1.5 Vereščaginova metoda 2. strana

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1.5 Vereščaginova metoda 2. strana"

Transkript

1 OH.. EOIE OIÉHO OHYU. stn. Difeenciální ovnice půhbové čá, (enoulliho ovnice). stn. Defomční enegie ohýbného putu. stn. stigliánov vět. stn.5 eeščginov metod. stn.6 chwedleov vět. stn -Put, působ nlý nmáhání putů modelování putů, působ náonění stnovení vnitřních sil (části. ž.8) -etodi výpočtu nmáhání, npjtosti posuvů řivých putů (P_U - sttic učitý put) -etodi výpočtu nmáhání, npjtosti posuvů řivých putů (P_ - sttic neučitý put) -int přiření áldních U putů při výpočtech putů (.) ž (.9). stn. stn 5. ž 6. stn 7. stn 5. užití smetie u jednou smeticého putu 8. stn 5. užití smetie u jednou smeticého ámu 8. stn 5. užití smetie u dvát smeticého ámu 8. stn 6. Postoový ohb putů 9. stn 6. Defomční enegie 9. stn 6. stigliánov vět vjdřující při postoovém ohbu posuv u o 9. stn 6. stigliánov vět vjdřující při nmáhání putu ombincí ohbu utu posuv u 6.5 tv npjtosti bodu putu nmáhného ombincí ohbu utu vjdřují tři hlvní npětí 9. stn 9. stn 7) U Put disuse upltnění smetie n jednodušení U modelu. stn 8 )ám s dvěm osmi smetie, vliv měn teplot, upltnění smetie n jednodušení modelu. stn 9) put. ž. stn ) U put - půběh o n oblouu s dvěm poli, vliv měn teplot. stn )ám s dvěm osmi smetie upltnění smetie n jednodušení modelu 5. stn )liv obecného směu vb měn teplot n posuv 6. stn ) put výpočet ecí následného posuvu 7. ž 8. stn ) Postoový ám oblsti, souřdnice, definice nmáhání 9. ž. stn

2 .. EOIE OIÉHO OHYU: Předpoládáme element putu v místě dél nmáhný ve svých jních půřeech veliostí shodnými smě opčnými ohbovými moment o, teé jsou n elementu putu v ovnováe. Potože všechn půře elementu jsou shodné jsou de nmáhán ohbem shodně, vvoujeme, že moment ohnou element do oblouu užnice o poloměu, přičemž de předpoládáme oblou velmi míný mlé defomce s velým poloměem. Uvžujeme, že půře elementu se vůči sobě oolo svých neutálních os η nlopí ůstnou ovinné. pojnice neutálních os η půřeů elementu tvoří neutální ovinu, jejíž součástí je os elementu v postoovém obení n souřdnici pocháí neutální ovinou v bodě O jedn neutální půřeová os η n ní olmá půřeová os ν. Předpoládáme, že při těchto mlých defomcích podélná neutální ovin elementu ptic nemění svoji délu. Změn déle podélných vláen elementu jsou dán vájemným úhlem nlopení jních půřeů elementu n příslušné hldině dné v půřeu polohou n ose ν jsou měn déle vláen shodné. Poto le funci podloužení vláen elementu Δ(ν) olmo nd půřeem vjádřit pomocí souřdnice ν přímou úměností Δ(,ν)=c ν, nlogic oložení poměného podloužení vláen elementu má tv (,ν)= Δ(ν)/= c ν toho následně Hooeovým áonem nomálové ohbové npětí působící n půře elementu (,ν)= E(ν)= c ν ( de c, c, c jsou onstnt). o dél os elementu o O O neutální ovin dél ν η dν ν d, ηd Ohbová npětí (ν) tvoří ohbový moment o, teý půře těžuje, le součsně musí v půřeu vtvořit nulovou nomálovou osovou sílu podle vthu ), potože půře elementu nejsou nomálovou silou tížen. Zde stticý moment půřeu je nulový, poto musí neutální os η, od níž souřdnice ν vcháí, pocháet těžištěm půřeu. Předpoládáme dále, že obě půřeové os η,ν jsou těžišťové posunutím bodu O po ose η do těžiště půběhu ohbového npětí (ν) vjádříme do jejich směů slož η, ν těžujícího ohbového momentu o vth ) ). e ptné, že slož momentu ν ve směu olmém n neutální osu η půřeu bude nulová při nulovém devičním momentu D η,ν, tže v tomto přípdě budou těžišťové os η,ν hlvní centální těžující ohbový moment o bude vjádřen poue složou η - nstává ovinný ohb půřeu. Potom dle vthu ) v ávislosti n těžujícím momentu o vdticém momentu půřeu η hlvní centální ose η stnovit onstntu c učující půběh npětí v půřeu v ávislosti n souřdnici ν. Půběh ohbového npětí (ν) v půřeu je v přípdě hlvních centálních os η,ν dán vthem 5), de největší hodnotu npětí m učuje největší vdálenost ν m od neutální os η (de modul půřeu v ohbu hlvní centální ose půřeu η je ončen W o, η ). přípdě, že i duhá slož ν ohbového momentu o je nenulová, jedná se o postoový ohb půřeu, de ohbové npětí le řešit nlogic užít supepoici vthů obou npětí. ) ( ) d c d c d de c, poto d ) ( ) d c d c d c ) ( ) d c d c d c D d ) o c c o o 5) ( ) c m o m o, W o m o,

3 . Difeenciální ovnice půhbové čá, (enoulliho ovnice) -nvujeme n odvoení vthů po ohb podobných tojúhelníů v obáu elementu výše o ( ) (, ) o ( ) (, ) (, ) ( ) E( ) E( ) ( ) v () o() dv o ( ) E( ) ( ) v( ) ( v( ) ) ( ) ( ) o v E( ) ( ) dv( ) v( ) v( ) ( ), p v( ) v( )... - řivost - půhb v(), úhel ntočení (pootočení) v() / (áponý moment většuje ldný půhb, poto je užito nméno - ). Defomční enegie ohýbného putu, teý uvžujeme nmáhný (poue) jednoosou npjtostí vnijící ovinným ohbem (nedbáváme vliv oložení eventuální nomálové síl nebo posouvjící síl n příslušná npětí v půřeu putu, užijemed=d dále ft, že hodnot momentu o vdticý moment půřeu hlvní centální ose jsou v půřeu onstnt): o( ) o( ) d d o( ) U d ( ) d d E E E E. stigliánov vět vjdřující obecně posuv u v místě ve směu deivujícího silového účinu - deivce defomční enegie U podle silového účinu (osmělé - síl nebo moment). e vjádření je mo() funce vnitřního momentu od tížení putu jednotovým vetoem (jednotovou silou po posuv nebo jednotovým momentem po pootočení neboli obecně posuv u je učen v místě ve směu dného jednotového vetou (součin o()mo() je pincipu užitého deivování slání). o ( ) ( ) ( ) o U o o( ) m( ) u u E E E (=ohův učitý integál).5 eeščginov metod umožňuje vjádřit ohův integál gfico-početně (po poue přímovou oblst putu, de musí E =onstnt mo() jedn přím vše je nutno dodžet) : o() mo()= m d o( ) mo( ) u dosení ovnicemo ( ) E o( ) ploš d o( ) E d stticý moment u E m E m E.6 chwedleov vět - ovnováh elementu putu (nosníu) po dné () souřdnici lev : o () o+do +d ovnováh sil ( ) ( ) ( ) d ( ) d ( ) ( ) ( ) ovnováh momentů d ( ) o( ) o( ) o( ) ( ) nedbáno ( ) d o( ) / o( ) ( ) d o( ) d ( ) dosením ( )

