5T0RAGE-ITEM. rain LP9-Q16B U.B.C. LIBRARY

Transkript

1 5T0RAGE-ITEM. rain LP9-Q16B U.B.C. LIBRARY

2 THE LIBRARY THE UNIVERSITY OF BRITISH COLUMBIA

3

4 Digitized by the Internet Archive in 2010 with funding from University of British Columbia Library

5

6

7 Boj o majetek. Sepsal r. František Ladislav Chlehorad. Nco svým vlastním zváti má každý, sic chopí se lupu, žháství a vraždy. Schiller. -o< -)o@ <X= >o- "V ZBm._ Tiskem a nákladem benediktinu rajhradských

8 M 101 Všechna práva vyhrazena.

9 Urozenému pánu, pan-a Egbertu hrabti Belcredimu, komandem ádu papeže Pia, rytíi ádu Leopoldova, poslanci k íšské rad a k moravskému snmu, pedsedovi»matice Moravské, «místopedsedovi -»Matice Velehradské, estnému lenu» Ústedního spolku pro živnostníky na Morav, «atd. atd. 'I lil'1111 lilii 11 W { ífi ítlluitvi ven.-a.je spisovatel.

10

11 :lxí,sj\ Jf?*i Pedmluva. Jest to bez odporu požadavek spravedlnosti, žádá-li národ, aby mu spoleenský jeho ád poskytoval možnost, pirozen a mravn vyvinuté poteby ukájeti a potebné k tomu míry majetku nabývati. Kád spoleenský, jenž by možnosti této nezabezpeoval a dle jehož osnovy nkterá tída spoleenská k nemajetnosti byla by odsouzena, protivil by se zákonu sebezáchovám', jenž jest prvotním zákonem veškerého tvorstva, odpíral by zákonu osobního vývoje, jenž jest základním zákonem mravnosti a pozbyl by tím oprávnnosti k dalšímu trvání. To jest obecný náhled socialist; to jest též všeobecné pesvdení jejich odprc,.len v tom se rzní oba tábory, že socialisté tuto možnost nynjšímu, na platnosti práva vlastnického spoívajícímu ádu spoleenskému upírají, o nm,»že jest hoden, by byl zboen,* vyhlašujíce, kdežto odprcové jejich sílu ;i spsobilos mu piítají, aby sám ze sebe zhojil hnisající ránu, zasazenou spolenosti lidské ostím protivy mezi prácí a

12 II Pedmluva. kapitálem, aniž by teba bylo, odstraniti ústav práva vlastnického, který považují za nezbytný základ všelikého adu spoleenského. Toho náhledu jest též spisovatel pítomné knihy. Zasadiv se sám za zdárné rozluštní otázky spoleenské slovem i skutkem, ml hojnou píležitost k pozorování a skoumání snah a úspch jednotlivých tíd národa, o opravu dosavadního ádu spoleenského se zasazujících. Vlastní tato zkušenost stala se mu hlavním zdrojem názor, které odvážil se v tomto spisu složiti ve prospch té tídy národa, která prostedk k dstojnému žití lidskému posud postrádá, jsa pesvden, že otázku spoleenskou nikoliv již za našich dn a tím mén slabými silami, jakými sám vládne, rozluštiti lze. Avšak již tím by úelu svého dosáhnul, dá-li mu písná kritika vdy svdectví, že ke knize poznáni aspo jedním listem pispl. Y M ora v sk é O s t r a v. 1. srpna F. L. Chleborad.

13 Pehled. Strana Pedmluva... 1 I. Vznik boje o majetek. A) lovka s pírodou 1 B) lovka s lovkem 5 II. Taktika boje o majetek. v. \ na A) Boj naši doby aneb pevaha boje lovka s lovkem 19 a) boj majetných mezi sebou a) centralisace majetku pirozená : centralisace majetku strojená 23 bj boj majetných s nemajetnými 32 a) válená moc stran a jejich spojenci (3) dlení koisti 33 a' 2 ) podíl nemajetných 36 a 3 ) mzda 36 tantiéma 40 y 3 ) dobrodary 40 : podíl majetných 41 a s ) úrok 42 P 8 ) mzda podnikatele 46 y s ) zisk podnikatele 47 c) ovoce dosavadního boje o majetek 19 B) Boj budoucnosti, aneb pevaha boje lovka s pírodou 55 a) spor prospchu soukromého s prospchem státu b) vítzství prospchu státního 60 < Nová alliance,; ^ obranu a.' 1 ) proti pirozené centralisaci majetkové spolováním ^e. 67 a 3 ) k rozšiování vzdlanosti 69 ^ 3 ) k pokroku hospodáskému 70 y s ) ke zizování zákonem dovolené obrany silami spojenými 7<» P s ) proti strojem'- centralisaci majetkové, spravedlivého rozdlení moci politické se domáhajíc 72

14 . Strana a 3 ) zabezpeujíc právo shromáždovací, spolovací, petiní.. 73 (j 3 ) odstraujíc volební census majetku a zavádjíc volební census bezúhonnosti 73 y 3 ) zavádjíc všeobecnou povinnost? k vyuování individualit pimenému 76 o 3 ) zasazujíc se o osnovu rozumného zákonodárství berního ) odkrývajíc prameny výživy 83 T 3 ) zrušujíc lžisvobodnou soutž 84 (3) na výboj nových ád hospodáských 90 a 2 ) za úelem nabývání majetku 94 ^j 3 3 ) jakožto vlastnictví oddleného ke zvelebení práce individuální 94 ) jakožto vlastnictví pospolitého ke zvelebení práce spolené 108 p' 2 ) za úelem zachování majetku již nabytého 120 a 3 ) proti nepátelským mocem spoleenským 122 ) proti nepí/.niým silám pírodním povinným pojišováním (í Y 2 ) za úelem pojištní existenního minima pro pípad nespsobilosti majetku nabývati 131 y) Ovoce nové alliance 137 III. Nekonenost boje o majetek. A) Nemožnost? zastavení boje o majetek 147 a) lidí mezi sebou a) za píinou protivnictví právního a 2 ) mezi vlastnictvím oddleným a vlastnictvím pospolitým. p a ) mezi majetkem historickým a pirozeným za píinou protivnictví hospodáského 161 P) a 3 ) mezi kapitálem bez práce a prácí bez kapitálu mezi majetkem naturálním a majetkem hodnot b) lovka s pírodou 167 B) Možnost? zostení boje o majetek 170 a) po zákonu mravním t.) šíením vzdlanosti. (3) rozkvtem práva 172 b) po zákonu pirozeném 177 Poznámky 199

15 I. Vznik boje o majetek. A) lovka s pírodou. Oebe zachovati, to zákonem veškerého tvorstva. Zákona toho poslušen byl již první lovk, když potebou potravy a tlesné ochrany proti zhoubnému úinkování pírody pinucen byl s touto zápas podstoupiti. Tento zápas, který ješt dnes u divoch pozorovati lze, nebyl na poátku inností promyšlenou, spoádanou a individuálnost' ztlesující, slovem : nebyl hospodaením ; nýbrž byl jednáním bez ladu a skladu, pouhým následováním zvíecích pud, slovem: životem rodu. Poteby australského prabydlitele jsou pouze zvíecí. On nezanáší se pstováním krmných rostlin; živí se toliko potravou nalezenou. Krom kže klokaní nezná odvu; nejradji chodí zcela obnažen. Nestaví si obydlí; žije dílem v jeskyních, dílem v koví, dlaje si zde v dutých stromech, tam v ke stromu mahagonského pelech, který liší se málo od doupat zvíecích a hnízd ptaích. 1 ) V prvotním tomto boji o sebezáchovám' zkoušel lovk svou sílu a shledal, že na holou ruku odkázán s pírodou vede boj nerovný, živobytí toliko bídné mu zabezpeující. Neb ukojení poteb jest píinou vzruší u

