1 Úvod k elektronickému podpisu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1 Úvod k elektronickému podpisu"

Transkript

1 Bakaláská práce Jií Horník 1 Úvod k elektronickému podpisu 1.1 Úvod práce Efektivní komunikace je jednou ze základních podmínek vzniku nové "informaní" spolenosti. Množství informací, které je teba penášet, neustále roste a stejn tak rostou nároky na rychlost a bezpenost komunikace. Není pochyb, že elektronická komunikace je velice efektivní. Staí srovnat dobu za kterou dojde na druhý konec svta obyejný papírový dopis, s dobou, za kterou tam dojde e- mail. Tím by byla vyešena rychlost komunikace, ale co bezpenost? Klasická pošta si za staletí své existence vypracovala mechanismy, jak uritou míru bezpenosti zajistit. Tmito mechanismy jsou poštovní obálka, s ní související poštovní tajemství a podpis. U pošty elektronické nám bezpenostní funkce zajišuje podpis elektronický spolu s mechanismy šifrování samotné zprávy. Navíc elektronický podpis není samozejm omezen jen na elektronickou poštu, ale umožuje nám podepsat jakoukoli digitální zprávu. O tom však dále. Jedná se bezpochyby o vc velmi užitenou. Pesto se zdá být obany této zem ponkud opomíjen. Stále nedochází k tak masovému rozšíení, aby každý oban disponoval vlastním elektronickým podpisem. I když dlužno íci, že tento rst zaíná již zvolna akcelerovat. Pro tedy již nedošlo k rozšíení elektronického podpisu? E-podpis totiž není nco, co by mohlo fungovat izolovan. Potebuje ke své existenci urité píznivé spoleenské prostedí. Rysy prostedí, které brání jeho rozšíení, mžeme nazvat bariéry rozšíení e- podpisu. Možných bariér nás napadne celá ada. Od tzv. poítaové (ne)gramotnosti pes cenu služeb, legislativní podmínky a informovanost oban apod. po možnosti použití. Nkteré z bariér pominou samy, nkteré musí vyešit stát a nkteré se vyeší samy za podpory státu. V této práci se v podstat budu zabývat vtšinou bariér, ale ty které osobn považuji za fundamentální, jsou poslední zmínné možnosti použití. V podstat se budu snažit zodpovdt otázku: "Kde všude mžeme elektronický podpis využít, když si jej poídíme". Cílem je najít co nejvíce možností, které eský trh skrývá. Od podepsání jednoduchého u po komunikaci se státní správou v podob nap. podání daového piznání. Samozejm nemohu zaít popisovat jednu aplikaci po druhé bez toho, abych alespo strun vysvtlil, co vlastn elektronický podpis je, a na jakých principech je založen. Dále bych se chtl rovnž pomrn strun zmínit o legislativ, nebo ta je dalším podstatným prvkem zmínného prostedí. Dalším tématem souvisejícím s možnostmi použití e-podpisu je trh v R jako celek. Tedy srovnání rzných poskytovatel certifikaních služeb a jejich produkt. Potom již pistoupíme k samotným možnostem využití e-podpisu v eské praxi. Pokusím se detailn popsat všechny možnosti použití. Dle statistik citovaných v [3] bychom mohli o malém rozšíení e-podpisu polemizovat, nebo se zde íká: "Certifikaní autority (CA) vydaly loni v R ádov nkolik set tisíc komerních certifikát". V lánku je ale dále vysvtleno, pro toto íslo není zvláštním dvodem k jásání. Tyto komerní certifikáty byly vydány vtšinou pro klienty bank, kteí chtjí využívat njaké formy homebankingu. Na tom by ješt nebylo nic tragického, nebýt - 1 -

2 Možnosti použití elektronického podpisu v R v roce 2004 toho, že takto vydaný certifikát je možno použít pouze ke komunikaci s danou bankou. Jinými slovy: si jím nepodepíšete. Dále je v [3] uveden názor, že klíem k tomuto problému je stát. Tedy využití kvalifikovaného elektronického podpisu pi komunikaci se státní správou. Pokud vznikne systém, ve kterém bžný oban mže komunikovat s úady z domova, bude ho to motivovat k získání kvalifikovaného certifikátu. Pokud už takový certifikát bude mít, bude jej chtít využívat i v komerních aplikacích. Banky a ostatní subjekty mu to díve nebo pozdji budou muset umožnit. Toto je stav do kterého bychom se chtli dostat. Stav kdy každý oban vlastní svj kvalifikovaný certifikát, který mu umožní vytváet elektronické podpisy. Stav kdy každý má jeden elektronický podpis, který je s jeho osobou spojen tak jako podpis klasický. Jak už bylo eeno, na zaátku tohoto procesu bude stát. Jeho cílem musí být co nejrychlejší zpístupnní svých agend elektronické komunikaci (vytvoení e-agend)

3 Bakaláská práce Jií Horník 1.2 Co je e-podpis a jeho význam Co to vlastn elektronický podpis je? Pro bychom mli o jeho zavedení do bžného života usilovat? To jsou otázky, na které odpoví tato kapitola. Elektronický podpis je ním, co mže významn zmnit mnohé oblasti lidského života. K nejvýznamnjším zmnám, které se dotknou adového obana této zem patí projekt tzv. e-governmentu. V nm jde o pemnu vnitních i vnjších vazeb veejné správy za využití moderních informaních a komunikaních technologií. Cílem e-governmentu je zefektivnní proces probíhajících ve státní zpráv a zvýšení kvality služeb poskytovaných veejnosti. Jedním z pilí e-governmentu je dálkový pístup ke správním agendám a s tím související elektronizace tchto agend. Pro obany mají tyto snahy velký význam hned z nkolika dvod: 1. Nebudou muset vážit cestu na úad. 2. Nebudou se muset setkávat osobn s úedníky. 3. Nebude prostor pro korupci. 4. Práci úad bude možno lépe organizovat. Na rutinní procesy bude nap. možné používat principy workflow, nebo ásti proces automatizovat což vytvoí úedníkm prostor vnovat se netypickým pípadm. Efektivní úad je pak koneckonc výhodou i pro veejnost. Další oblastí, kde se e-podpis uplatní, je elektronické obchodování (e-commerce). Již v úvodu jsem naznail, že se zde elektronické podpisy využívají již delší dobu (bankovnictví). Nicmén problém je v nejednotnosti. Úloha státu je tedy dvojí. Jednak musí vytvoit legislativní prostedí, ve kterém se trh e-podpisu (resp. celý informaní trh) bude moci sám rozvíjet. Jednak musí udávat krok ve tvorb aplikací. Komerní sféra je totiž závislá na kritické mase. Zane se rozvíjet až tehdy, když bude cítit dostatenou poptávku po daných produktech. Pro bezproblémové fungování jak e-governmentu tak e-commerce je nutná uritá jistota v komunikaci. Jistota o tom, s kým jednáme a v tom, že náš partner nebude moci své jednání pozdji popít. eeno odbornji, potebujeme mít jistotu v: Identifikaci. Autentifikaci. Integrit zprávy. Nepopiratelnosti odpovdnosti. Tyto tyi funkce plní práv elektronický podpis. Konkrétní pojmy budou definovány v následující kapitole, ale v podstat jde o to, vdt, s kým jednáme (identifikace), mít jistotu, že je to opravdu daná osoba (poíta, program, firma) (autentifikace), že zpráva, kterou jsme si poslali, nebyla pi penosu zmnna (integrita) a že partner nebude moci sdlení pozdji popít (nepopiratelnost). Tyto funkce nám zajistí elektronický podpis. V uritých situacích bychom také chtli zajistit utajení ped tetími osobami. Tuto funkci sice e-podpis principiáln nezajišuje, ale v konkrétních implementacích je s ní poítáno a systémy provádjí šifrování zprávy

4 Možnosti použití elektronického podpisu v R v roce 2004 Snad jsou toto dostatené dvody, pro usilovat o zavedení elektronického podpisu. Nyní bych rád strun popsal, co elektronický podpis je. Podrobnji jsou principy popsány v kapitole 2. Definice v zákon o elektronickém podpisu [4] íká, že elektronickým podpisem se rozumí: "údaje v elektronické podob, které jsou pipojené k datové zpráv nebo jsou s ní logicky spojené a které slouží jako metoda k jednoznanému ovení identity podepsané osoby ve vztahu k datové zpráv". Dále rozlišuje tzv. zaruený elektronický podpis, který má ponkud písnjší kritéria. Zákon nenaizuje konkrétní zpsob provedení elektronického podpisu. Dležité tedy je, že e-podpis jsou údaje v elektronické podob. Mohli bychom to chápat jako digitální podobu, tedy posloupnost bit. Který z pojm elektronický a digitální je podmnožinou kterého, je tžké íci. Budeme tedy od tohoto místa dále chápat pojem elektronický podpis jako prnik pojm elektronický a digitální. Dležité je, že se jedná o íslo, které závisí jak na zpráv, tak na podepisující osob. Tento podpis není na rozdíl od "klasického" podpisu vždy stejný. Ani to není cílem. Neexistují podpisové vzory. Pravost podpisu se zjišuje na základ metod asymetrické kryptografie. Jeho zfalšování je prakticky nemožné a je proto bezpenjší než podpis klasický

