Kampeličky jako dynamit na českém finančním trhu? #

Transkript

1 Úvod Kampelčky jako dynamt na českém fnančním trhu? # Mlan Matejašák Petr Teplý ** Český fnanční trh je relatvně stablní, když zde jeden potencální dynamt exstuje a to v podobě družstevních záložen (dále též kampelčky nebo DZ ). Zejména během probíhající krze se úvěrové rzko kampelček zvyšuje a bude zvyšovat, což bude mít vlv na jejch kaptál. Tyto nsttuce dále budou muset splňovat bankovní regulac Basel III resp. její aplkac v Evropské un v rámc drektvy na kaptálové požadavky (CRD IV). Cílem našeho článku je analýza a odhad potřeby kaptálu českých družstevních záložen k a taktéž vlv Basel III. V posledních letech bylo provedeno několk analýz dopadů Basel III na české banky, družstevní záložny však zůstávají v tomto ohledu zcela mmo zájem a jsou opomíjeny, ačkolv jejch význam v čase roste. Dále se pokusíme zodpovědět následující otázky: Jsou DZ dostatečně vybaveny kaptálem? Budou DZ potřebovat v nejblžší době kaptál? Jestl ano, kolk a proč? Jaká rzka přnáší stávající vývoj kampelček? To všechno jsou otázky, které jsou zajímavé nejen pro akademckou a odbornou veřejnost, ale členy, klenty záložen a šrokou veřejnost, která po nedobrých zkušeností z posledních let vnímá vývoj na trhu družstevních záložen ctlvě. Struktura článku je následující. Po stručném úvodu druhá sekce stručně shrnuje požadavky na kaptál, které Basel III přnáší. Třetí sekce poskytuje základní charakterstku trhu družstevních záložen v Česku. Čtvrtá sekce popsuje vývoj kaptálové přměřenost záložen, a to také ve srovnání s českým bankam. Pátá sekce nám odpoví na otázku, kolk budou v blízké době DZ potřebovat kaptálu a jaká rzka souvsí s očekávaným vývojem kaptálové přměřenost kampelček. Závěrečná sekce shrnuje článek a obsahuje jeho hlavní závěry. 1 Regulace Basel III Dvořák (2011, s. 7) konstatuje, že zvýšená regulace je přrozenou reakcí na fnanční krz. Současná krze eurozóny ukazuje na důležtost efektvní regulace fnančních trhů. Renhart a Rogoff (2009) argumentují, že z hstorckého pohledu nejsou regulace, dozor a obezřetná makroekonomcká poltka dostatečné k prevenc prot krzím. Podobný důsledek lze očekávat od Basel III a to díky její odložené mplementac, kalbrac a bankovní lobby (Teplý aj., 2012). V našem příspěvku se nebudeme zabývat příčnam nebo důsledky fnanční krze, které dskutuje např. Musílek (2011), ale zaměříme se pouze na jedno z regulatorních opatření a to požadavek na zvýšený kaptál. Tento požadavek se přímo dotkne všech kampelček a jak vyplyne z našeho příspěvku, očekáváme, že s tímto požadavkem budou mít kampelčky největší problém. # Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu Chování nvestorů a nvestčních nstrumentů v kontextu fnančních krzí, regstrovaného u Interní grantové agentury Vysoké školy ekonomcké v Praze pod evdenčním číslem IGA F1/09/2012. PhDr. Mlan Matejašák, MSc. nterní doktorand; Katedra bankovnctví a pojšťovnctví, Fakulta fnancí a účetnctví, Vysoká škola ekonomcká v Praze, nám. W. Churchlla 4, Praha 3; <xmatm37@vse.cz>. ** PhDr. Petr Teplý, Ph.D. odborný asstent; Katedra fnancí a kaptálových trhů, Insttut ekonomckých studí, Fakulty socálních věd, Unverzta Karlova v Praze, Opletalova 26, , Praha 1; <teply@fsv.cun.cz>. 33

