Úvod. vysoká rychlost p enosu dat nízký útlum. Další výhody:

Transkript

1 Úvd Elektrnika: jevy a zaízení ve kterých vládáme tk elektrickéh nábje Ftnika: jevy a zaízení ve kterých vládáme tk ftn Optelektrnika: zaízení pevážn elektrnvé pdstaty zahrnující ptická záení (luminiscenní didy, kapalné krystaly) Integrvaná ptika (1969): integrace rzných ptických zaízení: elektrnické integrvané bvdy jsu nahrazeny ptickými integrvanými bvdy vdie a radivá spjení jsu nahrazeny ptickými vlákny Aplikace integrvané ptiky zahrnují: ptické kmunikace ptické senzry zpracvání signálu. Využití nvých technlgií, zejména ptických vláken (pr pens signálu) a ptických vláknvých zesilva (jsu využívány jak pakvae v pensvých trasách) umžnil brvské zvýšení kapacity ptických kmunikací. Zásadními výhdami ptických vláken jsu vyská rychlst pensu dat nízký útlum. Další výhdy: není elektrické spjení tj. dlnst vi elektrmagnetické interferenci bezpenst (btížný dpslech, apd.) rzmry, hmtnst, cena. Uvádjí se tyt nevýhdy nelze je pužít pr pens energie spjvání kabel zpsbuje útlum hyb vláken zpsbuje výstup svtla. S vývjem ptických technlgií dchází k miniaturizaci. K pensu a zpracvání signálu jsu pteba tyt prvky: vlnvdy, zdrje a detektry, mdulátry. Prbereme je pstupn. Lekce I - Elektrmagnetická terie ptických vlnvd ást 1. Vlny v ptice Optické prstedí je dán znalstí dielektrické funkce

2 Šíení elektrmagnetických (EM) vln v takvém nehmgenním prstedí je ppsán Maxwellvými rvnicemi (MR) Základním ešením MR v hmgenním prstedí je rvinná vlna. Rzlišujeme hmgenní a nehmgenní rvinnu vlnu; evanescentní vlna je zvláštní ípad nehmgenní rvinné vlny. Význam rvinných vln: každé ešení MR lze vyjádit jak lineární kmbinaci rvinných vln. V nehmgenním dvjrzmrném prstedí (tj. dielektrická funkce závisí puze na dvu kartézských suadnicích) lze ešení MR rzlžit d dvu nezávislých skupin nazývaných transverzáln elektrické (TE) a transverzáln magnetické (TM) mdy. Vlny na rzhraní: V každém prstedí vyjádíme ple pmcí rvinných vln (bu TE neb TM), pužijeme krajvé pdmínky a dvdíme zákny drazu a lmu a vztahy pr Fresnelvy keficienty. Všimneme si zejména zmny fáze pi úplném drazu a vzniku evanescentní vlny. Pi úplném drazu je dražený paprsek pdélné psunut prti dpadajícímu svazku. Tent tzv. Gsv-Hänchenvé psuv je pdrbn rzebrán frmu samstatné úlhy. ást 2. Mdy vlnvdu Ekvivalentní definice md (vid). Mdy vlnvdu jsu ešení MR ve frm takvé vlny, které mají pdél jeh sy vlnvdu (z) stejné pné rzlžení ple a stejnu plarizaci ešení MR ve frm vlastní funkce píslušné urité vlastní hdnt a splující všechny krajvé pdmínky prblému. Planární vrstevnatý vlnvd je tven temi vrstvami (dv rzhraní). Z kvalitativníh ppisu vyplývá existence vedených md (mají diskrétní spektrum) a záivých md (spjité spektrum). Pr vedené mdy platí tzv. pdmínka pné reznance. Jejím užitím získáme disperzní rvnice pr knstanty šíení TE a TM vedených md. Kritická tluška vlnvdu je tluška pd kteru daný md pestává být vedený. Obecné ešení MR pr 1D prblém je analgické ešení Schrödingervy rvnice pr elektrn v pli jednrzmrném ptenciálu. Vytékající mdy reprezentují pibližn ple v jáde vlnvdu a jeh klí pkud vlnvd nepdpruje vedené mdy. Optické vlákn Optické vlákn se skkvým indexem lmu se skládá z válcvéh jádra a plášt.