16 2 Vznik boje o majetek lovka s pírodou. každého vyvíjejícího se tvora; vzrst podntem k množení pvodních jeho poteb. Ukojení poteb má tudíž za následek rozmnožování jich ; a sice za píinou jemnjšího ústroje u lovka v mnohem vyšší míe. nežli u zvíat. To jest píina, pro lovk, nemá-li jinak bídn zahynouti, ušlechtilejších statk musí se domáhati, nežli jsou ty, které toliko k ukojení zvíecích poteb slouží : on musí nastoupiti dráhu vzdlanosti. Nastupuje první její stupe, jakmile ozbrojil ruku svou zbraní a hospodáskými nástroji, kterými první zv loví, krotí a ubíjí, první odv zhotovuje, první obydlí si staví, první lun si tesá. Zbra, hospodáské náiní, odv, píbytek, lun a zvíe ochoené byly lovka prvním majetkem a majetek tento první podmínkou k nastoupení dráhy vedoucí ke vzdlanosti a osvt. To lze vidti na Australcov severním sousedu na vlnovlasém Papuanu. Ten již sbírá potravu, chová nco dobytka, odívá se aspo ásten, staví si píbytek na jehlách a roubí luny ze kmene vydutého. 2 ) Kdežto jižní soused jeho vlasu tuhého a rovného o božské bytosti ani tušení nemá. a proto ani bžk, ani chrám, ani bohoslužby nezná, ba ani souvislé písni se nenauil, bydlí Papuané v obcích spravovaných staršinami, mají už pojmy náboženské, strojí modly, budují chrámy, sestavují ádný letoet, umjí národní tance a provozují jakouž takouž tržbu. 8 ) Majetek, záležející ve zbroji a hospodáském náiní, odvu, píbytku a vbec ve statku, jenž sloužili ml

17 . í Vznik hoje o majetek lovka s pírodou. 3 prvotním jeho potebám, brzy lovku z daleka nedostaoval. Neb pud sebe zachovati pohádal jej neodolateln k vyhledávání lepší obrany proti p í r o d a proto též k r o z m n o ž o v á n majetku všude tam. kde. jak pod mírným podnebím jest. píroda plody své zídka zdarma.dává, vtšinou je nám jenom za cenu boje promyšleného postupujíc Tam jest kolél ika k n ab ý v á ní m a j e t k u e 1 i c í. p r o- myšlené a spoádané innosti lidské, slovem: práce. Tam zbroji, náiním a stroji, tam majetkem se opativ, odvážil se lovk poznenáhla se strán do údolí, v nížinách údolími od pramenu ek k jejich ústím. 4 ) Tam ek se rozkládajících kynula mu zem sice úrodná, avšak práci jeho tuhy odpor pipravující. Tam když zemi nezdravými výpary život ohrožující vysušovati a s plevelem obrovské bujnosti zápasiti se jal. osvdil moc svou majetek prozatím hlavn v nástrojích výroby záležející. Použit jsa k úelm výroby, hojn odmoval práci lovka, jenž nepístupné sob díve bohaté zdroje pírody pomocí jeho odkrývati se jal. Tím mohl lovk lépe ukájeti poteby své, ehož úinek byl jeho vývoj a jejich rozmnožování. Vzájemné loto psobení mlo pak ten úinek, že lovk znenáhla pírodu si podmaoval a osobni schopnosti s v é v y v í j e 1 Kdežto ostatní tvorovi' v boji o sebezachováni ídi se toliko svým od pravku stejným pudem a poslušní jsou tchže zákonu, kterými závislost jejich od sil pírodních již od prvopoátku bytosti íistrojných byla podl*

18 : 4 Vznik boje o majetek lovka s pírodou. mínna, vedeno jest lidstvo vlí na podmanní pírody obrácenou k innosti vli tu v skutek uvádjící ku práci, a tím i k pokroku na dráze osobního svého vývoje. Bojem o majetek s pírodou vedeným povyšuje se lovk nad ostatní tvorstvo, poslušenjsa netoliko obecn platného zákona sebezáchovám', nýbrž i vyššího zákona osobního svého vývoj e. Veliká dležitost zákona poslednjšího pro rozkvt osvty zvlášt v našem podnebí do oí bije. V mírných pásmech jest to práv, kde píroda plod svých nedaruje, nýbrž jimi toliko úsilnou práci odmuje. Tu jest to práv, kde pud sebe zachovati a snaha osobu svou zdokonaliti duchu lidskému nedávají oddechu. Tu jest domov ruchu a pokroku ; pod tropy naopak, kde píroda lovka dary svými zahrnuje, ubytovaly se lenost a hniloba. r> ) Kdežto zde lovku zídka daívá se, " aby si pírodu podmanil a ji sob služebnou uinil, nýbrž naopak zde jest jeho vrtkavým despotou dnes jej dary svými obsypávajíc a zítra rozpoutaným živlm svým obtujíc dobývá nad ním v mírném podnebí jenom výminen nadvlády, i jsou zde síly pírodní z pravidla jeho nejposlušnjšími, nejvytrvalejšími a nejlacinjšími spolubojovníky v boji proti vlastní matce pírod. Jenom výminen se v mírném pásmu zem osvta opožuje, pokud obyvatelstvo jeho potebných pramenu výživy postrádá a v nedostatku spojení s úrodnými

19 Vznik boje o majetek lovka s pírodou. zemmi výživu odjinud si opati ti nemže. Tak bylo s prabydlitéli plemene oceánského eledi americké, severní mírné pásmo tohoto dílu svta zalidnivšími. Na skrovný poet dobytka užitkového a rostlinstva živného jsouce obmezeni ostali daleko pozadu za svými tuhovlasými píbuznými plemene východoasijského, za Malayci a Mongoly, ba i za vlastními bratry Mexikány a Peruany. Jelikož poslednjší nejenom tímtéž nedostatkem dobytka užitkového a bylin požitených, nýbrž i osvt nepíznivými živly horkého podnebí trpli a pece vysokého stupn osvty dostihli, nedá se odpor ten jinak rozluštiti, le pipustíme-li možnost, že se v dob historické do zemí tchto pisthovali lidé z kraj osvícených jiného dílu svta, jimž písluší zásluha, že tu položili zárodky k rozkvtu pozdjší této osvty. Neb mají-li shora odvozené zákony sebezáchovám a osobního vývoje platnost naprostou a bezvýminenou jak tomu vskutku jest, tož platí, stejné schopnosti tlesné a duševní pedpokládaje, rovnž naprosto a bezvýminen pravidlo: bez majetku není žádné osvty; míra možnosti majetku nabývati podmiuje stupe spsobilosti osvtu si osvojiti.") B) Vznik boje o majetek lidí mezi sebou. Zkusiv síly své v zápasu s pírodou, nepestal lovk na tom, aby pouze tímto spusobem majetku nabýval. Zdálo se mu záhy býti výhodnjší sousedy své