2 Matejašák, M. Teplý, P.: Kampelčky jako dynamt na českém fnančním trhu? K navýšení kaptálu podle Basel III dochází dvěma způsoby: mplementací konzervačního (bezpečnostního) polštáře ve výš 2,5 procentního bodu a mplementací protcyklckého polštáře, taky až do výše 2,5 procentního bodu (vz také obrázek č. 6). Plánována mplementace obou polštářů je rozložena v čase od roku 2016 do roku Logka konzervačního polštáře je taká, že by měl být vytvářen v lepších časech a jedná se tedy o rezervu na horší časy. V letech, kdy banka prosperuje, by měl být konzervační polštář naplňován z nerozděleného zsku a naopak, v době krze polštář zase použít na pokrytí zvýšených ztrát. Jak uvádí Dvořák (2011, s. 8), banky nebudou mít povnnost konzervační polštář vytvářet, ncméně pokud tak neuční, posthnou je restrkce na výplaty bonusů manažerům a dvdend akconářům. Druhý, protcyklcký polštář bude vytvářen v závslost na vývoj makroekonomckých velčn, které s určí sám národní regulátor (např. růst objemu úvěrů v relac s růstem HDP). Cílem mplementace protcyklckého polštáře je omezt procyklcký charakter stávajícího Basel II. Ovšem, jak upozorňuje Mandel a Tomšík (2011, s. 73), požadavek na výš tohoto polštáře se může v jednotlvých zemích lšt, což zvyšuje rzko regulatorní arbtráže pro bankovní skupny působící ve více zemích. Dvořák (2011, s. 7) konstatuje, že prot navýšení kaptálu bank nelze nc namítat. Zvýšený kaptál by měl ceters parbus k vyšší solventnost bank. Ovšem také upozorňuje, že akconář ve snaze ubránt se snížené rentabltě kaptálu budou tlačt banku do výnosnějších ale rzkovějších obchodů a tedy ve výsledku zvýšený kaptál nemusí automatcky vést k zvýšené solventnost bank. Jedná se tudíž o známý rozpor mez zájmy akconáře, který vyžaduje málo kaptálu a přes pákový efekt s tím banka zvyšuje potencální zsk (avšak ztrátu) banky, a na druhé straně regulátora, který vyžaduje více kaptálu banky z pohledu fnanční stablty. Mandel a Tomšík (2011, s. 73) konstatují, že konzervační polštář má svoje opodstatnění, neboť nutí banky v době krze omezt svoj úvěrovou aktvtu. Ovšem nad logkou zavedení druhého, protcyklckého polštáře pochybují. Jeho zavedení je podle nch obtížně nastavtelné kvůl nejstotě regulátoru v jaké fáz hospodářského cyklu se ekonomka právě nachází. Doplňují, že ve vybraných zemích, kde regulátor a centrální banka jsou nsttuconálně oddělen (což není případ ČR), bude také obtížné sladt tenhle nástroj s měnovou poltkou centrální banky. Opět zde exstuje možnost regulatorní arbtráže dskutované výše. 2 Trh družstevních záložen v České republce V České republce k exstovalo celkem 13 družstevních záložen s celkovou blanční sumou 31,9 mld. Kč, což zhruba odpovídá blanční sumě jedné menší banky, např. LBBW. Počet družstevních záložen v Česku vytrvale klesá jž od roku 1999, kdy jch exstovalo 127. Z tohoto čísla jejch počet klesl až na dnešních 13 (vz obrázek č. 1). Naposledy, v roce 2012, ukončlo svojí čnnost UNIBON spořtelní a úvěrní družstvo, ČNB (2012d) mu odejmula povolení k čnnost kvůl nedodržování lmtu angažovanost. Žádná z exstujících 13 družstevních záložen není na trhu nováčkem, 12 z nch působí na trhu více než deset let. Jen jedna je mladší než deset let a to České spořtelní družstvo, které působí na trhu od roku Z pohledu velkost blanční sumy, trh družstevních záložen můžeme rozdělt na dva základní celky: jsou zde čtyř velké družstevní záložny, každá s blanční sumou nad 5 mld. Kč k (Moravský Peněžní Ústav, Metropoltní spořtelní družstvo, WPB Captal a záložna CREDITAS) a zbylých devět jsou malé družstevní záložny, každá s blanční sumou pod 2 mld. Kč, většna z nch je výrazně pod touto hrancí. Čtyř velké záložny, měřeno právě blanční sumou, tvoří dohromady více než 80 % trhu (podle blanční sumy) a podle dat k červnu 2012 evdují více než 35 tsíc svých členů. Zdravý vývoj těchto čtyř záložen je 34

3 Český fnanční a účetní časops, 2013, roč. 8, č. 1, s zásadní pro celý trh. V následující tabulce jsou všechny exstující DZ seřazeny podle jejch celkových aktv a počtu členů ke konc roku 2011 (kdy jsou údaje dostupné pro všechny DZ). Obr. 1: Počet družstevních záložen v České republce Zdroj: ČNB (2008, 2009, 2012a), Úřad pro dohled nad družstevním záložnam (2005). Tab. 1: Seznam družstevních záložen podle blanční sumy k Družstevní záložna Aktva v ml. Kč Počet členů k k Moravský Peněžní Ústav spořtelní družstvo Metropoltní spořtelní družstvo Záložna CREDITAS, spořtelní družstvo WPB Captal, spořtelní družstvo Artesa, spořtelní družstvo AKCENTA, spořtelní a úvěrní družstvo Peněžní dům, spořtelní družstvo Ctfn, spořtelní družstvo Družstevní záložna PSD ANO spořtelní družstvo Podnkatelská družstevní záložna Družstevní záložna Kredt České spořtelní družstvo 54* 53** Celkem Zdroj: Kvartální výsledky hospodaření družstevních záložen a Hypoteční banky ( ) + vlastní výpočty. Pozn.: * údaj k , * údaj k Kaptálová přměřenost družstevních záložen Kaptálová přměřenost družstevních záložen je nžší než u českých bank a u čtyř největších kampelček dokonce v čase klesá (obr. 2). Podle statstk ČNB k banky vykázaly průměrnou kaptálovou přměřenost 16,3 %, zatímco záložny pouze 13,4 %. Zajímavá je dynamka vývoje kaptálové přměřenost. Zatímco banky navýšly svou kaptálovou přměřenost o 1,8 procentního bodu v období od do (tj. relatvní nárůst o 12,4 %), u největších družstevních záložen došlo k jejímu poklesu o 2,6 procentního bodu (tj. relatvní pokles o 19,4 %). 35

4 Matejašák, M. Teplý, P.: Kampelčky jako dynamt na českém fnančním trhu? Obr. 2: Vývoj kaptálové přměřenost v období (v %) Kaptálová přměřenost v % 20,0 16,0 14,1 12,0 14,5 13,4 15,5 15,3 12,2 12,1 16,3 13,5 11,2 8,0 10,9 10, Banky Družstevní záložny celkem Družstevní záložny 4 největší Zdroj: ČNB (2012a, 2012b), Kvartální výsledky hospodaření družstevních záložen a Hypoteční banky ( ) + vlastní výpočty. Výše uvedená agregovaná čísla ndkují potencální problémy velkých družstevních záložen. Obrázek č. 3 ukazuje, že většna malých DZ vykazuje vysokou kaptálovou přměřenost nad 20 %. Ty nejmenší DZ mají až extrémně vysokou kaptálovou přměřenost, např. Podnkatelská družstevní záložna má kaptálovou přměřenost 94,9 % a DZ Kredt dokonce 266 % (pro lepší názornost obrázku č. 3 jsme tuto vysokou hodnotu do grafu nezahrnul). Jsou to tedy hlavně největší čtyř družstevní záložny, které mají nžší kaptálovou přměřenost a to v rozmezí od 9 % do 12 %. Navíc, z obrázku č. 2 vyplývá, že kaptálová přměřenost těchto čtyř hlavních DZ od roku 2009 mírně klesá (z 13,4 % v prosnc 2009 na 10,8 % v červnu 2012), a to navzdory trendu, že ukazatel za celý trh kampelček se v posledním půlroce výrazně zlepšl. Obr. 3: Kaptálová přměřenost družstevních záložen v relac k jejch velkost k Kaptálová přměřenost v % k 6/ ,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 Aktva v mld. Kč k 6/2012 Zdroj: Kvartální výsledky hospodaření družstevních záložen a Hypoteční banky ( ) + vlastní výpočty. S ohledem na výše uvedenou analýzu zjštění se v další část textu proto soustředíme právě na čtyř největší DZ, a to z následujících důvodů: ) jsou největší a tedy nejvýznamnější (celkem tvoří více jak 80 % trhu družstevních záložen), ) jejch kaptálová přměřenost není vysoká, v porovnání se zbytkem trhu je nejnžší, ) jejch průměrná kaptálová přměřenost v posledních letech neustále klesá, v) růst jejch uvěrových aktvt je velm rychlý. 36