3 Kvalitativn lze ppsat chvání vlákna pmcí meridiánvých a ksých paprsk a tak zdvdnit existenci hybridních (EH a HE) md. Dležitými parametry vlákna jsu také numerická apertura a tzv. nrmvaná frekvence (Vparametr). Obecn mdy vlnvdu (vlákna) mžeme najít pmcí frmulace pužívající pdélné slžky ple. Frmulaci bdržíme z MR vyluením pných slžek. ešením pr vlákn získáme TE, TM, EH a HE mdy. Vzhledem ke slžitsti tht rigrózníh ešení pedpkládáme slab veducí vlákna. V tét aprximaci lze snadnji dvdit vztahy pr tzv. lineárn plarizvané (LP) mdy. Výsledkem je disperzní rvnice pr LP mdy a vztahy, které ppisují prfily plí. Z disperzní rvnice mžeme dvdit vztah pr mezní frekvenci danéh mdu a také dhadnut celkvý pet md v daném vlákn. ást 3. Obecné vlastnsti md Mdy becnéh prstedí (definvány výše) lze najít ešením MR pmcí frmulace pužívající pné slžky ple. V dielektrickém prstedí mají šíivé mdy reálnu knstantu šíení. Evanescentní mdy mají ryze imaginární knstantu šíení. Systém md pr dané prstedí je rtgnální a úplný. Z rtgnality a úplnsti vyplývá, že každé ešení MR lze rzlžit d lineární kmbinace md. sledek: Pmcí výše uvedenéh rzkladu mžeme ppsat excitaci vlnvdu pmcí libvlnéh vstupu V dielektrickém prstedí je celkvý výkn penášený vlnvdem knstantní. Pkud ve vlnvdu existují puze šíivé mdy, je celkvý výkn dán sutem výkn, které jsu neseny tmit mdy. Jedntlivé evanescentní mdy nenesu výkn, ale jejich kmbinace an (tht jevu se využívá pi tzv. tunelvání). Obdbná tvrzení neplatí pr prstedí ppsaná kmplexní dielektricku funkcí. ást 4. Terie vázaných md Hledáme ešení MR pr vlnvd s pruchu dielektrické funkce. P dsazení d MR a využití relací rtgnality, dstaneme systém evluních rvnic pr neznámé amplitudy md, tzv. rvnice vázaných md. V pípad unifrmní pruchy, kdy nezávisí na z, je prušené prstedí pt vlnvd. V pípad slabé pruchy se mdy nvéh vlnvdu pnkud liší d md neprušenéh vlnvdu a bdržíme vztah pr pravu knstanty šíení. Peridická prucha Peridické struktury jsu významné v ad praktických aplikací. Aby dšl k efektivní interakci mezi mdy, musí být splnna tzv. pdmínka synchrnizace fáze (je ekvivalentní Braggv pdmínce).

4 Peridicku pruchu bvykle rzlžíme d Furiervy ady a tak bdržíme systém vázaných rvnic ve frm, která je výhdná k ešení. Braggvská mížka na vlnvdu mže zpsbit vazbu mezi stejnými mdy šíícími se ve stejných i paných smrech. Pmcí terie vázaných md žeme snadn ppsat draz d takvé mížky i knverzi mezi rznými mdy. ást 5. Vazba mezi vlnvdy Struktura tvená dvma stejnými rvnbžnými vlnvdy umístními blízk sebe že služit jsu vazební len. Mdy symetrickéh vazebnéh lenu mají symetrický a antisymetrický prfil. Jejich interferencí snadn vysvtlíme peridické pelévání výknu z jednh vlnvdu d druhéh. Alternativn mžeme ppsat vazební len pmcí vázaných rvnic a jich ešení. Optický smrvý vazební len je pasivní prvek, který služí k definvanému rzdlení vstupníh výknu d výstupních kanál. ást 6. Vstupní a výstupní leny Základní charakteristiky tcht len jsu úinnst vazby a vazební ztráta. ímá fkusace se nejastji pužívá v labrati pr navázání svtla z nap. plynvéh laseru d vlnvdu. i pímém navázání je výstup z plvdivéh laseru pím následván vstupem vlnvdu. Hranlvý vazební len se nejastji pužívá v labrati k navázaní neb vyvázání svtla z planárníh vlnvdu a k urení knstant šíení md danéh vlnvdu. ížvý vazební len: mížka zpsbí interakci mezi dpadající vlnu a mdem vlnvdu. Existují i další techniky, nap. úžený vlnvd, umžující úinný pens výknu z jednh vlnvdu d druhéh. které z výše uvedených metd lze využít také pi pímém mení ztrát vlnvd. Lekce II - Technlgie výrby ptických vlnvd a vláken Lekce bsahuje struný pehled vybraných metd služících k výrb ptických vlnvd a vláken. Techlgie pužívané pi výrb planárních vlnvd: metdy depzice tenkých vrstev naprašvání depzice z rztk plymerizace

