd fungvání ve skautu. Že nejsme jediní, kteří se snaží zlepšení...jsme spjeni se všemi, můžeme si předávat různé zkušensti z různých kultur, máme sestry a bratry všude... Jedním slvem? Sdružvací. Vice? Skaut je rganizace spjující lidi na celém světě nehledě na phlaví, věku, nábženství a mnha jiných věcech. Skauting svět nespasí, ale stále dufám, že lidem pmáhá růst kdekli na světě, a ti pak mhu svět měnit, žít živty takvé, jaké žít chtějí. Vychvávat buducí sbnsti i běžné nelhstejné bčany, nebjící se mít svůj názr, neb i vést statní lidi za mudrým cílem. Byl by hezké, kdyby hlavní funkcí byl seznamvat se, navštěvvat se a t vše byl hrazené z dtací EU. V případě nějakých ptíží se spjit a něc prti tmu udělat jinak je t kvůli dtacím. Na thle neumím dpvědět. Ale nějaku super vznsnu myšlenku bych za tím nehledal. Vytvářet pcit širšíh splečenství. Odburání prvinciálnsti. Sjedncuje lidi, kteří si váží mravních a přírdních hdnt. Spjvat lidi, kteří uznávají alespň pdbné hdnty. Dnes? Výchva mládeže v lepší, zdatnější lidi, c se neslží při prvním prblému v živtě. Dneska čert ví, dříve příprava pr armádu :D. Myslím že stejná jak u nás. Bření bariér. Mírutvrce. Vychvávat dbré lidi. C pr tebe znamená schpnst pracvat na sbě? Je t hláška z červenýh trpaslíka, ale chdil tam inkvizitr a mazal lidi, kteří nedkázali dpvědět, jestli žili smysluplný živt. Takže se snažím dělat věci, c mají smysl jak pr klí tak i jen pr mě;-) a knkrétně třeba naučit se jazyk, sprtvat, neházet dpadky na zem když jdu kl kše a tak další tři dstavce;-). Zahrnuje t schpnst kukat se na sebe pravdivě a upřímně, sebereflektvat svje knání a umět měnit ty věci, které mě mezují v lásce. Dále t zahrnuje přijetí svých tužeb a ptřeb, nalezení chuti d živta a učení se nvých věcí. Nejsem cílevědmý člvěk, tudíž mi mc nejde pracvat sama na sbě. Ráda si vytvářím plány, c a jak budu dělat, abych se v něčem zlepšila, ale většinu mi t mc dluh nevydrží. Pdivný měl sud. Řekli mu: jdi d sebe. Tak šel. Nevrátil se dsud.(asi Jiří Žáček neb taky ne... ale dbře t ukazuje, c si myslím - všeh rzumně, ale an, důležité t je:)). Uvědmit si (a přiznat si) vlastní nedstatky neb přednsti a pracvat na jejich dstranění (mezení) neb prhlubení takvých schpnstí. Pr me t je jedna ze zakladnich schpnsti nutnych pr rzvj clveka. schpnst přemýšlet sbě, zlepšvat se, psunvat se a tím být více nápmcna statním, žít s nimi v lepším vztahu. Získávat zkušensti, umět předávat a pdávat své zkušensti takvým způsbem, aby t druzí chápali. Jít cestu, kteru chci jít, nerezignvat, věřit a plnit (dětské) sny neb jinak "mít c dávat". Být schpen sebereflexe, schpen přijímat kritiku k mé sbě a pracvat na změně k lepšímu. Velmi mnh, ale dnes už v jiných věcech než dříve. T už se skautem mc splečnéh nemá. Překnávat nvé překážky učit se nvým věcem pznávat sám sebe nezamrznut. JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 20

Charakteristika vzdělávacího programu

Charakteristika vzdělávacího programu Charakteristika vzdělávacíh prgramu Základní filsfie mateřské škly:,,důležitější pr dítě předšklníh věku je, jak se v mateřské škle cítí, než t c umí a zná. Vzdělávací cíle vyplývající z filsfie škly:

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu RUSKÝ JAZYK

Charakteristika vyučovacího předmětu RUSKÝ JAZYK Gymnázium, Milevsk, Masarykva 183 Šklní vzdělávací prgram (ŠVP) pr nižší stupeň smiletéh všebecnéh studia 5.1.4. Jazyk a jazykvá kmunikace Charakteristika vyučvacíh předmětu RUSKÝ JAZYK Obsahvé, časvé

Více

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách.

