Stavební statika. Ing. Vladimíra Michalcová, Ph.D. Katedra stavební mechaniky (228) Úvod do studia předmětu na Stavební fakultě VŠB-TU Ostrava

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Stavební statika. Ing. Vladimíra Michalcová, Ph.D. Katedra stavební mechaniky (228) Úvod do studia předmětu na Stavební fakultě VŠB-TU Ostrava"

Transkript

1 Stavebí statka,.ročík bakalářského studa Stavebí statka - ředášející Stavebí statka Ig. Vladmíra chalcová, h.d. Katedra stavebí mechaky (8) místost: LH 47/ tel.: (59 73) 348 Úvod do studa ředmětu a Stavebí fakultě VŠB-TU Ostrava Katedra stavebí mechaky Fakulta stavebí, VŠB - Techcká uverta Ostrava e mal: vladmra.mchalcova@vsb.c www: htt://fast.vsb.c/mchalcova htt://fast.vsb.c/lausova htt://fast.vsb.c/sucharda rerekvty Vstuí ožadavky: atematka, Fyka Navaující ředměty: ružost a lastcta, Statka stavebích kostrukcí I a II ožadavky ro uděleí áočtu: áočet atematky I mmálě 7 % aktví účast a cvčeí rokááí alostí rocvčovaé látky formou ísemek v každé hodě cvčeí (ros bodového hodoceí v. lá výuky cvčeí) rogramy Dooručeá lteratura ožadavky a složeí koušky: áočet (8-35 bodů) úsěšá ísemá kouška (8-35 bodů) ústí kouška rokaující alost robíraé látky (5-3 bodů) 3 Webové stráky katedry a cvčících 4 Stavebí statka,.ročík bakalářského studa Základí ojmy: Souřadcová soustava - ravoúhlá Nutý ředoklad ro matematcký os osé kostrukce. Záleží a ovae řešeé úlohy. Základí ojmy římková a rová soustava sl v rostoru y skrta Beda str.5-4 v rově Základí ojmy římková soustava sl ový svaek sl Statcký momet síly k bodu a dvojce sl v rově Obecá rová soustava sl ová soustava rovoběžých sl + + 6

2 Základí ojmy: Síla bodová, vektor Základí ojmy: Síla bodová, vektor Bodová (osamělá) síla - vektorová velča: + A Jedotka síly ewto (N), ásobky kloewto (kn 3 N), megaewto (N 6 N) + ůsobště velkost oretace (smysl) arsek síly (ostelka síly) Bodovou sílu le o ostelce lbovolě osouvat, až by se měl její úček, ejedá-l se ovšem o váaý vektor. osuutí síly mmo její ostelku složtější (v dále-solečý úček síly a slové dvojce). 7 Bodová (osamělá) síla - vektorová velča: + A + ůsobště velkost oretace (smysl) arsek (ostelka) síly Klué vektory eáleží a olohách ůsobšť jedotlvých sl, využtí ř výočtu reakcí Váaé vektory evě určeá ůsobště jedotlvých sl, využtí ř výočtu vtřích sl 8 Základí ojmy: Síla bodová v rově Základí ojmy: Síla bodová v rostoru ůsobště každé síly a je adáo dvojcí souřadc a a a. Velkost, a smysl kterékolv síly může být adá ůsoby: a) rostředctvím složek,, velkost, smysl síly rovoběžíku sl + s cosα b) kladou velkostí a ovým úhlem.s.cos cos s α Zadáí bodové síly v rově 9 ůsobště každé síly a je adáo trojcí souřadc a, y a, a. Velkost, a smysl kterékolv síly může být adá ůsoby: a) rostředctvím složek, y,, velkost, smysl síly rovoběžostěu (kvádru) sl cosα + + y y cos β cos Zadáí bodové síly v rostoru b) kladou velkostí a třem ovým úhly α, β, (me kladým oloarskem síly a odovídající kladou souřadcovou oloosou).cosα y.cos.cos β Základí ojmy: Síla lová, lošá Základí ojmy: Jedotková kružce Lová síla vká v důsledku kotaktu dvou těles odél le (ař. úsečka dotyk válce s rovou stěou tělesa). Síla je sojtě rodělea odél le dotyku. Velkost se udává v N/m. r s rotlehlá odvěsa ku řeoě s a a r lošá síla vká v důsledku kotaktu dvou těles v (eaedbatelě velké) loše. Velkost se ak udává v N/m. (a) (b) s s cos+ S b r s+ s+ cos+ + cos řlehlá odvěsa ku řeoě tg cos a tg b b b r rotlehlá ku řlehlé Lová (a) a lošá (b) síla Obr..5. / str. 7 + B a A cotg řlehlá ku rotlehlé b cotg a tgβ

3 Jedotková kružce: tuý úhel Jedotková kružce: áorý ostrý úhel ostrý úhel dolěk úhlu do 8 o 8 (vtažeý ke svslé (áoré) ose ) 9, 8 kladý úhel 8, 7 áorý úhel 7, 36 s+ s+ + s (-) s + ( ), 9 s cos+ + cos+ (-) + + s s cos cos + s s( ) cos cos( ) 3 s s ( ) s( + ) + ( ) + 36 cos( ) cos( + ) 4 Jedotková kružce: áorý tuý úhel Základí ojmy: oklad síly v rově ( ) 9, 8 Záorý tuý úhel je shodý s kladým úhlem 8, 7 síla od úhlem - (k ose ) s s (-) s (-) s A + až -8 až +8. s. cos 5 6 říklad říklad obráceá úloha k říkladu Určete velkost, a smysl síly, je-l dáo: 5kN, -86,6kN. oložte sílu kn, 5 (úhel k ose ) a složky a (ekvvaletě ahraďte sílu slam a ) s. cos 5kN 86, 6kN 7 + kn Nejáorějšířešeí: Zakreslt složky sl a, dolěím do rovoběžíku ískáme smysl úhel bude tuý očetířešeí: s +,5 3 ebo cos,866 5 ebo v kvadratu, kde je s+ a cos- (jedotková kružce) + 8

4 VÝSLEDNICE a OVNOVÁŽNÁ SÍLA ůsobí l a těleso dvě ebo více sl soustava sl. Výsledce ( resultata ) soustavy sl: -síla, která má a těleso stejý úček jako celá soustava sl (ahrauje daou soustavu sl) -je tedy s daou soustavou je ekvvaletí. ŘÍKOVÁ SOUSTAVA SIL Dvě ebo více sl ůsobí a tuhé těleso v témž arsku (a jedé ostelce). Síla v římkové úloe určea oue údaj ( ůsobště a, velkost kladá ř shodě smyslu síly se smyslem osy). Grafcké áorěí a os sl ovovážá síla soustavy sl: -síla, která uvede soustavu sl do rovováhy (ruší úček soustavy sl) -je shodé velkost u jako výsledce, ale má oačou oretac (smysl). 9 (a) (b) (c) Záorěí a os římkové soustavy sl Obr... / str. 9 Výsledce římkové soustavy sl Výsledce římkové soustavy sl leží a stejém arsku soustavy ovovážá síla římkové soustavy sl ovovážá síla obecě: -síla, která uvede soustavu sl do rovováhy -je shodé velkost u jako výsledce, ale má oačou oretac (smysl). Výočet výsledce odmíky ekvvalece: Zaméko výsledce udává smysl, odmíky ekvvalece ele určt ůsobště kluý vektor. Naříklad : (úček soustavy sl je ahrae) + 3 Σ + 3 Výočet rovovážé síly odmíky rovováhy: Naříklad : 3 Zaméko rovovážé síly udává smysl, odmíky rovováhy ele určt ůsobště kluý vektor. U rovovážé soustavy je výsledce sl vždy ulová. (úček soustavy sl je ruše) : ekatulace římkové soustavy sl OVINNÝ SVAZEK SIL V římkové soustavě sl je odmíka ekvvalece a odmíka rovováhy Dvě ebo více sl ůsobících v rově v růých ech, ale se stejým ůsobštěm. + Aom o rovoběžíku sl: Výsledce dvou sl o solečém ůsobšt je jedoačě určea úhloříčkou rovoběžíku sl (a). 3 (soustava sl je ahraea odmíka ekvvalece) Σ Hledáme výsledc Kosová věta: +...cos cosϕ o ( 8 ϕ) Sová věta s ϕ. s ϕ s ϕ. s ϕ (a) (b) 3 (soustava sl je rušea odmíka rovováhy) Hledáme rovovážou sílu. Σ Často říad (b): + cos ϕ s ϕ cos ϕ s ϕ Skládáí sl 4

