SUBURBÁNNÍ BYTOVÁ VÝSTAVBA V ZÁZEMÍ ESKÝCH BUDJOVIC

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Pírodovdecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje SUBURBÁNNÍ BYTOVÁ VÝSTAVBA V ZÁZEMÍ ESKÝCH BUDJOVIC Bakaláská práce Eva ejková Praha 2007 Vedoucí bakaláské práce: RNDr. Martin Ouedníek, Ph.D.

2 estné prohlášení autora Prohlašuji, že jsem bakaláskou práci zpracovala samostatn s použitím odborné literatury a dalších pramen uvedených v seznamu literatury. V eských Budjovicích dne Eva ejková 2

3 Podkování Ráda bych podkovala vedoucímu bakaláské práce RNDr. Martinu Ouedníkovi, Ph.D. za poskytnuté rady a ochotu pi vedení této práce. Dále bych ráda podkovala panu Petru Dvoákovi za pomoc pi realizaci terénního przkumu. Bakaláská práce byla zpracována jako souást projektu SP/4i5/212/07 Suburbánní rozvoj, suburbanizace a urban sprawl v eské republice: omezení negativních dsledk na životní prostedí poskytnutým Ministerstvem životního prostedí R. 3

4 ABSTRAKT V bakaláské práci je studována problematika vlivu rezidenní suburbanizace na fyzické prostedí pímstské zóny msta eské Budjovice. Novodobý proces suburbanizace se v zázemí msta zaal uplatovat ve druhé polovin 90. let 20. století jako spontánní proces umožnný komplexní transformací eské spolenosti po roce Projevuje se pedevším nízkopodlažní výstavbou rodinných dom, která obklopuje souasná sídla v blízkosti jádrového msta eskobudjovické aglomerace. Akoli dochází ke snižování hustoty zalidnní, forma prostorového rozvoje je pevážn kompaktní a prozatím nenabývá formy urban sprawl. Pestože s sebou suburbanizace pináší i negativní aspekty, je pedstaviteli obcí vnímána velmi pozitivn jako prostedek k zajištní vyšších finanních pínos. Poptávka po suburbánním bydlení bude v budoucnu pravdpodobn petrvávat, a proto je možné oekávat rozšíení procesu i do vzdálenjších sídel pímstské zóny. Pro možnost ovlivnní budoucího vývoje celé aglomerace je nezbytné posílení nástroj územní plánování na regionální úrovni. Klíová slova: eské Budjovice, fyzické prostedí, pímstská zóna, rezidenní suburbanizace ABSTRACT The following work is a study of the impact the residential suburbanization has on the existing built environment around the city of eské Budjovice. The modern process of suburbanization has started in the second half of the 1990s as a spontaneous process facilitated by complex transformation of the Czech society after the year It is characterized mainly by the construction of low-rise single family units that surround the existing structures in the vicinity of the city core. Although this trend decreases the population density, the form it takes remains compact and has not yet assumed the character of the urban sprawl. The negative consequences of such development are often ignored by the municipal governments who see it mainly as creating additional sources of taxes. The demand for the suburban lifestyle is likely to continue and the corresponding spread into even larger residential areas may be expected. To effectively control such future development, requires strengthening the instruments of urban planning on the regional level. Keywords: eské Budjovice, built environment, suburban zone, residential suburbanization 4

5 OBSAH 1 ÚVOD 7 2 ROZBOR LITERATURY A TERMINOLOGIE Použitá terminologie Procesy mnící fyzické prostedí suburbánních lokalit Promna fyzického prostedí suburbánních zón Dsledky promny fyzického prostedí na úrovni aglomerací Dsledky promny fyzického prostedí na úrovni jednotlivých lokalit Alternativy souasného zpsobu výstavby suburbií METODIKA SUBURBANIZACE V ZÁZEMÍ ESKÝCH BUDJOVIC Vymezení nejvýznamnjších suburbií Rozmístní nové bytové výstavby v zázemí metropole Rozmístní nové bytové výstavby na úrovni jednotlivých suburbií Kvalita veejných prostranství a architektonického ztvárnní zástavby suburbií SOUASNÝ A BUDOUCÍ STAVEBNÍ ROZVOJ V PÍMSTSKÉ ZÓN ESKÝCH BUDJOVIC Forma a zpsob výstavby Pekážky stavebního rozvoje Pedpokládaný objem budoucí výstavby Lokalizace budoucí výstavby Pozitiva a negativa stavebního rozvoje Doporuení pro budoucí rozvoj suburbanizace v zázemí eských Budjovic ZÁVR.41 SEZNAM LITERATURY...44 POZNÁMKY...48 PÍLOHY 49 VOLNÁ PÍLOHA 1 CD 5

6 SEZNAM OBRÁZK Obr. 1: Intenzita a objem imigrace z eských Budjovic do obcí v jejich zázemí mezi lety 1999 až Obr. 2: Nejvýznamnjší suburbia msta eské Budjovice.23 Obr. 3: Bytová výstavba v zázemí eských Budjovic v období mezi lety 1999 až Obr. 4: Výstavba rodinných dom v zázemí eských Budjovic v období mezi lety 1999 až Obr. 5: Rozmístní nové bytové výstavby na území obce Staré Hodjovice...27 Obr. 6: Rozmístní nové bytové výstavby na území obce Hlincová Hora...28 Obr. 7: Soubor dom jednotné architektury v obci Boršov nad Vltavou.30 Obr. 8: Budova netradiního architektonického ztvárnní v obci Staré Hodjovice...31 Obr. 9: Vývoj potu pisthovalých do vybraných devatenácti obcí od roku 1992 do roku 2005 podle jejich pvodního bydlišt..32 Obr. 10: Podíl jednotlivých forem výstavby nových byt ve vybraných devatenácti obcích od roku 1992 do roku

7 1 ÚVOD V posledních letech je možné pozorovat výrazné zmny pímstské krajiny velkých eských mst. Tyto zmny jsou vyvolány prostorovým rozpínáním mst, ke kterému významn pispívá proces rezidenní suburbanizace. Podmínky pro vývoj suburbánního zázemí mst byly výrazn zmnny prostednictvím komplexní transformace spolenosti po roce Po letech centrálního plánování, kdy byl suburbanizaní proces potlaen, se stalo splnní snu o vlastním bydlení v rodinném dom se zahradou dostupnjší širší ásti populace (Hnilika 2005; Sýkora 2002). V dsledku suburbanizace dochází k promn fyzického i sociálního prostedí metropolitních oblastí postkomunistických mst. V této práci se zamím na hodnocení fyzického prostedí eskobudjovických suburbií, která byla po dobu nkolika let vystavena úinkm novodobého suburbanizaního procesu. Hodnoceno bude prostorové rozmístní nové zástavby i perspektivy budoucího rozvoje. Akoli je vývoj sídel v zázemí velkých mst ovlivován souasným psobením více proces, suburbanizace je považována za proces nejvlivnjší. Jedná se o dominantní proces mnící prostorovou organizaci postkomunistických mst a jejich metropolitních areál (Sýkora, Ouedníek 2007, s. 111). Ve své práci se hodlám zamit pouze na jednu ze dvou složek suburbanizace, a to suburbanizaci rezidenní 1. Proces rezidenní suburbanizace je v této práci chápán jako sthování obyvatel z jádrového msta metropolitního areálu do pilehlých sídel za hranicí kompaktní zástavby msta bez ohledu na to, zda se nacházejí uvnit nebo vn jeho administrativních hranic. V zázemí metropole se proces projevuje novou výstavbou pedevším rodinných dom, dvojdom i adových dom, ímž dochází k prostorovému rozpínání msta do okolní venkovské a pírodní krajiny. Zájmovým územím této práce se stala suburbánní zóna msta eské Budjovice v období od poátku devadesátých let 20. století do souasnosti. eské Budjovice patí mezi nejvtší eská msta. Svou populaní velikostí se adí mezi pt krajských mst pohybujících se na hranici sta tisíc obyvatel. Vzhledem k podobné velikosti mst mžeme pedpokládat podobný prbh urbanizaních proces. Souasný výzkum suburbanizace v esku se zamuje pedevším na pražskou aglomeraci, nebo zde proces nabývá nejvtšího rozsahu a intenzity. Výsledky mého šetení proto mohou posloužit i jako zdroj informací o suburbánním vývoji menších mst. Pímstskou zónu eských Budjovic jsem si vybrala proto, že z tohoto msta pocházím a území tedy dobe znám. Zárove mám do nj snadný pístup, což mi umožuje provést podrobný terénní przkum suburbánních lokalit. Osobn jsem na zaátku studia zvolené problematiky zaujala spíše negativní postoj ke zpsobu stavebního rozvoje, kterým se suburbanizace v zázemí eských mst projevuje. 7