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách. Vstup na trh práce Antace Mdul ppisuje přístupy, způsby a dvednsti ptřebné pr úspěšné hledání práce. Jeh sučástí jsu úkly k jedntlivým tématům a výběr adres pracvních serverů s nabídkami práce. Tip pr

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy ZŠ a MŠ Olmuc Hlice, Náves Svbdy 41 ŠKOLNÍ ŘÁD pracviště Mateřská škla, Náves Svbdy 38 Zpracvala: Jana Skřivánkvá Účinnst: 25.11.2013 Infrmace pdána: Vydal: záknným zástupcům dětí, pracvníkům škly MŠ Hlice

Více

Materiál pro jednání P ČOS. Cíle P ČOS 2015

Materiál pro jednání P ČOS. Cíle P ČOS 2015 20. P ČOS 20. únra 2015 MATERIÁL Č. 20-06-03 Materiál pr jednání P ČOS Předkládá: Tmáš Kučera, člen P ČOS Cíle P ČOS Na 15. jednání P ČOS jsme věnvali dsti času hvru a v závěru i práci na cílech pr P ČOS

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách.

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách. SITUACE NA MÍSTNÍM TRHU Na českém trhu panuje nedůvěra v realitní kanceláře a makléře. Spusta makléřů na trhu se chvá nepctivě. Většina realitních makléřů jsu špatní makléři. Dále dchází k bezdůvdnému

Více

Nároky DGS na rodiče a rodinu, psychické problémy při DGS:

Nároky DGS na rodiče a rodinu, psychické problémy při DGS: Nárky DGS na rdiče a rdinu, psychické prblémy při DGS: zkušensti p 11 letech Ing. Lenka Palatvá předsedkyně bčanskéh sdružení Di Gerge.s. Praha, 12.12. 2013 Hlavní bdy Obsah Úvd 1-3 Psychické prblémy rdičů

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Šklní vzdělávací prgram pr šklní družinu 1. 9. 2009 Lada Keňvá ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Základní škla Jívvá, kres Olmuc, příspěvkvá rganizace Ředitelka škly: Mgr. Pavla Krátká Vychvatelka:

Více

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy Návaznst vzdělávacích prgramů DOX na Rámcvé vzdělávací prgramy Obsah Myšlenkvá základna [ 2 ] Klíčvé kmpetence [ 3 ] Návaznst vzdělávacích prgramů na RVP VV ZŠ a RVP VV G [ 3 ] Výtvarná výchva základní

Více

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91 STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, splek (dále jen MH) Sídl: Hřbitvní 29, Ivančice, 664 91 II. Charakteristika MH a) Sdružení je dbrvlným nevládním neziskvým sdružením vzniklým pdle zákna č. 83/1990

Více

Plán e-bezpečnosti na škole

Plán e-bezpečnosti na škole Tent materiál je výstupem prjektu i-bezpečná škla reg. čísl: CZ.1.07/1.3.50/01.0014. Plán e-bezpečnsti na škle Šklní plán prevence a řešení elektrnickéh násilí Střední škla technická Žďár nad Sázavu 2014

Více

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní

Více

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona Stanvisk Reknstrukce státu ke kmplexnímu pzměňvacímu návrhu nvely služebníh zákna Pslední předlžená verze zákna (verze k 27. 8. 2014) splňuje puze 13 z 38 bdů Reknstrukce státu, z th 7 jen částečně. Z

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012 *UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace Základní škla Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace Zpráva z testvání 7.rčníků ZŠ v rámci prjektu Rzvj a pdpra kvality ve vzdělávání Termín testvání : 18.2.-20.2.2015 Pčet

Více

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11.