5 Využtí oatků o rovém svaku Využtí oatků o rovém svaku říhradová kostrukce, avlo V r., Brěské výstavště říhradová kostrukce, avlo V r., Brěské výstavště 5 6 ovovážá síla rového svaku sl Výsledce rového svaku sl Výočet rovovážé síly odmíek rovováhy: (svaek sl je ruše sílou ) vektorový součet s cos + + s 7 + cos + Je-l rový svaek sl v rovováe, je jeho výsledce ulová. ekatulace rového svaku sl + c) určt velkost a ový úhel rovovážé síly rového svaku sl c) určt velkost a ový úhel výsledce rového svaku sl. cos vektorový součet b) vyočítat rovovážé síly obou římkových soustav sl v souřadcových osách a) určt složky, každé e sl. s b) vyočítat výsledce obou římkových soustav sl v souřadcových osách ostu výočtu rovovážé síly rového svaku sl: ostu výočtu výsledce rového svaku sl: a) určt složky, každé e sl. s. cos Uvedeí rového svaku sl do rovováhy omocí rovovážé síly (svaek sl je ahrae sílou ) Výočet výsledce odmíek ekvvalece: 8 říklad 3 ahraeí svaku sl jedou slou Řešeí hledáme výsledc odmíek ekvvalece: U rového svaku sl jsou odmíky ekvvalece a odmíky rovováhy Dle ředchoího: (soustava sl je ahraea odmíky ekvvalece) Hledáme výsledc. (soustava sl je rušea) odmíky rovováhy Hledáme rovovážou sílu. a):. s. cos b): c): ovovážá síla je stejě velká jako výsledce sl ale oačě oretovaá s cos y 9 Zadáí a výsledek říkladu. Obr..4. / str. 3

6 říklad 3 Tabulkovéřešeí [kn] [ o ] cos s [kn] [kn] 5,648,766 7,66 6,48 6 -,5,866 5,96-3, 3 -,766 -,648 -,856-5,3 Σ 46,766-38,893 Výsledek: ( 46,766) + ( 38,893) 6,86kN říklad 4 rušeí účku svaku sl (uvedeí do rovováhy) Dle ředchoího: a): b):.cos.s Řešeí hledáme rovovážou sílu odmíek rovováhy: Z 46,766 s,7688 6,86 c): + 38,893 cos,6394 6,86 o 9,75 3 s cos Obměa adáí a výsledek říkladu. Urave obr..4. / str. 3 Výsledek: říklad 4 Tabulkovéřešeí s [kn] g [ o ] cos g s g [kn] [kn] 5,648,766 7,66 6,48 6 -,5,866 5,96-3, 3 -,766 -,648 -,856-5,3 ( 46,766) + ( 38,893) 6,86kN 46,766,7688 6,86 38,893 cos,6394 6,86 o 5,5 S 46,766-38,893 rovovážá síla -46,766 38,893 Kvadrat, kde je s-, cos+ 33 Statcký momet síly k bodu Otáčvý úček síly vhledem k daému bodu mometovému středu Smysl otáčeí statckého mometu ve smyslu ebo rot smyslu chodu hodových ručček Kladý smysl otáčeí statckého mometu rot smyslu chodu ručček ř ohledu rot kladému u třetí osy (a rovu rot y eředu ) s + ometový střed lbovolý bod ameo síly - vdáleost arsku síly od mometového středu kolmce!! Někdy ačíme r ebo d arsek síly Absolutí hodota statckého mometu s síly k bodu s : oměr Nm (knm) + s. kladý mometu 34 Výočet statckého mometu síly k bodu říklad 5 r (kolmé rameo) r Určete statcký momet daé síly k očátku souřadého systému. kn,, souřadce ůsobště 5m, 3m 34,kN 93,97kN 367, 5kNm. r (améko odle u otáčeí okolo bodu) osuňte sílu do očátku tak, aby úček a soustavu ůstal achová. -. (odvoeo ro I.kvadrat, latí obecě) kladý mometu ostu řešeí a grafcké áorěí a tabul a ředášce

7 říklad 6 DVOJICE SIL (velm důležté) Dvojce sl dvě stejě velké rovoběžé síly oačých smyslů. ameo dvojce sl vdáleost arsků obou sl. Určete statcký momet daé síly k očátku. kn,, souřadce ůsobště - 5m, 3m. orovejte s ředcháejícím říkladem, roč je statcký momet jý? 57, 45kNm kladý mometu 37 + s arsek síly Dvojce sl vyvouje a těleso oue otáčvý úček ve své rově, vyjádřeý statckým mometem dvojce sl :. + kladý mometu 38 Dvojce sl - odvoeí Dvojce sl - vlastost ro statcký momet dvojce sl latí: + s s arsek síly. kladý mometu + ( ) + 39 a) je stejý ke všem bodům (mometovým středům) tělesa b) eměí se, osue-l se dvojce sl do jého místa ebo ootočí-l se oba arsky (ř achováí délky ) c) eměí se ř současém mešováí a většováí, okud souč. ůstává kostatí d) kladý smysl otáčeí stejý jako u statckého mometu síly e) více dvojc le ahradt jedou výsledou dvojcí sl f) je-l výsledce dvojc sl ulová, jedá se o rovováhu kladý mometu Dvojce sl Obr... / str. 5 4 Solečý úček síly a dvojce sl Solečý úček síly a dvojce sl oačá úloha Úček síly a dvojce sl vtažeý k bodu a (v símek (a)) Úček dvojce sl :. Úček síly F : F. osue-l se F rovoběžě o vdáleost d : ožadavek : osuout F o vdáleost d : a a F. d F. d. Aby jedá síla ahradla úček F dvojce sl (v símek (b)) (a). Výsledek : d F (b) Daou sílu osuout do očátku souřadého systému (osuout sílu mmo její ostelku o vdáleost d) tak, aby její úček ůstal achová. Vysvětleí a ředášce. Výsledý slový úček a símku (b) je ekvvaletí se slovým účkem a símku (a). 4 4

8 VAIGNONOVA OENTOVÁ VĚTA Zadáo: obecá rová soustava sl a m statckých mometů dvojc sl j. Vyočteo: výsledce d. OBECNÁ OVINNÁ SOUSTAVA SIL ůsobí-l v téže rově dvě ebo více (obecě ) sl o růých ůsobštích, růých velkostech, ech a smyslech. ůže de ůsobt také slová dvojce. Každou sílu roložíme a složky a. Každá síla vytváří statcký momet vhledem k očátku souřadého systému. latí: erre Vargo (654-7) Statcký momet výsledce obecé rové soustavy k lbovolému mometovému středu v rově soustavy se rová algebrackému součtu všech statckých mometů sl soustavy k témuž mometovému středu a všech statckých mometů dvojc sl. Vargoova věta 4 atematcky:. d. + m j j kladý mometu 43 kladý mometu odmíky ekvvalece:,,, Výsledce obecé rové soustavy sl,,., +. statcký momet k očátku (od síly ebo slové dvojce), výsledý statcký momet k očátku souřadého systému výsledce sl Výsledce sl v ose Výsledce sl v ose momet slové dvojce (soustava sl je ahraea výsledcí ) Výsledý statcký momet vtažeý k očátku ovovážá síla obecé rové soustavy sl odmíky rovováhy:,...,..., o... (soustava sl je rušea rovovážou slou ) Zrušíme úček soustavy sl omocí rovovážých sl v ose Zrušíme úček soustavy sl omocí rovovážých sl v ose Zrušíme úček soustavy sl omocí rovovážých mometů ebo mometů od rovovážých síl Důležté: ro výočet výsledce obecé rové soustavy: 3 odmíky ekvvalece. 45 Důležté: ro výočet rovovážé síly obecé rov. soustavy: 3 odmíky rovováhy. 46 Výsledý úček obecé rové soustavy sl Le formulovat trojím ůsobem: a) osovým složkam výsledce, v souřadcových osách a výsledým statckým mometem b) výsledcí v očátku a výsledým statckým mometem (a) (b) (c) Výsledý úček obecé rové soustavy sl Le formulovat trojím ůsobem: c) výsledcí d, osuutí o d tak, aby úček.d byl stejý jako d +.. (a) (b) (c) Tř ůsoby áorěí výsledého účku obecé rové soustavy sl Obr..4. / str Tř ůsoby áorěí výsledého účku obecé rové soustavy sl Obr..4. / str. 7 48