5 difúze CVD intvá výmna intvá implantace dstranní nsitel nábje epitaxní rst Výrba trjrzmrných prvk: kmbinuje výše uvedené metdy s litgraficku techniku a leptáním Výrba ptických vláken se skládá z (i) výrby prefrmy, nap. pmcí mdifikvané chemické depzice z plynné fáze (MCVD), a (ii) vlastníh vytahvání vlákna z prefrmy. Lekce III - Ovládání svtla mdulátry Abychm mhli pmcí svtelných vln penášet infrmace, musíme definvaným zpsbem mdulvat charakteristiky vln. Všimneme si tí základních typ mdulátr. Elektrptické mdulátry Elektrptický jev je zmna indexu lmu zpsbená pilženým elektrickým plem. Vysvtlení: pilžení elektrickéh ple zpsbí perzdlení vázanéh nábje a pípadn mírnu defrmaci krystalvé mížky. Výsledek: djde ke zm ptických vlastnstí prstedí. Oekáváme, že perzdlení nábj bude záviset na pmru intenzit pilženéh ple a ple uvnit atmu. Fenmenlgický ppis elektrptickéh jevu vychází z fenmenlgickéh ppisu aniztrpníh prstedí (pmcí tenzru impermitivity) a pedpkladu závislsti impermitivity na pilženém elektrickém pli. Rzlišujeme Pckelsv jev (lineární elektrptický jev) a Kerrv jev kvadratický elektrptický jev). V centrsymetrických krystalech nedchází k Pckelsvu jevu. Planární vlnvdný elektrptický mdulátr mže využívat Pckelsvu jevu k mdulaci fáze, intenzity neb plarizace. Machv-Zehnderv mdulátr intenzity: v jednm neb bu ramenech Machv-Zehnderva interfermetru je umístn prstedí vykazující Pckelsv jev. íklad: Integrvaný Machv-Zehnderv mdulátr intenzity mže služit jak senzr pr mení vyskéh naptí. íklad: Elektrptický mdulátr intenzity mže být zalžen i na vazb mezi vlnvdem a laditelnu strukturu, která umžuje šíení pvrchvých plazmn.

6 Elektrptický smrvý vazební len: jedná se ptický smrvý vazební len, ve kterém je elektrptický jev pužit ke zm indexu lmu jedntlivých vlnvd. Takt je mžné aktivn mnit (pmcí pilženéh naptí) rzdlení vstupníh výknu d výstupních kanál. Elektrptický smrvý vazební len mže služit i jak laditelný frekvenní filtr. Pmcí elektrptickéh jevu mžeme vytvit i peridické mdulace indexu lmu a tak nap. umžnit Braggvu difrakci záení. Elektrpticku zmnu indexu lmu lze také využít v pepínai pužívajícím úplný draz. ležitým praktickým parametrem mdulátr je spínací as, který suvisí se šíku pásma. Kapalné krystaly (LCD) jsu kapaliny, ve kterých existuje urité uspádání mlekul. Mlekuly mají dutníkvý neb diskvý tvar. Dsledkem je silná aniztrpie mechanických, elektrických, magnetických i ptických vlastnstí. Jednsé kapalné krystaly: pmcí pilženéh ple mžeme mnit smr ptické sy. Suvisející zmna indexu lmu mže být využita pi knstrukci vlnvdné spína. LCD panely využívají rtaci plarizace svtla pi prchdu prstedím ve kterém rientace kapalných krystal vykazuje šrubvicvé stení. Akustptické mdulátry Ftelastický jev je zmna indexu lmu prstedí vyvlaná mechanickým namáháním. Akustptický jev je zmna indexu lmu prstedí pi prchdu zvuku. Fenmenlgický ppis akustptickéh jevu vychází z fenmenlgickéh ppisu aniztrpníh prstedí (pmcí tezru impermitivity) a pedpkladu závislsti impermitivity na tenzru defrmace. Defrmace prstedí je dána prcházející akusticku vlnu. i interakci ptické rvinné vlny s akusticku rvinu vlnu dchází k Braggv difrakce ptické vlny. V tmt pípad je zakázán vícenásbný rzptyl. Debyev-Searsv (Ramanv-Nathv) rzptyl nastává, pi interakci ptické rvinné vlny s úzkým akustickým svazkem. V tmt pípad je vícenásbný rzptyl pvlen. Braggvu difrakci lze ppsat pmcí ásticvéh mdelu interakce ftnu a fnnu a aplikací zákn zachvání energie a hybnsti. Braggva difrakce v aniztrpním prstedí: vlnvý vektr difraktvané vlny nemusí mít velikst vlnvéh vektru dpadající vlny. i Braggv difrakce na akustickém svazku se pužívají dv uspádání s malým Braggvým úhlem