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11. PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE 27. 11. 2015, Praha PŘEDSTAVENÍ VÝZEV PŘEDSTAVENÍ VÝZEV Pdpra vybudvání a

Více

I / Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

I / Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2014 DOMOV PRO SENIORY SVĚTLO, POBOČKA PÍSEK KARLA ČAPKA 2549, 397 01 PÍSEK IČO: 708 698 12 ZŘIZOVATEL: JIHOČESKÝ KRAJ U ZIMNÍHO STADIONU 1952/2 370 76 ČESKÉ BUDĚJOVICE

Více

Přednášející: Mgr. WWW.GRAFIA.CZ WWW.GRAFIA.CZ 5 WWW.GRAFIA.CZ WWW.GRAFIA.CZ 6

Přednášející: Mgr. WWW.GRAFIA.CZ WWW.GRAFIA.CZ 5 WWW.GRAFIA.CZ WWW.GRAFIA.CZ 6 Přednášející: Mgr. WWW.GRAFIA.CZ Pučíme Mgr. se z příkladů Grafia, Jana s.r.. Brabcvá špatné praxe? T/F: T: E: Budilva 37 brabcva@grafia.cz 37 722 722 4, 55 77 Plzeň 22 01 WWW.GRAFIA.CZ Mtt: Bže, dej mi

Více

Program prevence nehod a bezpečnosti letů

Program prevence nehod a bezpečnosti letů SEKCE LETOVÁ A PROVOZNÍ Odbr bchdní letecké dpravy Směrnice OLD Dplňující výkladvý/vysvětlující materiál k ACJ OPS 1.037 a IEM OPS 3.037 Prgram prevence nehd a bezpečnsti letů CAA-OLD-01/2010 Verze: 1.

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání ŠKOLNÍ DRUŽINA

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání ŠKOLNÍ DRUŽINA ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pr základní vzdělávání ŠKOLNÍ DRUŽINA Základní škla a mateřská škla, Blížkvice, kr. Znjm příspěvkvá rganizace OBSAH 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE.. 2 2. CHARAKTERISTIKA ŠD. 3 3. CHARAKTERISTIKA

Více

Studentská Agora. - Proběhne 6 krajských kol debatní soutěže pod dozorem poroty.

Studentská Agora. - Proběhne 6 krajských kol debatní soutěže pod dozorem poroty. Studentská Agra Studentská Agra je škla kultivvané diskuze pr středšklské studenty. Jeh sučástí jsu šklení debatních dvednstí a studentská debatní sutěž. Prjekt se snaží zlepšit debatní prstředí v ČR a

Více

Politologie. Stát a národ. Stát: Národ: Národnostní složení státu: Teorie vzniku státu: Novodobé tvoření státu: = věda o politice

Politologie. Stát a národ. Stát: Národ: Národnostní složení státu: Teorie vzniku státu: Novodobé tvoření státu: = věda o politice Plitlgie = věda plitice plis měst lgs věda iks rdina přelm 19./20. stletí - pjem 1949 - samstatná vědní disciplína vyučvaná na univerzitě prvpčátky už v Antice Stát a nárd Stát: - území - st. aparát -

Více

STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR

STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR Článek 1 Název a sídl 1. Dctr Wh FanClub ČR je bčanským sdružením fyzických sb vytvřeným v suladu se záknem č.83/1990 Sb. sdružvání bčanů. Je samstatným právním subjektem

Více

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení Návrh zákna evidenci tržeb připmínkvé řízení Infrmace k 31.3.2015 (a k 9.4.2015) Zpracval: Bhuslav Čížek, SHP SP ČR Znění předlžené p úpravách vychází z připmínkvéh řízení a jednání s MF. Veškeré naše

Více

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní , 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

Submit. Založeno: 15.10.14 Příspěvků: 2304 Členů: 14 Správci: anuste, Jackie0004, majkanova, Saxana

Submit. Založeno: 15.10.14 Příspěvků: 2304 Členů: 14 Správci: anuste, Jackie0004, majkanova, Saxana Prstřen (2) Submit Zalžen: 15.10.14 Příspěvků: 2304 Členů: 14 Správci: anuste, Jackie0004, majkanva, Saxana Známý blíbený i zatracvaný seriál televize Prima. Někdy se pbavíme, ale čast nám zůstává rzum

Více

Zpravodaj projektu PREGNET

Zpravodaj projektu PREGNET Zpravdaj prjektu PREGNET Úvdní slv Přibližně každý desátý bčan České republiky (ČR) se ptýká se zdravtním pstižením, které mu v různé míře kmplikuje vstup neb dluhdbé udržení se na pracvním trhu. Od rku