9 říklad 7 výsledce obecé soustavy sl Staovte výsledc obecě ůsobících sl v rově: (ahraeí obecé soustavy sl): omocí,,, omocí,,, omocí,, ramee r Dáo: F kn, -3m, 3m, -, F 3kN, m, -m, 4. říklad 7 tabulkový ás, 5,86kN, 3,38kN,,,. o,. 9,54 7,77-47,3kNm [m] [m] [kn] [ o ] cos s [kn] [kn] [knm] -[knm] -3, 3, -,94 -,34-3,4 9,4 -,6 8,9 3, -, 3 4,77,64 9,8,98-9,8-45,96 + Suma složek sl a složek mometů 5,86 3,38-9,54-7,77 Výsledý momet - 47,3 ( ) 49 5 Řešeí říkladu 7 Řešeí říkladu 6 a) Nahraeí soustavy omocí,,, b) Nahraeí soustavy omocí,,,, 5,86 kn 3,38 kn,, -, - 47,3 knm, 47,3kNm +, 47,3kNm výsledce 36,56kN s / 6, ( ), -47,3 knm 5 5 Řešeí říkladu 7 říklad 8 rušeí účku obecé soustavy sl c) Nahraeí soustavy omocí,, ramee r U ředešlého říkladu 7 rušte úček obecé soustavy sl (uveďte soustavu do rovováhy) ovovážou síla vyjádřete omoc složek síly a mometu výsledce 36,56 kn 6,, - 47,3kNm r odmíky rovováhy:,, o, Zrušíme úček vodorových sl omocí rovovážé sly v ose Zrušíme úček svslých sl omocí rovovážé sly v ose Zrušíme úček otáčvý úček soustavy sl omocí rovovážého mometu,,.r r, /,3m 53, F, + F, +, F, + F, + ( F, + F, ) +,, o F, + F, 5,86kN 3,38kN, 47,3kNm 54

10 OVINNÁ SOUSTAVA OVNOBĚŽNÝCH SIL ůsobí-l v téže rově dvě ebo více (obecě ) rovoběžých sl. 3 ůsobště a každé síly je adáo dvojcí souřadc a a a, (u volých vektorů stačí oue souřadce, tady oue -ová). Síla je adáa velkostí (kladou ebo áorou odle smyslu síly). Výočet shodě jako u obecé soustavy sl s tím, že je adaá oue složka u všech sl (tady -ové) odmíky ekvvalece: (soustava sl je ahraea výsledcí ),,, Výsledce soustavy rovoběžých sl Výsledce sl v ose Výsledce sl v ose,,., +. + Výsledý statcký momet statcký momet k očátku (od síly ebo slové dvojce), výsledý statcký momet k očátku výsledce sl momet slové dvojce Důležté: ro výočet výsledce soustavy rovoběžých sl: odmíky ekvvalece. 56 odmíky rovováhy:,... ovovážá síla soustavy rovoběžých sl (soustava sl je rušea rovovážou slou ) Zrušíme úček soustavy sl omocí rovovážých sl v ose říklad 9 Dáy síly: 5kN, kn,, 8 (síly jsou rovoběžé s osou ) -m, 7m (-ové souřadce ),..., o... Zrušíme úček soustavy sl omocí rovovážých sl v ose Zrušíme úček soustavy sl omocí rovovážých mometů ebo mometů od rovovážých síl a) ahraďte soustavu sl jedou slou (výsledcí) rocháející očátkem a mometem b) ahraďte soustavu sl oue jedou slou a určete její olohu vhledem k očátku c) určete výsledc a její olohu vhledem k síle vhledem k síle d) určete rovovážou sílu ( ruší úček soustavy sl) a její olohu vhledem k očátku Důležté: ro výočet rovovážé síly soustavy rovob. sl: odmíky rovováhy Řešeí říkladu 9 schéma adáí ožo také asat: 5kN, -kn, (místo úhlu adáo améko, které udává skutečý síly) -m,, 3 7m Nebo (leší varata) akreslt s osky (kladá hodota síly, akresle skutečý ): 5kN 7 + kn + kladý mometu 59 a) ahraďte soustavu sl jedou slou (výsledcí ) rocháející očátkem a mometem odmíky ekvvalece (dvě):,,, Řešeí říkladu 9 5kN 7 + : + 5 5kN : + 5kNm, kNm, kn + ekvvaletí Zaméka u mometové odmíky ekvvalece de uvádíme odle skutečého u ůsobeí síly. + 5kN 5kNm kladý mometu + 6

11 Výočet mometu soustavy sl k očátku já varata (evýhodá) Zaméka u mometové odmíky ekvvalece uvádíme řesým dosaováím do vtahu:,, Zaméko mus, rotože se jedá o -tové složky síly Řešeí říkladu 9 b) ahraďte soustavu sl oue jedou slou a určete její olohu vhledem k očátku 5kN, -kn, -m,, 3 7m (místo úhlu adáo améko, které udává skutečý síly) ( ) ( ) 7 knm 5 5, 5kN, 5kNm, r r m 5kN + kladý mometu 6 + kladý mometu 6 Řešeí říkladu 9 c) určete výsledc a její olohu vhledem k síle (využtí Vargoovy věty). r m Řešeí říkladu 9 d) určete rovovážou sílu a její olohu vhledem k očátku (rušte úček soustavy sl) Vargoova věta:, r r 5 r r m kN Výsledce a její oloha vhledem k síle v říklad ve cvčeí + kladý mometu 63 odmíky rovováhy:,, 5 + 5kN, r r r m r m + + 5kN kladý mometu 64 odmíky rovováhy rové soustavy rovoběžých sl V rovováe tehdy, když je ulová. odmíky rovováhy ( slová, mometová):.. Le oužít rověž mometové odmíky ke dvěma mometovým středům a, b, které eleží a římce rovoběžé s arsky sl. a, a., a a b,,, b, a, Kotrola a, a b, b., b l b b, Okruhy roblémů k ústíčást koušky Základí okruhy odmíky rovováhy rového svaku sl Statcký momet síly k bodu v rové úloe Vargoova mometová věta odmíky rovováhy obecé rové soustavy sl odmíky rovováhy rové soustavy rovoběžých sl odrobější ros okruhů v samostatý soubor

Ing. Vladimíra Michalcová, Ph.D. Katedra stavební mechaniky (228)

Ing. Vladimíra Michalcová, Ph.D. Katedra stavební mechaniky (228) Stavebí statka - vyučující Dooručeá lteratura Ig. Vladmíra chalcová, h.d. Katedra stavebí mechaky (228) místost: LH 47/ tel.: (59 732) 348 e mal: vladmra.mchalcova@vsb.c www: htt://fast.vsb.c/mchalcova

Více

Téma 2 Přímková a rovinná soustava sil

Téma 2 Přímková a rovinná soustava sil Stavebí statka,.ročík bakalářského studa Téma 2 Přímková a rová soustava sl Přímková soustava sl ový svazek sl Statcký momet síly k bodu a dvojce sl v rově Obecá rová soustava sl ová soustava rovoběžých

Více

Ing. Lenka Lausová Ing. Vladimíra Michalcová, Ph.D.