4 -Put, působ nlý nmáhání putů modelování putů, působ náonění stnovení vnitřních sil elsticé nlýe soustřeďujeme vlstnosti putu (oměové, mteiálové silové) n střednici putu, teá je spojnicí těžišť půřeů putu. /-Put ob. měříme poloměem oblouu délou přímé části. Ztížený je silou momentem, teé vvolávjí ece ve vetnutí. /-Řeem v ob. v místě souřdnice, teou měříme bodu, odělíme put n dvě části i, j. oi o ob. 5 ob. j i i j o ob. 6 oj= oi o ob. i i o ob. o i ob. o= o moment oi ovnováh putu: oi- = oi= moment oj nčtením do + směu: oj= i ob. 7 + o() /-Část putu i n ob. pevně vetnutou v půřeu míst tížíme obecným šesti-složovým silovým vetoem působícím části j n část i. ilový veto je volen sstemtic v pvotočivých souřdnicích - thová síl, outící moment směřují ven putu olmo n půře, ve směu hlvních centálních os půřeu uvžujeme posouvjící síl,, ohbové moment o, o. /-Zjednodušená fom uvolnění půřeu dle ob. nedbává síl,,, teé u tených putů mohou mít vůči momentům mlý ž nedbtelný vliv n npjtost posuv. přípdě, že ovinný put je tížen silmi ležícími v ovině tohoto putu (npříld v ovině,) moment ovnoběžnými se směem, olmými n tuto ovinu putu, přičemž jedn hlvní centální os půřeů tohoto putu leží v ovině, putu, ve směu os duhá hlvní centální os půřeů putu je n ovinu putu olmá, má smě os v půřeech putu poto tvoří neutální osu půběhů ohbového npětí ovinného ohbu. /5-P dostčuje stnovit hodnotu ohbového momentu o() o o, teý je de ovnoběžný s hlvní centální osou půřeu olmou n ovinu putu dle ob.. Umožňuje to dále jednodušit náonění tvu ovinného putu do ovin náesn poue čáou - střednicí putu podle ob. 5, de vnitřní ohbový moment o() má poue implicitně dán inde hlvní centální os (de ) olmé n ovinu putu náoňujeme jej slopením do ovin náesn, obvle olmo n střednici putu. /6-Znčení ohbového momentu (o() olmého n ovinu putu) při uvolnění metodou řeu povádíme obvle oblouem se směovou šipou ončující volbu ldného směu, dle ob. 6. Ke stnovení funce vnitřního ohbového momentu o() vužíváme ovnováhu odřínuté části i nebo j, což předstvuje čtři logicé opece veslení odřínuté části, připojení tížení voleného momentu do řeu, sestvení stticé ovnice ovnováh odřínuté části následně vjádření funce momentu o() e stticé ovnice ovnováh. /7-uci vnitřního ohbového momentu le stnovit metodou nčítání do ldného směu, teá je ložen n spojení pincipu ovnováh pincipu ce ece. Z ob. 6 je ptné, že moment oj le povžovt eci n moment oi, je ted opčný stejné veliosti. é výpočtové ovnice ob. 6 je řejmé, že stnovení momentu oi v řeu je shodné s nčtením momentů od tížení členu i do ldného směu momentu oj. Poto le podle ob. 7 volit výpočtovou msu ldného momentu. Oblouem se šipou volíme ldný smě ohbového momentu působícího n člen j putu onec oblouu be šip ončíme bodem počátu výpočtového putu i. /8-P postčuje v dném místě onstuce putu nnčit ře, definovt jej jeho souřdnicí be veslování putu, be opětovného nčení tížení, be volb ldného momentu be sestvování ovnováh neboli přímo nčteme funci momentu o() podle momentové ms, de o()=. Podobně funce ohbového momentu tuto metodou n oblouu putu v poláních souřdnicích má tv: o()=(+sin())-.

5 -etodi výpočtu nmáhání, npjtosti posuvů řivých putů: P_U (sttic učitý) put =6 mm Dáno:,, ØD, E U: U řivého putu vpočtěte ece, mimální ohbový moment v jeho půřeu ohbové npětí dále učete svislý posuv míst, de působí moment ohovým integálem. ) uvolnění (volb ecí), výpočet ohbového momentu dle volb + ØD= mm, E= P = m posuvná podpě síl olmá n vedení pevná podpě obecný smě síl gf o vjdeme bodu + ldný moment ( členu i n člen j) ()=-(-) ()= - ()= b) vedení, uvolnění od, výpočet ohbového momentu dle volb + +v P m()=-(-) m()= P smě ecí mohou být volen i jin, umožňuje-li to vb je to vš vžd výhodné? p m()= - s (u) (v) )Dáno D D 6 E )ece - stticé ovnice ovnováh putu řešení Given )ece - stticé ovnice ovnováh putu řešení od jednotového vetou 6 ásd řešení P W D P ásd řešení ind( P) P )ýpočet posuvu v (mm) ohovým integálem Given ind( ) v E [ ( ) ] [ ( ) ] E ( ) ( ) E v 7. 5)ýpočet mimálního ohbového npětí (P) Wo W 5.9

6 5 P_metodi dimenování (sttic neučitého) putu: Dáno:, D, E, =? U: U řivého putu vpočtěte ece mimální ohbový moment. Pmet učete pevnostní podmín, vpočtěte φ. D = mm (/mm)=? ) uvolnění (volb ecí), výpočet ohbového momentu dle volb + + =6 mm d dq b) uvolnění n áldní soustvu, defomční = podmín u=, de je pmet sin (-)...olmice dq = dq=d...v místě poměnné ()=- sin - dq sin (-)...integál ( ž φ) c)jednotové tížení áldní soustv: m()=- sin b m c d) pootočení φ, m(φ)= )Půběh momentů ( ), m() : sin sin d sin cos sin cos m )Defomč ní podmín u: v: sin m E d E E

7 6 )omentová ovnice bodu putu: sin d )ece, - momentové defomční ovnice putu: Given E E ind( ) Dáno: D sin cos ( ) D W D 6 6 D E m (.567) sin m( ) 6 8 cot )Pevnostní ohbová podmín - po místo om, výpočet mimálního spojitého tížení : m W W D W 6.88 Řešení oshu spojitého tížení : )ýpočet pootočení v bodě putu - n áldní soustvě : m m E d

8 -int přiření áldních U putů při výpočtech putů: 7.-dání.-tpicé uvolnění H U otčních veb ovinného putu předpoládáme eci obecného směu, teou obvle oládáme do dvou olmých slože. lož bývá výhodné směovt ve směu nebo olmo n osu putu, potože se p jednodušeji těchto slože fomulují vnitřní síl v půřeu putu. e důležité si uvědomit, že vbu putu netvoří poue její ece, le od pouhého silového tížení se vb liší tím, že nvíc definuje ve svém místě posuv putu. Poto je nepřesné tvení: vbu nhdíme ecí. o nestčí. Záldní put (áldní soustv) musí být pávě U defomčně i silově evivlentní původnímu putu (.), (.5), (.8). ýhodné p je tvořit půběh deivce vnitřních sil tížením áldního putu jednotovým účinem (silou = nebo momentem=) (.), (.6), (.9). Obecně le učitému tp uvolnění putu přiřdit jouoli jeho áldní soustvu, npříld e (.) le přiřdit (.9), je-li to nějého důvodu výhodné. dné oblsti putu je třeb po půběh vnitřní účinů od tížení jejich deivce dodžet jednotnou oientci (volbu nmén). H.-áldní U put u =.5-áldní U put v = H H s p.-numeicá deivce c.6-numeicá deivce b =- Y Q Y Q e= w.7-ltentivní uvolnění.8-áldní U put w = f=.9-numeicá deivce

