Korporátní daně v Evropské unii

Transkript

1 Speciální analýzy únr 2013 Krprátní daně v Evrpské unii EU OFFICE Česká spřitelna, a.s. Olbrachtva 1929/ Praha 4 tel.: fax: EU_ffice@csas.cz Jan Jedlička jjedlicka@csas.cz Tmáš Kzelský, Jan Jedlička EU Office České spřitelny EU Iva OFFICE Dluhá Česká spřitelna, a.s. idluha@csas.cz Olbrachtva 1929/62 Helena Chamervá Praha tel.: hchamerva@csas.cz fax: Tmáš +420 Kzelský EU_ffice@csas.cz tkzelsky@csas.cz

2 Úvd Utužení eknmické integrace a z něj vyplývající harmnizace pravidel v Evrpské unii prnikla i d daňvé blasti. Nicméně týká se zejména nepříméh zdanění, které má jasnu vazbu na fungvání jedntnéh vnitřníh trhu. Pkud by si každá země mhla stanvit libvlně vyské sazby DPH či nepřímých daní (a některé země by tyt daně třeba vůbec neměly), cenvu knkurenceschpnst zbží na vnitřním trhu by pak spíše vlivňvala daňvá plitika země výrbce než jeh pdnikatelský um. U přímých daní důchdvéh typu, mezi které můžeme zařadit krprátní daň (u nás v pdbě daně z příjmů právnických sb) a sbní daň (v ČR má pdbu daně z příjmů fyzických sb), evrpská harmnizace zatím mc nepkrčila. Důvdem je jednak neexistence tak silnéh mtivu, jak je dstranění daňvých překážek pr vlný phyb zbží a služeb, jednak i suverenita každéh členskéh státu. Přímé daně jsu ttiž vysce vnímané, každým eknmickým subjektem pečlivě sledvané a pčítané (ví snad někd ze čtenářů Měsíčníku, klik rčně dvede na dani z přidané hdnty?) a z th titulu pvažvané za citlivé zásahy státu d privátní sféry. Nárdní státy si tudíž stále udržují vlastní suverenitu v blasti příméh zdanění a nechtějí se jí vzdát ve prspěch nadnárdních institucí typu EU. Jelikž se daňvé legislativě hlasuje jednmyslně, každý nárdní stát má práv veta a harmnizace se phybuje velice pmalu. Výjimky se však najdu a týkají se vesměs daňvých aspektů u přeshraničních eknmických aktivit. V dalším textu se budeme věnvat již jen krprátní dani. A t jak p teretické stránce, kde si představíme klíčvé harmnizační a krdinační směrnice v tét blasti, tak zejména p praktické stránce, v rámci které představíme aktuálně platný systém krprátní daně v Evrpské unii a jeh vývj. Legislativní uktvení krprátní daně v Evrpské unii Systém unijní harmnizace v blasti krprátní daně rzhdně není tak dalek jak u DPH či sptřebních daní. Můžeme h pzrvat zejména u zamezvání dvjíh zdanění, částečně pak i v bji prti daňvým únikům. Vedle níže uvedených klíčvých harmnizačních směrnic pak sjedncvání pravidel a jejich výkladu prbíhá i prstřednictvím judikátů Evrpskéh sudníh dvra. Nejvýznamnější směrnice upravující přímé zdanění: 1. Směrnice 2009/133/ES fúzích (The Merge Directive) plným názvem je t Směrnice Rady 2009/133/ES ze dne 19. října 2009 splečném systému zdanění při fúzích, rzděleních, částečných rzděleních, převdech aktiv a výměně akcií týkajících se splečnstí z různých členských států a při přemístění sídla evrpské splečnsti neb evrpské družstevní splečnsti mezi členskými státy vztahuje se na: fúze, rzdělení, převdy aktiv a výměny akcií týkající se splečnstí ze dvu neb více členských států; přemístění statutárníh sídla evrpské splečnsti neb evrpské družstevní splečnsti z jednh členskéh státu d jinéh stanvuje, že fúze, rzdělení neb částečná fúze nejsu důvdem k žádnému zdanění zisků (daným rzdílem mezi skutečnu hdntu převedených aktiv a pasiv a jejich daňvu hdntu) v kamžiku vlastní perace, nýbrž puze pkud je těcht zisků skutečně dsažen určuje, že pkud evrpská splečnst neb evrpská družstevní splečnst přemístí své statutární sídl d jinéh členskéh státu, není t sam sbě důvdem ke zdanění příjmů, zisků neb výnsů jejích splečníků. Nicméně členské státy mhu danit výtěžek vyplývající z buducíh prdeje cenných papírů ze základníh kapitálu evrpské splečnsti neb evrpské družstevní splečnsti přemisťující své statutární sídl STRANA 2 Z 11 EU OFFICE ČS, EU_OFFICE@CSAS.CZ, TEL.:

3 2. Směrnice 2011/96/ES splečném zdanění mateřských a dceřiných splečnstí (The Parent-Subsidiary Directive) cílem je dstranit dvjí zdanění zisku vyplácenéh dceřinu splečnstí sídlící v jednm členském státě mateřské splečnsti (musí mít na dceřiné splečnsti min. 10% pdíl) se sídlem v jiném členském státě základem jsu dvě pravidla: bdrží-li mateřská splečnst d své dceřiné splečnsti rzdělený zisk (nevztahuje se na zisk při likvidaci), členský stát mateřské splečnsti upustí d jeh zdanění neb jej zdaní, ale umžní mateřské splečnsti dečíst d daně příslušnu část daně, která se vztahuje k těmt ziskům, splatnu dceřinu splečnstí z těcht zisků zisk rzdělvaný dceřinu splečnstí její mateřské splečnsti je svbzen d srážkvé daně výše uvedená pravidla zabránění dvjíh zdanění se vztahují i na rzdělvání zisků získaných stálu prvzvnu a rzdělvání zisků firem stálým prvzvnám, které se nacházejí v jiném členském státě než mateřská či dceřiná splečnst 3. Směrnice 2003/49/ES splečném systému zdanění úrků a licenčních pplatků (The Interest and Ryalties Directive) zavádí jedntný systém zdanění úrkvých plateb a licenčních pplatků mezi firmami patřícími d jedné skupiny s cílem zamezení dvjíh zdanění těcht plateb stanvuje, že úrky neb licenční pplatky mající zdrj v členském státě jsu svbzeny d veškerých daní, které na ně jsu frmu srážky u zdrje či na základě daňvéh výměru v daném státě ulženy, pkud skutečný vlastník (příjemce) úrků či licenčních pplatků je splečnstí jinéh členskéh státu (může být i stálu prvzvnu splečnsti umístěnu v jiném členském státu) definuje úrky a licenční pplatky takt: úrky příjmy z phledávek jakéhkliv druhu (zajištěných či nezajištěných zástavním právem; majících či nemajících práv účasti na zisku dlužníka); zvláště, příjmy z cenných papírů a příjmy z bligací neb dluhpisů, včetně prémií a výher, které se vážu k těmt cenným papírům (penále za pžděnu platbu se za úrky nepvažuje) licenční pplatky platby za užití neb za práv na užití průmyslvéh, bchdníh neb vědeckéh zařízení; platby bdržené jak náhrada za užití neb za práv na užití jakéhkliv autrskéh práva k dílu literárnímu, uměleckému neb vědeckému včetně kinematgrafických filmů a pčítačvých prgramů, za užití jakéhkliv patentu, chranné známky, vzru neb mdelu, plánu, tajnéh vzrce neb výrbníh pstupu neb platby za infrmace, které se vztahují na zkušensti nabyté v blasti průmyslvé, bchdní neb vědecké 4. Směrnice 2011/16/EU správní splupráci v blasti daní a zrušení směrnice 77/799/EHS nvá (pvinnst implementace v nárdní legislativě d ) klíčvá směrnice pr blast výměny infrmací relevantních k administraci a vymáhání nárdních pravidel v blasti zdanění týká se všech daní s výjimku DPH, sptřebních daní, cel a plateb na sciální zabezpečení stanvuje kntaktní úřady v každém členském státě pr blast výměny daňvých infrmací (autmatická výměna infrmací, výměna infrmací na vyžádání, výměna infrmací z vlastníh pdnětu), upravuje