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

Produktivní činnost vokální činnosti jednohlasý i vícehlasý zpěv, intonace, práce s rytmem, intonace v notovém zápise

Produktivní činnost vokální činnosti jednohlasý i vícehlasý zpěv, intonace, práce s rytmem, intonace v notovém zápise Hudební výchva Charakteristika vyučvacíh předmětu Předmět Hudební výchva vychází ze vzdělávacíh bsahu bru Hudební výchva a integrujícíh tématu Umělecká tvrba a kmunikace vzdělávací blasti Umění a kultura

Více

Dům tří přání www.dumtriprani.cz

Dům tří přání www.dumtriprani.cz Dům tří přání Pmáháme dětem a jejich rdinám, které se citly v krizvé situaci. Naší snahu je umžnit těmt dětem bezpečný vývj v půvdní rdině. Pracviště dmu tří přání Ambulantně terénní centrum Terrnská 7,

Více

Přídavky na děti v mezinárodních případech (Evropská unie, Evropský hospodářský prostor a Švýcarsko) Použití nadstátního práva

Přídavky na děti v mezinárodních případech (Evropská unie, Evropský hospodářský prostor a Švýcarsko) Použití nadstátního práva Přídavky na děti v mezinárdních případech (Evrpská unie, Evrpský hspdářský prstr a Švýcarsk) Pužití nadstátníh práva Tent prspekt Vám má pskytnut přehled zvláštnstech v mezinárdních případech. Všebecné

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ *UOHSX007U4K1* UOHSX007U4K1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0813/2015/VZ-40365/2015/523/MKv Brn 20. listpadu 2015 Úřad pr chranu hspdářské sutěže jak rgán příslušný pdle 112 zákna

Více

VNITŘNÍ PRAVIDLA ODLEHČOVACÍ SLUŽBY

VNITŘNÍ PRAVIDLA ODLEHČOVACÍ SLUŽBY VNITŘNÍ PRAVIDLA ODLEHČOVACÍ SLUŽBY KDO JSME A KOMU SLOUŽÍME platná d 1. 4. 2015 Charakteristika dlehčvací služby Odlehčvací služba je terénní služba pskytvaná sbám, které mají sníženu sběstačnst z důvdu

Více

PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesco recepty - soutěž pro zaměstnance

PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesco recepty - soutěž pro zaměstnance PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesc recepty - sutěž pr zaměstnance A. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Prvzvatelem sutěže, který má na starsti technicku a rganizační stránku sutěže, je splečnst Brandz Friendz Prductin s.r.., se sídlem

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy Technická specifikace předmětu plnění VR Organizace dtazníkvéh šetření mbility byvatel města Bratislavy Zadavatel: Centrum dpravníh výzkumu, v. v. i. dále jen zadavatel 1 PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Předmětem

Více

2. Kulatý stůl aneb veřejná debata mezi vedením, studenty, profesory a absolventy Gymnázia Olomouc-Hejčín

2. Kulatý stůl aneb veřejná debata mezi vedením, studenty, profesory a absolventy Gymnázia Olomouc-Hejčín 2. Kulatý stůl aneb veřejná debata mezi vedením, studenty, prfesry a abslventy Gymnázia Olmuc-Hejčín Datum: 23.6.2012 Čas: 14:30 16:30 Míst: BUHV1, Gymnázium Olmuc-Hejčín, Tmkva 45 Prgram: 1. Úvdní slv

Více

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015 Svaz průmyslu a dpravy České republiky Cnfederatin f Industry f the Czech Republic Stanvisk k dkumentu Řešení dalšíh pstupu územně eklgických limitů těžby hnědéh uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Více

P 1.1 - BAREVNÝ PODZIM

P 1.1 - BAREVNÝ PODZIM NÁZEV PROJEKTU: P 1.1 Barevný pdzim P 1.1 - BAREVNÝ PODZIM ROČNÍK, PRO KTERÝ JE PROJEKT URČEN: 1. 5. PŘEDMĚTY, V NICHŽ SE PROJEKT REALIZUJE: Čj, Pk (Přv), Vv, Pč, Tv PŘEDPOKLÁDANÁ ČASOVÁ DOTACE: 1 měsíc