9 8 5. užití smetie u jednou smeticého putu (smeticý put dle tvu součsně i dle smeticého tížení) smetie obecně snižuje počet defomčních ovnic nutných řešení putu součsně poto té menšuje délu integční cest těchto defomčních ovnic. dužené bod dle os smetie se posunou smetic do opět sdužených míst, poto se tečn putu pocháející osou smetie nentočí, jen se posune. Uvolnění bodu n ose smetie učuje sílu, silová ovnice putu ve směu p učuje sílu. Put je možno té řešit počováním Záldní soustvou vcháející ) be vužití smetie. ) sdužené bod se smetic posunou tečn b) =, p splní áon smetie+ ce ece c) výpočtový put os u= vůči ose, stticá: = 5. užití smetie u jednou smeticého ámu. metod řeu v ose smetie -, vhovují oběm áonům = u= vůči ose, je ovnice po ) sdužené bod se smetic posunou os, // tečn uc=, = - jsou ob n ose, stticá: = b) =, p splní áon smetie+ ce ece / půlení vnější síl / metod řeu v ose smetie -, vhovují oběm áonům c) výpočtový put uc=, = po, =/ 5. užití smetie u dvát smeticého ámu ) sdužené bod se smetic posunou b) =, p splní áon smetie+ ce ece u=, v=, tečn se nentočí === smeticý segment půře d) příč v ose smetie - vetnutá 5 půře =, +=.. e smetie = postčuje učení P P/ 5 P/ P= P metod řeu v jedné os smetie e) P, P nejsou smeticé =, u(ámu)= u(příč) - ovnice po P, P= půře c) výpočtový put = =/ f) výpočtový put P/ =/ 5 P

10 6.Postoový ohb putů (nedbáváme v půřeu vliv posouvjící síl i nomálové síl). Uvžujeme put s chteistimi půřeem s centálními hlvními vdticými moment půřeu, nmáhný v půřeech postoovým ohbovým momentem s nenulovými složmi do směu hlvních centálních os,. 6. Defomční enegie postoově ohýbného putu vi supepoice npětí v obáu ombince, níže: E D E d E d d E d d U ) ( 6. stigliánov vět vjdřující při postoovém ohbu posuv u o: Zde D =, potože os, jsou hlvní centální. th defomční enegie le poto jednodušit výpočet posuvu při postoovém ohbu vede n součet ohových integálů momentových slože, postoového ohbu. 6. stigliánov vět vjdřující při nmáhání putu ombincí ohbu utu posuv u: pětí, včetně poměných defomcí, od ohbu utu jsou n sobě olmé ted neávislé - vi ob., poto defomční enegii tvoří obecně ohb dle 5. v součtu vlášť ut (de d* =, polání vdticý moment půřeu): Posuv u od ohbu 5. je v přípdě ombince s utem doplněn n ohbu neávislým ohovým integálem po ut, teý tvoří část u celového posuvu u: G m G G U u 6.5 tv npjtosti bodu putu nmáhného ombincí ohbu utu vjdřují tři hlvní npětí:, / σ(,)= σ+ σ= =/ - / ε() () OO E m E m E E u E E E E U u ( ) d U d d d G G d G G G σ= σ+ σ= =/ - / () OOK 9

11 7) U Put disuse upltnění smetie n jednodušení U modelu 7/)D:, E,,, Δt, α u U: v, P= =/ =/ 7/)uvolnění, ece, vliv smetie 7/) mu()=sin() +m + =/ 7/)evivlence-výpočtový put ()=/(-cos()) mv()=(- P= =/ =/ 7/)uvolnění, ece, vliv smetie

12 8)ám s dvěm osmi smetie, vliv měn teplot, upltnění smetie n jednodušení modelu 8/)D:,d, E,, Δt, α U: (s), 5 O n d d smeticý segment 8/)uvolnění, 5 += = P= = = 8/)nlý v ose 5 = += =-/ = / +m / -/ + 8)evivlence-výpočtový put ()=, ()= -/+ /, ()=/=-/+(/)=!!! 5 8/5)deivce m=+, mu()=-, mu()=- / 8/6)půběh momentu +

13 9) put 9/)D:,d E,, Δt, α U: (s) + Q= αδt + H 9/)uvolnění, stticé ovnice Q-H-=, -=, +-Q= + H 9/)áldní put, souřdnice, defomční ovnice, u=uδt+u =, v=vδt+v =, ()=, ()= -, ()= (-)- + ( )/ + + =om 9/)vliv teplot, souřdnice +u, +v, v Δt =, u Δt = αδt, gf momentu (), (), () +v +u m= v= h= 9/5)deivce po u : m()= -, m()= -, m()= -(-) m= v= h= 9/6)deivce po v : m()=, m()= -, m()= -

14 Podobněji numeicý výpočet se stnovením momentů n onci polí u putu 9): Obecné řešení ecí:

15 ) U put - půběh o n oblouu s dvěm poli, vliv měn teplot /)D:, E,,, Δt, α U: /)ece, souřdnice -== P= O O == + /)deivce m po posuv -==/ p= O s= +m O Z O (+αδt) /)vliv měn teplot αδt n pootočení : Δt= -= c cos(/[(+αδt)])-π/

16 )ám s dvěm osmi smetie nlý upltnění smetie n jednodušení modelu t h smeticý segment 5 5 = 5 = = 5 = 5 = /)D: =mm, E=6P, h=6mm,t=,5mm, =, U: o,m,v /) posuv = = =, tečn ámu v osách smetie, - smeticé segment + 5 /) defomční ovnice, souřdnice ámu=, vnitřní ohbový moment: integál úhlu : / +m +v /5) deivce n segmentu ámu m()=+, mv()=+(-cos()) 5 /) nlý ámu v ose smetie, +=, poto =-/, ámu=, v =v defomční ovnice: posuv v: integál posuvu v: ýpočet momentu podmín =:

17 )liv obecného směu vb měn teplot n posuv /)D:, E, d,, Δt, α, U: v /)uvolnění, os, půběh momentu e- (-tg()) e=[/cos()+(-tg())sin()] P 6 /)deivce m po v s p (-tg()) e=[/cos()+(-tg())sin()] e-==/e /)posuv v,δt úhel sinovou větou ()=cos() ()=[ cos()+ sin()] + m()=cos()=cos()/e m()=[ cos()+ sin()]-= =[ cos()+ sin()]/e- +m (-tg()) v,δt π/-- Δt

18 ) put výpočet ecí následného posuvu Dáno: E,,,, α, Δt Δt,α Δt,α Δt,α 7 h= P P u=u t+u = u t = c α t b= sin() (-)cos() + ()=P m()= -sin()= + ()=P- m()= -(-)cos() = + ()= m()=

19 8 ) Dáno: E,,,, α, Δt, ece P, minulého řešení U: pootočení ϕ Δt,α liv měn teplot n posuv Z Δt,α Δt,α u t = c α t P g=/c u t=c α Δt ϕ t= u=u t+u = cos()+sin() cos() b=/c + ()=P m()= -(/c)cos()= + ()=P- m()= -(/c)(cos()+sin()) = + ()= m()=

20 )Postoový ám oblsti, souřdnice, definice nmáhání /)D: E, G,, d, U: v, =(-cos ) b=sin /) souřdnice, nmáhání oblouu moment /) nmáhání části moment 9 +o= += - +o= b +o= b += += -b /) nmáhání části moment /5)deivce m po posuv v /6) deivce m po pootočení, += +m= +m= +o=- +o= +mo=- +mo= +o=+ +mo= +mo= +mo=+ +m= - +m= +mo=+ +mo=+ +mo= b +o= b +m=+ +m= -b +m=-sin +m=+cos /7) old momentu n oblouu +m +m o b +m = -sin +m = +cos

21

Podpora digitalizace a využití ICT na SPŠ CZ.1.07/1.5.00/

Podpora digitalizace a využití ICT na SPŠ CZ.1.07/1.5.00/ Střední půmyslová šola a Vyšší odboná šola technicá Bno, Soolsá 1 Šablona: Inovace a zvalitnění výuy postřednictvím ICT Název: Téma: Auto: Číslo: Anotace: Mechania, pužnost pevnost Záladní duhy namáhání,

Více

Téma Přetvoření nosníků namáhaných ohybem

Téma Přetvoření nosníků namáhaných ohybem Pružnost plsticit,.ročník bklářského studi Tém Přetvoření nosníků nmáhných ohbem Zákldní vth předpokld řešení Přetvoření nosníků od nerovnoměrného oteplení etod přímé integrce diferenciální rovnice ohbové

