REAKCE POPTÁVKY DOMÁCNOSTÍ PO ENERGII NA ZVYŠOVÁNÍ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI: TEORIE A JEJÍ DŮSLEDKY PRO KONSTRUKCI EMPIRICKY OVĚŘITELNÝCH MODELŮ

Transkript

1 RAKC POPTÁVKY DOMÁCNOTÍ PO NRGII NA ZVYŠOVÁNÍ NRGTICKÉ ÚČINNOTI: TORI A JJÍ DŮLDKY PRO KONTRUKCI MPIRICKY OVĚŘITLNÝCH MODLŮ tela Rubínová, Unverzta Karlova v Praze, Centrum pro otázky žvotního prostředí, Insttut meznárodních a rozvojových studí (IHID), Ženeva* 1. Motvace Poptávka po energ roste s ekonomckým rozmachem společnost a oddělení těchto dvou trendů od sebe tedy dea ekonomckého rozvoje bez zvyšování energetcké náročnost, se stala jedním z důležtých vědeckých, ale poltckých témat. Zájem se soustředí nejen na výrobní procesy, ale na poptávku domácností. nergetcká spotřeba domácností tvoří zhruba 22 % celkové spotřeby energe v České republce 1 a podobně tomu je v dalších evropských státech. Jakákol snaha o snížení energetcké závslost země a negatvních dopadů spalování foslních palv tedy musí být zaměřena také na domácnost. Jednou z hlavních nadějí se pak stal pokrok ve snžování energetcké náročnost služeb, které domácnost využívají. 2 Jž od konce sedmdesátých let se vlády snaží regulovat energetckou náročnost spotřebčů a propagovat využívání těch účnnějších. Brzy se však rozběhla dskuze, zda efektvta poltk založených na podpoře energetcky úsporných zařízení a spotřebčů nebude podkopána cenově podmíněnou reakcí spotřebtelů. nergetcky efektvněj produkovaná služba se stává levnější, protože spotřebtel ušetří na nákladech na energ a ekonomcká teore pak naznačuje, že spotřebtel by měl upravt svou spotřebu ve prospěch této služby, a tím omezt potencální úsporu energí. V roce 1980 Danel Khazzoom reagoval na vlnu povnných energetckých standardů stanovených amerckou vládou studí, ve které zdůrazňoval, že předpokládané úspory nejsou realstcké, pokud neberou v úvahu právě spotřebtelskou reakc. Míra, do jaké chování spotřebtele ukrojí z potencálních technologckých úspor energe, pak závsí * Článek vznkl díky projektu 2D06029 Analýza dstrbučních a socálních dopadů sektorových poltk fnancovaného MŠMT z programu Národního Programu Výzkumu II. Autorka s dovoluje poděkovat Mlanu Ščasnému z COŽP UK za komentáře k dílčím problémům. 1 Podle IA/OCD: nergy Balances of OCD Countres byla konečná spotřeba resdenčního sektoru například v roce ,8 Mtoe, 14,7 TWh elektrcké energe a 40 PJ tepla. potřeba energí celkem čnla 27,0 Mtoe, elektřny 58 TWh nebo 86 PJ tepla. 2 lužbam zde myslíme ty, které jsou poskytovány přístroj využívajícím energ. Například vytápění domácnost, jízda autem, ohřev vody, praní prádla, apod. POLITICKÁ KONOMI, 3,

2 na elastctě poptávky po dané službě vzhledem k její ceně. V odborné lteratuře tento fenomén dostal označení rebound efekt, což by se dalo přeložt jako efekt vzepětí. Přestože dskuze na dané téma probíhá jž od počátku 80. let, an dnes se vědc neshodnou na důležtost tohoto jevu. Přtom odpověď na otázku, zda zlevnění služby díky energetckým úsporám povede k její výrazně větší spotřebě, je klíčová pro volbu opatření zaměřených na snížení poptávky po energ. Pokud by reakce byla významná, efektvta opatření směřujících ke zvyšování účnnost by byla oslabena ve prospěch jných, například daňových opatření. Kvantfkace rebound efektu je však ztěžována mnohým faktory. Nejdůležtějším je nedostatek kvaltních mkroekonomckých dat a z něj částečně vyplívající obtížnost srovnání výsledků jednotlvých studí kvůl výrazným metodologckým rozdílům. Ambcí této práce je představt komplexní teoretcký rámec pro odhadování poptávky po energetckých službách, vycházející z neoklascké teore spotřebtelské volby. pecální důraz je kladen na různé aspekty ovlvňující rozhodování domácností, jejchž analýza napomáhá konstrukc vhodných modelů pro emprcké odhady. Ve druhé kaptole uvedeme základní pojmy a koncepty spojené s poptávkou domácností po energ. Ve třetí kaptole se zaměříme na přímý rebound efekt a odvození jeho alternatvních defnc v podobě elastct poptávky po energetckých službách. Následně budeme dskutovat uvolnění použtých předpokladů a jeho důsledek pro použtí jednotlvých defnc. Ve čtvrté kaptole pak představíme alternatvní modely poptávky po energetckých službách, které je možné použít k emprckým odhadům elastct. Budeme také dskutovat výsledky exstujících emprckých studí a jejch vlv na efekty energetckých poltk. 2. Poptávka po energetckých službách pecfkem poptávky po energ je, že pro její pochopení se musíme zaměřt na poptávku po službách, které energe pomáhá poskytovat. potřebtelé totž nepoptávají energ kvůl jí samé, ale právě jako vstup k výrobě těchto služeb. Veškeré faktory, které ovlvňují poptávku po těchto službách, budou pak nepřímo ovlvňovat poptávku po energ. lužby, jejímž hlavním výrobním vstupem je energe, budeme v této prác nazývat energetcké služby (). Příkladem může být vytápění domu, osobní přeprava, osvětlení, praní prádla apod. Základní součástí energetcké služby je tzv. užtná práce () (orrel a Dmtropoulos, 2008), která je kvantfkovatelná. Jedná se tak například o vozdlo-klometry v osobní přepravě č nastavení termostatu u vytápění domu. Zvláště v případě osobní dopravy a domácích spotřebčů lze pro její hlubší pochopení poptávku po užtné prác rozložt na počet přístrojů (NO), míru jejch užívání (UTIL) a kapactu (KAP). Vozdlo-klometry jsou pak součnem počtu aut a jejch užívání, užtná práce spojená s osvětlením bytu je součnem počtu světelných zdrojů a jejch příkonu (kapacty) apod. Další součástí energetcké služby jsou její kvaltatvní znaky (A), zpravdla dané vlastnostm zařízení, jež tuto službu zajšťují. V závslost na typu služby jm může být rychlost, spolehlvost, komfort č velkost. Vzhledem k tomu, že domác- 360 POLITICKÁ KONOMI, 3, 2011