5 Český fnanční a účetní časops, 2013, roč. 8, č. 1, s V následujícím textu se budeme tedy zabývat následujícím družstevním záložnam: Moravský Peněžní Ústav (MPÚ), Metropoltní spořtelní družstvo (Metr. sp. dr.), CREDITAS a WPB Captal. Důležtou otázkou také zůstává, jestl nízká kaptálová přměřenost těchto čtyř kampelček není dokonce nadhodnocená a ve skutečnost by neměla být ještě nžší. K této otázce nás vede obava z neobezřetné a tedy podhodnocené tvorby opravných položek k úvěrům v selhání za klenty. V tabulce č. 2 uvádíme koefcenty krytí úvěrů v selhání opravným položkam k Koefcenty uvádíme pro jednotlvé kampelčky, banky celkem a přdal jsme specálně údaj za Hypoteční banku, protože tato banka poskytuje zejména úvěry zajštěné nemovtostm, takže nám bude užtečná pro srovnání. Obecně platí, že zajštění snžuje očekávanou ztrátu z úvěrů a vede k nžším opravným položkám a ve výsledku k nžšímu koefcentu krytí. Jednoduše, kvaltnější zajštění vede k nžšímu koefcentu krytí. Ukazatel za Hypoteční banku nám proto poslouží jako hrubá představa spodního pásma pro koefcenty za kampelčky. Tab. 2: Krytí úvěrů v selhání (za klenty) opravným položkam Koefcent krytí k Banky celkem 49,6% Hypoteční banka 33,8% Moravský Peněžní Ústav spořtelní družstvo 22,6% Metropoltní spořtelní družstvo 16,8% Záložna CREDITAS, spořtelní družstvo 10,5% WPB Captal, spořtelní družstvo 9,0% Zdroj: ČNB (2012b), Kvartální výsledky hospodaření družstevních záložen a Hypoteční banky ( ) + vlastní výpočty. Je patrné, že koefcent krytí úvěrů v selhání za celý bankový sektor dosahuje téměř 50 %. U Hypoteční banky, která se specalzuje na zajštěné hypoteční úvěry, je koefcent podle předpokladu nžší a dosahuje pouze 33,8 %. Ovšem př pohledu na tabulku zjstíme, že koefcenty krytí u všech čtyř největších kampelček jsou výrazně nžší než u Hypoteční banky, u CREDITAS a WPB Captal tyto koefcenty dosahují pouze cca 10 %. Pro tak nízké koefcenty se nabízí dvě různá vysvětlení. První, úvěry největších kampelček jsou velce dobře zajštěny, a v průměru jsou výrazně lépe zajštěny než například úvěry Hypoteční banky. Druhé vysvětlení je, že kampelčky netvoří dostatečné opravné položky a ty jsou proto podhodnocené. Správná tvorba opravných položek by vedla k vyšším celkovým nákladům, nžšímu zsku a to by se promítlo do nžšího kaptálu. Ve výsledku by se to projevlo v nžší kaptálové přměřenost než ta, která je vykazována. My se přkláníme k druhému vysvětlení, a to na základě ČNB (2012) která od června 2012 uplatňuje nový postup ověřování dostatečnost opravných položek, neboť má pochybnost o řízení úvěrových rzk u některých nsttucí. Podívejme se nyní na vývoj úvěrových aktvt těchto čtyř největších DZ za poslední období. Obrázek č. 4 ukazuje, že nárůst objemu pohledávek je významný, objem pohledávek za členy záložen vzrostl z 5,0 mld. Kč k až na 20,3 mld. Kč k , což znamená růst o více jako 300 %. Vysoká úvěrová dynamka pokračovala v prvním pololetí 2012, kdy celkové pohledávky stouply o 28 % z 15,9 mld. Kč k na 20,3 mld. Kč k