Více

a polohovými vektory r k

a polohovými vektory r k Mechania hmotných soustav Hmotná soustava (HS) je supina objetů, o teých je vhodné uvažovat jao o celu Pvy HS se pohybují účinem sil N a) vnitřních: Σ ( F + F + L+ F ) 0 i 1 i1 b) vnějších: síly od objetů,

Více

SMR 1. Pavel Padevět

SMR 1. Pavel Padevět SR 1 Pavel Padevět ITŘÍ SÍY PRUTU ITŘÍ SÍY PRUTU Put (nosník) konstukční vek u něhož délka načně řevládá nad dalšími dvěma oměy. Při řešení tyto vky modelujeme jejich střednicí čáou tvořenou sojnicí těžišť

Více

Řešení testu 2b. Fyzika I (Mechanika a molekulová fyzika) NOFY ledna 2016

Řešení testu 2b. Fyzika I (Mechanika a molekulová fyzika) NOFY ledna 2016 Řešení testu b Fika I (Mecanika a molekulová fika NOFY. ledna 6 Příklad Zadání: Po kouli o poloměu se be pokluovaní valí malá koule o poloměu. Jaká bude úlová clost otáčení malé koule v okamžiku kd se

Více

Napětí horninového masivu

Napětí horninového masivu Npětí honinového msivu pimání npjtostí sekundání npjtostí účinky n stbilitu podzemního díl Dále můžeme uvžovt * bobtnání honiny * teplotní stv honiny J. Pušk MH 6. přednášk 1 Pimání npjtost gvitční (vyvolán

Více

Téma Přetvoření nosníků namáhaných ohybem

Téma Přetvoření nosníků namáhaných ohybem Pružnost psticit,.ročník bkářského studi Tém Přetvoření nosníků nmáhných ohbem Přetvoření nosníků - tížení nerovnoměrnou tepotou Přetvoření nosníků tížení siové Zákdní vth předpokd řešení Vth mei sttickými

Více

PŘÍKLAD VÝPOČTU RÁMU PODLE ČSN EN

PŘÍKLAD VÝPOČTU RÁMU PODLE ČSN EN PŘÍKLAD VÝPOČTU RÁU PODLE ČS E 99-- Jaub Dolejš*), Zdeně Sool**).Zadání avrhněte sloup plnostěnného dvouloubového rámu, jehož roměr jsou patrné obráu. Horní pásnice příčle je po celé délce ajištěna proti

Více

GEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU

GEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU Integální počet funkcí jedné eálné poměnné - 4. - GEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU PŘÍKLAD Učete plochu pod gfem funkce f ( x) = sinx n intevlu,. Ploch pod gfem nezáponé funkce f(x) se n intevlu,

Více

Ohýbaný nosník - napětí

Ohýbaný nosník - napětí Pružnost pevnost BD0 Ohýbný nosník - npětí Teorie Prostý ohb, rovinný ohb Při prostém ohbu je průřez nmáhán ohbovým momentem otáčejícím kolem jedné z hlvních os setrvčnosti průřezu, obvkle os. oment se

Více

2.1 Shrnutí základních poznatků

2.1 Shrnutí základních poznatků .1 Shnutí základních poznatků S plnostěnnými otujícími kotouči se setkáváme hlavně u paních a spalovacích tubín a tubokompesoů. Matematický model otujících kotoučů můžeme s úspěchem využít např. i při

Více

= b a. V případě, že funkce f(x) je v intervalu <a,b> záporná, je integrál rovněž záporný.

= b a. V případě, že funkce f(x) je v intervalu <a,b> záporná, je integrál rovněž záporný. 5. přednášk APLIKAE URČITÉHO INTERÁLU Pomocí integálního počtu je možné vpočítt osh ovinných útvů ojem otčních těles délk ovinných křivek. Velké upltnění má učitý integál tké ve zice chemii. eometické

Více

Délka kružnice (obvod kruhu) II

Délka kružnice (obvod kruhu) II .10.7 Déla užnice (obvod uhu) II Předpolady: 01006 Př. 1: Bod je od středu užnice ( ;cm) vzdálen 7 cm. Uči početně vzdálenost z bodu do bodu, teý je tečným bodem tečny užnice jdoucí z bodu. vůj výslede

Více

Odraz na kulové ploše

Odraz na kulové ploše Odz n kulové ploše Duté zcdlo o.. os zcdl V.. vchol zcdl S.. střed zcdl (kul. ploch).. polomě zcdl (kul. ploch) Ppsek vchází z odu A n ose zcdl po odzu n zcdle dopdá do nějkého odu B n ose. tojúhelníků

Více

Betonové konstrukce (S) Přednáška 3

Betonové konstrukce (S) Přednáška 3 Betonové konstrukce (S) Přednáška 3 Obsah Účinky předpětí na betonové prvky a konstrukce Silové působení kabelu na beton Ekvivalentní zatížení Staticky neurčité účinky předpětí Konkordantní kabel, Lineární

Více

Geometrické a fyzikální aplikace určitého integrálu. = b a. je v intervalu a, b záporná, je integrál rovněž záporný.

Geometrické a fyzikální aplikace určitého integrálu. = b a. je v intervalu a, b záporná, je integrál rovněž záporný. 4. přednášk Geometické zikální plikce učitého integálu Geometické plikce. Osh ovinného útvu A. Pokud se jedná o ovinný útv omezený osou přímkmi gem spojité nezáponé unkce pk je jeho osh dán učitým integálem

Více

Křivkové integrály prvního druhu Vypočítejte dané křivkové integrály prvního druhu v R 2.

Křivkové integrály prvního druhu Vypočítejte dané křivkové integrály prvního druhu v R 2. Křivové integrál prvního druhu Vpočítejte dané řivové integrál prvního druhu v R. Přílad. ds x, de je úseča AB, A[, ], B[4, ]. Řešení: Pro řivový integrál prvního druhu platí: fx, ) ds β α fϕt), ψt)) ϕ

Více

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku Stvení sttik, 1.ročník klářského studi ýpočet vnitřních sil přímého nosníku nitřní síly přímého vodorovného nosníku prostý nosník konzol nosník s převislým koncem Ktedr stvení mechniky Fkult stvení, ŠB

Více

Cvičení 2 (Složená namáhání)

Cvičení 2 (Složená namáhání) VŠB Technická univerit Ostrv kult strojní Ktedr pružnosti pevnosti (339) Pružnost pevnost v energetice (Návod do cvičení) Cvičení (ložená nmáhání) Autor: Jroslv Rojíček Vere: Ostrv 009 ložená nmáhání princip

Více

Téma 5 Spojitý nosník

Téma 5 Spojitý nosník Stvení mechnik.očník kářského studi AST Tém 5 Spojitý nosník Zákdní vstnosti spojitého nosníku Řešení spojitého nosníku siovou metodou yužití symetie spojitého nosníku Kted stvení mechniky Fkut stvení

Více

Přetvořené ose nosníku říkáme ohybová čára. Je to rovinná křivka.