3 nost mohou vlastnt několk zařízení poskytujících danou energetckou službu (např. několk osobních vozdel, svítdel č televzorů), budeme mluvt o vlastnostech celého portfola spotřebčů. Dá se předpokládat, že čím lepší jsou kvaltatvní znaky energetcké služby, tím vyšší je užtek z její spotřeby a tedy poptávka po její užtné prác. Každé energetcké zařízení se také vyznačuje určtou energetckou účnností (ε), která určuje nákladovou efektvtu využtí energe (palva č elektřny). Zvýšení energetcké účnnost může být dáno buďto zvýšením účnnost daného přístroje na jednotku služby, kterou poskytuje (např. lepší technologe kotle na vytápění domu) anebo s ním spojeného zařízení (např. vyšší standardy pro zateplení domácnost). nergetcká účnnost je běžně defnovaná (např. orrel a Dmtropoulos, 2008; Frondel, et al., 2008) jako: def 0 (1) Zvýšení energetcké účnnost tak znamená, že pro dané množství užtné práce je potřeba méně energe. K základnímu pochopení poptávky domácností po energetckých službách lze využít Beckerův model produkční funkce domácnost (Becker, 1965). V tomto modelu domácnost kombnuje energ (), čas (T), kaptál 3 (K) a ostatní zboží a služby (O) nutné k obsluze a údržbě kaptálu, aby uspokojl svou poptávku po užtné prác dané energetcké služby. Užtná práce je výstupem určté exogenně dané produkční funkce, která reprezentuje současnou dostupnou technolog, a tedy energetckou účnnost. Například osobní přeprava, ze které domácnost čerpá užtek, je produkována kombnací palva, osobního automoblu, nákladů na jeho údržbu a času, který věnujeme řízení. Celkové náklady na produkc energetcké služby jsou součtem energetckých nákladů (P ), poměrné část kaptálových nákladů (P K ), ostatních provozních nákladů (P O ) a nákladů na čas zpravdla reprezentovaných mzdou (w). nergetcké náklady, defnované jako součn energe () a její ceny (P ) použté na výrobu jednotky užtné práce (): def P P mohou být s využtím defnce energetcké účnnost (1) vyjádřeny jako P P. (3) Důležtost jednotlvých položek v celkových nákladech se lší pro různé energetcké služby. Například větší spotřeba osobní přepravy vyžaduje kromě více palva také více času na řízení a více údržby, takže ceny těchto vstupů budou hrát relatvně velkou rol. (2) 3 Ve smyslu statků dlouhodobé spotřeby tedy portfola přístrojů, jež přeměňují energ na danou službu a s nm spojených zařízení. POLITICKÁ KONOMI, 3,

4 Naopak v případě vytápění domácností bude cena energe nejspíše hlavní položkou nákladů. Problém rozhodování domácnost je pak charakterzován vázanou maxmalzací užtku čerpaného z energetckých služeb, jejíž omezení jsou dána produkční funkcí energetcké služby a rozpočtem domácnost. Řešením tohoto problému jsou optmální poptávaná množství vstupů k produkc užtné práce, a tedy poptávka po energ, v závslost na cenách vstupů a příjmu domácnost. Přestože předpoklady neoklascké analýzy spotřebtelského chování jsou velm slné, 4 tento model je užtečný pro studum poptávky po energ, protože vysthuje její zásadní rys užtek je čerpán z energetckých služeb a ne přímo z energetckých komodt. Tím, že přpsuje domácnost rol výrobce, také počítá s časem jako důležtým vstupem do výroby těchto služeb. Možný trade-off mez časem a energí pak poskytuje důležté vhledy do mechansmu, jež určuje poptávku po energ. 5 tejným způsobem, jakým poptávka po dané energetcké službě určuje s ní spojenou poptávku po energ, určuje také poptávku po kaptálu, který jí poskytuje. Poptávka po přístrojích produkujících energetcké služby tedy pramení z poptávky po dané službě. Na druhou stranu, užtek ze spotřeby této služby, a tedy poptávka po její užtné prác bude ovlvněn jejím kvaltatvním znaky, které jsou určeny vlastnostm portfola přístrojů. Vztah mez poptávkou po dané službě a kaptálem je tedy oboustranný. Dubn a McFadden navrhl model, který modeluje tento vzájemný vztah a který bude dskutován v kaptole Defnce rebound efektu Uvažujme stuac, ve které se zvýší energetcká účnnost, ale spotřeba a cena ostatních vstupů stejně jako kvaltatvní znaky energetckých služeb se nezmění. Pokud by se poptávka po užtné prác také nezměnla, spotřeba energe by klesla proporconálně ke změně účnnost. Takovýmto úsporám budeme říkat potencální č technologcké úspory. Zvýšená účnnost však sníží energetcké, a tedy celkové náklady užtné práce, což za jnak stejných podmínek povede ke zvýšení poptávky po ní a potencální pokles spotřeby energe tak bude do jsté míry potlačen. Procento potencálních úspor energe plynoucích ze zvýšené účnnost, které je ztraceno díky změně spotřeby energetcké služby se nazývá přímý rebound efekt (R). Komplexní ohodnocení vlvu zlepšování energetcké účnnost pak zahrnuje také sekundární efekty na spotřebu ostatního zboží a služeb způsobené změnou reálného příjmu a dále také vlv na stranu nabídky. Dohromady s přímým efektem tvoří tyto mechansmy základ agregátních efektů vyplývajících z teore obecné rovnováhy. Khazzoom (1987, 1989) a Brookes (1990, 2000) argumentoval, že pokusy o snížení energetcké spotřeby zvyšováním energetcké účnnost na mkroekonomcké 4 Raconální spotřebtel s tranztvním, reflexvním, kompletním a nenasyceným preferencem, který se rozhoduje za jstoty a s úplným nformacem a jehož náklady na dosažení optma jsou zanedbatelné. 5 Tomuto problému se věnuje např. Bnswanger (2001). 362 POLITICKÁ KONOMI, 3, 2011

