Korporátní daně v Evropské unii

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Korporátní daně v Evropské unii"

Transkript

1 Speciální analýzy únr 2013 Krprátní daně v Evrpské unii EU OFFICE Česká spřitelna, a.s. Olbrachtva 1929/ Praha 4 tel.: fax: Jan Jedlička Tmáš Kzelský, Jan Jedlička EU Office České spřitelny EU Iva OFFICE Dluhá Česká spřitelna, a.s. Olbrachtva 1929/62 Helena Chamervá Praha tel.: fax: Tmáš +420 Kzelský

2 Úvd Utužení eknmické integrace a z něj vyplývající harmnizace pravidel v Evrpské unii prnikla i d daňvé blasti. Nicméně týká se zejména nepříméh zdanění, které má jasnu vazbu na fungvání jedntnéh vnitřníh trhu. Pkud by si každá země mhla stanvit libvlně vyské sazby DPH či nepřímých daní (a některé země by tyt daně třeba vůbec neměly), cenvu knkurenceschpnst zbží na vnitřním trhu by pak spíše vlivňvala daňvá plitika země výrbce než jeh pdnikatelský um. U přímých daní důchdvéh typu, mezi které můžeme zařadit krprátní daň (u nás v pdbě daně z příjmů právnických sb) a sbní daň (v ČR má pdbu daně z příjmů fyzických sb), evrpská harmnizace zatím mc nepkrčila. Důvdem je jednak neexistence tak silnéh mtivu, jak je dstranění daňvých překážek pr vlný phyb zbží a služeb, jednak i suverenita každéh členskéh státu. Přímé daně jsu ttiž vysce vnímané, každým eknmickým subjektem pečlivě sledvané a pčítané (ví snad někd ze čtenářů Měsíčníku, klik rčně dvede na dani z přidané hdnty?) a z th titulu pvažvané za citlivé zásahy státu d privátní sféry. Nárdní státy si tudíž stále udržují vlastní suverenitu v blasti příméh zdanění a nechtějí se jí vzdát ve prspěch nadnárdních institucí typu EU. Jelikž se daňvé legislativě hlasuje jednmyslně, každý nárdní stát má práv veta a harmnizace se phybuje velice pmalu. Výjimky se však najdu a týkají se vesměs daňvých aspektů u přeshraničních eknmických aktivit. V dalším textu se budeme věnvat již jen krprátní dani. A t jak p teretické stránce, kde si představíme klíčvé harmnizační a krdinační směrnice v tét blasti, tak zejména p praktické stránce, v rámci které představíme aktuálně platný systém krprátní daně v Evrpské unii a jeh vývj. Legislativní uktvení krprátní daně v Evrpské unii Systém unijní harmnizace v blasti krprátní daně rzhdně není tak dalek jak u DPH či sptřebních daní. Můžeme h pzrvat zejména u zamezvání dvjíh zdanění, částečně pak i v bji prti daňvým únikům. Vedle níže uvedených klíčvých harmnizačních směrnic pak sjedncvání pravidel a jejich výkladu prbíhá i prstřednictvím judikátů Evrpskéh sudníh dvra. Nejvýznamnější směrnice upravující přímé zdanění: 1. Směrnice 2009/133/ES fúzích (The Merge Directive) plným názvem je t Směrnice Rady 2009/133/ES ze dne 19. října 2009 splečném systému zdanění při fúzích, rzděleních, částečných rzděleních, převdech aktiv a výměně akcií týkajících se splečnstí z různých členských států a při přemístění sídla evrpské splečnsti neb evrpské družstevní splečnsti mezi členskými státy vztahuje se na: fúze, rzdělení, převdy aktiv a výměny akcií týkající se splečnstí ze dvu neb více členských států; přemístění statutárníh sídla evrpské splečnsti neb evrpské družstevní splečnsti z jednh členskéh státu d jinéh stanvuje, že fúze, rzdělení neb částečná fúze nejsu důvdem k žádnému zdanění zisků (daným rzdílem mezi skutečnu hdntu převedených aktiv a pasiv a jejich daňvu hdntu) v kamžiku vlastní perace, nýbrž puze pkud je těcht zisků skutečně dsažen určuje, že pkud evrpská splečnst neb evrpská družstevní splečnst přemístí své statutární sídl d jinéh členskéh státu, není t sam sbě důvdem ke zdanění příjmů, zisků neb výnsů jejích splečníků. Nicméně členské státy mhu danit výtěžek vyplývající z buducíh prdeje cenných papírů ze základníh kapitálu evrpské splečnsti neb evrpské družstevní splečnsti přemisťující své statutární sídl STRANA 2 Z 11 EU OFFICE ČS, TEL.:

3 2. Směrnice 2011/96/ES splečném zdanění mateřských a dceřiných splečnstí (The Parent-Subsidiary Directive) cílem je dstranit dvjí zdanění zisku vyplácenéh dceřinu splečnstí sídlící v jednm členském státě mateřské splečnsti (musí mít na dceřiné splečnsti min. 10% pdíl) se sídlem v jiném členském státě základem jsu dvě pravidla: bdrží-li mateřská splečnst d své dceřiné splečnsti rzdělený zisk (nevztahuje se na zisk při likvidaci), členský stát mateřské splečnsti upustí d jeh zdanění neb jej zdaní, ale umžní mateřské splečnsti dečíst d daně příslušnu část daně, která se vztahuje k těmt ziskům, splatnu dceřinu splečnstí z těcht zisků zisk rzdělvaný dceřinu splečnstí její mateřské splečnsti je svbzen d srážkvé daně výše uvedená pravidla zabránění dvjíh zdanění se vztahují i na rzdělvání zisků získaných stálu prvzvnu a rzdělvání zisků firem stálým prvzvnám, které se nacházejí v jiném členském státě než mateřská či dceřiná splečnst 3. Směrnice 2003/49/ES splečném systému zdanění úrků a licenčních pplatků (The Interest and Ryalties Directive) zavádí jedntný systém zdanění úrkvých plateb a licenčních pplatků mezi firmami patřícími d jedné skupiny s cílem zamezení dvjíh zdanění těcht plateb stanvuje, že úrky neb licenční pplatky mající zdrj v členském státě jsu svbzeny d veškerých daní, které na ně jsu frmu srážky u zdrje či na základě daňvéh výměru v daném státě ulženy, pkud skutečný vlastník (příjemce) úrků či licenčních pplatků je splečnstí jinéh členskéh státu (může být i stálu prvzvnu splečnsti umístěnu v jiném členském státu) definuje úrky a licenční pplatky takt: úrky příjmy z phledávek jakéhkliv druhu (zajištěných či nezajištěných zástavním právem; majících či nemajících práv účasti na zisku dlužníka); zvláště, příjmy z cenných papírů a příjmy z bligací neb dluhpisů, včetně prémií a výher, které se vážu k těmt cenným papírům (penále za pžděnu platbu se za úrky nepvažuje) licenční pplatky platby za užití neb za práv na užití průmyslvéh, bchdníh neb vědeckéh zařízení; platby bdržené jak náhrada za užití neb za práv na užití jakéhkliv autrskéh práva k dílu literárnímu, uměleckému neb vědeckému včetně kinematgrafických filmů a pčítačvých prgramů, za užití jakéhkliv patentu, chranné známky, vzru neb mdelu, plánu, tajnéh vzrce neb výrbníh pstupu neb platby za infrmace, které se vztahují na zkušensti nabyté v blasti průmyslvé, bchdní neb vědecké 4. Směrnice 2011/16/EU správní splupráci v blasti daní a zrušení směrnice 77/799/EHS nvá (pvinnst implementace v nárdní legislativě d ) klíčvá směrnice pr blast výměny infrmací relevantních k administraci a vymáhání nárdních pravidel v blasti zdanění týká se všech daní s výjimku DPH, sptřebních daní, cel a plateb na sciální zabezpečení stanvuje kntaktní úřady v každém členském státě pr blast výměny daňvých infrmací (autmatická výměna infrmací, výměna infrmací na vyžádání, výměna infrmací z vlastníh pdnětu), upravuje jejich pvinnsti a vztahy mezi nimi 5. Směrnice 2010/24/EU vzájemné pmci při vymáhání phledávek vyplývajících z daní, pplatků, cel a jiných patření pkrývá blast všech daní (nevztahuje se na dvdy za sciální zabezpečení) a pplatků, ale i náhrad a intervencí v rámci Splečné zemědělské plitiky či dávek v rámci splečnéh trhu s cukrem definuje činnst kntaktních míst v jedntlivých členských státech, pravidla pr pskytvání infrmací daňvých a jiných pdbných phledávkách, ppisuje prces vlastníh vymáhání těcht phledávek včetně řešení sprů a stanvuje pravidelný reprting mezi členskými státy STRANA 3 Z 11 EU OFFICE ČS, TEL.:

4 Splečný daňvý základ firem Evrpská kmise v březnu 2011 zveřejnila návrh, který by firmám půsbícím ve více členských státech EU umžnil vyplnit puze jedn daňvé přiznání prstřednictvím tzv. Knslidvanéh základu daně z příjmů právnických sb (CCCTB). Knslidvaný daňvý základ by se pak pdle zvláštníh vzrce rzdělil mezi země, v nichž firma půsbí a byl by zdaněn příslušnu nárdní sazbu. Pdle předlženéh návrhu by si firmy půsbící ve více členských zemích Evrpy mhly vybrat, zda se při pdávání daňvých přiznání budu řídit nárdními předpisy neb zda vyplní jedntné evrpské daňvé přiznání. Příslušný daňvý úřad by pak pdle zvláštníh vzrce rzdělil základ daně mezi jedntlivé státy, kde firma půsbí. Zhledňvala by se při tm tři kritéria: hmtná aktiva, pčet pracvníků, tržby splečnsti. Na příslušnu část daňvéh základu by se pak uplatnila sazba platná v dané zemi, jejíž výši by si nadále určvaly čistě členské státy. Řada členských zemí se ale bává, že sjedncení daňvéh základu je předstupeň pr buducí tlak na harmnizaci sazby daně, a také prt d dnešních dní plán zůstává ve stadiu legislativníh návrhu. Sazby krprátních daní v Evrpské unii Vývj sazeb krprátní daně, v České republice známé spíše jak daň z příjmů právnických sb, se v psledních letech v Evrpské unii dčkal mnha změn, ať už t byl v jejich výši, či změn v blasti výjimek, přirážek či lkálních sazeb. V zemích Evrpské unie je nynější trend zvyšvání nepřímých daní (viz Daň z přidané hdnty v Evrpské unii Měsíčník EU aktualit leden 2013) velmi ppulární u členských vlád, i z th důvdu, že zvýšení nepřímých daní nemusí mít na dmácí eknmiku takvý negativní vliv, jak může představvat zvýšení přímých daní. Naprti tmu vývj výše sazeb krprátní daně má však v rámci Evrpské unie velmi patrný klesající trend. Tyt přímé daně jsu čast sledvány i z důvdu přívětivsti danéh reginu či země pr splečnsti v rámci rzhdvání výhdnsti či nevýhdnsti zde investvat. Není t však jen phled na tzv. daňvé ráje, ale určitě t je i knkurenceschpnsti a nastavení pravidel a pdpry pdnikání v jedntlivých státech. Vždyť právě mžnstí pdpry pdnikání mají vlády mnh. V České republice je krprátní daň definvána v Zákně č. 86/1992 Sb., daních z příjmů. Jedná se knkrétně druhu část tht zákna ( 17 až 21), a t Daň z příjmů právnických sb. V jedntlivých paragrafech jsu ppsány náležitsti tht zákna, ať už jsu t pplatníci daně z příjmů právnických sb, zdaňvací bdbí, předmět daně, svbzení d daně, základ daně a plžky snižující základ daně a sazba daně. I když je trend snižvání daní právnických sb v Evrpské unii dluhdbý a zřetelný, neděje se tak u všech zemí a tak vznikají velké rzdíly u aktuálních sazeb. Nejnižší základní sazbu daně z příjmů firem mají v Bulharsku a Kypru shdně s 10% sazbu, následuje je Irsk s 12,5% sazbu. Na pačném knci stjí státy Belgie (sazba krprátní daně 33 %), Francie (33,33 %), Španělsk (30 %) a Malta s 35 %, která splečně s Francií má ještě jeden prim. Není t jen vyská sazba základní daně z příjmů právnických sb, ale i pčet změn. Francie i Malta mají základní sazbu ve stejné výši minimálně už d rku Průměr v Evrpské unii je u základní daně necelých 22 %, v případě celkvé sazby krprátní daně asi 2 prcentní bdy vyšší. Aktuální sazby krprátní daně v EU Daň z příjmů právnických sb je v České republice 19 % a tedy pd průměrem Evrpské unie. Sazbu krprátní daně ve výši 19 % má i Plsk a měl ji i susední Slvensk, ale t se vydal pačnu cestu než většina států EU, a t cestu zvýšení krprátní daně. Daň z příjmů právnických sb na Slvensku navýšili 4 prcentní bdy na 23 %. STRANA 4 Z 11 EU OFFICE ČS, TEL.:

5 V Německu mají sice 15% základní sazbu, ale krmě ní využívají i slidární přirážku a lkální zdanění, celkvá sazba je pak vyšší než u nás (19 %). Vzhledem k tmu, že v některých členských státech je k základní sazbě připčtena přirážka neb lkální daň mhu být sazby krprátních daní v některých blastech ještě vyšší stejně jak v případě Německa. Aktuální sazby krprátních daní členských států EU k lednu 2013 Základní Celkvá* Belgie 33% 33,99% Bulharsk 10% 10% Česká republika 19% 19% Dánsk 25% 25% Estnsk 21% 21% Finsk 24,5% 24,5% Francie 33,33% 37,06% Irsk 12,5% 12,5% Itálie 27,5% 31,4% Kypr 10% 10% Litva 15% 15% Ltyšsk 15% 15% Lucembursk 21% 30,8% Maďarsk 19% 20,86% Malta 35% 35% Německ 15% 30,95% Nizzemsk 25% 25% Plsk 19% 19% Prtugalsk 25% 30% Rakusk 25% 25% Rumunsk 16% 16% Řeck 20% 20% Slvensk 23% 23% Slvinsk 17% 17% Spjené králvství 24% 24% Španělsk 30% 35,3% Švédsk 22% 22% Zdrj: ZEW, EK (DG TAXUD); KPMG; Delitte; *Obecná krprátní daň navýšena různými přirážkami či lkálními daněmi Přehled jedntlivých sazeb krprátních daní u států Evrpské unie nám přibližuje předchzí tabulka. Některé státy (zhruba čtvrtina z členských států EU), jak už byl zmíněn výše, k becné či základní sazbě připčítávají různé přirážky (někdy i dčasné jak například v případě Kypru, který připčítával v minulých letech k základní sazbě ještě tzv. příspěvek na branu neb v Prtugalsku v rámci eknmické krize) či lkální sazby. Například Belgie svu 33% základní krprátní daň zvyšuje 3% přirážku. V Lucembursku mají nejen 7% přirážku, ale i lkální sazbu ve výši ddatečných 6,75 %, takže se celkvá sazba může vyšplhat až na 30,8 %. Lkální ddatečné sazby jsu ještě využívány v těcht zemích: Maďarsk, Itálie, Francie, Španělsk, Německ. STRANA 5 Z 11 EU OFFICE ČS, TEL.:

6 Německé specifikum navíc spčívá ještě v slidární 5,5% přirážce, která je určena na financvání nákladů znvusjedncení země. Krmě výše zmíněných přirážek či lkálních ddatečných daní využívají některé země i snížené sazby u daní z příjmů právnických sb. Můžeme se na t dívat jak na určité prgresivní zdanění neb i z pačnéh hlediska jak na pdpru určitých blastí, například malých a středních pdniků, pdniků s nižším ziskem či bratem. Takvét frmy pdpry jsu určitě velmi důležité, tázka je, jestli t pak jen nepřináší další nepřehlednsti či mžné snahy bcházení systému za účelem vejít se d záknných pravidel za účelem mžnsti využívat těcht snížených sazeb krprátních daní neb se vlastně vyhnut určité prgresi, cž jsu vlastně jen dva phledy na jednu věc. Země s více než jednu sazbu krprátní daně Mezi země uplatňující prgresivní zdanění či snížené sazby daně např. patří (viz např. KPMG; Jan Širký Daně v Evrpské unii, (2012) ISBN ): Belgie Obecná sazba krprátní daně je stanvena na 33 % respektive na 33,99 % s 3% přirážku. Malé a střední pdniky (z minimálně 50 % vlastněné jedntlivci) s příjmem nižším než 322,5 tis. eur můžu při splnění určitých pdmínek být předmětem snížených sazeb rzlišených dle výše zdanitelnéh příjmu. Litva Základní sazba krprátní daně činí 15 %. Sníženu sazbu ve výši 5 % je mžn uplatnit v malých pdnicích d 10 zaměstnanců a s příjmem nepřesahujícím 1 mil. LTL (byl zvýšen d 1. ledna 2012 z 0,5 mil. LTL). Ltyšsk Mikrpdniky v Ltyšsku mhu uplatňvat 9% sazbu, základní sazba daně ze zisku je stanvena na 15 %. Francie Základní sazba daně ze zisku krprací je 33,33 %. Pr malé a střední pdniky s bratem d 7,63 mil. eur (z minimálně 75 % vlastněné jedntlivci) je stanvena snížená sazba ve výši 15 % z prvních 38,12 tisíc eur zisku. Lucembursk Základní sazba daň ze zisku firem 21 % je zvýšena 7% přirážku d zaměstnaneckéh fndu a ddatečnu sazbu 6,75 % v závislsti na lkalitě. Pr splečnsti s příjmem d 15 tisíc eur činí becná sazba 20 %. Maďarsk Také v Maďarsku je uplatňvána nižší sazba ve výši 10 % pr splečnsti se zdanitelným příjmem d 500 mil. HUF. Základní sazba krprátní daně činí 19 %. Plánvaná změna na sjedncení na 10 % asi nebude ještě prvedena a čekává se, že pr rk 2013 budu bě sazby zachvány. Nizzemsk Sazba daně ze zisku firem je snížena 5 prcentních bdů ze zisku d 200 tisíc eur. Nad tut hranici platí základní sazba krprátní daně 25 %. Prtugalsk Prgresivní zdanění se uplatňuje nad základní sazbu 25 % krprátní daně d 3 d 5 % dle výše příjmů (1,5 mil. eur 7,5 mil. eur). Rumunsk Mikrpdniky mhu uplatňvat 3% sazbu namíst krprátní daně ve výši 16 %. Spjené králvství Ve Spjeném králvství mají něklik sazeb daně ze zisků krprací. Výše sazby se dvíjí d výše zdanitelnéh zisku. Hlavní sazba daně je 24 % (d 1. dubna 2012) pr krprace se zdanitelným ziskem nad 1,5 mil. GBP. Pr splečnsti se ziskem d 0,3 mil. GBP je uplatňvána 20% sazba krprátní daně. STRANA 6 Z 11 EU OFFICE ČS, TEL.:

7 Francie Španělsk Malta Belgie Itálie Prtugalsk Lucembursk Dánsk Nizzemsk Rakusk Finsk Spjené králvství Průměr za EU Slvensk Švédsk Estnsk Maďarsk Řeck Česká republika Plsk Slvinsk Rumunsk Litva Ltyšsk Irsk Bulharsk Kypr Německ KORPORÁTNÍ DANĚ V EVROPSKÉ UNII ÚNOR 2013 Splečnsti se zdanitelnými zisky mezi 0,3 1,5 mil. GBP jsu zdaněny na psuvné stupnici mezi hlavní sazbu a sazbu pr malé zisky. Na 1. dubna 2013 je plánván další snížení základní sazby daně ze zisku krprací na 23 %. V rce 2010 byla tat sazba ve výši 28 %, v rce 2011 byla snížena dva prcentní bdy na 26 % a další dva v rce Španělsk Splečnsti d rčníh bratu d 10 mil. eur mají zdanění d 300 tisíc eur zdanitelnéh příjmu ve výši 25 % a nad tut částku už jsu zdaněni základní 30% sazbu daně ze zisku firem. Pr pdniky d 25 zaměstnanců je uplatňvána 20% sazba d 300 tisíc eur zdanitelnéh příjmu, nad tut hranici je uplatňvána 25% sazba. Vývj sazeb krprátních daní v Evrpské unii Jak už byl zmíněn v úvdu, změn u sazeb daní ze zisků firem v některých státech prběhl mnh. V rámci Evrpské unie je velmi patrný trend snižvání těcht sazeb a ulehčení tak pdnikatelské sféře. Kmpenzace výpadků d státníh rzpčtu jsu pak čast řešeny skrz zvyšvání sazeb nepřímých daní. Hrubu představu výši snižvání sazeb krprátních daní nám dá rzdíl průměru Evrpské unie u základních sazeb mezi rky 2000 a 2013, kdy pkles činil více jak sm prcentních bdů na nynějších zhruba 23 % (u celkvé sazby daně z příjmů firem t činí dva prcentní bdy více). Pkles v průměru EU nastal krmě rku 2009 každrčně. Vývj celkvých sazeb krprátních daní v Evrpské unii Zdrj: ZEW, EK (DG TAXUD); KPMG; Taxatin trends in the Eurpean Unin V rce 2009 i v reakci na prbíhající krizi zvýšili v Litvě sazbu krprátní daně pět prcentních bdů (aby ji v následujícím rce pět snížili na úrveň rku 2008), cž převýšil čtyři snížení u statních států v témže rce. Některé státy šly cestu jedntlivých a čast citelných snížení základních sazeb daně ze zisku firem, jak například v Rakusku v rce prcentních bdů neb v Německu 15 p. b. v rce 2001 a 10 p. b. v rce 2008, neb pstupným snižváním, čast i v něklika p sbě jducích letech (Česká republika, Slvinsk, Bulharsk). Největší snížení ve sledvaném bdbí let 2000 až 2013 činí 25 prcentních bdů v Německu u becné sazby krprátní daně. Nutn však pdtknut, že v Německu využívali a využívají slidární přirážky a různé lkální daně. Také v Bulharsku, na Kypru a v Řecku prběhl ve sledvaném bdbí znatelný pkles ve výši 15 p.b. Ve Francii (33,33 %) a na Maltě (35 %) nedšl v daném bdbí u základních sazeb daně z příjmů firem k žádným změnám. STRANA 7 Z 11 EU OFFICE ČS, TEL.:

8 Jen v Maďarsku dšl v rámci něklika změn k výslednému nárůstu mezi rky 2000 a 2013 jeden prcentní bd. Vzhledem k tmu, že průměr za EU v základní sazbě krprátní daně byl v rce 2000 zhruba 30 % a u Maďarska byla sazba daně z příjmů právnických sb 18 %, stále je maďarských 19 % pd dnešním průměrem EU. Pkud se však na změny, či ve většině případů spíše snižvání, pdíváme z phledu jedntlivých let a ne v rámci členských států, zjistíme, že ve sledvaném bdbí let 2000 a 2013 prběhl průměrně šest změn v jednm rce u základních sazeb daní z příjmů právnických sb. I v pčtu změn však můžeme sledvat určitý vývj. Od rku 2000 d rku 2006 se pčet změn sazeb krprátních daní pstupně zvyšval, až na deset změn v rce Země EU šly hlavně cestu snižvání a t čast i velmi citelným snížením, jak třeba v případě Německa, Litvy, Ltyšska či Kypru. Od rku 2007 se však jejich pčet pět pstupně snižuje. V psledních třech letech t už byl klem 3 změn. Je mžné, že státy už stačily dstatečně snížit či změnit sazby krprátní daně, takže i v dalších letech za předpkladu absence nenadálých změn jich bude jen něklik mál rčně. Pčet navýšení u základních sazeb v daném bdbí u členských států Evrpské unie by se dal spčítat na prstech jedné ruky a čast tat navýšení byla kmpenzvána snížením v následujících letech. Čas ukáže, jestli t bude i případ našeh výchdníh suseda. Na Slvensku zvýšili s účinnstí d 1. ledna 2013 sazbu daně z příjmů právnických sb čtyři prcentní bdy na nynějších 23 %. Uvidíme, jestli t byl krk zpátky či vpřed a statní státy budu tht příkladu následvat, či t bude jen takvý cimrmanvský úkrk stranu a sazba se třeba už v příštím rce pět sníží. V dnešní dbě, kdy ještě dznívá hspdářské krize a dle Evrpské centrální banky čekáváme jen mírné živění na tent rk, může být tt snížení pdtrhnutím slvenské eknmiky. Cestu snížení šly státy jak Švédsk 4,3 prcentní bdy a Slvinsk jeden prcentní bd. Nynější sazba daně z příjmů firem je tedy na Slvinsku 17 %. Tat sazba by se měla v následujících letech snižvat rčně vždy jeden prcentní bd, až by měla v rce 2015 dsáhnut 15 % a na tét úrvni setrvat. Vývj sazeb daně z příjmů právnických sb v České republice Sazby daně z příjmů právnických sb pršly za dbu existence samstatné České republiky mnha změnami. Od rku 1993 vstupil v platnst jedenáct změn. Přehled vývje sazeb DPPO v ČR Rk Sazba daně % % % % % % % % % % % % Zdrj: Ministerstv financí ČR V České republice prběhl d rku 1993, kdy sazba DPPO byla 45 %, až ddnes (19 % sazba DPPO) sice mnh změn, ale tyt změny nebyly nijak skkvé. Všechny změny snižvaly tu předchzí sazbu, ale nikdy t nebyl více jak 4 prcentní bdy. Snižvání sazeb daně z příjmů firem prbíhá i v rámci Evrpské unie, ale trend pklesu byl u nás přeci jen rychlejší než za průměr EU. STRANA 8 Z 11 EU OFFICE ČS, TEL.:

9 Vývj celkvých sazeb daně z příjmu právnických sb v ČR a průměru v EU ČR EU Zdrj: ZEW, EK (DG TAXUD); KPMG; Taxatin trends in the Eurpean Unin, Ministerstv vnitra ČR I když se sazby DPPO v České republice snižují, na pdílu krprátních daní v % z HDP neb na celkvém zdanění se t mc neprjevuje. Vývj inkasa daně z příjmů právnických sb se však u nás dle dat Ministerstva financí mezi rky 1997 (41 mld. Kč) d rku 2008 (173 mld. Kč) stále (až na rk 2006 s mírným pklesem) zvyšval. Pté i v rámci prbíhající hspdářské krize se vybral v rce mld. Kč méně než v předchzím rce. V dalších letech se inkas daně z příjmů právnických sb phybval klem 110 mld. Kč. Prakticky pdbný vývj měl i celkvé inkas vybraných daní v ČR. Příjmy státníh rzpčtu z DPPO činily 86,30 mld. Kč z celkvých 863,86 mld. Kč daňvých příjmů v rce Česká republika byla jedna z mála členských zemí, která mezi rky 2000 a 2010 navýšila pdíl zdanění DPPO na celkvém zdanění. Pdíl krprátních daní v % z HDP a z celkvéh zdanění v letech 2000 a 2010 % z HDP % z celkvéh zdanění Belgie 3,2 2,7 7,1 6,2 Bulharsk 2,7 1,9 8,6 7,0 Česká republika 3,3 3,4 9,8 10,0 Dánsk 3,3 2,7 6,6 5,8 Německ 2,9 2,2 7,1 5,8 Estnsk 0,9 1,4 2,9 4,0 Irsk 3,7 2,6 12,0 9,1 Řeck 4,1 2,4 12,0 7,7 Španělsk 3,1 1,8 9,2 5,8 Francie 2,8 1,9 6,3 4,4 Itálie 2,4 2,3 5,9 5,5 Kypr 6,2 6,2 20,9 17,4 Ltyšsk 1,6 1,0 5,3 3,5 Litva 0,7 1,0 2,3 3,7 Lucembursk 7,0 5,7 17,8 15,5 Maďarsk 2,2 1,2 5,6 3,1 Malta 2,9 6,5 10,4 19,6 Nizzemsk 4,3 2,3 10,9 6,0 Rakusk 2,2 2,0 5,0 4,8 Plsk 2,4 2,0 7,5 6,3 Prtugalsk 3,7 2,8 12,0 9,0 Rumunsk 3,0 2,3 9,8 8,5 STRANA 9 Z 11 EU OFFICE ČS, TEL.:

10 Slvinsk 1,2 1,9 3,1 5,0 Slvensk 2,6 2,5 7,7 8,9 Finsk 5,9 2,5 12,5 6,0 Švédsk 3,8 3,4 7,3 7,5 Spjené králvství 3,6 3,1 9,7 8,7 EU-27 (vážený průměr) 3,1 2,4 7,7 6,2 Zdrj: Taxatin trends in the Eurpean Unin, Eurstat Efektivní sazba krprátní daně Předchzí část se věnvala hlavně vývji a srvnávání statutárních sazeb krprátních daní z příjmů jedntlivých členských států Evrpské unie. U některých států však tyt sazby spadají d různých systémů, ať už k základní sazbě přičítáme různé přirážky či lkální sazby daně atd. Krmě srvnávání jejich záknných sazeb můžeme pužít i tzv. efektivní zdaňvání krprací (Více též třeba: Blechvá, B. Metdy a nástrje pr hdncení daňvéh zatížení právnických sb (krprací); Szarwská, I. Jak vyské je krprátní daňvé zatížení; Širký, J. Daňvé terie s prakticku aplikací). Efektivní průměrná daňvá sazba v % Belgie 34,5 26,6 Bulharsk 28,1 9,0 Česká republika 23,6 16,7 Dánsk 28,3 22,0 Německ 40,4 28,2 Estnsk 20,4 16,5 Irsk 9,4 14,4 Řeck 30,4 17,5 Španělsk 36,5 32,4 Francie 36,6 34,2 Itálie 31,3 25,1 Kypr 27,5 11,2 Ltyšsk 22,7 12,2 Litva 19,1 12,7 Lucembursk 32,6 24,9 Maďarsk 19,7 19,3 Malta 32,2 32,2 Nizzemsk 32,3 27,5 Rakusk 29,7 23,0 Plsk 27,1 17,5 Prtugalsk 31,5 27,1 Rumunsk 22,7 14,8 Slvinsk 20,9 16,4 Slvensk 25,8 16,8 Finsk 27,2 23,2 Švédsk 23,8 23,2 Spjené králvství 28,7 25,2 EU-27 27,5 21,1 Zdrj: Evrpská kmise (DG TAXUD), ZEW Zentrum für Eurpäische Wirtschaftsfrschung. STRANA 10 Z 11 EU OFFICE ČS, TEL.:

11 Efektivní zdaňvání krprací ttiž vlivňuje nejen výše sledvaných sazeb statutárních krprátních daní, ale také další daňvé aspekty určující celkvu výši efektivně placených daní. Metd sledvání a stanvvání je něklik. ZEW (Zentrum für Eurpäische Wirtschaftsfrschung) v prjektu pr Evrpsku kmisi TAXUD sledují efektivní průměrnu daňvu sazbu (EATR Effective Avarage Tax Rate). Průměrná efektivní sazba v Evrpské unii klesla z 27,5 % v rce 2000 na 21,1 % v rce ZÁVĚR Sazby a vývj krprátních daní jsu v jedntlivých státech pečlivě sledvané, prtže jejich výše hraje velku rli při rzhdvání bchdních splečnstí alkaci investic. Nejsu t však jen sazby, ale becně slžitst daňvých systémů jedntlivých zemí, které mhu lákat či napak drazvat zahraniční investry. Jednu z významných charakteristik slžitsti daňvéh systému je i jeh prměnlivst v čase, tedy jak čast jsu daňvé zákny nvelizvány. Určitým měřítkem tét charakteristiky může být četnst změn sazby daně. Například Česká republika d rku 1993 ze 45% sazby daně z příjmů právnických sb snížila tut daň v rámci 11 změn na dnešních 19 %. Trend snižvání však není patrný jen u nás, ale v rámci celé Evrpské unie. Průměr členských států Evrpské unie je u sazby daně z příjmů firem u základní sazby zhruba 22 % a u celkvé sazby (nebť některé státy využívají různé frmy přirážek či lkálních sazeb) je t necelé dva prcentní bdy více. Za psledních 13 let se tat průměrná sazba krprátní daně v EU snížila zhruba sm prcentních bdů. I ve skupině členských zemí můžeme nalézt plavce prti prudu. Příkladem je Slvensk. Naši výchdní susedé s účinnstí d 1. ledna 2013 zvýšili sazbu daně z příjmů právnických sb čtyři prcentní bdy na nynějších 23 %. Nminální sazba krprátní daně má výhdu v její přehlednsti a transparentnsti. Nicméně samtná výše sazby nemůže dknale vypvídat výši zdanění, nebť v každé zemi je aplikvána na různě vypčítaný daňvý základ. Tent handicap dstraňuje analytický nástrj efektivní průměrná sazba daně, která se vypčítává speciálními metdami. I při její aplikaci ale můžeme učinit závěr, že krprátní daně v EU v čase klesají. Uvidíme, jakým směrem se bude celkvý trend krprátních daní vyvíjet d buducna, ale snad se naše malá země v srdci Evrpy v knkurenci neztratí a bude nejen atraktivní pr zahraniční investry, ale i vstřícná pr místní pdniky. Tat publikace je pvažvána za dplňkvý zdrj infrmací pskytnutých našim klientům. Na infrmace uvedené v ní nelze phlížet tak, jak by šl údaje nezvratné a nezměnitelné. Publikace je zalžena na nejlepších infrmačních zdrjích dstupných v dbě tisku. Pužité infrmační zdrje jsu všebecně pvažvané za splehlivé, avšak Česká spřitelna, a.s. ani její pbčky či zaměstnanci neručí za správnst a úplnst infrmací. Autři pvažují za slušnst, že při pužití jakékliv části tht dkumentu, bude uživatelem infrmací tent zdrj uveden.

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy:

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy: Čísl: 1/2015 Datum vydání: 9.2.2015 Daňvý gg zpravdaj Obsah I. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ...2 II. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 235/2004 SB., O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY...3 III. NOVINKY V

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY E-učebnice Eknmika snadn a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY Histrie burz 1. bdbí první burzy se bjevily už ve středvěku v Benátkách, Miláně a Flrencii pzději ve městě Bruggy, zalžená Van der Bursem a dtud

Více

Smlouva o obchodním zastoupení

Smlouva o obchodním zastoupení Smluva bchdním zastupení Zastupený CZ.NIC, z. s. p.. sídl Americká 23, 12000 Praha 2 IČ 67985726 DIČ CZ67985726 zastupený Mgr. Ondřejem Filipem, výknným ředitelem sdružení a Obchdní zástupce Se sídlem

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Evrpská unie Hlubec - menu vprav nahře: Zpět (návrat na předchzí stranu), Úvdní stránka, Nápvěda, Knec aplikace Slv úvdem C je EU? Slv autrů O prgramu Histrie EU Úvd Zásadní smluvy Pařížská smluva Římské

Více

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Tabulka 1 - Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí (kapitly) Metdickéh pkynu pr přípravu pdkladů pr psuzení finančníh zdraví žadatele Vydání č. Platné d 1 3. 1. 2008 Zpracval: Zrevidval: Schválil:

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

Evropa Program Prémiové automatické objednávky (ADR)

Evropa Program Prémiové automatické objednávky (ADR) Evrpa Prgram Prémivé autmatické bjednávky () Výhdy je autmatický měsíční bjednávkvý prgram pr distributry a upřednstněné zákazníky. Pdpruje měsíční autmatický nákup prduktů splečnstí Nu Skin a Pharmanex,

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

XTB-Trader DMA. Zastavení ztrát (Stop Loss) a Realizovat zisk (Take Profit)

XTB-Trader DMA. Zastavení ztrát (Stop Loss) a Realizovat zisk (Take Profit) XTB-Trader DMA Příkazy k nákupu či prdeji akcií zadáváte jednduše přím v platfrmě XTB-Trader. V kénku pr nastavení nvéh pkynu vepište pčet kusů akcií, které chcete zbchdvat. Zastavení ztrát (Stp Lss) a

Více

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU o právech spotřebitelů

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU o právech spotřebitelů Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2011/83/EU právech sptřebitelů Úvd Všebecně je úprava sptřebitelskéh práva rztříštěná d mnha kmunitárních předpisů, které tak způsbují prblémy zejm. v rámci přeshraničníh

Více

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Eurpean Entrepreneurs Campus - Přens, knfigurace a rzvj multidisciplinárníh mdelu pr pdpru pdnikání v blasti dbrnéh vzdělávání a vyskšklskéh vzdělávání EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Výsledek 7: Implementace

Více

Maturitní otázka č. 14. 14/ Zúčtování daní a dotací. DAŇ: zákonem určená platba do veřejného rozpočtu Nepřímé daně Přímé daně: POJMY: Správce daně:

Maturitní otázka č. 14. 14/ Zúčtování daní a dotací. DAŇ: zákonem určená platba do veřejného rozpočtu Nepřímé daně Přímé daně: POJMY: Správce daně: Ing. Eliška Galambicvá Maturitní tázka č. 14. 14/ Zúčtvání daní a dtací. Základní pjmy v blasti daní (daň, správce daně, plátce, pplatník, zdaňvací bdbí, splatnst daně). Členění daní (daně přímé a nepřímé).

Více

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2014

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2014 Změny ve mzdách systému EKONOM d 1.1.2014 1. Změna parametrů pr mzdy: V parametrech se mění hdnty s hledem na pčet parametrů jsu rzděleny d dvu brazvek mezi kterými se přepíná pmcí kláves PgUp/PgDn: Parametry,

Více

Městská část Praha 11. Finální verze. Rámcová studie proveditelnosti výstavby obecních nájemních bytů

Městská část Praha 11. Finální verze. Rámcová studie proveditelnosti výstavby obecních nájemních bytů Rámcvá studie prveditelnsti výstavby becních nájemních bytů Městská část Praha 11 Finální verze 30. července 2012 Přísně důvěrné Ačkliv mhu existvat další kpie a verze tét studie, puze studie ze dne 30.

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

Minimální mzda, mzdové tarify a příplatky za práci v noci a ve škodlivém prostředí

Minimální mzda, mzdové tarify a příplatky za práci v noci a ve škodlivém prostředí Zákn daních z příjmu Daň z příjmu právnických sb Sazby daně z příjmu právnických sb Od 1.1. 2004 1.1. 31.12. 2003 1.1. 31.12. 2002 Sazba 28 % 31% 31% Sazby daně z příjmu fyzických sb V rce 2004 zůstávají

Více

Žádost o obchodní nabídku

Žádost o obchodní nabídku Žádst bchdní nabídku Splečenství vlastníků jedntek Bytvé dmy Pd Krcínku Klíčvská 913/43, 190 00 Praha 9, IČ: 27418812, Splečnst byla zapsána dne 13.8.1999 v bchdním rejstříku vedeném u Městskéh sudu v

Více

OBNOVU KULTURNÍCH PAMÁTEK POŠKOZENÝCH POVODNĚMI

OBNOVU KULTURNÍCH PAMÁTEK POŠKOZENÝCH POVODNĚMI Jihčeský kraj vyhlašuje na základě usnesení zastupitelstva kraje čísl 158/2003/ZK ze dne 24. června 2003 ve smyslu ustanvení 16, dst. (1), zákna čísl 20/1987 Sb., státní památkvé péči, v platném znění,

Více

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.A. HLASY NA ZASEDÁNÍ PARLAMENTU Řádným dehráním sutěže vznikne příslušnému klubu nárk na hlas na zasedání Parlamentu za pdmínek daných Stanvami.