20 : 6 Vznik boje o majetek lidí mezi sebou. napadati, nežli sil svých v zápasu s odprkyní nade všechno porovnání mocnjší vyerpávati. Vedle zápasu s pírodou podstoupil boj s lovkem z poátku porznu, pozdji se soudruhy stejn smýšlejícími a za tímtéž úelem se spulujícími. 13a nespokojili se ani uloupeným statkem v plen byl vzat i jeho majetník ; byl ubit, aby nasytil plenitele, tak jak podnes iní lidojedi Melanesští, zajatce zabíjející a pojídající, a Malayští Battakové na ostrov Sumate, jimž zákonem pedepsáno, krmiti se masem se zbraní v ruce jatých a ješt žijících nepátel. 7 ) Teprve, jak toho ješt za našeho vku asté píklady na ostrovech Polynesských pozorovati lze, 8 ) když lidé pochopili, že výhodnji jest, zajaté ku práem otrockým pidržovati nežli jich pojídati, vzdali se lidojedství, zavedli otroctví a robotu 9 ) a zmohutnvše majetkem uloupeným a prací otrockou rozmnoženým, podnikali zase na místo boje mezi sebou též spolený zápas proti pírod: nemajetný se v boji o majetek s pírodou vedeném stal spolubojovníkem majetného a osvdil takto hned na poátku hospodáství lidského platnost svou 1. zákon, vodic nhož majitelé odvislí jsou od nemajetných, které byli ku spolenému boji o majetek vyzvali, zákon to, jenž jest jedním z nejdležitjších zákonu, vedle nichž nabývá a rozdluje se majetek. Spolubojovníci v zápasu s pírodou zvítzivší a pomoci majetku dobytého též v boji s vrstevníky svými vítzství se dodlavši zásobili se nejenom otroky, nýbrž

21 Vznik boje u majetek lidí mezi sebou. 7 zbohatli i v plen vzatým statkem, jenž se stal pro další boj o majetek bohatou zbrojnicí jim výlun pístupnou, ímž pracovníci nemajetní též tam, kde stali se spoluboj ovníky majetných, v úplnou od nich od vis 1 o s upadli. Tak dokázáno jest hned v poátcích hospodáství národního, že nabývání a dlba majetku podmiují též 2. zákon, vedle nhož v hospodáství národním práce jest závislá od majetku a 3. zákon, vedle nhož za píinou této závislosti majitelé nad dlníky nemajetnými nadvládu mají, kterážto nadvláda nejvyššího stupn dosahuje tam, kde vykonávána jest nad otroky. Majitelov ukládali spolubojovníkm v otrocké závislosti se octnuvším nejhrubší práce, plody její sob samým k upravení v statky jemnjší a potebám živobytí zdokonaleného sloužící si vyhrazujíce. Nastala dlba práce nikoliv jako nahodilý úkaz v život pospolitém, nýbrž jakožto nutný následek boje o majetek k rozkazu vítzovu. 10 ) Dlbou práce bylo lze teprve odlouiti práce hlavn duševní od prací ponejvíce mechanických. Teprve dlbou práce objevila se pevaha onch nad tmito a poal jeviti úinky své 4. zákon spoleenského postupování, vedle nhož na vyšší stupe výroby povznésti se možná jesl jenom tm, kdož vládnou aspo / ásti statkem nabytým na nižším stupni výroby.

22 ; 8 Vznik boje o majetek lidí mezi sebou. Proto jest otroctví, a jest posledním stupnm postavení spoleenského, druhým mezníkem na cest hospodáského vývoje, 11 ) a akoliv krutými okovy lidstvo i ke hroud poutá, jest druhým stupnm ke trnu osvty. Teba se tedy zdálo býti nesmyslným, jest proto pece pravda, tvrdím-li. že nejnižší j e j í stupe nastoupil lovk nabyv k ukojení prvotních poteb svých nutného majetku, a že se na druhý stupe povznesl zavedením práce otrocké. 12 ) Ba neminu se ani s pravdou, eknu-li, že všude tam, kde za sthování se národu silnjší plém se srazilo se slabším, slabší ped úplnou záhubou bylo zachránno z pravidla jenom otroctvím, na dobu pechodní od vítze na uvaleným. Neb jenom v tomto pípadu byl otrok jakožto spolubojovník vítzv v boji o majetek podlen též majetkem a pomocí majetku úasten i svobody kdežto plém neodvislosc zachovavší v sousedství plemene silnjšího ze statk svých ponenáhlu bylo vytlaeno a následkem toho vyhynulo. Tak hyne plém Americké stýkajíc se s národy plemene Stedozemního z nejmenší ásti zbrani národ tchto. Pisthovalý Evropan není lidojed; on si jen majetek prabydlitelv pivlastuje. Tím stává se ale prabydlitel bezbranným oproti silám pírodním, podléhá dle zákon práv vyložených v zápasu s nimi, ehož nevyhnutelný konec jest vítzství pírody a záhuba jeho. Národopis si ovšem podivuhodného zjevu loholo též povšimnul; avšak pokud jsem se s ním seznámil, nezná

23 Vznik boje o majetek lidí mezi sebou. 9 toho skutené píiny. Obmezuje se na tvrzení ovšem správné, že bílé a žluté plém» uvádí v rozklad «plemena pleti tmavé, jelikož všude, kde plém Stedozemní a Mongolské nepátelským sob podnebím zemí od plemen tmavé pleti obývaných nebylo vyhubeno, tato vytlauje, zalidujíc zem vyhynulých. 13 ) Národopis ale neudává, pro vyhynují aneb v em tento rozklad záleží? Poukazuje v ohledu tom na koalení mor. na nemoce pohlavní a na nkteré mrzké neesti, obyvatelstvo decimujíeí. jakožto na danajské dary, pirozeným tmto národm od pisthovavších se k nim rozšiovatelu kultury pinesené, národopis neudává rozkladu onoho prvotní píiny. Neb i vysoce vzdlaní národové, na tato zla trpíce, pece lidnatjí : a nevzdlaní národové, neestí tch neznajíce, na útraty soused se rozšiují. Ono platí o Anglianech a Severoamerianech : toto o loupeživých Karaibech. Ti stýkajíce se s mírumilovnými Antillany, vypudili jich z rodné zem. ehož následkem ostrované tito vyhynuli. Dle pesvdení mého záleží zhoubný onen vliv v tom, že Evropané mezi Hottentoty, Negry, Kanty, Australce a Amerikány se pisthovavší a íané mezi Papuany. Malayci a Oceánskými prvotními plemeny se usadivší eené prvoobyvatele veškerého majetku a tím i všech prostedk olupují, bez nichž nelze jim vyšinouti se na vyšší stupe vzdlanosti a nashromážditi fond mravní síly, z nhož by erpati mohli prostedk, nevyhnutelných na obranu proti pívalu neestí, život jejich ohrožujících. Tato mravní nákaza není tedy onoho roz-

24 10 Vznik boje o majetek lidí mezi sebou. kladu píinou prvotní, nýbrž toliko jednou z píin jeho druhotních. Akoliv pi tomto náhledu podnes sám stojím, zdá se mi nicmén z dvod uvedených býti nade všechnu pochybnost správný ; a bylo by mi nemalým zadostuinním. jestliže, z kategorií svrchu zmínných zákon spoleenských úinky odvozuje, nalezl jsem pravdu, a jestli že jsem pravdou touto pispl k osvtlení dležité ásti národopisu. 14 ) Proto jisto jest, že zavedením otroctví lidstvo druhý úspšný krok ku pemáhání pírody, ku povznesení se na stupe výroby ušlechtilejší, slovem : k osvt uinilo, což teba by obecnému mínní odporovalo, pece jest skutenou událostí v djinách osvty. Kdežto tedy v djiny boj o majetek nezasvcený s opovržením onch dob si zpomíná, kde nejenom ve válce zajatý nepítel, nýbrž i vlastní žena i dti vítze v otroctví pod ním úpli, a když spoleenský zjev ten jenom hrubým mravm za vinu klade, nachází politický ekonom píinu oné nadvlády hlavy rodinné (patris familias) v nutné taktice boje o majetek, opírajícího se o spojence, neboli v založení a udržení moci, která pomocí práce cizí nad pírodou vládne. Vidíme tedy, že již v prvních poátcích národního hospodáství lovk se vvuasoažuje pírodu pemocí lovka pemáhati. Spolu však pozorujeme, že k zápasu tomu lovk lovka pomocí majetku donucuje. A sbledávám, /< donucování toto a nadvláda majetných nad

