Plán odpadového hospodářství Karlovarského kraje

Transkript

1 Ig. Pvel Novák s.r.o. Plá odpdového hospodářství Krlovrského krje Alytická část červe 215 Zdvtel: Krlovrský krj, Závodí 353, 36 6 Krlovy Vry Zhotovitel: Ig. Pvel Novák, s.r.o. Osdí 26, 17 Prh 7 tel , mob e-mil pvel.ovk@igpvelovk.cz Vyprcovl: Ig. Mrti Mrčková; Ig. Pvel Novák

2 Teto dokumet byl vytvoře z fičí podpory SFŽP ČR MŽP 2

3 Obsh 1. Obecá ustoveí Účel Pláu odpdového hospodářství Krlovrského krje Čsové období pláováí Struktur POH krje Alytická část Území, geogrfické demogrfické spekty Geogrfická poloh rozloh území Klimtická chrkteristik krje Hospodářství regiou Demogrfická sociálí chrkteristik Výčet územích smosprávých celků Produkce odpdů v krji Produkce komuálích odpdů Produkce SKO objemého KO Produkce BRKO BRO Produkce stvebích odpdů Produkce oblových odpdů Produkce výrobků s ukočeou životostí vybrých odpdů podle části 4. záko o odpdech PCB zřízeí je obshující Odpdí oleje Bterie kumulátory Kly z čistíre odpdích vod Odpdy z výroby oidu titičitého Odpdy zbestu Autovrky Elektrická elektroická zřízeí Peumtiky Zářivky jiý odpd se rtutí Produkce ebezpečých odpdů Vyhodoceí stávjících systémů sběru území krje Systémy sběru svozu komuálích odpdů Systémy sběru svozu osttích odpdů Systémy zpětého odběru doslouživších elektrických elektroických zřízeí

4 Systém zpětého odběru doslouživších přeosých bterií kumulátorů Způsoby kládáí s odpdy Nkládáí s komuálími jim podobými odpdy Nkládáí s SKO objemým KO Nkládáí s BRKO s BRO Nkládáí se stvebími odpdy Nkládáí s oblovými odpdy Nkládáí s výrobky s ukočeou životostí vybrých odpdů podle části 4. záko o odpdech PCB zřízeí je obshující Odpdí oleje Bterie kumulátory Kly z čistíre odpdích vod Odpdy z výroby oidu titičitého Odpdy zbestu Autovrky Elektrická elektroická zřízeí Peumtiky Zářivky jiý odpd se rtutí Nkládáí s ebezpečými odpdy Přehled zřízeí pro kládáí s odpdy Posouzeí kpcity pro jedotlivé způsoby kládáí s odpdy Posouzeí ezbytých změ doplěí systémů sběru kládáí s odpdy výrobky s ukočeou životostí Podkldy pro získáí iformcí ezbytých pro vyprcováí kritérií pro umístěí kpcity zřízeí pro kládáí s odpdy podporová z veřejých zdrojů Poteciál produkce vybrých odpdových toků území Krlovrského krje Sběré dvory území krje ve vzthu k počtu obyvtel měst obcí území Krlovrského krje Vyhodoceí souldu odpdového hospodářství Krlovrského krje s POH České republiky Metodický přístup Vyhodoceí souldu odpdového hospodářství krje s cíli POH ČR Zhodoceí součsého stvu v oblsti spolupráce krje se sousedími krji při řešeí problemtiky kládáí s odpdy Vyhodoceí souldu regioálích politik s cíli POH krje

5 SEZNAM TABULEK Tb. 1: Zákldí údje o okresech krje k Tb. 2. Zákldí ukztele sídelí struktury podle správích obvodů obcí s rozšířeou působostí 16 Tb. 3. Zákldí ukztele sídelí struktury podle správích obvodů obcí s rozšířeou působostí Tb. 4: Podíl oblové složky ve vytříděém komuálím odpdu podle jedotlivých komodit v KvK (v %) Tb. 5: Počet sběrých dvorů či sběrých míst evidových pro sběr jedotlivých komodit koci roku (ks) v KvK Tb. 6: Počet sběrých míst ke zpětému odběru doslouživších elektrospotřebičů v Krlovrském krji Tb. 7: Počet sběrých míst ke zpětému odběru doslouživších přeosých bterií kumulátorů v Krlovrském krji - struktur sběré sítě společosti ECOBAT k Tb. 8: Dlší kládáí s odděleě shromážděými přeosými bteriemi kumulátory v rámci zpětého odběru společosti ECOBAT (t) Tb. 9: Způsob kládáí se sesbírými přeosými bteriemi kumulátory v rámci zpětého odběru společosti ECOBAT (t; %) Tb. 1: Mteriálové využití sesbírých přeosých bterií kumulátorů v rámci zpětého odběru společosti ECOBAT Tb. 11: Mír využití zpětě odebrých EEZ v ČR Tb. 12: Zřízeí k kládáí s odpdy v Krlovrském krji Tb. 13: Sběré dvory v obcích d 2 tis. obyvtel v Krlovrském krji Tb. 14: Sběré dvory v obcích meších ež 2 tis. obyvtel v Krlovrském krji SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Mp Krlovrského krje Obr. 2. Klimtické regioy Obr. 3. Velikostí skupiy obcí v Krlovrském krji Obr. 4. Admiistrtiví čleěí Krlovrského krje Obr. 5: Produkce odpdů v KvK v letech Obr. 6: Měrá produkce odpdů KvK mezi lety v kg/obyvtele... 2 Obr. 7: Produkce komuálích odpdů v KvK v letech Obr. 8: Produkce všech odděleě shromážděých komuálích odpdů (skupi 2 všichi původci + skupi 15 obce) v KvK v letech

6 Obr. 9: Výtěžost tříděého sběru komuálího odpdu po jedotlivých komoditách (kg/obyvtele rok) Obr. 1: Produkce SKO objemého KO v KvK v letech Obr. 11: Produkce BRO BRKO v KvK v letech Obr. 12: Produkce stvebích odpdů v KvK mezi lety Obr. 13: Produkce oblových odpdů v KvK mezi lety Obr. 14: Produkce odpdů s PCB v KvK mezi lety Obr. 15: Produkce odpdích olejů v KvK mezi lety Obr. 16: Produkce odpdů bterií kumulátorů v KvK mezi lety Obr. 17: Možství sesbírých přeosých bterií kumulátorů v letech v rámci sítě zpětého odběru společosti ECOBAT s.r.o. (t) v KvK Obr. 18: Produkce klů z čistíre odpdích vod (ČOV) v KvK mezi lety Obr. 19: Produkce odpdů zbestu v KvK mezi lety Obr. 2: Produkce utovrků v KvK mezi lety Obr. 21: Produkce odpdů elektrických elektroických zřízeí v KvK mezi lety Obr. 22: Možství zpětě odebrých doslouživších elektrických elektroických spotřebičů prostředictvím míst zpětého odběru v Krlovrském krji mezi lety Obr. 23: Produkce odpdů peumtik v KvK mezi lety Obr. 24: Produkce odpdů zářivek jiého odpdu se rtutí v Kvk mezi lety Obr. 25: Produkce ebezpečých odpdů v KvK mezi lety Obr. 26: Měrá produkce ebezpečých odpdů v KvK mezi lety Obr. 27: Podíl obyvtel obcí se čtyřsložkovým sběrem v KvK v roce Obr. 28: Počet ádob pro sběr jedotlivých komodit evidových koci roku (ks) v KvK38 Obr. 29: Nkládáí s odpdy (všechy odpdy) v KvK v letech 29 ž Obr. 3: Využití odstrňováí odpdů v KvK v roce 213 (% podíl)... 4 Obr. 31: Způsoby využíváí odpdů v KvK v roce 213 (% podíly) Obr. 32: Způsoby odstrňováí odpdů v KvK v roce 213 (% podíly) Obr. 33: Nkládáí s odpdy ktegorie Osttí Obr. 34: Nkládáí s komuálími odpdy v KvK mezi lety (tuy) Obr. 35: Využití odstrňováí komuálích odpdů v KvK v r. 213 (% podíl) Obr. 36: Skládkováí SKO v KvK mezi lety Obr. 37: Vývoj mteriálového využití objemého KO v KvK mezi lety Obr. 38: Nkládáí s BRO v KvK mezi lety Obr. 39: Možství BRKO (od obcí) ukládých skládky v KvK mezi lety

7 Obr. 4: Možství skládkového BRKO jedoho obyvtele KvK mezi lety Obr. 41: Nkládáí se stvebími odpdy (všechy stvebí odpdy) v KvK mezi lety Obr. 42: Podíl recyklce mteriálovém využití stvebích odpdů (bez ) v KvK mezi lety Obr. 43: Recyklce oblových odpdů v KvK mezi lety Obr. 44: Nkládáí s kly z ČOV v KvK mezi lety Obr. 45: Podíl využití odstrěí klů z ČOV v KvK v roce Obr. 46: Nkládáí s kly z ČOV v KvK v roce 213 (% podíly) Obr. 47: Nkládáí s ebezpečými odpdy v KvK Obr. 48: Nkládáí s ebezpečými odpdy v roce 213 (% podíly) Obr. 49: Skládky osttích odpdů, překládcí stice, zřízeí k úprvě odpdů skldy ebezpečých odpdů území Krlovrského krje Obr. 5: Sběry výkupy odpdů území Krlovrského krje Obr. 51: Zřízeí k recyklci odpdů, k úprvě elektroodpdů k eergetickému využití odpdů území Krlovrského krje Obr. 52: Zřízeí k využití odpdů k teréím úprvám rekultivcím území Krlovrského krje Obr. 53: Zřízeí ke zprcováí utovrků území Krlovrského krje Obr. 54: Třídicí liky ppíru, plstů skl území Krlovrského krje... 7 Obr. 55: Zřízeí ke kompostováí BRO území Krlovrského krje Obr. 56: Sběré dvory území Krlovrského krje SEZNAM PŘÍLOH Příloh 1: Přehled zřízeí odpdového hospodářství Příloh 2: Alýz souldu OH Krlovrského krje s POH ČR SEZNAM ZKRATEK BRKO Biologicky rozložitelý komuálí odpd BRO Biologicky rozložitelý odpd ČOV čistír odpdích vod KKOH KvK Krjská kocepce odpdového hospodářství Krlovrského krje KO Komuálí odpd OH Odpdové hospodářství ORP Obec s rozšířeou působostí PCB polychlorové bifeyly 7

8 POH plá odpdového hospodářství POH ČR Plá odpdového hospodářství České republiky POH KvK Plá odpdového hospodářství Krlovrského krje POPs Persistet Orgic Pollutts (gl.); perzistetí orgické látky SD Sběrý dvůr SKO Směsý komuálí odpd VISOH Veřejý iformčí systém odpdového hospodářství VOK Velkoobjemové kotejery BRKO Biologicky rozložitelý komuálí odpd BRO Biologicky rozložitelý odpd ČOV čistír odpdích vod KKOH KvK Krjská kocepce odpdového hospodářství Krlovrského krje KO Komuálí odpd 8