5 Bakaláská práce Jií Horník 1.3 Vysvtlení základních pojm Elektronický podpis Elektronický ekvivalent vlastnoruního podpisu dokumentu. Ve skutenosti elektronický (digitální) podpis zahrnuje více funkcí: identifikuje autora ( autenticita ) a podepisuje dokument ( integrita ). Je závislý na obsahu daného dokumentu, proto nemže být jiným dokumentem bez povšimnutí nahrazen. Obdobn, podepsaný dokument nemže být zamnn jiným. Následné ovení podpisu odhalí tyto zásahy tetí stranou. Údaje v elektronické podob, které jsou pipojené k datové zpráv nebo jsou s ní logicky spojené a které slouží jako metoda k jednoznanému ovení identity podepsané osoby ve vztahu k datové zpráv. Zákon 227/2000 sb. Tyto dv definice daný pojem vysvtlují velmi zeteln a není v podstat teba k nim nco dodávat Zaruený elektronický podpis Dle zákona 227/2000 sb. je to takový e-podpis, který je jednoznan spojen s podepisující osobou, umožuje její identifikaci ve vztahu k datové zpráv, byl vytvoen pomocí prostedk, které podepisující osoba kontroluje a umožuje ovit integritu dat. V této práci vtšinou pod pojmem elektronický podpis rozumím zaruený elektronický podpis Public Key Infrastructure Soubor hardwarových a softwarových prostedk, osob, metod a postup potebných k vytvoení, správ, distribuci a zneplatování certifikát založených na asymetrické kryptografii Asymetrické šifrování Šifrovací (kryptografické) metody založené na páru klí. Veejný klí je všem dostupný a privátní klí je tajný. V závislosti na úelu použití se jedním z klí zpráva zašifruje a potom mže být dešifrována jen druhým klíem z daného páru Hashovací funkce Matematické operace, které mají na vstupu posloupnost bit libovolné délky a vrací posloupnost bit konstantní délky - tzv. hash otisk. Piemž je relativn snadné vypoítat hash otisk ze zprávy, ale je nemožné vypoítat z otisku zprávu Certifikát Elektronická obdoba identifikaního prkazu. Obsahuje osobní údaje držitele spolu s jeho veejným klíem. Je elektronicky podepsán dvryhodnou tetí osobou, která ztvrzuje že data osoby a veejný klí k sob patí. Kvalifikovaný certifikát je certifikát, který vydal kvalifikovaný poskytovatel certifikaních služeb, a který spluje požadavky 12 zákona 227/2000 sb. nap. oznaen jako kvalifikovaný certifikát, osobní data podepisující osoby, platnost, omezení hodnot transakcí pro které se smí použít atd

6 Možnosti použití elektronického podpisu v R v roce Poskytovatel certifikaních služeb Neboli certifikaní autorita (CA). Fyzická nebo právnická osoba, která vydává certifikáty, udržuje revokaní seznamy, pípadn poskytuje další služby s tím související. Kvalifikovaný poskytovatel certifikaních služeb - PCS, který vydává kvalifikované certifikáty (resp. kvalifikovaná asová razítka) a splnil ohlašovací povinnost podle zákona Akreditovaný poskytovatel certifikaních služeb - PCS jemuž byla dle zákona udlena akreditace. Pro komunikaci se státní správou je nutné mít kvalifikovaný certifikát od akreditovaného poskytovatele Integrita Jistota, že zpráva nebyla pi penosu nebo v ase zmnna Autenticita Jistota, že zprávu vytvoila osoba, o níž si to myslíme. Autentifikace je proces zjišování, zda nkdo nebo nco je tím, za koho nebo za co se prohlašuje. Podrobn je tento pojem pojednán v lánku [8]

7 Bakaláská práce Jií Horník 2 Základy techniky šifrování 2.1 Úvod V této kapitole se budu strun vnovat technologickému zázemí elektronického podpisu. Vysvtlíme si model podepsání datové zprávy, penosu a následného ovení podpisu a ovení identity podepisujícího. Ješt ped tím bude úelné zmínit se o základních principech, které jsou v tomto modelu využity. Jedná se o hashovací funkce, asymetrické šifrovací algoritmy a certifikáty. Kombinace tchto metod zajistí všechny výše zmínné funkce elektronického podpisu, tedy: identifikace, autenticita, integrita, a neodmítnutelnost. 2.2 Hash otisk dokumentu a hash funkce Základem elektronického podpisu je tzv. datová zpráva. Ta je tím, co chceme podepsat. Elektronickým podpisem mžeme podepsat cokoli od prostého textu o velikosti nkolika byt až po libovoln velké datové soubory. Jedinou podmínkou je, aby datová zpráva mla digitální podobu. Aby byla vyjádena jako posloupnost bit. Protože podepisování celé zprávy by v krajním pípad mohlo trvat velice dlouho a velikost vzniklého podpisu by byla závislá na velikosti pvodní zprávy, je nutné z posloupnosti bit promnné délky dostat posloupnost bit o pevné délce. Toto nám umožují tzv. hashovací funkce s jejichž pomocí vytvoíme tzv. otisk zprávy. Hash funkce pevádjí zprávu libovolné délky na hash hodnotu konstantní délky. Mají pedevším tyto vlastnosti: Jednosmrnost: Ze zprávy je snadné vypoítat hash hodnotu, ale je nesnadné z hash hodnoty vypoítat zprávu. Unikátnost hash hodnoty: Také je nesnadné vytvoit jinou zprávu se stejnou hash hodnotou. Typickými pedstaviteli jsou MD5 a SHA-1. Praktickou ukázku výpotu mžeme vyzkoušet nap. na Algoritmus MD5 (message digest 5) je funkce vyvinutá Ronaldem Rivestem z RSA, aby odstranila nedostatky MD4. Je popsána v RFC1321 [13]. Algoritmus probíhá zjednodušen takto: 1. Zpráva je rozdlena do 512-bitových blok. Poslední blok je doplnn (padding) jedním bitem 1 a n-bity 0 až do délky 448 bit. V posledních 64 bitech je uvedena délka zprávy ped paddingem. 2. Uritým zpsobem se inicializují 4 32-bitové promnné A,B,C,D. 3. Pro každý blok postupn probhne hlavní cyklus, který má 4 kola. V každém kole probhne 16 rzných operací se 3 ze 4 promnných. Výsledek tchto operací je ješt uritým zpsobem promíchán se 4-tou promnnou. Tento výsledek se uloží do jedné z promnných a zane další kolo. Toto se tedy stane m*4, kde m je poet blok a 4 reprezentuje ona 4 kola. 4. Dostáváme nové promnné A,B,C,D po 32 bitech, které tvoí náš 128 (4*32)-bitový otisk zprávy. Na rozdíl od MD4 (rfc1320) je MD5 sice trochu pomalejší, ale za to o hodn bezpenjší. Zmny jsou v nkterých funkcích, jsou tyi kola místo tí, každý krok pidá výsledek pedchozího atd

8 Možnosti použití elektronického podpisu v R v roce 2004 Algoritmus SHA-1 (secure hash algorithm) byl vyvinut v NIST (National Institute of Standards and Technology). Je popsán v PUB [14]. Je podobný MD5 (napíklad padding probíhá stejn). Opt se zde njakým zpsobem promíchávají rzné vci, až vzniknou urité promnné, které tvoí otisk zprávy. Rozdíl je v tom, že SHA pracuje s 5-ti 32- bitovými promnnými, takže otisk má 160-bit. Tato metoda je považována za bezpenjší. Existují zde dv možné cesty promíchávání, kterými se ale dojde ke stejnému výsledku. Takto získaná hash hodnota je tím, co nazýváme otisk zprávy. S tím se potom pracuje dále a použitím šifrovacích algoritm se vzniká z otisku samotný podpis