6 Matejašák, M. Teplý, P.: Kampelčky jako dynamt na českém fnančním trhu? Obr. 4: Nárůst pohledávek za členy DZ v období Pohledávky v ml. Kč MPÚ Metr. sp.dr. CREDITAS WPB Captal Zdroj: Kvartální výsledky hospodaření družstevních záložen a Hypoteční banky ( ) + vlastní výpočty. Když vezmeme v úvahu, že DZ jsou na trhu víc jak deset let a tedy nejsou to žádní nováčc, růst úvěrových aktvt DZ v posledním období je možná až přílš rychlý. Jen pro srovnání, zatímco růst pohledávek za klenty dosáhl u DZ v období prosnec 2009 až červen 2012 přesně 307,6 %, u bank tento ukazatel dosáhl pouze 12,3 %. Když srovnáme růst za první pololetí roku 2012, tak je to 28 % u DZ versus 1,9 % u bank. Rychlý růst poskytnutých úvěrů automatcky vede k nárůstu kaptálového požadavku ke kredtnímu rzku, což je největší rzko nejen pro DZ ale též pro banky. Kaptálový požadavek družstevních záložen je dlouhodobě z více než 95 procent tvořen právě kaptálovým požadavkem k úvěrovému rzku. Nárůst kaptálového požadavku vyžaduje v souladu s regulatorním pravdly nárůst kaptálu. Obr. 5: Vývoj úvěrů se selháním největších DZ období ,0 Úvěry se selháním v % 12,0 11,7 8,0 8,4 7,7 6,7 4,0 0, Družstevní záložny 4 největší Zdroj: Kvartální výsledky hospodaření družstevních záložen a Hypoteční banky ( ) + vlastní výpočty. Dalším problémem je kvalta úvěrového portfola největších kampelček, která se výrazně zhoršuje. V období od konce roku 2009 do konce roku 2011 stoupl podíl úvěrů se selháním z 6,7 % až na 11,7 %, tedy relatvní zhoršení o 74 %. V první polovně roku 2012 podíl ohrožených úvěrů sce klesl na 8,4 %, ovšem hlavní příčnou tohoto není výrazné zlepšení platební morálky klentů, ale velký přílv nových úvěrů. Rychlý růst celkového portfola tlumí 38

7 Český fnanční a účetní časops, 2013, roč. 8, č. 1, s podíl nesplácených úvěrů. V krátkodobém horzontu, jak vyplývá z predkce ČNB (2012c) nesplácených úvěrů domácností a podnků, lze očekávat, že do konce roku 2014 se platební schopnost domácností a podnků njak výrazně nezlepší. Podíl nesplácených úvěru podle ČNB (2012c) bude v tom lepším případě spíše stagnovat. U kampelček ovšem můžeme čekat, že podíl bude růst, k stávajícímu objemu neplacených úvěrů přbudou další z velkého objemu nových úvěrů poskytnutých v posledním období. Objem úvěrů se selháním v absolutní částce bude výrazně růst, a jestl tempo růstu nových úvěru se zpomalí, tak se to projeví na relatvních ukazatelích, konkrétně na podílu ohrožených úvěrů. Ve výsledku zde exstuje rzko, že vývoj špatných úvěrů se kampelčkám vymkne kontrole a nebudou mít dostatečné kaptálové rezervy na pokrytí ztrát. Nyní se podívejme na kaptálové ukazovatele, které vyplývají z Basel III. Obrázek č. 6 srovnává regulatorní požadavky Basel III se stavem kaptálové přměřenost k u největších družstevních záložen a českého bankovního sektoru jako celku. Obr. 6: Kaptálové požadavky podle Basel III 16,0% 0,8% Kaptálový požadavek 8,0% 2,0% 6,0% 2,0% 8,5% 2,0% 11,0% 15,5% 2,4% 6,5% 10,6% 12,1% 11,4% 0,0% Basel III mnmum Basel III vč. konzerv. polštáře (2,5 %) Basel III vč. protcyk. polštáře (0-2,5 %) Banky celkem MPÚ 6/2012 Metr. sp.dr. CREDITAS 6/2012 6/2012 Ter 1 Ter 2 WPB Captal 6/2012 Zdroj: BIS (2011), ČNB (2012b), Kvartální výsledky hospodaření družstevních záložen a Hypoteční banky ( ) + vlastní výpočty. Basel III ve své nejpřísnější verz (tedy včetně plného využtí protcyklckého polštáře), požaduje, aby ve fnálním stavu, tedy v roce 2019, banky včetně družstevních záložen, dsponovaly až 13 % kaptálovou přměřeností (vz třetí sloupec v obr. č. 6). Z toho 9,5 % tvoří nejkvaltnější jádrový kaptál, 1,5 % dodatkový Ter 1 kaptál (celkem tedy 11 % Ter 1 kaptálu) a zbylá 2 % tvoří Ter 2 kaptál. Z obrázku č. 6 můžeme zkonstatovat, že české banky by neměly mít problém s Basel III, v průměru jsou totž schopné jž nyní splnt ty nejpřísnější požadavky na rok 2019 (vz čtvrtý sloupec v obr. 6). To samé však jž neplatí pro žádnou z největších družstevních záložen, ncméně ty splňují alespoň Basel III mnmum, které platí do roku 2015 (vz první sloupec v obrázku). Od roku 2015 ale požadavky na kaptál budou narůstat v důsledku mplementace konzervačního polštáře, což může v střednědobém horzontu vést k problémům kampelček sehnat více kaptálu. 39