9 ODDÍL I Úvod 9

10 1. Obecá ustoveí 1.1. Účel Pláu odpdového hospodářství Krlovrského krje Krj podle 43 odst. 1 v souldu s 78 odst. 1 ) záko č. 185/21 Sb., o odpdech, o změě ěkterých dlších zákoů, ve zěí pozdějších předpisů (dále je záko o odpdech ), zprcovává Plá odpdového hospodářství krje jeho změy (dále POH krje) pro jím sprvové území. Podle 43 odst. 2 záko o odpdech musí být POH krje v souldu se závzou částí Pláu odpdového hospodářství České republiky jejími změmi (dále POH ČR). Závzá část POH krje je závzým podkldem pro zprcováí pláů odpdového hospodářství obcí pro rozhodovcí kocepčí čiosti příslušých správích úřdů, krjů obcí v oblsti odpdového hospodářství podkldem pro zprcováváí územě pláovcí dokumetce krje ( 43 odst. 11 záko o odpdech). Obsh POH krje, poždvky jeho zprcováí dlší poviosti, které souvisejí se změou POH krje, jsou stovey v 43 záko o odpdech. Cílem POH krje je lyzovt stv odpdového hospodářství s ohledem geogrfické, demogrfické, sociálí, ekoomické ekologické podmíky rozvoje regiou v itecích předpokládého vývoje odpdového hospodářství v ČR EU. N zákldě lýzy v souldu s pricipy udržitelého rozvoje ásledě stovuje hlví směry, cíle priority odpdového hospodářství v regiou. Tyto odráží zákoem stoveou hierrchii pricipů odpdového hospodářství, kde je vrcholu prevece vziku odpdů, ásleduje omezováí jejich možství ebezpečých vlstostí, využíváí odpdů s prioritou jejich mteriálového využití odstrňováí zbytkových odpdů je ž posledím místě. Zprcováím ávrhu POH Krlovrského krje (dále je POH KvK) byl zákldě výběrového řízeí pověře společost Ig. Pvel Novák s.r.o. Hrmoogrm prcí zprcováí POH KvK byl přijt v březu roku 215, jko součást smlouvy o dílo. Práce příprvě POH KvK byly zhájey v dubu 215. Kotrolu postupu stvu zprcováí POH KvK zjišťuje k tomuto účelu vytvořeý Řídicí tým POH Krlovrského krje. Účelem Pláu odpdového hospodářství Krlovrského krje je: ) vytvořit fukčí systém hospodřeí s odpdy v krji zjistit dymický, vitřě provázý rozvoj celého systému odpdového hospodářství, určit směry cíle pro budoucí kládáí s odpdy pro rozvoj ifrstruktury odpdového hospodářství, stovit optřeí ástroje k jejich dosžeí při zchováí evirometálí, sociálí ekoomické rovováhy zchováí stdrdů ochry lidského zdrví; b) zprcovt podkld pro vyprcováí vzujících pláů odpdového hospodářství obcí ( 43 odst. 11 záko o odpdech) Čsové období pláováí Plá odpdového hospodářství krje se zprcovává dobu ejméě 1 let musí být změě při kždé zásdí změě podmíek, jejichž zákldě byl zprcová, to ejpozději do 1 roku od změy podmíek ( 43 odst. 9 záko o odpdech). 1

11 POH krje musí být zprcová schvále do 18 měsíců od bytí účiosti řízeí vlády, kterým se vyhlšuje POH ČR. POH ČR byl vyhláše řízeím vlády č. 352/214 Sb., o Pláu odpdového hospodářství České republiky pro období byl účiosti dem 1. led Struktur POH krje POH krje tvoří ásledující zákldí kpitoly: 1. Úvod 2. Alytická část 3. Závzá část 4. Směrá část 5. Přílohy V souldu se schváleým Pláem odpdového hospodářství České republiky (řízeí vlády č. 352/214 Sb., o POH ČR pro období ) Alytická část POH KvK obshuje zejmé vyhodoceí stvu odpdového hospodářství Krlovrského krje. Pro hodoceí stávjícího stvu byl využit dt z Veřejého iformčího systému odpdového hospodářství Miisterstv životího prostředí (VISOH), dostupá veřejě z webové stráky Alytická část zejmé obshuje: ) výčet druhů, možství zdroje vzikjících odpdů posouzeí vývoje jejich produkce kládáí, b) vyhodoceí stávjících systémů sběru kládáí s odpdy území krje miimálě pro komuálí odpdy, směsý komuálí odpd, biologicky rozložitelé odpdy, oblové odpdy, ebezpečé odpdy, stvebí odpdy, výrobky s ukočeou životostí, odpdy podle části čtvrté záko o odpdech, včetě tříděého sběru mteriálově využitelých složek odpdů, c) vyhodoceí sítě zřízeí pro kládáí s odpdy území krje včetě posouzeí kpcit pro jedotlivé způsoby kládáí, posouzeí ezbytých změ doplěí systémů sběru kládáí s odpdy výrobky s ukočeou životostí s ohledem jejich zlepšeí v souldu s pricipy soběstčosti blízkosti, d) podkldy pro získáí iformcí ezbytých pro vyprcováí kritérií pro umístěí kpcity zřízeí pro kládáí s odpdy podporová z veřejých zdrojů, pokud je to s ohledem plěí stoveých cílů ezbyté. Závzá část POH krje obshuje cíle optřeí pro předcházeí vziku odpdů stovuje cíle, zásdy optřeí k jejich dosžeí včetě preferových způsobů kládáí soustvu idikátorů k hodoceí plěí cílů pláu odpdového hospodářství krje pro: ) kládáí s komuálími odpdy, zejmé směsým komuálím odpdem biologicky rozložitelými odpdy, b) kládáí se stvebími odpdy, c) kládáí s oblovými odpdy, 11

12 d) kládáí s výrobky s ukočeou životostí vybrými odpdy podle části čtvrté záko o odpdech, e) kládáí s dlšími odpdy, zejmé ebezpečými, f) příprvu opětové použití, recyklci, využíváí odstrňováí odpdů miimlizující epřízivý dopd životí prostředí, g) sižováí možství odpdů ukládých skládky, zejmé biologicky rozložitelých odpdů, h) sižováí podílu biologicky rozložitelé složky ve směsém komuálím odpdu. Směrá část POH krje obshuje: ) výčet ástrojů pro splěí cílů POH krje, b) kritéri hodoceí změ podmíek, jejichž zákldě byl POH krje zprcová, c) kritéri pro typy, umístěí kpcity zřízeí pro kládáí s odpdy podporová z veřejých zdrojů, d) záměry potřebá zřízeí pro kládáí s odpdy, pokud je to s ohledem plěí stoveých cílů ezbyté. Všechy výše uvedeé části POH krje jsou zprcováy v souldu se zákoem o odpdech řízeím vlády č. 352/214 Sb., o Pláu odpdového hospodářství České republiky pro období

13 ODDÍL II Alytická část 13

14 2. Alytická část 2.1. Území, geogrfické demogrfické spekty Územě správí celek Krlovrský krj (NUTS III) tvoří území okresů Krlovy Vry, Sokolov Cheb (viz obr. 1). Krlovrský krj áleží spolu s krjem Ústeckým do území orgizčí jedotky NUTS II Severozápd Geogrfická poloh rozloh území Krlovrský krj se rozkládá zápdě území České republiky. Je převážě hortý s vysokým podílem zlesěí opk ízkým podílem oré půdy. Osou Krlovrského krje je tok Ohře, který protéká od jihozápdu k severovýchodu širokou sížeiou Podkrušohorských páví (Chebská Sokolovská páev). N sever od Ohře se táhou Smrčiy Krušé hory, které tvoří přírodí hrici s Německem. Jižě od Ohře, bvorské hrici, leží Český les směrem do vitrozemí Slvkovský les vulkické Doupovské hory. Jih území zujímá Tepelská vrchovi. Větši území krje je odvodňová Ohří (úmoří Severího moře), hldi Ohře hrici krje je jeho ejižším bodem (34 m. m.). Největší chráěou krjiou oblstí krje je Slvkovský les. Více ež poloviu celkové délky hric tvoří hrice se Spolkovou republikou Německo, to zápdě s Bvorskem severu se Sskem. Jižím sousedem je krj Plzeňský východě krj Ústecký. Obr. 1. Mp Krlovrského krje (Zdroj: Hospodářský tls severozápdích Čech) 14

15 Krlovrský krj je po krji Libereckém druhým ejmeším svou rozlohou 3314 km² zujímá 4,2 % rozlohy ČR. Lesí pozemky 1 44 km² předstvují podíl 43 %, tj. téměř 1,3 ásobek průměru ČR, což je po Libereckém krji druhá ejvyšší hodot mezi krji ČR. Nejvíce lesů, téměř 51 % rozlohy, je Sokolovsku. Poměr rozlohy zemědělské půdy 124 km² k lesím pozemkům je ze všech krjů ČR ejmeší. Zemědělská půd tvoří 37 % rozlohy krje, ejvyšší podíl zemědělské půdy je Chebsku (48 %). Tb. 1: Zákldí údje o okresech krje k Krlovy Vry Sokolov Cheb CELEK Podíl zemědělské půdy v % Podíl lesích pozemků v % Vodí plochy v % 1,8 1,6 3,1 2, Rozloh v km Počet obyvtel Zdroj: ČSÚ, Klimtická chrkteristik krje Z klimtického hledisk větši území Krlovrského krje spdá do mírě teplé oblsti (ročí teplot d 6 C 7 mm průměrého ročího úhru srážek). Místy, zejmé severu krje v Krušých horách tké jihovýchodě (severě od Mriáských Lází), má klim již prmetry oblsti chldé. Chrkter klimtu i půd zde evytváří vhodé podmíky pro rozvoj zemědělství. Obr. 2. Klimtické regioy (Zdroj: Územě lytické podkldy Krlovrského krje, 213). 15