9 Bakaláská práce Jií Horník 2.3 Asymetrické šifrování Šifrování je proces skrývání informace tak, aby byla neitelná bez zvláštní znalosti (viz encryption z [2]). Touto zvláštní znalostí mže být jednak znalost samotného algoritmu nebo znalost klíe. Šifry založené na utajení algoritmu jsou nazývány "klasické". Jde o to, že krom zúastnných nikdo nezná postup, jakým byla zpráva zašifrována. Vyzrazením algoritmu je šifra prolomena. Moderní šifry znalost algoritmu pedpokládají. Postupy jsou zveejnny, ale je utajena souást, která do algoritmu vstupuje. Tato souást se nazývá klí. Ve skupin moderních šifer ješt rozlišujeme šifry se soukromým klíem (s jedním klíem, i symetrickým klíem) a šifry s veejným klíem (dvma klíi, asymetrické šifry). Symetrické šifry jsou založeny na zveejnní algoritmu a utajení klíe. Klí zde existuje jeden a znají ho pouze zúastnní. Zpráva je stejným klíem zašifrována a stejným rozšifrována. Pedstaviteli jsou algoritmy DES, AES, nebo IDEA. Výhodou je rychlost algoritmu. Naopak nevýhodou je nutnost stejného klíe u odesílatele i adresáta. Pro lepší pedstavu jsem pipravil následující obrázek. obrázek 1 - Symetrické šifrování Tento zpsob šifrování ale není vhodný pro elektronický podpis, protože je jednak nutné penést njakým zpsobem samotný klí. Druhý dvod je to, že by nemohla být zajištna neodmítnutelnost odpovdnosti, protože ob strany mají stejný klí. Mnohem vhodnjší je použití njakého asymetrického šifrovacího algoritmu. Charakteristickou vlastností asymetrického šifrování je existence dvou klí tajného (privátního) a veejného. Zprávu mžeme zašifrovat libovolným klíem, záleží však na úelu. Pokud nám jde o potvrzení našeho autorství zprávy, šifrujeme privátním klíem (protože ten máme jen my a tak by jím nikdo jiný nemohl zprávu zašifrovat). Zprávu sice mže dešifrovat kdokoli, ale o utajení nám v tuto chvíli nejde. Pokud je naopak cílem utajení, šifrujeme zprávu veejným klíem (ne naším, ale klíem píjemce). Ten mže zprávu dešifrovat pouze svým privátním klíem (nikdo jiný ho nemá)

10 Možnosti použití elektronického podpisu v R v roce 2004 Algoritmy, které mají tuto funkci jsou nároné nejen na provádní, ale také na vymyšlení a jsou založeny na relativn složitých matematických operacích. Jejich bezpenost je založena na obtížn ešitelných matematických problémech (faktorizace velkých ísel - rozklad na prvoísla apod.). Píkladem takových algoritm jsou RSA a DSA. Pokusím se je popsat pokud možno pehledn bez složité matematiky. Pro milovníky matematiky jsou u nich odkazy na pesný popis. Algoritmus RSA [15] je pojmenován po svých tvrcích (Rivest, Shamir, Adleman). Vznikl ve 2. polovin 70. let na MIT a dlouho byl chránn patentem. Je založen na modulární aritmetice (modulo = zbytek po celoíselném dlení). Jeho nejkomplikovanjší ástí je generování klí. Nejprve je nutno náhodn vygenerovat dv velká prvoísla p a q (ta mají ádov stovky cifer, jejich délka by mla být blízká). Z nich dostaneme íslo n=p*q. Generujeme také íslo e takové, že nejvtší spolený dlitel e a (p-1)(q-1) je 1.Ze vztahu ed 1 mod((p-1)(q-1)) dostaneme íslo d. V tuto chvíli by ísla p a q mla být zniena.íslo e je v tuto chvíli privátní klí (budeme jím zprávu zašifrovávat) a íslo d zveejníme (slouží pro dešifrování). Šifrování i dešifrování je pak již jednoduché: c=m e (mod n), kde c je zašifrovaná zpráva, m pvodní zpráva, e je klí pro zašifrování (tajný) a n je íslo, které vzniklo jako p*q. Dešifrování: m=c d (mod n), kde d je klí pro dešifrování (je zveejnn spolu s n) Šifra bude prolomena pokud nkdo získá ísla p a q. Algoritmus DSA (Digital Signature Algorithm) [16] vznikl v roce 1991 v NISTu. Je to algoritmus pro digitální podpis. Rovnž je založen na principech modulární aritmetiky. Generování ísel: Z parametr p, q a g (které jsou veejné) získáme soukromý klí x a veejný klí y. Podpis: Podepisující generuje náhodné íslo k. Z ísla k, parametr p, q, g, otisku zprávy a soukromého klíe x se vytvoí parametry r a s, které jsou podpisem. Podpis se pipojí ke zpráv. Verifikace podpisu: Máme ísla r a s. Pomocí nich a veejných údaj p, q, g a y se matematickými funkcemi získá íslo v. íslo v porovnáváme s parametrem r. Pokud se v=r je podpis oven. Pro detaily viz [16 str. 8-15]

11 Bakaláská práce Jií Horník 2.4 X standard pro certifikáty Jak uvidíme dále, v modelu elektronického podpisu je teba ješt jednoho prvku. Tento prvek nám zajišuje dvru v identitu podepisující osoby. Jinými slovy: dvryhodn spojuje podepsanou osobu s jejím veejným klíem. Tento subjekt je vlastn obdobou notáe a nazývá se certifikaní autorita (CA). Dvru v totožnost osoby mžeme zajistit i jiným zpsobem. Jedná se o tzv. sí dvry, ve které si svou identitu osvdují uživatelé navzájem. Nejznámjší implementací sít dvry je PGP (Pretty Good Privacy). Problémem tohoto systému je, že pedpokládá, že se vždy nkteí uživatelé mezi sebou znají, aby si mohli potvrdit svou identitu. Legislativa tento zpsob autentifikace nepipouští. Dvodem je také to, že CA je právnická osoba, jejíž innost se lépe reguluje a kontroluje, než by tomu bylo u sít dvry. CA musí ruit za závazky vzniklé použitím jejích certifikát. Z dvodu nesouladu s legislativou se nebudu o PGP dále zmiovat. Pro více informací viz [10]. eská legislativa pedpokládá tzv. centralizovaný systém dvry. Ten je práv upraven standardem X.509. Dokument RFC k tomuto standardu [11] upravuje jednak formát certifikát a CRL (Certificate Revocation List), požadavky na PKI (Public Key Infrastructure - souhrn všech prvk systému, který podporuje spojení osoby s jejím veejným klíem), procedury vydávání certifikát atd. Dle tohoto systému CA vydává certifikát spojující veejný klí se jménem osoby (resp. ovou adresou, nickem apod.). Svým e-podpisem tento certifikát podepíše a tím potvrdí údaje na nm uvedené. Zásadní význam má tzv. koenový certifikát CA, který spojuje veejný klí CA se samotnou certifikaní autoritou. Nainstalováním koenového certifikátu uživatel akceptuje všechny certifikáty vydané CA. Pi jejich použití je ovšem nutné zkontrolovat jestli nefigurují na tzv. CRL, neboli seznamu zneplatnných certifikát. To zajistí správn nastavený software. Jaké informace tedy certifikát X.509 obsahuje? Ve verzi 3 to jsou: Informace o certifikátu: Verze, sériové íslo, Algoritmus, Vydavatel, Platnost. Informace o osob vlastnící veejný klí Informace o veejném klíi: Algoritmus veejného klíe, samotný klí. Podpis vydavatele. Certifikáty jsou obvykle uloženy v souborech s koncovkami.cer,.der,.pem,.p7c, a.pfx Pokud je certifikát nutné zneplatnit díve než uplyne doba, na kterou je vydán, vloží se na CRL. Uživatel je ze zákona povinen oznámit CA, pokud nastal dvod pro zneplatnní. Dvodem mže být nap.: vyzrazení soukromého klíe, nebo vydání certifikátu špatné osob apod

12 Možnosti použití elektronického podpisu v R v roce Postup podepsání zprávy a ovení podpisu Nyní, když jsme si popsali jednotlivé souásti modelu, mžeme si ukázat, jak to funguje celé dohromady. Celý model elektronického podpisu je zachycen na následujícím obrázku. Nutno dodat, že popisovaný model je založen na algoritmu RSA. DSA pracuje odlišným zpsobem. obrázek 2 - Podepsání zprávy a ovení podpisu Pokud bychom tento obrázek mli popsat slovy, jednalo by se o následující posloupnost krok: 1. Odesílatel vytvoí zprávu, kterou chce elektronicky podepsanou bezpen odeslat adresátovi. Aby ji mohl zašifrovat a zajistit tak její utajení ped nepovolanými, bude potebovat také veejný klí adresáta. Klí získá od CA, která také zaruí, že odesílatel získá správný klí. 2. Pomocí klíe vytvoí zašifrovanou zprávu. 3. Protože chce také dát adresátovi jistotu, že zprávu vytvoil on, a že to pozdji nebude moci popít, vytvoí ke zpráv také elektronický podpis. Nejprve na