25 Vznik boje o majetek lidí me/.i sebou. U spolubojovníky nemajetnými stává se skutkem vzdor odvislosti prvních od druhých poznáváme : 5. že v hospodáství národním platí právo silnjšího, vedle nhož mezi spojenci v boji o majetek silnjší slabšího bezohledn vykoisuje, a že jest zákon tento nikoliv ovocem vývoje historického, nýbrž neodvratným následkem rozdílu, který jest mezi silami spoleenskými, bez ochrany práva proti sob vystupujícími. Nadvláda lovka nad lovkem, spoívající na majetku lupem a otroctvím nabytém, mírnila se bhem asu. Lidé poznali brzy rozdíl mezi prací hrubou, podmínnou pouze silou sval, a prací ídící, která zvláštní dovednosti a vynikajících dar ducha vyžaduje. Nezdráhali se proto s jedné strany na vzdlání otrok eho teba bylo vynakládati; se strany druhé povzbuzovali jejich pilnost a vynalézavost, podílu na výtžku jim poskytujíce, a aby zvláštní pilností vlastní majetek mohli nabývati, jim napomáhajíce. 15 ) Tím lepšilo se živobytí otroka, avšak rostly též jeho poteby. Úinkem byl osobní jeho pokrok. Tento pokrok a spolu vyhlídka na výkup 16 byly píí-' ) námi, že si otrok nedal ujíti píležitost k nabývání majetku. Otrok poal se strany své boj o majetek; statky, v boji tom od nho nabývané, staly se základními kameny ku tvrzi spoleenské jeho neodvislosti. V zápasu tomto vítzn postupuje dokal se, že práci otrockou pekonalo nevolnictví, nevolnictví robota a robotu práce námezdní. Pomocí majetku ze svazku nevolnických vysvobození bu nabývali pozemk a po stupních kolonátu 17 ) a pachtu

26 12 Vznik boje o majetek lidí mezi sebou. ddiného 18 ) vyšinuli se až k výši oban samostatných a svobodných, bu pesídlili do mst a stali se svobodnými živnostníky. Majetek byl takto podmínkou, pod kterou splnna touha po svobod, neboli po osobním vývoji, a boj Tak ml již za majetek osvdil se též bojem za svobodu. záhy v hospodáství národním platnost' 6. dležitý zákon, vedle nhož majetek jest zdrojem osobní svobody. Když byla pouta otrocká pomocí majetku uvolnna, a když majetkem osvobození okusili ovoce zlaté svobody, zapoali též nemajetní tam, kde ujala se idea pirozené rovnoprávnosti, toho, co majetným jako zralé ovoce v klín padalo, o své ujm dovolávati se jakožto podmínky svého vývoje, pokroku a sebeurení. 1 bylo pirozeno. že tyto snahy svobodomyslné z tch míst vycházely, kde zrodila se nejdíve idea rovnoprávnosti z mst. Svoboda v mstech vydobytá a za mstskými náspy uhájená, poskytovala mšanm volnost, ono odvtví práce si voliti, ku kterému mli nejvíce chuti a spsobilosti. Byla-li svobodn takto zvolená práce dokonale provedena od jednotlivce, byla též tím provedena i pro veškeré ostatní obany, kteí mu v zdokonalených výkonech všech na vzájem tolik užitku poskytovali, kolik by. nemaje možnosti, všechny síly své na jediný obor práce soustediti, vzdor nejvyššímu jejich napjelí on sám nikdy nebyl vyzískal. Tímto rozdlováním a individiialisováním sil spole-

27 Vznik buje ó majetek lidí mezi sebou. 13 enských vyvíjely se zvláštní schopnosti jednotlivc a osvdil platnost' svou 7. zákon, vedlo n h o ž j e s t s v ob od a ni a t k o u individuálnosti. V tomto individualisováni bylo lze rozeznávati innost stejnorodnou od rznorodých, tak že mezi rozlinými individualitami vynikly jednaké skupiny, tu stavy, zvolivší si za úkol rzná odvtví hospodáská, tu stavy, vnovavší se rzným práem duševním, jako n. p. dle kategorií víry a vdy, mezi nimiž opt ty stavy zvláštního postavení nabyly, které život svj zasvtily národu a státu, slovem : pospolitosti. S tím vstoupila v život vzájemnost' prací všech jednotlivc, v jisté pospolitosti žijících, která obanstvo práv k pstování individuálnosti povzbuzovala, a bez níž by rozdlení toto jinak ani nebylo lze provésti: zapoala závislost' živností jednch od druhých; nastalo rznní a protkávání se prospch obchodních a osvdil se 8. zákon, vedle nhož vývoj individuálnosti jest zdrojem obchodu. Obchod poutal jednotlivce k pospolitosti svazkem tisícerých protkávajících se dležitostí. Individuálnost' zdokonalována, sobectví v okovy dáno. Nedovoleno mu více, aby provádlo zámry své bezohledn jako druhdy. Obanstvo, jsouc nuceno pi skutcích svých ohled bráti též na dležitosti bližního, nabývalo smyslu pro obecné dobro: poznalo, že rozvoj individuálnosti jest píinou obchodu, že dležitosti obchodní protkávajíce se

28 14 Vznik boje o majetek lidí mezi sebou. iní jednoho závislým od druhého, že organická jejich rznost' jest píinou organického jejich pokroku, že individuálnosti jejich ku platnosti pivádti jest právem tohoto ádu spoleenského: a když to vše nejenom poznáno, nýbrž i ve skutek uvedeno: tu nabyla života idea pospolitosti, jejího ádu a jejího práva. Proto staly se volnost', individuálnost' a obchod v mstech stedovkých nejmocnjšími pákami vlastenectví, poádku, úcty ped právem a ostatních clností obanských. Právem chránné ády živnostenské a obchodní lákaly na trhy mstské nejenom etné síly pracovní, nýbrž i kapitál, všestranné zamstnání, hojnou výživu a všeobecnou zámožnost' jim slibujíce. Se zámožností pak ruku v ruce kráela svobodomyslnost', která nedovolovala, aby mšane odpírali útulku nevolníkm od pán utiskovaným, a proto ze jha poddanosti k nim se utíkajícím. Tito se proto do mst takka hrnuli, /.poteba tím zvýšená rozšiovala pirozenou mrou výrobu; ímž rostla poteba nových sil pracovních. 19 ) Aby tedy venkovské obyvatelstvo ješt spíše pilákali, jali se živnostníci mzdu zvyšovati a ústavy. výdlek a nabývání majetku zabezpeující, zakládati: povstalo právo cechovné. Cechy se tšily samospráv, t. j. mly právo zákonodárství a ízeni soudního v mezích právem cechovním naznaených. Práce byla v osob mistru úpln svobodna: tovaryšovi a uovi otevena vyhlídka na mistrovství a spoleenskou neodvislosf. Tato v stedovkých mstech, v sídlech to svobody, odevšad kynoucí píležitost', v boji o majetek