8 práce. Pi práci budu postupovat podle stanovených cíl, jejichž sled odpovídá i struktue V této práci je hlavním cílem: nalezení nejvýznamnjších suburbií eských Budjovic popis prostorového rozmístní nové bytové výstavby v zázemí eských Budjovic na úrovni celé aglomerace i na úrovni jednotlivých lokalit posouzení kvality veejných prostranství suburbánních lokalit a vlivu nové výstavby na pvodní charakter (fyziognomii) pímstských sídel zhodnocení dosavadního a budoucího vývoje suburbánní bytové výstavby v zázemí eských Budjovic, vetn zjištní postoj pedstavitel obcí vi stavebnímu a populanímu rozvoji na základ získaných poznatk vytvoit doporuení pro lokalizaci a formu budoucí suburbánní výstavby Na základ studia odborné literatury a vlastního terénního a dotazníkového šetení se pokusím zodpovdt následující pracovní hypotézy: Pedpokládám, že proces rezidenní suburbanizace v zázemí msta eské Budjovice probíhá a je možné jej považovat za významný proces mnící fyzické prostedí pímstské zóny msta. Nejvtší objem i intenzita bytové výstavby se nachází v bezprostedním zázemí metropole a se vzrstající vzdáleností hodnoty klesají. Tato hypotéza vychází z pedpokladu, že jedním z nejvýznamnjších faktor lokalizace nové bytové výstavby v eskobudjovické aglomeraci je vzdálenost od jádrového msta. Nová výstavba rodinných dom pevážn navazuje na pvodní kompaktní zástavbu suburbií a samostatné lokality vznikají jen výjimen. Dvodem pro toto tvrzení je pedpoklad snazšího napojení nových staveb na již existující infrastrukturu pvodních sídel. Pedpokládám, že postoj pedstavitel obcí vi stavebnímu rozvoji je pozitivní a obce stavební rozvoj podporují. Dvodem je systém financování obcí, který vychází pedevším z potu trvale bydlících obyvatel. Stavební a s ním spojený populaní rozvoj je tedy prostedkem zlepšení finanní situace obcí. 8

9 2 ROZBOR LITERATURY A TERMINOLOGIE Proces suburbanizace se v esku zaal spontánn rozvíjet v prbhu devadesátých let dvacátého století. Byl umožnn pechodem od centráln plánovaného k tržnímu ekonomickému systému. V pedchozím období centrálního plánování byly procesy suburbanizace vzhledem k územní koncentraci investic v rámci stediskové sídelní soustavy potlaeny (Sýkora 1996, 2002). Suburbanizace probíhala v zázemí Prahy i menších eských mst již v meziváleném období (Sýkora, Ouedníek 2007). Spoleenské zmny po roce 1989 vedly k rychlému nárstu poptávky po individuálním bydlení v rodinných domech. Rezidenní suburbanizace se ale zaala pozvolna rozvíjet až v druhé polovin devadesátých let s rostoucími píjmy a kupní silou ásti obyvatel a podporou poskytovanou státem hypotením financováním (Sýkora 2002, s. 12). Krom obytné funkce se v okrajových ástech mst rozvíjí i funkce komerní. Suburbanizace tchto funkcí, jako je výroba, maloobchod, skladování apod., má ve vztahu k petváení pímstské krajiny ješt vtší vliv než výstavba rodinných dom (Sýkora 2002). Vzhledem k tomu, že došlo k perušení kontinuity suburbánní výstavby, bylo její rychlé obnovení problematické. Nebylo možné navazovat na tradiní nebo bžné postupy, a to jak ve form výstavby, tak i procesu jejího schvalování (Perlín 2002, s. 141). Jedním z rys pímstského rozvoje byla neexistence tradice v architektonickém a urbanistickém suburbánním rozvoji malých sídel (Perlín 2002). Nejvtšího rozsahu i nejvtší dynamiky dosahuje sledovaný proces v pražské aglomeraci. ada autor dokládá rozvoj suburbanizace i u menších eských mst. Andrle (1997) upozornil na rostoucí migraní ztráty ty nejvtších eských mst s jejich pímstskými okresy již v první polovin devadesátých let. Suburbanizací eských Budjovic se zabývají napíklad geografové Jihoeské Univerzity (ekal 2005 Kubeš, Švec 2006a, 2006b). Porovnání rozsahu a charakteru suburbanizace eských Budjovic a Bánské Bystrice provedl ve své disertaní práci Tomáš Chorvát (2005), který prokázal vtší rozsah procesu u eských Budjovic. Všichni zmiovaní autoi se shodují, že novodobý proces suburbanizace v zázemí msta probíhá od poloviny 90. let 20. století. I u ostatních mst velikosti eských Budjovic dochází k prostorové expanzi do pímstského prostoru. Nespornou výhodou pro studium procesu v pípad eských Budjovic je jejich úzké administrativní vymezení. Vtšina postkomunistických mst se vyznauje jevem, který se v anglitin oznauje jako overbounded city. Administrativní vymezení msta je plošn vtší, než odpovídá jeho kompaktní zástavb (Ptáek 2004). Tento stav je zpsoben mohutným pileováním okolních obcí k mstm v období socialismu. V pípad námi sledovaného msta k tomuto jevu v minulosti docházelo jen výjimen a po roce 1989 došlo k osamostatnní vtšiny pvodn samostatných sídel. Napíklad Körner (2001) oznail eské Budjovice za jediné krajské msto, ve kterém probíhá rozvoj bydlení v pímstské zón. Jak ale sám uvádí, dvodem je malý rozsah administrativního území. Lze tedy konstatovat, v pípad sledovaného msta je proces suburbanizace lépe patrný, nebo není ukryt v rámci administrativních hranic msta, jako je tomu u jiných mst. V pípad Brna a Olomouce také dochází ke stavebnímu rozvoji v pímstské zón (Létal, Smolová, Szczyrba 2001; Ptáek, Szczyrba 2004; Mulíek, Olšová 2002). U Olomouce, která 9