13 Bakaláská práce Jií Horník zprávu aplikuje jistou hash funkci, aby vytvoil její otisk. Otisk pak zašifruje svým soukromým klíem. Protože tento klí nikdo jiný nemá, je jisté, že otisk zašifroval práv odesílatel. Také je jisté, že otisk nemohl vzniknout z jiné zprávy (to vyplývá z vlastností hashovacích funkcí). 4. Zprávu spolu s podpisem odešle adresátovi 5. Adresát nejpozdji v této chvíli získá od CA veejný klí odesílatele. Ten použije na rozšifrování pvodního hash otisku. 6. Samozejm musí svým privátním klíem dešifrovat samotnou zprávu a pomocí správné hashovací funkce vytvoit z této zprávy otisk. 7. Porovnáním obou otisk zjistí, zda zprávu podepsala osoba, jejíž veejný klí použil. 2.6 asové razítko a elektronická znaka asové razítko Dává zpráv asový rozmr, neboli je potvrzením toho, že daný dokument existoval v urité dob. Pedpokladem je, že existuje nkdo, kdo nezávisle potvrdí existenci dokumentu v ase. To je TSA (Time Stamping Authority). Funkci TSA mže prakticky vykonávat i certifikaní autorita. Dležité je, aby tato osoba splovala rzné požadavky (nap. dvryhodný zdroj asu atd.). Udlení asového razítka postupuje podle TSP (Time Stamping Protocol): 1. Subjekt odešle žádost o pidlení asového razítka s Hash hodnotou zprávy, které se má razítko pidlit. 2. TSA vytvoí tzv. Time Stamping Token (TST), který obsahuje údaje o ase, hash hodnotu zprávy píp. ješt další, ale ne údaje identifikující osobu, která požádala o asové razítko. TST podepíše svým digitálním podpisem. 3. Odešle odpov, která obsahuje TST. Penos TST lze uskutenit v zásad jakkoli ( , soubor, TCP, http ) Elektronická znaka Je vlastn elektronický podpis. Technologie je založena na stejných principech a rozdíly jsou spíše legislativní. Charakteristické rysy jsou tyto 1. Mže ji použít i právnická osoba resp. organizaní složka státu. 2. Mže být využívána automatizovan. 3. Stejné úinky jako elektronický podpis

14 Možnosti použití elektronického podpisu v R v roce Elektronický podpis v legislativ R 3.1 Legislativa EU jako pramen eské úpravy Všichni víme, že eská republika je od 1. kvtna letošního roku lenem Evropské unie. Harmonizace naší legislativy s evropskou je však jedním s cíl našeho zákonodárství mnohem déle. Stejn tak i v zákon 227/2000 sb. je tato snaha vyjádena již v prvním paragrafu: "Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských spoleenství používání elektronického podpisu ". Zákon dále odkazuje na smrnici 1999/93/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Spoleenství pro elektronické podpisy. Jaká je tedy úloha Evropské legislativy ve vztahu k národním úpravám zemí Evropské unie? To bude naprosto jasné po petení této podkapitoly. Zanme tedy od zaátku. Tvorbou legislativy je v EU povena EESSI (European Electronic Signature Standardization Initiative). Ta byla vytvoena na popud European ICT Standards Board a Evropské komise a je složena z rzných expert jak z prmyslu tak z veejného sektoru. Více o EESSI na [19]. EESSI vypracovala v ervnu roku 1999 závrenou zprávu [20] na jejímž základ vznikla a byla Evropským parlamentem pijata smrnice 1999/93 ES o zásadách spoleenství pro elektronické podpisy [5]. Tyto dva dokumenty jsou základem evropské legislativy o elektronickém podpisu. Závrená zpráva byla "odrazovým mstkem" pro tvorbu legislativy. Jejím cílem bylo urení celkové strategie pro vytváení dalších norem a definuje innosti, které budou muset následovat. Nejdležitjší závry jsou shrnuty na prvních dvou stranách zprávy. Patí mezi n nap.: Legislativa má být spíše rámcová než detailní. Pro detailní popis budou pevzaty prmyslové normy. Preferují se odkazy na existující standardy (využití existujících) ped vytváením nových. Standardy musí projít testem shody a certifikaci musí provést akreditovaný orgán podle EN (akreditaní postup EU) Musí být vytvoen technický rámec pro elektronické podpisy využívající asymetrické kryptografie a ovování založeném na certifikátech. Poskytovatelé certifikaních služeb musí vyhovovat následujícím standardm (doporuení) o BS7799 (ISO-17799) obecné zásady bezpenosti. o FIPS pro dvryhodné systémy o RFC2527 jako základ certifikaní politiky apod. Mla by být podporována interoperabilní (schopné spolupráce - univerzální) ešení u jednotlivých poskytovatel. A další závry. Cílem smrnice 1999/93 je vytvoení jasného rámce k elektronickým podpism. Obsahuje pouze body nezbytné pro harmonizaci a není závislá na konkrétní technologii. Neobsahuje žádné detailní technické specifikace. Obsahuje 28 základních východisek, 15 lánk a 4 pílohy. Základní východiska se týkají cíl, úelu a dalších základních bod smrnice

15 Bakaláská práce Jií Horník Jednotlivé lánky pak hovoí o psobnosti (l.1), definují se v nich základní pojmy jako nap. elektronický podpis = data v elektronické podob, která slouží jako metoda autentizace, kvalifikovaný elektronický podpis (jednoznanost, integrita, identifikace), podepisující osoba, data a prostedky pro vytvoení a ovení podpisu apod. (l.2). Dále hovoí o pístupu na trh týká se to poskytovatel certifikaních služeb - PCS, dohled nad nimi (l.3 a 4), právních úincích elektronického podpisu (staví jej na rove vlastnorunímu podpisu, pijímají se jako dkaz v soudním ízení, PCS zodpovídá za uritých podmínek za škody vzniklé osobám, které se spolehly na kvalifikovaný certifikát) (l.5 a 6) atd. V pílohách nalezneme obecné požadavky na: 1. Kvalifikované certifikáty 2. PCS vydávající kvalifikované certifikáty 3. Prostedky pro bezpené vytvoení podpisu 4. Bezpené ovení podpisu Krom tchto dvou základních norem vznikají detailní standardy. Tyto standardy vznikají ve dvou nezávislých pracovních skupinách ETSI (European Telecomunications Standards Institute) a CEN (Comité Européen de Normalisation). ETSI má na starosti standardy týkající se asových razítek, kvalifikovaných certifikát, politiky PCS (CA) a formátu a syntaxe el. podpisu zatímco CEN požadavky na dvryhodné systémy, proces vytváení podpisu a proces jeho ovování. Nyní tedy mžeme odpovdt na otázku: "Jaký je vztah eské a Evropské legislativy?". eská republika jako ostatní lenové EU vytváí svou legislativu v souladu s evropskou. Z toho vyplývá i úloha evropské legislativy. Není pro lenské zem mustrem, ale spíše relativn širokým rámcem, který ponechává národním zákonodárcm uritou volnost. Má psobit spíše jako sjednocující prvek

16 Možnosti použití elektronického podpisu v R v roce Zákon o elektronickém podpisu Základním pramenem eské právní úpravy elektronického podpisu je zákon 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o zmn nkterých dalších zákon. První verze tohoto zákona byla vyhlášena ve sbírce zákon dne Pvodní zákon byl v roce 2002 dvakrát novelizován. A to zákonem 226/2002 ze dne a 517/2002 ze Zmny v tchto dvou novelizacích nebyli nijak revoluní. S postupem uvádní elektronického podpisu do praxe byly v zákon zjištny urité nedostatky, které v dob jeho tvorby nebyly zetelné. Jednalo se zejména o absenci asových razítek a elektronických znaek, nebo nap. možnost použít v R zahraniní certifikáty. Z tchto dvod byla provedena rozsáhlá novelizace ZoEP (zákon o elektronickém podpisu). Novelizace nabyla úinnosti 1.íjna Dále se budeme zabývat práv touto novelizací. Plný text je k dispozici na [4]. V zákon jsou nejprve vymezeny klíové pojmy. Nejdležitjší z nich jsem uvedl v kap Pojmy asové razítko a elektronická znaka jsou popsány v jiné ásti tohoto textu. Elektronická podatelna je dle zákona pracovišt státní správy urené k pijímání a odesílání el. dokument. Z pojmu elektronické znaky vyplývá rozdíl mezi podepisující a oznaující osobou. Ten spoívá v tom, že podepisovat mže pouze fyzická osoba, zatímco oznaovat i osoba právnická resp. organizaní složka státu. Ostatní pojmy lze chápat docela intuitivn, proto je podle m není teba konkretizovat. Co tedy zákon íká ve vztahu k podepisující (oznaující) osob? 1. Platí vyvratitelná právní domnnka, že pokud je zpráva opatena elektronickým podpisem, je podepisující osoba seznámena s jejím obsahem. 2. Je povinna zacházet s prostedky a daty pro vytváení EP tak, aby nedošlo k jejich neoprávnnému použití. Pokud takové nebezpeí nastane, musí neprodlen uvdomit PCS (poskytovatel certifikaních služeb). 3. Za škodu vzniklou porušením povinností (odst.2) odpovídá, pokud neprokáže, že ten komu škoda vznikla, neprovedl vše, aby si ovil, že je certifikát platný (i kontrola CRL) 4. Obdobné povinnosti má i oznaující osoba. Kvalifikovaný poskytovatel certifikaních služeb je povinen: 1. Ujistit se o identit toho, komu vystavuje certifikát. 2. Mít zamstnance s potebnou kvalifikací (bezpenost, mlenlivost, práce s osobními údaji atd.). 3. Používat bezpené systémy. 4. Mít finanní zdroje na provoz a pípadn krytí odpovdnosti za škodu. 5. Písemn (i elektronicky) zveejovat podmínky a omezení služeb, nebo informace o pípadném zrušení akreditace. 6. Informovat MIR (ministerstvo informatiky) o poskytování kvalifikované certifikaní služby

