NÁVYKOVÉ LÁTKY A ZÁVISLOST U DTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH

Transkript

1 NÁVYKOVÉ LÁTKY A ZÁVISLOST U DTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH Problém s návykovou látkou se mže vyskytnout v každé rodin. Je pravda, že nkteré dti mohou být ohroženy více, a jiné mén, ale naprosto chránn není nikdo. V posledních nkolika desetiletích se tak výskyt závislostí na návykových látkách stále zvyšuje. Tyto problémy nemají jedinou píinu. initele, zvyšující riziko návyku mžeme najít u: 1. dít nebo dospívající duševní poruchy a poruchy chování (porucha pozornosti s hyperaktivitou zvláš riziková nároky na dít je teba pizpsobovat jeho možnostem), setkání s návykovými látkami v mladém vku, dlouhodobé bolestivé onemocnní, perinatální nebo postnatální poškození mozku, nedostatek dobrých copingových technik, nedostatek dovedností v mezilidských vztazích, nízké sebevdomí, nižší inteligence, strach a úzkost (návyk mže vzniknout jako dsledek pokusu odstranit strach a úzkost, je dležité dít nauit tíživé situace zvládat konstruktivním zpsobem). 2. rodina nejasná pravidla týkající se chování dítte, nedostatek asu na dít (zanedbané/deprivované dít se nemá kde nauit dležitým sociálním dovednostem, nemá mu kdo poskytnout kvalitní, mezilidský vztah, nikdo mu nenabídne lepší možnosti), nesoustavná pée nebo naopak pehnaná písnost, nedostatené citové vazby, manželský konflikt, zneužívání návykových látek leny rodiny (vliv jak ddinosti tak rodinného prostedí, statistiky jasn prokazují vyšší výskyt problém s návykovými látkami u dtí rodi, jež pili, kouili, nebo zneužívali jiné návykové látky), špatné spoleenské a duševní fungování rodi, duševní choroba rodi, chudoba i nezamstnanost, sexuální zneužití v rodin, vychovávání pouze jedním rodiem, život bez rodiny a domova, asté sthování. 3. škola neexistuje systematická prevence, škola nespolupracuje s rodii event. relevantními organizacemi a institucemi v okolí, neprosazují se pravidla týkající se návykových látek, návykové látky jsou snadno dostupné, uitelé jsou vnímáni jako nepátelští i lhostejní, problémoví žáci jsou zesmšováni a ponižováni (špatná pozice v kolektivu vrstevník je už tak dost složitá, je proto teba aby si rodie a uitelé uvdomili možnosti dítte a dali mu pocítit i úspch), atmosféra ve škole postrádá nabídku pozitivních hodnot, neexistuje návaznost na kvalitní mimoškolní aktivity (zahálka je matkou híchu) 4. vrstevníci mají problémy s autoritami a rebelují, antisociální chování, pozitivní postoj k návykovým látkám, zesmšují dít nebo snižují jeho sebevdomí 5. spolenost návykové látky jsou dostupné a nabízené (reklama), nízké zdanní, nízká cena, chudoba, nedostatek píležitostí, náhlé zmny, nedostatená zdravotní a sociální pée, nedostatené vzdlání a možnost uplatnní, spoleenské normy a zákony a jejich postoj, neinformovaní nebo lhostejní politici, chudoba, rasová nebo jiná diskriminace, kriminalita (násilí rodie by mli dti chránit ped vysloven negativními vlivy a nemlet k nepíznivé situaci ve spolenosti). Povaha závislostí se mezi dtmi a dosplými píliš neliší. Oproti dosplým závislým jsou pro dtský a adolescentní vk však typické nkteré charakteristiky drogové závislosti:

2 1. závislost se z prvních experiment rozvíjí rychleji, vzhledem k nezralosti organismu i psychiky s sebou nese závažnjší rizika a horší prognózu 2. je teba více brát v úvahu rodinné a vrstevnické interakce a zejména zvýšené riziko závislosti u sourozenc nemocného jedince 3. je vhodné použít kombinaci nkolika rzných léebných postup, vetn arteterapie, muzikoterapie, relaxaních technik, jógy 4. do terapie je teba zahrnout rodie závislého 5. pro dtství a dospívání je typická tendence testovat hranice, riskovat, experimentovat 6. je teba vzít v úvahu typické zaostávání dtí a dospívajících pi osvojování si sociálních dovedností a pracovních návyk v oblasti vzdlání 7. v terapeutické komunit i pi ústavní léb vyžadují více individuálního kontaktu 8. dlouhodobá prognóza problém je píznivjší než krátkodobá, souvisí i s pirozeným procesem zrání ale i vasnou intervencí Co to vlastn závislost je: psychický nebo fyzický stav vyznaující se zmnami v chování a dalšími reakcemi, které vždy zahrnují nutkání užívat drogu opakovan pro její prožitkové úinky a také proto, aby se zabránilo vzniku nebo trvání nepíjemných stav vznikajících pi nepítomnosti drogy v organismu. Tj. nejen vázanost k látce event. innosti ale i nutkání škodlivou návykovou innost vykonávat. Mže vzniknout na jakémkoliv podntu, který má v dsledku své dostupnosti v konkrétní tíživé situaci funkci úlevnou, a to snadno, okamžit a zaruen. Odvádí lovka od veškerých ostatních inností a aktivit, vše se díve nebo pozdji zane vztahovat k závislosti. Závislost postupem asu pestává být píjemná, závislý jedinec je v pozici lovka, který se jí odevzdal - má pocit, že nemá dost sil jí odolávat a pekonat. Vždy je teba odlišit syndrom závislosti od: 1. akutní intoxikace pechodný stav po aplikaci psychoaktivní látky, vedoucí k poruchám na úrovni vdomí, poznávání, vnímání, emotivity nebo chování, bez souasných vážnjších nebo trvalejších problém 2. škodlivé užívání - vzorec užívání, poškozující zdraví tlesné nebo duševní 3. odvykací stav rzn závažné a kombinované symptomy po vysazení látky po tom, co byla dlouhodob nebo opakovan užívána 4. psychotická porucha vzniklá bhem nebo bezprostedn po požití látky, projevující se živými halucinacemi, zámrnou osob, bludy, vztahovaností, psychomotorickými poruchami, abnormálními emocemi. Trvá nejmén 48 hodin a nejvíce 6 msíc. Nejastjšími objekty návyku dtí a dospívajících jsou: 1. Alkohol jednoduchá chemická látka která snadno proniká k rzným orgánm vetn mozku, spolu s tabákem je zdrojem nejvtších zdravotních škod, pro dti a dospívající je zvláš škodlivý nebo jejich organismus se s ním ješt nedokáže úspšn vyrovnávat a i malé dávky alkoholu mohou vést k otrav (pro dosplé je bezpenou dávkou cca 20g lihu za den, tj. jeden pl litr piva nebo dv deci vína). Návyk na alkohol se u mladých lidí vytváí velmi rychle, navíc vstupuje do nebezpených interakcí s vtšinou psychofarmak i bžných lék. Patí spolu s tabákem, drogám z konopí, tkavými látkami, tlumivými léky a taneními drogami mezi tzv. prchozí (gateway) drogy, tj. asto od nj dti pechází k látkám ješt nebezpenjším. Krom možnosti vzniku závislosti a akutní otravy jsou rizikem úrazy, suicidální tendence, sexuální zneužívání, násilná trestná innost, duševní nemoci a povahové zmny apod.