10 má podobnou velikost jako Budjovice, se vtšina suburbií nachází ve vzdálenosti 6 až 10 kilometr od stedu msta. V následujících kapitolách budeme také sledovat rozmístní suburbií a porovnáme tak rozsah suburbanizace s Olomoucí. 2.1 Použitá terminologie Stejn tak jako existuje ada pojetí suburbanizace, existuje také ada oznaení pro prostor v nmž se proces uplatuje. Na tomto míst tedy uvedeme vysvtlení tch termín, které budou v práci používány. Nejprve se budeme vnovat pojmenování individuálních sídel, na jejichž území probíhá proces suburbanizace. Pro oznaení takovýchto lokalit je používán pojem suburbium. Britská geografie rozlišuje pojmy suburbium a suburb. Termín suburb se používá pro oznaení pedmstí, které je chápáno jako integrální ást zastavné plochy msta (Ouedníek 2002; Sedláková 2006). Ryšavý a Kotaka (1994) stanovili kritéria pro vymezení pojmu suburbium. Z tchto kritérií vyplývá, že suburbium je sídlo prostorov oddlené od jádra aglomerace, vyvolávající pocit prostorové identity. Mže se nacházet v rámci administrativních hranic jádrového msta nebo za nimi. Bhem vývoje mže dojít k napojení zástavby suburbia na zástavbu jádrového msta. V takovém pípad sídlo ztrácí oznaení suburbium a je dále vnímáno jako pedmstí, tedy suburb (Ryšavý, Kotaka 1994). Pro oznaení prostoru, ve kterém se uplatuje prostorová expanze mst budeme v této práci používat termín pímstská (suburbánní) zóna z anglického suburban zone. Charakteristiku suburbánní zóny pejímáme od Aleny Sedlákové (2006). Autorka ve své práci studuje rzná pojetí pímstské zóny. Na základ svých poznatk shrnula její základní rysy (Sedláková 2006, upraveno): Pímstská zóna obklopuje kompaktn zastavné vnitní msto, z morfologicko-funkního hlediska je heterogenním územím, které se vyznauje interferencí mstských a venkovských forem využití ploch a zástavby, ze sociálního hlediska se jedná o území, ve kterém se prolíná venkovský zpsobu života pvodního obyvatelstva s mstským zpsobem života nov píchozího obyvatelstva (reprezentovaného pedevším píslušníky stedních a vyšších stedních vrstev, kteí se pisthovali z vnitního msta), z administrativn-správního hlediska je tvoená pevážn územím, které není administrativní souástí msta (bezprostedn obklopuje kompaktní msto a zárove je souástí mstské aglomerace). Výše vyjmenované body jsou spolené nkolika pojetím suburbání zóny. Zahrnuto bylo napíklad polské pojetí (pímstská zóna) nebo pojetí anglosaské, tzv. venkovsko-mstská zóna 10

11 (rural-urban fringe) (Carter 1995). Rozsah pímstské zóny závisí na mnoha faktorech, pedevším na velikosti msta a jeho pozici v sídelním systému zem (Sedláková 2006). 2.2 Procesy mnící fyzické prostedí suburbánních lokalit Doposud neexistuje všeobecn pijímaná definice suburbanizace. Vzniklo již mnoho prací zabývajících se rzným vymezením definice tohoto jevu (nap. Ouedníek 2002; Šritr 1997). V této práci se problematikou definice zabývat nebudeme. Již na poátku práce byla formulována vlastní definice suburbanizaního procesu, ze které práce vychází. Jako nejvtší inspirace pro toto pojetí posloužil lánek Martina Ouedníka (2007). Rozboru textu je vnována tato podkapitola. Pojetí suburbanizace jako absolutního nebo relativního rstu suburbanního prostoru je spíše pohledem v mítku celého sídelního systému. Jak uvádí Ouedníek, pokud se snažíme vysvtlit píiny a dsledky suburbanizace na úrovni individuálních mstských region nebo suburbánních lokalit, je nutné dkladnji rozlišovat mezi odlišnými procesy suburbánního vývoje (Ouedníek 2007, s. 112). V souasnosti se mnoho autor piklání k tomu, že sídelní systém se vyvíjí soubžným psobením rzných proces z nichž nkterý mže být dominantním (nap. Ryšavý, Link, Velíšková 1994). Suburbánní oblasti se vyvíjejí nejen v dsledku suburbanizace. Ouedníek (2007) rozlišuje celkem sedm proces suburbánního vývoje. Ti z tchto proces mají velmi podobný vliv na fyzické prostedí suburbií. Krom suburbanizace, která je procesem dekoncentraním, jsou to dva migraní proudy nevycházející z jádrového msta, tangenciální migrace a migrace na dlouhé vzdálenosti. V tomto pohledu je suburbanizace definována jako pesídlování obyvatelstva z jádrového msta do nové zástavby v suburbánní zón (Ouedníek 2007, s. 113). Tangenciální migrace (tangential migration) i migrace na dlouhé vzdálenosti (longdistance migration) jsou také spojeny s novou bytovou výstavbou. Tangenciální migrace pedstavuje pemístní obyvatel uvnit suburbánní zóny. Vychází z jiné motivace než suburbanizace, asto je spjata s rodinnými dvody. Velmi asto se lidé sthují na krátké vzdálenosti mezi blízkými vesnicemi. Migrace na velké vzdálenosti vyjaduje pisthování z oblasti vn suburbánní zóny vetn zahranií. Podle zdrojové oblasti migrant rozlišuje autor dv kategorie vztahující se k pražskému mstskému regionu. První je možné de facto oznait za urbanizaci. Jedná se o sthování z malých obcí do pražského zázemí. Druhou kategorií je migrace z nejvtších eských mst do pražského zázemí, kterou lze oznait jako suburbanizaci na dlouhou vzdálenost. Podle mého názoru je možné toto pojetí pevzít pro popis proces v zázemí eských Budjovic a dalších mst podobné velikosti. V pípad suburbanizace na dlouhou vzdálenost je možné jako zdrojová místa uvažovat velká eská msta, vetn tch populan vtších než je msto samotné. Na základ rozboru migraních dat pro zázemí Prahy, byla Ouedníkem prokázána dominantní pozice suburbanizace. Zbylé procesy se na pemn fyzického prostedí podílejí menší mrou (Ouedníek 2007). 11