17 Bakaláská práce Jií Horník 7. Uchovávat urité dokumenty (smlouvy, certifikáty, asová razítka apod.) nejmén 10 let. 8. Zajistit, aby certifikáty obsahovaly pravdivé a aktuální informace o jejich držitelích. Aby data pro ovení EP (veejný klí) odpovídala datm pro vytvoení (privátní klí). Vytvoit a udržovat CRL a zajistit, aby bylo pesn možno zjistit as, kdy byl certifikát zneplatnn. 9. Zneplatnit certifikát, pokud je o to požádán držitelem, nebo se dozví, že osoba zemela, nebo zanikla její zpsobilost k právním úkonm. Musí to provést neprodlen. 10. Pi ukonení innosti musí PCS: a. svj zámr oznámit MIR alespo 3 msíce pedem, informovat každou podepisující osobu (svého klienta). b. pedat svou evidenci jinému PCS, nebo MIR. Zákon dále upravuje další záležitosti. Ochrana osobních údaj se ídí zákonem 101/2000 Sb., o ochran osobních údaj. Ministerstvo informatiky vykonává dozor a udluje akreditaci poskytovatelm certifikaních služeb. Akreditaci mže v pípad nedodržení zákona odejmout, nebo mže udlovat pokuty až do výše K. Zákon dále stanovuje náležitosti kvalifikovaného certifikátu a kvalifikovaného asového razítka. Pokud jde o uznávání zahraniních certifikát, platí následující pravidla. Kvalifikované certifikáty vydané PCS sídlícími v EU jsou u nás považovány za kvalifikované stejn jako kvalifikované certifikáty vydané jinde, pokud PCS spluje podmínky práva EU a byl v nkterém stát EU akreditován, nebo za nho pevezme odpovdnost nkterý z evropských poskytovatel. Certifikát je také rovnoprávný, jestliže to vyplývá z mezinárodní smlouvy

18 Možnosti použití elektronického podpisu v R v roce Další prameny v R Bílá kniha elektronického obchodu Bílá kniha se nevnuje pouze elektronickému podpisu, ten je jen jedním z témat (vedle nap. zajištní cenové dostupnosti internetu, nebo nutných úprav v jiných zákonech 40/1964, obanský zákoník apod.) tohoto strategického dokumentu. Cílem Bílé knihy je identifikovat bariéry rozvoje elektronického obchodování a navrhnout jejich odstranní. Základní principy uvedené v Bílé knize jsou: Rozvoj je stimulován soukromým sektorem Úast na nm je umožnna všem subjektm Existence stabilního právního prostedí, zásahy státu jsou technologicky nezávislé a prhledné Elektronický obchod je nadnárodní (poteba mezinárodní koordinace tvorby pravidel) Je zde mj. zmínna smrnice 1999/93/EC jako základní dokument EU. Lze tedy íci, že Bílá kniha tvoí jakýsi legislativní most mezi právem EU a R (pokud jde o oblast e- commerce). Dále identifikuje problémy podoby zákona 227/2000 o elektronickém podpisu ped novelizací. Je to napíklad nejasnost v 5 týkající se odpovdnosti podepisující osoby; 12, který vyžaduje vydání kvalifikovaného certifikátu v R, mže být se vstupem R do EU chápán jako pekážka volného pohybu služeb; poteba zakotvení a ošetení asového razítka. Vláda vzala Bílou knihu na vdomí usnesením.474 ze dne [8] a uložila ministru informatiky do pedložit novelu zákona 227/2000 sb., která eší zmiované problémy E-podatelny Elektronické podatelny velice s elektronickým podpisem souvisí. Jednak tím že jsou jako pojem definovány v ZoEP, ale pedevším tím, že jsou to místa, kam budeme pi styku se státní zprávou odevzdávat naše podání (opatená elektronickým podpisem). Postupy orgán státní správy, jak s tmito podáními nakládat, upravuje vyhláška 496/2004 o elektronických podatelnách. Zpráva dostupná elektronické podateln se považuje za doruenou danému orgánu. Uznávaný (certifikát je vydán akreditovaným PCS) elektronický podpis nebo znaka jsou ukládány spolu se zprávou. Zpráva se oznaí identifikátorem podatelny, který má funkci podacího razítka. Orgán podepíše a odešle potvrzení o pijetí (tím je zajištna nepopiratelnost na obou stranách.). Dále je upraveno i odeslání zprávy orgánem. Vyhláška nabude úinnosti 1. ledna Vyhlášce MIR pedcházelo naízení vlády 495/2004. To nabude úinnosti také 1. ledna Naízení ukládá orgánm veejné správy zídit e-podatelnu (nebo dohodnout s jiným orgánem, že bude pijímat jemu urená podání), organizan zajistit její provoz a informovat o pijímání elektronických dokument Další pedpisy v R Vyhláška. 366/2001 [23] úadu pro ochranu osobních údaj ze dne upesuje podmínky 6 (požadavky na PCS) a 17 (prostedky pro bezpené vytváení a ovování el. podpisu) zákona 227/

19 Bakaláská práce Jií Horník Dokumenty, kterými poskytovatel dokládá splnní povinností 6 zákona 227/2000, jsou: certifikaní politika; certifikaní provádcí smrnice; celková a systémová bezpenostní politika; plán zvládání krizových situací a plán obnovy; odhad dostatenosti finanních zdroj a doklady, že jimi disponuje. Vyhláška stanovuje obsah tchto dokument, pípadn odkazuje na další zdroje (vstník ÚOOS; SN ISO/IEC 15408; Vyhláška 339/1999 sb., o objektové bezpenosti; SN ISO/IEC smrnice pro ízení bezpenosti IT) V pílohách stanovuje rzné kombinace asymetrických kryptografických algoritm, jejich parametr, metod paddingu (pipojení náhodného etzce bit k pvodní zpráv), hašovacích funkcí, algoritm generování klí, metod generování náhodných ísel. Rzné kombinace tvoí tzv. podpisová schémata. K této vyhlášce existují výklady, které ji upesují a vysvtlují [24]. Dalšími dokumenty jsou seznam nástroj ve shod s 8 odst. 3 vyhlášky 366/2001, pehled autorizovaných PCS, seznam út zízených za úelem placení správních poplatk v souvislosti se zákonem 227/2000. Odkazy na tyto a další dokumenty k e-podpisu nalezneme odkazy na stránkách ministerstva informatiky [25]

20 Možnosti použití elektronického podpisu v R v roce Situace na informaním trhu v R 4.1 Pehled CA eské CA obecn K tomu, abychom mohli vytváet zaruené elektronické podpisy, potebujeme tzv. certifikát. Z pedchozích kapitol je zejmé, že certifikát je nco, ím prokazujeme svj vztah ke svému veejnému klíi, tedy i ke svému elektronickému podpisu. Také byla již díve vysvtlena úloha certifikaních autorit jako nkoho, kdo potvrzuje správnost a aktuálnost certifikátu. Jde o obdobu notáe z "kamenného" svta. Zákon ukládá certifikaním autoritám povinnost ruit za škody vzniklé použitím certifikát. Tato povinnost se ale týká pouze certifikát kvalifikovaných. Na eském informaním trhu se pohybují rzné certifikaní autority, které se ovšem liší nejen cenami svých produkt, ale také možnostmi využití certifikát a mírou "záruk" které v certifikátu máme. Pro úely této práce jsem certifikaní autority (CA = PCS) rozdlil do tí skupin na akreditované, neakreditované veejné, neakreditované soukromé. Jiným systémm dvry (nap. výše zmínné PGP) se zde nebudu podrobn vnovat. Díve, než zanu psát o konkrétních typech CA, je myslím užitené obecn popsat služby, které nám mohou tyto CA nabídnout. Jedná se pedevším o certifikáty a asová razítka. Certifikáty mžeme dlit jednak na komerní a kvalifikované (hlavním rozdílem je cena a možnosti využití), nebo na osobní a serverové. Osobní potvrzují totožnost osoby, zatímco serverové potvrzují, dvryhodnost serveru. Vtšinou jsou využívány v kombinaci s SSL (Secure Socket Layer), kdy potvrzují, že komunikace se serverem je šifrovaná. Nkdy se využívají když stahujete njaký soubor, jako potvrzení, že se nejedná o škodlivý kód. Serverové certifikáty nejsou poskytovány jako kvalifikované. Další úrove podle které se dají certifikáty dlit je zabezpeení. Máme certifikáty "softwarové" a "hardwarové". Toto oznaení by se mohlo zdát zavádjící, nebo certifikát má vždy podobu souboru. Záleží ovšem na médiu. V pípad softwarových certifikát máme tyto certifikáty jako soubory v poítai, které lze libovoln exportovat (maximáln mohou být ochránny heslem). Exportovaný soubor obsahuje data jak pro ovení, tak pro vytvoení e- podpisu. Softwarové ešení tedy nabízí menší zabezpeení. Hardwarové využívá jako nosi bu ipovou kartu nebo USB token. Z tchto nosi nelze data snadno kopírovat a jejich použití je tak závislé na držb nosie. Nabízejí vtší úrove ochrany. Nevýhodou je zde ale vyšší cena a v pípad ipových karet poteba speciální teky. Autority také mohou poskytovat testovací certifikáty. U nich není poteba postupovat jako pi získávání jiných certifikát (viz píloha 1). Mžeme je získat bhem nkolika minut em a zdarma. Mají omezenou dobu platnosti (max. 1 msíc) a slouží pouze pro vyzkoušení technologie