Ing. Lenka Lausová Ing. Vladimíra Michalcová, Ph.D. Stavebí statka,.oík bakaláského studa Stavebí statka - vyuující Ig. Leka Lausová Ig. Vladmía chalcová, h.d. Kateda stavebí mechaky (8) LH 45 Úvod do studa edmtu a Stavebí fakult VŠB-TU Ostava www: htt://fast.vsb.c/lausova

Více

Téma 11 Prostorová soustava sil

Téma 11 Prostorová soustava sil Stavebí statka,.ročík bakalářského studa Téma Prostorová soustava sl Prostorový svazek sl Statcký momet síly a dvojce sl v prostoru Obecá prostorová soustava sl Prostorová soustava rovoběžých sl Katedra

Více

Základní pojmy Přímková a rovinná soustava sil

Základní pojmy Přímková a rovinná soustava sil Stavební statka, 1.ročník bakalářského studa Základní pojmy římková a rovnná soustava sl Základní pojmy římková soustava sl ovnný svaek sl Statcký moment síly k bodu a dvojce sl v rovně Obecná rovnná soustava

Více

Ing. Vladimíra Michalcová, Ph.D. Katedra stavební mechaniky (228)

Ing. Vladimíra Michalcová, Ph.D. Katedra stavební mechaniky (228) Stveí sttk,.oík kláského stud Stveí sttk - edášející Ig. Vldmí chlcová, h.d. Kted stveí mechky (8) místost: LH 47/ tel.: (59 73) 348 e ml: vldm.mchlcov@vs.c Úvod do stud edmtu Stveí fkult VŠB-TU Ostv www:

Více

ZÁKLADY STAVEBNÍ MECHANIKY

ZÁKLADY STAVEBNÍ MECHANIKY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BNĚ AKULTA STAVEBNÍ ING. JIŘÍ KYTÝ, CSc. ING. ZBYNĚK KEŠNE, CSc. ING. OSTISLAV ZÍDEK ING. ZBYNĚK VLK ZÁKLADY STAVEBNÍ ECHANIKY ODUL BD0-O SILOVÉ SOUSTAVY STUDIJNÍ OPOY PO STUDIJNÍ

Více

rovinná soustava sil (paprsky všech sil soustavy leží v jedné rovině) rovinný svazek sil rovinná soustava rovnoběžných sil

rovinná soustava sil (paprsky všech sil soustavy leží v jedné rovině) rovinný svazek sil rovinná soustava rovnoběžných sil 3.3 Obecé soustav sl soustava sl seskupeí sl působících a těleso vláští případ: svaek sl (papsk všech sl soustav se potíaí v edo bodě) soustava ovoběžých sl (papsk všech sl soustav sou aváe ovoběžé) ová

Více

Stavební statika. Cvičení 1 Přímková a rovinná soustava sil. Goniometrické funkce. Přímková a rovinná soustava sil. 1) Souřadný systém

Stavební statika. Cvičení 1 Přímková a rovinná soustava sil. Goniometrické funkce. Přímková a rovinná soustava sil. 1) Souřadný systém Vysoká škola báňskb ská Technická univeita Ostava Stavební statika Cvičení 1 římková a ovinná soustava sil římková soustava sil ovinný svaek sil Statický moment síly k bodu a dvojice sil v ovině Obecná

Více

Přímková a rovinná soustava sil

Přímková a rovinná soustava sil Stveí ttk,.ročík klářkého tud říková rová outv l říková outv l ový vek l Sttcký oet íly k odu dvoce l v rově Oecá rová outv l ová outv rovoěžých l říková outv l () () Ktedr tveí echky Fkult tveí, VŠB -

Více

Přímková a rovinná soustava sil

Přímková a rovinná soustava sil STAVEBNÍ STATIKA Ing. Lenka Lausová LH 47/1 tel. 59 73 136 římková a ovinná soustava sil lenka.lausova@vsb.c http://fast1.vsb.c/lausova Základní pojmy: Jednotková kužnice 1) Souřadný systém 1 sin potilehlá

Více

TĚŽIŠTĚ A STABILITA. Těžiště tělesa = bod, kterým stále prochází výslednice tíhových sil všech jeho hmotných bodů, ať těleso natáčíme jakkoli

TĚŽIŠTĚ A STABILITA. Těžiště tělesa = bod, kterým stále prochází výslednice tíhových sil všech jeho hmotných bodů, ať těleso natáčíme jakkoli SAIKA - těžště ĚŽIŠĚ A SABILIA ěžště tělesa bod, kterým stále prochází výsledce tíhových sl všech jeho hmotých bodů, ať těleso atáčíme jakkol bod, ke kterému astává rovováha mometů způsobeých tíhou jedotlvých

Více

Základní teoretický aparát a další potřebné znalosti pro úspěšné studium na strojní fakultě a k řešení technických problémů

Základní teoretický aparát a další potřebné znalosti pro úspěšné studium na strojní fakultě a k řešení technických problémů Základí teoretický aarát a další otřebé zalosti ro úsěšé studium a strojí fakultě a k řešeí techických roblémů MATEMATIKA: logické uvažováí, matematické ástroje - elemetárí matematika (algebra, geometrie,

Více

Obecná soustava sil a momentů v prostoru

Obecná soustava sil a momentů v prostoru becá soustava sil a mometů v prostoru Zcela obecé atížeí silami a momet a těleso v prostoru (vede a 6 rovic) Saha o převráceí (akce) Specifické případ Vikla u obce Kadov, ~30 t Svaek sil paprsk všech sil

Více

Přednáška č. 10 Analýza rozptylu při jednoduchém třídění

Přednáška č. 10 Analýza rozptylu při jednoduchém třídění Předáška č. 0 Aalýza roztylu ř jedoduchém tříděí Aalýza roztylu je statstcká metoda, kterou se osuzuje romělvost oakovaých realzací áhodého okusu tj. romělvost áhodé velčy. Náhodá velča vzká za relatvě

Více

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13). 37 Metrické vlastosti lieárích útvarů v E 3 Výklad Mějme v E 3 přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým vektorem v Zvolme libovolý bod M a veďme jím přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým

Více

Stavební mechanika 1 (K132SM01)

Stavební mechanika 1 (K132SM01) Stavebí mechaka (K32S) Předáší: doc. Ig. atěj Lepš, Ph.D. Kateda mechak K32 místost D234 koutace Čt 9:3-: e-ma: matej.eps@fsv.cvut.c http://mech.fsv.cvut.c/~eps/teachg/de.htm 4. Soustav s a statckých mometů

Více

7. Analytická geometrie

7. Analytická geometrie 7. Aaltická geoetrie Studijí tet 7. Aaltická geoetrie A. Příka v roviě ϕ s A s ϕ s 2 s 1 B p s ϕ = (s1, s 2 ) sěrový vektor přík p orálový vektor přík p sěrový úhel přík p k = tgϕ = s 2 s 1 sěrice příkp

Více

STAVEBNÍ STATIKA. Ing. Petr Konečný, Ph.D. LPH 407/3. tel

STAVEBNÍ STATIKA. Ing. Petr Konečný, Ph.D. LPH 407/3. tel STAVEBNÍ STATIKA Ing. Petr Konečný, Ph.D. LPH 47/3 tel. 59 732 1394 petr.konecny@vsb.c http://fast1.vsb.c/konecny roklad síly v rovině síla pod úhlem γ - (k ose ) až -18 až +18 x A γ P P P x γ + x P x

Více

Přímková a rovinná soustava sil

Přímková a rovinná soustava sil Přímková a rovinná soustava sil 1) Souřadný systém - v prostoru - v rovině + y + 2) Síla P ( nebo F) - vektorová veličina - působiště velikost orientace Soustavy sil - přehled Soustavy sil můžeme rodělit

Více

5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC

5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC 5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC V této kaptole se dozvíte: jak je defováa fukce přrozeá odmoca v kompleím oboru a jaké má vlastost včetě odlšostí od odmocy v reálém

Více

Těžiště a moment setrvačnosti Nalezení práce polohy těžiště a momentu setrvačnosti vůči zadané ose u homogenních těles v třírozměrném prostoru.