29 Vznik boje o majetek lidi mezi sebou. 15 pouze vlastní silou a sice prací emeslnou jen nkolika málo nástroji podporovanou majetek nabývati a z pravidla zámožnosti se dodlali, podala dkaz o platnosti 9. zákona, vedle nhož svobodný obchod jest otcem zámožnosti. Zámožností dodlaly se tídy pracovní spoleenské neodvislosti a rozsáhlých politických svobod, položivších základ k lesku stedovkého mšanstva, jehož zlatý vk jest dobou nadvlády práce nad kapitálem. 20 ) Tak z djin zámožnosti stedovkého mšanstva dokázati lze správnost" ode mne (v Praze 1869) hájené národohospodáské soustavy, vedle níž svoboda k individuálnosti, individuálnost" k obchodu, obchod k zámožnosti a zámožnost' opt k svobod u vném kruhu pokrauj í. V nakresleném práv píznivém stavu nacházela se nemajetná práce živnostenská, když lišily se od ní výsadou povolování daní tehdy vynikající stavy, knžský, šlechtický a mšanský, a vedle nich též chalupníci, korunní sedláci a tch nkolik svobodníku jakožto tídy majetné. Nemajetný dlník mohl tehdy pouze prací rukou svých vyšinouti se na kapitalistu, domácího pána, na velkomšana a patricia v mst a statkáe na venkov. V tom mu málo pekážely nepatrné dan zpotební. jelikož stavové již tehdy dan se sebe ochotn svalovali, poddanému sob lidu selskému a vbec držitelm skrovného majetku právem subcolíectace je ukládajíce, lak že

30 W) Vznik boje o majetek lidí mezi sebou. nemajetní krom nepatrných dávek, ve spsob regálu od nich vybíraných, jinak byli takka nepoplatni. Mén píznivé bylo, jak pravím, postavení malostatká a majitel statk prostední velikosti. Dokud rovné právo k užívání jmní, rodu neb eledi spoleného, podmínno bylo stejnomrností v obadech náboženských a v povinnosti branné výlun záležejících závazk všech jejich len, nebylo ei o pomru služebném mezi nimi. Jakmile ale boj o majetek, v zemi nepátelskou penesený, leny téže eledi rozptýlil, a zemi dobytou bez ohledu na svazky píbuzenské po rozmaru boha války mezi spolubojovníky rzných rod rozdlil, když vévodové s králem do boje vytáhnuvší a zemí podmannou od nho obdaení nejenom zemi, nýbrž i na ní usedlý lid v léno, to jest za stálou hotovost k boji pro vlas a krále k výlunému užívání, obdrželi, a s tmito jako s vcmi svými nakládali : nemohly právní tyto pomry ostati bez úinku na vývoj domácích ád hospodáských. Válkou poatá promna lidí volných v nevolníky nepestala pak ani v dob míru. ele z války dom navrátivší se chopila se sekery a rádla, zbudovala dm i dvr a vzdlávala roli z poátku bez ladu a skladu, pozdji ve spsob na léta vypoítaného hospodáství trojdílného. Z nových pomr hospodáských musila se na míst volného neustálým zmnám podrobeného svazku mezi uživateli a jejich pozemky vyvinouti nezmnitelnost' osoby, v držení statku nemovitého se uvázavši, a úplná její volnost' se statkem tímto nakládati. Na místo zásady, že pospolitosti písluší

31 a. m Vznik lioje o iiuijetek lidí mezi sebou. 17 právo majetek rozdlovati a pidlovati, nastoupila v život zásada výroby; individuální svazky mezi jednotlivcem a statkem jeho upevnny : založen ústav práva vlastnického k nemovitostem, které od dívjšího práva spolené držby a spoleného užívání lišilo se volností majetek tento i cizím osobám postupovati. Z a v e dní t o h o t o p e d u 1 e ž i t é h o ústavu p r á v u í h o bylo pro usvtu vele n u t n ý k i- o k e m. ponva d ž p ú vod n í pouze na s p o- léném užívání veškeré m u r o d u v y k á z a- 11 é h o území založené národní hospodáství, všelikého pokroku daleké jsou c, veškerý národ v c h u d o b drželo. Tep r v e z a v e d e n í m vlastnictví nemovitého zahoel jeden každý láskou k v 1 a s t n í m u díl u, touhou po v I s I n í m k r b u a s n a h o n p o i n d i v i d u a 1 n í m v v v oj i Naproti tomu s vlastnictvím nemovitým následkem neobmezené volnosti, kterou bylo lze ho nabývati a postupovati, poala záchvatn rsti nerovnost' rozdlování majetku mezi jednotlivé leny rodu neb píbuzenstva. kteí co do spoleného užívání díve rovnému právu se tšili. Jakmile totiž nehospodástvím aneb pohromami živelními nastala ueúroda. byli statkái nuceni, opatiti si nedostávající se jim výživu u kapitalist bu zápjkou, nebo mzdou. Tím octli se v odvislosti, tak že svobodni vlastníci statku svých stali se spoleensky odvislými dlužníky ;i dlníky kapitalist. Ohlebonul. Hoj o majetek. 2

32 výškou 18 Vznik boje o majetek lidí mezi sebou. Též svobodný stav emeslnický stal se v té míe jak vyvíjející se prmysl podporu stroj vyžadoval, ím dále tím více závislým na kapitále, an kapitalista k práci živnostenské kapitál svých dlníku propjující, a jemu též podmínky zápjky z pravidla jednostrann ukládající, jak mrou úrokovou tak i mzdy jemu nepímo též pedpisoval míru práce, které tento nadále podrobiti se ml. Nedostatkem jiných pramen výživy, tedy z ohledu na sebezáchovám, byl dlník pinucen, nabídky kapitalisty pijmouti a s ním smlouvu námezdní uzavíti, kterou podivným spsobem» svobodnou «nazývati si oblíbili. Rozkvtem velkoprmyslu rostoucí poteba ohromných kapitál základních a tžebních objevovala nesrovnalost' mezi potebou a nedostatkem kapitálu na stran pracovník nemajetných ím dále tím kiklavji. Hoj o majetek stával se pro n ím dále tím mén výhodným, až pozbyli nejenom možnost' majetku nabývati a tím i volnost' osobnost' svou zdokonalovati, nýbrž i prostedky k sebezáchovám', které jim nedopála da zpotební, skromnou jejich mzdu ohlodávající. 'Tak se vešker en majetek, jenž byl pvodn prostedkem k podmanní pírody a k volnosti, v nikách kap i ta list stal nástrojem k podmanní lovka pírodou a k nevolnosti.

33 II. Taktika boje o majetek. A) Boj naší doby, aneb pevaha boje lovka s lovkem. a) Boj majetných mezi sebou. a) Cent ra li sace majetku pirozená. Majetek, pvodn ovoce vlastní práce, byl nyní od nemajetných pro majetné dobýván. Práce a požitek rozdlovány jsou po pravidlu : jednomu boj, druhému koist :«vyznamenání skutené zásluhy stalo se vzácností. Poaly zápoliti síly hospodáské silnjší se slabšími, jak o tom za spolenosti majetku dle ádu eledního neslýcháno. Kódové zddnými velkostatky zmohutnvší dovedli moc svou rozšíiti na malé i stední statky, donutivše vlastníky na nich usedlé k prohlášení, že pijímají majetek svj od nich v léno. Následek toho byl. že selská neb veská práva ponenáhlu byla odstranna, malý a stední majetek nemovitý svobod svých byl zbaven a od velkého z povlovná podmann. Toto' pecházení malostatkástva v stav velkostatkám sloužících nádenník, toto utíkání z dílen malými prostedky vládnoucích podnikatel a vstupování jich do továren za mistry, toto pohlcování malého majetku velkým dlo se všude tam, kde státní moc k moudrému ízení zápolících tchto sil povolaná úlohu trpného po- 2*