7 s velkým Braggvým úhlem. Pmcí terie vázaných md lze dvdit vztahy pr difrakní úinnst pr b uspádání. Pkud je intenzita zvuku dstate malá, je úinnst úmrná intenzit zvukvé vlny. Tét vlastnsti je mžné využít pi knstrukci akustptických mdulátr intenzity. Braggvu difrakci je mžné využít pi knstrukci deflektru (mní smr záení). Ke zlepšení šíky pásma je mžné využít ple mni (generují akusticku vlnu) s psunutu fází. V prvcích integrvané ptiky se uplatuje pvrchvá akustická vlna (SAW). Spektrální laditelný filtr: Braggva difrakce mže být využita ke filtrvání ptické vlny slžené ze širkéh spektra vlnvých délek. Spektrální analyzátr: pdbn mže být ptická vlna slžená z rzných vlnvých délek rzlžena d mnchrmatických vln šíících se v rzných smrech, a tak uren frekvenní spektrum. Magnetptické mdulátry Magnetptický jev je zmna ptických vlastnstí prstedí zpsbená ilženým magnetickým plem. vdn iztrpní magentptické prstedí se p pilžení magnetickéh ple zmní v aniztrpní. Takvé prstedí zpsbuje stáení rviny plarizace svtla šíícíh se ve smru pilženéh magnetickéh ple (tzv. Faradayv jev). Optická aktivita je reciprký jev - brácení smru šíení vlny brátí smysl stáení rviny plarizace. Naprti tmu Faradayv jev je nereciprký jev - brácení smru šíení vlny nezmní smysl stáení rviny plarizace. Faradayv jev nalézá využití zejména pi knstrukci ptických izlátr. Lekce IV - Zdrje a detektry záení pr IO Opakvání: plvdie Energetické hladiny plvdi se shlukují d skupin tsn uspádaných hladin, které se nazývají pásy. Neuplatují-li se tepelné excitace, jsu tyt pásy bu pln bsazeny neb úpln prázdné. Elektrny a díry: pi tepelné neb ptické excitaci mže elektrn získat energii, která zpsbí jeh peskk z valenníh pásu d vdivstníh pásu. Ve valenním pásu zanechá díru. Ve vlastním plvdii jsu kncentrace elektrn a dr ttžné. Plvdi typu n je dtván tak, že kncentrace phyblivých elektrn je mnhem vyšší než kncentrace dr. Plvdi typu p je dtván tak, že kncentrace dr je