16 Hospodářství regiou Hospodářství krje je zložeo službách, jelikož podmíky pro zemědělství ejsou přízivé. Průmysl je zstoupe zejmé těžbou zprcováím surovi (hědé uhlí kermické jíly). Nejvýzmějším odvětvím v krji je cestoví ruch změřeý zejmé lázeňství (Krlovy Vry, Mriáské Lázě, Frtiškovy Lázě, Lázě Kyžvrt Jáchymov). Území Krlovrského krje se vyzčuje zčou vitří diferecicí jk z hledisk přírodích podmíek, tk i z hledisk hospodářské struktury stvu životího prostředí. Struktur hospodářství regiou je velmi pestrá. N Krlovrsku Chebsku je hlví prioritou lázeňství cestoví ruch. Oblst kolem Sokolov se vyzčuje zejmé kocetrcí těžby hědého uhlí, eergetickou, chemickou strojíreskou výrobou. V krji mjí své ezedbtelé postveí trdičí odvětví, jko je výrob porceláu, lihovi (Becherovky), mierálích vod hudebích ástrojů Demogrfická sociálí chrkteristik Osídleí Krlovrského krje prošlo v poválečém období složitým vývojem, jehož klíčové momety trvle pozmeávjí životí podmíky, resp. sociálí i ekoomické klim, příkld prostředictvím demogrfické, sociálí či sídelí reprodukce, le i prostředictvím kulturích vzorců, zvyklostí pod. Po 2. světové válce bylo z území Krlovrského krje vysídleo cc 8 % původích obyvtel ěmecké árodosti. Poválečá výmě obyvtelstv Krlovrského krje přerušeí sídelí kotiuity se do zčé míry promítlo do vývoje struktury osídleí Krlovrského krje. Krlovrský krj, stejě jko osttí pohričí oblsti se vyzčovl dprůměrou fluktucí obyvtelstv. V hustotě zliděí je Krlovrský krj s 89,2 obyvteli/km² 11. místě (dt ČSÚ, SLDB 211). Nižší hustotu mjí pouze krje Vysoči, Plzeňský Jihočeský. V Krlovrském krji je celkem 132 obcí, z toho 37 měst (dt ČSÚ, SLDB 211). Součsá sídelí struktur Krlovrského krje se vyzčuje vysokým stupěm urbizce. Ve městech žije 82,9 % obyvtel (dt ČSÚ, SLDB 211). Krlovrský krj vykzuje po Prze ejvyšší podíl městského obyvtelstv s velkým kotrstem mezi ěkolik málo většími sídly střediskového typu strě jedé zčým možstvím mlých sídel strě druhé. Tb. 2. Zákldí ukztele sídelí struktury podle správích obvodů obcí s rozšířeou působostí Zdroj: ČSÚ, SLDB

17 Obr. 3. Velikostí skupiy obcí v Krlovrském krji (Zdroj: ČSÚ, SLDB 211). Tb. 3. Zákldí ukztele sídelí struktury podle správích obvodů obcí s rozšířeou působostí Roky Počet obyvtel celkem (k ) muži žey Zdroj: ČSÚ, ( ) 17

18 Výčet územích smosprávých celků Území krje je rozděleo do sedmi správích obvodů obcí s rozšířeou působostí: ORP Aš ORP Cheb ORP Krlovy Vry ORP Krslice ORP Mriáské Lázě ORP Ostrov ORP Sokolov Obr. 4. Admiistrtiví čleěí Krlovrského krje (Zdroj: ČSÚ, 215) 2.2. Produkce odpdů v krji Údj o možství typu vyprodukových odpdů v krji ptří mezi ejdůležitější výchozí iformce pro zprcováí kocepce stoveí strtegie krje v odpdovém hospodářství. 18

19 Z hlví iformčí zdroj byl zvole ISOH (Iformčí systém odpdového hospodářství) České iformčí getury životího prostředí (CENIA) při Miisterstvu životího prostředí (MŽP), zejmé pk jeho veřejě dostupá verze VISOH ( Tto vstupí dt jsou preferová především kvůli skutečosti, že ISOH vziká zákldě zákoé poviosti původců (v závislosti produkci odpdů), tz., že dt jsou shromžďová v souldu se zákoem o odpdech jsou ásledě verifiková geturou CENIA. V přípdech, kde byl zpotřebí dt o větší podrobosti (ž úroveň jedotlivých obcí), poskytl tto dt přímo Krlovrský krj ze své dtbáze. Produkce odpdů KvK 1 8 [t] Všechy odpdy Osttí odpdy Nebezpečé odpdy [rok] Obr. 5: Produkce odpdů v KvK v letech (Zdroj: VISOH, 215) Z rok 213 bylo v Krlovrském krji vyprodukováo dle evidece VISOH celkem 58 tis. tu všech odpdů, z toho 21,5 tis. tu ebezpečého odpdu 558 tis. tu osttích odpdů. Z obr. č. 5 je ptrý výrzý tred poklesu produkce osttích odpdů mezi lety , v roce 213 ásleduje opět její mírý árůst. Stejý tred je ptrý rověž z obr. č. 6, kde je zázorě vývoj měré produkce všech odpdů v Krlovrském krji v přepočtu jedoho jeho obyvtele. Tred je shodý jk pro osttí odpdy, tk pro všechy odpdy je prvděpodobě způsobe ástupem účiějších techologií ve výrobě omezeím spotřeby z důvodu ekoomické krize. 19

20 Měrá produkce odpdů KvK 3 5 [kg/obyv.] Všechy odpdy Osttí odpdy Nebezpečé odpdy [rok] Obr. 6: Měrá produkce odpdů KvK mezi lety v kg/obyvtele (Zdroj: VISOH, 215) Produkce komuálích odpdů Mezi lety dochází v Krlovrském krji k mírému poklesu produkce komuálích odpdů (KO). V roce 29 bylo v krji produkováo 139 tis. tu KO, ásledovl mírý árůst produkce v letech ž téměř 147 tis. tu, potom možství produkových KO opět kleslo (viz obr. 7). V roce 213 bylo v Krlovrském krji vyprodukováo celkem 129 tis. tu KO. Teto pokles je možé vysvětlit upltňováím prevečích optřeí (př. kompostováí domovího odpdu) probíhjící ekoomickou krizí. Z výše uvedeých 129 tis. KO pk 86 tis. tu odpdů pochází pouze z obcí, zbytek komuálích odpdů tvoří komuálí odpdy skupiy 2 od všech původců mimo obce (tz. Komuálí = skupi 2 celá + skupi 15 1 pouze od obcí, Komuálí z obcí = skupi 2 pouze od obcí + skupi 15 1 pouze od obcí). 2

21 Produkce komuálích odpdů KvK [t] Komuálí Komuálí z obcí [rok] Obr. 7: Produkce komuálích odpdů v KvK v letech (Zdroj: Dtbáze Krlovrského krje, 215) Údje o možství odděleě shromážděých komuálích odpdech k recyklci (v součtu z oblové odpdy skupiy 15 i komuálí odpdy skupiy 2) v Krlovrském krji jsou uvedey obr. č. 8. Nejvíce bylo vytříděo ppíru kovů. V roce 213 se v Krlovrském krji jedlo celkem o 8,7 tis. tu odděleě shromážděého ppírového odpdu 8,4 tis. tu kovového odpdu. Tyto jsou shromžďováy od občů krje zpojeé živostíky do systému obce zejmé prostředictvím rozsáhlé sítě sběre ppíru kovů tké prostředictvím sběrých dvorů. Ppír je odděleě shromžďová rověž prostředictvím brevých kotejerů školích sběrů. Možství odděleě shromážděého ppíru se od roku 29 do součsosti dlouhodobě zvyšuje, u kovů opk od roku 211 dochází k poklesu. Možství odděleě shromážděých plstů se od roku 29 rověž mírě zvyšuje. V roce 213 bylo vyseprováo 3,4 tis. tu plstového odpdu. Teto růst je způsobe jedk zvyšováím kpcity systémů odděleého sběru plstů v obcích, jedk ho umožil tké větší poptávk po suroviě možost zprcováí suroviy přímo území Krlovrského krje, kde tyto kpcity v miulosti chyběly (př. BÖHM - PLAST, spol. s r.o., KV Ekoplst s.r.o., RECYPLAST CZ s.r.o., td.). Možství odděleě shromážděého skl v Krlovrském krji od roku 29 osciluje mezi 2,9 3 tis. tumi. Zprcovtelské kpcity pro recyklci skl jsou v krji rověž přítomy (př. AMT s.r.o. Příbrm). N obr. 9 je pro předstvu uvede vývoj výtěžosti tříděého sběru komuálího odpdu (produkce seprového KO) v obcích po jedotlivých komoditách v kg obyvtele rok. Jedá se o údje pouze od obcí poskytuté utorizovou oblovou společostí EKOKOM.s. Co se týče kovů, obr. č. 8 jsou uvedey kovy odevzdé občy celkem, to do sběrých dvorů, sběrých ádob tké včetě systému sběre odpdů, obr. 9 jsou uvedeé kovy odevzdé občy pouze do sběrých ádob sběrých dvorů (pouze systém obce). 21

22 Poždvek Evropského společeství (přeeseý do POH ČR záko o odpdech) seprci příprvu k využití odpdů ppíru, skl, plstů kovů je 5% v roce 22. Celkový poteciál produkce odpdů ppíru, skl, plstů kovů v KO obcí (včetě fyzických osob oprávěých k podikáí právických osob zpojeých v systémech obcí) je tu (ppír tu, sklo tu, plsty tu kovy tu). Možství skutečě seprové v systémech obcí v roce 213 všk čiilo pouze t (ppír tu, sklo tu, plsty tu kovy 37 tu). Účiost seprce v roce 213 byl celkem 33 % (ppír 34 %, sklo 48 %, plsty 27 % kovy 3 %). Možství vytříděých složek KO k recyklci v KvK [t] Ppír skup. 2 i Sklo skup. 2 i Plsty skup. 2 i Kovy skup. 2 i [rok] Obr. 8: Produkce všech odděleě shromážděých komuálích odpdů (skupi 2 všichi původci + skupi 15 obce) v KvK v letech (Zdroj: Dtbáze Krlovrského krje, 215) 22

23 Výtěžost tříděého sběru KO po jedotlivých komoditách 2, [kg/obyv.] 15, 1, 5,, Ppír 16,5 15,9 16,7 16,9 17,3 Sklo 8,8 8,8 1,4 9,7 1,3 Plst 6,7 7,6 8,8 9,2 1,3 Nápojový krto,1,1,2,2,3 Kov 4,5 4,7 5,8 3,5 3,3 [rok] Obr. 9: Výtěžost tříděého sběru komuálího odpdu po jedotlivých komoditách (kg/obyvtele rok) (Zdroj: MŽP dt od Autorizové oblové společosti EKOKOM.s., 215) Produkce SKO objemého KO Produkce směsých komuálích odpdů (SKO) v Krlovrském krji dlouhodobě klesá, to z téměř 91 tis. tu v roce 29 ž 78 tis. tu v roce 213. Příčiou je jedozčě rozvoj seprového sběru komuálích odpdů, kdy obyvtelé SKO třídí jedotlivé komodity (ppír, plsty, sklo, ápojový krto kovy). Úbytek SKO rověž souvisí s možostí seprce bioodpdů občy, kdy tyto jsou odděleě shromžďováy využíváy jko surovi v obecích/průmyslových kompostárách či bioplyových sticích, ebo přímo v domácích kompostech zhrdách u rodiých domů cht evetuálě v kompostérech (tyto čsto poskytují občům obce zdrm či z mlý popltek k podpořeí prevece vziku odpdů). Pokles možství SKO též souvisí s uvážlivějším chováím spotřebitelů (ekologická výchov osvět eje ve školkách školách) v eposledí řdě tké s hospodářskou krizí, která propukl v roce 28 měl vliv spotřebu obyvtel v celém Krlovrském krji. 23