jejich pvinnsti a vztahy mezi nimi 5. Směrnice 2010/24/EU vzájemné pmci při vymáhání phledávek vyplývajících z daní, pplatků, cel a jiných patření pkrývá blast všech daní (nevztahuje se na dvdy za sciální zabezpečení) a pplatků, ale i náhrad a intervencí v rámci Splečné zemědělské plitiky či dávek v rámci splečnéh trhu s cukrem definuje činnst kntaktních míst v jedntlivých členských státech, pravidla pr pskytvání infrmací daňvých a jiných pdbných phledávkách, ppisuje prces vlastníh vymáhání těcht phledávek včetně řešení sprů a stanvuje pravidelný reprting mezi členskými státy STRANA 3 Z 11 EU OFFICE ČS, EU_OFFICE@CSAS.CZ, TEL.:

4 Splečný daňvý základ firem Evrpská kmise v březnu 2011 zveřejnila návrh, který by firmám půsbícím ve více členských státech EU umžnil vyplnit puze jedn daňvé přiznání prstřednictvím tzv. Knslidvanéh základu daně z příjmů právnických sb (CCCTB). Knslidvaný daňvý základ by se pak pdle zvláštníh vzrce rzdělil mezi země, v nichž firma půsbí a byl by zdaněn příslušnu nárdní sazbu. Pdle předlženéh návrhu by si firmy půsbící ve více členských zemích Evrpy mhly vybrat, zda se při pdávání daňvých přiznání budu řídit nárdními předpisy neb zda vyplní jedntné evrpské daňvé přiznání. Příslušný daňvý úřad by pak pdle zvláštníh vzrce rzdělil základ daně mezi jedntlivé státy, kde firma půsbí. Zhledňvala by se při tm tři kritéria: hmtná aktiva, pčet pracvníků, tržby splečnsti. Na příslušnu část daňvéh základu by se pak uplatnila sazba platná v dané zemi, jejíž výši by si nadále určvaly čistě členské státy. Řada členských zemí se ale bává, že sjedncení daňvéh základu je předstupeň pr buducí tlak na harmnizaci sazby daně, a také prt d dnešních dní plán zůstává ve stadiu legislativníh návrhu. Sazby krprátních daní v Evrpské unii Vývj sazeb krprátní daně, v České republice známé spíše jak daň z příjmů právnických sb, se v psledních letech v Evrpské unii dčkal mnha změn, ať už t byl v jejich výši, či změn v blasti výjimek, přirážek či lkálních sazeb. V zemích Evrpské unie je nynější trend zvyšvání nepřímých daní (viz Daň z přidané hdnty v Evrpské unii Měsíčník EU aktualit leden 2013) velmi ppulární u členských vlád, i z th důvdu, že zvýšení nepřímých daní nemusí mít na dmácí eknmiku takvý negativní vliv, jak může představvat zvýšení přímých daní. Naprti tmu vývj výše sazeb krprátní daně má však v rámci Evrpské unie velmi patrný klesající trend. Tyt přímé daně jsu čast sledvány i z důvdu přívětivsti danéh reginu či země pr splečnsti v rámci rzhdvání výhdnsti či nevýhdnsti zde investvat. Není t však jen phled na tzv. daňvé ráje, ale určitě t je i knkurenceschpnsti a nastavení pravidel a pdpry pdnikání v jedntlivých státech. Vždyť právě mžnstí pdpry pdnikání mají vlády mnh. V České republice je krprátní daň definvána v Zákně č. 86/1992 Sb., daních z příjmů. Jedná se knkrétně druhu část tht zákna ( 17 až 21), a t Daň z příjmů právnických sb. V jedntlivých paragrafech jsu ppsány náležitsti tht zákna, ať už jsu t pplatníci daně z příjmů právnických sb, zdaňvací bdbí, předmět daně, svbzení d daně, základ daně a plžky snižující základ daně a sazba daně. I když je trend snižvání daní právnických sb v Evrpské unii dluhdbý a zřetelný, neděje se tak u všech zemí a tak vznikají velké rzdíly u aktuálních sazeb. Nejnižší základní sazbu daně z příjmů firem mají v Bulharsku a Kypru shdně s 10% sazbu, následuje