Praktické využití datové schránky

Praktické využití datové schránky Praktické využití datové schránky v ordinaci lékae Patrik Šolc 15.9.2009 Každý jsme hlava na nco jiného. My jsme hlavy na IT. Obsah Práce s datovou schránkou v ordinaci Jaké výhody lékai pináší datové

Více

Elektronický podpis. Semestrální práce z Podnikání a obchodování na Internetu Téma: EC_52 Kurz: IT_396

Elektronický podpis. Semestrální práce z Podnikání a obchodování na Internetu Téma: EC_52 Kurz: IT_396 Semestrální práce z Podnikání a obchodování na Internetu Téma: Kurz: IT_396 Zpracoval: Jií Horník Duben 2004 E-mail: xhorj37@vse.cz Obsah Obsah... 2 Úvod... 3 Legislativa... 4 Legislativa EU... 4 Legislativa

Více

Projekt využití elektronického podpisu v podnikové komunikaci

Projekt využití elektronického podpisu v podnikové komunikaci Projekt využití elektronického podpisu v podnikové komunikaci Project of usage of the elektronic signature in a company comunication Martin Pila Bakaláská práce 2007 UTB ve Zlín, Fakulta aplikované

Více

Elektronické doklady a egovernment

Elektronické doklady a egovernment Elektronické doklady a egovernment Konference Internet ve státní správ a samospráv 2007 KC Aldis, Hradec Králové, 2.-3.dubna 2007 Filip Hajník Senior Business Consultant IT Security LogicaCMG 2007. All

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice.

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice. Co je to Czech POINT: CZECH Point eský Podací Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by ml zredukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban - veejná správa. Projekt Czech

Více

Asymetrické šifrovací techniky se využívají k následujícím úelm:

Asymetrické šifrovací techniky se využívají k následujícím úelm: Certifikáty veejných klí, PKI Základní pojmy: Certifikaní autorita - dvryhodná tetí strana, proces, který zajišuje vydávání a zneplatování certifikát veejných klí, pípadn poskytuje nkteré další služby.

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

Elektronická komunikace s daovou správou. Bc. Erika Ondroušková

Elektronická komunikace s daovou správou. Bc. Erika Ondroušková Elektronická komunikace s daovou správou Bc. Erika Ondroušková Diplomová práce 2006 ABSTRAKT Diplomová práce Elektronická komunikace s daovou správou si klade za cíl analýzu stávající situace elektronického

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

Zbytky zákaznického materiálu

Zbytky zákaznického materiálu Autoi: V Plzni 31.08.2010 Obsah ZBYTKOVÝ MATERIÁL... 3 1.1 Materiálová žádanka na peskladnní zbytk... 3 1.2 Skenování zbytk... 7 1.3 Vývozy zbytk ze skladu/makulatura... 7 2 1 Zbytkový materiál V souvislosti

Více

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 PODACÍ DENÍK SPIS SBRNÝ ARCH PÍSEMNOST DOKUMENT ÍSLO JEDNACÍ J ODESÍLATELE - Soubor všech jednotlivých DOŠLÝCH a VLASTNÍCH písemností. - Každé písemnosti

Více

Kryptografie, elektronický podpis. Ing. Miloslav Hub, Ph.D. 27. listopadu 2007

Kryptografie, elektronický podpis. Ing. Miloslav Hub, Ph.D. 27. listopadu 2007 Kryptografie, elektronický podpis Ing. Miloslav Hub, Ph.D. 27. listopadu 2007 Kryptologie Kryptologie věda o šifrování, dělí se: Kryptografie nauka o metodách utajování smyslu zpráv převodem do podoby,

Více

FIRMA, NÁZEV I JINÉ OZNAENÍ. Msto,ulice,íslo popisné,ps:.. Zapsaná v obchodním rejstíku vedeném, oddíl., Bankovní spojení:.. . útu:..

FIRMA, NÁZEV I JINÉ OZNAENÍ. Msto,ulice,íslo popisné,ps:.. Zapsaná v obchodním rejstíku vedeném, oddíl., Bankovní spojení:.. . útu:.. S M L O U V A o poskytování pístupu k SN ve formátu PDF prostednictvím služby SN online. uzavená podle ust. 262 odst. 1 zákona. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník a podle ust. 5 a násl. zákona. 22/1997 Sb.,

Více

Služba Zvýšená servisní podpora

Služba Zvýšená servisní podpora PÍLOHA 1d Služba Zvýšená servisní podpora SMLOUVY o pístupu k infrastruktue sít spolenosti Telefónica O2 Czech Republic využívající technologie Carrier IP Stream mezi spolenostmi Telefónica O2 Czech Republic,a.s.

Více

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU. R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Zpracovatel: Ing. Jan Kvasnika, povený vedením odboru kancelá starosty Rozsah psobnosti: uvolnní lenové zastupitelstva, pedsedové výbor ZM a komisí RM

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2,

Více

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY YAMACO SOFTWARE 2006 1. ÚVODEM Nové verze produkt spolenosti YAMACO Software pinášejí mimo jiné ujednocený pístup k použití urité množiny funkcí, která

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje:

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje: OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. Základní informace 1.1. Základní údaje: J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTINÍ SPOLENOST, a.s. Pobežní 14/297 186 00 Praha 8 eská republika I: 476 72 684 Zápis v obchodním rejstíku vedeném

Více

ipové karty, standardy PKCS#11, PKCS#15

ipové karty, standardy PKCS#11, PKCS#15 ipové karty, standardy PKCS#11, PKCS#15 Pod pojmem ipová karta (smart card) dnes rozumíme integrovaný obvod, zalisovaný v njakém nosii a obsahující procesor s dostaten velkou pamtí a software (operaní

Více

EURO ekonomický týdeník, číslo 17/2001

EURO ekonomický týdeník, číslo 17/2001 EURO ekonomický týdeník, číslo 17/2001 Elektronický podpis Nahradí nová technologie klasický vlastnoruční podpis na papíře nebo se jedná jen o prostředek k dalšímu rozvoji sítě Internet a mohutnému postupu

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi

WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi eské vysoké uení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Bakaláské práce WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi Jií Švadlenka Vedoucí práce: Ing. Ivan Halaška Studijní program: Elektrotechnika

Více

WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi

WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi eské vysoké uení technické v Praze Fakulta Elektrotechnická Bakaláské práce WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi Jií Švadlenka Vedoucí práce: Ing. Ivan Halaška Studijní program: Elektrotechnika

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) :

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) : ne_10zadprispchpm.pdf Registraní íslo ÚP: CHPM Úad práce: OSÚ S 10 Žádost o píspvek na vytvoení hránného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením 75 zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, ve

Více

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Schváleno RM dne 06.06.2012 usnesením. 35/730/2012 Nabývá úinnosti dne 01.07.2012 NAÍZENÍ MSTA NAPAJEDLA. 2/2012, KTERÝM SE VYDÁVÁ TRŽNÍ ÁD Rada

Více

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice Smlouva mandátní uzavená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami: Mandantem: Msto Kopivnice povený zástupce: Ing. Ivan Viskupi, vedoucí ORM Se sídlem: Štefánikova 1163,

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUÁZAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2, 150

Více

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Produktové podmínky služby SMS jízdenka / Obchodní podmínky pro užívání služby SMS jízdenky

Produktové podmínky služby SMS jízdenka / Obchodní podmínky pro užívání služby SMS jízdenky Produktové podmínky služby SMS jízdenka / Obchodní podmínky pro užívání služby SMS jízdenky Plzeské mstské dopravní podniky, a. s., zapsané v Obchodním rejstíku vedeném Krajským soudem v Plzni, v oddíle

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

dokumentaci Miloslav Špunda

dokumentaci Miloslav Špunda Možnosti elektronického podpisu ve zdravotnické dokumentaci Možnosti elektronického podpisu ve zdravotnické dokumentaci Miloslav Špunda Anotace Příspěvek se zabývá problematikou užití elektronického podpisu

Více

Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ)

Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ) Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ) 1 Úvodní ustanovení 1) Disciplinární ád upravuje postup orgán Asociace finanních zprostedkovatel a finanních

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Základy MIDI komunikace

Základy MIDI komunikace Propojení nástroje a poítae Základy MIDI komunikace MIDI IN, OUT, THRU Možností, jak pipojit klávesy k poítai je hned nkolik. Stále nejrozšíenjší porty pro MIDI komunikaci u kláves jsou klasické MIDI IN

Více

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín JUDr. Ondej Dostál Program pednášky Hierarchie právních norem Systém evropského práva Evropské právo a zdravotnictví Role lenských stát Role EU (volný pohyb služeb