12 2.3 Promna fyzického prostedí suburbánních zón Suburbanizace je komplexním procesem, který s sebou pináší adu sociálních, environmentálních i ekonomických dsledk. V této práci se zamíme na nkteré z dsledk zmny fyzického prostedí suburbánních zón. První podkapitola je zamena na dsledky zmn fyzické struktury v makromítku, tedy z pohledu celých aglomerací. Druhá podkapitola hodnotí dsledky zmn fyzického prostedí v mezo- až mikromítku, tedy z pohledu jednotlivých sídel i prvk, které tvoí jejich morfologii Dsledky promny fyzického prostedí na úrovni aglomerací Urban sprawl je jedna z forem prostorového rozpínání mst charakteristická pro suburbanizaci. Charakterizuje jej rozvolnná, prostorov roztíštná zástavba v okolí existujících kompaktních jader mstských aglomerací (Gremlica, Sýkora 2002, s. 6). Jedná se o nepíznivý aspekt suburbanizace, diskutovaný z hlediska udržitelného rozvoje osídlení. Urban sprawl se zaal uplatovat po 2. svtové válce v metropolitních oblastech Spojených stát. Zatímco ve Spojených státech tato forma expanze pevažuje, v Evrop se setkáme s kompaktnjší formou prostorového rozvoje mst (Sýkora 2002). Mohutné rozmry, kterých prostorové rozrstání mst dosahuje ve Spojených státech, nejsou v pípad eska reálné. Jsou mimo jiné umožnny velkými rozlohami volné krajiny v okolí metropolí. Jak uvádí Sýkora a Ouedníek (2007, s. 2), je charakter urbanizace (procesu vývoje mst) siln formován historickým vývojem vzorce osídlení. eský sídelní systém se vyznauje velmi hustou sítí malých sídel. K prostorové expanzi mst pi suburbanizaci tak dochází do již osídleného zázemí, nikoli do neosídleného prostoru. Zárove také platí, že se struktura sídelního systému vyznauje velkou setrvaností. A už tedy dochází k prostorové expanzi typu urban sprawl nebo jiné, kompaktnjší form rozrstání, jsou dsledky rstu v podstat nevratné (Sýkora 2002). Proto mnoho autor zdrazuje nutnost vnovat se suburbanizanímu procesu již v jeho poátcích, aby se vytvoila možnost podporovat žádoucí rozvoj (nap. Sýkora 2002). Pro severoamerický zpsob prostorového rozrstání mst je charakteristický vznik velkoplošné zástavby. Autoi zabývající se rozmístním zástavby v mikromítku jednotlivých lokalit Prahy uvádjí, že vtšina stavebních projekt je realizována uvnit nebo na okraji stávajících suburbánních sídel (Ouedníek, Posová 2006; Sýkora 2002). Obvykle nedochází ke zcela oddlené výstavb na zelené louce (Sýkora 1996). Podle Ouedníka neexistuje v pražském zázemí žádné úpln nové autonomní sídlo (Ouedníek 2007, s. 120). Sýkora specifikuje nkolik forem, ve kterých se rezidenní suburbanizace v mikromítku projevuje. Developei bu vytváejí celé rezidenní okrsky s výstavbou rodinných dom na klí nebo shromáždí pdu, rozparcelují ji na stavební pozemky, ty doplní nezbytnou infrastrukturou a prodají je zájemcm, kteí si výstavbu zajistí individuáln (Sýkora 2002, s. 12). K tomuto rozvoji mže docházet na kraji stávajících sídel nebo ve volné krajin mimo dotyk s pvodní 12

13 zástavbou. Také mže docházet k nové výstavb na jednotlivých volných parcelách uvnit existující zástavby sídel (Sýkora 2002). Rozvolování zástavby se jednoznan podílí na zvyšování objemu individuální automobilové dopravy. V metropolitních oblastech také dochází k prostorové separaci jednotlivých funkcí. Píinou tohoto jevu je zpsob rstu mst. Namísto toho, aby msta rostla organickým zpsobem, tedy opakováním autonomních tvrtí, vytváejí se v dsledku zónování monofunkní areály (Krier 2001, s. 75). Obyvatelé suburbií, ve kterých je separována zejména rezidenní funkce, jsou tedy nuceni za službami i prací dojíždt do jiných ástí sídelních aglomerací. Nízká hustota zalidnní suburbánního prostoru je dalším faktorem, který umocuje délky cest. Vztah suburbanizace a dopravy je oboustranný a siln provázaný. Rozvoj suburbanizace byl umožnn technickým pokrokem v doprav, rozvojem dopravních sítí a vtším využíváním osobního automobilu. Zárove nová struktura osídlení vytvoená psobením suburbanizace (a dalších proces suburbánního vývoje) zptn zvyšuje nároky na automobilovou dopravu (Urbánková, Ouedníek 2006). Krom vysoké spoteby energií, s sebou rozvoj dopravy pináší nárst ploch komunikací i parkovacích ploch, dopravní zácpy, hluk, zneištní, problémy s parkováním, stejn tak jako adu sociálních dsledk, jako je ztráta sociální soudržnosti a posilování individualizmu (Pucher 2002; Sýkora 2002). Mezi pozitivní vlivy suburbanizace v oblasti dopravy mže patit oprava komunikací nebo zavádní nových linek hromadné dopravy do sídel v zázemí metropolí (Urbánková, Ouedníek 2006). Novou zástavbu suburbií tvoí pedevším nízkopodlažní rodinné domy. Rodinný dm je považován za materiáln i energeticky nejnáronjší formu bydlení. Pokud dochází k plošnému rstu mst prostednictvím kobercové výstavby rodinných dom, rostou také nároky na výstavbu a údržbu technické a dopravní infrastruktury (Hnilika 2005). Suburbanizace pináší významné zmny zpsobu využití území (Sýkora 2002, s. 12). Suburbánní zástavba je pevážn tvoena individuáln stojícími domy, dvojdomy nebo adovými domy. Tato nízkopodlažní zástavba vytváí vysoké nároky na plochu. Podle Biíka a Kupkové (2006) se nejvýznamnjší zmny ve využití ploch v posledních dvou staletích v esku z hlediska intenzity odehrávají v oblastech nejvtších aglomerací. Pestože se proces suburbanizace projevuje pevážn až na konci sledovaného období, jeho vliv na zmnu struktury ploch je patrný. Biík a Kupková (2006) dokládají nárst kategorií zastavných a ostatních ploch v dsledku suburbanizace na hlavních rozvojových osách v zázemí Prahy. Podobný vývoj mžeme pedpokládat i u menších metropolí. Rozrstání zástavby mní ráz krajiny i její ekologickou stabilitu. K negativním dsledkm patí také zábor zemdlské pdy. Pozitiva ve zmn využití území lze spatovat pedevším ve zvyšování úrovn bydlení (Mayer 2000). 13