34 "20 Boj majetných mezi sebon. zorovatele sob oblíbila. V ohledu tom pouují nás statistické výkazy, že malostatkástvo všech kulturních zemí ím dále tím více stává se proletáské. Daí se mu tak vzdor zoufalému boji za majetek, který v podob pozemného a kapitálového (t. j. dchodu z pozemk a kapitál) velkostatkástvu bez boje v klín padá, aby opt ukládán byl v pozemcích, ve velevýrob a velkoobchodu. Tak sesiluje se stále na vzájem píina s následkem, hromadí majetek nemovitý v nkolika málo nikách, sousteují kapitály v nkolika málo bodech : pokrauje centralisace majetková. Tento pochod jestjiutný, ponvadž z podstaty majetku vyplývá. Neb zachování majetku podmínno jesl jeho výrobností neb plodností. Majetek neplodný ztráví drive neb pozdji již da od státu za úelem spolené ochrany na uvalená. Zákon výrobnosti nutká majitele, aby bez ustání vynakládal práci na promnu pedmt hodnoty menší ve statky hodnoty co možná nejvtší; a aby s nákladem co možná nejmenším vyrábl co možná nejvtší množství statk nových; což dává opt nejmocnjší podnt k opravám v díle i správ, a k spekulaci s kolísáním cen tržních poítající. Zákon výrobnosti podmiuje vzrstání všelikého majetku: neb pomocí základních a tžebních kapitál vznikají statky nové. jichž cena pevyšuje cenu nakladu na výrobu jejich vynaloženého. S touto výrobnosti majetku psobí zárove jeho pitažlivost', kterou úinkují jednotlivé ástice majetkové

35 Centralizace majetku phroaetia. jedna na druhou; výrobnos a pitažlivost' jeho sesilují se na vzájem: souinem pak obou jest centralisace majetková..lak denní zkušenost uí, pokrauje vývoj tento neustále a každý pokrok ve vdách a umni jenom jej urychluje. Neb po zákonu spoleenského postupování.jsou majitele stavu prvního a stedního, zvláštní vlohy vrozené vyjímaje, vdním a dovedností bohatší nežli držitele majetku skrovného. Vdomosti a dovednost onch osvdují se opl jako poklad, z nhož erpají prostedky k ozbrojení raky a zdokonalení práce své. Stav velkého a stedního majetku hledí proto využitkovati veškery objevy, vynálezy a pokroky ped držiteli majetku malého. Velkolepé vynálezy, uinné v strojnictví ku zvýšení plodnosti pdy, mly za úinek sesílení výrobnosti kapitál nemovitých, stoupání pozemného ve prospch velkostatká a souasné klesání jeho na škodu malostatká, tam rostoucím množstvím výrobku, tu za píinou hromadné výroby na velkostatcích klesáním cen vbec. V stroji nalezl velkostatká nejposlušnjšího, nejvytrvalejšího a nejsilnjšího otroka; pomocí jeho mohl pozemky své s nejskrovnjším potem sil pracovních vzdlávati a smlouvy pachtovní zrušiti. Tím vyschly bohaté zdroje k tvorc, majetku lam. kde z nejskrovnjších ástic skládal, se poíná, totiž mezi lidmi, kteí s majetkem pachtovné a kauci sotva pevyšujícím na najatých pozemcích skrovnou výživu vyhledávají. SI roj stal se velkoprmyslníku nejskromnjším i

36 22 Boj majetných mezi sebou. dlníkem, pomocí jehož mu tak lacino vyrábti lze, že s jeho prací práce emeslnická soutžiti nemže. Mezi obma hlavními druhy velkého majetku pohlcuje majetek movitý neb v hodnotách záležející zase velkostatky následkem neobmezené rozpínavosti své a obmezené rozsáhlosti jejich. Pedležité tyto zjevy spoleenské tší se podnes malé pozornosti dotyných správních orgán a to z píin na bíle dni jsoucích. K veslu vlády povolaní státníci bývají sice vyvoleni z pravidla z oban nejdokonalejších: avšak vyhledáváni jsou obyejn ze tíd dodlavších se majetkem svým vzdlání, k povolání tomuto nevyhnutelného, t. j. ze tíd vládnoucích majetkem velkým aneb aspo prostední velikosti. Z toho vychází, že tito z uritých tíd spoleenských vybíraní státníci v novém povolání ze starého smýšlení a konání vyzouti se nemohou; neb nesnadné jest. z pdy, v níž se zakoenili, je vytrhnouti a v pdu bytosti odvozené, jakou jest stát bez konkrétního jádra spoleenského, je pesaditi. Proto bez úmyslu a z pravidla i proti vli své ped ostatními dležitostmi pednost' dávají prospchm odchovavší je tídy spoleenské. Tato od správy státní vycházející centralisace majetku není ledy ani umlá, vypoítaná neb nastrojená, nýbrž v základech svých od jednotlivých stedu majetkových vycházející a po zákonu spoleenského postupování sama sebou osvdující se centralisace majetku pirozená.

37 Centralizace majetku pirozená. 23 Psobí shora dol jako z dola na boru, zmáhajíc se progressivn s velikostí majetku. Uvádí se ve skutek pitažlivostí, mezi jednotnými spoleenskými stedy majetku rovnž tak jako úinkuje pitažlivost mezi jednotlivými prvky tles fysických. Proto podobají se djiny tvoeni majetku pirozenému dílu krystalisanímu, jelikož v lidu rozptýlen prvky majetkové hromadí se k pevným tlesm, zanechávajíce po dokonané krystalisaci mimo nkolik velkých kišál množství bezpoetného prášku kišálového v mateném louhu proletárstva. 23 ) Tuto nerovnost' jmní, která zavedením majetku oddleného poavší a ím dále tím více rostoucí centralisací jeho pirozenou úžasn se vzmáhá, podporuje j) centr alisace majetku strojená. Pirozená centralisace nedostaovala sobeckým snahám majetných. Obávajíce se. aby. eho násilím nabyli, právem silnjšího nepozbyli, vynasnažovali se odjakživa majetek svj tak zvanými mravními* prostedky rozmnožovati a hájiti. Tak jsou zakladatelé íma lupii a vrazi; co potebují, to berou, kde vzíti lze. 2 *) Loupí i dcery svých hostimil. Vdce jejich nastupuje samovládu bratrovraždou. Nové bohy zavádjíce a bohoslužbu upravujíce hledí zákonem a mravem zachovati, eho nabyli násilím. 25 Jelikož ) to byly hlavn pozemky, prohlásili podmanné za nespsobilé držeti pozemky, nedovolujíce jim nabývati jich ani smlouvami, ani satky manželskými, ani posloupností

38 ých 24 Boj majetných mezi sebou. ddinou,.len ímský oban, do svazku píbuzenstva pináležející German a rodily íslovan smí za platnosti ádu eledního nastupovati v držení majetku nemovitého. Tak se objevil v právu rodovém živel nevolnosti, a jelikož tím co do spsobnosti k nabývání majetku tídám panujícím vi opanovaným umle jest nadržováno, uinn tím spolu první krok k umlé aneb strojené centralisaci majetkové. Xa to následoval druhý krok ješt rozhodnjší. Majetek prohlášen za právní titul moci politické, kterou tída panující nad lidem nevzdlaným udržovala., mezi ním povru rozšiujíc a nad lidem vzdlaným pedností pívržencm svým propjujíc. Právo veejné strženo s výsosti své a uinno právem soukromým, a sice píslušenstvím majetku nemovitého : a jelikož v tento pouze rodem nastupováno, uchváceno právo veejné jako pednost' majetku rodového. Zavedením vlastnictví oddleného (dominium) závisí platnost" majetku nemovitého v pospolitosti a jeho vliv na právo veejné od jeho velikosti. Jako druhdy udatnost hrdinovi, tak propjuje nyní majetek nemovitý vlastníkovi dle velkosti své vtšího neb menšího podílu v moci politické, jednotlivcm naproti pospolitosti píslušíci. Nestejnému majetku nemovitému odpovídá nestejná moc a nerovné právo : ústavem vlastnického pravá k nemovitostem zavedena jest nova soustava právní, která velkostatkm na vr u li má I nad rž n j e. Podobný vývoj, rozdílný v prbhu, stejný však v iirincícli. pozorovali lze v oboru majetku movitého.