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011 *uhsx0039d6p* UOHSX0039D6P ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. únra 2011 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Výzkum a vývj zařízení pr detekci pvrchvých vad zakázka na služby zadávaná dle Pravidel pr výběr ddavatelů v rámci Operačníh prgramu Pdnikání a invace pr knkurenceschpnst Zadavatel

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016 *UOHSX0084T2L* UOHSX0084T2L ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brn: 22. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

Pravidla programu SmartUp

Pravidla programu SmartUp Pravidla prgramu SmartUp Pr kh je prgram SmartUp? Pr všechny ve věku 15 26 let včetně. Rzhdující je datum uknčení přijímání přihlášek dané výzvy. K tmut datu musí být všem členům týmu minimálně 15 a maximálně

Více

k elektronickému výběrovému řízení na úplatné postoupení pohledávek z titulu předčasně ukončených leasingových smluv

k elektronickému výběrovému řízení na úplatné postoupení pohledávek z titulu předčasně ukončených leasingových smluv INFORMAČNÍ MEMORANDUM č. 4/3/2009/11 k elektrnickému výběrvému řízení na úplatné pstupení phledávek z titulu předčasně uknčených leasingvých smluv Praha, 30.11.2010 Infrmační memrandum č. 4/3/2009/11 1/9

Více

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním Člvěk a svět práce Charakteristika vyučvacíh předmětu Vzdělávací blast Člvěk a svět práce klade velký důraz na praktické pužití získaných znalstí a dvednstí, které žák získá řešením mdelvých situací a

Více

Střední odborná škola Josefa Sousedíka Vsetín

Střední odborná škola Josefa Sousedíka Vsetín Střední dbrná škla Jsefa Susedíka Vsetín Schpnst dpuštět neznamená přijímat neb schvalvat ubližvání. (J. Gray) Tent Krizvý prgram prti šikanvání č. 483/PR/2015 ze dne 29. srpna 2015 nabývá účinnsti d 1.

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX008357X* UOHSX008357X ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0114/2016/VZ-07578/2016/521/MŽi Brn 26. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Výsledky sledvání indikátru ECI/TIMUR A.3: Mbilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Vydala: Týmvá iniciativa pr místní udržitelný rzvj Zpracval: Jsef Nvák http://www.timur.cz 2008 Úvd Indikátr

Více

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB Přílha č. 1b zadávací dkumentace GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB verze 1.0 Obsah 1 Vymezení cílů prjektu 3 2 Prcesní architektura 4 2.1 Základní výchdiska návrhu prcesní architektury 4 2.2 Pstup tvrby a pužité

Více

INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB

INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Obsah: 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ...

Více

Zpráva pro uživatele

Zpráva pro uživatele Zpráva pr uživatele verze 1.0 Zpráva pr uživatele Histrie dkumentu: Verze Datum Schválil 1.0 26.7.2005 Manažer QCA e-mail: manager.pstsignum@cpst.cz Tent dkument pskytuje základní přehled hierarchii certifikačních

Více

Metodická příručka Omezování tranzitní nákladní dopravy

Metodická příručka Omezování tranzitní nákladní dopravy Metdická příručka Omezvání tranzitní nákladní dpravy K právnímu stavu ke dni 1. ledna 2016 Obsah 1 Na úvd... 2 2 Základní pjmy... 3 3 Obecně k mezvání tranzitní nákladní dpravy... 4 4 Prvedení příslušnéh

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ *UOHSX0037IM8* UOHSX0037IM8 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č.j.:ÚOHS-S308/2010/VZ-14964/2010/510/OK V Brně dne: 26.11.2010 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

Otevřený dopis mladých lidí všeho věku o liturgii

Otevřený dopis mladých lidí všeho věku o liturgii Adresáti: Arcibiskupství pražské Česká biskupská knference Sekce pr mládež ČBK Apštlská nunciatura ČR Na vědmí: Svatý Stlec Kngregace pr bhslužbu a svátsti katlická média V Praze, 7. října 2009 Otevřený

Více

DeepBurner Free 1.9. Testování uživatelského rozhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011. Testování uživatelských rozhraní 2011 ČVUT FEL

DeepBurner Free 1.9. Testování uživatelského rozhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011. Testování uživatelských rozhraní 2011 ČVUT FEL Testvání uživatelských rzhraní 2011 DeepBurner Free 1.9 Testvání uživatelskéh rzhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011 Daniel Mikeš Tmáš Pastýřík Ondřej Pánek Jiří Šebek Testvání uživatelských rzhraní

Více

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami Smluva revitalizaci, svícení, bnvě, údržbě a prvzvání distribuční sustavy elektrické energie sítě veřejnéh světlení na základě metdy Energy Perfrmance and Quality Cntracting uzavřená pdle 1746 dst. 2 bčanskéh

Více

Prezentace projektů Dalekohled a Společně do školky!