Přetvořené ose nosníku říkáme ohybová čára. Je to rovinná křivka. OHYBOVÁ ČÁRA ZA PROSTÉHO OHYBU - rovinné průřez zůstávají po deformaci rovinnými, avšak natáčejí se. - při prostém ohbu hlavní centrální osa setrvačnosti všech průřezů leží v rovině vnějších sil, která

Více

URČITÝ INTEGRÁL. Motivace:

URČITÝ INTEGRÁL. Motivace: Motivce: URČITÝ INTEGRÁL Pomocí učitého integálu můžeme vpočítt: Osh ovinného ozce. Ojem otčního těles. Délku ovinné křivk. Dlší vužití učitého integálu: ve zice, chemii, ekonomii Histoická poznámk: Deinici

Více

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa. .4. Obsh pláště otčního těles.4. Obsh pláště otčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí učitého integálu výpočtem obshu pláště otčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si postudovli

Více

X = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)

X = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1) .6. Analtická geometrie lineárních a kvadratických útvarů v rovině. 6.1. V této kapitole budeme studovat geometrické úloh v rovině analtick, tj. lineární a kvadratické geometrické útvar vjádříme pomocí

Více

Přímková a rovinná soustava sil

Přímková a rovinná soustava sil STAVEBNÍ STATIKA Ing. Lenka Lausová LH 47/1 tel. 59 73 136 římková a ovinná soustava sil lenka.lausova@vsb.c http://fast1.vsb.c/lausova Základní pojmy: Jednotková kužnice 1) Souřadný systém 1 sin potilehlá

Více

6.1 Shrnutí základních poznatků

6.1 Shrnutí základních poznatků 6.1 Shrnutí ákladních ponatků Prostorová a rovinná napjatost Prostorová napjatost v libovolném bodě tělesa je v pravoúhlé soustavě souřadnic obecně popsána 9 složkami napětí, které le uspořádat do matice

Více

Části kruhu. Předpoklady:

Části kruhu. Předpoklady: 2.10.3 Části uhu Předpolady: 0201002 Př. 1: Na užnici ( ;5cm) leží body,, = 8cm. Uči početně vzdálenost tětivy od středu užnice. pávnost výpočtu zontoluj ýsováním. Naeslíme si obáze a využijeme speciální

Více

3.4.3 Množiny bodů dané vlastnosti I

3.4.3 Množiny bodů dané vlastnosti I 3.4.3 Množiny odů dné vlstnosti I Předpoldy: 3401 Něteé z těchto množin už známe. J je definován užnice ( ; )? Množin všech odů oviny, teé mjí od středu vzdálenost. Předchozí vět znmená dvě věci: Vzdálenost

Více

Odraz na kulové ploše Duté zrcadlo

Odraz na kulové ploše Duté zrcadlo Odz n kulové ploše Duté zcdlo o.. os zcdl V.. vchol zcdl S.. střed zcdl (kul. ploch).. polomě zcdl (kul. ploch) Ppsek vchází z odu A n ose zcdl po odzu n zcdle dopdá do nějkého odu B n ose. Podle oázku

Více

Rovinná a prostorová napjatost

Rovinná a prostorová napjatost Rovinná a prostorová napjatost Vdělme v bodě tělesa elementární hranolek o hranách d, d, d Vnitřní síl ve stěnách hranolku se projeví jako napětí na příslušné ploše a le je roložit do směrů souřadnicových

Více

Dynamika tuhého tělesa. Petr Šidlof

Dynamika tuhého tělesa. Petr Šidlof Dnaika tuhého tělesa Pet Šidlof Dnaika tuhého tělesa Pvní věta ipulsová F dp dt a t Zchlení těžiště Výslednice vnějších sil F A F B F C Celková hbnost soustav p p i Hotnost soustav i těžiště soustav se

Více

Analytická geometrie v rovině

Analytická geometrie v rovině nltická geometrie v rovině Souřdnicová soustv v rovině Zvolme v rovině dvě nvájem kolmé přímk číselné os. růsečík O těchto přímek nveme počátek souřdnic. Vodorovnou přímku ončíme osou svislou ončíme osou

Více

Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět HYA2 K141 FSv ČVUT. Hydrostatika

Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět HYA2 K141 FSv ČVUT. Hydrostatika aula savební ČVUT v Pae Kaeda hdauli a hdoloie Předmě HYA K4 Sv ČVUT Hdosaia Doc. In. Aleš Havlí, CSc., In. Tomáš Pice PhD. K4 HYA Hdosaia ŘEŠENÍ HYDROSTATICKÉ SÍLY VE SLOŽKÁCH Dvě navájem olmé vodoovné

Více

Posuďte oboustranně kloubově uložený sloup délky L = 5 m, který je centricky zatížen silou

Posuďte oboustranně kloubově uložený sloup délky L = 5 m, který je centricky zatížen silou Příkld 1: SPŘAŽEÝ SLOUP (TRUBKA VYPLĚÁ BETOE) ZATÍŽEÝ OSOVOU SILOU Posuďte oboustrnně kloubově uložený sloup délk L 5 m, který je entrik ztížen silou 1400 kn. Sloup tvoří trubk Ø 45x7 z oeli S35 vplněná

Více

Normálová napětí v prutech namáhaných na ohyb

Normálová napětí v prutech namáhaných na ohyb Pružnost a plasticita, 2.ročník kombinovaného studia Normálová napětí v prutech namáhaných na ohb Základní vtah a předpoklad řešení Výpočet normálového napětí Dimenování nosníků namáhaných na ohb Složené

Více

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2) 5.3 Řešené příkldy Příkld 1: U prutu kruhového průřezu o průměrech d d b, který je ztížen kroutícími momenty M k1 M k2 (M k2 = 2M k1 ), viz obr. 1, vypočítejte rekční účinek v uložení prutu, vyšetřete

Více

F n = F 1 n 1 + F 2 n 2 + F 3 n 3.

F n = F 1 n 1 + F 2 n 2 + F 3 n 3. Plošný integrál Několik pojmů Při našich úvahách budeme často vužívat skalární součin dvou vektorů. Platí F n F n cos α, kde α je úhel, který svírají vektor F a n. Vidíme, že pokud je tento úhel ostrý,

Více

Ohyb nastává, jestliže v řezu jakožto vnitřní účinek působí ohybový moment, tj. dvojice sil ležící v rovině kolmé k rovině řezu.

Ohyb nastává, jestliže v řezu jakožto vnitřní účinek působí ohybový moment, tj. dvojice sil ležící v rovině kolmé k rovině řezu. Ohyb přímých prutů nosníků Ohyb nastává, jestliže v řeu jakožto vnitřní účinek působí ohybový moment, tj dvojice sil ležící v rovině kolmé k rovině řeu Ohybový moment určíme jako součet momentů od všech

Více

MATEMATIKA III. Program - Křivkový integrál

MATEMATIKA III. Program - Křivkový integrál Matematia III MATEMATIKA III Program - Křivový integrál 1. Vypočítejte řivové integrály po rovinných řivách : a) ds, : úseča, spojující body O=(0, 0), B = (1, ), b) ( + y ) ds, : ružnice = acos t, y= a

Více

TERMOMECHANIKA 16. Přenos tepla vedením

TERMOMECHANIKA 16. Přenos tepla vedením FSI VU v Bně, Enegetický ústv Odbo temomechniky techniky postředí pof. Ing. Miln Pvelek, CSc. ERMOMECHANIKA 6. Přenos tepl vedením OSNOVA 6. KAPIOLY Difeenciální ovnice vedení tepl Počáteční okjové podmínky

Více

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu Geometrické plikce určitého integrálu Osh rovinné olsti Je-li ploch ohrničen křivkou f () osou Při výpočtu oshu tkto omezených rovinných olstí mohou nstt následující zákldní přípd : Nechť funkce f () je

Více

1.1 Steinerovy věty. lineární momenty a momenty kvadratické. Zajímat nás budou nyní osové kvadratické. v ohybu. Jejich definice je

1.1 Steinerovy věty. lineární momenty a momenty kvadratické. Zajímat nás budou nyní osové kvadratické. v ohybu. Jejich definice je VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ PRUŽNOST A PEVNOST I Řešené příklad Výpočet osových kvadratických momentů Pátek, 9. května 8 Jan Tihlařík 1 Osové kvadratické moment průřeů

Více

Téma 6 Spojitý nosník

Téma 6 Spojitý nosník Stvení mechnik.očník kářského studi AST Tém Sojitý nosník Zákdní vstnosti sojitého nosníku Řešení sojitého nosníku siovou metodou yužití symetie sojitého nosníku Kted stvení mechniky Fkut stvení ŠB - Technická

Více

Téma 5 Obecná deformační metoda příhradové konstrukce

Téma 5 Obecná deformační metoda příhradové konstrukce Stti tveníh ontí II, 3.oční ářého tdi SI ém 5 Oená defomční metod příhdové onte Chteiti příhdové onte vo výpočtového mode Aný pt Aný ptové otvy Příd výpočt Potoové příhdové onte Kted tvení mehniy Ft tvení,

Více

Namáhání krutem. Napětí v krutu podle Hookova zákona roste úměrně s deformací a svého maxima dosahuje na povrchu součásti

Namáhání krutem. Napětí v krutu podle Hookova zákona roste úměrně s deformací a svého maxima dosahuje na povrchu součásti Pužnost a evnost namáhání utem Namáhání utem Namáhání utem zůsobuje silová dvojice, esetive její outicí moment = F.a, teý vyvolává v namáhaných ůřezech vnitřní outicí moment (viz etoda řezu) Při namáhání

Více

1. výpočet reakcí R x, R az a R bz - dle kapitoly 3, q = q cosα (5.1) kolmých (P ). iz = P iz sinα (5.2) iz = P iz cosα (5.3) ix = P ix cosα (5.