14 2.3.2 Dsledky promny fyzického prostedí na úrovni jednotlivých lokalit Hodnocení kvality fyzického prostedí lokalit na mezo- a mikroúrovni bude mimo jiné vycházet z rozboru literatury o urbanismu. Aspekty fyzického prostedí, které budu zohlednny, ovlivují podle urbanist i sociolog významn kvalitu života v suburbiích. Ovlivují napíklad možnost využívání veejného venkovního prostoru pro volnoasové aktivity, které zahrnují rovnž vytváení sociálních kontakt. Autoi vycházejí z pesvdení, že možnost utváení sociálních kontakt a výsledné sociální klima mají vliv na kvalitu života v lokalit. Pro úel posouzení kvality fyzického prostedí suburbií jsme vycházeli z poznatk tí publikací. Tyto publikace se buto pímo zamují na hodnocení kvalit urbánního a suburbánního prostedí mst a celých metropolitních areál nebo tuto problematiku alespo ásten reflektují. Pestože jsou jejich autory architekti, publikace se primárn nevnují hodnocení architektonického provedení staveb. Kniha Sídelní kaše od architekta Pavla Hniliky je pímo zamena na námi sledovanou problematiku stavebního rozvoje v okrajových ástech metropolitních region v kontextu eska. Druhé dv knihy, Architektura, volba nebo osud od Leona Kriera a Život mezi budovami od Jana Gehla nahlížejí na problematiku z pohledu severoamerické a západoevropské zkušenosti. Je proto vhodné upozornit, že rozmr a intenzita jimi hodnocených jev je vyšší než v eských podmínkách. K tomuto faktu jsme pi rozboru literatury pihlíželi a dále zmiujeme jen problémy, které se projevují i v zázemí eských metropolí. Všichni ti autoi pistupují k suburbánní zón jako k souásti mstského prostoru. Za nejvýraznjší problém suburbánních lokalit považují nízkou hustotu zalidnní, která by se podle jejich pedstavy mla alespo pibližovat k hodnotám samotných mst. Shodn uvádjí, že hustota zalidnní je významným faktorem kvality života. Nejvýraznjším dopadem rozvolování zástavby a následného snižování hustoty zalidnní, ke kterému v pímstských zónách dochází, je narstající závislost na individuální automobilové doprav. Hromadná doprava je v suburbánní zón dražší, he realizovatelná a pro obyvatele mén pohodlná (Hnilika 2005; Gehl 2000). Podle studie Newmana a Kenworthyho (1989, cit. v Hnilika 2005) se hranice hustoty osídlení, pod kterou se již nelze vyhnout závislosti na automobilu, pohybuje mezi 30 až 40 obyvateli na hektar. Minimální hranicí pro zavedení efektivn fungující hromadné dopravy je hustota pibližn 50 obyvatel na hektar. Aby byla umožnna pší dostupnost základních služeb a obanské vybavenosti, musí se hodnota vyšplhat až ke stu obyvatel na hektar. Aby tedy sídlo mohlo fungovat jako samostatná tvr se základní vybaveností, pší dostupností i veejnou dopravou, musí hustota pesáhnout zmínných 100 obyv./ha. Prmrná hustota zalidnní v souasných suburbiích se v esku pohybuje mezi 10 až 30 obyvateli na hektar (Hnilika 2005). Tato hodnota je píliš nízká a neumožuje obyvatelm suburbií ani pší dostupnost, ani dostaten fungující veejnou dopravu. V této souvislosti je dležité podotknout, 14

15 že o pší dostupnosti mžeme hovoit až tehdy, pokud jsou služby a obanská vybavenost v sídle pítomné a lidé jsou ochotni je využívat. V zázemí velkých eských mst, mžeme za suburbia považovat i malé venkovské obce. Ryšavý a Kotaka (1994) napíklad uvádí jako jedno z kritérií pro oznaení suburbium minimální populaní velikost sídla 100 obyvatel. U sídel této velikosti je vybavenost službami pochopiteln nízká. Hustota zalidnní z hlediska zpsobu dostupnosti služeb není v tomto pípad urujícím faktorem kvality života. Vzhledem k nepítomnosti služeb jsou obyvatelé stejn odkázáni na jádrové msto nebo okolní sídla. Z hlediska možnosti zavedení hromadné dopravy je však hustota zalidnní stále dležitá. Pro zlepšení kvality bydlení považuje Hnilika (2005) za nutné pedmstské oblasti zhuš ovat. Z bžných 10 až 30 obyvatel na hektar na hodnotu 80 až 100 ob./ha. Podle jeho slov tato hodnota vypovídá o fungujícím mstském osídlení, kde lze spojit kvality bydlení ve mst s požadavkem na zdravé prostedí s dostatkem zelen (Hnilika 2005, s. 72). Dalším negativním aspektem extenzivní suburbánní zástavby rodinných dom je její píliš monotónní vzhled. V jednotlivých lokalitách se setkáváme s podobným zpsobem výstavby i vzhledem budov, a to bez ohledu na to, v jaké ásti suburbánní zóny se lokality nacházejí. Zárove platí, že tyto lokality nemají konkrétní zapamatovatelný charakter. V této souvislosti se hovoí o tzv. ztrát místa (Hnilika 2005). Pro obyvatele je nesporn obtížnjší vybudovat si vztah k místu, které je snadno zamnitelné s jiným. Pitom ale platí, že vztah k místu je opt jednou ze zásadních otázek kvality bydlení (Hnilika 2005, s. 79). asto diskutovaným prvkem suburbánních lokalit je kvalita a rozsah jejich veejných prostranství. Veejná prostranství jsou tvoena ulicemi, námstími a parky. Podle Gehla (2000) je kvalita venkovních prostor velmi dležitá pro kvalitu života v lokalit. Pokud jsou venkovní prostory nekvalitní, vyskytují se v nich jen nezbytn nutné aktivity. Naopak kvalitní fyzické prostedí umožuje zcela jiné, široké spektrum lidských aktivit. Tam, kde je vytvoen lepší materiální rámec, venkovní aktivity rostou co do potu, trvání i rozsahu (Gehl 2000, s. 13, 39). Veejné venkovní prostory by lidem nemly umožovat pouze voln picházet a odcházet, ale mly by vytvoit podmínky vhodné pro pohyb a možnost zdržet se. V ulicích by ml být vyhrazen dostaten široký prostor pro chodce, mla by být pítomná místa pro odpoinek napíklad v podob laviek. Dležitý je také materiální rámec. Napíklad z jakých materiál jsou vybudovány komunikace nebo zda se v míst nachází dostatek upravované zelen. V takovém prostedí se mže rozvinout široké spektrum sociálních a rekreaních aktivit. U urbanist pevažuje názor, že kvalita veejných prostranství suburbií je obecn velmi nízká (Hnilika 2005 Gehl 2000 Krier 2001). Nkterá pímstská sídla nemají ani vlastní námstí i náves, která by plnila úlohu tzv. lokálního centra. Námstí mají znaný význam pro každou tvr, tedy i pro suburbia. Soustedí se zde spoleenské a obchodní aktivity. Jak prokázala Puldová (2006) na píkladu vybraných pražských suburbií, pítomnost míst setkávání mla vliv na sociální klima lokalit. 15