Prezentace projektů Dalekohled a Společně do školky! Prezentace prjektů Dalekhled a Splečně d šklky! O prjektu Název: Dalekhled Reg. č. prjektu: CZ.1.07/1.2.31/02.0022 Příjemce: Člvěk v tísni,.p.s., reginální pbčka Plzeň Termín realizace: 03/2013-02/2015

Více

Dohoda o výkonu pěstounské péče

Dohoda o výkonu pěstounské péče Dhda výknu pěstunské péče Název rganizace: Centrum pr dítě a rdinu LATUS Právní frma: bčanské sdružení se sídlem Nýřanská 34, 323 26 Plzeň IČ: 22767452 reg. MVČR 4.11.2011.pd č.j. VS/1-1/86 311/11-R zast.

Více

VYUŽITÍ MULTIMEDIÁLNÍ TECHNIKY VE VÝUCE ANGLIČTINY UČÍME SE ANGLIČTINU S INTERAKTIVNÍ TABULÍ SMARTBOARD

VYUŽITÍ MULTIMEDIÁLNÍ TECHNIKY VE VÝUCE ANGLIČTINY UČÍME SE ANGLIČTINU S INTERAKTIVNÍ TABULÍ SMARTBOARD VYUŽITÍ MULTIMEDIÁLNÍ TECHNIKY VE VÝUCE ANGLIČTINY UČÍME SE ANGLIČTINU S INTERAKTIVNÍ TABULÍ SMARTBOARD Cíle kurzu: Účastník získá ptřebné infrmace a prakticky si svjí metdy, tipy a triky k efektivnímu

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

Vzorové osnovy doplňujícího vzdělávacího oboru EtV (projekt Etická výchova a učebnice reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.00/26.0114)

Vzorové osnovy doplňujícího vzdělávacího oboru EtV (projekt Etická výchova a učebnice reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.00/26.0114) Vzrvé snvy dplňujícíh vzdělávacíh bru EtV (prjekt Etická a učebnice reg. č. prjektu: CZ.1.07/1.1.00/26.0114) 1. rčník Etická Téma Základy mezilidských vztahů Žák: Výstup si svjí slvvání křestními jmény,

Více

Pravidla programu SmartUp

Pravidla programu SmartUp Pravidla prgramu SmartUp Pr kh je prgram SmartUp? Pr všechny ve věku 15 26 let (včetně). Rzhdující je datum uknčení přijímání přihlášek dané výzvy. K tmut datu musí být všem členům týmu minimálně 15 a

Více

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Výtvarná výchva Charakteristika vyučvacíh předmětu Předmět Výtvarná výchva vychází ze vzdělávacíh bsahu Výtvarný br RVP G. Hlavní význam je kladen na frmvání estetickéh a citvéh vnímání, utváření sbních

Více

SDRUŽENÍ NERATOV, o.s.

SDRUŽENÍ NERATOV, o.s. SDRUŽENÍ NERATOV,.s. partner prjektu Ergtep pr žáky i pedaggy, reg. čísl CZ.1.07/1.1.00/54.0051 www.neratv.cz Kd jsme? Sdružení Neratv,.s. bčanské sdružení zalžené rku 1992 naše pslání bnva vysídlené vsi

Více

Informační audit teorie a praxe v České republice

Informační audit teorie a praxe v České republice Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz

Více

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR A V KOMPARACI SE ZEMĚMI EU IVANA DRDLOVÁ

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR A V KOMPARACI SE ZEMĚMI EU IVANA DRDLOVÁ UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR A V KOMPARACI SE ZEMĚMI EU IVANA DRDLOVÁ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2008 PODĚKOVÁNÍ Hlavní pděkvání patří panu dc. Ing. Jarslavu

Více

Vedení skupiny. Autor: Zdeněk Weber

Vedení skupiny. Autor: Zdeněk Weber Vedení skupiny Autr: Zdeněk Weber 1 Obsah Obsah...1 Úvdní slv...2 1. Umění vést skupinu, leadership...3 1.1 Na c pamatvat... 3 1.2 Vedení je vždy splu-tvření/c-creatin... 4 1.3 Na c se sám sebe ptát?...