je Irsk s 12,5% sazbu. Na pačném knci stjí státy Belgie (sazba krprátní daně 33 %), Francie (33,33 %), Španělsk (30 %) a Malta s 35 %, která splečně s Francií má ještě jeden prim. Není t jen vyská sazba základní daně z příjmů právnických sb, ale i pčet změn. Francie i Malta mají základní sazbu ve stejné výši minimálně už d rku Průměr v Evrpské unii je u základní daně necelých 22 %, v případě celkvé sazby krprátní daně asi 2 prcentní bdy vyšší. Aktuální sazby krprátní daně v EU Daň z příjmů právnických sb je v České republice 19 % a tedy pd průměrem Evrpské unie. Sazbu krprátní daně ve výši 19 % má i Plsk a měl ji i susední Slvensk, ale t se vydal pačnu cestu než většina států EU, a t cestu zvýšení krprátní daně. Daň z příjmů právnických sb na Slvensku navýšili 4 prcentní bdy na 23 %. STRANA 4 Z 11 EU OFFICE ČS, EU_OFFICE@CSAS.CZ, TEL.:

5 V Německu mají sice 15% základní sazbu, ale krmě ní využívají i slidární přirážku a lkální zdanění, celkvá sazba je pak vyšší než u nás (19 %). Vzhledem k tmu, že v některých členských státech je k základní sazbě připčtena přirážka neb lkální daň mhu být sazby krprátních daní v některých blastech ještě vyšší stejně jak v případě Německa. Aktuální sazby krprátních daní členských států EU k lednu 2013 Základní Celkvá* Belgie 33% 33,99% Bulharsk 10% 10% Česká republika 19% 19% Dánsk 25% 25% Estnsk 21% 21% Finsk 24,5% 24,5% Francie 33,33% 37,06% Irsk 12,5% 12,5% Itálie 27,5% 31,4% Kypr 10% 10% Litva 15% 15% Ltyšsk 15% 15% Lucembursk 21% 30,8% Maďarsk 19% 20,86% Malta 35% 35% Německ 15% 30,95% Nizzemsk 25% 25% Plsk 19% 19% Prtugalsk 25% 30% Rakusk 25% 25% Rumunsk 16% 16% Řeck 20% 20% Slvensk 23% 23% Slvinsk 17% 17% Spjené králvství 24% 24% Španělsk 30% 35,3% Švédsk 22% 22% Zdrj: ZEW, EK (DG TAXUD); KPMG; Delitte; *Obecná krprátní daň navýšena různými přirážkami či lkálními daněmi Přehled jedntlivých sazeb krprátních daní u států Evrpské unie nám přibližuje předchzí tabulka. Některé státy (zhruba čtvrtina z členských států EU), jak už byl zmíněn výše, k becné či základní sazbě připčítávají různé přirážky (někdy i dčasné jak například v případě Kypru, který připčítával v minulých letech k základní sazbě ještě tzv. příspěvek na branu neb v Prtugalsku v rámci eknmické krize) či lkální sazby. Například Belgie svu 33% základní krprátní daň zvyšuje 3% přirážku. V Lucembursku mají nejen 7% přirážku, ale i lkální sazbu ve výši ddatečných 6,75 %, takže se celkvá sazba může vyšplhat až na 30,8 %. Lkální ddatečné sazby jsu ještě využívány v těcht zemích: Maďarsk, Itálie, Francie, Španělsk, Německ. STRANA 5 Z 11 EU OFFICE ČS, EU_OFFICE@CSAS.CZ, TEL.:

6 Německé specifikum navíc spčívá ještě v slidární 5,5% přirážce, která je určena na financvání nákladů znvusjedncení země. Krmě výše zmíněných přirážek či lkálních ddatečných daní využívají některé země i snížené sazby u daní z příjmů právnických sb. Můžeme se na t dívat jak na určité prgresivní zdanění neb i z pačnéh hlediska jak na pdpru určitých blastí, například malých a středních pdniků, pdniků s nižším ziskem či bratem. Takvét frmy pdpry jsu určitě velmi důležité, tázka je, jestli t pak jen nepřináší další nepřehlednsti či mžné snahy bcházení systému za účelem vejít se d záknných pravidel za účelem mžnsti využívat těcht snížených sazeb krprátních daní neb se vlastně vyhnut určité prgresi, cž jsu vlastně jen dva phledy na jednu věc. Země s