39 v Centralisace majetku strojená. - "> Opanovaní pfohlášeni jsou za neschopny, majetku mimo svazek cechovní nabývati. Tím vchází i právo eeehovní živel nevolnosti, a ponvadž pak spiisobilos k nabývání majetku nezávisí více na pilnosti a vlohách, nýbrž na vli cizí. které ua tom záleží. aby opanovaní s panujícími soutžiti nemohli, a ke škod sve a k prospchu tchto ve výdlku byli obmezováni. Vylouením a obmezením tímto uinn poátek centralisace strojené práv tak. jako vylouením nemajetných z vlastnictví nemovitého za platnosti eledního ádu. Další k strojené centralisaci majetkové mnohem rozhodnjší krok uinily tídy panující, vylouivše veškeren majetek bohu a služb jeho zasvcený, ze všelikého obchodu. Zaaly zakládali a rozmnožovati statky vázané jak duchovenské, pi nichž zejména u nás obecným bylo pravidlem, že bez pivolení krále nesmly se díti v nich promny ani prodejem, ani výmnou, ani kterýmkoliv spsobem, tak svtské, záležející hlavn z hodnot, kterými jako jmním, nezadatelným rozliné korporace nadány jsou. Tím rostla centralisace majetku ješt více, nežli zavazováním velkostatku svazkem svensl ví : neb rodové vymírají, korporace a nadací vn žijí. Vedle této centralisace majetkové hromadí se kapitál živnostenský, jenž jest sice žadatelv, avšak pomocí nadvlády spoleenské, klére vtšímu majetku u vyšší míe využilkovali lze nežli menšímu, spise se zceluje nežli drobí. Tato nadvláda velkého majetku v hodnotách spoívajícího neostává bez úinku na právo veejné: neb

40 zadatelnosf. 26 Boj majetných mezi sebou. jest to vcí pirozenou každé nadvlády jakožto zdroje zvláštního požitku, rozpínati se; a není to proto vcí nepirozenou, vytlauje-li majetek velkých hodnot majitele malých též z úadu veejných. Že majetek velkých hodnot v spoleenském život známých nám národ vzdlaných na právo veejné všude pozdji téhož vlivu se dodlal, jakého dávno ped tím osvojil si velkostatek, nesmíme se diviti, teba bylo onomu díve než tomuto propjeno právo vlastnické a s ním i volnost a nakuplivos. Neb jako majetek vbec musel i majetek movitý pvodn urván býti pírod; a pístup k pírod možným byl toliko zemí nacházející se v majetku uritých rodu: proto nabývati majetku hodnot nebylo jinak možno než výbojem proti držitelm majetku rodového. Jako druhdy velkost atkástvo na útraty malost a tkástva k svému prospchu v rozvoj práva psobilo, tak nyní ne- li u vtší, zajisté nikoliv v menší míe iní majetek velkých hodnot iiii škodu majetku hodnot malých. ehož vyvíjí se od zavedení vlastnického 7. práva movitého nová soustava právní, nadržující majetku velkých hodnot na útraty majetku hod not mal ých. Tak bylo ve starém ím, tak bylo v ecku, lak bylo ii vzdlaných národu starého svta a lak jest i za doby naší. Ponvadž v nynjší soustav právní rozhoduje živel nevolnosti, smi sice malý majetek vydlávati, nesnil ale vyšinouti se do stavu stedního a tím mén do stavu

41 Centralisace majetku strojená. 27 prvního, nejvtším majetkem vládnoucího. Krom krunýe neoblomného práva soukromého chránn jest velký majetek neproniknutelným štítem opanovaného jím práva veejného. Zaveden jest volební census majetkový jakožto podmínku k úastenství v práci veejné, a vyhlašován ješt dnes za politickou nutnost, kterú prý rozumí se sama sebou. Malý majetek tak opanován jest velkým pomocí ústavy, ve prospch poslednjšího pikrojené; a snmy ve prospch velkého majetku sestavené osvdují se jakožto nejdokonalejší nástroje k hájení jeho d- ležitostí. Vidl jsem parlamenty, jež malý majetek vi velkému danmi petžovaly: seznal jsem majority, jež politické pátele své výsadami odmovaly a neohrožené stoupence minority policií pronásledovaly: slyšel jsem parlamenty hlasovati pro zákony vížící nastupování v úady státní na podmínky toliko velkému majetku pístupné. Poznal jsem zemi jakožto domovinu ústavního práva opvovanou, kde postupování ve služb státní nezávisí na schopnosti, znalosti a dokonalosti povahy, nýbrž na píbuzenství s vynikajícími leny parlamentu a na shod s politickým jejich smýšlením, zkrátka : kde správa veejná mající výlun skutkem initi úel státu, kterým jest blaho všech, hlavn jest ustrojena ve prospch pedních deset tisíc neboli velikého majetku. Výborných píkladu strojené centralisace majetkové ínohl bych na základ vlastního pozorování u velkém množství uvésti. Avšak nechci roztrpovati ; úelem mým

42 právo 28 Hoj majetných mezi sebou. jest pesvditi: proto sáháni daleko na zad do djin spoleenského života ve starém tlíme, kde první íšský census za Augusta s jedné strany vykazuje majetky, jako byl Agrippv o ímských jiter, 00 milionech sestercií penz na hotovosti otrocích a ovcí, a jakým byl dále majetek tch nkolika íman, v jichž nikách soustedilo se bohatství celého toho msta svtového: a na druhé stran smutný obraz ostatního také >-svobodného«ímanstva. jež obsahujíc 92% veškerého obyvatelstva chlebem podlováno bývalo. Strojená tato centralisace majetková dospla až k svtovlád ímských císa, kteí, když veškero zákonodárství ba i o válce a míru rozhodovati od tch nkolika držitel veškerého majetku íše bylo uchváceno, tuto moc na sebe samy strhli, oligarehy všemohoucí vlád své podrobili, a co svtapáni (domini) svrchovanost' národa (majestátem poplili) v jedné osob své slouili. Justinian byl jediným vlastníkem a výluným držitelem veškeré moci veejné ve stát. 20 ).laky rozdíl mezi poátky nabývání majetku v dobách ímského království,- kde stát Za držitele veškerého majetku považovaný svobodným obanm jakožto rovnoprávným lenm pospolitosti majetek rozdloval, a mezi centralisací majetkovou césar,»od nimiž ímský oban politickou svobodu ztratil, ponvadž byl o majetek oloupen, a kde velký majetek všelikou moc politickou uchvátil, ponvadž národ s majetkem pozbyl i moci, aby tomu zabránil.