24 Produkce směsého objemého KO v KvK 1 8 [t] Směsý KO (kt. č ) Objemý KO (kt. č ) [rok] Obr. 1: Produkce SKO objemého KO v KvK v letech (Zdroj: VISOH, 215) Produkce objemého odpdu v Krlovrském krji mezi lety více méě osciluje kolem hodoty 16, 5 tis. tu esleduje shodý tred jko SKO. Objemého odpdu občé Krlovrského krje produkují stále přibližě shodé možství v průběhu let Produkce BRKO BRO Produkce biologicky rozložitelých komuálích odpdů (BRKO) se v Krlovrském krji pohybuje dlouhodobě okolo 43 tis. tu (viz obr. č. 1). Mezi lety mírě poklesl, což mohlo být způsobeo zejmé uzvřeím ěkterých lokálích kpcit pro mteriálové využíváí BRKO (zejm. kompostáre). Od roku 212 je všk zzmeá mírý árůst produkce BRKO teto tred se očekává vhledem k ově plté legisltivě (odděleý sběr BRKO v obcích od viz výše) i do budouc. Co se týče produkce biologicky rozložitelých odpdů (BRO) byl mezi lety v dtech zzmeá mírý pokles, v roce 213 došlo opk ke skokovému výšeí z 6 tis. tu BRO v roce tis. tu v roce 213. Toto výšeí možství BRO všk ebylo způsobeo biologicky rozložitelým odpdem z obcí (BRKO), což vyplývá tké z obr. č. 11, le zejmé árůstem produkce odpdu s kódem (kompost evyhovující jkosti) o cc 15 tis. tu. 24

25 Produkce BRO BRKO v KvK [t] BRO (dle vyhlášky) BRKO (pouze od obcí) [rok] Obr. 11: Produkce BRO BRKO v KvK v letech (Zdroj: Dtbáze Krlovrského krje, 215) Produkce stvebích odpdů Výše produkce stvebích odpdů v Krlovrském krji souvisí s probíhjícími stvebími prcemi, demolicí reálů dlouho evyužívých chátrjících fbrik s relizcí výzmých liiových stveb v regiou (zejmé stvb silice R6 s í související obchvty obcí Chebsku Sokolovsku). S útlumem stvebích demoličích prcí v průběhu ekoomické krize souvisí prvděpodobě tké pokles produkce stvebích odpdů mezi lety (viz obr. č. 12), od roku 213 již byly práce opět částečě obovey. V roce 213 bylo v Krlovrském krji vyprodukováo celkem 219 tis. tu stvebích odpdů (bez kovů ze stveb). Pokud ebereme v úvhu odpdí zemiu kmeí (kód odpdu ), tk čiil produkce stvebích odpdů v Krlovrském krji pouze 8 tis. tu. 25

26 Produkce stvebích odpdů v KvK [t] Skup. 17 bez Skup. 17 bez [rok] Obr. 12: Produkce stvebích odpdů v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 215) Produkce oblových odpdů Produkce oblových odpdů se v roce 213 v Krlovrském krji čiil 28 tis. tu. Mezi lety došlo k výrzému meziročímu poklesu produkce odpdů z oblů (z 66 tis tu 28 tis. tu). Teto pokles byl způsobe zejmé mohutým poklesem produkce oblů ze skl. V letech již produkce oblových odpdů spíše stgovl. Produkce oblových odpdů v KvK 8 [t] Skupi [rok] Obr. 13: Produkce oblových odpdů v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 215) 26

27 Produkce výrobků s ukočeou životostí vybrých odpdů podle části 4. záko o odpdech Vybrými výrobky, vybrými odpdy vybrými zřízeími se rozumí: ) Odpdy perzistetích orgických zečišťujících látek (PCB) zřízeí je obshující b) Odpdí oleje c) Bterie kumulátory d) Kly z čistíre odpdích vod e) Odpdy z výroby oidu titičitého f) Odpdy zbestu g) Autovrky h) Elektrická elektroická zřízeí i) Peumtiky j) Zářivky jiý odpd se rtutí PCB zřízeí je obshující V Krlovrském krji se od roku 21 výrzě sížil produkce odpdů s perzistetími orgickými látkmi (PCB) zřízeími, které je obshují. V roce 21 produkce čiil 9 tu, v letech áhle produkce úplě ustl v roce 213 opět byly tyto odpdy produkováy. Produkce se všk evrátil původí hodoty. V roce 213 čiil produkce odpdů s PCB území Krlovrského krje ecelou tuu. Produkce odpdů s PCB v KvK [t] 1, 5,, Perzistetí orgické zečišťující látky PCB ,8 8,8,,2,5 [rok] Obr. 14: Produkce odpdů s PCB v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 215) 27

28 Odpdí oleje Produkce odpdích olejů území Krlovrského krje v roce 213 předstvovl 225 t. Produkce odpdích olejů ž do roku 211 dlouhodobě klesl, mezi lety se stbilizovl hodotě kolem 215 tu, v roce 213 ásledovl opět její mírý árůst výše uvedeých 225 t. Vývoj produkce odpdích olejů souvisí s kodicí průmyslu v krji. Produkce odpdích olejů v KvK 3 [t] 2 1 Odpdí oleje [rok] Obr. 15: Produkce odpdích olejů v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 215) Bterie kumulátory Ročí produkce odpdů bterií kumulátorů v Krlovrském krji v roce 213 dle evidece VISOH čiil 351 t.po prudkém poklesu produkce mezi lety ze tu odpdů bterií kumulátorů ásledovl od roku 211 její výrzý árůst. Nárůst možství odděleě shromážděých bterií kumulátorů může být způsobe zhuštěím sítě sběrých míst sloužících k tomuto účelu ve městech obcích, což vede k jejich většímu zpětému odběru (sdější dostupost pro občy) mešímu možství strých bterií kumulátorů objevujících se ve směsém komuálím odpdu. Dle společosti ECOBAT s.r.o. (zjišťuje zpětý odběr recyklci přeosých bterií kumulátorů v ČR) bylo v roce 214 v Krlovrském krji zpětě odebráo celkem 24,6 tu přeosých bterií kumulátorů. Od roku 211 se možství zpětě odebrých bterií kumulátorů zvyšuje. 28

29 Produkce odpdových bterií kumulátorů v KvK 6 [t] 4 2 Bterie kumulátory [rok] Obr. 16: Produkce odpdů bterií kumulátorů v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 215) Možství sesbírých přeosých bterií kumulátorů v KvK (ECOBAT s.r.o.) 3 [t] 2 1 Přeosé bterie kumulátory [rok] Obr. 17: Možství sesbírých přeosých bterií kumulátorů v letech v rámci sítě zpětého odběru společosti ECOBAT s.r.o. (t) v KvK (Zdroj: ECOBAT s.r.o., 215) Kly z čistíre odpdích vod Ročí produkce klů z ČOV v Krlovrském krji kolísá, dlouhodobě má všk klesjící tedeci. Nejprve byl v roce 21 zzmeá velký pokles produkce klů z ČOV, v roce 211 její opětový mírý árůst (zdlek e všk původí hodotu roku 29), od roku 211 již produkce osciluje kolem 3 8 t klů z ČOV. 29

30 Produkce klů z ČOV v KvK 8 [t] Kly z čistíre odpdích vod [rok] Obr. 18: Produkce klů z čistíre odpdích vod (ČOV) v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 215) Odpdy z výroby oidu titičitého N území Krlovrského krje eí provozová techologie s produkcí odpdů oidu titičitého Odpdy zbestu Hlvími zdroji odpdů s obshem zbestu jsou výrob zbestocemetu, odpdy ze stvebictví, demoličí odpdy, těsěí, tepelá elektrická izolce. Produkce odpdů s obshem zbestu má z dlouhodobého hledisk mírě klesjící tedeci. V roce 29 bylo produkováo 2 21 tu odpdu s zbestem, v roce 213 bylo v Krlovrském krji evidováo již je 395 t vyprodukových odpdů s obshem zbestu. Krátkodobě může produkce tohoto odpdu růst, to při árzové likvidci většího možství střeší krytiy jiého stvebího mteriálu s obshem zbestu vlivem grtu, zvýšeí možství kotrol kvlity ovzduší v budovách ze stry firem, smospráv státí správy pod. Stvebí mteriály s obshem zbestu je již v součsé době zkázáo stvbách používt, icméě zbest je eustále součástí velkého možství dříve vybudových stveb. Lidé se tedy budou těchto odpdů postupě zbvovt při demolicích oprvách už ebudou stvebí mteriály hrzovt ovými výrobky s obshem zbestu, tudíž by se měl klesjící tedece v produkci tohoto typu odpdu projevovt i dále. 3

31 Produkce odpdů zbestu v KvK 2 5 [t] Odpdy zbestu [rok] Obr. 19: Produkce odpdů zbestu v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 215) Autovrky Produkce utovrků v evideci odpdů Krlovrského krje od roku 29 do roku 211 klesl, ásledě zčl vykzovt vzestupou tedeci. V roce 213 produkce utovrků v Krlovrském krji čiil tu. Produkce utovrků v KvK 5 [t] Autovrky [rok] Obr. 2: Produkce utovrků v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 215) Elektrická elektroická zřízeí Možství produkových odpdů elektrických elektroických zřízeí (EEZ) mezi lety kolísá. Produkci EEZ ovlivňuje velké možství fktorů, př. chováí spotřebitelů, ekoomická krize, osvět obyvtel prostředictvím ekologické výchovy osvěty (zejmé ficová systémy kolektivího plěí) ochot občů se EEZ po jejich dosloužeí zbvovt euchovávt je v domácostech pro přípdé užití v budoucu. V roce 213 dle údjů z dtbáze VISOH čiil produkce odpdů EEZ v krji 665 t. Dle dtbáze 31

32 kolektivích systémů pro zpětý odběr se v roce 214 území Krlovrského krje zpětě odebrlo celkem 288 t chldící techiky, 338 tu velkých spotřebičů 7 tu mlých spotřebičů. V přípdě zpětě odebrých mlých spotřebičů se jejich možství od roku 212 meziročě mírě zvýšilo, u chldící techiky se již od roku 29 mírě sižuje. V přípdě velkých spotřebičů elze vysledovt žádý tred (zpětě odebré možství mezi lety kolísá). Produkce odpdových elektrických elektroických zřízeí v KvK 2 [t] 1 Elektrická elektroická zřízeí [rok] Obr. 21: Produkce odpdů elektrických elektroických zřízeí v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 215) Vývoj možství zpětě odebrého EEZ kolektivími systémy v KvK dle typů zřízeí 1 8 [t] Chlzeí Velké spotřebiče M lé spotřebiče Celkem [rok] Obr. 22: Možství zpětě odebrých doslouživších elektrických elektroických spotřebičů prostředictvím míst zpětého odběru v Krlovrském krji mezi lety (dt od Kolektivích systémů) (Zdroj: MŽP, 215; dt od Kolektivích systémů sdružeého plěí.) 32