5 úrovn vede ke zvýšené spotřebě na agregátní úrovn. Základem jejch argumentace byl takzvaný Jevonsův paradox 6 technologcký pokrok, který zvyšuje účnnost, s jakou jsou využívány energetcké zdroje, vede spíše ke zvýšení míry spotřeby těchto zdrojů než k jejímu snížení. konom Harry aunders v roce 1992 popsal dva mechansmy, které vedou k Jevonsovu paradoxu: nárůst energetcké účnnost relatvně zlevňuje energ oprot jným vstupům a dále zvyšuje ekonomcký růst, který podněcuje vyšší spotřebu energe. Jným slovy se jedná o substtuční a důchodový efekt na agregátní úrovn, které působí stejným směrem. Prot tomuto táboru ekonomů se postavl například energetcký fyzk Armory B. Lovns v roce 1988 nebo Lee chpper a M. J. Grubb v roce 2000, kteří tvrdí, že rebound efekt je v podstatě zanedbatelný. Vzhledem k tomu, že studum rebound efektu na mkroekonomcké a agregátní úrovn je metodologcky velce odlšné, v následujícím textu se zaměříme jen na základní prvky chování poptávky domácností po energ a různé přístupy k odhadům jejích parametrů. Důvodem je fakt, že v této oblast leží většna emprckého výzkumu, který může využívat přímých odhadů pomocí ekonometrcké analýzy bez nutnost zaobírat se efekty obecné rovnováhy. 3.1 Základní defnce přímého R Označme 1 spotřebu užtné práce před zlepšením energetcké účnnost a 2 spotřebu užtné práce poté. Dále označme ( 1 ) spotřebu energe, která odpovídá spotřebě 1 a ( 1 )* spotřebu energe, která této spotřebě odpovídá př zavedení lepší účnnost. Předpokládejme, že ( 1 ) > ( 1 )* a obecně ( X ) > ( Y ), pokud X > Y pro všechna X a Y. Nyní můžeme defnovat potencální úspory energe z technologckého zlepšení jako * * POT = ( 1) ( 1) ( 1) ( 2) 100 % a uskutečněné úspory jako ACT = 100 %. ( 1) (1) (4) Nejobecnější defncí přímého rebound efektu je pak procentuální rozdíl mez potencálním a uskutečněným úsporam (Berkhout, et al., 2000): Defnce 0 R = POT ACT. 100 % = POT ( ) ( ) ( ) ( ) * * 2 1 * %. Výběr 2 bude záležet na ctlvost poptávky po užtné prác na změnu energetcké účnnost za jnak stejných podmínek. Jným slovy, rebound efekt je určen elastctou poptávky po užtné prác vzhledem k energetcké účnnost. 6 Wllam tanley Jevons ve své knze z roku 1865 The Coal Queston říká, že "se jedná o zmatení pojmů, když předpokládáme, že hospodárné využtí palv je ekvvalentem k jejch snížené spotřebě. Pravý opak je pravdou." (Ctováno v Brookes, 2000; překlad z anglčtny autorka). POLITICKÁ KONOMI, 3,

6 Defnce 1 η ε () = Defnujeme-l elastctu poptávky po energ vzhledem k energetcké účnnost jako () =, dopad přímého rebound efektu na poptávku po energ může být s použtím vztahu = / odvozen následovně: η ε () = (5) Vztah 1 η ε () = η ε () 1 Uskutečněné úspory budou tedy stejné jako potencální pouze pokud je () rovna nule. Pokud je poptávka po užtné prác neelastcká (0 < () < 1), zlepšení energetcké účnnost sníží poptávku po energ, když ne o tolk, kolk by naznačovaly nženýrské predkce. Teoretcky může nastat případ elastcké poptávky po užtné prác, což by znamenalo, že poptávka po energ se vlvem technologckých zlepšení naopak zvýší. Časová dmenze Přzpůsobení poptávky po užtné prác bude nejprve prament ze změny ntenzty užívání exstujících energetckých zařízení, protože v krátkém období je vybavení kaptálem fxní. V delším období však může dojít k přzpůsobení kaptálové zásoby a změny v poptávce tak mohou dále prament ze změny počtu (popř. vlastností) portfola spotřebčů. Dá se tedy očekávat, že přzpůsobení změnám energetcké účnnost není okamžté a je třeba uvažovat důsledky v dlouhodobém horzontu. Omezení poptávky po užtné prác a tedy potencálu R Většna energetckých služeb má horní mez míry spotřeby dostatečně malou na to, aby byla reálná a předpoklad nenasycenost spotřebtele by mohl být porušen. Například ve chvíl, kdy s domácnost může dovolt vytopt byt na 25 C, je velm nepravděpodobné, že by poptávala více tepla, kdyby se jeho náklady blížly k nule. Poptávka po užtné prác může být také omezena náklady příležtost času. Zajsté je omezena doba, kterou můžeme denně věnovat řízení č vaření. Je pravděpodobné, že čím větší jsou náklady příležtost času (dané hlavně výší příjmu z práce), tím nžší je potencál R. Na druhou stranu tento jev může vést k substtuc mez různým typy energetckých služeb ve směru od časově náročnějších a méně energetcky náročných. Příkladem může být příklon k cestování letadlem místo automoblem. 364 POLITICKÁ KONOMI, 3, 2011

7 Kombnace těchto dvou zmíněných omezení vede k závěru, že přímý rebound efekt může být podstatnější mez nízkopříjmovým skupnam, protože tyto jsou dále od nasycení spotřebou jednotlvých služeb (orrel and Dmtropoulos, 2008) a mají nžší náklady příležtost času (aproxmované mzdou). růstem příjmu se náklady času stávají důležtějším vzhledem k energetckým nákladům a poptávka po užtné prác se tak stává méně ctlvou na změnu energetckých nákladů (Greene, 1992). V určtých případech energetckých služeb mohou být omezením poptávky náklady příležtost místa. Domácnost je jstě omezena místem co do počtu elektrckých spotřebčů lednce svítdla se musí někam vejít. Na rozdíl od předešlých omezení však toto bude klesat s rostoucím příjmem, protože bohatší domácnost s mohou dovolt větší prostory k bydlení. 3.2 Nepřímé defnce R Předpokládejme, že cena energe (P ) nezávsí na energetcké účnnost (ε), a tedy P = 0. Dále předpokládejme, že změna energetcké účnnost ovlvňuje poptávku po užtné prác pouze skrz změnu jejích energetckých nákladů (P s ), ze vztahu P s = P / pak plyne symetre mez reakcem na změnu energetcké účnnost a změnu ceny energe. Procentní zvýšení ε má tedy stejný účnek na P s jako procentní zvýšení P. Pokud příjem domácnost, kvaltatvní znaky a náklady na všechny ostatní vstupy energetcké služby zůstávají stejné, 7 poptávka po užtné prác () může být zapsána jako funkce energetckých nákladů a tedy cen energe a energetcké účnnost: P = s(p ) = s (6) Za těchto předpokladů může být elastcta poptávky po užtné prác vzhledem k energetcké účnnost vyjádřena pomocí elastcty vzhledem k energetckým nákladům na danou službu: P ( ) (P ) (P ) P (P η ε () = ) (P ) P (P ) P (P ) (P ) P (P ) P P (P ) P (P ) 2 P () (7) 7 Tento předpoklad vyžaduje, aby kvaltatvní znaky a ostatní náklady energetcké služby byly nezávslé na energetcké účnnost. Avšak pokud je vyšší účnnost osobní přepravy dosažena například ježděním menším autem (tedy ne technologckou změnou), kvaltatvní znaky jako bezpečnost č komfort se mohou snížt stejně jako kaptálové náklady. Je také pravděpodobné, že energetcká zařízení s účnnější technologí vyžadují vyšší kaptálové náklady. V těchto případech by energetcká účnnost neovlvňovala poptávku po užtné prác jen skrz její energetcké náklady. Uvolnění tohoto předpokladu bude dskutováno pozděj. POLITICKÁ KONOMI, 3,