16 Krom kvality veejných venkovních prostor je pro spokojenost rezident dležitá i kvalita soukromých venkovních ploch. Základním pedpokladem je jejich dostatená velikost a intimita (Hnilika 2005). Pro celkový vzhled sídla je dležité i samotné architektonické ztvárnní jednotlivých staveb. Souhrnn lze íci, že z pohledu architekt a urbanist je nejvtším nedostatkem suburbií zpsob jejich výstavby, který je primárn zamen na jednotlivé stavby a nikoli na sídelní jednotku jako celek. Kvalita bydlení je v oích veejnosti chybn posuzována bez vztahu k širší zástavb sídla (Hnilika 2005 a další) Alternativy souasného zpsobu výstavby suburbií Obyvatelé mst hledají v suburbiích pedevším vyšší kvalitu bydlení. Je obtížné nalézt odlišný zpsob výstavby, který by nabízel stejné kvality jako rodinný dm v zeleni. V pedchozí kapitole byly hodnoceny rzné nedostatky souasného zpsobu výstavby. Jediná alternativa, která z textu vyplývá, je zvyšování hustoty zástavby a vtší investice do veejných prostranství. Zahuš ování zástavby s sebou ale pináší úbytek ploch soukromých zahrad. Hnilika (2005) ve své knize uvádí jako možnou alternativu tzv. zhuštná sídlišt. Sám se také pokusil navrhnout alternativu v podob využití zastavovacích plán. Zhuštná sídlišt pedstavují rzné návrhy sídliš bytových dom, ve kterých mají obytné jednotky vlastní vstupy a vlastní venkovní prostory (nap. sídlišt Halen i Thalmatt na okraji Bernu od Atelieru 5, sídlišt Gartenstadt Puchenau na okraji Lince od architekta Rolanda Rainera). Hnilika (2005) spatuje nejlepší typ domu pro výstavbu v suburbiích adový dm. Je výhodný pro zvýšení hustoty zalidnní, zárove si ponechává nkteré pednosti samostatn stojícího domu. Pedevším je to individuální pístup k výstavb a dalším úpravám. Nutným pedpokladem je ovšem vhodný zastavovací plán, který urí základní pravidla pro výstavbu. Zastavovací plán je vhodným ešením, pokud uruje základní objemy dom, vymezení jejich umístní, výšky a pípadn i nkolik podstatných dispoziních a typologických princip. Neml by ale zasahovat do detailního architektonického ešení (Hnilika 2005). Na tomto míst ješt zmíníme významnou koncepci, která ovlivnila vznik suburbií již v první polovin 20. století. Jedná se o ideu zahradních mst. Autorem myšlenky je anglický sociolog Ebenezer Howard, který své pedstavy publikoval v knize Gartenstädte von morgen. Tato koncepce pedstavovala reakci na pelidnní mst na poátku 20. století. Jejím cílem bylo odlákat obyvatele z nezdravého msta do zdrané krajiny. Pvodn se mla zahradní msta stát samostatnými jednotkami. V jejich duchu byla ale stavna pouze pedmstí, která pejala ideu bydlení v zeleni. Byla realizována pedevším extenzivní zástavbou adových dom. Pesto je tento princip adového stavní považována za jakýsi ideál pedmstí, také díky kvalitám veejných prostranství. Draz kladený na kvalitu veejných prostranství a tvrti jako celku je mnohem vyšší než u dnešních suburbií. V Praze vznikly pod vlivem této ideje tvrti Zahradní Msto, Spoilov, Oechovka nebo Kr (Hnilika 2005; Koutný 2004). 16

17 3 METODIKA Ve své práci jsem použila nkolik navzájem se doplujících metod. Použita byla kvantitativní analýza migraních dat a dat o výstavb byt, terénní mapování, metoda pozorování a dotazníkové šetení. Pro zobrazení datových výstup jsem využila tabulky, grafy, fotografie, kartogramy a mapy. Pi tvorb map a kartogram jsem pracovala s programem ArcGIS. Analýza migraních dat v kombinaci s daty o potu dokonených byt byla využita pro vymezení suburbanního zázemí eských Budjovic. Informace o výstavb byt pak byly použity také pro hodnocení prostorového rozmístní bytové výstavby v zázemí msta. Samotným metodám se vnuji pímo v hodnotících textech kapitol 4 a 5. Na tomto míst bych chtla pouze zmínit nkteré komplikace, které se váží na použita data. V práci byla využita anonymizovaná individuální data o migraci dostupná od roku 1992, která mi byla poskytnuta školitelem. eská migraní statistika sleduje poet pípad sthování a nikoli poet sthujících se lidí. Je tedy možné, že jedna osoba mže být zahrnuta vícekrát. Tento fakt zanedbávám a v práci dále hovoím o potu migrant, nikoli pípad sthování. Dále mže docházet k pesthování beze zmny místa trvalého bydlišt, pípadn následuje nahlášení v novém bydlišti se zpoždním za fyzickým pesthováním. Také mohou být zaregistrovány pohyby, ke kterým ve skutenosti nedošlo. Data o potu dokonených byt byla poskytnuta eským statistickým úadem v eských Budjovicích, a to pro období mezi lety 1999 až Jde o data z bžné evidence statistiky bydlení SÚ. Pestože jsou tyto informace shromažovány již od roku 1997, obdržela jsem je pro kratší asové období, a to bez bližšího vysvtlení dvod. Vzhledem k tomu, že se jedná o asový úsek sedmi let, kdy zárove probíhal proces suburbanizace eských mst nejdynamitji, považuji rozsah informací za dostaující. Poty dokonených byt jsou uvádny pro jednotlivé obce a roky. Celkový poet dokonených byt je rozdlen do ty kategorií na poty dokonených byt v rodinných domech, bytových domech a dále v nástavbách, pístavbách nebo vestavbách rodinných dom a bytových dom. Mapování novostaveb v obcích probíhalo bhem léta 2007, a to v co nejkratším asovém úseku tak, aby byl zachycen aktuální stav. Zakreslovány byly novostavby, tedy výstavba vytvoená pibližn od poátku devadesátých let do souasnosti. Jako podkladové mapy posloužily topografické mapy pístupné na portálu Veejné správy eské republiky ( vytvoené roku Zpsob zakreslení vychází ze zpsobu použitého již díve školitelem v rámci projektu Urbanizaní procesy v Pražském mstském regionu. Zmapovány byly nov postavené a rozestavné rodinné domy. Zárove byly pomocí rzných znaek rozlišeny bytové jednotky v samostatn stojících rodinných domech, dvojdomcích, adových domech a také v domech bytových. Vytvoená legenda je znázornna ve volné píloze. Zkoumána byla všechna sídla na území jednotlivých obcí. Mapy byly zhotoveny pouze v pípad, že výstavba nabyla výraznjšího objemu (alespo deset 17

18 novostaveb). Bhem mapování byly zárove shromažovány poznatky o kvalit veejných prostranství. Jako poslední metoda posloužilo dotazníkové šetení, jehož respondenty byli starostové/starostky vybraných obcí. Dotazník (viz píloha 2) byl zamen na doplnní údaj o bytové výstavb a názory pedstavitel obcí k této tématice. Kontakty obcí jsem získala pes jejich internetové stránky. V telefonickém rozhovoru bylo starostm/starostkám nabídnuto vyplnní dotazníku pímo nebo zaslání dotazníku em. První možnosti využilo 6 respondent. Ostatní pislíbili zaslání dotazníku em. Ve tech pípadech však starostové odpovdi nezaslali a již se mi s nimi nepodailo zkontaktovat. Šlo o obce Rudolfov, Dubné a Boršov nad Vltavou. V pípad obdržení vyplnného dotazníku byl respondentm zaslán dkovný dopis prostednictvím u. Úspšnost dotazníku byla 84 %. Pvodn jsem však, vzhledem k osobnímu pístupu k jednání s respondenty, oekávala odpovdi všech starost. Dotazník zahrnoval trnáct jednoduchých otázek. Nkteré otázky vycházejí z dotazníkového šetení, které provedl školitel práce v rámci projektu Urbanizaní procesy v Pražském mstském regionu. Otázky jsou buto pímo pejaté (otázky. 2, 9) nebo upravené (otázky. 1, 3, 4, 5, 6, 7). Také jsem se ásten inspirovala dotazníkem Puldové (2006) (otázka. 14). Na závr dotazníku bylo zalenno místo pro pipomínky k problematice výstavby rodinných dom. Vyplnní dotazníku mlo respondentm trvat pibližn 5 až 10 minut. byl uveden pouze nkolika vtami o úelu šetení, nebo s ním byli respondenti seznámeni již na poátku telefonického rozhovoru. Otázky jsou v dotazníku azeny v logickém sledu. Na poátku jsou uvedeny otázky týkající se objemu a zpsobu výstavby, za nimiž následuje subjektivní hodnocení pozitiv a negativ výstavby. Vtšinu otázek tvoí otázky uzavené, avšak vzhledem k pomrn malému rozsahu šetení bylo možné zaadit do dotazníku i otázky otevené (otázka. 9 a 11). V pípad rozsáhlého šetení je zpracování tohoto typu otázek asov a technicky nároné, v našem pípad však pevažuje pozitivum, možnost získat dokonalejší pedstavu o problematice. Tyto otázky se týkají pekážek, pozitiv a negativ nové výstavby. Otázky o potu postavených dom mly být použity v analýze rozmístní bytové výstavby. Starostové však uvádli píliš hrubé údaje, které asto neodpovídaly skutenosti. Ovený údaj pak neuvedl žádný ze starost. Z tohoto dvodu se údaje staly nepoužitelnými. Ani poty v budoucnu dokonených byt a populaní rst obce nebyli schopni píliš spolehliv kvantifikovat. Závažným problémem byla nesrovnatelnost získaných údaj. Pedpokládané poty nov postavených dom byly uvádny pro velmi odlišné asové horizonty. Bylo proto nutné pihlédnout ješt k dalším zdrojm, pedevším zámrm developer. 18