Těžiště a moment setrvačnosti Nalezení práce polohy těžiště a momentu setrvačnosti vůči zadané ose u homogenních těles v třírozměrném prostoru. Těžiště a momet setrvačosti Naleeí práce polohy těžiště a mometu setrvačosti vůči adaé ose u homogeích těles v tříroměrém prostoru. Př. 1 Najděte těžiště a momet setrvačosti kulové vrstvy vůči rotačí ose

Více

Analytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii

Analytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii KM/GVS Geometrické vidění světa (Design) nalytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii Použité značky a symboly R, C, Z obor reálných, komleních, celých čísel geometrický vektor R n aritmetický vektor

Více

Metodika: Goniometrický tvar komplexního ísla, binomická rovnice

Metodika: Goniometrický tvar komplexního ísla, binomická rovnice ! " #$ % # & ' ( ) * + ), - Idvduálí výuka matematka Vít Ržka, kvte Metodka: Goometrcký tvar komplexího ísla, bomcká rovce Úvod Téma goometrcký tvar komplexího ísla je možé probírat soubž s výkladem pojmu

Více

3.3.3 Rovinná soustava sil a momentů sil

3.3.3 Rovinná soustava sil a momentů sil 3.3.3 Rová soustava s a oetů s Předpoady Všechy síy soustavy eží v edé rově. Všechy oety sou oé a tuto rovu. *) Souřadý systé voíe ta, že rova - e totožá s rovou s. y O *) Po.: Sový oet ůžee ahradt dvocí

Více

Pracovní listy PRAVOÚHLÁ AXONOMETRIE

Pracovní listy PRAVOÚHLÁ AXONOMETRIE Techická uiverita v Liberci Fakulta řírodovědě-huaití a edagogická Katedra ateatik a didaktik ateatik PRVOÚHLÁ XONOMETRIE Petra Pirklová Liberec, lede 208 2. V ravoúhlé aooetrii obrate růět bodů [2; 5;

Více

s p nazýváme směrový vektor přímky p, t je parametr bodu

s p nazýváme směrový vektor přímky p, t je parametr bodu MATE ZS 2013 KONZ 3A Analytická geometrie lineárních útvarů v rovině a v rostoru Přímka v rovině 1 Parametrická rovnice římky v rovině: t R s o : X = A + t s, kde, Vektor s nazýváme směrový vektor římky,

Více

Elektrické přístroje. Přechodné děje při vypínání

Elektrické přístroje. Přechodné děje při vypínání VŠB - Techická uiverzita Ostrava Fakulta elektrotechiky a iformatiky Katedra elektrických strojů a řístrojů Předmět: Elektrické řístroje Protokol č.5 Přechodé děje ři vyíáí Skuia: Datum: Vyracoval: - -

Více

ASYNCHRONNÍ STROJE. Obsah

ASYNCHRONNÍ STROJE. Obsah VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechiky a iformatiky Katedra obecé elektrotechiky ASYCHROÍ STROJE Obsah. Výzam a oužití asychroích motorů 2. rici čiosti asychroího motoru 3. Rozděleí asychroích motorů 4.

Více

Stabilita svahu Mechanika hornin a zemin - cvičení 05

Stabilita svahu Mechanika hornin a zemin - cvičení 05 Iovace studjího oboru eotechka reg. č. CZ..07/2.2.00/28.0009 Stablta svahu Mechaka hor a zem - cvčeí 05 Iovace studjího oboru eotechka reg. č. CZ..07/2.2.00/28.0009 Slové metody (metody mezí rovováhy)

Více

3. Silové působení na hmotné objekty

3. Silové působení na hmotné objekty SÍL OENT SÍLY - 10-3. Silové ůsobení na hmotné objekty 3.1 Síla a její osuvné účinky V této kaitole si oíšeme vlastnosti silových účinků ůsobících na konstrukce a reálné mechanické soustavy. Zavedeme kvantitativní

Více

Předmět: SM 01 ROVINNÉ PŘÍHRADOVÉ KONSTRUKCE

Předmět: SM 01 ROVINNÉ PŘÍHRADOVÉ KONSTRUKCE Přdmět: SM 0 ROVIÉ PŘÍHRADOVÉ KOSTRUKCE doc. Ig. Michl POLÁK, CSc. Fkult stvbí, ČVUT v Prz ROVIÉ PŘÍHRADOVÉ KOSTRUKCE: KOSTRUKCE JE VYTVOŘEA Z PŘÍMÝCH PRUTŮ, PRUTY JSOU AVZÁJEM POSPOJOVÁY V BODECH STYČÍCÍCH,

Více

Podmínky k získání zápočtu

Podmínky k získání zápočtu Podmínky k získání zápočtu 18 až 35 bodů 7 % aktivní účast, omluvená neúčast Odevzdání programů Testy: 8 nepovinných testů (-2 body nebo -3 body) 3 povinné testy s ohodnocením 5 bodů (povoleny 2 opravné

Více

IV. MKP vynucené kmitání

IV. MKP vynucené kmitání Jří Máca - katedra mechaky - B35 - tel. 435 4500 maca@fsv.cvut.cz IV. MKP vyuceé kmtáí. Rovce vyuceého kmtáí. Modálí aalýza rozklad do vlastích tvarů 3. Přímá tegrace pohybových rovc 3. Metoda cetrálích

Více

S k l á d á n í s i l

S k l á d á n í s i l S l á d á í s i l Ú o l : Všetřovat rovováhu tří sil, působících a tuhé těleso v jedom bodě. P o t ř e b : Viz sezam v desách u úloh a pracovím stole. Obecá část: Při sládáí soustav ěolia sil působících

Více

1.3. ORTOGONÁLNÍ A ORTONORMÁLNÍ BÁZE

1.3. ORTOGONÁLNÍ A ORTONORMÁLNÍ BÁZE ORTOGONÁLNÍ A ORTONORMÁLNÍ BÁZE V této kaptole se dozvíte: jak je oecě defováa kolmost (ortogoalta) vektorů; co rozumíme ortogoálí a ortoormálí ází; co jsou to tzv relace ortoormalty a Croeckerovo delta;

Více

3.3 Soustavy sil a silových momentů. soustava sil a momentů = seskupení sil a momentů sil působících na těleso

3.3 Soustavy sil a silových momentů. soustava sil a momentů = seskupení sil a momentů sil působících na těleso 3.3 Soustav s a sových oetů soustava s a oetů sesupeí s a oetů s působících a těeso váští případ: svae s (paps všech s soustav se potíají v jedo bodě) soustava ovoběžých s (paps všech s soustav jsou aváje

Více

Odchylka přímek

Odchylka přímek 734 Odchylka římek Předoklady: 708, 7306 Pedagogická ozámka: Pokd chcete hladký růěh začátk hodiy, je leší dořed ozorit žáky, že do otřeoat zorec ro úhel do ektorů Př : Urči úhel, který sírají ektory (

Více

Téma 6: Indexy a diference

Téma 6: Indexy a diference dexy a dferece Téma 6: dexy a dferece ředáška 9 dvdálí dexy a dferece Základí ojmy Vedle elemetárího statstckého zracováí dat se hromadé jevy aalyzjí tzv. srováváím růzých kazatelů. Statstcký kazatel -

Více

Cílem kapitoly je zvládnutí řešení determinantů čtvercových matic.

Cílem kapitoly je zvládnutí řešení determinantů čtvercových matic. temtk I část I Determty mtc řádu Determty mtc řádu Cíle Cílem ktoly je zvládutí řešeí ermtů čtvercových mtc Defce Determtem (řádu ) čtvercové mtce řádu jejímž rvky j jsou reálá (oř komlexí) čísl zýváme

Více

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel Komplexí čísla Defiice komplexích čísel Komplexí číslo můžeme adefiovat jako uspořádaou dvojici reálých čísel [a, b], u kterých defiujeme operace sčítáí, ásobeí, apod. Stadardě se komplexí čísla zapisují

Více

Aspekty stavební konstrukce z hlediska projektanta

Aspekty stavební konstrukce z hlediska projektanta Geoete hot - otvae spekt stavebí kostuke hledska poektata Kostukčí ssté Zatížeí Mateál Dee pvků (hot, půře) Po deováí (štěí aáháí pvku) potřebuee át: Roložeí hot v postou (ploše). Těžště. vdáleost hot

Více

Náhodné jevy, jevové pole, pravděpodobnost

Náhodné jevy, jevové pole, pravděpodobnost S Náhodé jevy pravděpodobost Náhodé jevy jevové pole pravděpodobost Lbor Žák S Náhodé jevy pravděpodobost Lbor Žák Základí pojmy Expermet česky též vědecký pokus je soubor jedáí a pozorováí jehož účelem