3 V R je dvod k obavám zejména kvli dostupnosti alkoholu a všudypítomné reklam. 2. Opiáty opium, morfin, kodein, heroin. Krom rychlého rozvoje závislosti hrozí u tchto látek i pedávkování, tedy tžká otrava asto se smrtelnými následky. Na opiáty snadno roste tolerance, takže k dosažení stejného úinku se musí zvyšovat dávka drogy. V odvykacích krách se asto používá methadon nebo buprenorfin, které mají mírnjší ale déle trvající odvykací píznaky. Charakteristické jsou, krom zdravotních obtíží, krádeže jako dsledek zvýšených finanních nárok. Droga psobí tlumiv. 3. Kannabinoidy marihuana, hašiš, piemž obsah úinných látek (tetrahydrocannabinolu) v hašiši je vtší, až desetinásobný, a látky pocházející z konopí jsou samy o sob mnohem jedovatjší než alkohol. Mají tendenci ukládat se dlouhodob v tle a psobit tak adu psychických i fyzických problém. Závislost se však rozvíjí relativn pomalu. Nebezpené jsou pedevším pro jedince psychicky labilní, s chorobami obhového a imunitního systému, pinášejí sociální rizika (podráždnost až sklon k násilnostem nebo naopak apatie, poruchy pamti, zhoršená schopnost orientace, nezodpovdnost apod.). Užívání marihuany nevede pímo k užívání drog jiných, riziko je tímto však pronikav zvýšeno. Konopí je u nás nejrozšíenjší ilegální drogou, mezi dospívajícími s ní má zkušenost více než tetina osob. Zdravotní škody, které se mohou projevit až po letech, vedou k podceování a zlehování rizik souvisejících s konopím. 4. Tlumivé látky sedativa, hypnotika, je jich celá ada. Všechny mají vedlejší úinky a naprostá vtšina z nich zpsobuje návyk (který nebývá tak nápadný, jako návyk u jiných druh drog), piemž barbiturátové léky jsou považovány za nejnebezpenjší. U dtí a dospívajících se závislost na tlumivých látkách neobjevuje tak asto, vtšinou jako doprovod závislosti na látkách jiných skupin. Píznaky jsou kolísání nálady, poruchy orientace, pozdji poruchy výživy a spánku a další. Život jedince mže být ohrožen pedevším vysokými dávkami, dále pak nehodami a úrazy. 5. Organická rozpouštdla jsou velmi nebezpená, asto jejich zneužívání provázejí nevratná poškození orgánových systém (poruchy krvetvorby, dýchání, riziko poškození mozku) a smrtelné otravy. Jsou relativn snadno dostupné, avšak ne tolik rozšíené. Závislost se rozvíjí rychle a snadno. Vtšina pozdji pejde k látkám jiným, jen malé procento u rozpouštdel zstane. 6. Stimulancia pervitin, amfetamin, efedrin, fermetrazin, kokain, kofein. Jedná se o látky budivé, povzbuzující nejen psychický výkon ale i tlesný, který je po doznní úinku vystídán útlumem, nkdy i úzkostmi a depresí. Mezi nejnebezpenjší patí pervitin a kokain, které se mohou bu šupat nebo aplikovat nitrožiln. Nejvtší riziko spoívá v rychlém vzniku závislosti, vysokém nebezpeí otravy a pro spolenost nebezpeném nepedvídatelném a asto násilném chování pod vlivem drogy. Tyto drogy, a zejména kokain, jsou však velmi drahé, a nejsou tak u dtí a dospívajících typické. 7. Halucinogeny MDMA (extáze) a LSD. Pi akutní intoxikaci, projevující se halucinacemi a abnormálním chováním, hrozí selhání krevního obhu, jaterní poškození, epileptické a jiné záchvat, po odeznní následuje asto deprese, úzkostné stavy a sebevražedné myšlenky i tendence. Pi kombinaci s jinými návykovými látkami jsou úinky tchto syntetických drog ješt závažnjší. Závislost se vytváí pouze psychická, nikoliv fyzická. Mezi zejména dospívajícími jsou velmi rozšíené, asto považované za tzv. rekreaní drogy. 8. Tabák závislost asto vzniká práv v období dtství a dospívání, a a se úinky neprojevují tak rychle a dramaticky, je prokázáno že na následky kouení v R umírá denn kolem 60 lidí. Tabákový kou obsahuje množství škodlivin, návykový však je