více než jednu sazbu krprátní daně Mezi země uplatňující prgresivní zdanění či snížené sazby daně např. patří (viz např. KPMG; Jan Širký Daně v Evrpské unii, (2012) ISBN ): Belgie Obecná sazba krprátní daně je stanvena na 33 % respektive na 33,99 % s 3% přirážku. Malé a střední pdniky (z minimálně 50 % vlastněné jedntlivci) s příjmem nižším než 322,5 tis. eur můžu při splnění určitých pdmínek být předmětem snížených sazeb rzlišených dle výše zdanitelnéh příjmu. Litva Základní sazba krprátní daně činí 15 %. Sníženu sazbu ve výši 5 % je mžn uplatnit v malých pdnicích d 10 zaměstnanců a s příjmem nepřesahujícím 1 mil. LTL (byl zvýšen d 1. ledna 2012 z 0,5 mil. LTL). Ltyšsk Mikrpdniky v Ltyšsku mhu uplatňvat 9% sazbu, základní sazba daně ze zisku je stanvena na 15 %. Francie Základní sazba daně ze zisku krprací je 33,33 %. Pr malé a střední pdniky s bratem d 7,63 mil. eur (z minimálně 75 % vlastněné jedntlivci) je stanvena snížená sazba ve výši 15 % z prvních 38,12 tisíc eur zisku. Lucembursk Základní sazba daň ze zisku firem 21 % je zvýšena 7% přirážku d zaměstnaneckéh fndu a ddatečnu sazbu 6,75 % v závislsti na lkalitě. Pr splečnsti s příjmem d 15 tisíc eur činí becná sazba 20 %. Maďarsk Také v Maďarsku je uplatňvána nižší sazba ve výši 10 % pr splečnsti se zdanitelným příjmem d 500 mil. HUF. Základní sazba krprátní daně činí 19 %. Plánvaná změna na sjedncení na 10 % asi nebude ještě prvedena a čekává se, že pr rk 2013 budu bě sazby zachvány. Nizzemsk Sazba daně ze zisku firem je snížena 5 prcentních bdů ze zisku d 200 tisíc eur. Nad tut hranici platí základní sazba krprátní daně 25 %. Prtugalsk Prgresivní zdanění se uplatňuje nad základní sazbu 25 % krprátní daně d 3 d 5 % dle výše příjmů (1,5 mil. eur 7,5 mil. eur). Rumunsk Mikrpdniky mhu uplatňvat 3% sazbu namíst krprátní daně ve výši 16 %. Spjené králvství Ve Spjeném králvství mají něklik sazeb daně ze zisků krprací. Výše sazby se dvíjí d výše zdanitelnéh zisku. Hlavní sazba daně je 24 % (d 1. dubna 2012) pr krprace se zdanitelným ziskem nad 1,5 mil. GBP. Pr splečnsti se ziskem d 0,3 mil. GBP je uplatňvána 20% sazba krprátní daně. STRANA 6 Z 11 EU OFFICE ČS, EU_OFFICE@CSAS.CZ, TEL.:

7 Francie Španělsk Malta Belgie Itálie Prtugalsk Lucembursk Dánsk Nizzemsk Rakusk Finsk Spjené králvství Průměr za EU Slvensk Švédsk Estnsk Maďarsk Řeck Česká republika Plsk Slvinsk Rumunsk Litva Ltyšsk Irsk Bulharsk Kypr Německ KORPORÁTNÍ DANĚ V EVROPSKÉ UNII ÚNOR 2013 Splečnsti se zdanitelnými zisky mezi 0,3 1,5 mil. GBP jsu zdaněny na psuvné stupnici mezi hlavní sazbu a sazbu pr malé zisky. Na 1. dubna 2013 je plánván další snížení základní sazby daně ze zisku krprací na 23 %. V rce 2010 byla tat sazba ve výši 28 %, v rce 2011 byla snížena dva prcentní bdy na 26 % a další dva v rce Španělsk Splečnsti d rčníh bratu d 10 mil. eur mají zdanění d 300 tisíc eur zdanitelnéh příjmu ve výši 25 % a nad tut částku už jsu zdaněni základní 30% sazbu daně ze zisku firem. Pr pdniky d 25 zaměstnanců je uplatňvána 20% sazba d 300 tisíc eur zdanitelnéh příjmu, nad tut hranici je uplatňvána 25% sazba. Vývj sazeb krprátních daní v Evrpské unii Jak už byl zmíněn v úvdu, změn u sazeb daní ze zisků firem v některých státech prběhl mnh. V rámci Evrpské unie je velmi patrný trend snižvání těcht sazeb a ulehčení tak pdnikatelské sféře. Kmpenzace výpadků d státníh rzpčtu jsu pak čast řešeny skrz