19 4 SUBURBANIZACE V ZÁZEMÍ ESKÝCH BUDJOVIC Na zaátku práce bylo nejprve nutné vymezit zájmové území, ve kterém budeme sledovat projevy suburbanizace. Mlo by se jednat o souvislé území obklopující rovnomrn centrální msto. Takovéto zájmové území by mlo být zárove dostaten široké na to, aby pokrylo všechna potenciální suburbia eských Budjovic. Ze zmínných dvod jsme se rozhodli do zájmového území zahrnout všechny obce zasahující svým katastrem do vzdálenosti patnácti kilometr od stedu sledovaného msta. V píloze 1 je patnáctikilometrový okruh znázornn ervenou kružnicí, zárove jsou zde uvedeny názvy všech vybraných obcí. Jako sted eských Budjovic bylo použito námstí Pemysla Otakara II., které je skuten obchodním, administrativním i kulturním stedem metropole. Rovnž jediná dv eskobudjovická obchodní centra a jedno, jehož výstavba je plánována, se nacházejí ve vnitním mst v blízkosti tohoto historického jádra. Zmínná patnáctikilometrová hranice byla stanovena umle, ale s pihlédnutím k rozložení intenzity migrace obyvatel eských Budjovic do obcí v celém Jihoeském kraji (ukazatel viz následující kapitola, obr. 1). Vymezené pracovní území ítá sedmdesát devt obcí. Rozsahem odpovídá tém velikosti aglomerace a nikoli pouhé pímstské zón. Z tohoto dvodu jej lze pro daný úel považovat za dostaten rozsáhlé. 4.1 Vymezení nejvýznamnjších suburbií Pro vymezení suburbánní zóny a nalezení nejvýznamnjších suburbií msta eské Budjovice jsme se rozhodli použít kombinaci dat o migraci a dat o potech dokonených byt. Pestože se práce zamuje pedevším na analýzu fyzického prostedí, nemže být migrace na tomto míst opomenuta. Podle zvoleného pojetí suburbanizace, je pesun obyvatel z jádra metropolitního areálu do sídel v jeho zázemí podstatou tohoto procesu. Dostupná migraní data mohou poskytnout informaci o celkovém potu obyvatel, kteí se pesthovali z jádrového msta do jeho zázemí. V rámci migraních dat bohužel není možné odlišit pouze ty migranty, kteí pispívají k procesu suburbanizace. V celkovém migraním proudu smujícím do pímstské zóny se mže skrývat více rzných pohyb zárove. Takovéto procesy se liší charakteristikou svých nositel a mají i rzné dopady na suburbánní zónu. Vedle suburbanizace se jedná napíklad o migraci starších lidí do domov dchodc, sthování do stávající zástavby nebo objekt druhého bydlení (Ouedníek 2007). Uvedené procesy nemají srovnatelný vliv na zmnu fyzického prostedí jako suburbanizace, která se projevuje vznikem nové, pedevším nízkopodlažní bytové výstavby v cílových lokalitách migrant. Abychom si byli jisti, že dochází ke zmnám v morfologii sídel, zohledníme pi hodnocení obcí ješt poty nov postavených byt. Je pochopitelné, že na nové výstavb se mohou podílet nejen obyvatelé picházející z centrálního msta, ale i stávající obyvatelé obcí nebo ostatní nov píchozí. Souhrnn lze konstatovat, že ani na základ migraních dat, ani údaj o výstavb není možné jednoznan odhalit samotný suburbanizaní proces podílející se na petváení fyzické struktury. Pesto je analýza zmínných jev pro daný úel vhodná. 19

20 Zatímco migraní data byla dostupná pro tém celé transformaní období, údaje o bytové výstavb byly poskytnuty pro kratší období mezi lety 1999 až Z tohoto dvodu vycházíme pedevším z migraních ukazatel a celkový objem výstavby zohledníme až sekundárn. Pro práci jsme sestavili ukazatel intenzity imigrace z eských Budjovic 2 do obcí v zázemí msta. Intenzita imigrace je vypotena jako poet imigrant z eských Budjovic pisthovalých do obce v období od roku 1992 do roku 2005 vztažený na obyvatel obce na konci sledovaného období 3. Pi výpotu ukazatele jsme nejprve soutem individuálních pípad migrace získali poty pisthovalých z eských Budjovic do obcí zájmového území v jednotlivých letech. Následn byly roní poty pisthovalých seteny pro obce za celé období mezi lety 1992 až Použito bylo administrativní lenní obcí platné ke konci roku Bhem sledovaného období došlo k nkolika pípadm odlouení obcí. Z tohoto dvodu bylo zapotebí vytvoit odhady potu imigrant pro nov vzniklé obce 4 v letech ped jejich osamostatnním. Krom intenzity imigrace byl sledován také celkový poet pisthovalých z eských Budjovic. Tak byla zohlednna jak celková velikost, tak i intenzita suburbanizace. Hodnoty použitých ukazatel jsou uvedeny v píloze 3. Pro velký poet zkoumaných obcí bylo vhodné stanovit si mezní hodnoty sledovaných ukazatel jako kritéria pro výbr významných suburbánních lokalit. Na území tchto lokalit probhne terénní šetení nové výstavby i dotazníkové šetení starost. Vybrány byly všechny obce, které získaly migrací z eských Budjovic ve sledovaném období 14ti let více než 350 obyvatel. Jedná se o 25 a více obyvatel v prmru ron. Toto kritérium splovalo celkem 12 obcí zájmového území. Absolutn nejvtší poty pisthovalých vykazují nejvtší obce aglomerace, ve kterých mže proces nabývat vtších rozmr. Pro zohlednní menších obcí je nutné pihlédnout také k intenzit procesu. Dále byly vybrány obce s intenzitou imigrace z eských Budjovic rovnou nebo vyšší než 250 a splující absolutní poet alespo 140 budjovických imigrant. Tato hodnota pedstavuje 10 migrant v prmru ron. Stanovená mez intenzity je, podle mého názoru, již velmi vysoká. Vyjaduje, že minimáln 25 % obyvatel obce se pisthovalo z eských Budjovic, a to pouze bhem sledovaného období. Nastavené kritérium splovalo dalších pt obcí. Následn bylo pihlédnuto k potu dokonených byt v obcích v období let 1999 až Toto období reflektuje nejvtší rozmach suburbanizace v zázemí velkých eských mst. Jak uvádí více autor na píkladech rzných mst, rezidenní suburbanizace se zaíná pozvolna projevovat od poloviny devadesátých let a nejvtšího dosavadního rozmachu nabývá až v nkolika posledních letech (nap. Ouedníek 2006; Kubeš, Švec 2006a; Mulíek, Olšová 2002; Létal, Smolová, Szczyrba 2001). Dodaten byly mezi nejvýznamnjší suburbia piazeny obce Hlincová Hora, Dolní Tebnín a Dubné. Obce mly vysoké hodnoty výstavby a v pípad Hlincové Hory a Dubného také vysoké hodnoty intenzity imigrace (IImCB). Naopak vylenna byla obec Libní, u které byly vysoké hodnoty imigrace 20