8 mnhem vyšší než kncentrace phyblivých elektrn. Degenervaný plvdi: Fermih hladina leží uvnit vdivstníh neb valenníh pásu. echd p-n. Jedná se pechd mezi rzn dtvanými blastmi téhž materiálu. V blasti pechdu vzniká chuzená vrstva, nephyblivé nábje zpsbí vznik vnitníh ple. P pilžení naptí v pímém smru djde k injekci minritních nsi. P pilžení naptí ve zptném smru djde k mezení tku majritních nsi. Luminiscenní didy (LED) LED s n pechdem: plvdivé materiály mhu emitvat záení v dsledku elektrn-drvé rekmbinace. Th lze dsáhnut pkud zapjíme echd n v pímém smru. P pilžení naptí djde k injekci elektrn d blasti p pechdu a k záivé rekmbinaci. innst plšn vyzaující LED je mezena zejména úplným drazem na rzhraní mezi plvdiem a klním prstedím. LED pracují ve spektrálním bru d blízké ultrafialvé blasti d infraervené blasti. Pužívané materiály pr rzné spektrální blasti jsu v prezentaci shrnuty frmu diagramu. LED s dvjitu heterstrukturu: využívají se dva pechdy mezi dvma plvdii, každý má jinu šíku zakázanéh pásu. Tímt zpsbem je mžné zredukvat tlušku aktivní blasti a tak snížit prahvu hdntu prudvé hustty. Také je takt mžné mezit svtelný svazek na aktivní blast. Výhdu je vyšší zesílení. Spektrální charakteristiky LED lze stanvit pužitím terie pímé mezipásvé emise. LED pr ptické vláknvé kmunikace: v lkálních sítích, pr eknmijší prvz, kdy nevadí vtší šíka áry, se využívají LED se dvjitu heterstrukturu. Gemetrie zahrnuje jak plšn vyzaující LED tak hranv vyzaující LED. Zpsb vazby mezi LED a vláknem záleží na pužité gemetrii. Lasery Klívé pjmy pi innsti laseru: inverzní ppulace a zptná vazba Interakce svtla s atmy: absrbce, spntánní emise, stimulvaná emise Stimulvaná emise: emitvaný ftn má stejnu fázi, smr, plarizaci a energii jak píchzí ftn. Vznik inverzní ppulace a stimulvaná emise: 1. erpání 2. rychlý pechd na metastabilní hladinu 3. vznikne inverzní ppulace 4. stimulvaná emise

9 Aplikace stimulvané emise - ptický zesilva. Píklad: EDFA - erbiem dpvaný vláknvý zesilva. Laservá dida (LD). Pdbn jak v pípad LED je zdrjem energie elektrický prud injektvaný d pechdu p - n. Na rzdíl d LED, kdy je záení generván spntánní emisí, LD generuje záení pmcí stimulvané emise. Zptnu vazbu tví bvykle štpné krystalvé plchy. Uvážíme-li draz na cht plchách a šíení záení v reznátru, mžeme dvdit amplitudvu a fázvu pdmínku laservých scilací. Z pdmínky bdržíme vztah pr prahvý prud. LD s dvjitu heterstrukturu - mají bdbné výhdy jak LED s dvjitu heterstrukturu. Zejména dchází k významnému snížení prahvéh prudu. Charakteristiky LD jsu ureny zejména tmit faktry: Závisí zejména na spektrální šíce, uvnit které má aktivní prstedí keficient zesílení vtší než keficient ztrát. Ta je pr plvdivé lasery relativn veliká. Délka reznátru je pdstatn menší než u jiných typ laser. Frekvenní vzdálenst susedních md reznátr je relativn velká. Hmgenní a nehmgenní rzšíení áry. Skákání md. LD pr ptické vláknvé kmunikace: typické vlastnsti a pužívané materiály pr rzné spektrální blasti jsu v prezentaci shrnuty v tabulce. Laser s rzprsteným Braggvým reflektrem (DBR): zptná vazba je dsažena pmcí braggvské mížky na vlnvdu. Laser s rzprstenu zptnu vazbu (DFB). Pdbn jak DBR pužívá braggvsku mížku na vlnvdu. Zde však blast s mížku je ttžná s aktivní blastí. Laser se štípanu zdvjenu dutinu (C3): jedná se sustavu se dvma reznátry, pužívá se pr mezení ptu reznanních frekvencí. Pdmínka reznance musí být splnna v bu reznátrech. Laditelné lasery: pužívají spektráln laditelný zpsb zptné vazby. Nap. DBR blast jejíž index lmu se ladí pmcí zmny kncentrace vlných nsi nábje (prcházejícím prudem). Laser s kvantvu jámu: Pkud je tluška aktivní vrstvy dstate malá, zaínají hrát významnu rli prstrvé kvantvé efekty. Prtže aktivní vrstva ve dvjité heterstruktue má menší šíku zakázanéh pásu než klní prstedí, struktura psbí jak kvantvá jáma. Laser s mnhnásbnu kvantvu jámu: Keficient zesílení lze zvýšit pužitím paraleln uspádaných kvantvých jam. VCSEL (mikrlaser): Jedná se laser s mnhnásbnu kvantvu jámu uvnit vertikálníh reznátru. Zptná vazba je dsažena pmcí systému tenkých vrstev. innst DBR a VCSEL lze výhdn ppsat pmcí terie vázaných md.