43 Centralisace majetku strojem. -'' Toto panství majitel pešlo spolu s pojmem svrchované svobody práva vlastnického od Rímami na Grmany, a nichž vlastnictví ze všeliké nadvlády moci veejné se vymanivší samo stalo se zdrojem vrchnosti s ním prodávané, vymované, mezi živými i pro pípad úmrti postupované, slovem: zadatelné. Z vlastnictví pošlo panství pozemnosti. jehož následkem stát konené rozpadnul se v množství svrchovaných pán pozemnosti, vládnoucích ostatnímu lidu. jenž vyjma svobodné mšanstvo. / nevolných rolníku záležel. Tato na vlastnictví pozemkovém spoívající soustava právní dožila se ješt století našeho, a vzdor rovnoprávnosti obanské, poátkem našeho století ve skutek uvádné, udržela se podnes ve všech ústavách novodobých, jichž ády volební zastupování lidu na snmích nikoliv dle rovnoprávnosti politické, nýbrž dle dležitosti té které tídy spoleenské propjují. Jako _ vbec j a blko daleko od strom u nepadá, nejs.ni ani Anglosasové mén dovední misti v umní majetek centralisovati. nežli byli pedchdcové jejich v drženi kídového ostrova. Neradi ale se tím vychloubají, nekale zámry své práv tak jako naši politití centrál isté pláštm svobodomyslnosti pikrývajíce. ímané byli pi vší své lakot po zemích dosti upímní, aby opak pedstírali: nepevlékali svých ád právních a ústavních do hávu ústavácké komedie, jako ddicové britariské jejich pozstalosti. Angliané obdaili Irana majetku zbaveného Habeas Corpus aktou a oblekli svleeného Inda pestrým rouchem práva shromažovacího a svobodného tisku,

44 30 Boj majetných mezi sebou. dali obma porotu, parlamenty a místokrále, i nerozpakovali by se ani dáti nespokojeným Iranm i místoeísafe a místocísarovnu - - kdyby tito nežádali k tomu též nco zem. Neb více než ptina Irska jest vlastnictvím jenom 110 osob. a polovina Irska náleží jenom 300 osobám, a jest jenom 591!) osob z obyvatel domácích na veškeré území vlasti své pozemkem dohromady sotva 100 akru 27 ) ítajícím podleno. Jest se co diviti, když ostatních 5, Iran rádi by Habeas Corpus aktu, právo spolovací a shromažovat- í, ústavu a parlament podmanitelum svým vrátili, jen kdyby jim tito pobrané statky navrátili V A pedce jsou ješt dnes spisovatelé,»kteí neumorný cit pro osobní a ústavní svobodu, «kterým prý Anglian vyniká, do nebe vychvalují, a národy svta jimi oblažené blahoslaví! Ovšem, že Angliané všechny své osady ústavním ízením obmyslili: avšak nikoliv z neumorného citu pro osobní a ústavní svobodu, nýbrž po prostém na množilce založeném výpotu, dle nhož pirozené vtšiny podmanných a na menšiny umle stlaených domorodc (tedy též Iran a Indii), od menšin na vtšiny umle vyšoených ;i politiku všemocných desíti tisíc syn Albiona vyznávajících pi hlasování o pedlohách zákon proste bývají pehlasovány. Proto anglická úsl a vynosí líni. že zákony k centralisaci majetku smující a spoleenskou mezeru mezi bohatými achudými rozšiující prosazuje /a spoluúinkování lidi podmanných spoleenské

45 záš Centralisace majetku strojená. -il proti nadvlád velkého majetku a lim i takovémuto zákonodárství odvrací od vlastní cli jeho tvrc, pedních desíti tisíc, proto pravíme: anglická ústavnost' jest Ižiústavností, a jakožto lžiústa vnosf nejspsobilejším nástrojem centralisace majetkové. Akoliv tedy za naší doliv veškera moc veejná ze statní moci vychází a akoliv se zdá. že velký majetek stoletým vynasnažením tetího stavu, pirozená práva lidská zastupujícího, na svj hospodáský úkol jest obmezen, pece bychom se velice mýlili, kdybychom mu i za našich dn moci politické upírali. Spíše lze vidti, jak s jedné strany malému majetku veškeren pístup k innosti veejné zabrauje, a s druhé strany cestou zastoupení lidu dle dležitostí (interes) jak na zákonodárství, tak i na správu veejnou ve vlastním prospchu psobí, nad malým majetkem výsadami a monopoly vládne a pi vší snaze poslednjšího, k stednímu stavu se vyšinouti, jej eeným psobením na zákonodárství, centralisaci majetkovou podporující, ím dále tím hloubji do davu stavu tvrtého vrhá. Tak uzavírají se na škodu malého majetku smlouvy tržební, aby hromadnou výrobou píjem velkého majetku byl zvyšován a malého dsledn byl snižován. Tak ukládají se nepíme dan, 28 ) aby bemena berní s velkého majetku svalena byla na malý. Tak jest to práv tato novodobá ústavnost, která jakožto lžiústavnos boj o majetek a postupováni ke stavu stednímu za našich dn více znesnaduje, nežli bylo

46 1 ;\-2 Boj majetných s nemajetaýíui. za právomocnosti patrimonialní a za ád cechovních.-' 1 Hoj tento jest pro malý majetek takka bezvýsledným a bude bezvýsledným, pokud nebude opraven chybný kruh. v nmž se dnes majetek a politická moc pohybují, d 1 e nhož t o t iž míra politické moci od míry majetku a míra majetku od míry politické moci závisí. b) Hoj majetných s nemajetnými. a) Válené síly stran a jejich spojenci. Ješt obtížnjším jest za našich dn boj nemajetných o majetek. První píinou jest nedostatenost' vlastní jejich síly vi moci majetných: druhá píina spoívá v obapoluých spojencích. Co týe se první, již jsem vyložil, že v dob naší podnikatelství jakožto podmínku zdaru svého pedpokládá majetek. Proto rozvinuje novodobé podnikatelství dvojaké na sebe velmi evnive síly válené: práci majetnou ;i nemajetnou. Kdežto druhá jenom s vlastními silami fysickými a duševními do pole táhne, pivádí první nu pomoc podniku hospodáskému mimo osobní sílu pracovní ješt majetek, z ohledu na úel podnikatelský kapitál nazvaný. 30 ) Proto objevuje se novovky zápas o majetek jakožto zápas mezi rozlinými podniky, který se vede silami válenými dvojího druhu: prací a kapitálem. I >a dlníci nemají-li protiviti se*pedpism novodobého zákonodárství trestního, nesmjí ani v zapas o majetek bc/. kapitálu odvážiti se, lak Že nehledíce k praidkým výminkám, stati se musí spolu-

47 Dlení koisti. pracovníky podnikatel, vedouce pod firmou jejich za našich dn boj o majetek s tímtéž zápalem, jako druhdy, za zízení manského davy žoldné pod prapory svých pán. V tom vzí obtíž nemajetných nabývati majetku. Ponvadž jim k vedení boje o majetek nejnutnjší výprava, kapitál, chyl)!, jest jim proti nepíteli zápasiti silami mnohem slabšími se spojenci nejnespolehlivjšími, vycházejícími z ad pirozených odprc: kdežto tmto oteveny jsou nejenom plné zbrojnice kapitálu, nýbrž i nejznamenitjší na totožnosti prospchu tíd majetných založená alliance mocí úvrních. Proto jenom pravého stavu vci v život spoleenském neznalý mluví o zápasu dlníku s kapitalisty. Dlníci již z vlastního pocitu poznávají a zkušeností poueni bývají, že stiha kupon z pravidla nikomu neubližuje a pro opravu ádu spoleenských smysl a cil má. Ped zraky našimi odehrávající se zápas spoleenský jest spíše bojem nemajetných s podnikateli, kterým nemajetní brání se proti majetným, osvojujícím sob prvky majetkové. kdekoliv se výminen objevují na stran nemajetn ých. Že toto osvojování v skutku se dje, <> tom pouuje nás po ukoneném jednotlivém zápasu o majetek mezi eenými spolubojovníky provádné P) dleni koisti. 31 ) Dnes dlí se práv tak, jak bývala rozdlována koist dobytá pod prapory feudálních pán. Žoldné Chleboiad. Boj o majetek. :i