4 jedin nikotin. Vytvoení psychické závislosti na kouení usnaduje cestu k jiným drogám, které je možné kouit (heroin, hašiš apod.). Dlouhodobé následky zahrnují nádorová onemocnní, choroby dýchacího a obhového systému, poškození žaludku a další. Bez rizika nejsou ani pasivní kuáci, asto z ad dtí. 9. Anabolika nezneužívají se pro své bezprostední psychoaktivní úinky, vliv na psychiku však mít mohou. Jsou velmi návykové, a ve spojení s namáhavým sportovním výkonem nebezpené zdraví a nkdy i životu. 10. Hráství asto spojováno pedevším s patologickým hrástvím, tj. s hrou o peníze, jež ovládá život postiženého na úkor sociálních, materiálních, rodinných a pracovních hodnot a závazk. V dtství a dospívání se však pedevším jedná o nadmrné hraní poítaových her, trávení dlouhých asových úsek na internetu, poítae apod. To není tak škodlivé, na zdraví psychickém i fyzickém však stopy zanechává (u dtí zejména prvek násilí v poítaových hrách, dlouhodobé sezení, neobjektivní informace o mezilidských vztazích, sexualit, drogách a svt vbec). Poítae nevyvolávají závislost v pravém slova smyslu náruživé chování ve vztahu k poítam a internetu se však závislosti mže podobat (potíže v sebeovládání, odvykací syndrom, rst tolerance, zanedbávání jiných potšení apod.) Intervence smující k pomoci závislému dítti i dospívajícímu závislému na nkteré (nebo nkterých) z výše uvedených drog je zpravidla iniciována rodii i nejbližšími rodinnými píslušníky nemocného. Mezi obecné známky užívání návykových látek, zejména v dospívání, patí: 1. piznání užívání drog 2. užívání je prokázáno pi lékaském vyšetení 3. droga nebo její zplodiny se prokáží pi laboratorním vyšetení 4. o užívání jsou informováni spolužáci, sourozenci, pátelé, uitelé, okolí 5. u dítte se najdou pomcky k aplikaci drog 6. jizvy po vpiších v prbhu povrchových žil 7. dít má pátele nebo známé závislé na drogách 8. z dítte se stává odborník na drogy 9. objevují se krádeže 10. nevysvtlitelné útky z domova 11. ztráta dobrých pátel, uzavírání se do sebe 12. zdraví upadá 13. narstající poteba penz 14. zanedbávání pée o zevnjšek 15. zhoršení prospchu, neomluvené hodiny a pozdní píchody 16. nespolehlivost 17. nevolnost, zvracení, zmna jídelních návyk 18. náladovost, podráždnost, nesoustednost, poruchy pamti 19. úzkosti, deprese 20. nadmrná aktivita, apatie, nebo jejich stídání 21. tajnstkáství 22. náhlé zhoršení chování 23. ztráta kvalitních zájm Reakce rodi, by v ideálním pípad mla vypadat následovn:

5 1. osvojit si postoj tough love, neboli tvrdá láska, tj. dobrý vztah k dítti a snaha pomoci spojená s cílevdomostí a pevností (neplatit dluhy, neomlouvat, neumožovat drogovou závislost) 2. o problému hovoit s leny rodiny, páteli dítte, odborníky; tj. najít si spojence 3. ztžovat a komplikovat braní drog, odmovat zmnu k lepšímu, vytvoit situaci, kdy je pro dít výhodnjší abstinovat 4. pokraovat v komunikaci s díttem (lovku pod vlivem drogy nemá smysl domlouvat, vhodnou dobou je doba odvykacích potíží, kocovin a dojezd) 5. trávit s díttem více asu, mít pehled, kde je a co dlá, avšak neupednostovat ho ped jeho sourozenci (i oni jsou ohroženi, trpí problémem v rodin, potebují zájem a as rodi) 6. pomoci mu odpoutat se od nevhodné spolenosti, zmnit prostedí 7. spolupráce v užší i širší rodin 8. být dítti dobrým vzorem (tj. myslet i na vlastní duševní a fyzické zdraví) 9. vyhledat odbornou pomoc a poradenství pro sebe a rodinu, jestliže dít samo pomoc odmítá (do 18 let je však rodiovská odpovdnost spojená i s pravomocemi, a rodi mže trvat na léb i když s ní pacient nesouhlasí) Pokud dít nemá zájem o lébu, je nkolik možností jak reagovat. Vyhledat