8 Matejašák, M. Teplý, P.: Kampelčky jako dynamt na českém fnančním trhu? 4 Kampelčky v nejblžší době budou potřebovat kaptál Kampelčky budou v nejblžší době potřebovat více kaptálu a to nejenom kvůl Basel III. Dokonce, kdybychom úplně zapomněl na fakt, že Basel III se týká kampelček, když se podíváme na obrázek č. 7, vdíme, že kaptálové požadavky DZ rostou velce rychle, což úzce souvsí právě s růstem jejch uvěrových aktvt, (jak jsme popsal v předešlé sekc). Př stávajícím růstu kaptálových požadavků souvsející s úvěrovou expanzí největší družstevní záložny v brzké době pocítí nedostatek kaptálu bez Basel III. Obr. 7: Vývoj kaptálového požadavku největších DZ od 12/2009 do 6/2012 Kaptálový požadavek v ml. Kč MPÚ Metr. sp.dr. CREDITAS WPB Captal Zdroj: Kvartální výsledky hospodaření družstevních záložen a Hypoteční banky ( ) + vlastní výpočty. Zatímco růst pohledávek za klenty dosáhl u DZ v období prosnec 2009 až červen 2012 jž zmíněných 308 %, kaptálový požadavek vzrostl o 260 %. Když srovnáme růst za první pololetí roku 2012, tak 28% nárůst pohledávek vedl k 25% nárůstu kaptálového požadavku. Skutečnost, že vývoj úvěrových aktvt největších DZ je zřejmě až nezdravý, názorně lustruje následující tabulka, kde srovnáváme ndex růstu kaptálového požadavku kampelček s bankam. Tab. 3: Index růstu kaptálového požadavku Banky celkem 100,0 99,4 106,0 106,4 Největší 4 družstevní záložny 100,0 178,5 287,8 359,7 Zdroj: ČNB (2012b), Kvartální výsledky hospodaření družstevních záložen a Hypoteční banky ( ) + vlastní výpočty. Zatímco u bank kaptálový požadavek od prosnce 2009 do června 2012 vzrostl pouze o 6,4 %, u družstevních záložen to bylo o jž zmíněných 359,7 %. Lze se tedy oprávněně domnívat, že zde exstují významná rzka z nadměrného růstu záložen. Kampelčky rostou velce rychle právě v době, kdy dlouhodobě roste podíl nesplácených úvěrů, což se může brzy projevt v jejch nedostatečné kaptálové vybavenost, protože přetrvávající rychlý růst povede k potřebě významně zvýšt kaptál. Exstuje mnoho klasckých cest, jak sehnat a zvýšt drahý kaptál, což ale nemusí být v současné krzové době úplně jednoduché a navíc krze přnáší s sebou řadu významných rzk. Jednou z cest, aby s kampelčky udržely kaptál na 40

9 Český fnanční a účetní časops, 2013, roč. 8, č. 1, s požadovaném mnmu, je jejch motvace k nvestování do vysoce rzkových (ale výnosnějších) projektů. Nebo, exstuje zde hrozba upravování reportngu pro regulátora, např. utajením část úvěrů v selhání (a tedy jejch zařazení do nžší rzkové váhy), nebo jž popsaná nedostatečná tvorba opravných položek (a tedy nadhodnocování zsku). V neposlední řadě zde hrozí další porušování lmtů angažovanost vůč některým svým členům a ekonomcky spjatým skupnám osob, což byl důvod ČNB k odejmutí povolení záložně UNIBON v dubnu V následující část odhadneme, jaká bude kaptálová přměřenost DZ k za použtí dvou jednoduchých předpokladů. První předpoklad je, že DZ do konce roku 2013 nezbrzdí svůj rychlý růst a v následujících 18 měsících (tedy od července 2012 do prosnce 2013) budou růst zhruba stejně rychle jako v posledních 18 měsících (tedy od ledna 2011 do června 2012). V krátkodobém horzontu 18 měsíců je to reálný předpoklad. Druhý předpoklad je, že v následujících 18 měsících DZ nenavýší svůj kaptál. Tento druhý předpoklad je pomocný a poslouží nám jen k následnému odhadu, kolk kaptálu budou muset DZ do konce roku 2013 sehnat, aby splnly alespoň mnmální hranc 8 procent. V prvním kroku jednoduchou metodou odhadneme, jaké budou kaptálové požadavky DZ ke konc roku Spočítáme dvě varanty. V první varante budeme předpokládat, že růst úvěrové aktvty v příštím roce a půl (červenec 2012 až prosnec 2013) nezpomalí, ale zůstane na stejné úrovn jako v posledních 18 měsících (prosnec 2010 až červen 2012). Tuto varantu nazveme konstantní růst. V druhé varantě budeme předpokládat, že růst v následujícím roce a půl zbrzdí až o polovnu. Druhou varantu proto nazveme zbrzděný růst. Varanta č. 1 konstantní růst : DZ budou v příštím roce a půl růst jako v posledním roce a půl, tedy pro kaptálový požadavek bude platt: KPZ (6 / 2012) exkpz (12 / 2013) = KPZ (6 / 2012), (1) KPZ (12 / 2010) kde exkpz očekávaný (expected) kaptálový požadavek DZ k datu v závorce, KPZ skutečný kaptálový požadavek DZ k datu v závorce, Varanta č. 2 zbrzděný růst : DZ budou v příštím roce a půl růst až o polovnu pomalej než v posledním roce a půl, tedy: 1 KPZ (6 / 2012) KPZ (12 / 2010) exkpz (12 / 2013) = KPZ (6 / 2012), (2) 2 KPZ (12 / 2010) kde exkpz očekávaný kaptálový požadavek DZ k datu v závorce, KPZ skutečný kaptálový požadavek DZ k datu v závorce. V druhém kroku pro obě varanty spočítáme očekávanou kaptálovou přměřenost k prosnc 2013 jž podle standardního postupu: exe (12 / 2013) exkp (12 / 2013) = 0,08, (3) exkpz (12 / 2013) kde exkp očekávaná kaptálová přměřenost DZ k datu v závorce, exe očekávaný regulatorní kaptál (equty) DZ k datu v závorce, exkpz očekávaný kaptálový požadavek DZ k datu v závorce. 41