8 Přímý rebound efekt tak bude určen elastctou poptávky po užtné prác vzhledem k energetckým nákladům defnovanou jako: P Defnce 2 η P () = P Dopad na poptávku po energ spojenou s danou energetckou službou může být vyjádřen stejně jako ve Vztahu 1 nahrazením () elastctou vzhledem k energetckým nákladům: Vztah 2 η ε () = η P () 1 Změna spotřeby užtné práce vyvolaná změnou energetckých nákladů může být rozložena na substtuční a důchodový efekt: C η P () = P () η Y (). P Y, (8) C kde Y je celkový příjem domácnost () je kompenzovaná (Hcksovská) vlastní P cenová elastcta, která reprezentuje vlastní substtuční efekt a η Y () je důchodová elastcta, která, násobená podílem energetckých nákladů na celkových výdajích, reprezentuje důchodový efekt. ubsttuční efekt je vždy záporný, protože pokles ceny způsobí př kompenzovaném reálném příjmu vzrůst poptávky, jeho velkost pak závsí na dostupnost substtutů pro danou energetckou službu. Důchodový efekt bude mít znaménko podle toho, zda je daná energetcká služba normálním č podřadným statkem. Pokud se jedná o normální statek, poptávka poroste s důchodem a substtuční a důchodový efekt bude působt ve stejném směru. Velkost důchodového efektu pak záleží na důležtost energetckých nákladů na danou službu v celkových výdajích domácnost. mprcké stude chování domácností naznačují, že poptávka po službách, které využívají energ, je cenově neelastcká a energe tvoří jen malou část celkových nákladů na tyto služby (orrel a Dmtropoulos, 2007). Lovns (1988) dále argumentuje, že exstuje krtcká mez příjmu, za kterou se energetcky náročné aktvty stávají podřadným statkem a důchodový efekt by tak působl v opačném směru než substtuční. Ncméně žádné emprcké stude neukazují, že by většna domácností v rozvnutých ekonomkách jž překročla tuto mez (Bnswanger, 2001). Bnswanger naopak naznačuje, že preference se mohou s rostoucím příjmem přesunout ve prospěch méně časově náročných aktvt, které bývají zároveň více energetcky náročné (například létání místo jízdy autem). Alternatvní defnc rebound efektu získáme, pokud dále předpokládáme energetckou účnnost konstantní. lastcta poptávky po užtné prác vzhledem k energetckým nákladům na danou službu pak může být vyjádřena pomocí vlastní cenové elastcty poptávky po energ, což je defnce, kterou původně využl Khazzoom: 8 8 Khazzoom (1980) ctován v orrel a Dmtropoulos (2008) 366 POLITICKÁ KONOMI, 3, 2011

9 P P P () η P () = P η P P 1 P (). (9) P P P Defnce 3 η P () = P Vlv na poptávku po energ bude tedy vyjádřen analogcky k předchozím defncím jako: Vztah 3 η ε () = η P () 1 mprcký výzkum ukazuje, že vlastní cenová elastcta poptávky po energ se velm lší pro různé energetcké komodty, konečná využtí, státy a úrovně agregace. Berkhout et al. (2000) zdůrazňuje, že tato elastcta roste s růstem cen a Haas a hpper (1998) ve své stud ukázal, že bývá vyšší v obdobích s rostoucím cenam energe. Důvod pro tento jev může být, že vysoké ceny energe vyvolají technologcká zlepšení energetcké účnnost, která poté nejsou zvrácena a/nebo požadavky na určtou úroveň účnnost se stanou součástí regulačních opatření. Reakce na pokles cen tak není stejná jako na jejch růst a emprcké odhady rebound efektu založené na datech z období rostoucích cen energe by pak přeceňovaly skutečnost, protože správnou proxy pro zlepšování energetcké účnnost by byl pokles cen energe. Aproxmace rebound efektu vlastní cenovou elastctou poptávky po energ je praktcká, pokud chybí přesná data o spotřebě užtné práce. Na druhou stranu Defnce 3 dává smysl, jen pokud pozorujeme poptávku po energ spojenou pouze s danou službou, což zejména u elektrckých spotřebčů je velm složté. Je také třeba poznamenat, že pokud je porušen předpoklad konstantní energetcké účnnost a zároveň její změny nejsou brány v potaz, odhady rebound efektu na základě Defnce 3 budou vychýlené (orrel a Dmtropoulos, 2007). Mnoho autorů (např. Greenng, et al., 2000; Berkhout, et al., 2000; orrel, et al., 2008) využlo jž exstujících studí poptávky po energ k aproxmac rebound efektu na základě Defnce 3. Ncméně, jak uvdíme ještě dále, tyto odhady mohou být brány nanejvýš jako jeho horní mez. 3.3 Důsledky uvolnění některých předpokladů pro platnost jednotlvých defnc Korelace mez energetckou účnností a ostatním vstupy Lepší účnnost energetckých zařízení může mít několk příčn. Může být dosažena díky technologckému vylepšení ale také díky substtuc mez energí a ostatním vstupy nebo substtuc mez energí a kvaltatvním znaky služby. Příkladem druhé příčny může být pomalejší jízda autem, pří které se sce spotřebuje méně benzínu, ale je potřeba více času. Pokud je menší spotřeby auta dosaženo řízením menšího auta, kvaltatvní znaky jízdy se mohou zhoršt. POLITICKÁ KONOMI, 3,

10 Př odvozování Defnc 2 a 3 jsme předpokládal, že jné než energetcké náklady mohou zůstat konstantní, když se mění energetcká účnnost. Ve skutečnost je pravděpodobné, že účnnější energetcká zařízení budou spojena s vyšším kaptálovým náklady, jako například lepší zateplení domu č účnnější motor automoblu. Uvolnění tohoto předpokladu vede k následující defnc rebound efektu (např. orrel a Dmtropoulos, 2007; Frondel, et al., 2008): Předpokládejme, že kaptálové náklady energetcké služby závsí na účnnost P K () a tedy P = s,pk, (10) pak platí: () = P,P() K P,P() K P [P,P K( )] P() K P (P ) P (P ) P P () () K K P P PK PK PK Defnce 4 η ε () = η P () + η PK ()η ε (P K ) K ()η ε (P K ). V porovnání s Defncí 2 zde přbyl jeden člen násobek elastcty poptávky po užtné prác vzhledem ke kaptálovým nákladům η PK () a elastcty kaptálových nákladů vzhledem k energetcké účnnost (P K ). Je pravděpodobné, že η PK () je záporná, protože v delším období vyšší kaptálové náklady sníží poptávku po energetckých přístrojích, popř. jejch kapactu 9. Předpokládáme-l, že účnnější spotřebče vyžadují vyšší kaptálové náklady pak (P K ) je kladná a celý nový člen je záporný. Rebound efekt bude tedy nžší než absolutní hodnota elastcty poptávky po užtné prác vzhledem k energetckým nákladům a stude, které odhadují R převážně z varace cen energí (jak tomu bývá př použtí Defnce 2), budou produkovat odhady vychýlené nahoru. 10 Tento závěr bude platný samozřejmě jen za předpokladu, že spotřebtel čelí celým nákladům nákupního rozhodnutí. V případě dotací pro energetcky účnnější spotřebče tomu tak nebude, a pokud by byly dokonce levnější než ty neúčnné, R efekt by byl naopak umocněn. (11) Korelace mez energetckou účnností a kvaltatvním znaky dané služby Khazzoom (ctován v orrel a Dmtropoulos, 2008) se vyhnul předchozímu problému tím, že předpokládal jeho neexstenc. Jako příklad uvádí případ malých automo- 9 Př totožných kvaltatvních znacích koupí raconální spotřebtel nový (účnnější) přístroj, jen pokud dskontovaný tok budoucích spotřebtelských přebytků z vyšší spotřeby užtné práce převyšuje současnou hodnotu dodatečných kaptálových nákladů (orrel a Dmtropoulos, 2007). 10 Lze předpokládat, že ceny energe jsou na rozdíl od energetcké účnnost nezávslé na kaptálových nákladech a jsou tedy pro n nepřesnou proxy. 368 POLITICKÁ KONOMI, 3, 2011