odbornou pomoc, motivovat dít ke zmn, využít doby krize k nabídce pomoci, nenechat se odradit odmítnutím a opakovat nabídku pomoci, jakoukoliv ochotu k léb oceovat. S žádostí o pomoc se tito mohou obrátit na nejrznjší instituce: lékaskou pomoc, služby telefonické, zpravidla anonymní pomoci, poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, ambulantní ordinace dtské a dorostové psychiatrie, specializovaná zaízení, protialkoholní a protitoxikomanická oddlení, terapeutické komunity (pijímají pacienty zpravidla od 18 ale nkdy i od 15 let), sociální odbory mstských úad, policie apod. Nadji na zdar léby zvyšuje: 1. vasnost 2. spolupráce rodiny 3. dlouhodobá spolupráce s léebným zaízením 4. kvalitní léebný program 5. pimená spolupráce pacienta 6. skutenost, že pacient netrpí jinou duševní poruchou Formy léby drogové závislosti jsou rzné: 1. jednorázová, krátká intervence porada, krizová intervence, krátkodobá léba. Omezené poradenství s cílem zmnit pacientovo chování. Mže být úinná, je-li poskytnuta vas, je možnost spolupráce s rodii. Jedná se spíše o poskytnutí informací o zdravotních rizicích závislosti, posílit nadji a pesvdení že zmna je možná, rozhovor o životním stylu a úloze drog v život dítte, navázání spolupráce s rodinou, jasné doporuení abstinovat, motivaní rozhovor, terapeutický kontrakt a dohoda o léebných cílech event. doporuení úasti ve svépomocné organizaci typu AA nebo AN. 2. ambulantní dít zstává ve svém prostedí, k lékai jen dochází (to pináší výhody i nevýhody), opt je dležitá spolupráce s rodinou.

6 3. ústavní léba výhodou je možnost nepetržité odborné pée, radikální zmna prostedí, nevýhodou pak finanní a organizaní náronost, odtrženost od reálného života. Neexistuje postup, který by zaruil úspch se stoprocentní jistotou. Léba však rozhodn smysl má, dává nadji na úspch. A pi delším asovém odstupu bývají výsledky povzbuzující. Moderní léba závislostí funguje na základ principu matching, tj. piazení cílené intervence uritému typu pacienta. Proto se postupy asto kombinují, postupuje se metodou pokus-omyl, doporuuje se spolupráce s více léebnými zaízeními najednou. Mezi prvky moderních léebných postup patí: 1. detoxifikace 2. práce s motivací, tj. posun od nezájmu o zmnu k rozhodování, rozhodnutí, jednání, udržování a pípadn i pi recidiv. 3. psychoterapie, individuální (aktivní terapeut) nebo skupinová (vzájemná emoní podpora) 4. rodinná a manželská terapie (získávání len pro terapii, práce s relevantními lidmi v pacientov okolí, edukativní psobení a nácvik, zlepšování životního stylu rodiny, práce se vztahy v širší rodin, využití motivaního efektu rodiny, terapeutický kontrakt, zvládání recidivy, práce s rodinnými rituály a tradicemi, poskytování si radosti apod.) 5. poradenství a sociální pomoc 6. nácvik sociálních a jinak relevantních dovedností 7. intervence týkající se životního stylu 8. relaxaní techniky 9. prevence recidiv a jejich pípadné zvládání 10. terapeutická komunita (jasná pravidla, kolektivnost, strukturovanost, sociální uení, vzájemnost a emocionální podpora apod.) 11. svépomocné organizace 12. farmakoterapie (snaha vyhnout se lékm vyvolávajícím závislost, nejastji používané jsou vitamíny, doplky stravy, substituní léba, podprná medikace pro usnadnní terapeutického vztahu, senzitizující preparáty, apod.) 13. dlouhodobé sledování, toxikologické kontroly, dispenzarizace Postupy vhodné a uplatované u dtí se podobají tm, uplatovaným u dosplých s tím rozdílem, že dtský pacient je jen zásti schopen orientace, snahy a sebeízení tak, jak to psychoterapeutické postupy vyžadují, a je proto více odkázán na pomoc a vedení zvnjšku. Také je teba dbát na individualitu dítte, jedinenost problému i kontextu. Cílem je pestavba rizikových oblastí prostedí, podpora zdravého a hodnotov zakotveného sebeurení jedince v jeho osobním a vztahovém vývoji. V psychoterapii závislosti postupujeme následujícím zpsobem: 1. vyproštní pacient je nucen zbaven možnosti píjmu návykové látky i vykonávání návykové innosti, je teba tlu umožnit aby se pirozenou cestou zbavilo škodliviny a fyziologicky peladilo zpt na fungování bez drogy. Na míst je intenzivní emocionáln a motivan zamená podprná léba, poradenství a vedení pro leny