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. ministerstva vnitra eské socialistické republiky ze dne 24. íjna 1981 o ištní komín Ministerstvo vnitra eské socialistické republiky stanoví podle 30 odst. 3 zákona. 18/1958 Sb.,

Více

Certifikační prováděcí směrnice

Certifikační prováděcí směrnice První certifikační autorita, a.s. Certifikační prováděcí směrnice (algoritmus RSA) Certifikační prováděcí směrnice (algoritmus RSA) je veřejným dokumentem, který je vlastnictvím společnosti První certifikační

Více

Cykly Intermezzo. FOR cyklus

Cykly Intermezzo. FOR cyklus Cykly Intermezzo Rozhodl jsem se zaadit do série nkolika lánk o základech programování v Delphi/Pascalu malou vsuvku, která nám pomže pochopit principy a zásady pi používání tzv. cykl. Mnoho ástí i jednoduchých

Více

KVALIFIKOVANÉ CERTIFIKÁTY

KVALIFIKOVANÉ CERTIFIKÁTY Ondřej Ševeček PM Windows Server GOPAS a.s. MCM: Directory Services MVP: Enterprise Security ondrej@sevecek.com www.sevecek.com KVALIFIKOVANÉ CERTIFIKÁTY Slovníček Česky veřejný / soukromý klíč otisk podepsat

Více

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO

Více

18/2004 Sb. ZÁKON ze dne 10. prosince 2003

18/2004 Sb. ZÁKON ze dne 10. prosince 2003 Systém ASPI - stav k 15.12.2005 do ástky 169/2005 Sb. a 58/2005 Sb.m.s. Obsah a text 18/2004 Sb. - poslední stav textu 18/2004 Sb. ZÁKON ze dne 10. prosince 2003 o uznávání odborné kvalifikace a jiné zpsobilosti

Více

Co je Czech Point? Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu

Co je Czech Point? Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu Czech Point Co je Czech Point? Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by měl zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu občan veřejná správa. Czech POINT bude

Více

Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí. Spisový a skartaní ád

Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí. Spisový a skartaní ád Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí Spisový a skartaní ád 1 Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí má povinnost vykonávat spisovou službu podle 63 odst.2písmena d zákona 499/2004

Více

27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí.

27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí. Petr Martínek martip2@fel.cvut.cz, ICQ: 303-942-073 27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí. Multiplexování (sdružování) - jedná se o

Více

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ Zpracování této analýzy podpoila nadace Trust for Civil Society in Central & Eastern Europe Výhradní odpovdnost za obsah analýzy nese Ekologický právní servis. ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

Více

Mendelova univerzita v Brn SMRNICE. 4/2013. Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz

Mendelova univerzita v Brn SMRNICE. 4/2013. Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz Mendelova univerzita v Brn Ureno: Brno 8. dubna 2013 Všem pracovištím j.: 6684/2013-980 SMRNICE. 4/2013 Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz lánek 1 Obecná ustanovení

Více

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3

Více

Rámcová smlouva : A42 pro cestovní kanceláe a cestovní agentury o spolupráci pi úhrad služeb poukázkami

Rámcová smlouva : A42 pro cestovní kanceláe a cestovní agentury o spolupráci pi úhrad služeb poukázkami Rámcová smlouva : A42 pro cestovní kanceláe a cestovní agentury o spolupráci pi úhrad služeb poukázkami uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ):

Více

Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. MUDr. Helena Sajdlová Odbor zdravotních služeb MZ

Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. MUDr. Helena Sajdlová Odbor zdravotních služeb MZ Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování MUDr. Helena Sajdlová Odbor zdravotních služeb MZ 10 hlavních problém souasné legislativy 1. Neexistence stechového zákon a na nj navazujících

Více

Role a integrace HR systém

Role a integrace HR systém Role a integrace HR systém Ing. Michal Máel, CSc., Ing. Bc. Jaroslav Šmarda Vema, a. s. Okružní 3a 638 00 Brno macel@vema.cz, smarda@vema.cz Abstrakt Postavení systému ízení lidských zdroj (HR systému)

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

Směry rozvoje v oblasti ochrany informací KS - 7

Směry rozvoje v oblasti ochrany informací KS - 7 VŠFS; Aplikovaná informatika; SW systémy 2005/2006 1 Bezpečnost informací BI Ing. Jindřich Kodl, CSc. Směry rozvoje v oblasti ochrany informací KS - 7 VŠFS; Aplikovaná informatika; SW systémy 2005/2006

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

Elektronický podpis význam pro komunikaci. elektronickými prostředky

Elektronický podpis význam pro komunikaci. elektronickými prostředky MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PRÁVNICKÁ FAKULTA Elektronický podpis význam pro komunikaci elektronickými prostředky (seminární práce) Lýdia Regéciová, UČO: 108551 Brno 2005 Úvod Snad každý z nás se v životě

Více

Párování. Nápovdu k ostatním modulm naleznete v "Pehledu nápovd pro Apollo".

Párování. Nápovdu k ostatním modulm naleznete v Pehledu nápovd pro Apollo. Párování Modul Párování poskytuje pehled o došlých i vrácených platbách provedených bankovním pevodem i formou poštovní poukázky. Jedná se napíklad o platby za e-pihlášky, prkazy ISIC nebo poplatky za

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Asymetrická kryptografie a elektronický podpis. Ing. Mgr. Martin Henzl Mgr. Radim Janča ijanca@fit.vutbr.cz

Asymetrická kryptografie a elektronický podpis. Ing. Mgr. Martin Henzl Mgr. Radim Janča ijanca@fit.vutbr.cz Asymetrická kryptografie a elektronický podpis Ing. Mgr. Martin Henzl Mgr. Radim Janča ijanca@fit.vutbr.cz Obsah cvičení Asymetrická, symetrická a hybridní kryptografie Matematické problémy, na kterých

Více

Elektronický podpis. Základní princip. Digitální podpis. Podpis vs. šifrování. Hashování. Jednosměrné funkce. Odesílatel. Příjemce

Elektronický podpis. Základní princip. Digitální podpis. Podpis vs. šifrování. Hashování. Jednosměrné funkce. Odesílatel. Příjemce Základní princip Elektronický podpis Odesílatel podepíše otevřený text vznikne digitálně podepsaný text Příjemce ověří zda podpis patří odesílateli uvěří v pravost podpisu ověří zda podpis a text k sobě

Více

Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek

Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek 1. Veejná zakázka Název zakázky: [_Operativní leasing užitkového vozu_] Registraní íslo projektu: [_CZ.1.04/3.4.04/26.00348_] Název projektu: [Flexibiln pro odlehovací

Více

Vyvšeno dne: 21. 9. 2009. Mgr. Jarmila Švehová, v.r.

Vyvšeno dne: 21. 9. 2009. Mgr. Jarmila Švehová, v.r. V souladu s lánkem 6 odst. 1 písmeno a) Statutu Rašínovy vysoké školy s.r.o. v platném znní (dále jen Statut) se vydává Knihovní ád knihovny Rašínovy vysoké školy s.r.o. Vyvšeno dne: 21. 9. 2009 Mgr. Jarmila

Více

Aktuální stav ISDS. e-government 20:10, Mikulov. Česká pošta, s.p. 6.9.2011

Aktuální stav ISDS. e-government 20:10, Mikulov. Česká pošta, s.p. 6.9.2011 Aktuální stav ISDS e-government 20:10, Mikulov Česká pošta, s.p. 6.9.2011 Informační systém datových Aktuální data k 31. 8. 2011 442 124 aktivních datových schránek v druhé polovině 2012 očekáváme 500

Více

ŠIFROVÁNÍ, EL. PODPIS. Kryptografie Elektronický podpis Datové schránky

ŠIFROVÁNÍ, EL. PODPIS. Kryptografie Elektronický podpis Datové schránky ŠIFROVÁNÍ, EL. PODPIS Kryptografie Elektronický podpis Datové schránky Kryptografie Kryptografie neboli šifrování je nauka o metodách utajování smyslu zpráv převodem do podoby, která je čitelná jen se

Více

Normy pro informa ní systémy (Bezpe nost) a jejich aplikace

Normy pro informa ní systémy (Bezpe nost) a jejich aplikace ESKÝ NORMALIZA NÍ INSTITUT si Vás dovoluje pozvat na odborný seminá Normy pro informa ní systémy (Bezpe nost) a jejich aplikace který se bude konat dne 28. února 2008 od 9:30 hod. v sále List - NI, Biskupský

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

Bezpečnost dat. Možnosti ochrany - realizována na několika úrovních

Bezpečnost dat. Možnosti ochrany - realizována na několika úrovních Bezpečnost dat Možnosti ochrany - realizována na několika úrovních 1. ochrana přístupu k počítači 2. ochrana přístupu k datům 3. ochrana počítačové sítě 4. ochrana pravosti a celistvosti dat (tzv. autenticity