11 blů, které jsou méně energetcky náročné a zároveň mají nžší kaptálkové náklady. Ncméně v tomto případě je vyšší účnnost substtuována za nžší kvaltatvní znaky (komfort, bezpečnost), které mohou vést k nžšímu užtku ze spotřeby dané služby a tedy snížt potencální efekt. Jným slovy, zlepšení účnnost bez dodatečných kaptálových nákladů je pravděpodobně dosaženo na úkor kvaltatvních znaků dané služby, což mplkuje zápornou korelac mez a A. Každý kvaltatvní znak tak může mít nenulovou elastctu vzhledem k energetckým nákladům užtné práce (P ) a dlouhodobá reakce na snížení těchto nákladů bude záležet na ochotě spotřebtele zaměňovat mez užtnou prací a kvaltatvním znaky. Závslost energetcké účnnost na ceně energe Khazzoom se ve své stud rebound efektu zaměřl na povnné energetcké standardy pro domácí spotřebče, což znamená, že změny energetcké účnnost byly v rovnc poptávky po užtné prác dány exogenně. V jných případech je však několk důvodů, proč účnnost může být endogenní. nergetcká účnnost je částečně endogenní, protože se dá předpokládat, že je ovlvněna současným a hstorckým cenam energe (Greene, et al., 1999; mall a Van Dender, 2006). Rostoucí ceny energe mohou v krátkodobém horzontu ovlvnt míru používání exstujícího vybavení a v delším horzontu vést k nákupu účnnějších energetckých zařízení. Proto můžeme předpokládat, že energetcká účnnost je funkcí cen energe (P ), což znamená: P = s a stejným postupem jako výše můžeme odvodt pátou defnc R P 11. ( ) ( ) P P Defnce 5 η ε () = 1 1 P () Tato defnce ukazuje, že místo přímého odhadování η P () v Defnc 2 je možné odhadovat vlastní cenovou elastctu poptávky po energ spojené s danou službou η P () a elastctu účnnost vzhledem k cenám energe η P (ε). Odráží se zde také předpoklad, že pouze pokud je účnnost nezávslá na cenách energe, bude η P () rovna η P () 12 Jak jsme nastínl výše, dá se očekávat, že elastcta účnnost vzhledem k cenám energe je kladná, z čehož můžeme odvodt, že η P () η P (). Defnce 3 bude tedy přeceňovat R vzhledem k Defnc 2 a jak jsme jž zmínl, vlastní cenová elastcta poptávky po energ může sloužt jen jako horní mez pro kvantf kac R. 11 Pro úplný postup př odvození vz. orrel a Dmtropoulos, 2007, str Přeskupením Vztahu 2 dostáváme η P = η ε() 1 a dosazením Defnce 5 máme ( ) ( ) P η P () = P 1 P () POLITICKÁ KONOMI, 3,

12 4. Obecné modely poptávky po užtné prác Z teore poptávky po energetckých službách načrtnuté v kaptole 2 vyplývá, že v modelu poptávky po užtné prác by měly jako vysvětlující proměnné fgurovat náklady na vstupy k její výrobě, vlastnost portfola daných spotřebčů a dále pak vlastnost domácnost včetně jejího příjmu. Uvažujme tedy model poptávky po užtné prác v následujícím obecném tvaru: = s(, P, Y P, A, X, є, μ), (12) kde znamená poptávku po užtné prác poskytované portfolem spotřebčů, je proměnná označující výběr portfola, Y je roční příjem domácnost, P jsou energetcké náklady užtné práce, A je vektor pozorovaných vlastností portfola (počet, stáří, typ palva, apod.), 13 X je vektor pozorovaných vlastností domácnost, є jsou nepozorované vlastnost portfola a μ jsou nepozorované vlastnost domácnost. P je cena portfola, což je součet ročních kaptálových nákladů P K a ročních provozních nákladů (P P O), kde P O jsou náklady na ostatní zboží a služby nutné k provozu a údržbě a je očekávaná míra používání portfola. Koefcent u energetckých nákladů užtné práce P v tomto modelu reprezentuje přímý rebound efekt podle Defnce 2. Abychom mohl považovat energetckou účnnost v modelu poptávky po užtné prác jako čstě exogenní, musel bychom předpokládat, že není předmětem volby spotřebtele, tj. je určena regulačním standardy č technologí na straně výroby. Ve chvíl, kdy s domácnost může vybrat úroveň účnnost svých spotřebčů, je realstcké předpokládat, že tato volba bude závslá na očekávané úrovn poptávky po dané službě a účnnost se tak stává endogenní danému modelu. Tento fakt by znamenal poztvní korelac mez účnností a užtnou prací nad rámec rebound efektu (orrel a Dmtropoulos, 2007). Znovu můžeme použít příklad z osobní přepravy př koup nového auta, bude domácnost jstě zohledňovat budoucí frekvenc jeho používání a vzdálenost k dojíždění. Čím více najetých klometrů očekává, tím větší důraz bude klást na spotřebu auta. Na druhou stranu, větší důraz může být kladen také na kvaltatvní znaky jako komfort, a tedy výběr větších vozdel, jež mívají vyšší spotřebu. Možná je tedy negatvní korelace mez účnností a spotřebou a celkový efekt by byl nejasný. V každém případě však můžeme očekávat, že energetcká účnnost je také funkcí očekávané poptávky po užtné prác, což komplkuje kauzální vztah mez těmto dvěma velčnam a vede k cyklčnost logky použté k odvození Defnce 2 záleží na P, která záleží na, která ovšem záleží na. V tomto případě je ovšem stejný problém s Defncí 1 a ukazuje se, že odhadování přímého R na základě modelů, které uvažují kauzaltu jen v jednom směru, může vést k vychýleným odhadům. Pokud převažuje poztvní korelace mez a, budou tyto odhady nadhodnoceny. 13 Účnnost je zahrnuta v proměnné P. 370 POLITICKÁ KONOMI, 3, 2011