7 rodiny, pimené sugestivní a racionální apely na dít, metody rodinné terapie odpovídající potebám. 2. vyzbrojení pestavba postoj a zpsob chování vi droze, praktický nácvik vyhýbavého chování vi situacím a inm vedoucím k realizaci léené závislosti. Behaviorální postupy (averzivní podmiování, nápodoba, nácvik chování), racionální pestavba názor a postoj, skupinová psychoterapie (citová podpora, korekce, vzory k nápodob, prostedí k nácviku nových dovedností apod.), rodinná terapie. 3. vybavení probouzení a podpora konstruktivních motiv, vytváení sociálních dovedností, ešení aktuálních problém a selhávání v klíových oblastech pacientova života, píprava jak na stran pacienta, tak i prostedí. Cílem je vybavit léeného s jeho jedinenými pedpoklady do jeho konkrétních životních situací tak, aby se nedostávali do nadmrn stresujících situací praktického selhání. 4. rekonstrukce vyrovnávání se s pocity méncennosti, viny, zklamání následujícími po návratu do prostedí, kde léený žil s drogou, znovuobjevování a naplování smyslu pro svj život. U dtí je role blízkých osob ješt dležitjší v tom, že dít potebuje pociovat že pedevším oni ví ve smysl jeho života bez drogy, sdílejí jeho nadji na zdar snahy o nový život, mají ho rádi bez ohledu na vše zlé, co se stalo. Nejvtší nadji pekonat závislost, nebo jí ješt lépe vbec nepropadnout, mají jedinci, kteí mají dostatek smysluplných, uspokojujících aktivit, dostatek vle vzdorovat frustrujícím okolnostem, ti, jenž sami sebe pijímají, rozumí si, dvují si, mají se rádi, kdo mají citovou, výchovnou a praktickou oporu, porozumní a lásku ve vztazích se svými nejbližšími, ti, kdo dokážou rozvíjet a realisticky uplatovat své rozumové a praktické dovednosti, vas rozpoznávat problémy a racionáln se s nimi vyrovnávat díve, než se stanou neešitelnými. Prevence drogových závislostí má smysl a je dležitá. Je možné jí provádt jak na úrovni individuální, tzn. v rámci rodiny, tak i na úrovni školy, místa bydlišt, msta i celospoleensky. Nejdležitjším ukazatelem efektivity preventivního programu je zmna chování (mírn koreluje se zmnou postoj ale ne s mírou znalostí, proto je dležité zamit se v prevenci pedevším na první dva aspekty). Úspšné preventivní programy jsou takové, které: 1. jsou soustavné a dlouhodobé 2. specifické s ohledem na jedinenost cílové skupiny 3. mají interaktivní charakter, adaptují se na základ zptné vazby 4. jsou jasné, strukturované, snadno dostupné všem 5. organizátoi jsou náležit informováni event. vyškoleni 6. týkají se všech druh návykových látek, vetn alkoholu a tabáku 7. jsou reáln využitelné v praxi tj. zahrnují získávání relevantních dovedností a dovedností potebných pro život Prevence v rodin probíhá s ohledem na vk dítte. V prbhu prvního roku života dítte se jedná zejména o uspokojování jeho citových poteb. Do tí let vku je dležitá klidná a velá podpora autonomie dítte spolu se stanovováním hranic. V pedškolním vku jde o vštpování pístupu ke zdraví jako k dležité životní hodnot. Dít ve školním vku potebuje jak konkrétní informace, tak i pravidla, návyky praktické dovednosti v odmítání návykových látek. Období dospívání je nároné, roli autority pejímá skupina vrstevník. Rodie proto musí psobit nejen jako zdroj informací, ale i jako partner k rovnocenné diskusi. Prevence v rodin zahrnuje:

8 1. informovanost rodi 2. spolený postup všech len rodiny 3. uskutenní jednotlivých zásad prevence v praxi získání dvry dítte (vnovat se mu, povzbuzovat k dialogu, nelhat mu), umní mu naslouchat, schopnost o návykových látkách hovoit (klidn informovat o rizicích, uvést na pravou míru domnnky a mýty, utvrdit v dve v rozum dítte), pedcházení nud (posílením vazby na rodinu, povzbuzením ke kvalitním zálibám mimo rodinu), výchova k hodnotám které usnadní návykové látky odmítat, zdravé rodinné prostedí (absence návykových látek v rodin, stanovená a dodržovaná pravidla všemi leny rodiny, neústupnost vi vydírání, právo na kontrolu), pomoci dítti ubránit se nevhodné spolenosti (poskytnout alternativu, nauit ho vážit si sama sebe, sociální dovednosti, zpsoby odmítání) posilovat sebevdomí dítte (chválení, urování rozumných cíl, kritika konkrétního chování a ne dítte samotného, pimená odpovdnost, dát najevo lásku), spolupráce s dalšími dosplými (druhý rodi, rodina, škola, instituce, odborníci, zájmové nebo jiné organizace, neziskové organizace, aktivismus). 4. v pípad problém se rodina obrací na odborníka 5. s odstupem asu se preventivní program v rámci rodiny vyhodnotí Prevence ve škole má pedcházet tomu, aby žáci zneužívali návykových drog, a pokud to není možné, tak alespo odsunout setkání s návykovými látkami do pozdjších let, kdy se zvýší odolnost a sníží riziko, omezit experimentování (pokud k nmu dochází), pedcházet zdravotním poškozením spojeným s užíváním návykových látek. Prevence ve škole zahrnuje: 1. informovanost vedení a zamstnanc školy 2. spolupráce školy a rodi 3. systematický preventivní postup orientace v situaci na škole, využívat spolupráce dtí samotných (nap. peer programy, u nás zaveden v roce 1994 na ZŠ a v roce 1995 na SŠ, autoi Nešpor, Csémy a Pernicová), pomoci dtem se zvýšeným rizikem, spolupráce s rodinami žák, pimená a dsledn prosazovaná pravidla týkající se zákazu návykových látek ve školním prostedí, hledání spojenc mimo školu, v pípad problém s drogami je teba aktivního postupu 4. realizace 5. vyhodnocení programu Existují dkazy o dsledcích alkoholu a jiných návykových látek na mozek dtí a dospívajících. I jen mírné poškození pamti a schopnosti uení vede k horším studijním a pozdji i pracovním výsledkm. Poškození pamti v dospívání mže petrvávat i pozdji, když spoteba návykových látek klesne. K dalším rizikm patí úrazy, dopravní nehody, otravy, sebevraždy, sexuální násilí, nebezpený sex, trestná innost zejména násilného rázu, rychlý rozvoj závislosti a pechod k dalším drogám. Proto je dležité problémm s návykovými látkami u dtí a dospívajících pedcházet. Je to dležité pro jejich další úspšný život. ZDROJE Langmeier, J., Balcar, K. a Špitz, J. (2000). Dtská psychoterapie. Praha: Portál.

9 Nešpor, K., Csémy, L., Pernicová, H. (1990). Zásady efektivní primární prevence. Praha: Sportpropag. Nešpor, K., Csémy, L. (1997). Alkohol, drogy a vaše dti. Jak problémm pedcházet, jak je rozpoznávat, jak je zvládat. Praha: Besip. Nešpor, K. (1999). Poítae a zdraví. Praha: Ben. Nešpor, K., Csémy, L. (1999). Souvislost mezi alkoholem a jinými návykovými látkami. Dsledky pro prevenci i lébu. Praha: Sportpropag. Nešpor, K. (2004). Alkohol a jiné návykové látky. Prevence v rodin. Praha: Sportpropag. Nešpor, K. (2000). Návykové chování a závislost. Praha: Portál. Nešpor, K. (2005) Metodika prevence ve školním prostedí. Získáno z dne ían, P., Krejíová, D. a kol. (1997). Dtská klinická psychologie. Praha: Grada.