Více

Analytická geometrie

Analytická geometrie MATEMATICKÝ ÚSTAV Slezská uverzta Na Rybíčku, 746 0 Opava DENNÍ STUDIUM Aalytcká geometre Téma 3.: Aí zobrazeí Dece 3.. Zobrazeí aího prostoru A do aího prostoru A se azývá aí zobrazeí, estlže má ásleduící

Více

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Uverzta Karlova v Praze Pedagogcká fakulta SEMINÁRNÍ PRÁCE Z OBECNÉ ALGEBRY DĚLITELNOST CELÝCH ČÍSEL V SOUSTAVÁCH O RŮZNÝCH ZÁKLADECH / Cfrk C. Zadáí: Najděte pět krtérí pro děltelost v jých soustavách

Více

Kruhový diagram. 1. Z odečtených hodnot pro jmenovité primární napětí nakreslete kruhový diagram. Asynchronní motor. P n =2kW n =905ot/min

Kruhový diagram. 1. Z odečtených hodnot pro jmenovité primární napětí nakreslete kruhový diagram. Asynchronní motor. P n =2kW n =905ot/min TO - VŠB FE Datum měřeí E L E K T R C K É Kruhový diagram S T R O J E říjmeí Jméo Supia (hodoceí). Z odečteých hodot pro jmeovité primárí apětí areslete ruhový diagram.. Schéma zapojeí ;~;5Hz;x/4V L L

Více

USTÁLENÉ PROUDĚNÍ V OTEVŘENÝCH KORYTECH

USTÁLENÉ PROUDĚNÍ V OTEVŘENÝCH KORYTECH USTÁLENÉ POUDĚNÍ V OTEVŘENÝCH KOYTECH ovoměré prouděí Charakterstka:. Hloubka vod v kortě, průtočá plocha a průřezová rchlost jsou v každém příčém řezu kostatí.. Čára eerge, vodí hlada a do korta jsou

Více

při obrábění Ing. Petra Cihlářová Odborný garant: Doc. Ing. Miroslav Píška, CSc.

při obrábění Ing. Petra Cihlářová Odborný garant: Doc. Ing. Miroslav Píška, CSc. Vysoké učeí tehiké v Brě Fakulta strojího ižeýrství Ústav strojíreské tehologie Odbor obráběí Téa: 5. vičeí - Výočet silové a eergetiké áročosti ři obráběí Okruhy: Výočet řezýh sil ro soustružeí a vrtáí

Více

Analytická geometrie

Analytická geometrie MATEMATICKÝ ÚSTAV Slezská uverzt N Rybíčku, 746 0 Opv DENNÍ STUDIUM Alytcká geoetre Té 5.: Shodá zobrzeí Defce 5.. Zobrzeí f eukldovského prostoru E do eukldovského prostoru E se zývá shodé (zoetrcké),

Více

Matematika přehled vzorců pro maturanty (zpracoval T. Jánský) Úpravy výrazů. Binomická věta

Matematika přehled vzorců pro maturanty (zpracoval T. Jánský) Úpravy výrazů. Binomická věta Matematika přehled vzorců pro maturaty (zpracoval T. Jáský) Úpravy výrazů a r. a s = a r+s a r = ar s as a r s = a r.s a. b r = a r b r a b r = ar b r a. b a b = a b = a. b ( a) m = a m m a m. = a a k.

Více

4.2 Elementární statistické zpracování. 4.2.1 Rozdělení četností

4.2 Elementární statistické zpracování. 4.2.1 Rozdělení četností 4.2 Elemetárí statstcké zpracováí Výsledkem statstckého zjšťováí (. etapa statstcké čost) jsou euspořádaá, epřehledá data. Proto 2. etapa statstcké čost zpracováí, začíá většou jejch utříděím, zpřehleděím.

Více

Tento materiál vznikl díky Operačnímu programu Praha Adaptabilita CZ.2.17/3.1.00/33254

Tento materiál vznikl díky Operačnímu programu Praha Adaptabilita CZ.2.17/3.1.00/33254 Evroský sociálí od Praha & EU: Ivestujeme do vaší budoucosti eto materiál vzikl díky Oeračímu rogramu Praha Adatabilita CZ..7/3../3354 Maažerské kvatitativí metody II - ředáška č.3 - Queuig theory teorie

Více

7.5.13 Rovnice paraboly

7.5.13 Rovnice paraboly 7.5.1 Rovnice arabol Předoklad: 751 Př. 1: Seiš všechn rovnice ro arabol a nakresli k nim odovídající obrázk. Na každém obrázku vznač vzdálenost. = = = = Pedagogická oznámka: Sesání arabol je důležité,

Více

c) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je transcendentí. xp 1 (p 1)! (x 1)p (x 2) p... (x d) p e x t f(t) d t = F (0)e x F (x),

c) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je transcendentí. xp 1 (p 1)! (x 1)p (x 2) p... (x d) p e x t f(t) d t = F (0)e x F (x), a) Vyslovte a dokažte Liouvillovu větu o šaté aroximovatelosti algebraického čísla řádu d b) Defiujte Liouvillovo číslo c) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je trascedetí 2 a) Defiujte

Více

5.1.8 Vzájemná poloha rovin

5.1.8 Vzájemná poloha rovin 5.1.8 Vzájemná oloha rovin Předoklady: 5107 Př. 1: Kolik solečných bodů mohou mít dvě roviny? Každou možnost dokumentuj omocí dvou rovin určených vrcholy krychle a urči vzájemnou olohu rovin. Mohou nastat

Více

Tento odhad má rozptyl ( ) σ 2 /, kde σ 2 je rozptyl souboru, ze kterého výběr pochází. Má-li každý prvek i. σ 2 ( i. ( i

Tento odhad má rozptyl ( ) σ 2 /, kde σ 2 je rozptyl souboru, ze kterého výběr pochází. Má-li každý prvek i. σ 2 ( i. ( i : ometové míry polohy zahrují růzé druhy průměrů pomocí kterých můžeme charakterzovat cetrálí tedec dat ometové míry polohy jsou jedoduché číselé charakterstky které se vyčíslují ze všech prvků výběru

Více

1.7.4 Těžiště, rovnovážná poloha

1.7.4 Těžiště, rovnovážná poloha 74 ěžiště, rovovážá poloha Předpoklady: 00703 Př : Polož si sešit a jede prst tak, aby espadl Záleží a místě, pod kterým sešit podložíš? Proč? Musíme sešit podložit prstem přesě uprostřed, jiak spade Sešit

Více

Definice obecné mocniny

Definice obecné mocniny Defiice obecé mociy Zavedeí obecé mociy omocí ity číselé oslouosti lze rovést ěkolika zůsoby Níže uvedeý zůsob využívá k defiici eoeciálí fukce itu V dalším budeme otřebovat ásledující dvě erovosti: Lemma

Více

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava ENERGETIKA U ŘÍZENÝCH ELEKTRICKÝCH POHONŮ. 1.

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava ENERGETIKA U ŘÍZENÝCH ELEKTRICKÝCH POHONŮ. 1. Katedra obecé eletrotechiy Faulta eletrotechiy a iformatiy, VŠB - TU Ostrava EERGETIKA U ŘÍZEÝCH EEKTRICKÝCH POHOŮ Předmět : Rozvody eletricé eergie v dolech a lomech. Úvod: Světový tred z hledisa eletricé

Více

1.1 Rozdělení pravděpodobnosti dvousložkového náhodného vektoru

1.1 Rozdělení pravděpodobnosti dvousložkového náhodného vektoru Lekce Normálí rozděleí v rově V této lekc se udeme věovat měřeí korelačí závslost dvojce áhodých velč (dvousložkového áhodého vektoru) Vcházet udeme z ormálího rozděleí pravděpodoost áhodého vektoru v

Více

Hledání parabol

Hledání parabol 7.5.1 Hledání arabol Předoklad: 751, 7513 Pedagogická oznámka: Studenti jsou o řekonání očátečních roblémů s aměti vcelku úsěšní, všichni většinou zvládnou alesoň rvních ět říkladů. Hodinu organizuji tak,