33 Peumtiky Ročí produkce odpdů peumtik velmi kolísá, jelikož závisí velkém možství fktorů. Má í vliv př. kodice ekoomiky ovlivňující chováí spotřebitelů, růzé kce výrobců utomobilů peumtik dlší. Z obr. č. 23 je všk ptré, že i přes kolísáí hodot (velký propd v letech ), má produkce odpdů peumtik mírě klesjící tedeci. V roce 213 čiil produkce odpdů peumtik 2 39 t. Produkce odpdových peumtik v KvK 4 [t] Peumtiky [rok] Obr. 23: Produkce odpdů peumtik v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 215) Zářivky jiý odpd se rtutí Produkce odpdů zářivek jiých odpdů se rtutí vykzuje klesjící tedeci. V roce 29 bylo vyprodukováo celkem 2,5 tuy odpdů zářivek jiých odpdů se rtutí, v roce 213 to pk bylo již je 1,4 tuy. Produkce zářivek jiého odpdu se rtutí v KvK 3, [t] 2, 1,, Zářivky jiý odpd se rtutí ,5 2,1 2,2 1,3 1,4 [rok] Obr. 24: Produkce odpdů zářivek jiého odpdu se rtutí v Kvk mezi lety (Zdroj: VISOH, 215) 33

34 Produkce ebezpečých odpdů Stejě jko u produkce osttích odpdů, dochází mezi lety k výrzému poklesu produkce ebezpečých odpdů. V roce 29 bylo vyprodukováo 33 tis. tu ebezpečých odpdů, v roce 212 čiil produkce už je 15 tis. tu. Mezi lety se všk tred otočil produkce ebezpečých odpdů zčl výrzě stoupt, to ž 21,5 tis. tu. Stejý tred můžeme sledovt i u měré produkce ebezpečých odpdů obyvtele krje (viz obr. č. 26). Produkce ebezpečého odpdu v KvK 4 3 [t] 2 1 Nebezpečé odpdy [rok] Obr. 25: Produkce ebezpečých odpdů v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 215) Měrá produkce ebezpečého odpdu v KvK 12 [kg/obyv.] [rok] Obr. 26: Měrá produkce ebezpečých odpdů v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 215) 34

35 2.3. Vyhodoceí stávjících systémů sběru území krje Systémy sběru svozu komuálích odpdů Komuálí odpdy jsou občé Krlovrského krje povii odděleě shromžďovt, tk by mohlo být zjištěo jejich využití. V obcích po celém krji fugují systémy odděleého sběru odpdů, kdy směsé komuálí odpdy (SKO), rozuměj odpdy zbytkové (které již ejdou dále třídit), jsou umisťováy do zvláštích popelic (čeré plstové ebo kovové) od mteriálově využitelého odpdu. Teto je pk odděleě shromžďová v seprčích hízdech obyvteli, kde jsou umístěy tzv. brevé kotejery (ppír, plsty, sklo, ápojový krto, kovy bioodpdy) ebo může být jeho svoz zjiště pytlovou formou (př. 1 z měsíc ebo 1 z 14 dí vždy svoz pytlů s určitou komoditou od prhu domu). N území celého krje je tké v provozu celkem 3 sběrých dvorů, km mohou občé měst obcí odevzdávt širokou škálu komuálích odpdů (čsto tké odpdy stvebí jié zpopltěé dle ceíku příslušého sběrého dvor), to včetě ebezpečých odpdů využitelých složek. Sběré dvory čsto slouží tké jko sběrá míst zpětého odběru elektroodpdů, zářivek žárovek, bterií kumulátorů dlších komodit. Zejmé v meších obcích, kde ejsou zstoupey sběré dvory, eistují tzv. sběrá míst. Sběrá míst (mlé sběré dvory ) se řídí jedoduššími prvidly. K jejich provozu eí potřeb povoleí k provozováí zřízeí od krjského úřdu ve smyslu 14 odst. 1 záko o odpdech, postčí pouze koludce zřízeí ohlášeí obec s rozšířeou působostí. V těchto sběrých místech všk mohou předávt odpd pouze občé (je komuálí odpdy) prostředictvím sběrých míst se emohou sbírt ebezpečé odpdy. Sběrých míst bylo v roce 214 v Krlovrském krji v chodu celkem 19. V krji tké fuguje rozsáhlá síť sběre odpdů, kde jsou vykupováy zejmé kovy ppír, přípdě i plsty. V těchto sběrách mohou odpdy odevzdávt jk občé, tk živostíci i firmy. Od , kdy zčl pltit ová vyhlášk MŽP č. 27/215 Sb. (měí se jí vyhlášk č. 383/21 Sb., o podrobostech kládáí s odpdy), která defiitivě zkázl sběrám, by pltily fyzickým osobám z většiu vykupových kovů v hotovosti, je možé v těchto sběrách výkupách poskytout úpltu z předý kovový odpd fyzickým právickým osobám už pouze bezhotovostím pltebím stykem. Jedá se o dlší z řdy optřeí, která mjí zbráit krádežím kovů. I přes výše uvedeé se komuálí jim podobé odpdy v Krlovrském krji, stejě jko ve většiě osttích částí České republiky, v součsé době stále převážě skládkují. V posledích letech všk puje sh co ejvíce rozvíjet systémy odděleého sběru využitelých složek odpdů, orietové především sběr skl, ppíru plstů z účelem jejich mteriálového využití. Česká republik (potžmo Krlovrský krj) se tk sží plit své závzky, které získl vstupem do Evropského společeství které jsou dé evropskou směricí o odpdech (28/98/ES ze de 19. listopdu 28) o skládkách (1999/31/ES ze de 26. dub 1999). Od (s pltostí ovely záko o odpdech č. 229/214 Sb.) víc pltí pro obce poviost kromě seprového sběru ppíru, skl, plstů, tké odděleě soustřeďovt kovy biologicky rozložitelé komuálí odpdy (BRKO). Seprový sběr BRKO musí být obcí zjiště ejméě po celou sezóu, což zmeá od dub do říj. V roce 213 eistovl čtyřsložkový sběr komuálích odpdů (ppír, plsty, sklo kovy) v Krlovrském krji v 12,9 % všech obcí, ve kterých všk žije 35,8 % obyvtel 35

36 krje. Velké možství obcí mělo v roce 213 zvede 3složkový sběr (ppír, plsty, sklo) sběr kovů zvádělo ž v roce 215 s ástupem pltosti výše uvedeé ovely záko. Podíl obyvtel obcí KvK se čtyřsložkovým sběrem (r. 213) [%] 36% Obyvtel obcí se čtyřsložkovým sběrem Obyvtel obcí bez čtyřsložkového sběru 64% Obr. 27: Podíl obyvtel obcí se čtyřsložkovým sběrem v KvK v roce 213 (Zdroj: Dtbáze Krlovrského krje, 215) Směsý komuálí odpd je soustřeďová odděleě od využitelých složek odpdů. V Krlovrském krji je zejmé skládková, eergeticky využíváo je méě ež 1 proceto těchto odpdů. V ěkterých přípdech je SKO vyváže skládky mimo území krje, kde je odstrňová ebo je opk SKO produkový mimo území krje skládky v Krlovrském krji váže. Výše popsá situce je způsobe zejmé působeím firem zjišťujících služby v odpdovém hospodářství, které mjí své sídlo skládky mimo území krje. Svážet SKO své skládky je pro ě většiou ekoomicky výhodější. Biologicky rozložitelý komuálí odpd je od , jk již bylo uvedeo výše (pltost ovely záko o odpdech), území krje shromžďová odděleě. Některé obce zjišťují seprci bioodpdů systémem odděleého sběru svozu, zejmé pk v oblstech se zástvbou rodiých domů. Npříkld Krlovy Vry ve městě rozmístily již více ež 85 speciálích hědých ádob sběr svoz bioodpdů o objemu 12 l 1 1 l, které byly umístěy přímo do domácostí ebo předem vytipová míst. Meší obce zjišťují sběr svoz bioodpdů zejmé velkoobjemovými kotejery (VOK), které jsou vyvážey v růzém itervlu. Pokud mjí obce pro své občy zjištěý sběrý dvůr, který od ich bioodpdy odebírá km ho mohou odevzdt ejméě jedekrát týdě, i tímto je jejich zákoá poviost splě. Větši větších obcí potom kombiuje více systémů sběru bioodpdů (př. hědé ádoby části svého území sběrý dvůr). Stálými sběrými místy objemého odpdu využitelých složek jsou sběré dvory (viz výše). Sběrými dvory jsou všk vybvey pouze ěkteré obce v krji (zejmé obce s vyšším počtem obyvtel viz kpitol 2.5). Nebezpečý komuálí odpd mohou občé Krlovrského krje v souldu s právími předpisy odevzdávt buď ve sběrých dvorech obce (zejmé větší měst obce), v meších obcích je sběr tohoto odpdu zjišťová zprvidl mobilím způsobem. 36

37 Systémy sběru svozu osttích odpdů Oblové odpdy jsou soustřeďováy přímo firmmi, které tyto odpdy produkují, jejich svoz využití potom zjišťují smluví firmy. Oblové odpdy (tzv. spotřebitelské obly) se všk tké dostávjí do systému odděleého sběru využitelých odpdů měst obcí (tzv. brevých kotejerů), km je seprují občé (kódy odpdů řdy 15 1 dle Ktlogu odpdů). Tyto oblové odpdy jsou potom zpočítáváy do komuálích odpdů (odpdy 151 od obcí). Podíl oblové složky v seprovém sběru odpdů obcí měst - komuálích odpdech je shrut v tb. č. 4. U ppíru čiil v roce 213 podíl oblové složky 33 % seprovém sběru odpdů, v přípdě plstů to bylo 81 %, u skl 99% u ápojového krtou celých 1 % oblů. Kovové obly čií je 6 %. Tb. 4: Podíl oblové složky ve vytříděém komuálím odpdu podle jedotlivých komodit v KvK (v %) Komodit Ppír Plst Sklo Nápojový krto Kovy Zdroj: MŽP dt od Autorizové oblové společosti EKOKOM.s., 215. Počet ádob pro sběr jedotlivých komodit v obcích městech v Krlovrském krji dle údjů společosti EKOKOM.s. je uvede obrázku č. 28. Možství ádob mezi lety u všech složek kromě kovů se postupě zvyšuje. 37

38 Počet ádob pro sběr jedotlivých komodit evidových koci roku 3 25 [ks] Ppír Plst Sklo směsé Sklo bílé Sklo celkem Nápojový krto Kovy [rok] Obr. 28: Počet ádob pro sběr jedotlivých komodit evidových koci roku (ks) v KvK (Zdroj: MŽP dt od Autorizové oblové společosti EKOKOM.s., 215) Jedotlivé komodity (ppír, plsty, sklo, ápojové krtoy, kovy) mohou tké občé živostíci zpojeí do systému obce předávt ve sběrých dvorech sběrých místech (tb. č. 5). Tb. 5: Počet sběrých dvorů či sběrých míst evidových pro sběr jedotlivých komodit koci roku (ks) v KvK Komodit Ppír Plst Sklo směsé Sklo bílé Sklo celkem Kov Zdroj: MŽP dt od Autorizové oblové společosti EKOKOM.s.,