Více

PŘÍPRAVA, ORGANIZACE A REALIZACE PROJEKTU

PŘÍPRAVA, ORGANIZACE A REALIZACE PROJEKTU PŘÍPRAVA, ORGANIZACE A REALIZACE PROJEKTU Příprava a realizace barevných dnů je rzdělena d všech tříd v MŠ. Každá třída připravuje jeden barevný den. Děti se střídají v jedntlivých třídách a každý den

Více

základní rozsah seminářů: 3-8 vyučovacích hodin (1 vyučovací den) cena seminářů: 7.000 Kč za 1 vyučovací den (8 hodin), 13.000 Kč za 2 vyučovací dny

základní rozsah seminářů: 3-8 vyučovacích hodin (1 vyučovací den) cena seminářů: 7.000 Kč za 1 vyučovací den (8 hodin), 13.000 Kč za 2 vyučovací dny Měkké dvednsti (semináře, výcviky, wrkshpy, knzultace, kučvání, mentring ) MĚKKÉ DOVEDNOSTI SOFT SKILLS ING. MGR. MARIE NOVÁKOVÁ základní rzsah seminářů: 3-8 vyučvacích hdin (1 vyučvací den) cena seminářů:

Více

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách)

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) platná d 1.1.2016 Vnitřní předpis města Náchda pr zadávání veřejných zakázek maléh rzsahu (mim režim zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách) Zadavatel je pvinen ddržvat zásady transparentnsti, rvnéh

Více

Přednášky Teorie řízení Tereza Sieberová, 2015 LS 2014/2015

Přednášky Teorie řízení Tereza Sieberová, 2015 LS 2014/2015 -černě přednášky -červeně cvičení různě přeházené, pdle th, jak jsme pakvali, datum dpvídá přednáškám PŘEDNÁŠKA 10.2. C je t řízení? Subjektivní, cílevědmá činnst lidí Objektivně nutná Pznává a využívá

Více

PEXESO UŽIVATELSKÝ MANUÁL

PEXESO UŽIVATELSKÝ MANUÁL PEXESO UŽIVATELSKÝ MANUÁL Obsah 1. ÚVOD DO HRY 3 1.1. Histrie hry 3 1.2. Pravidla hry 3 1.3. Pčítačvá verze hry 3 2. INSTALACE HRY 4 2.1. Instalace z disku CD-ROM 4 2.2. Instalace hry stažené z internetu

Více

Stanovy SKODAMOTOR Veterán Klubu

Stanovy SKODAMOTOR Veterán Klubu Článek 1 Stanvy SKODAMOTOR Veterán Klubu Název, půsbnst, sídl a symbly 1. SKODAMOTOR Veterán Klub (SVK) je samstatným suverénním a dbrvlným bčanským sdružením zájemců v blasti histrie mtrismu, zalžené

Více

Co JE, K ČEMU JE A JAK SE PRACUJE S GISEM

Co JE, K ČEMU JE A JAK SE PRACUJE S GISEM C je, k čemu je a jak se pracuje s GISem C JE, K ČEMU JE A JAK SE PRACUJE S GISEM Ve sdělvacích prstředcích se stále více mluví tm, že žijeme v "infrmačním věku JJ. Na infrmace se nahlíží jak na klíč k

Více

ARTISTA NEWS No 1. Vše závisí na chlazení

ARTISTA NEWS No 1. Vše závisí na chlazení ARTISTA NEWS N 1. Vše závisí na chlazení Věda sama sbě: také přivelkých rzměrech skla pr fusing dsáhnut během chladicíhprcesujedntnutepltuuvnitř skleněnéplchy Téma chlazení je shledem na spékané skl stále

Více

Předem děkujeme za vyplnění a ochotu podílet se na rozvoji našeho městyse.

Předem děkujeme za vyplnění a ochotu podílet se na rozvoji našeho městyse. DOTAZNÍK PRO PODNIKATELE Vážení pdnikatelé, dvlujeme si Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb pdnikatelských subjektů půsbících v Nvém Hrádku. V dtazníku najdete tázky

Více

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o.