10 Matejašák, M. Teplý, P.: Kampelčky jako dynamt na českém fnančním trhu? Abychom následně mohl odhadnout, kolk kaptálu budou jednotlvé DZ v nejblžší době potřebovat, použjeme pomocný, druhý předpoklad: DZ v následujících 18 měsících nenavýší svůj kaptál: exe 12 / 2013) = E (6 / 2012), (4) ( kde exe očekávaný regulatorní kaptál DZ k datu v závorce, E skutečný regulatorní kaptál DZ k datu v závorce, V posledním kroku je jž lehké dopočítat chybějící kaptál tak, aby DZ v prosnc 2013 splnly aspoň regulatorní mnmum 8 procent. msse ( 12 / 2013) = exkpz (12 / 2013) E (6 / 2012), (5) kde msse chybějící (mssng) regulatorní kaptál DZ k datu v závorce, exkpz očekávaný kaptálový požadavek DZ k datu v závorce, E skutečný regulatorní kaptál DZ k datu v závorce. Následující část jž shrnuje konkrétní výsledky našch výpočtů. Můžeme zkonstatovat, že jestl DZ v nejblžší době nezpomalí svůj růst a neposílí svůj kaptál, tak tř ze čtyř největších družstevních záložen nebudou na konc roku 2013 splňovat regulatorní mnmum a budou výrazně pod mnmem 8 procent. Konkrétně to jsou Moravský Peněžní Ústav, Metropoltní spořtelní družstvo a CREDITAS (vz obrázek č. 8). Nejnžší kaptálová vybavenost by byla u Metropoltního spořtelního družstva a to pouze 2,3 %, u CREDITAS 4,7 %. WPB Captal by s udržela nad hrancí 8 procent, konkrétně na 8,2 %. Obr. 8: Smulace vývoje kaptálového požadavku největších DZ k 12/2013 Kaptálová přměřenost v % 16,0% 8,0% 0,0% 12,1% 10,6% 11,4% 9,0% 9,5% 8,2% 7,3% 6,1% 6,8% 3,8% 4,7% 2,3% MPÚ Metr. sp.dr. CREDITAS WPB Captal Kaptálová přměřenost, skutečnost k 6/2012 Kaptálová přměřenost k 12/2013, varanta "konstantní růst" Kaptálová přměřenost k 12/2013, varanta "zbržděný růst" Zdroj: Kvartální výsledky hospodaření družstevních záložen a Hypoteční banky ( ) + vlastní výpočty. Obdobný závěr platí, kdyby platla druhá varanta, ve které by růst úvěrových aktvt DZ zpomall až o 50 procent. Jestl DZ neposílí svůj kaptál, tř ze čtyř záložen na konc roku 2013 nebudou splňovat kaptálový požadavek. Nejnžší kaptálová vybavenost bude opět u Metropoltního spořtelního družstva a to pouze 3,8 % a u CREDITAS pouze 6,8 %. WPB Captal se opět udrží nad hrancí 8 procent, konkrétně na 9,5 %. Tato čísla lze přepočítat na absolutní objemy chybějícího kaptálu (vz obrázek č. 9). Př nezpomaleném růstu, tedy první varantě, DZ budou muset do konce roku 2013 sehnat kaptál v celkové výš mnmálně 2,2 mld. Kč. Jednalo by se o výrazné navýšení kaptálu, když vezmeme v úvahu, že jejch kaptál k červnu 2012 je částka 2,4 mld. Kč (tzn. úkol téměř 42

11 Český fnanční a účetní časops, 2013, roč. 8, č. 1, s zdvojnásobt stávající kaptál). Z chybějících 2,2 mld. Kč bude nejvíc potřebovat Metropoltní spořtelní družstvo, 1,5 mld. Kč a dále CREDITAS, která bude potřebovat 0,5 mld. Kč, Obr. 9: Odhadovaná potřeba kaptálu největších DZ do konce roku 2013, v ml. Kč MPÚ Metr. sp.dr. CREDITAS WPB Captal Chybějící kaptál v ml. Kč Varanta "konstantní růst" Varanta "zbržděný růst" Zdroj: vlastní výpočty. Obdobně, družstevní záložny budou muset v roce 2013 shánět kaptál, kdyby jejch růst zpomall až o 50 % (druhá varanta). V druhém scénář DZ budou muset posílt svůj kaptál celkem až o 0,9 mld. Kč. Nejvíce z této částky bude potřebovat Metropoltní spořtelní družstvo, 0,7 mld. Kč, a CREDITAS 0,1 mld. Kč. Naše analýza vývoj kampelček nás vede k závěru, že kampelčky nejsou odolné vůč zvýšeným rzkům, které souvsejí s přetrvávající ekonomckou krzí, což se může projevt na jejch nžší bezpečnost a stabltě. Velce rychlý růst úvěrů v době, kdy celkově roste podíl úvěrů v selhání, v kombnac s podprůměrným (a možná nadhodnoceným) kaptálovým polštář, klesající kaptálovou přměřeností, očekávaná mplementace přísnějšího Basel III od roku 2014 a kaptálových polštářů od roku 2016, to všechno jsou výzvy, kterým největší družstevní záložny budou muset v krátké době čelt. Nemusejí všechny tyto výzvy zvládnout. Jak jž bylo zmíněno, pokud se záložnám nepodaří zvyšovat drahý kaptál klasckým cestam, může je to svádět např. k nvestování do vysoce rzkových (a výnosnějších) projektů, nedostatečnému krytí úvěrových rzk v podobě nízkých opravných položek k úvěrům v selhání, nebo dokonce k porušování zákonů, např. lmtů angažovanost. Z hledska dalšího výzkumu by byla užtečná analýza dopadů, kdyby družstevní záložny chtěly náklady spojené se zvýšeným kaptálovým požadavky přenést na své členy. Jným slovy, o kolk se mohou zdražt úvěry v českých kampelčkách? Nebo alternatvně, o kolk by mohla klesnout úroková sazba na vkladech v družstevních záložnách? Zvýšení úrokové sazby na úvěrech nebo snížení sazby na vkladech členů vedou ke stejnému výsledku, k většímu zsku a tedy kaptálu. To jsou nformace, které by byly zajímavé zejména pro klenty záložen. Návod, jak mapovat potřebu vyššího kaptálu do úrokové marže na poskytnutých úvěrech poskytuje např. Ellott (2009), který přstupuje k tomuto problému z účetního hledska. Jeho stude dává podrobný návod jak odhadnout, o kolk musí vzrůst úroková sazba na úvěrech, jestlže banka chce udržet více kaptálu fnancovaného z vyšších úrokových výnosů. Výhodou přístupu Elotta (2009) je jeho jednoduchost a také jasná ntuce, která se skrývá za stanovením ceny úvěru. Tento přístup byl použt ve stud Knga (2010) př 43