39 Stvebí odpdy mohou občé čsto odevzdávt ve sběrém dvoře obce, to buď to určitého limitu zdrm, ebo z úpltu stoveou obcí ve vyhlášce, kterou vydává ve své působosti. Stvebí odpdy mohou jk občé, tk živostíci i větší firmy rověž odevzdávt přímo skládkách odpdů, to z ceu stoveou v ceíku kokrétí firmy, která skládku provozuje Systémy zpětého odběru doslouživších elektrických elektroických zřízeí V Krlovrském krji eistuje fukčí síť zpětého odběru elektrických elektroických zřízeí (EEZ) koci životosti. Teto systém provozují ficují tzv. kolektiví systémy, které zjišťují sdružeé plěí výrobců těchto zřízeí (dle záko o odpdech). V tb. č. 6 jsou uvedey počty veřejých i eveřejých míst, kde mohou občé efukčí či epotřebá elektrická elektroická zřízeí zdrm odevzdávt. Tb. 6: Počet sběrých míst ke zpětému odběru doslouživších elektrospotřebičů v Krlovrském krji veřejá sběrá míst Počet jedotek vekoví Sběré kotejery dvory/sběrá mlé míst obce spotřebiče obce/mobilí svozy prodejci eveřejá hsiči 13 servisy 1 jiá 9 firmy 13 školy 92 Zdroj: MŽP, 215 (dt od Kolektivích systémů) Systém zpětého odběru doslouživších přeosých bterií kumulátorů V Krlovrském krji tké fuguje síť zpětého odběru přeosých bterií kumulátorů. Teto systém je provozová společostí ECOBAT s.r.o., která zjišťuje sdružeé plěí výrobců v tomto odvětví (dle záko o odpdech). V tb. č. 7 jsou uvedey počty veřejých i eveřejých míst, kde mohou občé doslouživší přeosé bterie kumulátory zdrm odevzdávt. Tb. 7: Počet sběrých míst ke zpětému odběru doslouživších přeosých bterií kumulátorů v Krlovrském krji - struktur sběré sítě společosti ECOBAT k veřejá počet míst zpětého odběru 378 eveřejá 165 celkem 543 sběré dvory obce prodejci školy 123 firmy osttí celkem 543 Zdroj: ECOBAT s.r.o., Způsoby kládáí s odpdy V Krlovrském krji bylo v roce 213 vyprodukováo celkem 58 tis. tu všech odpdů, z toho bylo využito celkem 462 tis. tu (8 %). Z celkového možství bylo 456 tis. tu (79 %) využito mteriálově (1%) bylo využito eergeticky. V roce 213 bylo celkem 113 tis. tu (2 %) všech odpdů odstrěo, z toho 97 tis. tu všech odpdů bylo odstrěo skládkováím (17 %). 39

40 Nkládáí s odpdy v KvK [t] Produkce Využití celkem M teriálové využití Eergetické využití Odstrňováí celkem Skládkováí Splováí [rok] Obr. 29: Nkládáí s odpdy (všechy odpdy) v KvK v letech 29 ž 213 (Zdroj: VISOH, 215) Využití odstrňováí odpdů v KvK v r. 213 (% podíl) 2% Využití Odstrňováí 8% Obr. 3: Využití odstrňováí odpdů v KvK v roce 213 (% podíl) (Zdroj: VISOH, 215) 4

41 Způsoby využíváí odpdů v KvK v r. 213 (% podíly) 1% M teriálové Eergetické 99% Obr. 31: Způsoby využíváí odpdů v KvK v roce 213 (% podíly) (Zdroj: VISOH, 215) Způsoby odstrňováí odpdů v KvK v r. 213 (% podíly) 1% 4% % Skládkováí Splováí Úprv Osttí 86% Obr. 32: Způsoby odstrňováí odpdů v KvK v roce 213 (% podíly) (Zdroj: VISOH, 215) Co se týče osttích odpdů, v roce 213 bylo vyprodukováo celkem 558 tis. tu osttích odpdů, z toho bylo využito 453 tis. tu, což odpovídá přibližě 81 %. Mteriálově bylo využito celkem 452 tis. tu (8 %) osttích odpdů eergeticky bylo využito 1,5 tis. tu (,3 %). 11,5 tis. tu (2 %) bylo tké v Krlovrském krji uprveo. Odstrěo bylo celkem 18 tis. tu (19 %) osttích odpdů, z toho 96 tis. tu bylo skládkováo (17 %). 41

42 Nkládáí s odpdy ktegorie Osttí v KvK [t] Produkce Využití celkem M teriálové využití Eergetické využití Odstrňováí celkem Skládkováí Splováí [rok] Obr. 33: Nkládáí s odpdy ktegorie Osttí (Zdroj: VISOH, 215) Z obr. č. 33 je ptré áhlé zvýšeí využití osttích odpdů mezi lety 29 21, to z 438 tis. tu 696 tis. tu osttích odpdů, přitom produkce osttích odpdů mezi lety poklesl. Od roku 21 všk dochází opět k postupému sižováí využití osttích odpdů, to ž 453 tis. tu v roce 213. V kpitole uvedeé číselé údje vychází z evidece odpdů VISOH vedeé geturou CENIA Nkládáí s komuálími jim podobými odpdy V Krlovrském krji bylo v roce 213 vyprodukováo celkem 128,6 tis. tu komuálích odpdů, z toho bylo využito celkem 52,9 tis. tu (41 %). Z celkového možství bylo 52,9 tis. tu využito mteriálově (41 %) pouze 2 tuy byly využity eergeticky, což odpovídá dvěm tisíciám procet. V roce 213 bylo celkem 88,3 tis. tu komuálích odpdů odstrěo (69 %), z toho 87 tis. tu skládkováím (68 %). Součet skládkového mteriálově využitého komuálího odpdu dává v Krlovrském krji dohromdy více ež 1 procet, protože byly komuálí odpdy do krje tké z účelem skládkováí využíváí doprvováy ze sousedích krjů, to zejmé společostmi, které tto zřízeí v krji provozují. 42

43 Nkládáí s komuálími odpdy v KvK [t] Produkce Využití celkem M teriálové využití Eergetické využití Odstrňováí celkem Skládkováí Úprv [rok] Obr. 34: Nkládáí s komuálími odpdy v KvK mezi lety (tuy) (Zdroj: VISOH, 215) V Krlovrském krji je dle dtbáze VISOH evidová ásledující podíl způsobů kládáí s komuálími jim podobými odpdy (údje z rok 213, % hmotostí z celkové produkce odpdů): využití celkem 37 % mteriálové využití 37 % eergetické využití % odstrěí celkem 63 % skládkováí 62 % splováí % úprv 1% 43

44 Využití odstrňováí komuálích odpdů v KvK v r. 213 (% podíl) 37% Využití Odstrňováí 63% Obr. 35: Využití odstrňováí komuálích odpdů v KvK v r. 213 (% podíl) (Zdroj: VISOH, 215) Komuálí jim podobé odpdy se v Krlovrském krji, stejě jko ve většiě osttích částí České republiky, v součsé době převážě skládkují. V posledích letech všk puje sh co ejvíce rozvíjet systémy odděleého sběru využitelých složek komuálích odpdů, především systémy sběru skl, ppíru plstů, z účelem jejich mteriálového využití (viz kpitol č. 2.3 výše). V součsé době se tké velmi rozvíjí systém seprového sběru biologicky rozložitelého odpdu. Rozvoj výše uvedeých systémů má z ásledek zvýšeí podílu využitých odpdů celkovém kládáí s odpdy. N seprový sběr jsou obcím poskytováy fičí příspěvky utorizové oblové společosti. Autorizová oblová společost je ze záko povi zjistit sdružeé plěí poviostí zpětého odběru využití odpdu z oblů poviým osobám (výrobcům, dovozcům) míru využití stoveou zákoem (záko č. 477/21 Sb., o oblech o změě ěkterých zákoů). Nkládáí s odděleě sebrými složkmi se řídí poptávkou zprcovtelů. Tto společost tké obcím smluvě zpojeým do systému sběru spotřebitelských oblů fičě přispívá v závislosti druhu odpdů, velikosti obce výtěžosti tříděého sběru dých odpdů. Výtěžost sběru souvisí jedk s hustotou sítě sběrých ádob v obci, le tké s ekologickou výchovou osvětou, která učí občy obce k větší zodpovědosti vůči eplýtváí přírodích zdrojů k větší iformovosti o systému služeb v odpdovém hospodářství bízeých obcí. Odděleě získé využitelé složky komuálích odpdů jsou předáváy zejmé k mteriálovému využití (recyklce, kompostováí). Část těchto odpdů všk bohužel musí být odstrě v důsledku dotříděí odpdů pro dlší využití dotřiďovcích likách ebo v důsledku výkyvů v odbytu ěkterých komodit (př. mikroteové sáčky, td.). Odběrtelé zprcovávjí využitelé odpdy výhrdě tržím pricipu, tz. s ohledem poptávku po druhotých suroviách (pouze pokud je pro komoditu odbyt) s ohledem ekologické příosy z úspory primárích surovi (ekoomická eergetická áročost recyklce). Výkyvy v poptávce po seprových odpdech erovoměrost rozmístěí zprcovtelských závodů po České republice, ztěžují širší szeí dotřiďovcí techiky (zejm. třídicích liek) tké sižují ochotu obcí vytřídit mimálí možé možství využitelých odpdů od svých občů (rozšiřovt sběrou síť k seprci KO je poměrě ákldé). 44

45 Větši vytříděých ebezpečých složek komuálích odpdů je zprcovává mimo území krje. Některé ebezpečé odpdy (tekuté) jsou eutrlizováy či regeerováy Nkládáí s SKO objemým KO V Krlovrském krji jsou v součsé době směsé komuálí odpdy (SKO) téměř výlučě odstrňováy skládkách odpdů, jelikož v krji eeistují žádé výzmé kpcity zřízeí pro jejich využíváí. Mlé možství SKO se tké ještě dotřídí přímo skládkách SKO v krji, tyto odpdy jsou ásledě mteriálově využity (jedá se zejmé o plsty kovy v roce 213 se jedlo o 17 t SKO). Vzhledem k tomu, že se produkce SKO v posledích ěkolik letech výzmě sižuje, sižuje se tké možství skládkového SKO (viz obr. č. 36). I přes výše uvedeý pozitiví tred, všk bude uté sižováí možství skládkových SKO v budoucu v Krlovrském krji ještě výrzěji podpořit, to jk sížeím produkce SKO, tk zejmé jeho vytříděím (obzvláště u zdroje) k využití, což vychází tké z POH ČR pro roky z od 1. led 215 plté ovely záko o odpdech č. 229/214 Sb. V této ovele byl stove zákz skládkováí SKO společě dlšími recyklovtelými splitelými odpdy v celé České republice od roku 224. Aby mohlo být tohoto stvu dosžeo, bylo by vhodé podpořit vzik ových kpcit zřízeí k využití těchto odpdů v krji, kterých bude moci být odkloěý SKO ze skládek využit. Skládkováí směsého objemého KO v KvK 12 1 [t] Směsý KO Objemý KO [rok] Obr. 36: Skládkováí SKO v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 215) Objemý odpd je od občů ejčstěji odebírá sběrých dvorech v obci. Pokud obec emá sběrý dvůr (zejmé v mlých obcích), ebo tké doplňkově ve větších městech ke službě sběrého dvoru (obec se chce více přiblížit svým občům) je zjiště mobilí sběr těchto odpdů. Prvidelost této služby všk výrzě závisí stvu obecích rozpočtů, jelikož se jedá o službu poměrě ákldou. Nejčstěji je mobilí sběr objemých 45