Více

Jednání EMF s komisařem G. Verheugenem. k problematice automobilového průmyslu. 24. 11. 2008 Brusel TUH

Jednání EMF s komisařem G. Verheugenem. k problematice automobilového průmyslu. 24. 11. 2008 Brusel TUH Jednání EMF s kmisařem G. Verheugenem k prblematice autmbilvéh průmyslu 24. 11. 2008 Brusel TUH Účast: Jsef Středula Přípravné jednání P.Scherrer pděkval všem za t, že jsme přijeli d Bruselu připravili

Více

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP)

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP) V Praze dne 19/12/2007 Příručka pr žadatele dtaci v rámci patření Zakládání skupin výrbců (HRDP) Státní zemědělský intervenční fnd pskytuje pdpru, která umžňuje zemědělcům zvýšit míru knkurenceschpnsti

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP)

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP) V Praze dne 20/12/2006 Příručka pr žadatele dtaci v rámci patření Zakládání skupin výrbců (HRDP) Státní zemědělský intervenční fnd pskytuje pdpru, která umžňuje zemědělcům zvýšit míru knkurenceschpnsti

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

(příliv kapitálu do danéé země) čím nižší je cena domácí měny, tím větší je po ní poptávka tzn. klesající tvar DCZK PCZK DCZK

(příliv kapitálu do danéé země) čím nižší je cena domácí měny, tím větší je po ní poptávka tzn. klesající tvar DCZK PCZK DCZK Kapitla 9 MĚNOVÝ KURZ Měnvý kurz vlivňuje mezinárdní směnu statků a služeb a přesuny kapitálu mezi jedntlivými státy Faktry vlivňující měnvý kurz Vývj mezinárdníh bchdu Vývj hspdářskéh cyklu Vývj reálných

Více

Silniční infrastruktura a legislativa

Silniční infrastruktura a legislativa Silniční infrastruktura a legislativa Mtt: Hdnta spjení dvu měst je čast vyšší, než sučet hdnt těcht měst Hannibal (247-183 př. n. l.) V rce 2013 jsem měl tu čest vést pracvní skupinu dbrníků pr silniční

Více

Pravidla programu SmartUp

Pravidla programu SmartUp Pravidla prgramu SmartUp Pr kh je prgram SmartUp? Pr všechny ve věku 15 26 let včetně. Rzhdující je datum uknčení přijímání přihlášek dané výzvy. K tmut datu musí být všem členům týmu minimálně 15 a maximálně

Více

PŘÍLOHA MATERIÁLU DO VLÁDY 31.5.2010 A. STUDIE A ANALÝZY

PŘÍLOHA MATERIÁLU DO VLÁDY 31.5.2010 A. STUDIE A ANALÝZY PŘÍLOHA MATERIÁLU DO VLÁDY 31.5.2010 A. STUDIE A ANALÝZY Přílha č. 1: Regulatrní rámec systému studentských půjček v ČR Obsah 1 Výchdiska prjektu 1 1.1 Ppis a cíle prjektu 1 1.2 Sučasný stav financvání

Více

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In

Více

Informační audit teorie a praxe v České republice

Informační audit teorie a praxe v České republice Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz

Více

Vkládání dat do databázové aplikace

Vkládání dat do databázové aplikace Vkládání dat d databázvé aplikace prjektu Vytváření místníh partnerství benchmarking sciálních služeb Králvéhradeckéh kraje 1 Obsah I. Úvd... 3 II. Jak se přihlásit d aplikace... 3 III. Ppis funkcí Hlavníh

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?)

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?) Veřejné zakázky v blasti brany neb bezpečnsti Phled Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (?) Mjmír Flrian 1. Právní úprava zadávání veřejných zakázek v blasti brany neb bezpečnsti (evrpská / nárdní) 2. Pstavení

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA:

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: 1.Právnickým sbám - Splečnstem s ručením mezeným či a.s. - Splečenstvím vlastníků bytů - Bytvým družstvům - Družstvům jiným než bytvým - Jiným

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

Výzkum investic do VaV v oblasti ICT v EU. závěrečná zpráva listopad 2006

Výzkum investic do VaV v oblasti ICT v EU. závěrečná zpráva listopad 2006 Výzkum investic d VaV v blasti ICT v EU pr předmět SA_417 závěrečná zpráva listpad 2006 Zpracvali: Jiří Hrník (xhrj37@vse.cz) Ondřej Mudrý (xmu01@vse.cz) Jan Penkala (xpenj01@vse.cz) Petra Valentvá (xvalp13@vse.cz)

Více

Analýzy a doporučení. Unipetrol, a.s. Nové ocenění Unipetrol, a.s. Doporučení: Držet Cílová cena: 175 Kč 21.5.2013

Analýzy a doporučení. Unipetrol, a.s. Nové ocenění Unipetrol, a.s. Doporučení: Držet Cílová cena: 175 Kč 21.5.2013 Analýzy a dpručení Unipetrl, a.s. Nvé cenění Unipetrl, a.s. Dpručení: Držet Cílvá cena: 175 Kč 21.5.2013 Unipetrl, a.s. Nvé dpručení - držet Předešlé dpručení držet Nvá cílvá cena 175,- Kč Předešlá cílvá

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 2 Škla bnvy venkva,.p.s. se sídlem v Liběšicích VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 Základní údaje Název Pužívaná zkratka : Škla bnvy venkva,.p.s. : ŠOV Právní frma : Obecně prspěšná splečnst Sídl : Liběšice, č.p.

Více

Ing. Jana Pilátová. Ing. Jana Dlabačová. Ing. Miloslava Halusková

Ing. Jana Pilátová. Ing. Jana Dlabačová. Ing. Miloslava Halusková Ing. Jana Pilátvá Půsbení ve Svazu prezidentka Svazu (2011 2015) předsedkyně Metdické rady Svazu pr pdnikatele členka Výbru pr tázky výknu účetní prfese šéfredaktrka časpisu Metdické aktuality Svazu dbrný

Více

Informace pro zákazníky podle zákona č. 256/2004 Sb.

Informace pro zákazníky podle zákona č. 256/2004 Sb. Infrmace pr zákazníky pdle zákna č. 256/2004 Sb. Tent dkument je určen pr zákazníky splečnsti ZFP Investments, investiční splečnst, a.s. (dále Splečnst ), včetně ptencinálních zákazníků, a bsahuje infrmace,

Více

Jak funguje léková regulace v ČR a jak se může vyvíjet? Mgr. Filip Vrubel odbor farmacie 13. 1. 2011

Jak funguje léková regulace v ČR a jak se může vyvíjet? Mgr. Filip Vrubel odbor farmacie 13. 1. 2011 Jak funguje lékvá regulace v ČR a jak se může vyvíjet? Mgr. Filip Vrubel dbr farmacie 13. 1. 2011 Jak funguje... Regulace cen a úhrad léčiv d r. 2008 Zákn č. 48/1997 Sb., veřejném zdravtním pjištění Zákn

Více

Dodavatel analýzy systému financování dopravní infrastruktury

Dodavatel analýzy systému financování dopravní infrastruktury Název prjektu: Vypracvání dluhdbéh mdelu financvání dpravní infrastruktury Registrační čísl prjektu: CZ.1.04/4.1.00/48.00013 Příjemce pdpry: Ministerstv dpravy Veřejná zakázka Ddavatel analýzy systému

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ POLITIKA PRO DARŮ & POHOŠTĚNÍ Nabízení či přijímání bchdních darů a phštění je čast náležitým způsbem, jak si bchdní partneři prkazují vzájemnu úctu

Více

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 ÚVOD Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. (zkráceně JISOPM.s.p.) je česká nevládní neziskvá splečnst, zalžená v rce

Více

NA ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ DOMÁCNOSTÍ

NA ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ DOMÁCNOSTÍ PŘEDBĚŽNÁ ANALÝZA DOPADY SJEDNOCENÍ SAZEB DPH NA 20% NA ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ DOMÁCNOSTÍ 18. ÚNORA 2011 LIBOR DUŠEK, PH.D., PETR JANSKÝ, M.SC. Shrnutí: 1. Úvd Plánvané sjedncení sazeb DPH na 20% p pvinné valrizaci