Více

8.2.10 Příklady z finanční matematiky I

8.2.10 Příklady z finanční matematiky I 8..10 Příklady z fiačí matematiky I Předoklady: 807 Fiačí matematika se zabývá ukládáím a ůjčováím eěz, ojišťováím, odhady rizik aod. Poměrě důležitá a výosá discilía. Sořeí Při sořeí vkladatel uloží do

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realoaý a SPŠ Noé Město ad Metují s fačí podporou Operačím programu Vdělááí pro kokureceschopost Králoéhradeckého kraje Modul - Techcké předměty Ig. Ja Jemelík - fukčí soustay součástí, které slouží

Více

9 NÁHODNÉ VÝBĚRY A JEJICH ZPRACOVÁNÍ. Čas ke studiu kapitoly: 30 minut. Cíl:

9 NÁHODNÉ VÝBĚRY A JEJICH ZPRACOVÁNÍ. Čas ke studiu kapitoly: 30 minut. Cíl: 9 ÁHODÉ VÝBĚR A JEJICH ZPRACOVÁÍ Čas ke studu katol: 30 mut Cíl: Po rostudováí tohoto odstavce budete rozumět ojmům Základí soubor, oulace, výběr, výběrové šetřeí, výběrová statstka a budete zát základí

Více

1.5.2 Mechanická práce II

1.5.2 Mechanická práce II .5. Mechanická ráce II Předoklady: 50 Př. : Jakou minimální ráci vykonáš ři řemístění bedny o hmotnosti 50 k o odlaze o vzdálenost 5 m. Příklad sočítej dvakrát, jednou zanedbej třecí sílu mezi bednou a

Více

Analytická geometrie

Analytická geometrie Alytická geometrie Vektory Prmetrické vyjádřeí přímky roviy Obecá rovice droviy Vektorový prostor Nechť jsou dáy ásledující mtemtické objekty: ) ) ) 4) Číselé těleso T. Neprázdá moži V. Zobrzeí Zobrzeí

Více

1. Základy měření neelektrických veličin

1. Základy měření neelektrických veličin . Základ měřeí eelektrckých velč.. Měřcí řetězec Měřcí řetězec (měřcí soustava) je soubor měřcích čleů (jedotek) účelě uspořádaých tak, ab blo ožě splt požadovaý úkol měřeí, tj. získat formac o velkost

Více

Směrnice 1/2011 Statistické vyhodnocování dat, verze 3 Verze 3 je shodná s původní Směrnicí 1/2011 verze 2, za čl. 2.3 je vložen nový odstavec

Směrnice 1/2011 Statistické vyhodnocování dat, verze 3 Verze 3 je shodná s původní Směrnicí 1/2011 verze 2, za čl. 2.3 je vložen nový odstavec Směrice /0 Statitické vyhodocováí dat, verze 3 Verze 3 e hodá ůvodí Směricí /0 verze, za čl..3 e vlože ový odtavec. Statitické metody ro zkoušeí zůobiloti Statitická aalýza oužívaá ro aalýzu výledků zkoušky

Více

Aproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny

Aproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny U8 Ústav rocesní a zracovatelské techniky F ČVUT v Praze Aroximativní analytické řešení jednorozměrného roudění newtonské kaaliny Některé říady jednorozměrného roudění newtonské kaaliny lze řešit řibližně

Více

Regrese. Aproximace metodou nejmenších čtverců ( ) 1 ( ) v n. v i. v 1. v 2. y i. y n. y 1 y 2. x 1 x 2 x i. x n

Regrese. Aproximace metodou nejmenších čtverců ( ) 1 ( ) v n. v i. v 1. v 2. y i. y n. y 1 y 2. x 1 x 2 x i. x n Regrese Aproxmace metodou ejmeších čtverců v v ( ) = f x v v x x x x Je dáo bodů [x, ], =,,, předpoládáme závslost a x a chceme ajít fuc, terá vsthuje teto tred - Sažíme se proložt fuc = f x ta, ab v =

Více

Komponenty výkonové elektrotechniky

Komponenty výkonové elektrotechniky Komoety výkoové elektrotechky Osovy ředášek:.. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.... 3. Úvod do roblematky Výkoové dody Proudem řízeé součástky (výkoové trazstory, tyrstory) Moderí součástky tyrstorového tyu (GTO, IGCT,

Více

CVIČENÍ Z ELEKTRONIKY

CVIČENÍ Z ELEKTRONIKY Střední růmyslová škola elektrotechnická Pardubice CVIČENÍ Z ELEKRONIKY Harmonická analýza Příjmení : Česák Číslo úlohy : Jméno : Petr Datum zadání :.1.97 Školní rok : 1997/98 Datum odevzdání : 11.1.97

Více

Střední průmyslová škola, Uherské Hradiště, Kollárova 617 MECHANIKA I M.H. 2003 MECHANIKA I STATIKA, PRUŽNOST A PEVNOST - 1 -

Střední průmyslová škola, Uherské Hradiště, Kollárova 617 MECHANIKA I M.H. 2003 MECHANIKA I STATIKA, PRUŽNOST A PEVNOST - 1 - Středí průmyslová škola, Uherské Hradště, Kollárova 67 MECHANIKA I M.H. 00 MECHANIKA I STATIKA, PRUŽNOST A PEVNOST Studjí obor (kód a ázev): -4-M/00 Strojíreství - - Středí průmyslová škola, Uherské Hradště,

Více

NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL

NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL 1. ZADÁNÍ Navrhněte růměr a výztuž vrtané iloty délky L neosuvně ořené o skalní odloží zatížené v hlavě zadanými vnitřními silami (viz

Více

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2.

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2. Kapitola 2 Přímková a rovinná soustava sil 2.1 Přímková soustava sil Soustava sil ležící ve společném paprsku se nazývá přímková soustava sil [2]. Působiště všech sil m i lze posunout do společného bodu

Více

( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) Derivace elementárních funkcí II. Předpoklady: Př. 1: Urči derivaci funkce y = x ; n N.

( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) Derivace elementárních funkcí II. Předpoklady: Př. 1: Urči derivaci funkce y = x ; n N. .. Derivace elemetárích fukcí II Předpoklady: Př. : Urči derivaci fukce y ; N. Budeme postupovat stejě jako předtím dosazeím do vzorce: f ( + ) f ( ) f f ( + ) + + + +... + (biomická věta) + + +... + f

Více

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil 4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil Síla je veličina vektorová. Je určena působištěm, směrem, smyslem a velikostí. Působiště síly je bod, ve kterém se přenáší účinek síly na těleso. Směr

Více

Fyzika V. Rupert Leitner ÚČJF MFF UK 838A, l Doporučená literatura: W.S.C. Williams: Nuclear and Particle Physics

Fyzika V. Rupert Leitner ÚČJF MFF UK 838A, l Doporučená literatura: W.S.C. Williams: Nuclear and Particle Physics Fyza V urt tr urt.tr@ff.cu.cz ÚČJF FF UK 88 l. Dooručá ltratura: W.S.C. Wllas: Nuclar ad artcl hyscs. tr Fyza V řdáša řdáša..7. Jdoty. Kata -vtory ortzova trasforac a - částcové rozady rahy rací Ivaratí

Více

Výpočet svislé únosnosti osamělé piloty

Výpočet svislé únosnosti osamělé piloty Inženýrský manuál č. 13 Aktualizace: 04/2016 Výočet svislé únosnosti osamělé iloty Program: Soubor: Pilota Demo_manual_13.gi Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit oužití rogramu GEO 5 PILOTA ro

Více

Předmět: SM 01 Rovinné příhradové konstrukce

Předmět: SM 01 Rovinné příhradové konstrukce Přdmět: SM 0 Rovié říhrdové kostrukc rof. Ig. Michl POÁK, CSc. Fkult stvbí, ČVUT v Prz Rovié říhrdové kostrukc: Kostrukc j vytvoř z římých rutů, Pruty jsou vzájm osojováy v bodch styčících, Vzájmé sojí

Více

Formát souboru zahraničních plateb CFA pro MCC 3.20 / HC 4.0 / SMO / MCT 3.20

Formát souboru zahraničních plateb CFA pro MCC 3.20 / HC 4.0 / SMO / MCT 3.20 Zahraičí latebí styk CZA 3.2 CZ Verze ro kliety ČSOB Formát souboru zahraičích lateb CFA ro MCC 3.20 / HC 4.0 / SMO / MCT 3.20 (30.04. 2007 verze 7) Formát souboru zahraičích lateb (*.CFA ) ro Český zahraičí

Více

7.5.12 Parabola. Předpoklady: 7501, 7507. Pedagogická poznámka: Na všechny příklady je potřeba asi jeden a půl vyučovací hodiny.