46 odpdů provozová obcí jedekrát ( jře) ebo dvkrát ročě ( jře podzim jrí předzimí úklid). Větši objemých odpdů je v Krlovrském krji stejě jko jide v ČR stále skládková. V roce 213 bylo skládky odpdů uložeo celkem 14,5 tis. tu objemých odpdů. Do roku 21 byl veškerý objemý odpd v Krlovrském krji pouze odstrňová skládkováím, již od roku 211 se všk zčíá projevovt sh obcí soukromých ivestorů objemý odpd využívt, to zejmé mteriálově. N sběrém dvoře je objemý odpd (strý ábytek pod.) rozmotová/rozlože jedotlivé části ty se potom růzým způsobem využívjí (zejmé dřevo, plstové kovové části). V roce 211 bylo tkto mteriálově využito celkem 167 tu objemých odpdů v roce 213 už to bylo 27 tu. Eergeticky se objemý odpd v Krlovrském krji evyužívá (v jiých krjích je eergetické využití objemého odpdu běžou prí ZEVO ebo splováí dřevěé štěpky z objem. odpdu). Ačkoliv je z výše uvedeého ptré, že se využití objemých odpdů v krji meziročě zvyšuje, z vývoje skládkováí těchto odpdů bohužel vyplývá, že možství skládkových objemých odpdů od roku 212 spíše roste. Mteriálové využití objemého KO v KvK 3 [t] 2 1 Objemý KO [rok] Obr. 37: Vývoj mteriálového využití objemého KO v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 215) Nkládáí s BRKO s BRO Převládjící způsob kládáí s BRO je v Krlovrském krji jeho využití. V roce 213 bylo využito celkem 45,6 tis. tu BRO (53,4 %) odstrěo bylo 21,3 tis. tu BRO (46,7 %). Využití biologicky rozložitelých odpdů (BRO) v Krlovrském krji mezi lety vzrostlo o téměř 7 tis. tu z 39 tis. tu 46 tis. tu. Stejě jko produkce BRO, i využití BRO v Krlovrském krji meziročě velmi kolísá (viz obr. č. 38). Mezi lety došlo k árůstu využití BRO (při téměř shodé produkci BRO), mezi lety všk stl výzmý pokles jeho využití (ebylo způsobeo pouze poklesem produkce BRO, le i jiými příčimi). Až mezi lety došlo opět k výzmému árůstu využití BRO, to zejmé z důvodu výrzého zvýšeí produkce mezi lety (příčiy viz kpitol Produkce BRO BRKO výše). 46

47 BRO je využívá především mteriálově, v roce 213 čiilo mteriálové využití z celkového využití BRO 97,5 % (celkem využito 45,6 tis. tu, z toho mteriálově 44,5 tis. tu), zbytek BRO je využito eergeticky (2,5 %). Tredy v mteriálovém využití BRO tedy kopírují tredy v celkovém využití BRO. N obr. č. 38 si je možé povšimout výzmého tredu árůstu eergetického využití BRO v krji, to jk co do možství v tuách tk v poměru k mteriálovému využití (v roce 212 čiilo eerg. využití 1,3 % v roce 213 již 2,5 % z celkového využití BRO). Z téhož obrázku je možé tké odečíst výrzý tred v úprvě BRO árůst jeho uprvového možství mezi lety , zvlášť strmý árůst byl sledová mezi lety mezi lety , to z 289 tu v roce 21 1,1 tis. tu v roce 211, respektive z 1,1 tis. tu (211) 4,5 tis. tu v roce 213. Možství skládkového BRO mezi lety pokleslo, stejě jko je tomu u skládkováí všech odpdů. Pouze v roce 21 byl zzmeá jedorázový árůst skládkových BRO, od té doby všk objem skládkových BRO ž do roku 212 mírě klesl. Mezi lety byl v dtech zzmeá opět mírý árůst skládkováí BRO. Mezi odstrňováí skládkováí je v přípdě BRO prkticky možé postvit rovítko. Nkládáí s BRO v KvK [t] Produkce Využití celkem M teriálové využití Eergetické využití Odstrňováí celkem Skládkováí Úprv [rok] Obr. 38: Nkládáí s BRO v KvK mezi lety (defiice BRO dle vyhlášky MŽP) (Zdroj: VISOH, 215) Biologicky rozložitelé komuálí odpdy (BRKO) jsou rozdíl od BRO zejmé odstrňováy skládkováím. V roce 213 bylo v Krlovrském krji skládkováo 47

48 téměř 68 % veškerých produkových BRKO (28 tis. tu). Ve sledovém období icméě produkce BRKO mírě klesá, skládkováí zřetelě pokleslo ž úroveň kolem 9 kg/obyvtele v roce 213 (ze 19 kg/obyvtele v roce 21) (viz obr. č. 4), což je stále téměř dvojásobek oproti cíli pro rok 22 (mimálě 53 kg skládkového BRKO obyvtele). Skládkováí BRKO (pouze od obcí) v KvK 6 [t] 4 2 BRKO (pouze od obcí) [rok] Obr. 39: Možství BRKO (od obcí) ukládých skládky v KvK mezi lety (Zdroj: Dtbáze Krlovrského krje, 215) [kg/obyv.] Měrá produkce skládkového BRKO v KvK [rok] Obr. 4: Možství skládkového BRKO jedoho obyvtele KvK mezi lety (Zdroj: Dtbáze Krlovrského krje, 215) Nkládáí se stvebími odpdy Stvebí odpdy jsou v Krlovrském krji zejmé mteriálově využíváy (stvebími odpdy pro účely POH jsou míěy odpdy skupiy 17 bez odpdích kovů skupi kódů odpdu 17 4). V roce 213 byly využity veškeré v krji vyprodukové stvebí odpdy. Možství využitých stvebích odpdů je dle evidece odpdů VISOH dokoce vyšší ež možství stejých odpdů dle též evidece vyprodukových. Tto esrovlost je způsobe prvděpodobě skutečostí, že mlí původci pod 1 t 48

49 produkových stvebích odpdů z rok eohlšují svou produkci do evidece odpdů, le zřízeích k využíváí těchto odpdů se i toto produkové možství mlými původci reálě projeví. Stvebí odpdy doshují vysoké míry využití tké díky metodice MŽP (Mtemtické vyjádřeí soustvy idikátorů), která zpočítává využití stvebích odpdů techické zbezpečeí skládky (TZS) do odpdů využitých. V roce 213 bylo v Krlovrském krji mteriálově využito celkem 24 tis. tu stvebích odpdů (17 tis. bez kmeí zemiy). Z toho celkem 87 tis. (36 %) bylo recyklováo, pokud ebudeme brát v úvhu přírodě blízký mteriál kmeí zemiu, tk se jedá o 77 tis. tu (72 %). Zbytek stvebích odpdů byl využit rekultivce, teréí úprvy jko techické zbezpečeí skládky. Mteriálové využití mezi lety kleslo, stejě jko klesl produkce stvebích odpdů, od roku 213 mteriálové využití odpdů opět stoupá (společě s produkcí). Recyklce stvebích odpdů (bez kmeí zemiy) se od roku 29 zvyšuje, rověž podíl recyklce mteriálovém využití těchto stvebích odpdů se dlouhodobě zvyšuje. V roce 29 čiil 51 % v roce 213 již 72% (viz obr. 42). Skládkováí stvebích odpdů mezi lety výzmě klesá, to z 23 tis. tu stvebích odpdů (respektive 19,6 tis. tu bez zemiy kmeí) v roce 29 1,8 tis. tu v roce 213, ejvýzmější pokles byl zzmeá mezi lety Nkládáí se stvebími odpdy v KvK [t] Produkce Využití celkem M teriálové využití Eergetické využití Odstrňováí celkem Skládkováí Splováí [rok] Obr. 41: Nkládáí se stvebími odpdy (všechy stvebí odpdy) v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 215) 49

50 Obr. 42: Podíl recyklce mteriálovém využití stvebích odpdů (bez ) v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 215) Nkládáí s oblovými odpdy Recyklce oblových odpdů mezi lety výrzě poklesl, to z 96 tis. tu 37 tis. tu oblových odpdů. Teto pokles je způsobem zejmé sížeím produkce odpdích skleěých oblů evidových zprcovtelské lice. Recyklce oblových odpdů v KvK 15 [t] 1 5 Skupi [rok] Obr. 43: Recyklce oblových odpdů v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 215) Vytříděé oblové odpdy se, jk už bylo uvedeo výše v části týkjící se komuálího odpdu, objevují tké v systému seprového sběru komuálích odpdů obcí měst (v tz. brevých popelicích). Podíl oblové složky v těchto odpdech je shrut v tb. č. 4 v kpitole Systémy sběru svozu osttích odpdů. U ppíru možství oblové složky v seprovém komuálím odpdu v roce 213 čiilo 33 %, v přípdě plstů 5

51 81 %, u skl 99 % u ápojového krtou se jedá o celých 1 % oblů. Kovové obly čií je 6 % Nkládáí s výrobky s ukočeou životostí vybrých odpdů podle části 4. záko o odpdech Vybrými výrobky, vybrými odpdy vybrými zřízeími se rozumí: ) Odpdy perzistetích orgických zečišťujících látek (PCB) zřízeí je obshující b) Odpdí oleje c) Bterie kumulátory d) Kly z čistíre odpdích vod e) Odpdy z výroby oidu titičitého f) Odpdy zbestu g) Autovrky h) Elektrická elektroická zřízeí i) Peumtiky j) Zářivky jiý odpd se rtutí PCB zřízeí je obshující V Krlovrském krji se ekládá s odpdy s PCB, i s odpdími zřízeími PCB obshujícími. Mezi lety ebyly i žádé odpdy s PCB či zřízeí produkováy, v roce 213 byl evidová produkce o výši 1 tu. Tyto odpdy byly všk odvezey ke zprcováí zřízeí mimo území Krlovrského krje Odpdí oleje Dle dtbáze VISOH je velká větši odpdích olejů předává k dlšímu kládáí oprávěým firmám mimo území krje. V roce 213 bylo vyprodukováo celkem 225 tu odpdích olejů, žádé odpdí oleje ebyly území Krlovrského krje odstrňováy pouze 3 tuy odpdích olejů byly území krje využity, to všechy 3 tuy mteriálově Bterie kumulátory Ročí produkci odpdů bterií kumulátorů v Krlovrském krji v roce 213 dle evidece VISOH předstvuje 351 t. Z těchto odpdích bterií kumulátorů je všk pouze 15 tu využito (vše mteriálově využito) území Krlovrského krje. Zbytek tohoto možství je odvezeo zprcovtelská zřízeí mimo Krlovrský krj. Nejprve se bterie kumulátory vytřídí jedotlivé typy specilizové třídicí lice (eistují 2 specilizové třídicí liky v celé ČR obě jsou mimo Krlovrský krj), z třídicí liky pokrčují jedotlivé komodity ke zprcováí do recyklčích závodů, které jsou velice specilizové území Krlovrského krje se žádý echází. Přehled uvedeých druhů zřízeí je v tb. č. 8). 51