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

Konkrétní varianty opatření směřujících ke zvýšení zásluhovosti a narovnání transferů mezi rodinou a společností

Konkrétní varianty opatření směřujících ke zvýšení zásluhovosti a narovnání transferů mezi rodinou a společností Knkrétní varianty patření směřujících ke zvýšení zásluhvsti a narvnání transferů mezi rdinu a splečnstí Odbrná kmise pr důchdvu refrmu. Pracvní materiál týmu č. 3 Kmplexní analýzy, zásluhvst a transfery,

Více

PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB

PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB ISTQB PARTNER PROGRAM VERZE CZ-1.0 (30.05.2013) Czech and Slvak Testing Bard Internatinal Sftware Testing Qualificatin Bard www.castb.rg PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB OSNOVA 1. SHRNUTÍ

Více

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91 STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, splek (dále jen MH) Sídl: Hřbitvní 29, Ivančice, 664 91 II. Charakteristika MH a) Sdružení je dbrvlným nevládním neziskvým sdružením vzniklým pdle zákna č. 83/1990

Více

Kapitola 3 VÝDAJE A ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT (MODEL 45 tzn. MODEL DŮCHOD VÝDAJE)

Kapitola 3 VÝDAJE A ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT (MODEL 45 tzn. MODEL DŮCHOD VÝDAJE) www.thunva.cz Kapitla 3 VÝDAJE A ROVNOVÁŽNÝ RODUKT (MODEL 45 tzn. MODEL DŮCHOD VÝDAJE) Mdel 45 (mdel s multiplikátrem): prvnává skutečně vytvřený prdukt (HD) a plánvané výdaje, které zamýšlejí ek. subjekty

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2008

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2008 Změny ve mzdách systému EKONOM d 1.1.2008 1. Změna parametrů pr mzdy: V parametrech se mění hdnty a přibyly další parametry s hledem na jejich mnžství jsu rzděleny d dvu brazvek mezi kterými se přepíná

Více

IT Strategie a Standardy Akademie hotelnictví a cestovního ruchu střední škola, s.r.o.

IT Strategie a Standardy Akademie hotelnictví a cestovního ruchu střední škola, s.r.o. IT Strategie a Standardy Akademie htelnictví a cestvníh ruchu střední škla, s.r.. Verze 2: Listpad 2014 Dkument služí k infrmvání zaměstnanců, studentů, týmu IT pdpry a dalších zúčastněných stran jejich

Více

Manažerské shrnutí 1/8

Manažerské shrnutí 1/8 Manažerské shrnutí Zakázka d realizace prgramů financvaných ze strukturálních fndů v České republice, jejímž zadavatelem je Ministerstv pr místní rzvj ČR (MMR), byla realizvána splečnstí HOPE-E.S., v..s.,

Více

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ Irena Tlapákvá duben 2015 NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA vzdělávání sb se speciálními vzdělávacími ptřebami zavedení registru pedaggických pracvníků přijímání d přípravných tříd základní

Více

ÚZEMNÍ ROZVOJ. Ekonomika staveb a sídel /3

ÚZEMNÍ ROZVOJ. Ekonomika staveb a sídel /3 ÚZEMNÍ ROZVOJ Eknmika staveb a sídel /3 ÚZEMNÍ ROZVOJ = jakékliv zhdncení nemvitsti změnu jejíh využívání změna funkčníh využití území nezastavěné zastavěné méně eknmicky výhdná funkce eknmicky výhdnější

Více

HELIOS Fenix. Evidence daně z přidané hodnoty. Asseco Solutions, a.s. verze 7.00

HELIOS Fenix. Evidence daně z přidané hodnoty. Asseco Solutions, a.s. verze 7.00 HELIOS Fenix Evidence daně z přidané hdnty verze 7.00 Assec Slutins, a.s. 2012 HELIOS Fenix, subsystém eknmických infrmací Evidence DPH 2/34 Obsah: 1 Účetnictví... 4 1.1 Majitel... 4 1.2 Číselník DPH...

Více

Závěrečná zpráva PES. - důchodová reforma. Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010

Závěrečná zpráva PES. - důchodová reforma. Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010 Závěrečná zpráva PES - důchdvá refrma Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010 1 Lcal knwledge. Glbal pwer. 1. PES: úkl a principy práce 2. Analýza dnešníh stavu 3. Vybrané suvislsti důchdvé

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

Vyhodnocení statistik dosavadního využití elektronických informačních zdrojů konsorcií NTK

Vyhodnocení statistik dosavadního využití elektronických informačních zdrojů konsorcií NTK Vyhdncení statistik dsavadníh využití elektrnických infrmačních zdrjů knsrcií NTK NTK (d 30. 6. 2009 Státní technická knihvna, STK) je již d rku 2000 řešitelským pracvištěm prjektů (LI200028 a LI01018,

Více

Změna Sazebníku KB pro podnikatele, podniky a municipality v obsluze poboček k 1.1.2014 nové znění měněných bodů

Změna Sazebníku KB pro podnikatele, podniky a municipality v obsluze poboček k 1.1.2014 nové znění měněných bodů Změna Sazebníku KB pr pdnikatele, pdniky a municipality v bsluze pbček k 1.1.2014 nvé znění měněných bdů Vysvětlení K 1.1.2014 dchází ke změnám v Sazebníku KB pr pdnikatele, pdniky a municipality v bsluze

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

Nabídka služby DOZP 1. poskytnutí ubytování 2. poskytnutí stravy 3. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu

Nabídka služby DOZP 1. poskytnutí ubytování 2. poskytnutí stravy 3. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu Nabídka služby DOZP 1. pskytnutí ubytvání - ubytvání - úklid, praní a drbné pravy lžníh a sbníh prádla a šacení, žehlení Služba je pskytvána ve dvu střediscích. Středisk Rumburk 2 dmácnsti p 5 klientech,

Více

Profil společnosti ELLANS SPED. mezinárodní zasilatelství

Profil společnosti ELLANS SPED. mezinárodní zasilatelství Prfil splečnsti ELLANS SPED mezinárdní zasilatelství Obsah 1. Základní údaje.. 1 2. Pslání splečnsti.. 2 3. Histrie a vývj.. 4 4. Prtfli služeb.. 5 5. Vzvý park.. 6 6. Reference.. 8 7. Kntakty.. 9 Sazba,

Více

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz Sklvská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz OBSAH krektrské služby. 2 pskytvané slevy. 3 expresní příplatky. 3 ddací lhůty pr krektrské služby. 4 prjektvý management. 5 granty jedntlivé

Více

Případy užití RSSystems

Případy užití RSSystems Případy užití RSSystems Účelem tht dkumentu je definvat rzsah funkcí infrmačníh systému,, Infrmační systém evidence bjednávek (značvaný dále jen RSSystem), určený k pužívání restauračními zařízeními (značvanými

Více

Důchodové zdravotní a sociální pojištění, DPH, pokladna PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců

Důchodové zdravotní a sociální pojištění, DPH, pokladna PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Důchdvé zdravtní a sciální pjištění, DPH, pkladna PRO-BIO Svaz eklgických zemědělců TOTO VZDĚLÁVÁNÍ JE FINANCOVÁNO Z PROSTŘEDKŮ ESF PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST A STÁTNÍM

Více

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol Ministerstv financí Odbr 47 Centrální harmnizační jedntka Infrmační systém finanční kntrly ve veřejné správě Mdul pr vyhdncení rčních výsledků finančních kntrl Leden 2015 Manuál MF - infrmační systém finanční

Více

Document imaging, Digitalizace - Sure we can

Document imaging, Digitalizace - Sure we can Dcument imaging, Digitalizace - Sure we can Splečnsti TNT Expres Česká republika a HANDICAP vdi se spjily s cílem pskytvat maximální a plně prfesinální služby v blasti lgistiky, dpravy, expresních zásilek,