zvyšvání sazeb nepřímých daní. Hrubu představu výši snižvání sazeb krprátních daní nám dá rzdíl průměru Evrpské unie u základních sazeb mezi rky 2000 a 2013, kdy pkles činil více jak sm prcentních bdů na nynějších zhruba 23 % (u celkvé sazby daně z příjmů firem t činí dva prcentní bdy více). Pkles v průměru EU nastal krmě rku 2009 každrčně. Vývj celkvých sazeb krprátních daní v Evrpské unii Zdrj: ZEW, EK (DG TAXUD); KPMG; Taxatin trends in the Eurpean Unin V rce 2009 i v reakci na prbíhající krizi zvýšili v Litvě sazbu krprátní daně pět prcentních bdů (aby ji v následujícím rce pět snížili na úrveň rku 2008), cž převýšil čtyři snížení u statních států v témže rce. Některé státy šly cestu jedntlivých a čast citelných snížení základních sazeb daně ze zisku firem, jak například v Rakusku v rce prcentních bdů neb v Německu 15 p. b. v rce 2001 a 10 p. b. v rce 2008, neb pstupným snižváním, čast i v něklika p sbě jducích letech (Česká republika, Slvinsk, Bulharsk). Největší snížení ve sledvaném bdbí let 2000 až 2013 činí 25 prcentních bdů v Německu u becné sazby krprátní daně. Nutn však pdtknut, že v Německu využívali a využívají slidární přirážky a různé lkální daně. Také v Bulharsku, na Kypru a v Řecku prběhl ve sledvaném bdbí znatelný pkles ve výši 15 p.b. Ve Francii (33,33 %) a na Maltě (35 %) nedšl v daném bdbí u základních sazeb daně z příjmů firem k žádným změnám. STRANA 7 Z 11 EU OFFICE ČS, EU_OFFICE@CSAS.CZ, TEL.:

8 Jen v Maďarsku dšl v rámci něklika změn k výslednému nárůstu mezi rky 2000 a 2013 jeden prcentní bd. Vzhledem k tmu, že průměr za EU v základní sazbě krprátní daně byl v rce 2000 zhruba 30 % a u Maďarska byla sazba daně z příjmů právnických sb 18 %, stále je maďarských 19 % pd dnešním průměrem EU. Pkud se však na změny, či ve většině případů spíše snižvání, pdíváme z phledu jedntlivých let a ne v rámci členských států, zjistíme, že ve sledvaném bdbí let 2000 a 2013 prběhl průměrně šest změn v jednm rce u základních sazeb daní z příjmů právnických sb. I v pčtu změn však můžeme sledvat určitý vývj. Od rku 2000 d rku 2006 se pčet změn sazeb krprátních daní pstupně zvyšval, až na deset změn v rce Země EU šly hlavně cestu snižvání a t čast i velmi citelným snížením, jak třeba v případě Německa, Litvy, Ltyšska či Kypru. Od rku 2007 se však jejich pčet pět pstupně snižuje. V psledních třech letech t už byl klem 3 změn. Je mžné, že státy už stačily dstatečně snížit či změnit sazby krprátní daně, takže i v dalších letech za předpkladu absence nenadálých změn jich bude jen něklik mál rčně. Pčet navýšení u základních sazeb v daném bdbí u členských států Evrpské unie by se dal spčítat na prstech jedné ruky a čast tat navýšení byla kmpenzvána snížením v následujících letech. Čas ukáže, jestli t bude i případ našeh výchdníh suseda. Na Slvensku zvýšili s účinnstí d 1. ledna 2013 sazbu daně z příjmů právnických sb čtyři prcentní bdy na nynějších 23 %. Uvidíme, jestli t byl krk zpátky či vpřed a statní státy budu tht příkladu následvat, či t bude jen takvý cimrmanvský úkrk stranu a sazba se třeba už v příštím rce pět sníží. V dnešní dbě, kdy ještě dznívá hspdářské krize a dle Evrpské centrální banky čekáváme jen mírné živění na tent rk, může být tt snížení pdtrhnutím slvenské eknmiky. Cestu snížení šly státy jak Švédsk 4,3 prcentní bdy a Slvinsk jeden prcentní bd. Nynější sazba daně z příjmů firem je tedy na