Více

Digitální podepisování pomocí asymetrické kryptografie

Digitální podepisování pomocí asymetrické kryptografie Úvod do kryptologie Digitální podepisování pomocí asymetrické kryptografie Pavel Novotný, 2010 Obsah prezentace 1. Definice podle zákona 2. Definice dalších pojmů 3. Princip digitálního podpisu 4.Vlastnosti

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

Vyhláška. Ministerstva financí. ze dne..2004,

Vyhláška. Ministerstva financí. ze dne..2004, Vyhláška Ministerstva financí ze dne..2004, kterou se provádí zákon. 38/2004 Sb., o pojišovacích zprostedkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o zmn živnostenského zákona (zákon

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VEEJNÉ ZAKÁZKY Zadávací ízení Zjednodušené podlimitní ízení podle 38 zákona. 137/2006 Sb., o veejných zakázkách, ve znní pozdjších pedpis Název veejné zakázky OSSZ Klatovy Energetické

Více

IMPLEMENTACE SMRNICE ES O MICÍCH PÍSTROJÍCH MID

IMPLEMENTACE SMRNICE ES O MICÍCH PÍSTROJÍCH MID ESKÝ METROLOGICKÝ INSTITUT Brno, Okružní 31, PS 638 00 IMPLEMENTACE SMRNICE ES O MICÍCH PÍSTROJÍCH MID Ing. Jindich Pošvá Brno, 2003 1. ÚVOD Zásadní význam pro realizaci právní úpravy metrologie v R bude

Více

ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení

ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO PODLIMITNÍ VEEJNOU ZAKÁZKU TVORBA TELEVIZNÍHO CYKLU ZAMENÉHO NA PROPAGACI ROVNOSTI ŠANCÍ ŽEN A MUŽ DATUM: 20.PROSINEC 2005 ZADAVATEL Šance

Více

Šifrová ochrana informací věk počítačů PS5-2

Šifrová ochrana informací věk počítačů PS5-2 Bezpečnost informací BI Ing. Jindřich Kodl, CSc. Šifrová ochrana informací věk počítačů PS5-2 1 Osnova šifrová ochrana využívající výpočetní techniku např. Feistelova šifra; symetrické a asymetrické šifry;

Více

Verze: 1.1 Odpovídá: Jií Hejl Datum: 25.8.2005 Utajení: Veejný dokument

Verze: 1.1 Odpovídá: Jií Hejl Datum: 25.8.2005 Utajení: Veejný dokument Verze: 1.1 Odpovídá: Jií Hejl Datum: 25.8.2005 Utajení: Veejný dokument eidentity a.s. Vinohradská 184,130 00 Praha 3 Tel: 222 866 150-1 fax: 222 866 190 Email: info@eidentity.cz Copyright 2005 e-identity

Více

IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL

IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL V PRODUKTECH YAMACO SOFTWARE PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - IMPORTU DAT DO PÍSLUŠNÉ EVIDENCE YAMACO SOFTWARE 2005 1. ÚVODEM Všechny produkty spolenosti YAMACO Software

Více

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063,

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063, Pídatné spoluvlastnictví Obecná ustanovení 1223 (1) Vc náležící spolen nkolika vlastníkm samostatných vcí urených k takovému užívání, že tyto vci vytváejí místn i úelem vymezený celek, a která slouží spolenému

Více

Obsah...1 1. Úvod...2 Slovníek pojm...2 2. Popis instalace...3 Nároky na hardware a software...3 Instalace a spouštní...3 Vstupní soubory...3 3.

Obsah...1 1. Úvod...2 Slovníek pojm...2 2. Popis instalace...3 Nároky na hardware a software...3 Instalace a spouštní...3 Vstupní soubory...3 3. Obsah...1 1. Úvod...2 Slovníek pojm...2 2. Popis instalace...3 Nároky na hardware a software...3 Instalace a spouštní...3 Vstupní soubory...3 3. Popis prostedí...4 3.1 Hlavní okno...4 3.1.1 Adresáový strom...4

Více

Základní škola Ddina Žukovského 580 Praha 6 Liboc 161 00, www.zsdedina.cz tel.: 2 35 35 92 29 fax.: 2 35 35 51 85, dundera@zsdedina.

Základní škola Ddina Žukovského 580 Praha 6 Liboc 161 00, www.zsdedina.cz tel.: 2 35 35 92 29 fax.: 2 35 35 51 85, dundera@zsdedina. Základní škola Ddina Žukovského 580 Praha 6 Liboc 161 00, www.zsdedina.cz tel.: 2 35 35 92 29 fax.: 2 35 35 51 85, dundera@zsdedina.cz ICT plán (školní rok 2008/09 a 2009/10) 1) Souhrnný stav v záí 2008

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Internet pohled technika

Více

Internetový mapový server Karlovarského kraje

Internetový mapový server Karlovarského kraje Internetový mapový server Karlovarského kraje Ing.Jií Heliks Karlovarský kraj Závodní 353/88 Karlovy Vary tel.: 353 502 365 e-mail: jiri.heliks@kr-karlovarsky.cz 1. Úvod Vývojem informa,ních systém. a

Více

Předmět úpravy. 2 Způsob dokládání splnění povinností stanovených v 6 zákona o elektronickém podpisu

Předmět úpravy. 2 Způsob dokládání splnění povinností stanovených v 6 zákona o elektronickém podpisu V Y H L Á Š K A Úřadu pro ochranu osobních údajů ze dne 3. října 2001 o upřesnění podmínek stanovených v 6 a 17 zákona o elektronickém podpisu a o upřesnění požadavků na nástroje elektronického podpisu

Více

Prokazování dlouhodobé platnosti datových zpráv. Jihlava, 31.1.2012

Prokazování dlouhodobé platnosti datových zpráv. Jihlava, 31.1.2012 Prokazování dlouhodobé platnosti datových zpráv Jihlava, 31.1.2012 Informační systém datových schránek Aktuální data k 29.1. 2012 431 062 aktivních datových schránek 68 884 490 úspěšně odeslaných datových

Více

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY Obecná ustanovení Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: 2. ŠKOLNÍ ÁD Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším

Více

Obchodní podmínky. 1. Úvodní ustanovení

Obchodní podmínky. 1. Úvodní ustanovení Obchodní podmínky 1. Úvodní ustanovení 1.1 Tyto obchodní podmínky (dále jen "obchodní podmínky") spolenosti NOVA nábytek, se sídlem Nová 252, 342 01 Sušice, identifikaní íslo: 48348040, (dále jen "prodávající")

Více

Správa přístupu PS3-2

Správa přístupu PS3-2 Bezpečnost informací BI Ing. Jindřich Kodl, CSc. Správa přístupu PS3-2 1 Osnova II základní metody pro zajištění oprávněného přístupu; autentizace; autorizace; správa uživatelských účtů; srovnání současných

Více

Katedra informačních technologií PEF ČZU, Praha 6, Kamýcká ul., brechlerova@pef.czu.cz

Katedra informačních technologií PEF ČZU, Praha 6, Kamýcká ul., brechlerova@pef.czu.cz DIGITÁLNÍ PODPIS Dagmar Brechlerová Katedra informačních technologií PEF ČZU, Praha 6, Kamýcká ul., brechlerova@pef.czu.cz Abstrakt V referátu jsou vysvětleny základní pojmy týkající se digitálního podpisu.

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO Jihlavská 20, 625 00 Brno tel: 532 231 111 ODBOR HOSPODÁSKO-TECHNICKÉ SPRÁVY Vedoucí útvaru: Bc. Karel Široký tel.: 532 232 200, fax: 532 232 007 e-mail: karel.siroky@fnbrno.cz

Více

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 1N2004.rtf Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 A Struný pehled dílích cíl projektu splnných v uplynulém období v souladu s cíli, stanovenými v návrhu projektu pro rok 2004 Cílem projektu je

Více

Stavební úpravy bytového domu.p. 2369, ulice Sokolovská, Tábor

Stavební úpravy bytového domu.p. 2369, ulice Sokolovská, Tábor V Táboe dne 24.2. 2010 Výzva k pedložení nabídek v rámci výbrového ízení Vážení, dovolujeme si Vás vyzvat k podání nabídky na zakázku: Stavební úpravy bytového domu.p. 2369, ulice Sokolovská, Tábor v rámci

Více

Výzva k podání nabídky na zakázku na stavební práce: Veejná prostranství v obci Ddice. veejná zakázka malého rozsahu

Výzva k podání nabídky na zakázku na stavební práce: Veejná prostranství v obci Ddice. veejná zakázka malého rozsahu Výzva k podání nabídky na zakázku na stavební práce: Veejná prostranství v obci Ddice veejná zakázka malého rozsahu Název zakázky: Veejná prostranství v obci Ddice Zadavatel Obec Ddice Název a adresa:

Více

Šifrová ochrana informací věk počítačů PS5-2

Šifrová ochrana informací věk počítačů PS5-2 VŠFS; Aplikovaná informatika; SW systémy 2005/2006 1 Bezpečnost informací BI Ing. Jindřich Kodl, CSc. Šifrová ochrana informací věk počítačů PS5-2 VŠFS; Aplikovaná informatika; SW systémy 2005/2006 2 Osnova

Více