Více

VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K PODÁNÍ NABÍDKY

VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K PODÁNÍ NABÍDKY Junák svaz skautů a skautek ČR, Středisk Datel Kstelec nad Černými lesy Zelená 1038, 281 63 Kstelec n. Č. lesy, IČO: 72057955; ev. č. 214.15 inf@skaut-kstelec.cz www.skaut-kstelec.cz VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

Více

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz web: www.trass.cz Individuální a splečenské dpady využívání ústavních a kmunitních služeb Srvnání sciálních a eknmických dpadů rzhdnutí kruhu využíváných služeb ve vybraných mdelvých situacích Klient Ministerstv

Více

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy Obchdní pdmínky 1. Prvzvatel Karel Pavelek E-mail: airwheel@freewheel.cz Telefn: 776628664 IČ: 65484185 DIČ: CZ7504024737 Adresa: Dlní Věstnice 172, 692 29 Č.Ú.: 35-6974480257/0100 2. Objednávka a uzavření

Více

Podrobná pravidla Tipligy

Podrobná pravidla Tipligy Pdrbná pravidla Tipligy 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1. Tipliga (dále také TL ) je dluhdbá kmunitní sutěž. 1.2. TL se může zúčastnit Sázející (dále také Sázející neb účastník ), který suhlasí s těmit pravidly

Více

Domov seniorů Stříbrné Terasy o.p.s., Havlíčkova 1395/30,586 01 Jihlava, -rocní zpráva. Zpráva o činnosti a hospodaření organizace v roce 2011 ...

Domov seniorů Stříbrné Terasy o.p.s., Havlíčkova 1395/30,586 01 Jihlava, -rocní zpráva. Zpráva o činnosti a hospodaření organizace v roce 2011 ... Dmv senirů Stříbrné Terasy.p.s., Havlíčkva 1395/30,586 01 Jihlava, rcní zpráva Zpráva činnsti a hspdaření rganizace v rce 2011 '........ >:. \... 1 Dmv senirů Stříbrné Terasy.p.s., Havlíčkva 1395/30, 58601

Více

www.thunova.cz Kapitola 4 PENÍZE

www.thunova.cz Kapitola 4 PENÍZE www.thunva.cz Kapitla 4 PENÍZE Histrie vzniku peněz: bartervá směna výměna zbží za zbží nevýhda musíme hledat někh, kd stjí naše zbží vyské transakční náklady kmditní peníze vyčlenění některých typů zbží

Více

Základy firemních financí vypracované otázky

Základy firemních financí vypracované otázky Základy firemních financí vypracvané tázky 1. Pjem pdnikvých financí, jejich předmět a subjekty. Pjem finančníh řízení, jeh 3/4 funkce a 2 blasti půsbnsti. Finanční cíle pdnikání a zdrje financvání pdnikatelských

Více

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních Zpráva činnsti HV Svazu účetních 1. HV SÚ Snaha řešit situaci vůči KCÚ direktivně se ukázala jak špatná a kntraprduktivní. Byl nutné situaci uklidnit a zárveň narvnat některé krky ze strany bývalé paní

Více

Pozn.: Pokud nejsou dále uváděny výsledky hlasování, VR rozhodla jednomyslně.

Pozn.: Pokud nejsou dále uváděny výsledky hlasování, VR rozhodla jednomyslně. Zápis ze 7. schůze Výknné rady ČSTS knané dne 2.1.2009 v Praze Přítmni: Barnat (PB), Bartuňkvá (EB), Odstrčil (PO), Siegel (LS), Nvtný (LN) Prgram jednání: 0. Kntrla úklů 0.1. Úkly prezidia 0.2. Úkly VR

Více

Výroční zpráva obce Vysoká u Příbramě. za rok 2011

Výroční zpráva obce Vysoká u Příbramě. za rok 2011 Obec Vyská u Příbramě Výrční zpráva bce Vyská u Příbramě za rk 2011 dle zákna č. 106/1999 Sb., svbdném přístupu k infrmacím Zpráva pskytvání infrmací za rk 2011 - Pskytvání infrmací pdle 18 zákna č. 106/1999

Více

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016 Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT, metdik ICT Plán práce 2015/2016 Náplň činnsti Náplň práce ICT krdinátra vychází z vyhlášky 317/2005

Více

Všeobecné obchodní podmínky společnosti STORMWARE s.r.o.

Všeobecné obchodní podmínky společnosti STORMWARE s.r.o. Všebecné bchdní pdmínky splečnsti STORMWARE s.r.. I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Tyt Všebecné bchdní pdmínky (dále jen VOP ) vymezují základní bchdní pdmínky a vztahy mezi splečnstí STORMWARE s.r.., IČ: 25313142,

Více

Sídlo: Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78. Sídlo: Praha 1, Jindřišská 873/27, PSČ 110 00 IČO: 256 09 688

Sídlo: Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78. Sídlo: Praha 1, Jindřišská 873/27, PSČ 110 00 IČO: 256 09 688 Pravidla marketingvé akce s názvem SOUTĚŽ S VODAFONE KREDITNÍ KARTOU Účelem tht dkumentu je úplná a jasná úprava pravidel marketingvé akce Sutěž s Vdafne Kreditní kartu (dále jen "marketingvá akce"). Tat

Více

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Investiční služby, Investiční nástrje a rizika s nimi suvisející Předmětem tht materiálu je infrmvání zákazníků v suladu s 15d dst. 1 písm. b), c) a d) zákna č. 256/2004 Sb., pdnikání na kapitálvém trhu,

Více

METODICKÝ POKYN PRO MONITOROVÁNÍ IMPLEMENTACE EVROPSKÝCH STRUKTURÁLNÍCH A INVESTIČNÍCH FONDŮ V ČESKÉ REPUBLICE V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014 2020 1.

METODICKÝ POKYN PRO MONITOROVÁNÍ IMPLEMENTACE EVROPSKÝCH STRUKTURÁLNÍCH A INVESTIČNÍCH FONDŮ V ČESKÉ REPUBLICE V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014 2020 1. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Nárdní rgán pr krdinaci METODICKÝ POKYN PRO MONITOROVÁNÍ IMPLEMENTACE EVROPSKÝCH STRUKTURÁLNÍCH A INVESTIČNÍCH FONDŮ V ČESKÉ REPUBLICE V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014 2020 1. část

Více

Vítejte na 1. Výukovém setkání

Vítejte na 1. Výukovém setkání Vítejte na 1. Výukvém setkání Prgram 1. Část 1. Prjekt: Samstatný abslvent (Edita Janstvá, DiS.) 2. Klíčvá aktivita KA04 Průběh piltníh věřvání vzdělávacíh prgramu (Tmáš Varga) Vzdělávací Mduly v praxi

Více

VŠEOBECNÉ PODMÍNKY poskytování telekomunikačních služeb

VŠEOBECNÉ PODMÍNKY poskytování telekomunikačních služeb VŠEOBECNÉ PODMÍNKY pskytvání telekmunikačních služeb Tyt Všebecné pdmínky stanvují pstup uzavírání smluvy pskytvání a užívání telekmunikačních služeb a pdmínky, na základě kterých bude Martin Křapka, Bečv

Více

Ochrana životního prostředí a ekologické zemědělství

Ochrana životního prostředí a ekologické zemědělství Právnická fakulta Masarykvy univerzity Práv a právní věda Katedra práva živtníh prstředí a pzemkvéh práva Diplmvá práce Ochrana živtníh prstředí a eklgické zemědělství Markéta Krchňavá 2009/ 2010 Prhlašuji,

Více

Uživatelská příručka aplikace Partner24 modul Zaměstnavatelský portál Česká spořitelna penzijní společnost, a.s.

Uživatelská příručka aplikace Partner24 modul Zaměstnavatelský portál Česká spořitelna penzijní společnost, a.s. Uživatelská příručka aplikace Partner24 mdul Zaměstnavatelský prtál Česká spřitelna penzijní splečnst, a.s. Verze: 1.20 (30.3.2011) Autr: Jan Zámstný, Lukáš Hns Schválil: Šárka Rlčíkvá Vlastník: ČS penzijní

Více