Slvinsku 17 %. Tat sazba by se měla v následujících letech snižvat rčně vždy jeden prcentní bd, až by měla v rce 2015 dsáhnut 15 % a na tét úrvni setrvat. Vývj sazeb daně z příjmů právnických sb v České republice Sazby daně z příjmů právnických sb pršly za dbu existence samstatné České republiky mnha změnami. Od rku 1993 vstupil v platnst jedenáct změn. Přehled vývje sazeb DPPO v ČR Rk Sazba daně % % % % % % % % % % % % Zdrj: Ministerstv financí ČR V České republice prběhl d rku 1993, kdy sazba DPPO byla 45 %, až ddnes (19 % sazba DPPO) sice mnh změn, ale tyt změny nebyly nijak skkvé. Všechny změny snižvaly tu předchzí sazbu, ale nikdy t nebyl více jak 4 prcentní bdy. Snižvání sazeb daně z příjmů firem prbíhá i v rámci Evrpské unie, ale trend pklesu byl u nás přeci jen rychlejší než za průměr EU. STRANA 8 Z 11 EU OFFICE ČS, EU_OFFICE@CSAS.CZ, TEL.:

9 Vývj celkvých sazeb daně z příjmu právnických sb v ČR a průměru v EU ČR EU Zdrj: ZEW, EK (DG TAXUD); KPMG; Taxatin trends in the Eurpean Unin, Ministerstv vnitra ČR I když se sazby DPPO v České republice snižují, na pdílu krprátních daní v % z HDP neb na celkvém zdanění se t mc neprjevuje. Vývj inkasa daně z příjmů právnických sb se však u nás dle dat Ministerstva financí mezi rky 1997 (41 mld. Kč) d rku 2008 (173 mld. Kč) stále (až na rk 2006 s mírným pklesem) zvyšval. Pté i v rámci prbíhající hspdářské krize se vybral v rce mld. Kč méně než v předchzím rce. V dalších letech se inkas daně z příjmů právnických sb phybval klem 110 mld. Kč. Prakticky pdbný vývj měl i celkvé inkas vybraných daní v ČR. Příjmy státníh rzpčtu z DPPO činily 86,30 mld. Kč z celkvých 863,86 mld. Kč daňvých příjmů v rce Česká republika byla jedna z mála členských zemí, která mezi rky 2000 a 2010 navýšila pdíl zdanění DPPO na celkvém zdanění. Pdíl krprátních daní v % z HDP a z celkvéh zdanění v letech 2000 a 2010 % z HDP % z celkvéh zdanění Belgie 3,2 2,7 7,1 6,2 Bulharsk 2,7 1,9 8,6 7,0 Česká republika 3,3 3,4 9,8 10,0 Dánsk 3,3 2,7 6,6 5,8 Německ 2,9 2,2 7,1 5,8 Estnsk 0,9 1,4 2,9 4,0 Irsk 3,7 2,6 12,0 9,1 Řeck 4,1 2,4 12,0 7,7 Španělsk 3,1 1,8 9,2 5,8 Francie 2,8 1,9 6,3 4,4 Itálie 2,4 2,3 5,9 5,5 Kypr 6,2 6,2 20,9 17,4 Ltyšsk 1,6 1,0 5,3 3,5 Litva 0,7 1,0 2,3 3,7 Lucembursk 7,0 5,7 17,8 15,5 Maďarsk 2,2 1,2 5,6 3,1 Malta 2,9 6,5 10,4 19,6 Nizzemsk 4,3 2,3 10,9 6,0 Rakusk 2,2 2,0 5,0 4,8 Plsk 2,4 2,0 7,5 6,3 Prtugalsk 3,7 2,8 12,0 9,0 Rumunsk 3,0 2,3 9,8 8,5 STRANA 9 Z 11 EU OFFICE ČS, EU_OFFICE@CSAS.CZ, TEL.:

10 Slvinsk 1,2 1,9 3,1 5,0 Slvensk 2,6 2,5 7,7 8,9 Finsk 5,9 2,5 12,5 6,0 Švédsk 3,8 3,4 7,3 7,5 Spjené králvství 3,6 3,1 9,7 8,7 EU-27 (vážený průměr) 3,1 2,4 7,7 6,2 Zdrj: Taxatin trends in the Eurpean Unin, Eurstat Efektivní sazba krprátní daně Předchzí část se věnvala hlavně vývji a srvnávání statutárních sazeb krprátních daní z příjmů jedntlivých členských států Evrpské unie. U některých států však tyt sazby spadají d různých systémů, ať už k základní sazbě přičítáme různé přirážky či lkální sazby daně atd. Krmě srvnávání jejich záknných sazeb můžeme pužít i tzv. efektivní zdaňvání krprací (Více též třeba: Blechvá, B. Metdy a nástrje pr hdncení daňvéh zatížení právnických sb (krprací); Szarwská, I. Jak vyské je krprátní daňvé zatížení; Širký, J. Daňvé terie s prakticku aplikací). Efektivní průměrná daňvá sazba v % Belgie 34,5 26,6 Bulharsk 28,1 9,0 Česká republika 23,6 16,7 