13 V emprckém modelu mohou být vlastnost portfola spotřebčů dále zdrojem problému endogenních proměnných, protože některé nepozorované faktory mohou ovlvňovat jak poptávku po užtné prác tak tyto vlastnost. Například faktory, které zvyšují užtek domácnost z klmatzace (např. špatné větrání bytu) mohou zvýšt pravděpodobnost jejího zakoupení a ntenztu jejího užívání (Dubn a McFadden, 1984). Dalším příkladem může být přístup domácnost k žvotnímu prostředí. Dalším problémem může být, že model založený na jedné rovnc vysvětlující spotřebu užtné práce, bude odhadován na datech domácností, které jž vlastní přístroje poskytující danou službu. Vzhledem k tomu, že vlastnctví těchto přístrojů může být sotva považováno za náhodné v dané populac a může být korelováno s jejch použtím nebo ovlvněno stejným nepozorovaným faktory, volba vlastnt daný přístroj je této rovnc endogenní (vz. řešení problému zkreslení odhadů z důvodu samovýsběru,tzv. sample selecton bas ). Z předešlých odstavců vyplývá, že poptávka po energetckých přístrojích a ntenzta jejch používání jsou sce rozdílné ale vzájemně propojené volby. Důsledkem je, že modely vysvětlující spotřebu užtné práce jen jako ntenztu používání portfola spotřebčů mohou vést k vychýleným a nekonzstentním odhadům rebound efektu, protože vlastnost spojené s daným portfolem (, P,, A ) mohou být endogenní danému modelu. Někteří autoř tak navrhl systémy smultánních rovnc, které explctně vyjadřují strukturu problému rozhodování domácnost o spotřebě energetckých služeb. 4.1 Model 1 Dskrétně-spojtý model Dubn a McFadden (1984) rozvnul pro energetcké služby model navržený Heckmanem 14, který je založen na systému smultánních rovnc vyjadřujících spojtou dskrétní volbu. Dskrétní volba pořízení portfola energetckých přístrojů s daným vlastnostm je analyzována jako propojená a současná s rozhodnutím jak moc tyto přístroje využívat. Zatímco Dubn a McFadden č Nesbakken (2001) aplkoval tento model na poptávku po vytápění domácnost, Goldberg (1996) a West (2004) jej využly pro analýzu poptávky po cestování osobním automoblem. Model výběru portfola spotřebčů je odvozen z podmíněné nepřímé užtkové funkce. potřebtelský užtek je totž čerpán z toku služeb, které poskytuje vlastnctví daného portfola a je tedy nejlépe charakterzován jako nepřímý. potřebtel se tak musí například rozhodovat mez velkostí kaptálových a provozních nákladů spotřebčů 15, kde pro daný optmalzační problém bude zásadní jejch očekávaná míra používání, budoucí očekávané ceny energe a současná fnanční rozhodnutí (Hausman, 1979). Pokud spotřebtel vybírá z N vzájemně se vylučujících a úplných portfolí spotřebčů označených = 1,...,N, jeho podmíněný nepřímý užtek z portfola lze vyjádřt jako 14 Heckman (1978) 15 Pokud, jak bylo zmíněno v kaptole 3.3 mají účnnější spotřebče vyšší kaptálové náklady. POLITICKÁ KONOMI, 3,

14 V = ν(, P, Y P, A, X, є, μ). (13) Pravděpodobnost výběru portfola (tedy dskrétní volba) je pak popsána modelem náhodného užtku (McFadden, 1978) П = Prob [ν(, P,Y P, A, X, є, μ) > ν(j, P,Y P j, A j, X, є j, μ), pro j ]. (14) A aplkací Royovy dentty na funkc nepřímého užtku dostaneme poptávku po užtné prác podmíněnou výběrem portfola spotřebčů (spojtá volba), která bude odpovídat rovnc (14): = (,P,YP, A, X,, ) P (,P,Y P,A,X,, ) Y є є s(, j P, Y P, A, X, є, μ) (15) Pro emprckou mplementac modelu navrhl Dubn a McFadden konkrétní funkc v, která je početně příznvá a má nezbytné a dostačující vlastnost nepřímé užtkové funkce 16 : P V = ( 1 0 1P (Y P) A X ) e є, (16) kde, β, γ a δ označují parametry modelu. Tato nepřímá funkce pak vede ke konkrétnímu modelu pravděpodobnost výběru portfola ve tvaru П = Prob (ξ j - ξ < W W j for j ), P kde W = ( 1 0 1P (Y P) A X ) e a ξ = μ. e β P + є. (17) Aplkací Royovy dentty dostáváme rovnc míry užívání daného portfola lneární v důchodu Y = 0 + α 1 P + β(y P ) + A γ + X δ + μ 17, (18) kde α 1 reprezentuje krátkodobý rebound efekt, protože je jž podmíněný výběrem portfola spotřebčů. 4.2 Model 2 multánní rovnce Další přístup přímo dentfkuje možné endogenní proměnné v rovnc poptávky po užtné prác a zavádí tradční systém smultánních rovnc (např. mall a Van Dender, 2006). Jako endogenní jsou většnou dentfkovány počet energetckých zařízení (NO) a jejch účnnost () a daný systém pak obecně vypadá následovně: 16 Metody odvození specfkace dskrétně-spojtých poptávkových modelů vz Dubn a McFadden (1984). 17 Všmněme s, že díky specfckému tvaru nepřímé užtkové funkce vypadly př aplkac Royovy dentty nepozorované vlastnost portfola (є ) a jž se neobjevují v této rovnc. 372 POLITICKÁ KONOMI, 3, 2011

15 = s(no,, P, A, X 1, μ 1 ) NO = no(p K, očekávaná,, P, X 2, μ 2 ) = f(p, očekávaná, R, A, X 3, μ 3 ), (19a) (19b) (19c) kde P je cena energe, A je vektor vlastností portfola, R jsou regulační standardy účnnost nových spotřebčů, X, =1,2,3 je vektor vysvětlujících exogenních proměnných odpovídající jednotlvým rovncím a μ jsou nepozorované vlastnost domácnost odpovídající jednotlvým rovncím. V tomto modelu je opět míra používání daného portfola podmíněná jeho vlastnostm, ale tentokrát je to jen počet a účnnost, které zpětně ovlvňují míru používání. Například přísnější regulační standardy přímo zvyšují účnnost v rovnc (19c), která přímo zvyšuje poptávku po užtné prác skrz nžší energetcké náklady v (19a) a nepřímo skrz větší počet energetckých zařízení v (19b). Tento vzrůst poptávky po užtné prác pak znovu stmuluje vyšší energetckou účnnost v (19c). Výsledná rovnovážná účnnost a poptávka po užtné prác tak bude vyšší než v modelech s jednou rovncí. Krátkodobý rebound efekt bude určen koefcentem u v (19a) a dlouhodobý rebound efekt pak koefcentem u, když substtuujeme (19c) do (19a). Greene, et al. (1999) navrhl model pro dopravu osobním automoblem, ve kterém je endogenní cena palva, protože předpokládají, že závsí na poptávce po užtné prác účnnost. Autoř totž uvažují, že cena palva se lší podle jeho kvalty, značky, místa tankování, apod., mez kterým s spotřebtel může vybírat, a tudíž s vybírá jeho cenu. Dále také řdč, kteří jezdí delší trasy, mají větší výběr pump a mohou tedy najít levnější benzín. 4.3 Model 3 Model s více rovncem Některé stude vycházejí pouze z dekompozce rovnce poptávky po energ dané = / = NOUTIL/, ve které je poptávka po užtné prác rozložena na součn počtu přístrojů (NO) a průměrné míry používání každého z nch (UTIL). Každý komponent je pak modelován zvlášť, což na rozdíl od modelů s jednou rovncí umožňuje dentfkac nejen velkost cenového a příjmového efektu, ale také jejch mechansmů. Obecný model o několka rovncích pak vypadá obdobně jako Model 2: UTIL = utl(no, ε, P, X 1, μ 1 ) NO = no(p, ε, X 2, μ 2 ) = f(p, R, X 3, μ 3 ), (20a) (20b) (20c) kde jednotlvé proměnné mají stejný význam jako výše. Tento model také explctně přpouští endogentu počtu přístrojů a účnnost v rovnc míry jejch používání, a to díky nepozorovaným faktorům, které mohou POLITICKÁ KONOMI, 3,