12 Matejašák, M. Teplý, P.: Kampelčky jako dynamt na českém fnančním trhu? odhadování možných dopadů Basel III na banky ve státech OECD. Stude Kashyap, Sten a Hanson (2010) obdobně využívá účetní přístup a ve výsledku odhaduje náklady spojené s vyšším kaptálem promítnuté do úvěrových marží. Závěr Cílem našeho článku byla analýza kaptálové přměřenost a odhad potřeby kaptálu největších českých družstevních záložen do konce roku Kaptálová vybavenost kampelček je nžší než u bank a navíc neustále klesá, což vede k jejch menší odolnost vůč zvýšeným rzkům, které přnáší stávající ekonomcká krze. Zároveň tím záložnám vznká větší problém než bankám splnt přísnější požadavky na objem a kvaltu kaptálu, které Basel III klade. Př předpokladu, že čtyř největší družstevní záložny v nejblžší době výrazné nezpomalí vysoký růst jejch úvěrové aktvty z posledního období, odhadujeme, že jenom do konce roku 2013 (kdy ještě nebudou zavedeny kaptálové polštáře z Basel III) budou muset kampelčky posílt svůj kaptál mnmálně o 2,2 mld. Kč. Tedy téměř zdvojnásobt svůj stávající kaptál. Z odhadovaných 2,2 mld. Kč nejvíc bude potřebovat Metropoltní spořtelní družstvo, až 1,5 mld. Kč a CREDITAS 0,5 mld. Kč. Jedně WPB Captal se př stávajícím tempu růstu obejde se stávajícím kaptálem. Kombnace potřeby v krátké době významně zvýšt svůj kaptál a zároveň plánovaný příchod přísnějšího Basel III může vést k problémům kampelček drahý kaptál sehnat, což se může projevt např. zdražením úvěrů nebo snížením úroků z depozt. V horším scénář to může vést k tomu, že kampelčky v číslech o kaptálové přměřenost nebudou dávat přesný a pravdvý obraz o své stuac a jejch kaptálová přměřenost bude nadhodnocená. Exstují ndce, že se tomu tak děje jž v současnost např. v podobě nedostatečného pokrytí úvěrového rzka. Potřeba kampelček sehnat velký objem kaptálu v krátkém čase se může také projevt nvestováním do vysoce rzkových projektů, nebo dokonce porušováním zákonů, např. lmtů angažovanost. Závěrem lze konstatovat, že české kampelčky jsou dynamtem na českém fnančním trhu a měla by se jm věnovat vyšší pozornost ze strany jejch regulátora ČNB. Lteratura: [1] BIS (2011): Basel III: A Global Regulatory Framework for More Reslent Banks and Bankng Systems. [on-lne], Basel, Bank for Internatonal Settlements, c2011, [ct ], < [2] ČNB (2008): Zpráva o výkonu dohledu nad fnančním trhem [on-lne], Praha, Česká národní banka, c2008, [ct ], < _nformace_fn_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2007_cz.pdf>. [3] ČNB (2009): Zpráva o výkonu dohledu nad fnančním trhem [on-lne], Praha, Česká národní banka, c2009, [ct ], < _nformace_fn_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2008_cz.pdf>. [4] ČNB (2012a): Základní ukazatele o sektoru družstevních záložen. [on-lne], Praha, Česká národní banka, c2012, [ct ], < atele_fn_trhu/druzstevn_zalozny/ndex.html>. 44

13 Český fnanční a účetní časops, 2013, roč. 8, č. 1, s [5] ČNB (2012b): Základní ukazatele o bankovním sektoru. [on-lne], Praha, Česká národní banka, c2012, [ct ], < atele_fn_trhu/banky/ndex.html>. [6] ČNB (2012c): Zpráva o fnanční stabltě 2011/2012. Praha, Česká národní banka, [7] ČNB (2012d): Odejmutí povolení záložně UNIBON spořtelní a úvěrní družstvo. [on-lne], Praha, Česká národní banka, 2012, [ctace ], < volen_unbon.html>. [8] Dvořák, P. (2011): K některým otázkám regulatorní reakce na fnanční krz. Český fnanční a účetní časops, 2011, roč. 6, č. 4, s [9] Ellott, D. J. (2009): Quantfyng the Effects on Lendng of Increase Captal Requrements. [on-lne], Washngton D. C., The Brookngs Insttutons, c2009, [ct ], < t/0924_captal_ellott.pdf>. [10] Evropská komse (2011): CRD IV Frequently Asked Questons. [on-lne], Brussels, European Commsson, c2011, [ct ], < [11] Kashyap, K. Sten, J. Hanson, S. (2010): An Analyss of the Impact of Substantally Heghtened Captal Requrements on Large Fnancal Insttutons. [on-lne], Boston, Harvard Busness School, c2010, [ct ], < [12] Kng, M.R. (2010): Mappng captal and lqudty requrements to bank lendng spreads. BIS Workng Papers 324, [on-lne], Basel, Bank for Internatonal Settlements, c2010, [ct ], < [13] Kvartální výsledky hospodaření družstevních záložen a Hypoteční banky ( ) a) AKCENTA, spořtelní a úvěrní družstvo ( ): Kvartální výsledky hospodaření. [on-lne], Hradec Králové, AKCENTA, spořtelní a úvěrní družstvo, c , [ct ], < b) ANO spořtelní družstvo ( ): Kvartální výsledky hospodaření. [on-lne], Praha, ANO spořtelní družstvo, c , [ct ], < c) Artesa, spořtelní družstvo ( ): Kvartální výsledky hospodaření. [on-lne], Praha, Artesa, spořtelní družstvo, c , [ct ], < d) Ctfn, spořtelní družstvo ( ): Kvartální výsledky hospodaření. [on-lne], Praha, Ctfn, spořtelní družstvo, c , [ct ], < e) České spořtelní družstvo ( ): Kvartální výsledky hospodaření. [on-lne], Roztoky, České spořtelní družstvo, c , [ct ], < f) Družstevní záložna Kredt ( ): Kvartální výsledky hospodaření. [on-lne], Praha, Družstevní záložna Kredt, c , [ct ], < g) Družstevní záložna PSD ( ): Kvartální výsledky hospodaření. [on-lne], Praha, Družstevní záložna PSD, c , [ct ], < h) Hypoteční banka ( ): Kvartální výsledky hospodaření. [on-lne], Praha, Hypoteční banka, c , [ct ], < ) Metropoltní spořtelní družstvo ( ): Kvartální výsledky hospodaření. [on-lne], Praha, Metropoltní spořtelní družstvo, c , [ct ], < 45