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o. Dplední prgram 9:30 9:45 Zahájení knference 9:45 10:20 Úvdní slv Mgr. Milslav Kvapil, ředitel splečnsti DYNATECH s.r.. Odbrný blk 1.: Vztahy mezi zřizvatelem a příspěvkvými rganizacemi (principy, pravidla,

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka:

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 12 Čísl vydání: 2.1 Stránka:

Více

Školní vzdělávací program mateřské školy Paskov pro školní rok 2010-2011

Školní vzdělávací program mateřské školy Paskov pro školní rok 2010-2011 Mateřská škla Paskv, příspěvkvá rganizace, Místecká 758, 739 21 Paskv Mezinárdní prgram předšklníh vzdělávání prjekt Z a č í t s p l u Šklní vzdělávací prgram mateřské škly Paskv pr šklní rk 2010-2011

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

Zajistit všem ve vzdělávání bezpečné prostředí.

Zajistit všem ve vzdělávání bezpečné prostředí. Strategie 2020 Ve strategii 2020 jsu stanveny tři průřezvé pririty. Jak materiál strategickéh charakteru je vyská míra becnsti nezbytná, přest je dkument pstižen frmulacemi, které jej znehdncují. Stanvení

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

VÝCHOVNĚ - VZDĚLÁVACÍ OBSAH

VÝCHOVNĚ - VZDĚLÁVACÍ OBSAH VÝCHOVNĚ - VZDĚLÁVACÍ OBSAH 1. Míst kde žijeme Žák si utváří představy živtě v rdině, vytváří si pzitivní vztah ke škle a šklní družině na základě zkušenstí z každdenníh živta, pznává nejbližší klí, vytváří

Více

Shop System - Smlouva o poskytování software

Shop System - Smlouva o poskytování software Shp System - Smluva pskytvání sftware Pskytvatel: NetSystems Slutin s.r.., zapsaná v bchdním rejstříku Městskéh sudu v Praze, ddíl C, vlžka 151732 Zenklva 37, Praha 8, Libeň 180 00 IČ: 28896416, DIČ: CZ28896416

Více

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace Sylabus mdulu: B - Strategické řízení rganizace Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX004YPRY* UOHSX004YPRY ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S338/2012/VZ-13234/2013/512/JHl Brn 15. července 2013 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 dst. 1 zákna

Více

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk Únr 2008 Studie vznikla v rámci prjektu Alternativy pr Frýdlantsk, který krdinuje Jizerskještědský hrský splek.

Více

Maturitní prací student osvědčuje svou schopnost samostatně pracovat na projektech a aktivně využívat nabyté zkušenosti

Maturitní prací student osvědčuje svou schopnost samostatně pracovat na projektech a aktivně využívat nabyté zkušenosti GYMNÁZIUM DR.J. PEKAŘE Maturitní prací student svědčuje svu schpnst samstatně pracvat na prjektech a aktivně využívat nabyté zkušensti Pravidla pr psaní maturitní práce. Hdncení práce Frmální zpracvání

Více

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014 Krajský úřad Ústeckéh kraje Sutěž - DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014 Pdmínky sutěže Odbr SMT 20.11.2013 Pdmínky celkrajské mtivační sutěže na šklní rk 2013/2014 DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014

Více

OBNOVA NERATOVA. Projekt Sdružení Neratov, o.s. www.neratov.cz

OBNOVA NERATOVA. Projekt Sdružení Neratov, o.s. www.neratov.cz OBNOVA NERATOVA Prjekt Sdružení Neratv,.s. www.neratv.cz Kd jsme? Sdružení Neratv,.s. bčanské sdružení zalžené rku 1992 naše pslání bnva vysídlené vsi a putníh místa pmc lidem s pstižením a puštěným dětem

Více

Tvorba elektronického herbáře

Tvorba elektronického herbáře Průvdní list kurzu Vzdělávání ICT metdiků - Gymnázium Cheb Tvrba elektrnickéh herbáře Autr kurzu: Mgr. Mirslava Vaicvá Vyučvací předmět: Bilgie a infrmatika Rčník: Kvarta smiletéh studia gymnázia, ppř.

Více