21 zpsobeny pravdpodobn sthováním eskobudjovických senior do místního domova dchodc a bytová výstavba zde byla slabá. Obr. 1: Intenzita a objem imigrace z eských Budjovic do obcí v jejich zázemí mezi lety 1999 až 2005 Zdroj dat: SÚ, vlastní výpoty Hodnoty sledovaných ukazatel jsou znázornny metodou kartogramu a kartodiagramu na obrázku 1. Poet nových byt vyjaduje kartodiagram na obrázku 3 v další ásti práce. Na obrázku 1 je dobe patrné, že nejvtší intenzita suburbanizace je soustedna do obcí v blízkém zázemí msta a s rostoucí vzdáleností intenzita klesá. Obce s nejvtšími migraními zisky a zárove nejvyšší intenzitou imigrace vytváejí shluk piléhající k jihozápadní, jižní až jihovýchodní ásti administrativní hranice Budjovic. Nejvtší poty migrant z jádrového msta smují jednak do blízkého zázemí, ale také do vzdálenjších, populan velkých obcí nebo msteek aglomerace. Zajímavé je porovnání rozvoje bytové výstavby s imigrací z eských Budjovic. Z porovnání obrázk 1 a 3 je patrné, že obce s nejvtším pílivem eskobudjovických imigrant se nacházejí pevážn v téže ásti zázemí, ve které probíhá nejvtší stavební rozvoj. Tento výsledek jsme pedpokládali a mže posloužit jako doklad probíhající suburbanizace. Do souboru sledovaných obcí byla dále zaazena nkterá sídla nacházející se na administrativním území jádrového msta. Tato sídla byla v minulosti k mstu administrativn pipojena. Až doposud však nedošlo k fyzickému napojení jejich zástavby na kompaktní zástavbu msta. Pro nalezení tchto sídel bylo použito leteckých snímk a map 21

22 ( Jelikož není možné pro tyto lokality získat odpovídající data jako pro samostatné obce, budeme vycházet z výsledk terénního przkumu. Z okrajových sídel (urbanistických obvod) eských Budjovic bylo vylenno celkem šest prostorov samostatných jednotek. Zvláštností eských Budjovic je nesouvislé administrativní území. Tato situace nastala po odlouení obce Dobrá Voda na poátku roku Oddlena od msta tak zstala dv venkovská sídla, Tebotovice a Kališt. V lokalit Tebotovice bylo pi terénním przkumu napoítáno celkem 14 novostaveb, v lokalit Kališt jen šest. Rozsah nové výstavby je v souasnosti malý. Další samostatnou pímstskou lokalitou jsou Nové Hodjovice na jihovýchodním okraji msta. Sídlo pvodn spadalo pod obec Staré Hodjovice, ale v roce 1963 bylo pipojeno k eským Budjovicím. Poet nov postavených dom je zde pomrn vysoký. Bhem mapování bylo zakresleno celkem 31 nových staveb a nkolik staveb doposud nedokonených. Na severozápadním okraji msta se nacházejí poslední ti lokality, které doposud neprorostly k zástavb msta. První z nich je malé venkovské sídlo Haklovy Dvory. Novostaveb zde bylo napoítáno celkem sedmnáct. Vzhledem k malé velikosti sídla je to pomrn dynamický rozvoj. Blíže k zástavb msta se nachází lokalita Zavadilka, která pvodn patila pod obec Haklovy Dvory a spolen byly v roce 1976 pilenny k eským Budjovicím. Na vnjším okraji Zavadilky dochází k velmi silnému stavebnímu rozvoji. Vznikl zde komplex adových dom ítající 56 bytových jednotek a dalších 46 bytových jednotek je vytvoeno v rámci dvojdomk. Výstavbu provádí developerská firma JELEN Development s.r.o., která již zahájila tetí etapu výstavby, ve které má vzniknout dalších 66 bytových jednotek ve dvojdomcích. Na zbylých parcelách vystaví ješt nkolik samostatných rodinných dom. Poslední lokalitou je eské Vrbné. Pestože ást zástavby dosahuje do blízkosti panelového sídlišt Vltava, považujeme ji stále za oddlenou. Pvodní vesnické jádro se totiž nachází ve vtší vzdálenosti od msta a práv na nj navazuje nová zástavba. Jedná se o lokalitu s dobrou adresou. Novou zástavbu tvoí tyicet luxusních dom a dalších sedm bytových jednotek v adových domech. V blízkosti panelové zástavby vzniklo dvanáct bytových jednotek v adových domech (též projekt firmy JELEN Development s.r.o.) a je možné pedpokládat, že již v blízké dob se výstavba rozšíí až k panelové zástavb. Ve všech nalezených sídlech probíhá uritý stavební rozvoj, za významná suburbia mžeme považovat pouze lokality: Nové Hodjovice, eské Vrbné a Zavadilka. Tato sídla budou hodnocena spolu s díve vybranými obcemi. 22

23 Obr. 2: Nejvýznamnjší suburbia msta eské Budjovice Výsledný soubor významných suburbií tvoí 19 samostatných obcí a ti urbanistické obvody jádrového msta aglomerace. Lokality vytváejí nesouvislé území okolo centrálního msta. Do obrázku 2 byla zakreslena nejen celá katastrální území vybraných obcí, ale rovnž poloha jejich nejvtších sídel, ve kterých lze s nejvtší pravdpodobností pedpokládat dominantní stavební rozvoj na území obcí. Z pohledu na rozmístní lokalit je patrné, že se vtšina z nich nachází do vzdálenosti deseti kilometr od stedu Budjovic, podobn jako je tomu u Olomouce (Létal, Smolová, Szczyrba 2001). Napíklad obce Hluboká nad Vltavou nebo Lišov, které mají velká katastrální území zasahující až k okraji zájmového území, mají nejvtší sídla lokalizována blíže k eským Budjovicím. Všechny odlehlejší lokality, vetn nejvzdálenjšího Dolního Tebonína a Borovan, jsou umístny pi významných silniních komunikacích. Vzhledem k rozmístní nejvýznamnjších suburbánních lokalit, mžeme za pímstskou zónu považovat území nacházející se do vzdálenosti deseti kilometr od jádra aglomerace. Na závr kapitoly je nutné zdraznit, že suburbanizace nemusí probíhat pouze na území vybraných obcí. Proces se mže s menší intenzitou vyskytovat i v rámci jiných obcích. Nutnost 23