1. výpočet reakcí R x, R az a R bz - dle kapitoly 3, q = q cosα (5.1) kolmých (P ). iz = P iz sinα (5.2) iz = P iz cosα (5.3) ix = P ix cosα (5. Kapitola 5 Vnitřní síly přímého šikmého nosníku Pojem šikmý nosník je používán dle publikace [1] pro nosník ležící v souřadnicové rovině xz, který je vůči vodorovné ose x pootočen o úhel α. Pro šikmou

Více

Kinematika tuhého tělesa

Kinematika tuhého tělesa Kinematika tuhého tělesa Pet Šidlof TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIERCI Fakulta mechatoniky, infomatiky a mezioboových studií Tento mateiál vznikl v ámci pojektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247 Reflexe požadavků

Více

Dráhy planet. 28. července 2015

Dráhy planet. 28. července 2015 Dáhy plnet Pet Šlecht 28. čevence 205 Výpočet N střední škole se zpvidl učí, že dáhy plnet jsou elipsy se Sluncem v ohnisku. Tké se učí, že tento fkt je možné dokázt z Newtonov gvitčního zákon. Příslušný

Více

Z hlediska pružnosti a pevnosti si lze stav napjatosti

Z hlediska pružnosti a pevnosti si lze stav napjatosti S T R O J N IC K Á P Ř ÍR U Č K A část 7, díl 4, kapitola 1, str. 1 7/4.1 T Y P Y N A P J A T O S T I A T R A N S F O R M A C E N A P J A T O S T I Pojmem napjatost roumíme stav určitého bodu tělesa, který

Více

Průmyslová střední škola Letohrad. Ing. Soňa Chládková. Sbírka příkladů. ze stavební mechaniky

Průmyslová střední škola Letohrad. Ing. Soňa Chládková. Sbírka příkladů. ze stavební mechaniky Průmyslová střední škola Letohrad Ing. Soňa Chládková Sbírka příkladů ze stavební mechaniky 2014 Tento projekt je realizovaný v rámci OP VK a je financovaný ze Strukturálních fondů EU (ESF) a ze státního

Více

Rovinná napjatost tenzometrická růžice Obsah:

Rovinná napjatost tenzometrická růžice Obsah: 5. leke Rovinná npjtost tenzometriká růžie Osh: 5. Úvod 5. Rovinná npjtost 5. Tenzometriká růžie 4 5.4 Posouzení přípustnosti nměřenýh hodnot deforme resp. vyhodnoenýh npět 7 strn z 8 5. Úvod Při měření

Více

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil 4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil Síla je veličina vektorová. Je určena působištěm, směrem, smyslem a velikostí. Působiště síly je bod, ve kterém se přenáší účinek síly na těleso. Směr

Více

1.7.2 Moment síly vzhledem k ose otáčení

1.7.2 Moment síly vzhledem k ose otáčení .7. oment síly vzhledem k ose otáčení Předpoklady 70 Pedagogická poznámka Situaci tochu komplikuje skutečnost, že žáci si ze základní školy pamatují součin a mají pocit, že se pouze opakuje notoicky známá

Více

Téma 9 Přetvoření nosníků namáhaných ohybem II.

Téma 9 Přetvoření nosníků namáhaných ohybem II. Pružnost psticit,.ročník kářského studi Tém 9 Přetvoření nosníků nmáhných ohem. ohrov metod Přetvoření nosníků proměnného průřeu Sttick neurčité přípd ohu Viv smku n přetvoření ohýného nosníku Ktedr stvení

Více

11. cvičení z Matematiky 2

11. cvičení z Matematiky 2 11. cvičení z Mateatiky. - 6. května 16 11.1 Vypočtěte 1 x + y + z dv, kde : x + y + z 1. Věta o substituci á analogický tva a podínky pouze zanedbatelné nožiny nyní zahnují i plochy, oviny atd.: f dv

Více

Konstrukci (jejíčásti) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).

Konstrukci (jejíčásti) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině). . íl působící na tělso/dsku.. Zadání úloh, přdpoklad Úloha: obcněji matmatick popsat mchanické účink atížní na konstukci a účink částí konstukc navájm. Konstukci (jjíčásti) budm idaliovat jako tuhá (ndfomovatlná)

Více

PRUŽNOST A PLASTICITA

PRUŽNOST A PLASTICITA PRUŽOST A PLASTICITA Ing. Lenk Lusová LPH 407/1 Povinná litertur tel. 59 732 1326 lenk.lusov@vs.cz http://fst10.vs.cz/lusov http://mi21.vs.cz/modul/pruznost-plsticit Doporučená litertur Zákldní typy nmáhání

Více

MAGNETICKÉ POLE CÍVEK V HELMHOLTZOVĚ USPOŘÁDÁNÍ

MAGNETICKÉ POLE CÍVEK V HELMHOLTZOVĚ USPOŘÁDÁNÍ Úloha č. 6 a MAGNETICKÉ POLE CÍVEK V HELMHOLTZOVĚ USPOŘÁDÁNÍ ÚKOL MĚŘENÍ:. Změřte magnetickou indukci podél osy ovinných cívek po případy, kdy vdálenost mei nimi je ovna poloměu cívky R a dále R a R/..

Více

Veronika Drobná VB1STI02 Ing. Michalcová Vladimíra, Ph.D.

Veronika Drobná VB1STI02 Ing. Michalcová Vladimíra, Ph.D. Příklad 1: 3;4 3;4 = =4 9 2;1,78 = = 4 9 4=16 9 =1,78 =2 =2 2 4 9 =16 9 1 = 1+ =0,49 = 1+ =0,872 =0 =10 6+ 2,22=0 =3,7 6+ 2,22=0 =3,7 + =0 3,7+3,7=0 0=0 =60,64 =0 =0 + =0 =3,7 á čá 5+ 2,22=0 =3,7 5+ 2,22+

Více

MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU

MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU Úloha č 5 MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU ÚKOL MĚŘENÍ: Určete moment setrvačnosti ruhové a obdélníové desy vzhledem jednotlivým osám z doby yvu Vypočtěte moment setrvačnosti ruhové a obdélníové

Více

Stavební mechanika 1 (132SM01)

Stavební mechanika 1 (132SM01) Stavební mechanika 1 (132SM01) Přednáší: Ing. Jiří Němeček, Ph.D. Kateda stavební mechanik K132 místnost 331a e-mail: jii.nemecek@fsv.cvut.c http://mech.fsv.cvut.c/ Liteatua: Kabele a kol., Stavební mechanika

Více

Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a rotační. Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb rotační pohyb geometrie hmot

Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a rotační. Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb rotační pohyb geometrie hmot Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a otační Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb otační pohyb geoetie hot Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a otační posuvný