16 ovlvňovat všechny tř rovnce. I v tomto modelu může být rozlšen krátkodobý a dlouhodobý efekt, protože účnnost ovlvňuje jak počet přístrojů, tak jejch užívání. Je třeba poznamenat, že př emprcké aplkac mohou být modely 2 a 3 využty jen pokud jsou vysvětlované proměnné spojté, na druhou stranu model 1 zachycuje jen endogentu dskrétních vlastností portfola spotřebčů. V tomto modelu tak energetckou účnnost, která je spojtá, nelze modelovat jako endogenní. Tento problém však může být teoretcky vyřešen, pokud předpokládáme, že účnnost je dána dskrétním vlastnostm přístroje, které jsou modelovány. Například když je portfolo automoblů charakterzováno počtem, věkem, typem palva a motoru a třídou automoblu, pak se účnnost takto určených portfolí budou lšt zanedbatelně. Přestože model, který by kombnoval obojí tedy modeloval jako endogenní jak spojté tak dskrétní proměnné je mysltelný, zatím se v lteratuře neobjevl. 4.4 Výsledky emprckých studí mprcké odhady přímého rebound efektu jsou nejbohatší v oblast osobní dopravy a větší počet prací se zabýval také poptávkou po vytápění domácností. Vzhledem k obtížnost získání dat, odhady pro jné energetcké služby téměř neexstují 18. Naprostá většna odhadů je založena na amerckých datech, ojedněle se vyskytly stude z Německa, Norska, Rakouska č Kanady 19. Jednotlvé stude se velce lší jak v charakteru použtých dat, tak ve výběru modelů k odhadnutí rebound efektu. Zároveň však nabízejí emprcké ověření některých výše nastíněných teoretckých předpokladů. tude, 20 které testovaly předpoklad symetre reakce na energetckou účnnost a ceny energe nutný pro odvození nepřímé defnce 2, ho nezamítly a aproxmace rebound efektu elastctou poptávky po užtné prác vzhledem k jejím energetckým nákladům může být ekvvalentní jeho přímé defnc. Na druhou stranu se ukazuje, že defnce 3, tedy vlastní cenová elastcta poptávky po energ přnáší výrazně jné výsledky a není tedy vhodnou aproxmací. Použtí modelu o jedné rovnc přnáší vyšší odhady rebound efektu než modely s několka rovncem odhadnuté vhodným metodam. 21 Toto pozorování naznačuje, že opomenutí endogenty některých vlastnost kaptálu vskutku může vést k vychýleným odhadům. Vezmeme-l v úvahu výsledky studí, které jsou založeny na odhadech podle defnc 1 a 2 a které alespoň do jsté míry zohledňují komplextu daného problému, 18 Výjmkou je Hausman (1979) a Dubn et al. (1986), kteří se věnují poptávce po klmatzac, dále pak Guertn (2001), který se zabývá malým spotřebč a osvětlením a Davs (2007), který využl spotřebtelskou anketu o poptávce po praní prádla. 19 K orentac v emprcké lteratuře jsme využl přehledové stude Greenng, et al. (2000), orrel, et al. (2009) a Van den Bergh (2011) 20 Greene, et al. (1999), Frondel, et al. (2008), Frondel a Vance (2009). 21 Goldberg (1996), West (2004), Frondel a Vance (2009). 374 POLITICKÁ KONOMI, 3, 2011

17 v osobní dopravě se rebound efekt pohybuje mez 10 % a 30 % a ve vytápění domácností kolem 20 %. Reakce v dlouhodobém horzontu je podstatně vyšší než v krátkodobém, což naznačuje, že změny v energetcké účnnost mohou mít také velký vlv na počet používaných zařízení. tude, které se zabývaly vlvem příjmu, 22 zjstly klesající rebound efekt s rostoucím příjmem. Tento fakt znamená vyšší nebezpečí vedlejších důsledků zvyšování energetcké účnnost v rozvojových zemích, kde jsou příjmy nasycenost energetckým službam velm nízké. Plyne z toho také nutná opatrnost př porovnávání výsledků z různých zemí a časových období, pro která je důchod na hlavu rozdílný. Na závěr je třeba zdůraznt, že přímý rebound efekt je jen jednou částí ekonomcké a behavorální reakce, kterou vyvolají změny energetcké účnnost. tude věnující se efektům na straně výroby a v rámc obecné rovnováhy naznačují, že započtením nepřímých a agregátních efektů se důležtost této reakce zvyšuje. 5. hrnutí Zvyšování energetcké účnnost spotřebčů může vyvolat změny ve spotřebě domácností a mít tak nženýrsky nezamýšlené důsledky na poptávku po energ. Původní koncept chování domácností v reakc na změnu energetcké účnnost, který byl založen na modelu s jednou službou, exogenně danou energetckou účnností a energetckým náklady jako jedným náklady na spotřebu, se ukazuje jako přílš zjednodušený a vývoj lteratury se tedy zaměřl zejména na jeho obohacení. Teoretcky, pokud jsou do modelu zahrnuty také náklady na pořízení spotřebče, náklady na čas a další náklady vyvolané vyšší spotřebou, důležtost rebound efektu se sníží. tejně tak může být poztvní reakce poptávky na vyšší účnnost spotřebčů přeceněna, pokud v modelu není zahrnuta možná obousměrná kauzalta mez vlastnostm portfola spotřebčů a poptávkou po užtné prác. Teore poptávky po energetckých službách tak ukazuje, že podmínkou dosažení konzstentních a nevychýlených odhadů rebound efektu je dostupnost poměrně detalních dat o spotřebtelském chování domácností. Zároveň v určtých případech naznačuje směr, kterým mohou být odhady studí, spoléhajících jen na omezené nformace, vychýlené. xstence rebound efektu ovlvňuje dopady různých poltk zaměřených na omezení poptávky po energ. Povnné standardy pro účnnost domácích spotřebčů vyvolají přímý rebound efekt, který bude lmtován, pokud se tyto standardy promítnou do vyšších kaptálových nákladů, které vyváží efekt snížených provozních nákladů. Pokud by účnné spotřebče byly dotovány, spotřebtelská reakce by nebyla brzděna vyšším kaptálovým náklady a potencál pro zvýšení spotřeby energetckých služeb by byl výrazně větší. xstující stude naznačují, že přímá změna ve spotřebtelském chování by neměla zvrátt významné procento potencálních úspor v oblast vytápění domácností, 22 Např. mall a Van Dender (2006), West (2004). POLITICKÁ KONOMI, 3,