Dánsk 28,3 22,0 Německ 40,4 28,2 Estnsk 20,4 16,5 Irsk 9,4 14,4 Řeck 30,4 17,5 Španělsk 36,5 32,4 Francie 36,6 34,2 Itálie 31,3 25,1 Kypr 27,5 11,2 Ltyšsk 22,7 12,2 Litva 19,1 12,7 Lucembursk 32,6 24,9 Maďarsk 19,7 19,3 Malta 32,2 32,2 Nizzemsk 32,3 27,5 Rakusk 29,7 23,0 Plsk 27,1 17,5 Prtugalsk 31,5 27,1 Rumunsk 22,7 14,8 Slvinsk 20,9 16,4 Slvensk 25,8 16,8 Finsk 27,2 23,2 Švédsk 23,8 23,2 Spjené králvství 28,7 25,2 EU-27 27,5 21,1 Zdrj: Evrpská kmise (DG TAXUD), ZEW Zentrum für Eurpäische Wirtschaftsfrschung. STRANA 10 Z 11 EU OFFICE ČS, EU_OFFICE@CSAS.CZ, TEL.:

11 Efektivní zdaňvání krprací ttiž vlivňuje nejen výše sledvaných sazeb statutárních krprátních daní, ale také další daňvé aspekty určující celkvu výši efektivně placených daní. Metd sledvání a stanvvání je něklik. ZEW (Zentrum für Eurpäische Wirtschaftsfrschung) v prjektu pr Evrpsku kmisi TAXUD sledují efektivní průměrnu daňvu sazbu (EATR Effective Avarage Tax Rate). Průměrná efektivní sazba v Evrpské unii klesla z 27,5 % v rce 2000 na 21,1 % v rce ZÁVĚR Sazby a vývj krprátních daní jsu v jedntlivých státech pečlivě sledvané, prtže jejich výše hraje velku rli při rzhdvání bchdních splečnstí alkaci investic. Nejsu t však jen sazby, ale becně slžitst daňvých systémů jedntlivých zemí, které mhu lákat či napak drazvat zahraniční investry. Jednu z významných charakteristik slžitsti daňvéh systému je i jeh prměnlivst v čase, tedy jak čast jsu daňvé zákny nvelizvány. Určitým měřítkem tét charakteristiky může být četnst změn sazby daně. Například Česká republika d rku 1993 ze 45% sazby daně z příjmů právnických sb snížila tut daň v rámci 11 změn na dnešních 19 %. Trend snižvání však není patrný jen u nás, ale v rámci celé Evrpské unie. Průměr členských států Evrpské unie je u sazby daně z příjmů firem u základní sazby zhruba 22 % a u celkvé sazby (nebť některé státy využívají různé frmy přirážek či lkálních sazeb) je t necelé dva prcentní bdy více. Za psledních 13 let se tat průměrná sazba krprátní daně v EU snížila zhruba sm prcentních bdů. I ve skupině členských zemí můžeme nalézt plavce prti prudu. Příkladem je Slvensk. Naši výchdní susedé s účinnstí d 1. ledna 2013 zvýšili sazbu daně z příjmů právnických sb čtyři prcentní bdy na nynějších 23 %. Nminální sazba krprátní daně má výhdu v její přehlednsti a transparentnsti. Nicméně samtná výše sazby nemůže dknale vypvídat výši zdanění, nebť v každé zemi je aplikvána na různě vypčítaný daňvý základ. Tent handicap dstraňuje analytický nástrj efektivní průměrná sazba daně, která se vypčítává speciálními metdami. I při její aplikaci ale můžeme učinit závěr, že krprátní daně v EU v čase klesají. Uvidíme, jakým směrem se bude celkvý trend krprátních daní vyvíjet d buducna, ale snad se naše malá země v srdci Evrpy v knkurenci neztratí a bude nejen atraktivní pr zahraniční investry, ale i vstřícná pr místní pdniky. Tat publikace je pvažvána za dplňkvý zdrj infrmací pskytnutých našim klientům. Na infrmace uvedené v ní nelze phlížet tak, jak by šl údaje nezvratné a nezměnitelné. Publikace je zalžena na nejlepších infrmačních zdrjích dstupných v dbě tisku. Pužité infrmační zdrje jsu všebecně pvažvané za splehlivé, avšak Česká spřitelna, a.s. ani její pbčky či zaměstnanci neručí za správnst a úplnst infrmací. Autři pvažují za slušnst, že při pužití jakékliv části tht dkumentu, bude uživatelem infrmací tent zdrj uveden.