Více

x 2(A), x y (A) y x (A), 2 f

x 2(A), x y (A) y x (A), 2 f II.10. Etrém funkcí Věta (nutná podmínka pro lokální etrém). Necht funkce f(, ) je diferencovatelná v bodě A. Má-li funkce f v bodě A lokální etrém, pak gradf(a) = 0. Onačme hlavní minor matice druhých

Více

HYDROMECHANIKA. Požadavky ke zkoušce: - zápočet Zkouška: písemný test (příklady) + ev. ústní

HYDROMECHANIKA. Požadavky ke zkoušce: - zápočet Zkouška: písemný test (příklady) + ev. ústní HYDROMECHANIKA Rozsh : /1 z, zk, semestr: 3 Ktedr vodního hospodářství environmentálního modelování Grnt předmětu: Rdek Roub FŽP MCEV II, D439 Tel.: 4 38 153, 737 483 840, e-mil: roub@fzp.czu.cz Konzultční

Více

Obecný rovinný pohyb. teorie současných pohybů, Coriolisovo zrychlení dynamika obecného rovinného pohybu,

Obecný rovinný pohyb. teorie současných pohybů, Coriolisovo zrychlení dynamika obecného rovinného pohybu, Obecný oinný pohyb ynik, 7. přednášk Obsh přednášky : teoie součsných pohybů, Coiolisoo zychlení dynik obecného oinného pohybu, ob studi : si 1,5 hodiny Cíl přednášky : seznáit studenty se zákldy teoie

Více

ÚSTAV MECHANIKY A MATERIÁLŮ FD ČVUT. DOC. ING. MICHAL MICKA, CSc. PŘEDNÁŠKA 4

ÚSTAV MECHANIKY A MATERIÁLŮ FD ČVUT. DOC. ING. MICHAL MICKA, CSc. PŘEDNÁŠKA 4 ÚVOD DO TEORIE MATEMATICKÉ PRUŽNOSTI ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A POJMY. Látka, která vtváří příslušné těleso je dokonale lineárně pružné, mei napětím a přetvořením je lineární ávislost.. Látka hmotného tělesa

Více

FYZIKA I. Mechanická energie. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

FYZIKA I. Mechanická energie. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art. VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYZIKA I Mechanická enegie Pof. RND. Vilém Mád, CSc. Pof. Ing. Libo Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Iena Hlaváčová, Ph.D. Mg. At. Dagma Mádová Ostava

Více

Stavební statika. Cvičení 1 Přímková a rovinná soustava sil. Goniometrické funkce. Přímková a rovinná soustava sil. 1) Souřadný systém

Stavební statika. Cvičení 1 Přímková a rovinná soustava sil. Goniometrické funkce. Přímková a rovinná soustava sil. 1) Souřadný systém Vysoká škola báňskb ská Technická univeita Ostava Stavební statika Cvičení 1 římková a ovinná soustava sil římková soustava sil ovinný svaek sil Statický moment síly k bodu a dvojice sil v ovině Obecná

Více

Statika soustavy těles.

Statika soustavy těles. Statika soustavy těles Základy mechaniky, 6 přednáška Obsah přednášky : uvolňování soustavy těles, sestavování rovnic rovnováhy a řešení reakcí, statická určitost, neurčitost a pohyblivost, prut a jeho

Více

Posouzení stability svahu

Posouzení stability svahu Verifikční nuál č. 3 Aktulizce 04/016 Posouzení stbility svhu Progr: Soubor: Stbilit svhu Deo_v_03.gst V toto verifikční nuálu je uveden ruční výpočet posouzení stbility svhu posouzení stbility svhu zbezpečeného

Více

Pro dvojkloubové a trojkloubové rámy se sklonem stojek menším než cca 15 (viz obrázek), lze pro vzpěrnou délku stojek použít tento přibližný vztah:

Pro dvojkloubové a trojkloubové rámy se sklonem stojek menším než cca 15 (viz obrázek), lze pro vzpěrnou délku stojek použít tento přibližný vztah: SOUPY PŘÍČE TROJOUBOVÁ H Vpěné él: Po vojloubové a tojloubové á se slone stoje enší než cca 5 (v obáe), le po vpěnou élu stoje použít tento přblžný vtah: l s h 4+ 3, + E e, s. h h Opovíající vpěná éla

Více

Obsah. Perspektivy krajinného managementu - inovace krajinářských discipĺın. Jakob Steiner švýcarský matematik - geometr. vzorce, integrační metody

Obsah. Perspektivy krajinného managementu - inovace krajinářských discipĺın. Jakob Steiner švýcarský matematik - geometr. vzorce, integrační metody Moment setrvčnosti průřezů - použití určitýc integrálů v ecnické mecnice Dn Říová, Pvl Kotásková Mendelu Brno Perspektiv krjinnéo mngementu - inovce krjinářskýc discipĺın reg.č. CZ..7/../5.8 Os Moment

Více

Téma 8 Přetvoření nosníků namáhaných ohybem I.

Téma 8 Přetvoření nosníků namáhaných ohybem I. Pružnost psticit, ročník kářského studi Tém 8 Přetvoření nosníků nmáhných ohem Zákdní vzth předpokd řešení Přetvoření nosníků od nerovnoměrného otepení etod přímé integrce diferenciání rovnice ohové čár

Více

MAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU. r je vyjádřen vztahem

MAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU. r je vyjádřen vztahem MAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU udeme se zabývat výpočtem magnetického pole vytvořeného danou konfiguací elektických poudů (podobně jako učení elektického pole vytvořeného daným ozložením elektických

Více

Zobrazení kružnice v pravoúhlé axonometrii. osy, která je normálou roviny dané kružnice; délka hlavní poloosy je rovna poloměru

Zobrazení kružnice v pravoúhlé axonometrii. osy, která je normálou roviny dané kružnice; délka hlavní poloosy je rovna poloměru Geometie Zoazovací metody Zoazení kužnice v pavoúhlé axonometii Zoazení kužnice ležící v souřadnicové ovině Výklad v pavoúhlé axonometii lze poměně snadno sestojit půmět kužnice dané středem a poloměem,

Více

β 180 α úhel ve stupních β úhel v radiánech β = GONIOMETRIE = = 7π 6 5π 6 3 3π 2 π 11π 6 Velikost úhlu v obloukové a stupňové míře: Stupňová míra:

β 180 α úhel ve stupních β úhel v radiánech β = GONIOMETRIE = = 7π 6 5π 6 3 3π 2 π 11π 6 Velikost úhlu v obloukové a stupňové míře: Stupňová míra: GONIOMETRIE Veliost úhlu v oblouové a stupňové míře: Stupňová míra: Jednota (stupeň) 60 600 jeden stupeň 60 minut 600 vteřin Př. 5,4 5 4 0,4 0,4 60 4 Oblouová míra: Jednota radián radián je veliost taového

Více

1. Dvě stejné malé kuličky o hmotnosti m, jež jsou souhlasně nabité nábojem Q, jsou 3

1. Dvě stejné malé kuličky o hmotnosti m, jež jsou souhlasně nabité nábojem Q, jsou 3 lektostatické pole Dvě stejné malé kuličk o hmotnosti m jež jsou souhlasně nabité nábojem jsou pověšen na tenkých nitích stejné délk v kapalině s hustotou 8 g/cm Vpočtěte jakou hustotu ρ musí mít mateiál

Více

4. cvičení z Matematické analýzy 2

4. cvičení z Matematické analýzy 2 4. cvičení z Matematické analýzy 2 22. - 26. října 208 4. Po funkci fx, y, z xy 2 + z 3 xyz učete v bodě a 0,, 2 deivaci ve měu u, kteý je učen tím, že víá kladnými měy ouřadných o potupně úhly 60, 45

Více

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku I

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku I Stvení sttik, 1.ročník kominovného studi ýpočet vnitřních sil přímého nosníku I ýpočet vnitřních sil přímého vodorovného nosníku Ktedr stvení mechniky Fkult stvení, ŠB - Technická univerzit Ostrv nitřní

Více

PRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE

PRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE PIMITIVNÍ FUNKCE V předchozích částech byly zkoumány derivace funkcí a hlavním tématem byly funkce, které derivace mají. V této kapitole se budou zkoumat funkce, které naopak jsou derivacemi jiných funkcí

Více

Výpočet vnitřních sil I

Výpočet vnitřních sil I Stvení sttik, 1.ročník klářského studi ýpočet vnitřních sil I přímý nosník, ztížení odové nitřní síly - zákldní pojmy ýpočet vnitřních sil přímého vodorovného nosníku Ktedr stvení mechniky Fkult stvení,

Více

studentská kopie 7. Hala návrh sloupu

studentská kopie 7. Hala návrh sloupu 7. Hala návrh sloupu Va s vetnutými sloup a louově připojenými vaní představují stati neurčitou soustavu. Při výpočtu le použít ja jednodušený, ta i podroný model, terý osahuje všehn prut vaníu i sloupu.