7.5.12 Parabola. Předpoklady: 7501, 7507. Pedagogická poznámka: Na všechny příklady je potřeba asi jeden a půl vyučovací hodiny. 75 Paabola Předoklad: 750, 7507 Pedagogická oznámka: Na všechn říklad je otřeba asi jeden a ůl vučovací hodin Paabolu už známe: matematika: Gafem každé kvadatické funkce = a + b + c je aabola fzika: Předmět,

Více

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy práce s tabulkou Výukový modul III. Iovace a zkvaltěí výuky prostředctvím IC éma III..3 echcká měřeí v MS Excel Pracoví lst 5 Měřeí teploty. Ig. Jří Chobot VY_3_INOVACE_33_5 Aotace Iovace a zkvaltěí

Více

PRAVDĚPODOBNOST ... m n

PRAVDĚPODOBNOST ... m n RVDĚODONOST - matematická discilía, která se zabývá studiem zákoitostí, jimiž se řídí hromadé áhodé jevy - vytváří ravděodobostí modely, omocí ichž se saží ostihout rocesy, ovlivěé áhodou. Náhodé okusy:

Více

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz 1/15 ANALYTICKÁ GEOMETRIE Základní pojmy: Soustava souřadnic v rovině a prostoru Vzdálenost bodů, střed úsečky Vektory, operace s vektory, velikost vektoru, skalární součin Rovnice přímky Geometrie v rovině

Více

Směrnice 1/2011 Statistické vyhodnocování dat, verze 4 Verze 4 je shodná se Směrnicí 1/2011 verze 3, pouze byla rozšířena o robustní analýzu

Směrnice 1/2011 Statistické vyhodnocování dat, verze 4 Verze 4 je shodná se Směrnicí 1/2011 verze 3, pouze byla rozšířena o robustní analýzu Směrce /0 Stattcké vyhodocováí dat, verze 4 Verze 4 e hodá e Směrcí /0 verze 3, ouze byla rozšířea o robutí aalýzu. Stattcké metody ro zkoušeí zůoblot Cílem tattcké aalýzy výledků zkoušek ř zkouškách zůoblot

Více

Přednáška č. 2 náhodné veličiny

Přednáška č. 2 náhodné veličiny Předáša č. áhodé velčy Pozámy záladím pojmům z počtu pravděpodobost Pozáma 1: Př výpočtu pravděpodobost áhodého jevu dle lascé defce je uté věovat pozorost způsobu formulace vybraého jevu. V ásledující

Více

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI 6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI Fukce Dovedosti:. Základí pozatky o fukcích -Chápat defiici fukce,obvyklý způsob jejího zadáváí a pojmy defiičí obor hodot fukce. U fukcí zadaých předpisem umět správě operovat

Více

1 VÝPOČTOVÉ ZATÍŽENÍ. 1.1 Součinitel náročnosti ( 1 ) β = ( 2 ) ( 3 )

1 VÝPOČTOVÉ ZATÍŽENÍ. 1.1 Součinitel náročnosti ( 1 ) β = ( 2 ) ( 3 ) 1 VÝOČOVÉ ZAÍŽENÍ Výočtové zatížeí a z ěho určeý výočtový roud sou základím velčam otřebým ro dmezováí rvků rozvodého zařízeí v ormálích rovozích stavech. ro eho staoveí e ezbyté zát stalovaý výko sotřebčů

Více

obsah obsah... 5 Přehled veličin... 7

obsah obsah... 5 Přehled veličin... 7 Obsah 5 obsah obsah... 5 Přehled veliči... 7 Úvodem... 9 Předmluva... 10 1 Úvod do mechaiky... 11 1.1 ozděleí mechaiky... 11 1.2 Základí pojmy... 11 1.2.1 O pohybu a prostoru v mechaice... 11 1.2.2 Hmota...

Více

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie 3 338 8: Josef Hekrdla lieárí difereciálí rovice úvod do teorie 3 Lieárí difereciálí rovice úvod do teorie Defiice 3 (lieárí difereciálí rovice) Lieárí difereciálí rovice -tého řádu je rovice, která se

Více

Analytická geometrie lineárních útvarů

Analytická geometrie lineárních útvarů ) Na přímce: a) Souřadnice bodu na přímce: Analtická geometrie lineárních útvarů Bod P nazýváme počátek - jeho souřadnice je P [0] Nalevo od počátku leží čísla záporná, napravo čísla kladná. Každý bod

Více

Měření na třífázovém asynchronním motoru

Měření na třífázovém asynchronním motoru 15.1 Zadáí 15 Měřeí a zatěžovaém třífázovém asychroím motoru a) Změřte otáčky, odebíraý proud, fázový čiý výko, účiík a fázová apětí a 3-fázovém asychroím motoru apájeém z třífázové sítě 3 x 50 V při běhu

Více

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R Rovnice přímky Přímka p je určená dvěma různými body (A, B)(axiom) směrový vektor nenulový rovnoběžný (kolineární) s vektorem s = AB = B A pro libovolný bod X na přímce platí: X A = t s tj. Vektorová rovnice

Více

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla. říklad 1 ro dvounáravové hnací kolejové vozidlo motorové trakce s mechanickým řenosem výkonu určené následujícími arametry určete moment hnacích nárav, tažnou sílu na obvodu kol F O. a rychlost ři maximálním

Více

GONIOMETRICKÉ FUNKCE OBECNÉHO ÚHLU

GONIOMETRICKÉ FUNKCE OBECNÉHO ÚHLU 2014 GONIOMETRICÉ FUNCE OBECNÉHO ÚHLU opis způsobu použití: teorie k samostudiu (i- learning) pro 3. ročník střední školy technického zaměření, teorie ke konzultacím dálkového studia Vypracovala: Ivana

Více

Průmyslová střední škola Letohrad. Ing. Soňa Chládková. Sbírka příkladů. ze stavební mechaniky

Průmyslová střední škola Letohrad. Ing. Soňa Chládková. Sbírka příkladů. ze stavební mechaniky Průmyslová střední škola Letohrad Ing. Soňa Chládková Sbírka příkladů ze stavební mechaniky 2014 Tento projekt je realizovaný v rámci OP VK a je financovaný ze Strukturálních fondů EU (ESF) a ze státního

Více

SA4. Popis konstrukce a funkce STAVEBNICE HYDRAULICKÝCH HC 7100 11/98. pmax 31 MPa Q 0,5-42 dm 3. min -1 Nahrazuje HC 7100 5/95

SA4. Popis konstrukce a funkce STAVEBNICE HYDRAULICKÝCH HC 7100 11/98. pmax 31 MPa Q 0,5-42 dm 3. min -1 Nahrazuje HC 7100 5/95 STAVEBNICE HYDRAULICKÝCH AGREGÁTŮ ŘADY SA4 HC 7100 11/98 max 31 MPa Q 0,5-42 dm 3. mi -1 Nahrazuje HC 7100 5/95 Sestaveí hydraulického agregátu zákazickým zůsobem z tyizovaých odskui Objemy ádrží 10 až

Více

3. Hodnocení přesnosti měření a vytyčování. Odchylky a tolerance ve výstavbě.

3. Hodnocení přesnosti měření a vytyčování. Odchylky a tolerance ve výstavbě. 3. Hodoceí přesost měřeí a vytyčováí. Odchylky a tolerace ve výstavbě. 3.1 Úvod o měřeí obecě 3.2 Chyby měřeí a jejch děleí 3.2.1 Omyly a hrubé chyby 3.2.2 Systematcké chyby 3.2.3 Náhodé chyby 3.3 Výpočet

Více

Statika soustavy těles v rovině

Statika soustavy těles v rovině Statka soustavy těles v rovně Zpracoval: Ing. Mroslav yrtus, Ph.. U mechancké soustavy s deálním knematckým dvojcem znázorněné na obrázku určete: počet stupňů volnost početně všechny reakce a moment M

Více