18 avšak v osobní dopravě jž může hrát důležtou rol. Ačkol vyhodnocení důležtost rebound efektu je klíčové pro rozhodování o efektvních poltkách energetcké udržtelnost, rgorózní emprcké stude tohoto aspektu spotřebtelského chování v vropě jsou poměrně vzácné. Tento problém nepochybně souvsí s lmtovanou dostupností potřebných dat, na kterou narážíme v České republce. Například k odhadu poptávky po osobní přepravě jsou potřeba data, jež obsahují vzdálenost najetou vozdlem za dané období, popř. data, jež j umožní spočítat (spotřeba benzínu za dané období a spotřeba palva na klometr). Dále zejména údaje o příjmu domácnost, počtu jejích členů, počtu vozdel, které vlastní a lokaltě, ve které žje. A konečně vlastnost daného vozdla, zejména spotřeba palva na klometr, stáří a kaptálové náklady, popř. charakterstky, jež je umožní aproxmovat. Lteratura BCKR, G A Theory of the Allocaton of Tme. The conomc Journal. 1965, No. 75, pp BRKHOUT, P. H. G.; MUKN, J. C.; VLTHUIN, J. W Def nng the Rebound ffect. nergy Polcy. 2000, Vol. 6 7, No. 28, pp BINWANGR, M Technologcal Progress and ustanable Development: What about the Rebound ffect? cologcal conomcs. 2001, Vol.1, No. 36, pp BROOK, L. G The Greenhouse ffect: The Fallaces n the nergy ffcency oluton. nergy Polcy. 1990, Vol. 2, No. 18, pp BROOK, L. G nergy ff cency Fallaces Revsted. nergy Polcy. 2000, No. 28, pp DUBIN, J. A.; McFADDN, D. L An conometrc Analyss of Resdental lectrc Applance Holdngs and Consumpton. conometrca. 1984, Vol. 2, No. 52, pp FRONDL, M.; PTR, J.; VANC, C Identfyng the Rebound: vdence from a German Household Panel. The nergy Journal. 2008, Vol. 4, No. 29, pp FRONDL, M.; VANC, C Do Hgh Ol Prces Matter? vdence on the Moblty Behavor of German Households. nvronmental and Resource conomcs. 2009, Vol. 1, No. 43, pp GOLDBRG, P. K The ffect of the Corporate Average Fuel ffcency tandards. Natonal Bureau of conomc Research, Cambrdge, MA [NBR Workng Paper No. 5673] Dostupné na GRN, D. L Vehcle Use and Fuel conomy: How Bg Is the Rebound ffect? The nergy Journal. 1992, Vol. 1, No. 13, pp GRN, D. L.; KAHN, J. R.; GIBON, R. C Fuel conomy Rebound ffect for U.. Household Vehcles. The nergy Journal. 1999, Vol. 3, No. 20, pp GRNING, L. A.; GRN, D. L.; DIFIGLIO, C nergy eff cency and consumpton the rebound effect a survey. nergy Polcy. 2000, Vol. 6 7, No. 28, pp HAA, R.; HIPPR, L Resdental nergy Demand n OCD-Countres and the Role of Irreversble ff cency Improvements. nergy conomcs. 1998, Vol. 4, No. 20, pp HAUMAN, J. A Indvdual Dscount Rates and the Purchase and Utlzaton of nergy-usng Durables. The Bell Journal of conomcs. 1979, Vol. 1, No. 10, pp HCKMAN, J. J Dummy ndogenous Varables n a multaneous quaton ystem. conometrca. 1978, Vol. 6, No. 46, pp KHAZZOOM, J. D conomc Implcatons of Mandated conomc tandards for Household Applances. The nergy Journal. 1980, Vol. 4, No. 1, pp POLITICKÁ KONOMI, 3, 2011

19 KHAZZOOM, J. D nergy avngs Resultng from Adopton of More ff cent Applances. The nergy Journal. 1987, Vol. 4, No. 8, pp KHAZZOOM, J. D nergy avngs from More ff cent Applances A Rejonder. The nergy Journal. 1989, Vol. 1, No. 10, pp McFADDN, D Modellng the Choce of Resdental Locaton. In KARLQVIT, A., LUNDQVIT, L., NICKAR, F. A WIBULL, J. (eds) patal Interacton Theory and Resdental Locaton. Amsterdam: North-Holland, NBAKKN, R nergy Consumpton for pace Heatng: A Dscrete-Contnuous Approach. candnavan Journal of conomcs. 2001, Vol. 1, No. 103, pp MALL, K. A.; VAN DNDR, K Fuel ffcency and Motor Vehcle Travel: The Declnng Rebound ffect. [UC Irvne conomcs Workng Paper No ] Department of conomcs, Unversty of Calforna, Irvne Dostupné na mall-03.pdf. ORRL,.; DIMITROPOULO, J UKRC Revew of vdence for the Drect Rebound ffect. Techncal report 2: conometrc studes. [Workng paper UKRC/WP/TPA/2007/010.] The ussex nergy Group for the Technology and Polcy Assessment functon of the UK nergy Research Centre, Dostupné na php?page=reboundffect. ORRL,.; DIMITROPOULO, J The Rebound ffect: Mcroeconomc Def ntons, Lmtatons and xtensons. cologcal conomcs. 2008, No. 65, pp ORRL,.; DIMITROPOULO, J.; OMMRVILL, M mprcal stmates of the Drect Rebound ffect: A Revew. nergy Polcy. 2009, No.37, pp VAN DN BRGH, J. C. J. M nergy Conservaton More ffectve Wth Rebound Polcy. vronmental and Resource conomcs. 2011, No. 48, pp WT, Dstrbutonal ffects of Alternatve Vehcle Polluton Control Polces. Journal of Publc conomcs. 2004, No. 88, pp RACTION OF HOUHOLD NRGY DMAND TO IMPROVMNT IN NRGY FFICINCY: THORY AND IT IMPLICATION FOR TH CONTRUCTION OF MPIRICALLY TTD MODL tela Rubínová, Charles Unversty n Prague, Charles Unversty nvronment Centre and The Graduate Insttute of Internatonal and Development tudes, Geneva Rue de Lausanne 132, P.O. Box 136, CH 1211 Geneva 21 (stela.rubn@gmal.com). Abstract nergy eff cency mprovements have become a major hope for decouplng the energy demand from economc growth and for achevng envronmental goals. Nevertheless, the effectveness of polces based on promotng energy eff cency may be undermned by behavoral responses. A more eff cently produced energy servce becomes cheaper and economc theory then suggests that consumers should demand more of t, whch wll cause a loss of the potental technologcal savng. The phenomenon s called the rebound effect and t has become a focus of energy economsts snce early 80s. However, even today there s no clear consensus on ts mportance. POLITICKÁ KONOMI, 3,

20 Quantf caton of the rebound effect s manly hampered by poor data avalablty and the comparson of results s not straghtforward due to methodologcal dfferences. Our study concentrates rght on the economc theory of the demand for energy servces, defntons and ther applcablty to emprcal estmaton. It summarzes the state of knowledge and elaborates on plausble models for emprcal quantfcaton of the rebound effect whch should bear consstent results. Keywords rebound effect, energy eff cency, energy demand, household demand JL Classfcaton Q41, Q01, P48, D POLITICKÁ KONOMI, 3, 2011