Více

VE FYZICE A GEOMETRII. doc. RNDr. Jan Kříž, Ph.D., RNDr. Jiří Lipovský, Ph.D.

VE FYZICE A GEOMETRII. doc. RNDr. Jan Kříž, Ph.D., RNDr. Jiří Lipovský, Ph.D. POUŽITÍ INTEGRÁLNÍHO POČTU VE FYZICE A GEOMETRII doc. RND. Jn Kříž, Ph.D., RND. Jiří Lipovský, Ph.D. Hdec Kálové 215 Obsh 1 Použití integálního počtu ve fyzice 4 1.1 Kinemtik..............................

Více

Vzorové příklady - 2.cvičení

Vzorové příklady - 2.cvičení Vorové příklady - cvičení Vorový příklad Vypočtěte velikost síly, potřebné k naddvihnutí poklopu, hradícího výpust nádrže s vodou obráek Hloubka vody v nádrži h =,0 m, a = 0,5 m, = 60º, tíha poklopu G

Více

MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:

MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb: MOMENT SETRVAČNOST Obecná část Pomocí Newtonova pohybového záona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb: dω M = = ε, (1) d t de M je moment vnější síly působící na těleso, ω úhlová rychlost,

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti F8 KEPLEOVY ZÁKONY Evopský sociální fond Paha & EU: Investujeme do vaší udoucnosti F8 KEPLEOVY ZÁKONY Kepleovy zákony po planetání pohy zfomuloval Johannes Keple (1571 1630) na základě měření Tychona Baheho

Více

Analytická geometrie lineárních útvarů

Analytická geometrie lineárních útvarů ) Na přímce: a) Souřadnice bodu na přímce: Analtická geometrie lineárních útvarů Bod P nazýváme počátek - jeho souřadnice je P [0] Nalevo od počátku leží čísla záporná, napravo čísla kladná. Každý bod

Více

metoda uvolňování metoda redukce G 1 G 2

metoda uvolňování metoda redukce G 1 G 2 Dynik echnisů Dynik echnisů pojednává o vzthu ezi sili, působícíi n soustvu těles - echnisus, pohybe echnisu, těito sili způsobené. Seznáíe se se dvě zákldníi etodi řešení dyniky echnisů. etod uvolňování

Více

Matematické metody v kartografii

Matematické metody v kartografii Mtemtické metody v krtogrfii. Přednášk Referenční elipsoid zákldní vzthy. Poloměry křivosti. Délky poledníkového rovnoběžkového oblouku. 1. Zákldní vzthy n rotčním elipoidu Rotční elipsoid dán následujícími

Více

Pružnost a plasticita II

Pružnost a plasticita II Pužnost a plasticita II. očník bakalářského stuia oc. Ing. Matin Kejsa, Ph.D. Katea stavební mechanik Rovinný poblém, stěnová ovnice Rovinné úloh Řešené úloh teoie pužnosti se postatně jenouší, poku v

Více

SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ

SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ h Předmět: Ročník: Vytvořil: Dtum: MECHANIKA DRUHÝ ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. 11. SRPNA 2013 Název zprcovného celku: SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ Ke sloţenému nmáhání dojde tehdy, vyskytnou-li se součsně

Více

III.4. Fubiniova (Fubiniho) věta pro trojný integrál

III.4. Fubiniova (Fubiniho) věta pro trojný integrál E. Brožíková, M. Kittlerová, F. Mrá: Sbírk příkldů Mtemtik II ( III.. Fubiniov (Fubiniho vět pro trojný integrál Vpočítejte trojné integrál n dných množinách E : Příkld. I Řešení : I ( + d d d; {[,, E

Více

P řed m lu va 11. P o u žitá sym b o lik a 13. I. Z á k la d y s ta v e b n í m e c h a n ik y - s ta tik y

P řed m lu va 11. P o u žitá sym b o lik a 13. I. Z á k la d y s ta v e b n í m e c h a n ik y - s ta tik y 5 Obsah P řed m lu va 11 P o u žitá sym b o lik a 13 I. Z á k la d y s ta v e b n í m e c h a n ik y - s ta tik y 15 1. Úvodní č á s t 17 I. I. Vědní obor mechanika..... 17 1.2. Stavební mechanika a je

Více

x + F F x F (x, f(x)).

x + F F x F (x, f(x)). I. Funkce dvou více reálných proměnných 8. Implicitně dné funkce. Budeme se zbývt úlohou, kdy funkce není zdná přímo předpisem, který vyjdřuje závislost její hodnoty n hodnotách proměnných. Jeden z možných

Více

je parciální derivace funkce f v bodě a podle druhé proměnné (obvykle říkáme proměnné

je parciální derivace funkce f v bodě a podle druhé proměnné (obvykle říkáme proměnné 1. Prciální derivce funkce více proměnných. Prciální derivce funkce dvou proměnných. Je-li funkce f f(, ) definován v množině D f R 2 bod ( 1, 2 ) je vnitřním bodem množin D f, pk funkce g 1 (t) f(t, 2

Více

Vliv kruhových otvorů na napjatost v deskách

Vliv kruhových otvorů na napjatost v deskách VŠB Technická univezit Ostv Fkult stojní Kted užnosti evnosti Vliv kuhových otvoů n njtost v deskách Effect of Cicul Holes on the Stte of Stess t the Pltes Student: Vedoucí bklářské áce: Lukáš Wwzczek

Více

Elektromagnetické vlny, antény a vedení

Elektromagnetické vlny, antény a vedení FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Eletomagneticé vlny, antény a vedení Přednášy Gaant předmětu: Doc. Ing. Zdeně Nováče, CSc. Auto textu: Doc. Ing. Zdeně

Více

Obsah přednášky : Dynamika mechanismů. dynamika mechanismů - metoda uvolňování, dynamika mechanismů - metoda redukce

Obsah přednášky : Dynamika mechanismů. dynamika mechanismů - metoda uvolňování, dynamika mechanismů - metoda redukce Obsh přednášky : Dynik echnisů dynik echnisů - etod uvolňování, dynik echnisů - etod edukce Dynik echnisů Dynik echnisů pojednává o vzthu ezi sili, působícíi n soustvu těles - echnisus, pohybe echnisu,

Více

Funkce dvou proměnných

Funkce dvou proměnných Funkce dvou proměnných Funkce dvou proměnných harmonická vlna Postupné příčné vlnění T=2, = 2 ( t, ) Asin t 2 Asin t T v t Asin 2 T Počátek koná harmonický pohb, ten se šíří dál řadou oscilátorů ve směru

Více

Hledané složky vektoru tvoří odvěsny pravoúhlého trojúhelníku:

Hledané složky vektoru tvoří odvěsny pravoúhlého trojúhelníku: 7 Vektor III Předpoklad: 006 Pedagogická ponámka: Příklad, 4, 5 je možné vnechat, důležité je, ab alespoň 5 minut blo na příklad 7 Pedagogická ponámka: Úvodní příklad vužívám k prokoušení látk minulé hodin

Více