10 Ftdidy Ftdetektry pemují ftnvý tk na elektrický prud. Vlastnsti detektr ppisuje kvantvá úinnst citlivst dba dezvy Všimneme si základních typ plvdivých ftdetektr: ftdida p-n ftdida p-i-n lavinvá ftdida Lekce V - Vybrané aplikace a trendy Prstencvé reznátry (integrvané kruhvé reznátry) K reznanci dchází pi splnní fázvé pdmínky. Ple uvnit prstence mže být excitván v reznanci a pak také dchází k zesílení intenzity. Je-li reznátr vázán s vlnvdem, v reznanci dchází k výraznému zvtšení grupvéh zpždní (tzv. pmalé svtl). Vazba mezi reznátrem a vlnvdem mže být ppsána fenmenlgicky pmcí vazebních keficient. Fyzikáln tyt keficienty lze dvdit pmcí terie vázaných md (aplikvané na vazbu mezi dvma vlnvdy) Pkud reznátr vykazuje ztráty, mže djít k tzv. kritické vazb. Tat nastává, pkud keficient ppisující vazbu mezi vlnvdem a reznátrem je pesn rven keficientu ppisujícímu vnitní ztráty v reznátru. V pípad kritické vazby je tak všechen vstupní výkn ztracen v reznátru. Ftnické krystaly (PhC) zná peridická prstedí (jsu uvedeny píklady) jsu významná v ad praktických aplikací. Ftnické krystaly vzniknu jak peridické uspádání blastí s rzným indexem lmu. Svtl se tedy šíí v prstedí s peridickým rzlžením indexu lmu. Ftnické krystaly mhu vykazvat zakázané pásy. Svtl frekvenci uvnit ftnickéh zakázanéh pásu se nemže šíit v jistých smrech (neb žádných smrech) uvnit krystalu. Pr ešení MR je výhdné uvažvat ektrmagnetizmus jak prblém vlastních hdnt uritéh perátru. Získaný perátr je hermitvský.

11 Pr vlastní funkce peridickéh hermitvskéh platí Flquetv-Blchv terém: vlastní funkce mají tvar rvinné vlny mdulvané peridicku bálku. sledkem je existence pásvéh diagramu pr PhC. Kvalitativn rzebereme jednrzmrné (1D) PhC. Každý 1D krystal má zakázaný pás. Braggv reflektr lze pvažvat za 1D PhC které 2D a 3D krystaly mají úplný zakázaný pás (3D zídka). Uvedeme íklady píklady 2D a 3D PhC. Pmcí plvdivých krystal mžeme vládat phyb elektrn. Pmcí ftnických krystal mžeme vládat šíení svtla. Pruchy v PhC. Zakázaný pás mžeme využít ke knstrukci reznátru. Pruchy v PhC: bdvé pruchy - reznátry (lasery) arvé pruchy - vlnvdy Výhdy úplnéh zakázanéh pásu - prušená symetrie vlnvdu mže zpsbit puze drazy. Tyt lze však vhdn minimalizvat. Takt lze nap. vytvit bezeztrátvý hyb vlnvdu. Pmcí PhC mžeme vést svtl ve vzduchu. Princip je využit pi knstrukci tzv. mikrstrukturních vláken. Výhdy: snížení absrpních ztrát redukce nelineárních jev žeme penášet vyské intenzity Kmbinací bdvých a arvých pruch v PhC mžeme vytváet vylevací filtry a vhdn nastavit jejich spektrální charakteristiky. Nelineární filtry v PhC: spektrální charakteristiky lze ladit pmcí nkteréh z nelineárních jev. Další gemetrie: Prtže výrba 3D PhC je kmplikvaná, pzrnst se sustedila také na 2D PhC v planárních vlnvdech (membránách). Krm mikrstrukturních vláken existují další typy speciálních vláken. Nanreznátry s vyským initelem kvality (Q) Reznátry s malým efektivním bjemem V a vyským Q jsu ptebné v ad aplikací: miniaturní senzry rzných fyzikálních veliin filtry s vyským rzlišením lasery s nízkým prahvým prudem epínae

12 frekvenní knvertry Ftnické senzry s nanreznátrem: vlnvdem (vláknem) je piveden signál k reznátru. Spektrální závislst prpustnsti (typicky stré minimum, zpsbené reznancí) závisí na indexu lmu prstedí klem reznátru. Na zmnu indexu lmu lze usudit ze zmny plhy spektra. Citlivst senzr závisí na typu nanreznátru. Nejslibnjší výsledky pskytují reznátry v PhC a reznátry, které pdprují tzv. WGM - mdy šeptající galerie (mikrprstence, mikrdisky apd.)