52 Tb. 8: Dlší kládáí s odděleě shromážděými přeosými bteriemi kumulátory v rámci zpětého odběru společosti ECOBAT (t) Třídicí liky AVE Kldo s.r.o. ENVIROPOL s.r.o. Středočeský krj krj Vysoči tříděí směsi běžých přeosých bterií tříděí bterií z drobého elektroodpdu Středočeský krj Středočeský krj Středočeský krj Německo Německo USA přeosé olověé kumulátory, směs zikových lklických bterií přeosé iklkdmiové kumulátory koflíkové bterie, lithiové bterie směs Z + Alk, ku etříděá směs NiCd ku Recyklčí závody Kovohutě Příbrm ástupická,.s. Nimetl, spol. s r.o. Recyklce Ekovuk,.s. Redu Recyclig GmbH Accurec Recyclig GmbH Imetco, Ic. Zdroj: ECOBAT s.r.o., 215. Dle společosti ECOBAT s.r.o. (kolektiví sytém zjišťující zpětý odběr recyklci přeosých bterií v ČR) bylo v roce 214 mteriálově využito více ež 6 % zpětě odebrých bterií kumulátorů území celé ČR. V roce 214 mteriálové využití bterií kumulátorů mírě pokleslo oproti roku 213 (viz tb. č. 9). Eergeticky využíváy, i odstrňováy skládce odpdů ejsou žádé zpětě odebré bterie kumulátory. Z celkového možství v roce 214 bylo celkem 1,7 % bterií kumulátorů odstrěo spáleím bez užitku eergie. Zbytek bterií kumulátorů bylo mteriálově využito v osttích zemích EU, mimo země EU, ebo byly vykzováy jko zůsttek skldě k dému roku. Co se týče jedotlivých typů bterií, bylo v roce 214 využito celkem 65 % olověých bterií 59 % osttích bterií (viz tb. č. 1). Tb. 9: Způsob kládáí se sesbírými přeosými bteriemi kumulátory v rámci zpětého odběru společosti ECOBAT (t; %) 211 mteriálové využití v ČR ,9 51,4% 515 5,7% 691,5 62,1% 699,3 6,4% eergetické využití % % % % odstrěí skládkováím % % % % odstrěí splováím 15,3 1,6% 18 1,8% 25 2,2% 19,3 1,7% zůsttek skldu k vykzovému roku 95,7 1,2% 118,8 11,7% 12,8 1,9% 182,8 15,8% 343,8 36,7% 325,4 32,1% 256,4 23% 255,7 22,1% % 38 3,7% 19 1,7% % mteriálové využití v zemích Evropské uie mteriálové využití mimo země Evropské uie Zdroj: ECOBAT s.r.o.,

53 Tb. 1: Mteriálové využití sesbírých přeosých bterií kumulátorů v rámci zpětého odběru společosti ECOBAT Elektrochemický typ účiost procesu mteriálového využití (%) olověé ikl-kdmiové Cd z ikl-kdmiových osttí 66,2 66,5 65,1 65, ,6 99, ,3 56,3 64,6 59 Zdroj: ECOBAT s.r.o., Kly z čistíre odpdích vod Ročí produkce klů z ČOV v Krlovrském krji v roce 213 předstvovl 3 75 t. Nemoho více ež polovi klů z ČOV (5,3 % = tu) byl v roce 213 odstrě, zbytek byl využit (49,7 % = tu), to zejmé mteriálově (1 69 tu = 88,7 % využitých odpdů). 25 tu klů z ČOV bylo využito eergeticky (11,3 % využitých odpdů). Celkem tu klů z ČOV bylo v roce 213 uprveo pouze 213 tu klů bylo odstrěo skládkováím. 53

54 Nkládáí s kly z ČOV v KvK [t] Produkce Využití celkem M teriálové využití Eergetické využití Odstrňováí celkem Skládkováí Úprv [rok] Obr. 44: Nkládáí s kly z ČOV v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 215) Využití odstrňováí klů z ČOV v KvK v r. 213 (% podíl) 5% Využití 5% Odstrňováí Obr. 45: Podíl využití odstrěí klů z ČOV v KvK v roce 213 (Zdroj: VISOH, 215) 54

55 Nkládáí s kly z ČOV v KvK v r. 213 (% podíly) M teriálové využití 44% 44% Eergetické využití Skládkováí Úprv 6% 6% Obr. 46: Nkládáí s kly z ČOV v KvK v roce 213 (% podíly) (Zdroj: VISOH, 215) Odpdy z výroby oidu titičitého N území Krlovrského krje eí provozová techologie s produkcí odpdů oidu titičitého i eí s těmito odpdy v krji kládáo Odpdy zbestu Hlvími zdroji odpdů s obshem zbestu jsou odpdy ze stvebictví, demoličí odpdy, těsěí, tepelá elektrická izolce. Všechy tyto odpdy s zbestem jsou území Krlovrského krje odstrňováy, to pouze skládkováím. V roce 213 bylo v Krlovrském krji skládkováím odstrěo celkem 496 tu zbestu. Možství skládkového zbestu se již moho let meziročě mírě sižuje, což je důsledek zákzu využíváí mteriálů s zbestem stvbách vzhledem k jeho zdrvotím rizikům. Vzhledem k možým jedorázovým likvidčím kcím, může dojít tké ke skokovému árůstu možství skládkového odpdu s obshem zbestu. Do budouc lze očekávt dlší sižováí produkce, potžmo skládkováí odpdu s zbestem Autovrky Všechy utovrky produkové v Krlovrském krji se v krji tké mteriálově využijí. V roce 213 bylo v Krlovrském krji mteriálově využito celkem 3, 8 tis. tu utovrků. Vývoj produkce utovrků tedy sleduje vývoj jejich využití. Žádé zpětě odebré utovrky ejsou území Krlovrského krje odstrňováy, i skládkováy. Může docházet pouze ke skládkováí ěkterých dílčích částí (př. zečištěé plsty, čelí skl pod.). V roce 213 došlo k mírému meziročímu zvýšeí produkce utovrků jejich využití Elektrická elektroická zřízeí Možství produkových odpdů elektrických elektroických zřízeí (EEZ) se v Krlovrském krji od roku 211 sižuje. Žádá zpětě odebrá doslouživší EEZ ejsou území krje odstrňová i skládková. Zřízeí jsou vždy využit, to zejmé mteriálově. V roce 213 bylo území Krlovrského krje mteriálově využito celkem

56 tu EEZ, přičemž recyklováo bylo 23 tu EEZ. Zbytek EEZ je využito mimo území Krlovrského krje. Využití EEZ zjišťují tzv. Kolektiví systémy (více viz výše v kpitole Produkce EEZ ). N zákldě dt poskytutých MŽP je zřejmé, že v roce 214 bylo v České republice využito více ež 9 % zpětě odebrých doslouživších velkých domácích spotřebičů, z tohoto 89 % pk bylo zrecyklováo. V přípdě zřízeí iformčích telekomuikčích se jedlo o využití téměř 94 % z toho 91 % bylo zrecyklováo (viz tb. č. 11). Tb. 11: Mír využití zpětě odebrých EEZ v ČR 29 Rok Skupi elektrozřízeí A B A B A B A B A B A B 92,9% 92,5% 92,3% 86,1% 88,2% 88,3% 92,8% 9,1% 9,6% 85,% 84,7% 85,7% 89,6% 88,% 88,6% 84,9% 85,% 85,7% 89,1% 92,4% 91,5% 86,7% 92,3% 91,4% 9,3% 89,8% 91,3% 87,6% 89,3% 9,9% 9,2% 93,5% 93,9% 88,9% 91,1% 92,6% Zdroj: MŽP - dt od Kolektivích systémů, 215. Pozámky: A = Využití elektroodpdu včetě kompoetů, mteriálů látek, které zhruje všechy způsoby využití včetě recyklce příprvy k opětovému použití, B = Recyklce elektroodpdu včetě kompoetů, mteriálů látek, 1 = skupi č.1 = velké domácí spotřebiče, 3 = skupi č.3 = zřízeí iformčích techologií telekomuikčí zřízeí, 6 = skupi č.6 = Elektrické elektroické ástroje (s výjimkou velkých stcioárích průmyslových ástrojů) Peumtiky V Krlovrském krji bylo v roce 213 zpětě odebráo celkem 2 39 tu odpdích peumtik. Z tohoto možství bylo celkem 136 tu peumtik využito (1 % = 136 tu mteriálově využito), přičemž zrecyklováo bylo 128 tu odpdích peumtik. Žádé zpětě odebré peumtiky ebyly odstrěy (skládkováy), i eergeticky využíváy. Zbytek odpdích peumtik bylo využito mimo území Krlovrského krje Zářivky jiý odpd se rtutí V roce 213 bylo území Krlovrského krje dle evidece VISOH vyprodukováo celkem 1,4 tuy zářivek jiého odpdu se rtutí, přičemž v krji ebylo s tímto odpdem dále kládáo, tz., že byl teto odpd odveze zprcovtelská zřízeí mimo území Krlovrského krje Nkládáí s ebezpečými odpdy V roce 213 bylo v Krlovrském krji vyprodukováo celkem 21,5 tis. tu ebezpečých odpdů. Z výše uvedeého bylo v Krlovrském krji 41,6 % využito (8,9 tis. tu), 18,2 % mteriálově (3,9 tis. tu) 23,4 % eergeticky (5 tis. tu). Odstrěo bylo celkem 5 tis. tu ebezpečých odpdů (23,6 %) z toho bylo skládkováo,5 tis. tuy (2,3 %). 89 tu ebezpečých odpdů bylo v roce 213 území Krlovrského krje uprveo. 56

57 Nkládáí s ebezpečými odpdy v KvK [t] Produkce Využití celkem M teriálové využití Eergetické využití Odstrňováí celkem Skládkováí Osttí odstrňováí [rok] Obr. 47: Nkládáí s ebezpečými odpdy v KvK (Zdroj: VISOH, 215) Obr. 48: Nkládáí s ebezpečými odpdy v roce 213 (% podíly) (Zdroj: VISOH, 215) 57