14 Matejašák, M. Teplý, P.: Kampelčky jako dynamt na českém fnančním trhu? j) Moravský Peněžní Ústav spořtelní družstvo ( ): Kvartální výsledky hospodaření. [on-lne], Praha, Moravský Peněžní Ústav spořtelní družstvo, c , [ct ], < k) Peněžní dům, spořtelní družstvo ( ): Kvartální výsledky hospodaření. [onlne], Uherské Hradště, Peněžní dům, spořtelní družstvo, c , [ct ], < l) Podnkatelská družstevní záložna ( ): Kvartální výsledky hospodaření. [on-lne], Praha, Podnkatelská družstevní záložna, c , [ct ], < m) WPB Captal, spořtelní družstvo ( ): Kvartální výsledky hospodaření. [on- lne], Praha, WPB Captal, spořtelní družstvo, c , [ct ], < n) Záložna CREDITAS, spořtelní družstvo ( ): Kvartální výsledky hospodaření. [on-lne], Olomouc, Záložna CREDITAS, spořtelní družstvo, c , [ct ], < [14] Mandel, M. Tomšík, V. (2011): Regulace bankovního sektoru z pohledu ekonomcké teore. Poltcká ekonome, 2011, roč. 59, č. 1, s [15] Musílek, P. (2011): Trhy cenných papírů. Praha, Ekopress, [16] Renhart, C. M. Rogoff, K.S. (2009): Ths Tme Is Dfferent: Eght Centures of Fnancal Folly, Prnceton, Prnceton Unversty Press, [17] Úřad pro dohled nad družstevním záložnam (2005): Zpráva o čnnost a hospodaření úřadu pro dohled nad družstevním záložnam za rok [on-lne], Praha, Česká národní banka, c2005, [ct ], < _nformace_fn_trhy/archv/druzstevn_zalozny/uddz_hosp2004.pdf>. 46

15 Český fnanční a účetní časops, 2013, roč. 8, č. 1, s Kampelčky jako dynamt na českém fnančním trhu? Mlan Matejašák Petr Teplý ABSTRAKT Příspěvek se zaměřuje na často zcela opomíjené subjekty ekonomckých analýz a to české družstevní záložny. Konkrétně se zaměřujeme na analýzu kaptálové přměřenost čtyř největších záložen, která je podprůměrná nejen v porovnání se zbytkem trhu, ale v porovnání s českým bankam. Růst uvěrových aktvt čtyř největších kampelček se v posledním období ukazuje jako vysoký až rzkový, což vede k snžování jejch kaptálové přměřenost. Nžší kaptálová vybavenost následně vede k snížené odolnost sektoru záložen vůč zvýšeným rzkům, která přnáší stávající ekonomcká krze. Naše analýza odhaduje, že pokud největší družstevní záložny výrazně nezpomalí svůj růst, tak jenom do konce roku 2013 budou potřebovat navýšt svůj kaptál mnmálně o 2,2 mld. Kč. Jným slovy, téměř zdvojnásobt svůj stávající kaptál. Potřeba v krátké době významně zvýšt kaptál se může částečně přenést na klenty záložen ve formě zdražení úvěrů nebo snížení úroků z depozt. V horším případě tato potřeba může vést kampelčky k aktvtám, které významně a negatvně ovlvní jejch stabltu, např. k nvestcím do velce rzkových projektů, nedostatečnou tvorbou opravných položek a nadhodnocováním kaptálové přměřenost, nebo porušením zákonných lmtů angažovanost. Domníváme se, že české kampelčky jsou dynamtem na českém fnančním trhu a měla by se jm věnovat vyšší pozornost ze strany jejch regulátora ČNB. Klíčová slova: Družstevní záložna; Kaptálová přměřenost, Kaptálový požadavek, Kredtní rzko Are Credt Unons Dynamte on the Czech Fnancal Market? ABSTRACT In ths paper we focus on often forgotten subjects of economc analyses: Czech credt unons. In specfc, we centre our analyss on captal adequacy of the largest four credt unons whch report lower captal adequacy compared to the rest of the credt unon segment or to Czech banks. Recent credt growth of the four largest unons seems unsustanable and rsky; what leads to ther decreasng captal adequacy. Lower adequacy then leads to lower reslency to ncreased rsks of current economc crss. Our analyss estmates that unless credt unons slow down ther recent rapd credt growth, they would need to ncrease ther captal by CZK 2.2 bllon untl the end of Put dfferently, the TOP 4 credt unons would almost double ther exstng captal. The need to sgnfcantly ncrease captal n short term may affect clents of these unons snce ther loans may become more expensve or ther deposts may yeld less. In the worst case scenaro, the need may lead the credt unons to actvtes whch sgnfcantly and adversely affect ther stablty, e.g. nvestments nto hgh rsk projects, nsuffcent credt rsk cover and overestmated captal adequacy, or breakng the regulatory rules for exposures. To conclude, credt unons are dynamte on Czech fnancal market and should be supervsed carefully by the Czech Natonal Bank. Key words: Credt unon; Captal adequacy; Captal requrement, Credt rsk. JEL classfcaton: G28. 47